Katastrální území: Nadmofiská v ka: V mûra: Vyhlá eno:

Transkript

1 Okres Nymburk 2 1 Pfiírodní památka BáÀ Strm svah údolí Cidliny, 1,3 km dlouh, pod jiïním okrajem plo iny Na hfiebínku (271,3 m n. m.) nad západním koncem obce Hradãany exponované k jihu. Katastrální území: Hradãany u Îehunû GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií kfiídové (svrchní turon) vápnité jílovce aï slínovce avhorní hranû území vystupují pevné zvonivé inocerámové opuky. Na vrcholové plo inû je zachována pfiímûs ãtvrtohorních (star í pleistocén) tûrkopískû. Jako pûdy se uplatàují ãernozemû a silnû jsou zastoupeny i pararendziny a litozemû. Nadmofiská v ka: m V mûra: 10,6 ha Vyhlá eno: 1972 Pfiedmûtem ochrany je opuková a slínovcová stráà s teplomiln mi trávníky a kfiovinami, v nichï se uplatàuje fiada ohroïen ch druhû. KVùTENA JiÏnû orientované svahy tvofií dva odli né stupnû; horní strm stupeà s obnaïen mi slíny s otevfienou nezapojenou vegetací, tzv. bílá stráà, a spodní zazemnûn stupeà se zapojenou travinnou vegetací, zarûstající kfiovinami. Trávníky spodního stupnû tvofií spoleãenstvo s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati), kde pátefií porostu je váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jahodník trávnice (Fragaria viridis), tu- Ïebník obecn (Filipendula vulgaris), ostfiice chabá (Carex flacca) ao. plstnatá (C. tomentosa). âastou ozdobou trávníku je ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus), vstavaã nachov (Orchis purpurea), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Pro bílou stráà v horní ãásti svahu je typick oman vrbolist (Inula salicina), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), b. vûtvitá (A. ramosum), ostfiice chabá (Carex flacca) a ojedinûle se vyskytne pûchava slatinná (Sesleria caerulea). Na horním okraji svahu se obãas nalézá tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera), na souvratích pfiilehl ch polí oba druhy na ich úporkû (Kickxia elatine, K. spuria) a dal í teplomilné plevele. ZVÍ ENA Území pfiírodní památky je velice v znamnou zoologickou lokalitou. Nacházíme tu pestré spoleãenstvo bezobratl ch ÏivoãichÛ s fiadou teplomiln ch druhû, jako jsou napfi. saranãe Euthystira brachyptera a Chrysochraon dispar; pavouci sklípkánek ãern (Atypus piceus), stepník rud (Eresus cinnaberinus), kfiiïák Araniella opistographa, bûïník Misumenops tricuspidatus a skákavka Talavera aequipes; kfiísi Dictyophara europaea a Cicadetta montana; plï páskovka Ïíhaná (Cepea vindobonensis); vzácn stfievlíãek Callistus lunatus ãi mot li okáã ovsov (Minois dryas), bûloskvrnáã Amata phegea, hfibetozubec Ptilodontella cucullina Ïijící na javoru babyce, hnûdásci rodu Melitaea a nûkolik druhû modráskû. V kaluïích na horním okraji území byl zaznamenán vzácn listonoh letní (Triops cancriformis). VYUÎITÍ Na svahu byl vminulosti ovocn sad a pastviny. V souãasné dobû silnû zarûstají slivoní trnitou, rûïemi, svídou a ptaãím zobem. Asanaãní zásahy na odstraàování kfiovin jsou do budoucna nezbytné. BIBLIOGRAFIE 624, 1049, 1077, 1107, 1205, 1382, 1412, 1415, 1418, 1419, 1523, 1588, 1672, 1768, 1776, 1835, 1836, 1844 MAPA ÚZEMÍ strana Celkov leteck pohled na svah tvofien vápnit mi jílovci aï slínovci s horní hranou tvofienou opukami. 2 Mírnûj í svahy s kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaerulaeum). 3 Vstavaã nachov (Orchis purpurea), druh teplomilné doubravy. 4 Na pfiilehlém poli roste ohroïen úporek pochybn (Kickxia spuria). 3 4 NB

2 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Horní, víceménû plochá ãást území je souãástí ãtvrtohorních (star í pleistocén) teras fieky Jizery tvofien ch kysel mi a propustn mi tûrkopísky. Pod nimi se uplatàují nepropustné kfiídové (stfiední a svrchní turon) slínovce a vápnité jílovce vystupující na svazích 1 Lesní komplex âtvrtû s patrnou zahloubenou pramennou mísou v horním okraji svahu. 2 Strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) Ïije nehojnû v listnat ch lesích niï ích poloh, zejména doubravách. strm ch roklí. Na rozhraní terasov ch tûrkopískû a kfiídov ch neprostupn ch hornin je zvodeà s ãetn mi prameni ti a mokfiady a s pûnovcov mi inkrustacemi z vysráïeného uhliãitanu vápenatého v závûru roklí. PÛdy ve svazích jsou tvofieny arenick mi kambizemûmi a organozemûmi, gleji a v okolí rezervace pseudoglejov mi kambizemûmi. Národní pfiírodní rezervace âtvrtû Lesní komplex na jiïním okraji Jabkenické plo iny a na jejích jiïních svazích mezi obcemi Studce a Mcely. Katastrální území: Mcely Nadmofiská v ka: m V mûra: 95,3 ha Vyhlá eno: 1989 âlenit terén se rozprostírá na rozhraní terasov ch tûrkopískû a kfiídov ch nepropustn ch hornin, kde leïí vodonosn horizont s ãetn mi prameny. Na nich rostou podmáãené ol iny s bledulí jarní, na svazích se vyskytují habrové, lipové i bikové doubravy, na jiïních svazích teplomilné bazifilní doubravy, druhovû velmi bohaté. KVùTENA Na pramenech najdeme podmáãené ol iny (Carici acutiformis-alnetum)s hojnou bledulí jarní (Leucojum verum). V horních ãástech svahû na tûrkopíscích pfievládají lipové doubravy (Tilio-Betuletum), pfiecházející na Ïivinami chud ích místech ovlivnûn ch pafiezinov m hospodafiením a na plo inách v bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae) nebo v depresích lokálnû i v bezkolencové doubravy (Molinio arundinaceae-quercetum). Svahy na kfiídov ch horninách porûstá mozaika spoleãenstev, v níï pfievaïuje fytocenologicky nevyhranûn typ eutrofních jasano-lipov ch doubrav, typick pro Polabí a v znaãn velmi bohatou kombinací druhû dubohabfiin, teplomiln ch doubrav a suèov ch lesû. Jeho typick mi druhy jsou tfiemdava bílá (Dictamnus albus), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), violka divotvárná (Viola mirabilis) doprovázená kompletní garniturou druhû hájov ch a nitrofilních. Toto spoleãenstvo pfiechází v bûïné dubohabfiiny (Melampyro-Carpinetum), na strm ch svazích a hfiebenech v dfiínové doubravy s dubem ipákem (Corno-Quercetum) a lokálnû i v doubravy mochnové (Potentillo albae-quercetum). Z fiady vzácn ch druhû zaslouïí pozornost kru tík drobnolist (Epipactis microphylla), zji tûn teprve ve druhé polovinû 20. století, kter zde roste na jedné ze dvou lokalit v âechách. Dále se tu vyskytuje autogamick kru tík rûïkat (Epipactis muelleri), k. irolist (E. helleborine) a k. modrofialov (E. purpurata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) i o. ãervená (C. rubra), vstavaã nachov (Orchis purpurea) i ozdobn stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). 378 NB 12

3 Okres Nymburk ziny se nesmí pfievádût na vysokokmenn les. 4 ZVÍ ENA Území národní pfiírodní rezervace je hodnotnou zoologickou lokalitou. Fauna bezobratl ch vykazuje vztah k severnûji poloïené vlhãí lesnaté oblasti, jak o tom svûdãí mj. nález plïe Vertigo substriata, podhorského druhu, kter ve vlastním Polabí uï dávno neïije. Z dal ích citliv ch vlhkomiln ch druhû plïû rodu Vertigo se zde vyskytuje V. angustior a V. antivertigo. ZbroukÛ zde byl zaznamenán chránûn roháã obecn (Lucanus cervus) a z obojïivelníkû byl zastiïen mj. ãolek velk (Triturus cristatus), ã. horsk (T. alpestris) a kuàka ohnivá (Bombina bombina). Druhovû poãetná je ptaãí fauna s fiadou druhû charakteristick ch pro vût í lesní komplexy. Hnízdí zde napfi. vãelojed lesní (Pernis apivorus), s ãek obecn (Athene noctua), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). HISTORIE Pfiímo v území se rozkládá hradi tû. Dal í hradi tû je pomûrnû nedaleko, ale jiï tûsnû mimo území rezervace. VYUÎITÍ Chránûné území je tfieba velice citlivû lesnicky obhospodafiovat. Postupnû se musí odstranit v sadby smrku a pafie- BIBLIOGRAFIE 624, 886, 1107, 1332, 1346, 1412 MAPA ÚZEMÍ strana Bledule jarní (Leucojum vernum) roste hojnû na v stupech pramenû pod terénním zlomem. 4 Kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) indikuje teplomilnou doubravu. 5, 6 a 7 V teplomiln ch doubravách na bohat ích kfiídov ch horninách rostou ãetné vstavaãovité jako napfi:. (5) kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), (6) kru tík irolist (Epipactis helleborine) nebo (7) okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). NB

4 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Geologick podklad tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité slínovce, které jsou místy kryty zvûtralinov mi ãtvrtohorními usazeninami. Kfiídové horniny vystupují v okolí na povrch napfi. na Zámeckém vrchu 1 Leteck pohled odhaluje ostrûvkovit reliktní v skyt slatinné louky v kulturní zemûdûlské krajinû. 2 Kriticky ohroïená ostfiice Buxbaumova (Carex buxbaumii) roste dosud v âeské republice na nûkolika lokalitách v Polabí a pak jednotlivû na Hodonínsku a v Hrubém Jeseníku. Populace tohoto druhu na Hrabanovské ãernavû je na tûstí stále dosti poãetná. (220,7 m n. m.), Na viniãkách (226,2 m n. m.) a na ibáku (228,0 m n. m.). Mezi tûmito svûdeck mi vrchy leïí kotlina Hrabanov. Koncem pleistocénu a poãátkem holocénu se v tomto prostoru ukládaly váté písky a vytváfiely hráze nebo naopak prohlubnû zaplàované vodou. V prohlubních jezerech se v pozdním pleistocénu ukládaly jílovité písky a písãité jíly. Na tyto vrstvy nasedají jílovité sladkovodní sedimenty s polohami jezerní kfiídy, na nichï se pak vytvofiily saprické organozemû, tzv. ãernavy. Území je syceno pfiedev ím prameny podzemní vody. Národní pfiírodní rezervace KVùTENA Území národní pfiírodní rezervace se vyznaãuje mozaikou mokfiadních spoleãenstev na organogenních pûdách. Dlouhodobá dynamika tûchto spoleãenstev závisí na kolísání podzemních vod, vyvûrajících z turonsk ch vrstev. Toto kolísání je znaãnû nepravidelné bûhem vegetaãního období a bûhem rûzn ch let. Proto se mûní velikost a v ka zaplavení tûní a v ka hladiny podzemní vody u luk. Trvalé tûnû jsou pouze v západní ãásti území. Vyskytují se zde volnû plovoucí i kofienující rostliny, napfi. okfiehek men í (Lemna minor), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) a fiasy paroïnatky (Chara hispida). V minulosti se zde vyskytoval porost vzácného rdestu zbarveného (Potamogeton coloratus), kter zde byl naposledy pozorován v polovinû 70. let Hrabanovská ãernava Rozsáhl komplex mokfiadû a slatinn ch luk na prameni ti levostranného pfiítoku Mlynáfiice, severov chodnû od Lysé nad Labem. Katastrální území: Lysá nad Labem Nadmofiská v ka: m V mûra: 27,6 ha Vyhlá eno: 1933 Hrabanovská ãernava je zbytkem kdysi rozsáhl ch polabsk ch slatin s ostfiicovomechov mi spoleãenstvy. V podmínkách Polabí je to nejrozsáhlej- í a nejïivotaschopnûj í komplex spoleãenstev tohoto typu. Jedná se o b valé mûlké jezero v kfiídov ch slínech vyplnûné moãály Ïiven mi vápenat mi vodami, kde se pfii patném rozkladu ukládaly organické pozûstatky ostfiicov ch porostû. Hrabanovská ãernava patfií k nejv znamnûj- ím mokfiadûm âeské republiky. 20. století. Velkou ãást lokality zarûstají rákosiny s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis), na men í plo e pfiebírají vûdãí úlohu orobinec úzkolist (Typha angustifolia) a o. irokolist (T. latifolia) a pe- 380 NB 14

5 Okres Nymburk 3 riodicky i skfiípinec dvoublizn (Schoenoplectus tabernaemontani). Nejv znamnûj í jsou spoleãenstva áchorovit ch, a to jednak vysoké porosty s pfievaïující ostfiicí vyv enou (Caricetum elatae) a s mafiicí pilovitou (Cladietum marisci), jednak nízké porosty omezené na nejménû zamokfiené ãásti území. Vzhled tûchto ploch na jafie udává á ina rezavá (Schoenus ferrugineus) a její kfiíïenec se á inou ãernavou (Schoenus nigricans) a v pozdním létû bezkolenec modr (Molinia caerulea). V tûchto porostech je roz ífiena také ostfiice Buxbaumova (Carex buxbaumii), v âeské republice velice vzácn a kriticky ohroïen druh. Vzácnû se vyskytuje i spoleãenstvo se sítinou uzlíkatou (Juncetum subnodulosi) nebo spoleãenstvo s ostfiicí Davallovou (Valeriano dioicae-caricetum davallianae). Stále vût í plochy zaujímají porosty vrby popelavé (Salicion cinereae). Na okrajích území jsou ovsíkové louky a dynamicky se mûnící spoleãenstva otevfien ch ploch. Koncem pleistocénu a zaãátkem holocénu se na toku Mlynáfiice vytvofiila hráz z vát ch pískû, která je v rezervaci patrná jako píseãn ostrûvek. Ten je porostl borov m lesem, na jehoï otevfien ch nezpevnûn ch okrajích se uplatàují psammofilní spoleãenstva s paliãkovcem edav m (Corynephorion canescentis) a na stabilizovan ch plochách trávníky s kostfiavou drsnolistou (Plantagini-Festucion ovinae). Dominantní je v lesním porostu borovice lesní (Pinus sylvestris) s dosazenou b. ãernou (P. nigra) a b. banksovkou (P. banksiana), ojedinûle dubem letním (Quercus robur), kru inou ol ovou (Frangula alnus) a v posledních letech také bezem ãern m (Sambucus nigra). Velké zastoupení borovice je v okolních lesích doloïeno pylov mi anal zami z velké ãásti celého holocénu. Z dosud nejmenovan ch v znamn ch druhû rostlin byla na Hrabanovû nalezena tfitina tuhá (Calamagrostis stricta), kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata), pryskyfiník velk (Ranunculus lingua), ostfiice Hostova (Carex hostiana), o. plstnatá (C. tomentosa), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), p. májov (D. majalis) nebo huseník hajní (Arabis nemorensis). Celá fiada druhû, uvádûn ch v minulosti (kupfi. pûchava slatinná Sesleria caerulea, vstavaã fiídkokvût Orchis laxiflora, tomkovice vonná Hierochloë odorata, zvoneãník hlavat Phyteuma orbiculare, dále odtud popsaná tuãnice ãeská Pinguicula bohemica) nebyly v souãasné dobû potvrzeny. Lokalita je dosti bohatá na fiadu hub, z nichï nûkteré byly odtud popsány, napfi. z vfieckov trusn ch velmi vzácná saprofytická kosmatka hrabanovská (Scutellinia hrabanovi) a ze stopkov trusn ch lupenat ch pozemní mechovka hrabanovská (Clitopilus hrabanovi), ze vzácn ch lupenat ch je odtud dále známa kfiehutka orobincová (Psathyrella typhae) aj. ZVÍ ENA Území je v znaãné unikátní malakofaunou (dominantními plïi jsou Stagnicola palustris a Succinea putris) a entomofaunou. Zajímav je v skyt nûkter ch druhû dvoukfiídlého hmyzu, zejména fytofágû vázan ch na vzácnûj í druhy rostlin. Z fytofágních broukû byl z mandelinkovit ch zji tûn reliktní druh Cryptocephalus pusillus s fiadou barevn ch odchylek, dále C. janthinus, C. ocellatus, Luperus longicornis, Dibolia occultans, aznosatcovit ch Ceutorhynchus plumbeus. Zdej í tûnû hostí bohaté spoleãenstvo vodních broukû s celou fiadou vzácn ch druhû (napfi. plavãík Haliplus obliquus, potápník Coelambus nigrolineatus, vírník Gyrinus marinus a vodomil Hydrophilus flavipes). Dále se zde vyskytuje vlhkomilná kobylka Roeseliana roeseli. Z obojïivelníkû zde Ïije ropucha krátkonohá (Bufo calamita), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), kuàka obecná (Bombina bombina), rosniãka obecná (Hyla arborea), ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. velk (T. cristatus), skokan hnûd (Rana temporaria), s. skfiehotav (R. ridibunda) a s. tíhl (R. dalmatina). Velmi bohatá je avifauna charakteristická pro rákosiny a vrbiny. Hnízdí zde napfi. chfiástal kropenat (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), zastiïena byla s kofiice vousatá (Panurus biarmicus) a rákosník ostfiicov (Acrocephalus paludicola). Pfied melioraãním zásahem v roce 1972 tu byla malá kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus). V tûsné blízkosti rezervace se nachází písãina s vzácn mi druhy pískomilného hmyzu (saranãe Oedipoda coerulescens, dlouhososka Systoechus ctenopterus, kutilka Crabro peltarius). VYUÎITÍ Hrabanov byl v minulosti ovlivnûn fiadou úprav a zásahû. Nejstar í dolo- Ïenou zprávou je zaloïení rybníka Hrabanov ve stfiedovûku. V jihozápadní ãásti Hrabanova byla tûïena slatina a jámy, které vznikly, zûstaly aï do dne ní doby zatopeny vodou. Celé území je dosud protkáno sítí pfiíkopû, kter mi byl Hrabanov na pfielomu 19. a 20. století ne etrn m zpûsobem odvodàován, aby mohlo b t jeho území vyuïíváno jako kosená louka. V souãasné dobû je tato síè zanesena a neplní svoji funkci. V letech slouïil Hrabanov správû nûmeckého vojenského tábora jako poboãné cviãi tû. Po druhé svûtové válce se na Hrabanovû hospodafiilo jen extenzivnû, louky pozvolna zarûstaly porosty kfiovin, pfiedev ím vrbou popelavou. V posledních letech se kosí rozsáhlé plochy, asanují se dfieviny, ale pfiesto velkou ãást území intenzivnû zarûstá rákos. POZNÁMKA Pfiipravuje se roz ífiení chránûného území na celkovou plochu 51,82 ha. BIBLIOGRAFIE 1, 26, 260, 384, 385, 434, 483, 485, 486, 487, 489, 490, 615, 624, 748, 939, 1049, 1107, 1119, 1151, 1521, 1525, 1588, 1589, 1590, 1592, 1597, 1747, 1835, 1836 MAPA ÚZEMÍ strana Pryskyfiník velk (Ranunculus lingua) se nachází ve vlhãích ãástech ãernavy. 4 á ina rezavá (Schoenus ferrugineus) vytváfií jarní aspekt Hrabanovské ãernavy. 5 Hnízdním prostfiedím bekasiny otavní (Gallinago gallinago) jsou otevfiené mokfiadní biotopy jako moãálovité louky. 4 5 NB

6 Stfiední âechy Celkov pohled na mrtvé rameno Labe (Kozí chlup), pozvolna se zatemàující. 2 Îebratka bahenní (Hottonia palustris) zarûstá mûlké bahnité vody. 3 Okfiehek hrbat (Lemna gibba) se vzná í volnû na hladinû. GEOLOGIE Nivní uloïeniny se nacházejí v nadloïí ãtvrtohorních (pleistocén) tûrkopískov ch usazenin. Na nich jsou vyvinuty fluvizemû. Jako v plnû mrtv ch fiíãních ramen se uplatàují sapritické organozemû, v okolí pak gleje. Pfiírodní rezervace Hrbáãkovy tûnû âtyfii oddûlená mrtvá ramena v nivû Labe, propojená ochrann m pásmem mezi âelákovicemi a By iãkami. Katastrální území: Lysá nad Labem, Pfierov nad Labem (okres Nymburk); Káran, Sedlãánky (okres Praha-v chod) KVùTENA Nûkolik mrtv ch labsk ch ramen a tûní opl vá v znamnou pobfieïní a vodní vegetací. Vodní vegetace ve vût ích hloubkách je tvofiena rûznû ekologicky pfiizpûsoben mi rostlinami na hladinû plovoucími kofienujícími (stulík Ïlut Nuphar lutea) a ãásteãnû kofienujícími nebo nekofienujícími v substrátu dna (voìanka Ïabí Hydrocharis morsus-ranae) ãi ponofien mi nekofienujícími druhy (rûïkatec ostnit Ceratophyllum demersum, kter místy tvofií dominantní porosty). Od mûlk ch vod aï po bahnité bfiehy se mûïeme setkat sïebratkou bahenní (Hottonia palustris). Znaãnû rozsáhlé cenózy tvofií v pobfieïní zónû rákosiny, na které navazuje vegetace vysok ch ostfiic. Vyskytuje se tu kromû hojného rákosu obecného napfi. orobinec irolist (Typha latifolia), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), ze vzácn ch druhû sevlák irolist (Sium latifolium), Èovík koàsk (Rumex hydrolapathum), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), mel okoliãnat (Butomus umbellatus), rozrazil dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) a na su ích místech Nadmofiská v ka: m V mûra: 20,96 ha Vyhlá eno: 1988 (12,02 okres Nymburk, (okres Praha-v chod), 8,94 okres Praha-v chod) 1989 (okres Nymburk) Staré labské meandry odfiíznuté pfii splavnûní Labe se postupnû zazemàují, a proto je zde vyvinuta celá hydrosérie od plovoucích vodních rostlin a kofienujících vodních rostlin pfies pobfieïní rostliny a rostliny obãas zaplavovan ch luk aï po rákosiny, vrbiny a ol iny. Jde o klasickou lokalitu studia vodní zvífieny. divizna vábovitá (Verbascum blattaria) a na bfiehu tûnû Václavky kriticky ohroïen druh tomkovice vonná (Hierochloë odorata). Dal í formace tvofií vrbové kfioviny a baïinné ol iny, do nichï pronikají nûkteré druhy z pfiedchozích spoleãenstev. BaÏinné ol iny pfiedstavují ko- 382 NB 16

7 Okres Nymburk neãné sukcesní stadium pfiirozeného procesu zazemàování mrtv ch ramen. ZVÍ ENA Velmi cenná je fauna bezobratl ch vázan ch na tûnû a mokfiady (mûkk i, váïky, chrostíci, vodní brouci ze vzácnûj ích napfi. vírník Orectochilus villosus nebo vodomil Hydrous fuscipes, mokfiadní pavouci jako napfi. ãelistnatky Tetragnatha montana, T. extensa ãi bûïník Ozyptila praticola) a porosty luïního lesa (napfi. tesafiík piïmov Aromia moschata vyvíjející se ve star ch vrbách). Z fytofágních broukû bylo zatím zji tûno 53 druhû mandelinkovit ch s v znaãn mi druhy Plateumaris sericea, P. affinis, Phyllotreta exclamationis a Cassida rufovirens; zno- satcovit ch broukû bylo zji tûno 64 druhû, z nichï jsou v znamnûj í Apion oblongum, A. cineraceum, A. stolidum, Nanophyes circumscriptus, Bagous subcarinatus, B. glabrirostris, Thryogenes scirrhosus a Marmaropus besseri. Kontinuálnost trvání zdej ího zbytku luïního lesa dokládá bezkfiídl nosateãek Acalles echinatus. Druhovû poãetná je i místní avifauna. Vyskytuje se tu mj. bukaã velk (Botaurus stellaris), bukáãek mal (Ixobrychus minutus), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus) av echny tfii druhy cvrãilek. VYUÎITÍ Jedná se o klasickou lokalitu entomologického ahydrobiologického v zkumu. POZNÁMKA Pfiírodní rezervace byla pojmenována po doc. dr. J. Hrbáãkovi, kter zde za- loïil ve 40. letech 20. století v zkumnou stanici. V tûsném sousedství lokality se nacházejí dal í cenné lokality, které by mûly b t co nejdfiíve chránûny a udrïovány. JiÏnû od Arazimovy tûnû u Sedlãánek je komplex mokr ch luk, které patfií k nejzachovalej ím v celé nivû ãeského Labe. Na pruh rákosin v zazemnûném rameni fieky navazují druhovû bohaté porosty s dominancí ostfiice dvoufiadé (Carex disticha) a bezkolence modrého (Molinia caerulea) s bohat m v skytem jarvy Ïilnaté (Cnidium dubium), hrachoru bahenního (Lathyrus palustris), ãesneku hranatého (Allium angulosum), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vzácnû i se suchop rem irolist m (Eriophorum latifolium). Z jihu na PR navazuje luïní les Netu il, téï zvan Babinec s mozaikou dobfie zachoval ch spoleãenstev tvrdého luhu (Querco-Ulmetum), mokfiadních ol in (Carici acutiformis-alnetum, Carici elongatae-alnetum), vrbov ch kfiovin, rákosin v zazemnûn ch ramenech a lipov ch a habrov ch doubrav na elevacích mezi tûnûmi. Tento komplex pfiírodních biotopû je cennûj í a ménû naru en neï nedaleká PR VrÈ. BIBLIOGRAFIE 55, 624, 945, 1419, 1859 MAPA ÚZEMÍ strana V tûních je fiada plovoucích a kofienících vodních rostlin, okraje zarûstají vrby a ol e. 5 Stulík Ïlut (Nuphar lutea) ãásteãnû kofiení ve dnû tûní. 6 Orobinec irolist (Typha latifolia) lemuje okraje tûní. 7 Kladení vajíãek idélek ãeledi Coenagrionidae. 8 Svinutec zplo tûl (Anisus vortex), nápadnû ploch okruïák s k lnatou ulitou ob vající víceménû zarostlé stojaté vody, pomûrnû dobfie sná ející i souãasné zneãi tûní. 7 8 NB

8 Stfiední âechy GEOLOGIE Jde o v znamn geomorfologick prvek krajiny svûdeck vrch, budovan horninami stfiedního a svrchního turonu a spodního koniaku. âást vrstev je odkryta profilem v lomu na jiïním úboãí vrchu. Na bázi svûdeckého vrchu vystu- 1 Slézovec durynsk (Lavatera thuringiaca) roste v lemu lesa na vrcholu. 2 Klokoã zpefien (Staphylea pinnata) je dosti hojn v kfiovinách na jiïním svahu, kde byl pravdûpodobnû vysazen v souvislosti s poutním kostelem na vrcholu. 3 JeÏovka Cardiaster ananchytis ze svrchního turonu. 4 Travnaté svahy svûdeckého vrchu s teplomilnou vegetací, v popfiedí vstavaã nachov. pují stfiedoturonské jemnû písãité slínovce s pfiímûsí glaukonitu a s tvrd ími partiemi vápencov mi. Slínovce jsou rozpadavé a obsahují ramenonoïce Terebratulina gracilis a mlïe Spondylus spinosus. V jejich nadloïí vystupují svrchnoturonské vápnité jílovce aï slínovce, které obsahují velké mnoïství zkamenûlin, pfiedev ím jeïovek Micraster cor testudinarium a Cardiaster planus.temenní plo inu budují deskovité kfiemito-vápnité jílovce spodního koniaku, známé jako zvonivé opuky inocerámové, které obsahují rovnûï znaãné mnoïství fauny. VÛdãím druhem je zde mlï Inoceramus inconstans. Na svazích i temeni vrchu jsou vyvinuty pararendziny aï kambizemní pararendziny. Pfiírodní památka Chotuc Svûdeck vrch (253,5 m n. m.) 1 km západnû od Kfiince. Katastrální území: Kfiinec Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,6 ha Vyhlá eno: 1999 Pfiedmûtem ochrany jsou v znaãná teplomilná spoleãenstva na jiïních svazích, kfioviny a trávníky se vzácn mi druhy. KVùTENA JiÏní svahy vrchu pûvodnû porûstala teplomilná doubrava, severní svahy habrová doubrava. Vybudování hradi tû v pozdnû hal tatském období nepochybnû vedlo k odlesnûní vût í ãásti svahû a vzniku teplomiln ch trávníkû na jiïních svazích. Ty byly vyuïívány jako pastviny a extenzívní sad. V souãasné dobû jsme svûdky jejich pozvolného zarûstání a návratu k lesu. V kfiovinách je bohatû zastoupen klokoã zpefien (Staphylea pinnata), jehoï pûvodnost je pfiedmûtem diskusí, protoïe na vrcholu kopce je poutní kaple a plody klokoãe byly pouïívány na v robu rûïencû. V souãasné dobû vût inu plochy jiïního svahu porûstá bohaté spoleãenstvo s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati). K v znaãn m druhûm patfií napfi. vstavaã nachov (Orchis purpurea), oman vrbolist (Inula salicina), slézovec durynsk (Lavatera thuringiaca), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), ÏluÈucha men í (Thalictrum minus), kozinec cizrnovit (Astragalus cicer), rozrazil oïankovit (Veronica teucrium), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), vítod chocholat (Polygala comosa) a mnohé dal í. Les na vrcholu tvofií javor babyka (Acer campestre), j. mléã (A. pseudoplatanus) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) s prvky pfiirozen ch listnat ch lesû, jako je napfi. váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), violka divotvárná (Viola mirabilis) nebo baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Okraje lesa lemuje bohat porost kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum). Svahy orientované na sever, západ a v chod pokr vá dubohabrov les. ZVÍ ENA Pozoruhodná je zejména entomofauna. Probûhly zde podrobnûj í prûzkumy pfiedev ím mot lû a vrubounovit ch, mandelinkovit ch a nosatcovit ch broukû. Byl tu sbírán nedávno popsan hrotafiovit brouk Mordellistena nigritarsis. HISTORIE V pozdnû hal- tatské aï ranû laténské dobû existovalo na Chotuci hradi tû. Kaple na vrcholu byla po staletí v znamn m poutním místem. Tyto aktivity nespornû vegetaci kopce dlouhodobû ovlivàovaly. VYUÎITÍ Území vyïaduje zavedení obãasné extenzívní pastvy a regulaci zarûstání kfiovinami. BIBLIOGRAFIE 788 MAPA ÚZEMÍ strana NB 18

9 Okres Nymburk Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE PÛdní podklad tvofií labské tûrkopísky, které jsou uloïeny na kfiídov ch (spodní turon) slínovcích. PÛdy jsou tvofieny mocn mi fluvizemûmi a v plnûmi mrtv ch labsk ch ramen. Pfievládají fluvizemû glejové, ve sníïeninách gleje a v polozazemnûn ch ramenech mokfiadní pûdy (hnilokaly, sapropely). KVùTENA Jedná se o nejrozsáhlej í souvisl luïní les v âechách, protkan sítí tûní mrtv ch a slep ch ramen Labe. Libick luh Komplex luïního lesa a mrtv ch ramen v pofiíãní nivû Labe pfied soutokem s Cidlinou v severním a západním sousedství Velkého Oseka. Katastrální území: Libice nad Cidlinou, Oseãek (okres Nymburk), Velk Osek (okres Kolín) Nadmofiská v ka: m V mûra: 410,3 ha Vyhlá eno: 1985 (Kolín 24,4 ha, Nymburk 385,9 ha) Rozsáhl porost luïních lesû a zazemàujících se tûní má zachovalou druhovou i prostorovou strukturu s charakteristickou kvûtenou a zvífienou. Vût inu území pokr vají lesní porosty. Zaplavované jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s jilmem vazem (Ulmus laevis), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), ol í lepkavou (Alnus glutinosa), javorem babykou (Acer campestre) a dubem letním (Quercus robur) pfiecházejí na nejsu ích místech do dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum), v nichï se ve vût í mífie kromû dubu uplatàuje habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). Pro tato spoleãenstva je obzvlá È na jafie charakteristick bohatû vyvinut aspekt s dominancí geofytû. Rozsáhlé koberce dymnivky duté (Corydalis cava) jsou doplàovány kfiivatcem Ïlut m (Gagea lutea) a k. nejmen ím (G. minima), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) i s. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), orsejem jarním (Ficaria bulbifera), violkou vonnou (Viola odorata), v. divotvárnou (V. mirabilis), v. lesní (V. reichenbachiana), v. Rivinovou (V. riviniana) aj., pupkovcem pomnûnkov m (Omphalodes scorpioides) a dal ími druhy. Od roku 1942 je zde pozorován a ífií se i ãesnek medvûdí (Allium ursinum). Pfies polovinu plochy lesních porostû tvofií stejnovûké monokultury pfiirozenû se vyskytujících druhû (dub letní, jasan apod.) nebo nepûvodních dfievin (smrk ztepil Picea abies, borovice lesní Pinus sylvestris, borovice vejmutovka Pinus strobus, modfiín opadav Larix decidua, dub ãerven Quercus rubra, jírovec maìal Aesculus hippocastanum, trnovník akát Robinia pseudacacia aj.). Na tûních a mrtv ch ramenech lze pozorovat postupn proces jejich zazemàování a zarûstání. V hlubok ch nezastínûn ch tûních s otevfienou vodní hladinou se vyskytují spoleãenstva plovoucích a vzpl vav ch rostlin, nejãastûji s okfiehky (Lemna spp.) a s rûïkatcem ostnit m (Cera- 1 Interiér fiíãního luhu skr vá fiadu zazemàujících se tûní. 2 Kru tík polabsk (Epipactis albensis), kter byl v roce 1978 popsán jako nov druh z polabsk ch luhû, má v Libickém luhu ãetné populace. 1 2 NB

10 Stfiední âechy 3 4 ZVÍ ENA Velmi v znamná je fauna bezobratl ch. Jde o poslední ãeskou lokalitu dnes jiï pravdûpodobnû i zde vyhynulého jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Opakovanû zde byl zaznamenán velice vzácn hnûdásek osikov (Euphydryas maturna). Dodnes jsou tu místy hojní ohroïení vodní kor i ÏábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Mûkk i zde vytváfiejí velmi zachovalé a bohaté spoleãenstvo charakteristické pro polabské luïní lesy (napfi. Aegopinella nitidula, Trichia sericea, Ena montana, Eucobresia diaphana, Pseudotrichia rubiginosa, Clausilia pumila). Îijí zde i nûkteré vzácné druhy vodních mûkk Û, napfi. okruïák Planorbis carinatus; vúzemí dosud pfieïívá silná populace na zneãi tûní vody citlivého velevruba malífiského (Unio pictorum). Vysokou druhovou diverzitu tu vykazují perlooãky (39 druhû), coï je stejnû jako pfieïívání ÏábronoÏky a listonotophyllum demersum). Pfii bfiezích jsou tyto tûnû obklopené nejãastûji porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince (Typha sp.) nebo zblochanu vodního (Glyceria maxima). Zastínûné tûnû obklopené luïním lesem jsou buì zarostlé okfiehky nebo úplnû bez vegetace, v mûlãích tûních b vají vyvi- 3 Libick luh na soutoku Labe acidliny byl okrajovû dotãen stavbou dálnice. 4 Listonoh jarní (Lepidurus apus) pfieïívá ve stfiedoãeském kraji na nûkolika posledních lokalitách vpolabí. Na rozdíl od hojnûj ího listonoha letního, od kterého se li í pfiítomností ploutviãky mezi tûty na zadeãku, je vázán na ménû naru ované tûnû v aluviích velk ch fiek. nuty porosty Ïebratky bahenní (Hottonia palustris) a vysok ch ostfiic (Carex acutiformis, C. riparia). V létû, kdy se sniïuje hladina vody a tûnû vysychají, pak zarûstají spoleãenstvy baïinn ch bylin svazu Oenanthion aquaticae. Sukcese tûní smûfiuje k mokfiadním ol inám svazu Alnion glutinosae. V mokfiadní ol inû BrÛdek se mimo jiné vyskytuje bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), ve stfiedních âechách velmi vzácn druh. Na území rezervace se nacházejí rovnûï louky náhradní spoleãenstva luïního lesa zpravidla závislá na pravidelném kosení. Nalezneme zde pestrou kálu luãních porostû od mokfiadních ostfiicov ch luk (nejãastûji Caricetum gracilis) pfies ãásteãnû zaplavované psárkové louky (Alopecuretum pratensis) a mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatheretum elatioris) aï po xerofilní louky na písku. Na nûkolika lokalitách byly popsány zbytky druhovû bohat ch luãních spoleãenstev svazu Cnidion venosi srozrazilem dlouholist m (Pseudolysimachion longifolium), jarvou Ïilnatou (Cnidium dubium), srpicí barvífiskou (Serratula tinctoria), ÏluÈuchou Ïlutou (Thalictrum flavum) a dal ími druhy. Neobvykle detailnû a peãlivû zpracovan pfiehled kvûteny území obsahuje témûfi 700 pûvodních druhû a archeofytû. Pfies 60 rostlinn ch druhû je zafiazeno v seznamu ohroïené kvûteny âeské republiky. Nejv znamnûj- í z nich jsou rozsáhlé populace hrachoru bahenního (Lathyrus palustris) akru tíku polabského (Epipactis albensis), kter byl odtud popsán jako nov druh pro vûdu. Z dal ích druhû je pro mokfiadní stanovi tû typick napfi. ãesnek hranat (Allium angulosum), oïanka (Teucrium scordium), mokfiadní pampeli ky (Taraxacum sect. Palustria) nebo i ák hrálovit (Scutellaria hastifolia). Kru tík polabsk byl právû z tohoto území popsán v roce 1978 jako nov druh pro vûdu. Lokalita je nalezi tûm vzácné pozemní lupenaté houby peãárky osecké (Agaricus osecanus); zdfievních druhû to je napfi. nehojn, luïní lesy preferující houïevnatec tygrovan (Lentinus tigrinus) aj. Byl zde proveden rovnûï prûzkum li ejníkû a mechorostû. Aãkoliv území leïí v oblasti s pomûrnû zneãi tûn m ovzdu ím, rostou zde nûkteré vzácnûj í epifytické druhy li ejníkû (napfi. Bryoria fuscescens, Chaenotheca chrysocephala nebo Evernia prunastri) a ohroïené druhy mechorostû (napfi. Drepanocladus capillifolius, Physcomitriella patens nebo Tortula latifolia). Na severov chodním okraji území byl nalezen pfiehlí- Ïen li ejník Thelocarpon intermediellum. 386 NB 20

11 Okres Nymburk 5 ha podmínûno existencí mrtv ch ramen s bohatou vegetací azejména periodick ch tûní bez predaãního tlaku ryb. Z broukû zde Ïije celá fiada druhû vázan ch na staré stromy a rozkládající se dfievo (roháã obecn Lucanus cervus, páchník hnûd Osmoderma eremita, zlatohlávci Cetonischema aeruginosa a Liocola lugubris avelké mnoïství tesafiíkû ze vzácnûj- ích napfi. Pedostrangalia revestita, Lamia textor, Stenocorus meridianus a S. quercus). Poprvé u nás tu byl nalezen zdobenec Trichius rosaceus. Îijí zde v echny tfii stfiedoevropské druhy ãervenáãkovit ch broukû (Pyrochroidae), coï je dal í známkou zachovalosti tohoto luïního lesa. Druhovû poãetná je fauna stfievlíkovit ch; ze vzácn ch se tu vyskytuje napfi. Platynus livens, Leistus terminatus a Badister dilatatus, dále ke kodlivinám citliv Cychrus attenuatus, Stomis pumicatus, Carabus ullrichi a Carabus scheidleri. Neménû bohatá je i fauna fytofágních broukû. Z ãeledi mandelinkovit ch bylo v rámci jednosezónního prûzkumu zji tûno 51 druhû, z nichï v znamné jsou pfiedev ím Pachybrachis sinuatus a Chaetocnema compressa, z ãeledi Anthribidae byli zji tûni v znamní Enedreutes sepicola a Choragus sheppardi, z nosatcovit ch bylo zji tûno 112 druhû, z nichï reliktní je Barynotus moerens, Bradybatus fallax, Marmaropus besseri, Mogulones pallidicornis, M. larvatus, Mononychus punctumalbum, Mecinus janthinus a Rhynchaenus rufus. Kontinuálnost trvání zdej ího lesa dokladují bezkfiídlí nosateãkové Acalles commutatus a A. echinatus. Na okraji lesa tu byla chycena vzácná robustní vãela Osmia cornuta. V bfiehov ch porostech byla nalezena vzácná teplomilná moucha stínomilka Homoneura limnea. Dále zde Ïije napfi. vzácná dlouho íjka Raphidia major. Na ãarovníku pafiíïském zde Ïije plo tice tíhlenka Metatropis rufescens. Poãetní jsou obojïivelníci, napfi. kuàka ohnivá (Bombina bombina). Hnízdí tu fiada ptaãích druhû vãetnû druhû vázan ch na vût í lesní komplexy (jestfiáb lesní Accipiter gentilis, datel ãern Dryocopus martius). VYUÎITÍ LuÏní lesy na území rezervace byly odedávna ovlivàovány a vyuïívány ãlovûkem. Paseky a následné v sadby, zejména v minulosti, rozdrobily luïní les na izolované plochy. Pfii probíhající péãi o lesní porosty je v ak necitlivû zasahováno do lokalit nûkter ch zvlá tû chránûn ch druhû (zejména kru tík polabsk je zfiejmû sv m v skytem vázán nejen na pûvodní druhy topolû, ale i na vysazované cizokrajné topoly). Z pfiírodovûdného hlediska je neïádoucí odstraàování tûïen ch i samovolnû padl ch kmenû pûvodních druhû dfievin. Je nezbytné ponechat lesní porosty s pfiirozenou skladbou a vûkovou strukturou samovolnému v voji bez lesnick ch zásahû. Regulací Labe byla znemoïnûna krajinotvorná fiíãní ãinnost a naru eny pravidelné záplavy území, coï jsou hlavní podmínky pro existenci luïních ekosystémû. Stávající mrtvá ramena se v pfiirozeném procesu sukcese zazemàují a zarûstají, nová ramena se v ak uï netvofií. Pokles a absence kolísání hladiny podzemní vody mûïe vést v del ím ãasovém horizontu k plo nému vegetaãnímu posunu (od mûkké- ho luhu k tvrdému, od zaplavovan ch spoleãenstev k podmáãen m apod.). e ením by snad bylo zavedení umûl ch záplav, jaké byly vyzkou eny na jiïní Moravû v luzích soutoku Dyje a Moravy. íãka Baãovka pfiiná í do rezervace spla kové vody z blízké obce Velk Osek. âást luk byla degradována intenzívním hnojením na druhovû chudé porosty hospodáfisk ch druhû trav. Hrub m zásahem do pfiírodních podmínek rezervace byla na konci 80. let 20. století v stavba dálnice trasy Praha Hradec Králové, která dosud ãeká na dokonãení. Pfii dal í péãi o NPR Libick luh by mûlo b t na prvním místû vïdy zohlednûno zachování pfiírodních podmínek tohoto unikátního území. Území je zpfiístupnûno vefiejnosti po znaãen ch cestách. HISTORIE V blízkosti se rozkládá snad jedno z nejznámûj ích hradi È u nás, slavníkovská Libice nad Cidlinou a dal í hradi tû Oldfií. Do dûjin ãeské pfiírodovûdy se území Libického luhu zapsalo ne Èastnou událostí ze dne , kdy se zde utopil mlad nadûjn botanik Theodor Novák, syn spisovatelky Terezy Novákové. POZNÁMKA Odli nou vegetaci mají vodní toky bezprostfiednû navazující na rezervaci. Dosud pomûrnû hojnû v nich roste stulík Ïlut (Nuphar lutea), v tûni Bajkal i leknín bûlostn (Nymphaea candida). Bfiehy Labe a Cidliny lemují porosty rákosin a mokfiadních rostlin svazû Phalaridion arundinaceae a Phragmition communis, nejãastûji s dominancí rákosu, chrastice rákosovité ãi pu kvorce, v pomaleji tekoucí Cidlinû také se zblochanem vodním. V e na bfiehu Labe je vyvinuto spoleãenstvo vícelet ch vysok ch bylin a lián (Fallopio-Cucubaletum bacciferi), které pfiechází do kfiovit ch vrbin (Salicetum triandrae). V fiíãce Baãovce pfievaïují porosty potoãníku vzpfiímeného (Berula erecta). BIBLIOGRAFIE 97, 98, 104, 327, 482, 483, 553, 578, 606, 631, 824, 941, 947, 1039, 1107, 1238, 1378, 1379, 1380, 1381, 1389, 1394, 1397, 1400, 1402, 1403, 1404, 1405, 1407, 1408, 1409, 1412, 1496, 1512, 1521, 1584, 1636, 1637, 1768, 1769, 1770, 1771, 1773, 1774, 1775, 1776, 1778, 1779, 1840 MAPA ÚZEMÍ strana Peãárka osecká (Agaricus osecanus), nehojná bílá peãárka statnûj í postavy rostoucí ve svûtl ch lesích nebo mimo les. 6 PÛvabn jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne) se do nedávné doby vyskytoval v oblasti Libického luhu, poslední známé lokalitû v âechách. 7 V baïinat ch okrajích tûní roste vzácnû bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). 8 Lesák rumûlkov (Cucujus cinnaberinus) je vzácn m druhem pfiirozen ch lesních porostû, nejãastûji luïních lesû, kde se jeho larvy vyvíjejí v rozkládajícím se l ku padl ch listnat ch stromû. Patfií k mezinárodnû sledovan m druhûm. 7 8 NB

12 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Území je tvofieno soustavou mrtv ch labsk ch ramen a plochou sníïené fiíãní terasy. Jejich horninové podloïí tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité slínovce, které jsou pfiekryty nivními hlínami a tûrko- 1 Celkov pohled na odstavené rameno Labe, sledované luïním lesem. 2 LadoÀka vídeàská (Scilla vindobonensis) patfií k nejv znamnûj- ím ãasnû jarním druhûm Mydlovarského luhu. Vyskytuje se vzácnû pouze na nûkolika lokalitách v Polabí, Poohfií a na jiïní Moravû. písky nivy Labe. Vyvinuta je ãervenohnûdá fluvizem s plochami glejû a organozemí ve více ãi ménû zazemnûn ch ramenech. Na tûrkopíscích sníïené terasy jsou vyvinuty hnûdozemû. V severní ãásti chránûného území se nachází nejniï í terasa stupnû VI. KVùTENA Pfievládajícím typem lesních porostû jsou spoleãenstva jilmov ch doubrav (Querco-Ulmetum), a to ve vlhãím i su ím typu. Ve stfiední ãásti jsou zastoupena spoleãenstva dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) a jejich degradovaná acidofilní stadia. Pfiírodû blízk stav území je naru en lokálními v sadbami trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), borovice lesní (Pinus sylvestris), dubu ãerveného (Quercus rubra), smrku ztepilého (Picea abies), borovice vejmutovky (Pinus strobus) a zajímav m exotem korkovníkem amursk m (Phelodendron amurense). Mydlovarsk luh je známou lokalitou pûstovaného tzv. slavonského dubu (Quercus robur f. slavonica). Jeho populace na celkové rozloze cca 24 ha je v posledních letech oslabena. Projevují se na ní pfiíznaky tracheomykózního onemocnûní a dlouhou dobu chybí Pfiírodní rezervace Mydlovarsk luh LuÏní les s mrtv mi rameny na labské terase mezi Ostrou akostomlaty nad Labem. Katastrální území: Kostomlaty nad Labem, Ostrá Nadmofiská v ka: m V mûra: 168,7ha Vyhlá eno: 1989 Pfiedmûtem ochrany jsou spoleãenstva luïního lesa a labsk ch ramen, luãních enkláv a liniov ch porostû Farského potoka. 388 NB 22

13 Okres Nymburk i semenná léta. V jarních mûsících se setkáme s rozsáhl mi porosty geofyt, jako je dymnivka dutá (Corydalis cava), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), orsej jarní (Ficaria bulbifera), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), vzácnûji dymnivka nejmen í (Corydalis pumila), ale pfiedev ím ladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis) Mydlovarsk luh je ojedinûlou lokalitou tohoto druhu v Polabí. Na such ch písãit ch místech byl dále zaznamenán vzácn druh tomkovice vonná (Hierochloë odorata). Druhová skladba lesních porostû odpovídá ve vysokém procentu skladbû pfiirozené. ZVÍ ENA Hodnotná je pfiedev ím fauna bezobratl ch a ptákû. Podrobnûji byli zkoumáni mûkk i, ktefií zde vytváfiejí typické spoleãenstvo luïních lesû stfiedního Polabí (napfi. citliv plï Eucobresia diaphana). Ve Farském potoce Ïije populace keble rybniãné (Anodonta cygnea). Z entomofauny stojí za zmínku silná populace krajníka hnûdého (Calosoma inquisitor) ako- vafiíka Denticollis linearis. Bohatá je hájová a luïní avifauna se slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos). V okolí Farského potoka a mrtv ch ramen se vyskytuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) amoudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Ze plhavcû je zde hojná Ïluna zelená (Picus viridis), vzácnûj í je naopak Ï. edá (P. canus). Pravidelnû se zde zdrïuje bukáãek mal (Ixobrychus minutus) a chfiástal vodní (Rallus aquaticus). V luhu je ãasto sly et typick hlas Ïluvy hajní (Oriolus oriolus). Z nûkolika zde Ïijících druhû obojïivelníkû je v znamn skokan tíhl (Rana dalmatina) a rosniãka zelená (Hyla arborea). HISTORIE V jednom ze zákrutû dnes jiï mrtv ch ramen Labe byl postaven patrnû v druhé polovinû 13. století pûvodnû dvoudíln hrad obehnan plá - Èovou zdí. Dnes je zfiíceninou. VYUÎITÍ V 90. letech 20. století byly lesní porosty rozpracovány tûïbou, která byla schválena jako nutn zásah pro obnovu ekosystému. V návrhu hospodáfisk ch opatfiení je revitalizaãní zásah na Farském potoce a terénní úpravy men ího rozsahu k podpofie posílení populace obojïivelníkû. BIBLIOGRAFIE 624, 872, Jedno z postranních ramen Labe protékan ch Farsk m potokem. 4 a 5 Dymnivka dutá (Corydalis cava) udává tón jarnímu aspektu spoleãnû se sasankou pryskyfiníkovitou (Anemone ranunculoides). NB

14 Stfiední âechy GEOLOGIE Nad rovinou tvofienou tûrkopískovou terasou Labe se uloïily ve ãtvrtohorách (mlad í pleistocén würm) váté písky. Na místû píseãného pfiesypu se nevytvofiil pûdní profil, pouze místnû je povrch písku pfiekryt tenkou vrstvou surového humusu, kter dává vznik arenick m regozemím a kambizemím. KVùTENA Pfiesypy vátého písku jsou zarostlé borov m lesem, z vût í ãásti vysázen m. V podrostu borovice lesní (Pinus sylvestris) se v niï ím stromovém patfie roztrou enû uplatní topol osika (Populus tremula), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a dub letní (Quercus robur). Na ojedinûl ch otevfien ch plochách roste ochuzené spoleãenstvo písãin s paliãkovcem edav m (Corynephorus canescens) a bezkolencem Morisonov m (Spergula morisonii), okraje písãiny zarûstá kostfiava ovãí (Festuca ovina). Vzácnûji se vyskytuje matefiídou ka úzkolistá (Thymus serpyllum), ostfiice zajeãí (Carex leporina), na jiïním okraji kostfiava píseãná (Festuca psammophila). âastûj í jsou mechorosty a pomûrnû bohatá je mykoflóra, ve které pfievaïují mykorhizní houby ve vztahu k dominantní borovici. Z hfiibovit ch hub tam byl nalezen ve stfiedních âechách dosti vzácn hfiib pfiíïivn (Pseudoboletus parasiticus), kter parazituje na pestfiecích, a z druhû rostoucích pod zemí napfi. kofienovec Ïlutav (Rhizopogon luteolus) aj. Pfiírodní památka Píseãn pfiesyp uoseãka Pfiesyp na v chodním okraji plo iny s vát mi písky, ãásteãnû poru en v kopem, 1,2 km na severoseverozápad od Oseãka. Katastrální území: Oseãek Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,85 ha Vyhlá eno: 1989 Území pfiírodní památky tvofií pfiesypy vátého písku s ojedinûl m spoleãenstvem psamofilních vy - ích rostlin, hub a bezobratl ch. 1 Píseãn pfiesyp velmi fiídce porûstá pouze paliãkovec edav (Corynephorus canescens), druh pfiísnû psamofytní. 2 Hfiib pfiíïivn (Pseudoboletus parasiticus), ve stfiedních âechách vzácn druh houby vyrûstající ze spodní ãásti plodnice bfiichatkovité houby pestfiece. 3 Pohled na píseãnou dunu s porostem borovic. 4 Tûlo larev mravkolvû rodû Myrmeleon a Euroleon je uzpûsobeno k sedentárnímu Ïivotu na dnû trycht fiovité pasti na mravence. ZVÍ ENA Lokalita je zoologicky cenná zejména v skytem ãetn ch pískomiln ch druhû bezobratl ch. Jsou to napfi. dva druhy sviïníkû (Cicindela hybrida a C. campestris), tfii druhy mravkolvû (Myrmeleon formicarius bûïn druh, kter je zde paradoxnû nejvzácnûj í, Euroleon nostras azejména velice vzácn Myrmeleon bore, kter zde vytváfií silnou populaci). Velice v znamn je v skyt vzácného pavouka slíìáka Arctosa perita vázaného na píseãné pfiesypy (u nás byl nalezen pouze vpolabí a na TfieboÀsku). Z fytofágních broukû zde byly v roce 1971 zji tûny na borovice vázané druhy nosatcovit ch Cimberis attelaboides, Pissodes piniphilus, Magdalis phlegmatica, M. memnonia, M. frontalis a M. duplicata. VYUÎITÍ Pfiesyp byl v minulosti naru en odbûrem písku, v souãasnosti je bez vyuïití. BIBLIOGRAFIE 601, 1107, 1747, 1844 MAPA ÚZEMÍ strana NB 24

15 Okres Nymburk 3 py s borovicí. Z pavoukû zde byl zaznamenán vzácn pískomiln slíìák Arctosa perita. 1 Pfiírodní památka Píseãn pfiesyp upíst V razná pohyblivá duna v lese na jihozápadním okraji Píst. Katastrální území: Písty u Nymburka Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,70 ha Vyhlá eno: 1951 Pfiedmûtem ochrany je dosud pohyblivá ( Ïivá ) duna vátého písku s v skytem typick ch psamofilních rostlin a bezobratl ch ÏivoãichÛ. akátem (Robinia pseudacacia), malá ãást jeho jiïního svahu zûstává bez dfievin. Na této plo- e je vyvinuta fiídká vegetace psamofilních druhû rostlin, jako je paliãkovec edav (Corynephorus canescens), kostfiava píseãná (Festuca psammophila), kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii) a chmerek vytrval (Scleranthus perennis). Dosud stále se pohybující písek nedává moïnost uchytit se více druhûm vytrval ch rostlin. Z bfiichatkovit ch hub tam byla zji tûna napfi. v âechách velmi vzácná suchomilná houba kárka hvûzdicovitá (Mycenastrum corium) a nehojná hvûzdovka límeãková (Geastrum striatum). HISTORIE Pfiírodní památka je jednou z nejv znamnûj ích mezolitick ch lokalit vâechách. V prûbûhu let odtud bylo získáno témûfi 300 kusû típané industrie, z nichï nûkteré nesou stopy po ohni. Duna byla osídlena také v období kultury se zvoncovit mi poháry, v dobû hal tatské, star í dobû fiímské a ve stfiedovûku. VYUÎITÍ Území je ponecháno samovolnému v voji. Obãas je nutno odstranit nálet borovice a ífiení akátu z okolních porostû. Pfiesyp je vyuïíván k terénním jízdám motocyklû. BIBLIOGRAFIE 36, 113, 164, 385, 947, 965, 1049, 1107, 1441, 1587, 1588, 1589, 1735, 1747, 1753, 1835, 1836, 1844 MAPA ÚZEMÍ strana GEOLOGIE Jedná se o mírné návr í táhnoucí se ve smûru V Z. Jeho v ka je 8 aï 10 m. V podloïí vát ch pískû (ãtvrtohory, pleistocén-würm) je tûrkopísková labská terasa. PÛdní povrch nezarostlé plochy tvofií pouze váté písky. V místech, kde píseãn pfiesyp zarûstá vegetací, se vytváfiejí arenické regozemû. Okolní lesní porost má pûdy typu podzolû. KVùTENA Píseãn pfiesyp byl zalesnûn borovicí lesní (Pinus sylvestris) a trnovníkem ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky se nalézá v znamná fauna pískomiln ch bezobratl ch. Na plo e volného písku jsou hojní sviïnící (Cicindela hybrida, C. campestris), z nosatcovit ch broukû zde Ïije napfi. Sibinia pyrrhodactyla. Ve velkém poãtu zde Ïijí larvy mravkolvû vãetnû vzácného druhu Myrmeleon bore, kter zde má jedno z mála ãesk ch nalezi È. Dále se zde vyskytuje vzácná teplomilná moucha pestfiice Geomyza breviseta. Poãetná je fauna blanokfiídl ch vázan ch na plochy s malou pokryvností vegetace (samotáfiské vãely, kutilky, hrabalky atd.). Vyskytuje se zde také chroust mlynafiík (Polyphylla fullo), ná nejvût í chroust vázan na píseãné bioto- 1 Extrémnû such nezalesniteln pfiesyp tvofií ostrûvek v okolních borov ch lesích. 2 Charakteristick m obyvatelem písãit ch dun je slíìák píseãn (Arctosa perita), kter díky svému kryptickému zbarvení spl vá se substrátem. 3 Hvûzdovka límeãková (Geastrum striatum), ménû hojná bfiichatkovitá houba, která roste jak ve volné pfiírodû, tak nûkdy i v zahradách nebo parcích. NB

16 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Podklad je budován stfiednû zrnit mi silnû vápnit mi pískovci jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve. Pískovce obsahují velké mnoïství zkamenûlin, zejména mlïû, plïû a hlavonoïcû. Vyvinuty jsou 1 B val vojensk prostor Milovice. 2 KfiiÏák pruhovan (Argiope bruennichi) byl v âechách poprvé zaznamenán ve vojenském prostoru Milovice. Od té doby doslova zaplavil celou âeskou republiku vãetnû nûkter ch horsk ch území. pararendziny aï arenické kambizemû, ve svrchní ãásti Ïluto edû hlinitopísãité, slabû skeletovité s jemn mi náznaky drobtové struktury. Vzácnû se vyskytují úlomky podloïních pískovcû. Pfiírodní památka Pod Benáteck m vrchem Ploch bezles vrch s nejvy í kótou 234 m n. m. (Kamenn vrch) a s úpatím v nadmofiské v ce 190 m leïí na severním okraji obce Milovice. Souãást b valého vojenského v cvikového prostoru Mladá, kter byl pouïíván v letech , mezi obcemi Lipník a Kbel. Katastrální území: Milovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 68 ha Vyhlá eno: 2002 Travnatá lada s pozoruhodn mi spoleãenstvy teplomiln ch irokolist ch trávníkû, s vzácn mi druhy rostlin i ÏivoãichÛ, mají pûvod ve vyuïívání území od zaãátku 20. století jako vojenského cviãi tû (stfielnice, pojezdy vozidel, okopy apod.) b valého v cvikového prostoru Mladá. V souãasné dobû probíhá samovolné zarûstání území dfievinami a vzniká cenná mozaika trávníkû, lesních lemû a plevelov ch spoleãenstev. KVùTENA Dominantními druhy, urãujícími fyzignomii porostu na vys chav ch slínit ch pûdách jsou trávy svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), z ostfiic pak o. chabá (Carex flacca), a plstnatá (C. tomentosa), na nûkter ch místech s hlub í pûdou pak expandující ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). Je tû ménû vítané jsou kolonie tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Pomûrnû v raznou barevnou pestrost obstarávají dvoudûloïné byliny jako alvûj luãní (Salvia pratensis), a. pfieslenitá (S. verticillata), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), svízel syfii - Èov (Galium verum), kozince (Astragalus cicer, A. danicus i A. glycyphyllos), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), vzácn jetel bledoïlut (Trifolium ochroleucon), z chránûn ch druhû hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) adivizna brunátná (Verbascum phoeniceum). V dobû kvûtu jsou nápadné aï uniformní kolonie bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum), vzácného, ale v âechách druhotného taxonu. V kvûtu nápadné jsou nízké kefiíky rûïe keltské (Rosa gallica), ãasto doprovázené pospolitû se vyskytujícím jetelem 392 NB 26

17 Okres Nymburk 3 vyzbrojeni dlouh m nazpût zahnut m rohem a dvûma rohy po stranách títu. 4 prostfiedním (Trifolium medium), dominantním druhem lemov ch spoleãenstev. Dal í druhy dfievin hlohy (Crataegus spec. div.), svída krvavá (Swida sanguinea), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a dal í, se pomalu spontánnû ífií po celém území. V ménû zapojen ch porostech (antropogenních) se vyskytuje obecnû vzácná, silnû ohroïená vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) a v Pojizefií vzácn r t barvífisk (Reseda luteola). Na nûkolika mal ch plochách, kde jsou slíny pfiekryty tûrkopísky, jsou atypická vfiesovi tû, mj. s orchidejemi vstavaãem kukaãkou (Orchis morio) avemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia). ZVÍ ENA Dobfie prozkoumáni byli bezobratlí, zejména hmyz. V blízském okolí byl zji tûn chroustek Ïlut (Amphimallon ruficorne), kter se vrámci celé âeské republiky vyskytuje pouze v této oblasti, na území b valého VVP Milovice- Mladá. Dospûlce je moïné zastihnout v první polovinû ãervna, larvy (ponravy) Ïijí v zemi a Ïiví se kofiínky trav. Dal í vrubounovit brouk Ochodaeus chrysomeloides tu má jedinou známou recentní lokalitu vâechách. Zlatohlávek huàat (Tropinota hirta) tu Ïije zfiejmû v nejsilnûj í populaci z cel ch âech. Zajímavou pohlavní dvojtvárností se vyznaãuje chrobák ozbrojen (Odontaeus armiger): sameãci jsou na hlavû VYUÎITÍ Po ukonãení vojenské ãinnosti v roce 1991 aï doposud (2003) není území hospodáfisky vyuïíváno a tím dochází k postupnému zvût ování pokryvnosti vegetace a zároveà k ífiení náletu dfievin. Smyslupln m vyuïitím území, které by odpovídalo pfiírodnímu managementu, by byla extenzivní pastva ovcí a koz, doplnûná kosením. Samofiejmû s absencí jakéhokoli hnojení. ProtoÏe se zatím nepodafiilo pastvu zajistit, v posledních letech ochrana pfiírody pfiikroãila ke kosení které podporuje existenci svefiepov ch trávníkû alespoà nûkter ch ploch a dále k mechanickému naru ování pûdy (uvaïuje se i o opûtném pouïití tûïké vojenské techniky). POZNÁMKA Vb valém VVPMladá leïí pfiírodovûdecky podobné území, dosud nevyhlá- ená rezervace Traviny. Jde o suché mûlké údolí v rozsáhlé plo inû b valé tankové stfielnice. Vedle vût iny jmenovan ch druhû z PR Pod Benáteck m vrchem se zde vyskytuje mj. i silnû ohroïen a chránûn druh hofieãek nahofikl (Gentianella amarella), úspû nû repatriovan z území souãasné skládky na nedalekém Benáteckém vrchu, dále sasanka lesní (Anemone sylvestris) a dal í. Îije tu rovnûï chroustek Ïlut (Amphimallon ruficorne) a jde o jednu z posledních lokalit okáãe Hyponephele lycaon v âr. I zde je znaãn problém zaji tûní managementu, tj. pastva event. kosení. Znaãnû expandují kfioviny s dominancí hlohu. Vyskytují se dva tvary názvu území, tj. jak Benáteck, tak Benátsk vrch. BIBLIOGRAFIE 1211, 1216, 1755 MAPA ÚZEMÍ strana Subtermofilní trávníky na b val ch cviãi tích. 4 Ve váleãkov ch trávnících se uplatàuje jetel bledoïlut (Trifolium ochroleucon). 5 Vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) roste vzácnû na naru en ch plochách. NB

18 Stfiední âechy Meãík bahenní (Gladiolus palustris) zde roste ve stabilizované a peãlivû sledované populaci. 2 Kosatec sibifisk (Iris sibirica) je nápadn m druhem ve spoleãnosti s bezkolencem modr m. 3 Lnûnka bezlistenná (Thesium ebracteatum) patfií ke kriticky ohroïen m druhûm slatinn ch luk, vyskytuje se dnes v âechách jiï jen na této lokalitû. 4 Úzk pruh louky mezi polem a zalesnûn m odtokov m kanálem hostí pozoruhodné poslední zbytky polabsk ch slatinn ch luk. 5 Pohled na ostfiicovou slatinnou louku s pûchavou slatinnou. GEOLOGIE Geologick podklad tvofií kfiídové (spodní turon) slínovce, které jsou pfiekryty ãtvrtohorními humolity. Jako pûdy jsou zde vyvinuty slatinné organozemû. KVùTENA I pfies postupné vysou ení pfieïívají v území národní pfiírodní památky dosud druhy vlhk ch slatinn ch luk (Caricion davallianae) a stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk (Molinion), jako je pûchava slatinná (Sesleria caerulea), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), oman vrbolist (Inula salicina), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), koromáã ole níkov (Silaum silaus), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria) ako- satec sibifisk (Iris sibirica). V znamn je v skyt meãíku bahenního (Gladiolus palustris) ve stabilizované populaci. Na nekosené okrajové ãásti zcela dominuje bezkolenec modr (Molinia caerulea). Na znaãné ãásti kosené louky v ak zaãínají pfievládat suchomilné druhy jako svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), smldník ole níkovit (Peucedanum oreoselinum), vstavaã kukaãka (Orchis morio), jetel horsk (Trifolium montanum), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris) a kozinec dánsk (Astragalus danicus); dosud je hojná lnûnka bezlistenná (Thesium ebracteatum). Ze strany na NPR navazuje neobhospodafiovaná vegetaãnû kontrastní plocha písãin s degradovan mi trávníky sv. Plantagini-Festucion s v skytem napfi. trávniãky prodlouïené (Armeria elongata) asmldníku ole níkovitého (Peucedanum oreoselinum). Roz ífiení NPR o tuto plochu by bylo úãelné. ZVÍ ENA Vzhledem k rozloze území je potenciálnû v znamná pouze fauna bezobratl ch, z nichï podrobnûji byli zkoumáni jen rovnokfiídlí ti jsou zastoupeni druhy nejen vlhkomiln mi (kobylky Metrioptera brachyptera a Roeseliana roeseli), ale i vyloïenû stepním prvkem, saranãí Leptophyes albovittata. V dobû kvûtu se na louce koncentruje florikolní hmyz (brouci, mot li). Národní pfiírodní památka Slatinná louka uvelenky Zbytek stfiídavû vlhké louky na okraji lesa Kersko 500 m severnû obce Velenka. Katastrální území: Hradi tko u Sadské VYUÎITÍ Louka je od zaãátku 80. let 20. století pravidelnû kosena. Nadmofiská v ka: 183 m V mûra: 1,04 ha Vyhlá eno: 1972 Chránûn je relikt dfiíve roz ífien ch podmáãen ch slatinn ch luk s pûchavou slatinnou; poslední lokalita lnûnky bezlistenné (Thesium ebracteatum) v âeské republice. BIBLIOGRAFIE 26, 271, 272, 485, 1107, 1521, 1588, 1835, 1836 MAPA ÚZEMÍ strana NB 28

19 Okres Nymburk 3 1 Pfiírodní památka Vinn vrch Horní ãást strmé stránû na jihozápadním okraji plo iny Vinného vrchu (252,2 m n. m.), 700 m jihov chodnû od kostela ve Vrbici. Katastrální území: Vrbice u Podûbrad Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,400 ha Vyhlá eno: 1973 Na slínité stráni rostou v razná xerofilní travinná spoleãenstva bíl ch strání s nápadnou bûlozáfikou liliovitou na hranici jejího celkového areálu. falcatum) a souãasnû pelynûk pontick (Artemisia pontica). Na mírnûji uklonûn ch horních okrajích stránû roste dobfie vyhranûné spoleãenstvo s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae- -Brachypodietum pinnati) askostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), jehlicí trnitou (Ononis spinosa), chrpou ãekánkem (Colymbada scabiosa), omanem vrbolist m (Inula salicina) nebo tuïebníkem obecn m (Filipendula vulgaris); uplatní se i tfie- eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). ZVÍ ENA Území je refugiem teplomiln ch bezobratl ch, Ïije zde fiada druhû blanokfiídl ch (vãel, kutilek a hrabalek) vázan ch na plochy s nízkou pokryvností vegetace. 4 2 GEOLOGIE V pfiíkré stráni vystupují mûkké vápnité jílovce aï slínovce a v jejich nadloïí pevné vápnité slínovce, tzv. zvonivé opuky inocerámové (kfiída svrchní turon aï spodní koniak). Do v chodní ãásti území zasahuje v bûïek tûrkopískové terasy fieky Cidliny. Jako pûdy jsou vyvinuty arenické kambizemû a pararendziny a na svazích s vysok m sklonem vycházejí na povrch drobné skalky kfiídov ch hornin. KVùTENA Na strmé slínité stráni se vyskytují xerofilní spoleãenstva se svefiepem pfiím m (Bromus erectus) a kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), kde se kromû nápadného druhu bûlozáfiky liliovité (Anthericum liliago), která se zde vyskytuje na v chodní hranici svého jihozápadnû submediteránního roz- ífiení, uplatní oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), ãistec pfiím (Stachys recta) nebo prorostlík srpovit (Bupleurum VYUÎITÍ StráÀ kdysi vyuïívaná jako pastvina nebo extenzívní sad silnû zarûstá kfiovinami (trnkou, hlohem, rûïí). Nejcennûj í strmá ãást s bûlozáfikou byla neuváïenû zalesnûna tûdfiencem odvisl m (Laburnum anagyroides) a znaãná ãást plochy tak zcela zniãena. Na ãásti plochy bylo provedeno odstranûní kfiovin a neuváïen ch v sadeb. V této ãinnosti bude nutno systematicky pokraãovat. POZNÁMKA Ve vyhlá ce jsou nepfiesnosti v parcelním vymezení, a tak jsou její hranice zakresleny podle botanického inventarizaãního prûzkumu. BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, 1521, 1588, 1844 MAPA ÚZEMÍ strana Slínitá stráà tvofií v razn stupeà v zemûdûlské krajinû. 2 Otevfien xerofilní trávník skvetoucí bûlozáfikou liliovitou. 3 Oman vrbolist (Inula salicina) je typick pro slínité stránû. 4 Jehlice trnitá (Ononis spinosa) se ãasto vyskytuje ve váleãkov ch trávnících. 5 Bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago) zde roste na pfiedsunuté lokalitû svého západoevropského roz ífiení. 5 NB

20 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií kfiídové (spodní turon) slínovce aï písãité slínovce, které jsou pfiekryty ãtvrtohorními nánosy Labe (povodàové hlíny, fiíãní písky a tûrkopísky). Na nich jsou vytvofieny hluboké glejové fluvizemû. Díky svému ãervenému zabarvení se tyto pûdy naz vají polabské ãervenky. KVùTENA Území porûstají jilmové doubravy (Querco-Ulmetum), uprostfied kter ch je silnû zazemnûné labské rameno vyplnûné vodou. To zarûstá plovoucími vodními rostlinami, jako jsou okfiehky (Lemna minor, L. gibba, L. trisulca). Okraje zaujímají vrbové kfioviny, které pfiecházejí do ol in. V jilmov ch doubravách jsou nápadné jarní geofyty, jako je ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kfiivatec nejmen í (Gagea minima) nebo dymnivka dutá (Corydalis cava). Na velké ãásti lokality se nacházejí lesnické v sadby s v znamn m zastoupením hybridních topolû, pod nimiï roste kru tík polabsk (Epipactis albensis). Pfiírodní rezervace VrÈ LuÏní les kolem mrtvého ramene v nivû Labe 1 km severozápadnû od Semic. Katastrální území: Semice nad Labem, Ostrá Nadmofiská v ka: m V mûra: 24,5 ha Vyhlá eno: 1972 Pfiedmûtem ochrany je staré rameno Labe s pfiilehl m luïním hájem s rozsáhl mi porosty ãesneku medvûdího. 3 1 Stulík Ïlut (Nuphar lutea) je ãast m druhem na hladinách polabsk ch tûní. 2 Srstnatka západní (Trichia sericea), západní prvek ob vající vlhãí lesy, luhy i kfioviny, ve stfiedních âechách v polabsk ch luzích a na drolinách v Brdech. 3 V návaznosti na regulovan tok Labe je v lesním porostu patrné staré odstavené rameno. 4 Jarní aspekt luïního lesa s ãesnekem medvûdím. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace byli podrobnûji zkoumáni mûkk i, ktefií zde vytváfiejí dobfie zachovalé spoleãenstvo polabského luïního lesa (napfi. Trichia sericea). Zoogeograficky zajímav je v skyt lesního plïe Acanthinula aculeata, kter je dále po proudu Labe jiï jen velmi vzácn. Z hmyzu zde byli nalezeni mimo jiné lesní nosatci Trachodes hispidus a reliktní Acalles echinatus. Vtrouchu star ch stromû se vyvíjí zvlá tû chránûn zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa). Z obratlovcû zde Ïijí bûïnûj í druhy obojïivelníkû (skokan hnûd Rana temporaria, s. tíhl R. dalmatina) a ãetné druhy ptákû. Hnízdí tu napfi. pu tík obecn (Strix aluco) a zaznamenán byl lelek lesní (Caprimulgus europaeus). BIBLIOGRAFIE 872, 1107, 1588, 1637, 1835, 1836 MAPA ÚZEMÍ strana NB 30

21 Okres Nymburk 1 Národní pfiírodní rezervace ÎehuÀská obora Obora a pfiilehl lesní komplex na plo inû a jejím jiïním svahu mezi Ïelezniãní tratí na jihu a silnicemi na severu a západû, uprostfied mezi obcemi Dlouhopolsko, Lovãice, Bludy a usedlostí Stará BáÀ. Katastrální území: Bûrunice, KnûÏiãky (okres Nymburk); Lovãice (okres Hradec Králové) Nadmofiská v ka: m V mûra: 941,5 ha Vyhlá eno: 1948 Lokalitu rezervace tvofií rozlehlé zalesnûné území na strukturnû-denudaãní plo inû a svazích nad údolím fieky Cidliny. Na jiïních svazích na kfiídov ch horninách je dochováno spoleãenstvo bazifilní teplomilné doubravy a xerofilních trávníkû, depresích na plo inû se místy vyvinuly slatiny. Lesní komplex je vyuïíván jako obora pro vysokou zvûfi, ãímï znaãnû utrpûly lesní porosty. GEOLOGIE Rozsáhlá strukturnû-denudaãní plo ina kolem kóty 260,4 m n. m. je tvofiena témûfi vodorovnû uloïen mi kfiídov mi (stfiední turon aï spodní koniak) vápnit mi pískovci, slínovci a vápnit mi jílovci (zvonivé opuky inocerámové). Míst- nû jsou zachovány zbytky terasy fieky Cidliny (pleistocén). JiÏní úboãí rezervace tvofií strm svah, kter konãí v irokém mûlkém údolí, které formovala fieka Cidlina koncem poslední doby ledové (würm). Ve svahu jsou vût inou obnaïeny kfiídové horniny, které obsahují velké mnoïství zkamenûlin, pfiedev ím mlïû inocerámû. Jsou základem tzv. bíl ch strání, místy s patrn mi sesuvy bez pûdního pokryvu nebo jen s pûdami v poãáteãním stadiu v voje. Pokud se pûdy vytvofiily, jsou to nejãastûji pararendziny a litozemû. V depresích na plo inû i pfied ãely sesuvû dochází k zamokfiování a vzniku pûd odpovídajících glejûm, pfiípadnû saprick m organozemím. Jinde jsou vyvinuty hnûdozemû nebo kambizemû. Souãástí chránûného území je rybník Kopiãák na plo inû obory. 2 KVùTENA Rozlehlé území listnatého lesa bylo na plo inû pûvodnû tvofieno ãern ovou dubohabfiinou (Melampyro nemorosi-carpinetum) a na jiïních svazích nad údolím Cidliny teplomilnou doubravou (Torilido-Quercetum). Dlouhodob m vyuïíváním pro chov zvûfie jako obora hrabat Kinsk ch a pozdûji státních lesû se porosty znaãnû zmûnily jednak okusem vysoké zvûfie a vypasením lesního podrostu, jednak cílen m vysazová- 1 Dub ipák (Quercus pubescens) se vyskytuje v obofie v fiadû star ch exempláfiû v rozvolnûném porostu na jiïním svahu. 2 Kvetoucí vûtviãka dubu ipáku. NB

22 Stfiední âechy 3 3 ÎehuÀská obora se nachází na svazích nad ÎehuÀsk m rybníkem. 4 Hfiib satan (Boletus satanas), velmi vzácn druh jedovatého hfiibu s mohutn mi plodnicemi, kter roste v nejteplej ích doubravách. ním jírovce. V polohách jiïních svahû byly zaloïeny terasy pro pûstování vinné révy a ovocn ch stromû. Pfiesto na ãásti jiïních svahû je dosud zachována teplomilná doubrava s mohutn mi jedinci dubu ipáku (Quercus pubescens), kter se stfiídá s dubem letním (Quercus robur), javorem babykou (Acer campestre), star mi plan mi jablonûmi, hru nûmi a hlohy. Mimo oboru tvofií dub p fiit na okraji jiïního svahu zapojen porost. Dominantou trávníkû je váleãka prapofiitá (Brachypodi NB 32

23 Okres Nymburk 5 6 um pinnatum) a svefiep pfiím (Bromus erectus) s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), ostfiicemi (ostfiice chabá Carex flacca, o. plstnatá C. tomentosa, o. Micheliho C. michelii), v dolních partiích s bezkolencem rákosovit m (Molinia arundinacea). Z bylin je hojná tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) a hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), vzácnû se objeví sasanka lesní (Anemone sylvestris), na okrajích mimo oboru i kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a vstavaã nachov (Orchis purpurea). Na plo inû obory je rybník s cenn mi pobfieïními porosty, kter byl v ak v poslední dobû necitlivû vyhrnut. Z mnoha druhû hub byl zaznamenán napfi. dnes vzácn teplomiln mykorhizní hfiib satan (Boletus satanas), vzácná vláknice vloãkatá (Inocybe flocculosa) aj. ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch je v samotné obofie v dûsledku se lapu, vypásání vegetace zvûfií (danûk, muflon) a odstra- Àování mrtvého dfieva z porostû silnû ochuzena. Zajímavou sloïkou zdej í fauny jsou v ak koprofágní a nekrofágní Ïivoãichové vázaní na trus a mr iny oborní zvûfie. Ze zoologického hlediska jsou dále v znamné jiïnû orientované svahy, díky vypásání s nízkou pokryvností vegetace, s v znaãnou faunou blanokfiídl ch a na nû vázan ch parazitû (napfi. majka obecná Meloe proscarabeus). Z plïû se zde vyskytují druhy charakteristické pro pûvodní bezlesí Granaria frumentum a Cepaea vindobonensis. Îijí tu teplomilní pavouci, jako je bûïník Ozyptila simplex, zápfiedník Cheiracanthium punctatum, sklípkánek ãern (Atypus piceus), skálovka Zelotes pedestris ãi skákavka Phlegra festiva. Dále zde byl nalezen vzácn slíìák Pardosa riparia a pavuãenky Ceratinella scabrosa a Panamomops mengei. Byl tu zji tûn teplomiln mediteránní ovád Atylotus loewianus a vzácné druhy pestfienek Cheilosia gigantea, Helophilus hybridus a Sphaerophoria philanthus. Na slatinné louce nad rybníkem Kopiãák, nacházející se mimo oboru se vyskytují vzácní mokfiadní plïi Vertigo angustior a Vallonia enniensis. Zmo- t lû je hojn okáã ovsov Mino- is dryas, fiada druhû modráskû (napfi. Polyommatus coridon) a vfietenu ek (napfi. v. ligrusová Zygaena carniolica). V okolí byl dfiíve zaznamenán velice vzácn hnûdásek osikov (Euphydryas maturna). V znamná je sloïka entomofauny vázaná na staré dfievo Ïije tu fiada druhû tesafiíkû, doloïená je pfiítomnost roháãe obecného (Lucanus cervus), dále nûkter ch vzácnûj ích potemníkû (napfi. Platydema violaceum) a zlatohlávkû (Liocola lugubris). Ze vzácnûj ích broukû lze dále jmenovat teplomilné kvûtomily Hymenalia rufipes, Mycetochara axillaris a M. humeralis, krasce tfie Àového (Anthaxia candens), pestrokroveãníka Opilo mollis ãi teplomilné tesafiíky Stenopterus rufus, Chlorophorus sartor a Oberea erythrocephala. Na odumfiel ch vûtévkách dubû mû- Ïeme nalézt v âechách ojedinûlého nosateãka Acallocrates denticollis. Îijí tu i dal í vzácnûj í nosatci (Paophilus afflatus, Magdalis flavicornis, Ïijící na hlohu, aj.). Z obojïivelníkû tu mûïeme zastihnout napfi. rosniãku zelenou (Hyla arborea) a kuàku ohnivou (Bombina bombina). Je tû v 60. letech 20. století zde hnízdil mandelík hajní (Coracias garrulus). Dfiíve uvádûn dudek chocholat (Upupa epops) zde zfiejmû jiï také neïije. Ze souãasné, pfieváïnû lesní a hájové ptaãí fauny stojí za zmínku zdej í hnízdiãi vãelojed lesní (Pernis apivorus) a v r velk (Bubo bubo). Bylo zde zji tûno zatím 5 bûïn ch druhû drobn ch zemních savcû. VYUÎITÍ Území je soukrom m majetkem, z vût í ãásti je oploceno a vyuïíváno jako obora, pro vefiejnost jsou uvnitfi území dvû budovy s restaurací. POZNÁMKA Území bylo vroce 1948 vyhlá eno jako samostatná lokalita a vyhlá kou ã. 190/2000 Sb. bylo slouãeno pod názvem ÎehuÀská obora a ÎehuÀsk rybník s národní pfiírodní rezervací ÎehuÀsk rybník. BIBLIOGRAFIE 84, 85, 114, 161, 246, 694, 695, 814, 869, 1049, 1107, 1291, 1382, 1412, 1415, 1416, 1418, 1506, 1521, 1522, 1588, 1672, 1810, 1835, 1844 MAPA ÚZEMÍ strana Hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). 6 Ostfiice Micheliho (Carex michelii) se najde na úpatí stránû, dokládá pûvodnost teplomilné doubravy. 7 Sasanka lesní (Anemone sylvestris) lemuje okraje teplomilné doubravy. 7 NB

24 Stfiední âechy 1 2 GEOLOGIE PodloÏí tvofií kfiídové (stfiední turon) jemnû písãité slínovce aï vápnité pískovce, které jsou z vût í ãásti za- 1 Pohled na hráz ÎehuÀského rybníka, vybudovanou jiï v 15. století na fiece Cidlinû. 2 Ocún jesenní (Colchicum autumnale) roste na loukách navazujících na rozlehlou údolní nádrï. kryty tûrkopísky fieky Cidliny, nivními hlínami a glejov mi fluvizemûmi. V ir ím okolí rybníka se vyskytují tûïké humózní pûdy typu ãernicov ch ãernozemí. ÎehuÀsk rybník zaujímá plochu 321 ha a jeho vodu zadrïuje 7 m vysoká zemní hráz. KVùTENA PobfieÏí rozsáhlého rybníka správnû vodní nádrïe na fiece Cidlinû je lemováno rákosem obecn m (Phragmites australis), orobincem úzkolist m (Typha angustifolia), pu kvorcem obecn m (Acorus calamus), kyprejem obecn m (Lythrum salicaria) apod. V mûlké vodû roste hojnû stulík Ïlut (Nuphar lutea) a nûkolik druhû rdestû (Potamogeton spp.). V odtokové fiíãce je bohatá populace ípatky vodní (Sagittaria sagittifolia). Na rákosiny navazují zbytky dfiíve kosen ch luk, ve kter ch je pestrá mozaika druhû spoleãenstev vysok ch ostfiic (Magnocaricion), kde se uplatàuje napfi. ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a ostfiice ostrá (Carex acutiformis), a dále pak spoleãenstev bezkolencov ch luk (Molinion) sdruhy, jako je napfi. Národní pfiírodní rezervace pcháã ed (Cirsium canum), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ãertkus luãní (Succisa pratensis), ãesnek ofie ec (Allium scorodoprasum), ostfiice chabá (Carex flacca), o. prosovitá (C. panicea), o. plstnatá (C. tomentosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale) a vzácnû prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata). Místy se objeví porost ostfiice Davallovy (Carex davalliana) i pûchavy slatinné ÎehuÀsk rybník Vodní nádrï na fiece Cidlinû s pfiilehl mi bfiehy a náplavy Cidliny na stranû vtoku severnû od Îehunû a ChoÈovic. Katastrální území: ChoÈovice, ÎehuÀ Nadmofiská v ka: m V mûra: 511,5 ha Vyhlá eno: 1948 Jde o rozlehlou vodní nádrï, vybudovanou jiï vroce 1492, s rozsáhl mi pobfieïními rákosinami, mokr mi loukami a ostrûvky, která je v znamn m hnízdi tûm vodního ptactva. (Sesleria caerulea). Vlhké louky jsou stanovi ti vzácn ch pampeli ek bahenních (Taraxacum sect. Palustria). Druh Taraxacum irrigatum byl odtud popsán jako nov druh. Jedním ze zdej ích nejohroïenûj ích druhû je pryskyfiník velk (Ranunculus lingua). Na hrázi rybníka rostou vrby a topoly. ZVÍ ENA Bylo zde nalezeno 21 druhû vodních mûkk Û vãet- 400 NB 34

25 Okres Nymburk 3 4 ãernoocas (Limosa limosa), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat (Porzana porzana) a ch. mal (P. parva), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), s kofiice vousatá (Panurus biarmicus) a po mnoha letech koncem 90. let 20. století i husa velká (Anser anser) avzaãátku 21. stol. i orel mofisk (Haliaetus albicolla). Pfii prûzkumu v 70. letech 20. stol. bylo zaznamenáno 12 vesmûs bûïn ch druhû savcû, skuteãn poãet v ak bude o nûco vy í. 5 nû vzácného plïe Valvata piscinalis a velk ch mlïû velevruba malífiského (Unio pictorum) a keble rybniãné (Anodonta cygnea) citliv ch na zneãi tûní vody. Z pavoukû tu byla zji - tûna vzácná mokfiadní skákavka Myrmarachne formicaria. Vyskytuje se zde fiada druhû vá- Ïek, vzácná saranãe Mecostethus grossus a fiada fytofágních broukû a plo tic. Stromy v bfiehov ch porostech jsou osídleny xylofágními druhy hmyzu na vrbách je hojn napfi. tesafiík piïmov (Aromia moschata) a tesafiík Strangalia quadrifasciata. Na rákosu Ïije vzácnûj í nosatãík Apion afer, na vrbách pak nosatec Phyllobius incanus.mûïeme zde potkat nûkolik druhû Ïab, zejména kuàku ohnivou (Bombina bombina),rosniãku zelenou (Hyla arborea) a skokana skfiehotavého (Rana ridibunda). Cennou sloïkou zdej í fauny jsou pfiedev ím ptáci. Dodnes zde hnízdí napfi. potápka rudokrká (Podiceps griseigena), bukaã velk (Botaurus stellaris), bukáãek mal (Ixobrychus minutus), polák mal (Aythya nyroca), luàák hnûd (Milvus migrans), moták pochop (Circus aeruginosus), pravdûpodobnû i m. luïní (C. pygargus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), bfiehou HISTORIE Pfiehradní sypaná hráz byla postavena jiï v 15. století. VYUÎITÍ Rybník je obhospodafiován rybáfisky s ohledem na hnízdi tû ptactva. Okolní louky jsou koseny jen zãásti a jejich skladba se mûní. POZNÁMKA Území bylo pûvodnû vyhlá eno v roce Vyhlá kou ã. 190/2000 Sb. bylo slouãeno pod názvem ÎehuÀská obora a ÎehuÀsk rybník s národní pfiírodní rezervací ÎehuÀská obora. MAPA ÚZEMÍ strana Rozsáhlé porosty rákosin a vlhk ch luk lemují v topovou ãást rybníka a poskytují útoãi tû hnízdûní vodního ptactva. 4 Chfiástal vodní (Rallus aquaticus) je vzácn m, skrytû Ïijícím aproto málo znám m obyvatelem hust ch pobfieïních porostû. 5 V bahnit ch dnech stojat ch vod se vyvíjejí larvy pakomárû, na obrázku dospûlec. NB

26 Stfiední âechy Pfiírodní park Pfiírodní park Kersko Vyhlá en v roce 1986 Okresním úfiadem Nymburk na rozloze ha. Pfiírodní park leïí v centrální ãásti ãeského Polabí na levém bfiehu Labe mezi obcemi Velenka, Pofiíãany, Hradi tko a Sadská s v bûïkem podél Labe k PístÛm azvûfiínku v geomorfologickém okrsku Sadská rovina. Jde o typickou rovinatou krajinu na jih od vlastní nivy Labe, jejíï horninové podloïí tvofií druhohorní svrchnokfiídové stfiednoturonské slíny, které jsou v ak témûfi v ude pfiekryty drobnozrnn mi tûrkopísky niï ích labsk ch teras s pokryvy jemn ch vát ch pískû, které tvofií i pfiesypová pole ve v chodním v bûïku zvaném Bory a pfii severním okraji parku. Terén stoupá od Labe k jihu nev razn mi stupni, vût í v ky dosahuje jen Pískov vrch (230,4 m n. m.) v jiïním v bûïku u Chrastu, jehoï temeno v ak rovnûï kryje terasov písek. Hlavním popudem k vyhlá ení parku byl rozlehl a souvisl lesní komplex vlastní Kersko na západ od Sadské, kter m prochází silnice z Velenky do Sadské a novûji i dálniãní tah v jiïní ãásti, jenï od hlavního komplexu oddûlil Pískov vrch. K parku patfií i kus bezlesé zemûdûlské krajiny na severozápad od Sadské. PÛvodní vegetací byla mozaika lipov ch doubrav (Tilio-Betuletum) s více typy kysel ch doubrav (Molinio-Quercetum, Luzulo-Quercetum, Festuco ovinae-quercetum roboris), v depresích byly vyvinuty mokfiadní ol iny (Carici elongatae-alnetum). Tyto porosty jsou dosud lokálnû zachovány, velká ãást jich v ak byla nahrazena v sadbou borovice, pfiípadnû jen lokálnû vtrou- ené, a místy i smrku. Okraje Kerska byly pûvodnû lemovány stfiídavû zamokfien mi loukami s ãernicov mi pûdami. Louky jsou pfii v chodní stranû dnes jiï odvodnûny a obdûlány, av ak na západû se pfii hranici parku louka tohoto rázu dosud zachovala. Dnes je chránûná jako NPP Slatinná louka u Velenky vzhledem k v skytu nûkter ch velmi vzácn ch a kriticky ohroïen ch rostlin, jako je lnûnka bezlistenná, kru tík bahenní nebo meãík bahenní. Na drobn ch lesních loukách, které jsou necitlivû zalesàovány, se dodnes vyskytují nûkteré dal í ohroïené druhy polabsk ch slatinn ch luk jako hrachor bahenní (Lathyrus palustris), pry ec leskl (Tithymalus lucidus), zemûïluã pobfieïní (Centaurium littorale), oïanka ãpavá (Teucrium scordium), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec sibifisk (Iris sibirica), Ïlu- Èucha Ïlutá (Thalictrum flavum), ostfiice upinoplodá (Carex lepidocarpa) ãi hlad luãní (Laserpitium prutenicum). Kersko je proslulé bohatstvím hub, z nichï k nejvzácnûj ím patfií nelupenatá vidlenka tvrdá (Vararia dura) s plodnicemi rozlit mi na dfievû a lo ákovitá pozemní houba lo ákovec sametov (Hydnellum spongiosipes). Oba uvedené druhy jsou z âeské republiky známé pouze ze dvou lokalit. Území pfiírodního parku je známé také v skytem pestré entomofauny. Za zmínku stojí napfi. stfievlíãek Omophron limbatum, kter tu Ïije na písãit ch bfiezích okolo tûní. Zalesnûn m územím nepravidelnû migruje los (Alces alces).v severozápadní ãásti lesa se rozkládá rozlehlá kolonie rekreaãních chat známá z Hrabalov ch spisû. Zde se nachází i JosefÛv pramen sminerální vodou podobnou pramenûm v Podûbradech. 1 1 Pry ec leskl (Tithymalus lucidus) je mizející druh polabsk ch slatinn ch luk. 2 Celkov pohled na pfieváïnû borové lesy na tûrkopískov ch terasách NB 36

27 Okres Nymburk CHOTUC STR. 384 HRABANOVSKÁ âernava STR. 380 SLATINNÁ LOUKA U VELENKY STR. 394 NB

28 Stfiední âechy LIBICK LUH (1) STR. 385 TONICE-BEZEDNÁ (2) STR NB 38

29 Okres Nymburk NB

30 Stfiední âechy BÁ (1) STR. 377 ÎEHU SKÁ OBORA STR. 397 ÎEHU SK RYBNÍK STR. 400 HRBÁâKOVY TÒNù STR. 382 VINN VRCH STR NB 40

31 Okres Nymburk âtvrtù STR. 378 VRË STR. 396 NB

32 Stfiední âechy PÍSEâN P ESYP U PÍST STR. 391 PÍSEâN P ESYP U OSEâKA STR. 390 POD BENÁTECK M VRCHEM STR NB 42

33 Okres Nymburk Památné stromy 1. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Benátecká Vrutice, p. ã. 136/1 (KN), pfii polní cestû v lokalitû Nad kfiíïem, jiïnû od obce, vlevo od silnice na Lysou nad Labem. PÛvodnû ãtvefiice lip obklopujících kfiíï. O: 228, 371 cm, Vs: 24 m, S: asi 150 let. 2. Topol ãern, skupina 3 stromû, k. ú. âilec, p. ã. 262, u rybníãku za objektem zemûdûlského druïstva. O: 512, 355, 473 cm, Vs: 23 m, S: 120 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Doubravany, p. ã. 1631, západní okraj obce u polní cesty k Bo ínu, 300 m jihov chodnû od kóty Na PrÛhonû. O: 245 cm, Vs: 14 m, S: let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Doubravany, p. ã. 1633, na kfiiïovatce silnic Doubravany Ko ík RoÏìalovice, severní okraj Doubravan, kóta 217 m. O: 217 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 5. Dub letní, k. ú. Hofiátev, p. ã. 57, v zahradû domu ã. p. 1. O: 320 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Hofiátev, p. ã. 505, ve stfiedu obce u modlitebny âeskobratrské církve evangelické. O: 270 cm, Vs: 14 m, S: let. 7. Topol ãern, k. ú. Hofiátev, p. ã. 1146/3, u rybníka pfii okraji silnice na Pískovou Lhotu. O: 472 cm, Vs: 25 m, S: 120 let. V fiíjnu 2001 strom padl, zbylé torzo kmene bude odstranûno. 8. Hru eà obecná, k. ú. Hradi tko u Sadské, p. ã. 1385, u pfiívozu na v chodním okraji obce, v zahrádce pfied chatou ã. p O: 266 cm, Vs: 12 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, stromofiadí 90 stromû, k. ú. Hrub Jeseník, p. ã. 1069, k. ú. Oskofiínek, p. ã. 325/1, 327/1, 329/2, od kostela v Hrubém Jeseníku k rozcestí za Oskofiínkem. V roce 2002 byla zru ena ochrana tfií stromû z dûvodu jejich patného zdravotního stavu. O: 432 cm (nejvût í), Vs: 15 m, S: let. 10. Hru eà obecná, k. ú. Chvalovice u Nymburka, p. ã. 257/1, za Chvalovicemi smûrem na Podûbrady, po pravé stranû silnice Nymburk Podûbrady, Na vrchách. O: 295 cm, Vs: 8 9 m, S: 150 let. 11. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Kamilov, p. ã. 184/1, ve stfiedu obce vedle sochy sv. Jana Nepomuckého. O: 235, 275 cm, Vs: 17 m, S: 160 let. 12. Hru eà obecná âervinka, k. ú. Kounice, p. ã. 646, jiïnû od obce ve svahu nad Kounick m potokem, za Kounick m hájem. O: 240 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 13. Hru eà obecná, k. ú. Kounice, p. ã. 422/1, solitérní strom rostoucí v polní trati Na Babyku, severov chodnû od obce. O: 260 cm, Vs: 14 m, S: 150 let. 14. Topol bíl, 15 stromû, k. ú. Kounice, p. ã. 1068, 1144, 1069, stromofiadí podél cesty na hrázi rybníka U cihelny, vlevo od silnice Kounice âerníky. O: cm, Vs: 30 m, S: 100 let. 15. Topol ãern, k. ú. Kounice, p. ã. 1078, na úpatí svahu (skály) za rybníkem U cihelny. O: 520 cm, Vs: asi 30 m, S: 150 let. 16. Topol ãern, k. ú. Kounice, p. ã. 53/1, v obci na kfiiïovatce silnic Kounice VykáÀ âerníky. O: 520 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Kovanice, p. ã. 5, u vnûj í strany hfibitovní zdi u kostela sv. Václava. O: 280 cm, Vs: 20 m, S: let. 18. Dub letní (skupina 13 stromû), jilm horsk (skupina 5 stromû), k. ú. Kovanice, p. ã. 901/1, na levém bfiehu Labe u koupali tû, Na Ostrovû, zbytek bfiehového porostu po obou stranách plynovodu. O: cm, Vs: m, S: 200 let. 19. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Kfiinec, p. ã. 1005, asi 100 aï 200 m od silnice Kfiinec PodluÏany, pfii pravé stranû stezky na Kuncberk a na konci této stezky na okraji vodního valu. O: 420, 490 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 20. Topol ãern, k. ú. Libice nad Cidlinou, p. ã. 777/6, na pravém bfiehu Cidliny asi 300 m od soutoku s Labem. O: 512 cm, Vs: 29 m, S: 100 let. 21. Ka tanovník set (Castanea sativa), k. ú. LouãeÀ, p. ã. 3/1, jihov chodní ãást zámeckého parku pod zámeckou terasou. O: 250 cm, Vs: 15 m, S: 120 let. 1 Dub letní tzv. SmetanÛv dub v k. ú. LouãeÀ. 1 NB

34 Stfiední âechy Lípa malolistá ve Staré Lysé. Dub letní na hrázi ÎehuÀského rybníka. 22. Liliovník tulipánokvût (Liriodendron tulipifera), k. ú. LouãeÀ, p. ã. 3/1, jihov chodní ãást zámeckého parku pod zámeckou terasou. O: 309 cm, Vs: 29 m, S: 120 let. 23. Dub letní, k. ú. LouãeÀ, p. ã. 267, zahrada b valé lesovny u Patfiínské baïantnice. O: 575 cm, Vs: 15 m, S: 300 let. 24. Dub letní SmetanÛv, k. ú. LouãeÀ, p. ã. 774/2, nedaleko studánky U BoÏí vody za pomníkem Karla kníïete Fürstenberga (trasa nauãné stezky LouãeÀ). O: 500 cm, Vs: 20 m, S: asi 300 let. 25. Dub letní, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 2866/1, blízko spalovny na ibeniãním vrchu. Podle povûsti ho vysadila nebohá dívka, která byla na tomto b valém popravãím místû obû ena za vraïdu nemluvnûte. O: 394 cm, Vs: 22 m, S: let. 26. Dub letní, fiada 33 stromû, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 1460, 1457/1, 1458/2, 1479/15 (KN), bfieh b valého labského ramene v chatové osadû ehaãka u obce By iãky. O: cm, Vs: 16 38,5 m, S: let. 27. Jírovec maìal, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 3451/45, naproti kole na námûstí Bedfiicha Hrozného. O: 335 cm, Vs: 17 m, S: 120 let 28. Jírovec maìal, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 6/11, zámeck park západní terasa zámku. Nejvût í jírovec v areálu parku. O: 374 cm, Vs: 18 m, S: 120 let 29. Lípa malolistá, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 2962/5, na konci mûsta u kfiíïku pfii silnici ke Stratovu (kfiíï stojí pravdûpodobnû v místû kfiíïe zakresleného jiï na rytinû panství Lysá z roku 1712). O: 316 cm, Vs: 18 m, S: 150 let. 30. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 3451/25, námûstí Na Franti ku u barokní sochy sv. Franti ka zassisi. O: 161, 298 cm, Vs: 14, 17 m, S: 100, 150 let. 31. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 2047/1, u studánky s kfiíïem pod Viniãkami, pfii okraji silnice Stará Lysá Dvorce. O: 390, 340, 215 cm, Vs: 19, 18, 12 m, S: asi 250 let. 32. Lípa velkolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 3526, uprostfied návsi obce By iãky, kolem kaple sv. Václava. O: 159, 305, 248, 259 cm, Vs: m, S: 117 let. 33. Nahovûtvec dvoudom (Gymnocladus dioica), k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 178, námûstí Bedfiicha Hrozného, zahrada fary ãeskobratrské církve evangelické. O: 270 cm, Vs: 16 m, S: 120 let. 34. Nahovûtvec dvoudom (Gymnocladus dioica), k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 2877, pfii levé stranû domu ã. p. 543 v ul. âs. armády. O: 206 cm, Vs: 16 m, S: 110 let. 35. Platan javorolist, k. ú. Lysá nad Labem, p. ã. 6/11, v zámeckém parku jihozápadní roh terasy zámku. O: 256 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 36. Topol ãern, k. ú. Malá Strana u Chotû ic, p. ã. 55/1, 50 m od rybníka Slatinka, pfii levém okraji silnice ve smûru na Záhornice. O: 419 cm, Vs: 22 m, S: 70 let. 37. Dfiín jarní, k. ú. Mcely, p. ã. 878, lesní traè Na dílech v NPR âtvrtû nad skupinou smrkû, jiïní okraj lesa, asi 700 m od severov chodního okraje obce Studce. O: 81, 70, 97 (jednotlivé kmeny) cm, Vs: 6 m, S: 150 let. 38. Buk lesní, k. ú. Mcely, p. ã. 878, lesní traè V Podlesí v NPR âtvrtû, 300 m od silnice Studce Mcely, jiïnû od znaãené turistické cesty (Ïlutá turistická znaãka). O: 411 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 39. Dub letní, k. ú. Mcely, p. ã. 179/1, uprostfied louky pfied severním prûãelím zámku, vlevo od pfiíjezdové cesty. O: 320, 250, 280, 120 cm (jednotlivé kmeny, na které se hlavní kmen dûlí jiï od zemû), Vs: 16 m, S: 200 let. 40. Dub velkokvût (Quercus macranthera), k. ú. Mcely, p. ã. 179/2, za budovou zámku v jiïní ãásti zámeckého parku. O: 418 cm, Vs: 17 m, S: 150 let. 41. Dub letní, k. ú. Mûstec Králové, p. ã. 3569/2, na hrázi b valého títarského rybníka, poblíï mûstku pfies potok Jepti ka. O: 506 cm, Vs: 16 m, S: asi 500 let. 410 NB 44

35 Okres Nymburk 42. Hru eà obecná, k. ú. Milãice u Peãek, p. ã. 291, na konci obce Milãice, pfii pravém okraji silnice ve smûru na Peãky. O: 250 cm, Vs: 16 m, S: asi 100 let. 43. Lípa malolistá, Havlíãkova lípa, k. ú. Milãice u Peãek, p. ã. 14, na návsi pfied b val m âermákov m statkem, vysazena k 50. v roãí úmrtí K. H. Borovského. O: 215 cm, Vs: 13 m, S: 97 let. 44. Platan javorolist, stromofiadí 20 stromû, k. ú. Milovice nad Labem, p. ã. 1774/1 (KN), v areálu Rakouského tábora (kulturní památka). O: cm, Vs: asi 16 m, S: let. 45. Dub letní, skupina 2 stromû, k. ú. Nouzov u Dymokur, p. ã. 154/1, 154/3, na hrázi rybníka VraÏda v ohybu silnice Podûbrady Jiãín. O: 428, 413 cm, Vs: m, S: asi 300 let. 46. Jasan ztepil, k. ú. Nymburk, p. ã. 1325, roh parku na Husovû nám. smûrem k ul. Velké valy nedaleko Husova sboru. O: 444 cm, Vs: 24 m, S: 270 let. 47. Dub letní, k. ú. Opolany, p. ã. 341/1, za fotbalov m hfii tûm smûrem na Kanín. O: 410 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 48. Dub letní, k. ú. Oseãek, p. ã. 97/2, na louce za obcí Oseãek, pfied chatovou osadou smûrem k Labi. O: 400 cm, Vs: 20 m, S: asi 200 let. 49. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Oskofiínek, p. ã. 311, u silnice z Oskofiínka do Hrubého Jeseníka u sochy sv. Jana Nepomuckého. O: 250, 220 cm, Vs: 12, 13 m, S: 350 let. 50. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Ostrá, p. ã (KN), na levém bfiehu Farského potoka, v PR Mydlovarsk luh. O: 415, 425, 346, 462 cm, Vs: 24, 27, 24, 25 m, S: asi 200 let. 51. Hru eà obecná, k. ú. Ostrov u Podûbrad, p. ã. 399/1, v polích u silnice mezi obcemi Úmyslovice a zemûdûlskou usedlostí Blato. O: 210 cm, Vs: 9 m, S: 130 let. 52. Dub letní, k. ú. O kobrh, p. ã. 1005/3, na dvofie ã. p. 1. O: 350 cm, Vs: 13 m, S: 200 let. 53. Lípa malolistá, k. ú. Písty u Nymburka, p. ã. 184, ve stfiedu obce vedle kaple. O: 290 cm, Vs: 18 m, S: 90 let. 54. Dub letní Oldfii sk, k. ú. PÀov, p. ã. 107/5, na jihov chodním okraji obce, pfii levé stranû cesty PÀov Kosovo (místní název). O: 650 cm, Vs: 20 m, S: 500 let. V srpnu 2000 byl pfii vichfiici vyvrácen. 55. Dub letní Zádu ní, k. ú. Podûbrady, p. ã. 3632, u promenádní cesty na pravém bfiehu Labe z Podûbrad k soutoku Labe acidliny. O: 425 cm, Vs: 21 m, S: 200 let. 56. Dub letní, k. ú. Podûbrady, p. ã. 1639, ulice Studentská, v zahradû gymnázia. O: 429 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 57. Tis ãerven, k. ú. Podûbrady, p. ã. 1691/1, v ulici Na Valech na okraji lázeàského parku za obchodním domem RÛÏov slon. O: 50 cm, Vs: 10 m, S: asi 100 let. 58. Topol ãern, k. ú. Podûbrady, p. ã. 4113, na pravém bfiehu Labe, souãást bfiehového porostu pfii ústí mrtvého ramene Skupice do Labe nedaleko zdymadla. O: 433 cm, Vs: 34 m, S: 110 let. 59. Topol ãern, k. ú. Podûbrady, p. ã. 3868, souãást bfiehového porostu na levém bfiehu Labe v prostoru mezi plavební komorou a silniãním mostem, oznaãen Ïlut m ãíslem 035. O: 580 cm, Vs: 35 m, S: 80 let. 60. Topol ãern, k. ú. Podûbrady, p. ã. 4978, souãást bfiehového porostu na levém bfiehu Labe v prostoru mezi plavební komorou a silniãním mostem, oznaãen Ïlut m ãíslem 034. O: 622 cm, Vs: 33 m, S: 80 let. 61. Lípa malolistá, skupina 2 (pûvodnû 3) stromû, k. ú. Podmoky u Mûstce Králové, p. ã. 20/1, u vnûj í strany hfibitovní zdi u kostela sv. Bartolomûje. O: 290, 350 cm, Vs: m, S: asi 300 let. 62. Hru eà obecná Mydlinka, k. ú. Pfiední Lhota u Podûbrad p. ã. 21/2, v zahradû pfied domem ã. p. 18. O: 165 cm, Vs: 12 m, S: 100 let. 63. JabloÀ lesní, k. ú. Ra ovice u Nymburka, p. ã. 210/1, soliterní strom pfied b val m Kulichov m statkem na návsi proti kfiíïku. Ochrana stromu zru ena v záfií 2002 v dûsledku jeho pádu. O: 220 cm, Vs: 14 m, S: 150 let. 64. Dub letní, skupina 3 stromû, k. ú. Ra ovice u Nymburka, p. ã. 321/1, pfii severním okraji obce na pravém bfiehu Mrliny. O: 325, 311, 255 cm, Vs: 16, 20, 18 m S: 170 let. 65. Buk lesní, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 265, revír RoÏìalovice, 100 m od kraje lesa Kálek pfii levé stranû silnice RoÏìalovice Tuchom. O: 344 cm, Vs: 30 m, S: 250 let. 66. Dub zimní, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 616/1, revír RoÏìalovice, okraj lesa Îiìák, pfii zelenû znaãené cestû z RoÏìalovic na Buãici. O: 383 cm, Vs: 30 m, S: 250 let. 67. Jírovec maìal, skupina 2 stromû, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 343, u sv. Isidora na kfiiïovatce silnic RoÏìalovice Doubravany Ko- ík, 0,5 km od RoÏìalovic. O: 402, 250 cm, Vs: m, S: 250 let. 68. Jírovec maìal, skupina 2 stromû, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 953/2, vedle sochy sv. Václava proti vchodu do zámku v RoÏìalovicích. O: 295, 300 cm, Vs: 14, 15 m, S: 270 let. 69. Dub letní pyramidální, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 6/8, v dolní ãásti b valého zámeckého parku (dnes soukromá zahrada rodinného domu). O: 400 cm, Vs: 20 m, S: let. 70. Jinan dvoulaloãn (Gingko biloba), k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 6/3, v horní ãásti b valého zámeckého parku Ve karpû u Domova dûchodcû. O: 224 cm, Vs: 18 m, S: asi 150 let. 71. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 490, Za baïantnicí na kfiiïovatce polních cest RoÏìalovice Buãice Podolí Hasina. O: 360, 300 cm, Vs: 18, 13 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, k. ú. RoÏìalovice, p. ã. 10, u zdi pfied hlavním vchodem do fiímskokatolického kostela, vysazena v roce 1792 poté, co roïìalovické panství zakoupili Lobkovicové. O: 374 cm, Vs: 25 m, S: 213 let. 4 Skupina topolû bíl ch na hrázi ÎehuÀského rybníka. 4 NB

36 Stfiední âechy Dfiezovec trojtrnn, k. ú. Sadská, p. ã. 1632, v objektu odborného uãili tû v Borech (Adamcova ul. 505). O: 116 cm, Vs: 12 m, S: 80 let. 74. Dub letní, skupina 17 stromû, k. ú. Sadská, p. ã. 2208, v Borech naproti parkovi ti u jezera (místní traè Jáchym ). O: 290 aï 400 cm, Vs: m, S: let. 75. Lípa malolistá, k. ú. Sadská, p. ã. 2185, u starého labského ramene v lese Bor, místní traè StrÏ. O: 420 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 76. Dub letní, k. ú. Slibovice, p. ã. 17, u stavení ã. p. 1 (samota asi 200 m v chodnû od obce). O: 484 cm, Vs: 16 m, S: 400 let. 77. Lípa malolistá, k. ú. Stará Lysá, p. ã. 885/5, pfii silnici u kfiíïku nedaleko koly (patfií mezi nejstar í stromy v âechách). O: 631 cm, Vs: 19 m, S: 500 let (traduje se 1000 let). 78. Lípa malolistá, skupina 6 stromû, k. ú. Stará Lysá, p. ã. 530/2, u kapliãky. O: cm, Vs: m, S: asi 170 let. 79. Tis ãerven, k. ú. Stará Lysá, p. ã. 860/7, areál zámeãku Bon Repos. O: 179 cm, Vs: 12 m, S: 150 let. 80. Lípa malolistá, k. ú. Stratov, p. ã. 354/3, náves u ã. p. 47, rodov strom souãást gruntu Sanholzov ch ze Stratova. O: 355 cm, Vs: 17 m, S: asi 121 let. 81. Hru eà obecná, k. ú. Svídnice u Dymokur, p. ã. 76/1, v poli 100 m v chodnû od silnice Svídnice âerná Hora, 200 m jiïnû od kóty 198 m. O: 210 cm, Vs: 12 m, S: 170 let. 82. Lípa malolistá, k. ú. Tatce, p. ã. 399/1, na návsi, vysazena roku 1919 k prvnímu v roãí vzniku âsr. O: 272 cm, Vs: 17 m, S: 86 let. 83. Dub letní HavraÀsk, k. ú. Vestec nad Mrlinou, p. ã. 874/4, v poli uprostfied remízu nedaleko silnice ve smûru Ra ovice Vestec. O: 472 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 84. Hru eà obecná, k. ú. Zábrdovice u Kfiince, p. ã. 209, pfii polní cestû smûrem ke Svídnici, 100 m od silnice Svídnice âerná Hora. O: 280 cm, Vs: 12 m, S: asi 110 let. 85. Hru eà obecná, k. ú. Záhornice u Mûstce Králové, p. ã. 358, solitéra v poli jihov chodnû od obce, polní cestou od fotbalového hfii tû za kanálem. O: 198 cm, Vs: 12 m, S: asi 100 let. 86. Dub letní, k. ú. ÎehuÀ, p. ã. 729/2, na hrázi ÎehuÀského rybníka nad sádkami. O: 430 cm, Vs: 18 m, S: 400 let. 87. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. ÎehuÀ, p. ã. 725/1, ve stfiedu obce vedle sochy sv. Jana Nepomuckého. O: 290, 380 cm, Vs: 14, 16 m, S: 200 let. 88. Topol bíl, skupina 3 stromû, k. ú. ÎehuÀ, p. ã. 729/1, hráz ÎehuÀského rybníka (vzdu n líc). O: 450, 390, 370 cm, Vs: 18 aï 20 m, S: 100 let. 89. Jírovec maìal, skupina 3 stromû, k. ú. Îitovlice, p. ã. 793, na jiïním okraji lesa Hájek u polní cesty Îitovlice RoÏìalovice. O: 320, 272, 244 cm, Vs: 25 m, S: 170 let Kvetoucí dfiín jarní, k. ú. Mcely. Skupina ãtyfi lip velkolist ch u kaple sv.václava v By iãkách. 412 NB 46