Pojetí učiva o hudebních nástrojích na 1. stupni ZŠ

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Pojetí učiva o hudebních nástrojích na 1. stupni ZŠ Mgr. Martina Hrnčířová České Budějovice 2016 Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne

3 Abstrakt HRNČÍŘOVÁ, M. Pojetí učiva o hudebních nástrojích na 1.stupni ZŠ. České Budějovice Závěrečná práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Oddělení celoživotního vzdělávání. Vedoucí práce E.Roučová. Závěrečná práce pojednává o možnostech inovace při výuce hudební výchovy na 1. stupni základní školy propojením s technickou výchovou. Stěžejním tématem jsou hudební nástroje a jejich výroba. Teoretická část je věnována Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání a vzdělávacím oblastem Člověk a svět práce a Umění a kultura. Součástí této části je také specifikace technické gramotnosti. V praktické části jsou uvedeny čtyři přípravy na hodinu hudební výchovy zaměřené na výrobu hudebních nástrojů a jejich využití při vokálních, pohybových a poslechových činnostech. Součástí praktické části jsou fotografie vyrobených hudebních nástrojů, pracovní list a textová předloha o hudebním nástroji. Klíčová slova Rámcový vzdělávací program, hudební výchova, technická výchova, hudební nástroje, technická gramotnost, příprava

4 Abstract Concept of Teaching about Musical Instruments at Primary School The final thesis deals with the possibilities of innovation during lessons of music at the primary school connected with technical education. It is mainly focused on musical instruments and its production. The theoretical part deals with Framework Educational Programme for Primary Education and educational parts Human and the World of Work and Arts and Culture. Specification of technical literacy is included in this part of the thesis. The practical part of the thesis contains four Music lesson plans focused on production of musical instruments and using them during vocal, motion and listening activities. It contains photos of original musical instruments, a worksheet and a musical instrument text pattern. Key words Framework Education Programme, music lesson, technical education, musical instruments, technical literacy, lesson plan

5 Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za vedení závěrečné práce, za okamžitou reflexi mé práce, za cenné rady a trpělivost.

6 Obsah Úvod... 8 Cíle závěrečné práce... 9 I Teoretická část Rámcové vzdělávací programy Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů Člověk a svět práce Cíle vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Umění a kultura Cíle vzdělávací oblasti Umění a kultura Hudební výchova Obsahová náplň činností hudební výchovy Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Hudební výchova Primární technická gramotnost Hudební nástroje Klasifikace hudebních nástrojů Nástroje strunné chordofony Smyčcové nástroje Drnkací nástroje Nástroje úderné Nástroje dechové - aerofony Dechové nástroje jednohlasé dřevěné Nástroje žesťové Nástroje bicí

7 Orffovské nástroje II Praktická část Příprava I: Výroba hudebních nástrojů Příprava II: Výroba hudebních nástrojů Příprava III: Výroba houslí Příprava IV: Výroba klavíru Závěr Seznam použité literatury Zdroje obrazových příloh Seznam příloh Seznam obrázků Přílohy

8 Úvod Hlavním cílem této závěrečné práce je pojednat o možnostech inovace při výuce hudební výchovy na 1. stupni základní školy propojením s technickou výchovou. Stěžejním tématem jsou hudební nástroje a jejich výroba. Teoretická část je věnována Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, jeho pojetí a klíčovým kompetencím žáka na 1. stupni v kontextu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a vzdělávací oblasti Umění a kultura. Součástí této části je také specifikace technické gramotnosti. Závěr teoretické části tvoří obecné pojednání o hudebních nástrojích, jejich klasifikace a charakteristika několika hudebních nástrojů. V této části je zmíněn také Orffův instrumentář, který využiji v praktické části práce. Praktická část práce je tvořena čtyřmi přípravami na hodinu hudební výchovy na 1. stupni základní školy. V těchto přípravách jsou propojeny vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a Umění a kultura. První dvě přípravy zahrnují výrobu rytmického hudebního nástroje a jeho využití při hodině hudební výchovy. Další dvě přípravy se výroby hudebních nástrojů dotýkají pouze teoreticky. Žáci se dozvídají o výrobě houslí a klavíru a o materiálech, ze kterých jsou tyto nástroje zhotoveny. Součástí těchto příprav je také rozvoj poslechových činností při hodinách hudební výchovy. 8

9 Cíle závěrečné práce Hlavním cílem závěrečné práce je navrhnout soubor příprav na vyučovací hodinu hudební výchovy zaměřených na výrobu vybraných hudebních nástrojů, které podpoří primární hudební a technickou gramotnost dětí na 1. stupni základních škol. Splnění tohoto hlavního cíle je podmiňováno následujícími dílčími cíly: Teoretické: Analýza významu, cílů a výstupních kompetencí technické výchovy na 1. stupni základních škol podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu vzdělávací oblasti Člověka svět práce Analýza významu, cílů a výstupních kompetencí hudební výchovy na 1. stupni základních škol podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu vzdělávací oblasti Umění a kultura Vymezení pojmu primární technická gramotnost Vymezení pojmu hudební nástroje, klasifikace hudebních nástrojů, charakteristika nástrojových skupin a vybraných hudebních nástrojů Empirické: Ověřit efektivitu konkrétního výrobku při vokálních, instrumentálních, pohybových a poslechových činnostech v rámci hudební výchovy Praktické: Vypracovat čtyři přípravy na hodinu hudební výchovy zaměřené na výrobu hudebních nástrojů, které mohou být uplatněny při výuce na 1. stupni základních škol 9

10 I Teoretická část 1 Rámcové vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy vycházejí z principů tzv. kurikulární politiky, které byly zformulovány v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR v tzv. Bílé knize. Do vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon byl novelizován v roce 2015 pod č. 82/ Kurikulární dokumenty v České republice jsou vytvářeny na státní a školní úrovni. Státní úroveň vzdělávání určují již zmíněné dokumenty - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR a rámcové vzdělávací programy. Národní program rozvoje vzdělávání vymezuje vzdělání jako celek. Rámcové vzdělávací programy byly vytvořeny jako obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní vzdělávací programy představují školní úroveň. Podle těchto programů je uskutečňováno vzdělávání na jednotlivých školách Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů Rámcové vzdělávací programy obecně vycházejí z nové strategie vzdělávání. Tato strategie zdůrazňuje klíčové kompetence a jejich provázanost se vzdělávacím obsahem, dále uplatnění získaných vědomostí a dovedností a jejich následné uplatnění v praktickém životě. Rámcové vzdělávací programy také formulují očekávanou úroveň 1 Rámcové vzdělávací programy. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

11 vzdělání stanovenou pro všechny absolventy v jednotlivých etapách vzdělávání. Důležitá je také myšlenka společného vzdělávání a celoživotního učení, podpora pedagogické autonomie škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) navazuje na rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání a tvoří základ pro rámcový vzdělávací program pro střední vzdělávání. Hlavním cílem základního vzdělávání je pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. 3 Pojem klíčové kompetence je v rámci RVP stěžejní. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. 4 V etapě základního vzdělávání se setkáváme s těmi to kompetencemi: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Dalším důležitým termínem, se kterým se v RVP setkáme, je Vzdělávací oblast. V rámci RVP ZV je vzdělávací obsah rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Tyto vzdělávací oblasti jsou dále tvořeny jedním či více vzdělávacími obory. 5 3 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

12 Vzdělávací oblasti jsou doplněny tzv. Průřezovými tématy. Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. 6 V rámci RVP ZV je zastoupeno šest průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. 1.2 Člověk a svět práce Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je v rámci RVP ZV charakterizována takto: Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. 7 6 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

13 Na 1. stupni je vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce rozdělen na čtyři tematické okruhy. Jedná se o Práci s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce a Příprava pokrmů. Všechny tyto tematické okruhy jsou pro školu povinné Cíle vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Hlavní cíle této vzdělávací oblasti vedou k rozvoji klíčových kompetencí žáků. Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k práci a odpovědnosti za kvalitu práce, k osvojení základních pracovních dovedností a návyků, k plánování práce a k použití vhodných nástrojů, k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů, k autentickému poznávání okolního světa, k chápaní práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci a k orientaci v různých oborech lidské činnosti Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Výuka vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je uskutečňován na 1. i 2. stupni základního vzdělávání. Na 1. stupni je rozdělen na dvě období a pracuje s již zmíněnými čtyřmi tematickými okruhy. První období zahrnuje třídu a do druhého období patří třída. 8 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

14 Práce s drobným materiálem: 1. období Žák vytváří různé předměty z tradičních i netradičních materiálů. Žák pracuje podle slovního návodu. 2. období Žák vytváří výrobky z různého materiálu. Žák využívá při činnostech různé materiály a volí si vhodné pracovní pomůcky. Žák udržuje pořádek a dodržuje zásady bezpečnosti práce. Konstrukční činnosti: 1. období Žák zvládá základní dovednosti při práci se stavebnicemi. 2. období Žák dokáže pracovat podle slovního návodu či náčrtu. Dodržuje pravidla bezpečnosti práce. Při práci se stavebnicemi provede jednoduchou montáž i demontáž. Pěstitelské práce: 1. období Žák se stará o nenáročné rostliny a zaznamenává a zhodnocuje výsledky, které pořídil při pozorování přírody. 2. období Žák pěstuje a ošetřuje pokojové i jiné rostliny. Pro svoji práci využívá správných pomůcek a nástrojů. Žák provádí jednoduché pěstitelské činnosti a dodržuje zásady bezpečnosti práce. Příprava pokrmů: 1. období Žák dokáže připravit tabuli pro jednoduché stolování. Při stolování se chová vhodně. 14

15 2. období Žák se orientuje v základním vybavení kuchyně a připraví jednoduchý pokrm. Chová se slušně při stolování a dodržuje pravidla bezpečnosti práce Umění a kultura Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje dva vzdělávací obory: Hudební výchovu a Výtvarnou výchovu. RVP charakterizuje tuto vzdělávací oblast takto: Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu; kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce); umění jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

16 1.3.1 Cíle vzdělávací oblasti Umění a kultura Mezi hlavní cíle této vzdělávací oblasti patří pochopení umění jako specifického způsobu poznání. Žáci by měli chápat umění a kulturu jako neoddělitelnou součást lidské existence, která nás emocionálně rozvíjí a také se naučit tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám. Dalším důležitým bodem je také uvědomit si sebe jako svobodného jedince a přistupovat tvořivě ke světu Hudební výchova Obsah vzdělávacího oboru Hudební výchova je v RVP popsána takto: Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je 11 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

17 mu dán a příležitost interpretovat hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření Obsahová náplň činností hudební výchovy Vokální činnosti Žáci si v rámci vokálních činností posilují správné pěvecké návyky, pracují s hlasem a tím kultivují pěvecký i mluvní projev. Instrumentální činnosti Žáci se naučí hrát na jednoduché hudební nástroje a využijí je při hudební produkci. Hudebně pohybové činnosti Náplní hudebně pohybových činností je vyjádření hudby pomocí tance, gest a pohybu. Poslechové činnosti Žáci se díky poslechu učí poznávat hudbu ve všech jejích podobách. Aktivním poslechem se ji učí analyzovat a interpretovat RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

18 1.4.2 Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Hudební výchova 1. období Žák ovládá svůj hlas. Zpívá intonačně a rytmicky správně jednohlasé písně. Využívá hudební nástroje a rozpozná některé hudební nástrojem sluchem. Dokáže vyjádřit pohybem dynamiku, tempo, metrum a směr melodie. Žák také analyzuje dynamické a tempové změny v hudbě. 2. období Žák zpívá v durových a mollových tóninách intonačně čistě a rytmicky přesně. Pracuje s notovým materiálem a využívá jednoduché i složitější hudební nástroje. Žák dokáže rozpoznat metrorytmické, tempové a dynamické změny. Reaguje na hudbu pohybem a využívá jednoduché taneční kroky RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str

19 2 Primární technická gramotnost V této části práce se seznámíme s pojmem primární technická gramotnost. Objasnění tohoto pojmu je pro tuto práci podstatné z důvodu tematického zaměření praktické části, ve které se budu v rámci hudební výchovy zabývat výrobou a materiálovým složením vybraných hudebních nástrojů. Podstatné je také zmínit propojenost technické gramotnosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Tento pojem se v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání samostatně neobjevuje. Podle tematického zaměření, výukových cílů a dovedností je technická gramotnost součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Spojitost můžeme vidět i u průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se také dotýkají průřezového tématu Environmentální výchova. 15 Pojem technická gramotnost může být chápán jako technické vzdělanostní minimum, které by si měl osvojit každý jedinec. Obsahem technické gramotnosti je: základní orientace v různých odvětvích techniky; znalost dějin techniky; znalost podstaty, funkce a konstrukce technického objektu; znalost použitých technologií a materiálů; ekologické, ekonomické, estetické a bezpečnostní informace; znalost a schopnost manipulace s informacemi uložených v elektronické podobě atd. V dalším pojetí rozlišujeme u technické gramotnosti tři dimenze. První z nich je Využití techniky, které zahrnuje získání znalostí a dovedností potřebných k vytváření technických produktů. Další dimenzí je Hodnocení techniky, tedy posouzení dopadu a důsledků techniky a poslední je Význam techniky, který spočívá v pochopení výsledku technických inovací. Technická gramotnost patří mezi nejmladší školní gramotnosti. Větší prostor je věnován rozvoji dovedností uživatelství techniky. Cílem tohoto směru technického 15 RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: Str. 103, 126,

20 vzdělání je rozvíjení praktických schopností člověka volit vhodná technická řešení problémů, s důrazem na úspornost, šetrnost k okolí, bezpečnost při činnosti a získání schopnosti komunikace s odborníkem. 16 Technická gramotnost v primárním vzdělávání má tři složky: vědomostní, psychomotorickou a postojovou. Složka vědomostní Tato složka zahrnuje poznatky o vlastnostech materiálů (materiály mají různé vlastnosti, toho můžeme využít při tvoření), poznatky o nástrojích, nářadí a pomůckách (na různé materiály používáme různé nástroje), poznatky vyplývající z technologie, technickou terminologii (názvy technik, dílčích technologických operací, nářadí a jejich druhů), poznatky vyplývající z bezpečnosti a hygieny, konkrétní podobu prevence při práci s různými materiály, podobu 1. pomoci při práci s různými materiály, nástroji a pomůckami, poznatky o širším světě techniky (různé druhy řemesel, zaměstnání a povolání lidí; různé pracovní činnosti a pracovní předměty) Složka psychomotorická Do této složky můžeme zařadit praktickou manipulaci s různými materiály, pomůckami a nástroji, osvojení si celého systému technologických kroků (techniky), rozvoj dílčích psychomotorických činností, osvojení a rozvoj specifických psychomotorických oblastí (jemná, hrubá motorika; plošná a prostorová představivost; čistota a pečlivost provedení) Složka postojová Do této složky zahrnujeme ekonomické postoje (nakládání s časem; uspořádání pracovního místa), ekologické postoje ( upřednostňování přírodních materiálů, třídění a recyklace surovin), estetické postoje, sociální rozvoj (úcta k práci druhých, spolupráce 16 Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, [ ]. Dostupné na 20

21 ve skupině), osobnostní rozvoj (vztah k regionu a jeho historii, lidovým zvykům a řemeslům, technickým a industriálním památkám, ocenění a význam pracovní vytrvalosti, pečlivosti, originality a pružnosti) 17 Z této kapitoly vyplývá, že technickou gramotnost, jejíž podstatou je rozvoj praktických dovedností, by si měl osvojit každý jedinec. Rozvoj těchto schopností je nutné podporovat již u dětí předškolního věku a dětí na 1. stupni základních škol. V praktické části této práce se budu zabývat výrobou hudebních nástrojů. I zde budou uplatňovány tři složky technické gramotnosti, na které se v přípravách na hodinu zaměřím. Žáci se seznámí s různými druhy materiálů a jejich vlastnostmi v rámci složky vědomostní. Psychomotorická složka bude rozvíjena výrobou jednotlivých nástrojů. Složka postojová zahrnuje rozvoj estetického cítění a rozvoje osobnostního z hlediska vztahu k lidskému výtvoru - hudebnímu nástroji. Badatelský přístup k technickému vzdělávání na 1. stupni ZŠ Badatelský přístup využívá dětské zvídavosti a aktivizuje dítě při hře a učebním procesu. Největší přínos má právě v primárním technickém vzdělávání. Mezi nejvhodnější badatelské postupy patří: problémové metody, metody pokusů a pozorování, dále pak experimenty a exkurze. V technickém vzdělávání můžeme využít aktivizující metody při objevování vlastností materiálů, při výběru vhodných materiálů a nářadí nebo při zkoušce vhodných postupů Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, [ ]. Dostupné na 18 Roučová, E. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, [ ]. Dostupné na 21

22 3 Hudební nástroje Hudební nástroje jsou předměty různé velikosti a rozličných tvarů, které disponují zvukovými vlastnostmi. V širším pojetí můžeme pojem hudební nástroje chápat jako jakýkoliv zvukový zdroj použitý k realizování hudby. 19 Věda, která se zabývá hudebními nástroji se nazývá organologie a jako samostatná muzikologická disciplína se ustanovila ve druhé polovině 19. století. 20 Existence hudebních nástrojů je patrná již v dávné minulosti a dovídáme se o nich z jeskyních kreseb a archeologických vykopávek. Původně neměly hudební nástroje žádný hudební význam. Nezhotovovaly se totiž k estetickým účelům, nýbrž se jednalo o nástroje pracovní, o zbraně, o pomůcky k přípravě potravy či k zahánění nepřátel a také byly využívány ke komunikaci s bohy. Postupem času získaly tyto pracovní nástroje funkci rituální a signální. Hudební nástroje jsou vyráběny z různých materiálů. Je to např.: dřevo, kov, kost, sklo, zpracovaná zvířecí kůže, blány střev, hedvábí, nylon aj. Hmota či materiál, ze kterého je nástroj vyrobený přispívá ke slyšitelnému výsledku, tedy tomu, že nástroj hraje. Důležitým parametrem při tvorbě zvuku je také vodivé prostředí a síla, která vzniká buď přímo lidskou rukou či výdechovým proudem- nebo nepřímo různými mechanickými zařízeními. Většina hudebních nástrojů má kromě své zvukotvorné podstaty také rezonátor, který zvuk zesiluje. Je to např. korpus, dřevěná deska nebo vzduchová prostora ohraničená stěnami nástroje. Výsledným jevem je zvuková vlna, která se dostává do našeho sluchového ústrojí a poté do mozku. Pokud je kmitání 19 Malá encyklopedie hudby. Praha: Editio Supraphon, 1983, s KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 11. ISBN

23 zvukové vlny pravidelné, vzniká hudební zvuk tón. Je li kmitání nepravidelné, jedná se o hluk. U tónů rozlišujeme čtyři vlastnosti barvu, výšku, délku a sílu Klasifikace hudebních nástrojů Nástroje třídíme do skupin podle určitých kritérií. Základním kritériem třídění nástrojů je způsob tvoření tónu. Toto kriterium bylo východiskem i pro klasifikaci hudebních nástrojů, kterou uvedla ve své knize Hudební nástroje v souvislostech Helena Karnetová. Jedná se o původní systematiku Leoše Faltuse a Ladislava Fučíka s drobnými úpravami. NÁSTROJE STRUNNÉ CHORDOFONY A) Smyčcové (housle, viola, violoncello, kontrabas) B) Drnkací a) bez hmatníku (harfa) b) s hmatníkem (kytara, loutna) c) s klaviaturou (cembalo) C) Úderné a) s klaviaturou (klavír) b) s paličkami (cimbál) NÁSTROJE DECHOVÉ AEROFONY A) Jednohlasé a) Dřevěné 21 Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2010, ISBN

24 - hranové (flétna) - jednoplátkové (klarinet, saxofon) - dvojplátkové (hoboj, anglický roh, fagot, kontrafagot) b) Žesťové - Přirozené (lovecký roh) - Chromatické s ventilovým mechanismem (lesní roh, trubka, tuba), se snižcem (trombon) B) Vícehlasé a) S klaviaturou (varhany, harmonium, akordeon) b) Bez klaviatury (foukací harmonika, dudy) NÁSTROJE BICÍ BLANOZVUČNÉ MEMBRANOFONY A) Membranofony s vyladěným tónem (tympány) B) Membranofony se zvukem neurčité výšky a) Jednoblánové (bonga, konga) b) Dvoublánové (velký a malý buben) NÁSTROJE BICÍ SAMOZVUČNÉ IDIOFONY A) Idiofony s vyladěným tónem a) Dřevěné (xylofon, marimba) b) Kovové (gong, zvony,celesta, zvonkohra, vibrafon) B) Idiofony se zvukem neurčité výšky a) Dřevěné (claves, ) b) Kovové (činely,triangl, tam tam) NÁSTROJE SMÍŠENÉ (tamburína) 24

25 ELEKTROFONY A) Aplifikované akustické nástroje B) Elektrofonické nástroje C) Elektromechanické nástroje D) Elektronické nástroje Nástroje strunné chordofony Počátky strunných nástrojů sahají až do pravěku. Za první strunný nástroj může považovat hudební luk, který se vyvinul pravděpodobně z loveckého luku. Postupně vznikaly další nástroje. Struny u těchto nástrojů byly vyrobeny ze střev. Tón vznikal pomocí trsátek z různých materiálů a později s pomocí smyčce, úderem paliček nebo kladívky. Strunné nástroje rozdělujeme do třech základních skupin a to podle způsobu rozezvučení strun. Jedná se o nástroje: smyčcové, drnkací a úderné. 23 Smyčcové nástroje Původ smyčcových nástrojů není stále jistý. Pravděpodobně vznikly v Asii a do Evropy se dostaly prostřednictvím muslimů. V století byly v Evropě známy dvě skupiny smyčcových nástrojů. První z nich byla fidula (z latinského fides struna). Měla trojdílný trup složený z víka, dna a luby. Druhý zástupce středověkého strunného nástroje byla rubeba. Tento nástroj se skládal z hruškovitého trupu a víka, které bylo na trup připevněno přímo. Koncem 15. století se z fidul vyvinuly staré violy, a to viola 22 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s ISBN KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 16. ISBN

26 da braccio a viola da gamba. Z rubeby vývoj směřoval k liře da braccio a později k houslím. Mezi středověké smyčcové nástroje patřila také irská chrotta a trumšajt. 24 Housle Housle patří mezi strunné smyčcové nástroje společně s violou, violoncellem a kontrabasem. Housle jsou polohově nejvyšším a velikostně nejmenším nástrojem z této skupiny nástrojů. Vznikly v 16.století v Itálii z nástroje lira da braccio. Tělo houslí je tvořeno ozvučnou skříní korpusem. Skládá se z horní desky s výřezy ve tvaru f, která je vyrobena z měkkého smrkového dřeva a z dolní desky vyrobenou z dřeva javorového. Obě desky jsou spojeny luby. Na horní desce asi uprostřed stojí kobylka, přes kterou vedou čtyři struny ukotvené ve struníku z ebenového dřeva. K trupu je připevněn krk, který je ze dřeva javorového a je ukončený hlavicí. Na hlavici najdeme čtyři kolíčky, kde jsou upevněny konce strun. Na krku je také hmatník z ebenového dřeva. Celková délka houslí je cca 60 cm. Ke hře na housle se používá smyčec. Základní částí je pružný prohnutý prut z palisandrového dřeva, na jehož koncích jsou upevněny koňské žíně. Smyčec je opatřený žabkou se šroubem, kterými se reguluje napětí žíní. Délka smyčce je 75 cm. 25 Mezi slavné stavitele houslí patří italští mistři z Cremony: Andrea Amati, Nicolo Amati, Gasparo Bertolotti da Saló, Antonio Stradivari, Andrea Guarneri a další. 26 I v Čechách najdeme slavné houslaře. Je to např. rod Edlingerů, Homolků, Strnadů, Bučků, Skalských nebo královéhradecký rod Pilařů Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2010, ISBN KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN Encyklopedie hudebních nástrojů. Čestlice: Rebo, 2004, ISBN KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN

27 Drnkací nástroje Drnkací nástroje se rozeznívají pomocí prstů či plektrem (trsátkem), které drnkají o struny. Dělíme je na tři skupiny: nástroje s hmatníkem, bez hmatníku a s klaviaturou. 28 Kytara Kytara se do Evropy dostala v 8. století z Arabského poloostrova. Velké oblibě se těšila ve Španělsku, kde je dodnes národním nástrojem. Později se rozšířila do dalších evropských zemí, kde se stala také velmi oblíbenou. V 18. století byla opatřena šesti jednoduchými strunami. Tím se její užívání ještě více rozšířilo především mezi amatérskými hudebníky. Tento drnkací nástroj je hlavním zástupcem drnkacích nástrojů s hmatníkem. Má tvar arabské osmičky. Je asi 47 cm dlouhý. Rezonanční skříň je třídílná. Na vrchní desce, která je ze smrkového nebo cedrového dřeva, je umístěn struník a ozvučný otvor. Spodní deska bývá plochá a je zhotovena ze dřeva javorového nebo palisandrového. Obě desky spojují luby, které jsou poměrně vysoké. Kytara má široký krk s přibližně dvaceti kovovými pražci. Na hlavici jsou umístěny ladící kolíky se strunami. V dřívějších dobách byly struny vyrobeny ze střev. V dnešní době se používají struny kovové a nylonové. Velký význam pro vývoj kytary měl Španěl Antonio de Torres Jurado, který přispěl k utváření tvaru a zvuku moderní kytary. Dalším významnou osobností v tomto ohledu byl kytarista Andrés Segovia, který přidělil kytaře zcela nové místo v hudbě KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.31. ISBN Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2010, ISBN

28 Nástroje úderné Nejstarší nástroje tohoto typu pocházejí z přelomu století. Jsou rozeznívány úderem kladívek nebo paliček do napjatých strun. Klavír Klavír je nejrozšířenějším nástrojem a jeho počátky nacházíme u klavichordu. Klavichord vznikl pravděpodobně ve Francii na počátku 13. Století. Často byl označován také názvem svého dávného prototypu monochord. 30 V 18. století vyvinul německý nástrojař Gottfried Silbermann nástroj zvaný fortepiano, později jen piano. V průběhu 19. století se jeho užívání v koncertním životě velmi rozšířilo. Klavír je hlavním zástupcem nástrojů úderných s klaviaturou. Je tvořen skříní, která stojí na třech nohách. Víko klavíru je ve tvaru křídla. Dno tvoří kostra a rezonanční deska ze smrkových prkének. Na ní jsou přišroubovány dvě kobylky. Nad rezonanční deskou je natažena soustava strun, které jsou upevněny na kolíčcích. Druhý konec strun vede do kolíčníku. Ten je zabudován v pancéřovém rámu. 31 Mechanika klavíru je složena z kláves, kladívek a dusítek. Při stisku klávesy se zvedne její zadní část a uvede tak do pohybu plstěné kladívko, které ze spodu udeří do struny. Po úhozu kladívko od struny odskočí a struna může znít. Když prst uvolní 30 Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002, s ISBN X. 31 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN

29 klávesu, ke struně přilehne plstěné dusítko. 32 U země najdeme dva až tři pedály obsluhované nohama. Výrobou klavírů se zabývají tyto světové firmy: Steinway&Sons, Bösendorf, Bechstein a česká firma Petrof Hradec Králové Nástroje dechové - aerofony Počátky této skupiny nástrojů datujeme do období pravěku a starověku. V tomto období se dechové nástroje vyráběly z kostí, bambusových prutů, dřeva a kovu. Dechové nástroje rozdělujeme na skupinu jednohlasých, kde rozlišujeme nástroje dřevěné a žesťové, a vícehlasých. Tón vzniká kmitáním vzduchového sloupce v nástroji, rozechvívaného usměrněným proudem dechu. 33 Výrobou dechový nástrojů dřevěný i žesťových se v České republice zabývá firma Amati Denak, s.r.o. v Kraslicích, která patří mezi tři největší výrobce dechových nástrojů v Evropě. 32 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.48. ISBN KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.59. ISBN

30 Dechové nástroje jednohlasé dřevěné Flétna podélná zobcová Flétna patří mezi nástroje hranové. Tón je tvořen nárazem proudu vzduchu do štěrbiny v zobci, kde je vložen dřevěný špalíček sloužící k usměrnění dechového proudu. Na trubici je 7 dírek a jedna palcová dírka ve spodní části. Zobcová flétna byla v Evropě známa již v období gotiky. Ve Francii byla nástrojem trubadúrů. Velké oblibě se těšila v 16. a 17. století, kde byla součástí barokního orchestru. V 19. století se zobcová flétna téměř přestala používat ve vážné hudbě, avšak své místo si získala v hudbě lidové. Zobcová flétna je vyráběna ze dřeva nebo z umělé hmoty. Dnes se vyskytuje ve čtyřech podobách: sopránová, altová, tenorová a basová. Tento nástroj je nejčastějším přípravným hudebním nástrojem pro děti. 34 Nástroje žesťové Ve starověku se tato skupina nástrojů zhotovovala ze zvířecích rohů, slonoviny, dřeva, kůže a samozřejmě z kovu. Mezi nejstarší nástroje tohoto typu patří bronzové lury staré asi tisíc let př. n. l. V 19. Století se začaly žestě vyrábět z tence válcovaného mosazného nebo pakfongového (mosaz s přídavkem niklu) plechu z tombaku (zlatá mosaz s vysokým obsahem mědi). Trubice novodobých nástrojů je oválně, elipsově nebo kruhovitě stočená a ke konci se rozšiřuje. Na úzký konec trubice se nasazuje nátrubek KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.75. ISBN

31 Tón u žesťových nástrojů je tvořen nárazem výdechového vzduchu do nátrubku přes sepnuté vibrující rty. Do 19. století existovaly pouze přirozené žesťové nástroje (nedaly se na ně zahrát všechny chromatické tóny). Na začátku 19. století byla vynalezena ventilová soustava, která umožňovala hru chromatických tónů. Trubka Trubka je žesťový nástroj s ventilovým mechanismem. Vyskytovala se už ve starověku a měla podobu nezatočené trubice. V pozdějších dobách se uplatňovala ve vojenství a při různých slavnostních ceremoniálech a na rytířských turnajích. Ve středověku patřili trubači k privilegované vrstvě a za svoji práci byli dobře placeni. V baroku získala trubka nynější podobu. Trubka je vyrobena z mosazi. Má úzkou trubici, která je jednou oválně vinutá a na konci se rozšiřuje do korpusu. Další součástí jsou tři klapky, které ovládají tři ventily. Tento žesťový nástroj má několik odvozených variant. Liší se velikostí, tvarem, ale i tónovým rozsahem. Je to např.: fanfárová trubka, jazzová trubka, křídlovka, basová křídlovka, kornety nebo aidovka Nástroje bicí Pro bicí nástroje je charakteristické, že tón nebo zvuk je tvořen úderem. Rozdělujeme je na dvě hlavní skupiny: blanozvučné - membranofony, kde je oscilátorem blána a samozvučné - idiofony, u kterých rozezvučujeme tělo nástroje. Historie těchto nástrojů sahá až do pravěku, kde se vyskytovaly v primitivní podobě. Využívaly se především k rituálům, kde doprovázely tanec a zpěv. Ve 36 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN

32 starověku a středověku zněly při slavnostech a ceremoniích. V orchestru mají nezastupitelnou pozici. Podporují dynamické změny skladby a její gradaci. Orffovské nástroje Bicí nástroje obou hlavních skupin jsou součástí orffovského instrumentáře, který je využíván především při výuce hudební výchovy na 1. stupni ZŠ. Jedná se o sadu membranofonů a melodických idiofonů. Orffovské nástroje rozdělujeme na melodické (různé druhy zvonkoher, xylofonů a metalofonů) a rytmické (claves, woodblock, prstové činely, rumba koule,minišejkry, triangly, bubínky, činely, kastaněty, rolničky atd.). Do instrumentáře zařazujeme také zobcovou flétnu a dětské tympány. Carl Orff ( ) byl německý skladatel a pedagog. Působil jako vedoucí hudebního oddělení na taneční škole, kde využíval melodických i rytmických bicích nástrojů. Později začal vytvářet rozhlasové pořady pro děti. Děti v těchto pořadech samy hrály na melodické a rytmické nástroje. Materiály z tohoto projektu poté použil do svého pětisvazkového díla Schulwerk. Základem tohoto díla je rytmus využívaný při hudbě a pohybu. K doprovodu se nejprve využívá hra na tělo, poté hra na lehko ovladatelné hudební nástroje. Orff klade v rámci hudebního procesu důraz na elementární improvizaci, která podporuje jeho požadavek tvořivého přístupu dětí k hudbě a jejich emotivního zaujetí. Zábavným, nápaditým způsobem jsou děti ve výuce střídavě v roli interpretů, skladatelů a posluchačů. Snaha o komplexnost ve smyslu reprodukce, produkce a percepce je podpořena úsilím o všestranný hudební rozvoj dítěte. 37 Ilja Hurník a Petr Eben vytvořili českou adaptaci Schulwerku s názvem Česká Orffova škola. Autoři vycházejí z lidové slovesnosti a české hudby. 37 KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s.153. ISBN

33 V 1949 založil Klaus Becker dílnu na výrobu orffovských nástrojů, které tato firma vyrábí dodnes KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, ISBN

34 II Praktická část Následující kapitola je souborem čtyř příprav na hodinu hudební výchovy. Součástí prvních dvou je výroba vlastních hudebních nástrojů a následně jejich využití jako doprovodného nástroje při vokální nebo poslechové činnosti. Další dvě se zabývají technologickými postupy výroby houslí a klavíru a používaných materiálů. U každé přípravy je uvedeno téma, cíl hodiny, organizační formy výuky, vzdělávací obsah, pomůcky a materiál, který budeme potřebovat při realizaci. Součástí je také pracovní list, textová předloha o klavíru s názvem Klavír se představuje a fotografie vyrobených hudebních nástrojů. V závěru příprav jsou uvedeny klíčové kompetence, které budou v rámci hodin rozvíjeny. 34

35 Příprava I: Výroba hudebních nástrojů Téma: Výroba hudebního nástroje minišejkr Třída: 1. a 2. Časová dotace: 1 vyučovací hodina Materiál: plastový obal z čokoládového vajíčka, rulička od toaletního papíru, barevný papír, noviny, látka, stuha, provázek, lýko, rýže, čočka, opracované větvičky, kamínky Pomůcky: nůžky, izolepa, Orffův instrumentář, tabule,fix, klavír, klíč, plastový kelímek, dřevěné prkénko Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů nástrojů, schopnost rozlišit materiály, ze kterých jsou vyrobeny, schopnost vybrat vhodné materiály pro hudební nástroj, odborná terminologie ( Orffův instrumentář, minišejkr, ) Psychomotorické cíle hodiny: osvojit si technologie výroby hudebního nástroje minišejkru, rozvoj motorických schopností: dávkování přírodnin, lepení izolepou, vytvoření ozdoby ze stuhy Afektivní cíle hodiny: ekonomické nakládání s materiálem, uspořádanost pracovního místa, ocenění práce druhých, rozvoj sebereflexe žáka Organizační formy výuky: frontální, samostatná práce žáků Obsah: 1. Seznámení s průběhem hodiny Žáci jsou v úvodu seznámeni s průběhem hodiny. Na první lavici jsou připraveny rytmické nástroje Orffova instrumentáře. Žáci s nástroji pracují při hodinách hudební výchovy, tudíž znají jejich názvy i způsob držení. 2. Rytmické nástroje Orffova instrumentáře Jak se jmenují jednotlivé nástroje? Jak se na ně hraje? 35

36 Materiál Při jaké činnosti je v hudební výchově používáme? Znáš ještě jiné hudební nástroje? Z čeho jsou tyto nástroje vyrobeny? Žáci mají na zemi tři druhy materiálů: Kov (klíč), plast (plastový kelímek), dřevo (prkénko). Žáci přiřazují nástroje k materiálům. 3. Výroba hudebních nástrojů Můžeme si vyrobit podobné hudební nástroje? Jaké materiály bychom mohli na výrobu použít? Jaký hudební nástroj by jsi z toho vytvořil? Žáci vybírají z materiálů připravených ve třídě (větvičky, kamínky, rýže, ) Žáci se rozdělí na dvě skupiny. První skupina použije pro výrobu minišejkru plastový obal, druhá skupina papírový. Výroba minišejkru z plastového obalu Pomůcky a materiál: plastový obal z čokoládového vajíčka, látka, stuha, čočka, rýže, izolepa, nůžky Postup práce: Očistíme obal Do plastového obalu vložíme rýži nebo čočku. Oba sypké materiály můžeme smíchat. Plastový obal přelepíme izolepou. Vybereme si látku a stuhu. Stuhu přestřihneme na přibližně dva stejné díly. Plastový obal zabalíme do látky a oba konce přesahující látky převážeme stuhou. 36

37 Výroba minišejkru z roličky od toaletního papíru Pomůcky a materiál: rolička od toaletního papíru, barevný papír, rýže, čočka, provázek, lýko, nůžky, izolepa, noviny Postup práce: Jednu stranu papírové roličky utěsníme kouskem novinového papíru a přelepíme jej izolepou. Do roličky vložíme rýži nebo čočku. Oba sypké materiály můžeme smíchat. Druhý konec roličky opět utěsníme novinovým papírem a přelepíme jej izolepou. Vybereme si barevný papír, provázek nebo lýko. Provázek přestřihneme na dva stejné díly. Roličku obalíme barevným papíre. Prostřední část přelepíme izolepou. Přesahující konce papíru stáhneme provázkem. 4. Využití vyrobených hudebních nástrojů Rozezpívání Sestupná tercie na slabiku ku Vzestupně a sestupně tři tóny na slabiku ja, jo, ja Žáci sedí s narovnanými zády, aby mohli volně dýchat. Nácvik písně Já jsem z Kutné Hory Jakou má píseň náladu, je pomalá, rychlá? O čem píseň je? Píseň předzpívám s doprovodem klavíru. Žáci odpovídají na zadané otázky. Rytmická deklamace textu Sluchová analýza instrumentálně hraných částí písně, opakování částí zpěvem na text písně 37

38 Žáci při rytmické deklamaci textu zřetelně až přehnaně vyslovují. Žáci opakují hrané části písně zpěvem. Práce s písní Zpěv celé písně s doprovodem klavíru Pěvecká štafeta: chlapci já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn, dívky já mám v Praze tři domy až je koupím budou mý, chlapci já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn; jednotlivci Zpěv s doprovodem klavíru Rytmické nástroje: kamínky 1. doba v taktu, opracované větvičky 1. a 2. doba v taktu, minišejkr rytmus písně Zpěv písně s doprovodem klavíru a rytmických nástrojů Žák zpívá píseň s doprovodem klavíru, poté zpívá dle pokynů píseň formou štafety. Šest žáků hraje na vyrobené nástroje. Ostatní žáci píseň doprovází hrou na tělo. Každá skupina si vyzkouší svůj rytmický part, poté píseň doprovází společně. 5. Zakončení hodiny V závěru hodiny shrneme a ohodnotíme společnou práci. V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní. 38

39 Příprava II: Výroba hudebních nástrojů Téma: Výroba hudebního nástroje korálkový bubínek Třída: 3. Časová dotace: 1 vyučovací hodina Materiál: kulatá krabička od sýru, provázek, korálky, opracované větvičky, kamínky Pomůcky: vodové nebo temperové barvy, kelímek na vodu, štětec, izolepa, nůžky, Orffův instrumentář, tabule, fix, počítač, reprobedny Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů nástrojů, zařazení nástroje do příslušné skupiny, schopnost rozlišit 2/4 a 3/4 takt, schopnost rozlišit materiály, ze kterých jsou vyrobeny, schopnost vybrat vhodné materiály pro hudební nástroj, odborná terminologie ( Orffův instrumentář, ) Psychomotorické cíle hodiny: osvojit si technologie výroby hudebního nástroje korálkového bubínku, rozvoj motorických schopností: vázání uzlů, lepení izolepou, protahování provázku malým otvorem, navlékání korálků, osvojit si správné držení nového nástroje Afektivní cíle hodiny: ekonomické nakládání s materiálem, uspořádanost pracovního místa, práce ve dvojici, ocenění práce druhých, rozvoj sebereflexe žáka Organizační formy výuky: frontální, skupinová, samostatná práce žáků Obsah: 1. Seznámení s průběhem hodiny Žáci jsou v úvodu seznámeni s průběhem hodiny. Na první lavici jsou připraveny nástroje Orffova instrumentáře, především různé druhy bubínků. 2. Rytmické nástroje Orffova instrumentáře bubínky Jak se jmenují tyto nástroje? Jak se na ně hraje? Při jaké činnosti je při hudební výchově používáme? Rozdělení hudebních nástrojů strunné, dechové, bicí Do jaké skupiny nástrojů bys zařadil uvedené hudební nástroje? Žáci mají na tabuli napsány tři skupiny nástrojů. Vybírají správnou možnost. 39

40 Bicí nástroje Které další hudební nástroje na obrazcích patří do skupiny bicích nástrojů? Patří bicí nástroje mezi nové hudební nástroje nebo už existují tisíce let? Z jakých materiálů je vyroben malý bubínek? Žáci vybírají bicí nástroje z vyobrazených hudebních nástrojů. Odpovídají na zadané otázky. 3. Výroba bubínku Jsme schopni si vyrobit bubínek sami? Jaké materiály bychom mohli na výrobu použít? Pomůcky a materiál: kulatá krabička od sýru, provázek, korálky, opracované větvičky, izolepa, vodové nebo temperové barvy, kelímek na vodu, štětec, nůžky Postup práce: Z papírové krabičky odstraníme papír s popisem obsahu Oddělíme víko krabičky a ve spodní části vytvoříme v hraně otvor pro rukojeť Rukojeť z opracované větvičky zasuneme asi z 1/3 do otvoru a připevníme jej izolepou V krabičce z obou bočních stran vytvoříme v hraně díru Dírkami protáhneme provázek a na každém konci těsně u dírky vytvoříme uzel Krabičku uzavřeme víčkem a přelepíme. Na kousky provázku, které koukají z krabičky, navlečeme korálky a zajistíme je uzlem Bubínek si podle své fantazie pomalujeme vodovými nebo temperovými barvami. Žáci pracují ve dvojicích. Používají předložený materiál. 4. Využití vyrobeného hudebního nástroje Poslech instrumentální skladby: B. Smetana Luisina polka Jakou má skladba náladu? Veselá x smutná? Jaký bicí nástroj zazněl hned v úvodu skladby? Žáci znají znění otázek před poslechem. Práce s instrumentální skladbou Byla skladba ve 2/4 nebo ve 3/4 taktu? 40

41 Rytmické nástroje: kamínky 1. doba v taktu, korálkový bubínek 1. a 2. doba v taktu, opracované větvičky vyťukávání osminových hodnot Žáci při druhém poslechu tleskají a zdůrazňují první dobu. Na rytmické nástroje hraje 9 žáků. Ostatní doprovázejí skladbu hrou na tělo (podupy, pleskání o stehna, tleskání), poté se prostřídají. 5. Zakončení hodiny V závěru hodiny shrneme a ohodnotíme společnou práci. V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, pracovní, k řešení problémů, komunikativní a sociální a personální. 41

42 Příprava III: Výroba houslí Téma: Strunné smyčcové nástroje housle Třída: 4. a 5. Časová dotace: 1 vyučovací hodina Pomůcky: interaktivní tabule, počítač, reprobedny, pastelky, nůžky, tabule, fix Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů hudebních nástrojů,zařazení do příslušné nástrojové skupiny, zopakování z jakých částí se nástroj skládá, znalost odborné terminologie Psychomotorické cíle hodiny: získání mentální představy o technologických postupech výroby houslí a používaných materiálech Afektivní cíle hodiny: ocenění práce druhých lidí, rozvoj sebereflexe žáka Organizační formy výuky: frontální, samostatná práce žáků Obsah: 1. Seznámení s průběhem hodiny 2. Strunné smyčcové nástroje Jaké hudební nástroje patři do skupiny strunných smyčcových, Který nástroj je největší a který nejmenší? Jak se říká pomůcce, kterou se na tyto nástroje hraje? Jak se říká hudebníků, kteří na ně hrají? Jak se říká řemeslníkovi, který vyrábí housle? Žáci vybírají z předložených vyobrazených nástrojů. Řadí nástroje dle velikosti. Odpovídají na zadané otázky 3. Housle Výroba houslí : Jak se dělají housle: KCpzX8ZrY (0:00 2:45) 42

43 Žáci dostanou vytištěné na papíře jednotlivé části houslí. Jejich úkolem je vystřihnout si jednotlivé části houslí a poté si je nalepit do sešitu. K jednotlivým částem nástroje dopisují název a materiál, ze kterého je díl vyroben. Otázky jsou napsány na tabuli. Z jakého materiálu je vyrobena spodní část? Jak se říká bočním stranám? Z jakého materiálu se vyrábí horní deska houslí? Z jakého materiálu je vyroben krk houslí? (2:46 3:55) Napiš názvy dalších částí nástroje, které vidíš na obrázku? Jak se říká malému válečku z borového dřeva, který vede zvuk? Žáci připisují názvy částí do obrázku.odpovídají na zadané otázky. (3:56 4:53) Z čeho je vyrobený smyčec? Co je kalafuna? Žáci si zapisují odpovědi do sešitu. Odpovědi si společně překontrolujeme. 4. Poslech instrumentální skladby: V. Trojan Císařův slavík V jakém byla skladba tempu? (rychlá x pomalá) V jaké tónové výšce se skladba pohybovala? (vysoko x hluboko) Jaké tóny dokáží zahrát housle? Po poslechu části skladby žáci odpovídají na zadané otázky. Druhý poslech skladby Jaké zvíře vám tato skladba připomínala? Nakresli ho do sešitu. 5. Zakončení hodiny V závěru hodiny shrneme a ohodnotíme společnou práci. V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní. 43

44 Příprava IV: Výroba klavíru Téma: Strunné úderné nástroje s klaviaturou klavír, pianino Třída: 4. a 5. Časová dotace: 1 vyučovací hodina Pomůcky: Tabule, fix, pracovní list, ich forma, počítač, reprobedny, klavír Kognitivní cíle hodiny: zopakování názvů hudebních nástrojů, zařazení do příslušné nástrojové skupiny, zopakování z jakých částí se nástroj skládá, znalost odborné terminologie Psychomotorické cíle hodiny: získání mentální představy o technologických postupech výroby klavíru a používaných materiálech Afektivní cíle hodiny: ocenění práce druhých lidí, rozvoj sebereflexe žáka Organizační formy výuky: frontální, samostatná práce žáků Obsah: 1. Seznámení s průběhem hodiny 2. Rozdělení hudebních nástrojů - strunné nástroje Jaké nástroje patří mezi strunné? Jak se říká hudebníkům, kteří na ně hrají? V čem se liší kytara a housle? Žáci vybírají z předložených vyobrazených hudebních nástrojů. Odpovídají na zadané otázky. 3. Strunné nástroje úderné Klavír ich forma Pracovní list Učitel přečte žákům první odstavec ich formy. Žáci hádají, o jakém hudebním nástroji budeme v hodině mluvit. Poté je žákům předložen pracovní list. 44

45 Pracovní list: Doplnění chybějících údajů do textu podle textové předlohy o klavíru. Co do řady nepatří? Jak vznikne tón? Jeden z žáků čte část předloženého textu v ich formě. Ostatní žáci doplňují chybějící údaje do textu. Vybírají, co nepatří do řady pojmů. Dále popíší, jak vzniká tón při klavírní hře. Tvorba klávesnice Žáci nakreslí část klávesnice podle obrazové předlohy nebo podle klavíru ve třídě. Klavír a pianino Žáci pojmenují nástroje na obrázku. Poslech: Fryderyk Chopin- Smuteční pochod, Petr Iljič Čajkovskij Skřivánek pěje Žáci porovnávají dvě skladby, u kterých neznají název. Po prvním poslechu popisují tempo a náladu. Při druhém poslechu posuzují, zda většina tónů byla hrána ve vyšší či nižší poloze. V závěru žáci odhadují název skladby. Výroba klavírů Žáci podle předloženého textu o klavíru Klavír se představuje odpovídají na zadanou otázku. Video ukázka: Kdo nehrál na klavír Petrof, tak mu v životě něco chybí. (3:07) 4. Zakončení hodiny V závěru hodiny shrneme a ohodnotíme společnou práci. V hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní. 45

46 Závěr Hlavním cílem závěrečné práce bylo navrhnout soubor příprav na vyučovací hodinu hudební výchovy zaměřených na výrobu vybraných hudebních nástrojů, které podpoří primární hudební a technickou gramotnost dětí na 1. stupni základních škol. Dílčí cíle směřující k dosažení tohoto hlavního cíle byly vymezeny ve třech rovinách teoretické, empirické a praktické. Teoretická část byla věnována analýze významu, cílů a výstupních kompetencí technické výchovy na 1. stupni základních škol podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a stejně tak byla provedena analýza hudební výchovy v kontextu vzdělávací oblasti Umění a kultura v rámci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V teoretické části jsem se také věnovala objasnění pojmu primární technická gramotnost. Dalším bodem této části bylo vymezení pojmu hudební nástroj, dále klasifikace hudebních nástrojů a charakteristika nástrojových skupin a vybraných hudebních nástrojů. Praktická část této závěrečné práce spočívá v konkrétních přípravách realizovaných při hodinách hudební výchovy, které jsou zařazené do praktické části této práce. Jedná se o přípravy týkající se výroby hudebních nástrojů. V první z nich žáci vyrábí minišejkr rytmický nástroj z Orffova instrumentáře. Mohou si vybrat ze dvou možností použitého materiálu. V prvním případě využijí plastový obal z čokoládového vajíčka. V případě druhém použijí papírovou ruličku od toaletního papíru. Výběr těchto dvou materiálů byl zvolen z důvodu odlišného znění hotového nástroje. V další části hodiny je tento nástroj využit společně s dalšími jednoduchými nástroji z přírodnin při vokální činnosti. Žáci v této hodině rozvíjí své technické dovednosti. Dalším přínosem je také rozvoj vokálních dovedností, rytmického a estetického cítění. Druhá příprava je zaměřena na výrobu korálkového bubínku, který si opět žáci v hodině vyzkouší tentokrát při poslechových činnostech. V tomto případě musí žáci propojit poslechovou činnost s činností instrumentální. Další dvě přípravy se věnují výrobě houslí a klavíru. Žáci se dozvídají o technických postupech při výrobě nebo o materiálech, které byly při výrobě použity. Rozšiřují si povědomí o nástrojových skupinách a jiných hudebních nástrojích. Důležitým aspektem je též analýza hudebních 46

47 ukázek a bližší seznámení s dalšími výrobním odvětvím. V příloze závěrečné práce najdeme fotografie vyrobených hudebních nástrojů a nástrojů charakterizovaných v teoretické části, dále pracovní list a textovou předlohu Klavír se představuje. Touto prací byl poskytnut a také rozšířen repertoár návodů na výuku hudební výchovy na 1. stupni základních škol, který byl obohacen tématy technické výchovy, jejími cíly a výstupními kompetencemi. Pokud usilujeme o uvědomělý a tvořivý přístup ve výuce, tedy k rozvíjení klíčových kompetencí, se tento návod jeví jako zcela opodstatněný i z hlediska naplnění mezipředmětových vztahů. 47

48 Seznam použité literatury KARNETOVÁ, Helena. Hudební nástroje v souvislostech. Vydání druhé - aktualizované a rozšířené. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, s. 16. ISBN Roučová, Eva. Člověk a svět práce. České Budějovice: PdF JU, [ ]. Dostupné na Encyklopedie hudebních nástrojů. Čestlice: Rebo, 2004, ISBN Hudební nástroje. Praha: Togga, 2002, s ISBN X. Hudební nástroje. 9. vyd., (V Editio Bärenreiter Praha 1.). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2010, ISBN Malá encyklopedie hudby. Praha: Editio Supraphon, 1983, s Rámcové vzdělávací programy. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: RVP pro základní vzdělávání: Upravený RVP ZV. In: Metodický portál RVP.CZ: Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit ]. Dostupné z: SYNEK, Jaromír. Výroba dětských hudebních nástrojů [online]. [cit ]. Dostupné z: 48

49 Zdroje obrazových příloh Amati [online]. [cit ]. Dostupné z: Housle. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: Klasická kytara. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: _views.jpg Petrof [online]. [cit ]. Dostupné z: mistral Velký set Orffových nástrojů. Muzikantík, stránky pro malé muzikanty [online]. [cit ]. Dostupné z: Zobcová flétna. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: ny.jpg 49

50 Seznam příloh Příloha I: Vyrobené hudební nástroje Příloha II: Hudební nástroje Příloha III: Klavír textová předloha Příloha IV: Pracovní list Seznam obrázků Obrázek 1 - Minišejkr z plastového obalu Obrázek 2 - Minišejkr z papírového roličky Obrázek 3 - Korálkový bubínek Obrázek 4 - Ozvučná dřívka z větviček Obrázek 5 - Kamínky Obrázek 6 - Zobcová flétna Obrázek 7 - Kytara Obrázek 8 - Housle Obrázek 9 -Trubka Obrázek 10 - Klavír Obrázek 11 - Orffův instrumentář 50

51 Příloha I: Vyrobené hudební nástroje Obrázek 1 - Minišejkr z plastového obalu 51

52 Obrázek 2 - Minišejkr z papírového roličky Obrázek 3 - Korálkový bubínek 52

53 Obrázek 4 - Ozvučná dřívka z větviček Obrázek 5 - Kamínky 53

54 Příloha II: Hudební nástroje Obrázek 6 - Zobcová flétna 54

55 Obrázek 7 - Kytara 55

56 Obrázek 8 - Housle 56

57 Obrázek 9 -Trubka 57

58 Obrázek 10 - Klavír 58

59 Obrázek 11 - Orffův instrumentář 59

60 Příloha III: Klavír textová předloha Klavír se představuje Patřím mezi neznámější, nejrozšířenější a nejuniverzálnější hudební nástroje. Zrodil jsem se v 18. století. Mým předchůdcem byl klavichord, který vznikl již ve 13. století ve Francii. Moje tělo je tvořeno skříní na třech nohách. Skládá se ze dna, stěn a víka, které má tvar křídla. Dno je tvořeno kostrou a rezonanční deskou ze smrkového dřeva. Na rezonanční desce mám přišroubovány dvě kobylky a nad nimi se vine soustava strun. Struny jsou na jedné straně upevněny kolíčky a na druhé straně zapuštěny do količníku, který je ukotvený v pancéřovém rámu. Moje mechanika se skládá z kláves, kladívek a dusítek. Klávesy mají bílou a černou barvu a jsou obloženy plastem nebo ebenovým dřevem. Když stiskneš klávesu, zvedne se její zadní část a uvede do pohybu plstěné kladívko, které udeří do struny. Poté, co klávesu pustíš, přilehne ke struně plstěné dusítko. Když se na mě naučíš hrát, budeš používat i pedály. Najdeš je dole u země. Někdy bývají tři, někdy pouze dva. Další důležitá věc je, že na mě můžeš hrát velmi hluboké i velmi vysoké tóny. Nejhlubší klávesou je A2 a nejvyšší c5. Můj menší kolega se jmenuje pianino. Jsme si vlastně velmi podobní. Jenom jsou jeho struny nataženy v kovovém rámu ze shora dolů a zvuková barva a nosnost tónů je menší než u mě. A víš, že mě vyrábějí i v České republice? Firma Petrof v Hradci Králové vyrábí klavíry už od roku 1864 a patří mezi nejznámější světové firmy v tomto oboru. 60

61 Příloha IV: Pracovní list 1. Části klavíru Klavír vznikl v..století. Řadíme ho mezi strunné.. nástroje. Jeho tělo je tvořeno skříní, která se skládá ze.., stěn a.. Dno je tvořeno kostrou a rezonanční deskou ze dřeva. Soustava strun je upevněna v.. rámu. U země najdeme 2. Mechanika a způsob hry Co do řady nepatří? Dusítko klávesy kladívko třmínek Popiš, jak vznikne tón při hře na klavír. Nakresli část klávesnice. K danému obrázku uveď jeho správný název. 61