Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zuzana Richterková, Ph. D. Tereza Malá Brno 2013

2

3 Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Zuzaně Richterkové, Ph. D. za její neskonalou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mě během studia a při psaní této práce podporovali.

4 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, za použití uvedené literatury a ostatních zdrojů a dle pokynů vedoucího práce. V Brně dne

5 Abstract Malá, T. Risk management of the chosen legal entity. Bachelor thesis. Brno: Bachelor thesis is focused on risk management of the chosen legal entity. The introduction of this thesis presents risk and the concept of the risk management. In the next part of the thesis, there are presented the insurance products which are focused on risk protecting of the legal entities. The main part of this thesis contains risk analysis of the chosen company and the end of the thesis presents the offer of the chosen insurance companies. Keywords Risk, risk management, insurance product, insurance offer, insurance company. Abstrakt Malá, T. Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. Bakalářská práce. Brno: Mendlova univerzita v Brně, Bakalářská práce je zaměřena na řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. Úvodní část práce seznamuje s pojmem riziko a oborem řízení rizik. Dále jsou představeny pojistné produkty, které jsou určeny ke krytí rizik podnikatelských subjektů. Hlavní část práce je věnována analýze rizik vybrané společnosti a závěrečná část práce představuje nabídku vybraných komerčních pojišťoven. Klíčová slova Riziko, řízení rizik, pojistný produkt, nabídka pojištění, komerční pojišťovna.

6 Obsah Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika a struktura práce 11 3 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění Riziko a jeho možné definice Klasifikace rizik Klasifikace rizika podle zdroje Klasifikace rizika podle jeho charakteristiky Klasifikace rizika podle velikosti Věcná klasifikace rizika Klasifikace rizika podle jeho pojistitelnosti Risk management Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Vybrané pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Živelní pojištění Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Pojištění proti odcizení Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla - pojištění flotily Pojištění odpovědnosti za škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Obecné odpovědností pojištění + pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem Pojištění pro případ přerušení provozu (šomážní pojištění) Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu O společnosti...32

7 Obsah Činnost společnosti...32 Sídlo...32 Zaměstnanci...32 Zakázkový systém Analýza rizik vybraného podnikatelského subjektu Analýza identifikovaných rizik za použití kvalitativní metody Analýza identifikovaných rizik za použití kvantitativní metody Vyhodnocení analýzy rizik vybraného podnikatelského subjektu Současná pojistná ochrana vybraného podnikatelského subjektu Pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky..43 Pojištění majetku proti živelním rizikům...43 Pojištění majetku proti riziku odcizení a vandalismu...46 Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob Analýza nabídky vybraných komerčních pojišťoven Nabídka pro pojištění majetku a přerušení provozu Nabídka pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob Srovnání a vyhodnocení nabídek vybraných komerčních pojišťoven Diskuze 61 7 Závěr 64 8 Literatura 66 Knižní zdroje:...66 Internetové zdroje:...67 Interní zdroje společnosti:...69 Ostatní zdroje:...69 A Příklady pojistných produktů dle věcné klasifikace rizik 71 B Objem sněhových zásob [mil. m3] v povodí po VD Brno 72

8 Obsah C D Seznam strojů a strojního vybavení společnosti STUARE, které není pojištěno prostřednictvím leasingu 73 Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odcizení věci České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vinna Insurance Group 74 E Vyplněný dotazník na pojištění majetku 76 F Vyplněný dotazník pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob 81 G Vyplněný dotazník pro pojištění přerušení provozu 82

9 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Členění rizik dle jejich velikosti pětistupňový systém...18 Klasifikace rizik ohrožujících vybranou společnost...34 Jednotlivé stupně rizika...37 Rozdělení rizik dle jejich četnosti a závažnosti...37 Rozřazení identifikovaných rizik dle jejich stupně a velikosti...38 Předpokládaná ztráta z realizace identifikovaných rizik...39 Varianty pojistného krytí pro pojištění majetku a přerušení provozu.54 Nabídka pojistného pro pojištění majetku a přerušení provozu...55 Nabídka pojistného pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob...56 Tab. 10 Vyhodnocovací scoring model pro pojištění majetku a přerušení provozu...59 Tab. 11 Vyhodnocovací scoring model pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob...60

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Tato bakalářská práce je zaměřená na řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. Řízení rizik, neboli risk management, patří mezi nejdůležitější oblasti managementu. Jeho úkolem je soustavná analýza ekonomické činnosti zaměřená na odhalování rizik zjevných, skrytých i potenciálních. Cílem risk managementu je pak dosažení bezpečné činnosti, při vynaložení co nejnižších nákladů na tuto bezpečnost (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). V publikacích na dané téma je možné najít řadu takových definic, princip však zůstává stejný. Hlavní myšlenkou práce je tedy identifikovat všechna rizika, která ohrožují vybraný podnikatelský subjekt, analyzovat je a zhodnotit jak je společnost proti těmto rizikům chráněna. Společnost má několik možností, jak se rizikům bránit. Jednou z nich je prevence neboli zavedení takových opatření, která škodám v důsledku realizace rizik předejdou. Další možností je tvorba vlastních rezerv, které jsou vytvářeny účelně na ochranu před riziky, anebo se může podnikatelský subjekt rozhodnout, že svá rizika nebo alespoň jejich část přenese na jiný subjekt. Subjektem, který se specializuje na přebírání rizik, je pojišťovna. Pojišťovna přebírá rizika podnikatelského subjektu prostřednictvím pojištění a v případě vzniku pojistné události tak eliminuje jejich dopad na daný podnikatelský subjekt. Důležité je však nejen samotné přenesení rizik na pojišťovnu, ale také nastavení příslušného pojištění. Správné nastavení pojištění totiž přispívá k optimalizaci nákladů společnosti. Současný pojistný trh nabízí v oblasti pojišťování podnikatelských subjektů širokou škálu pojistných produktů, které mají danému subjektu zajistit ochranný štít proti celé řadě rizik. Z tohoto důvodu je důležité správně vyhodnotit rizika ohrožující daný podnikatelský subjekt a pro ochranu proti významným rizikům zvolit vhodné pojištění. Přínos této práce je v analýze rizik vybrané společnosti a na tomto základě pak zhodnocení její současné pojistné ochrany. Pro společnost je dále vytvořena nabídka od vybraných komerčních pojišťoven, která společnosti ukazuje jaké má v tomto směru další možnosti. 1.2 Cíl práce Cílem práce je identifikovat a analyzovat rizika vybraného podnikatelského subjektu, následně pak zhodnotit vlastní zajištění proti těmto rizikům realizované prostřednictvím pojištění. V případě zjištění nedostatečného zajištění společnosti je dalším cílem navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení situace.

11 Metodika a struktura práce 11 2 Metodika a struktura práce Tato bakalářská práce byla vytvořena podle předem stanovených zásad k jejímu vypracování, které jsou definovány v zadání této práce. Prvním krokem bylo zpracování literární rešerše vybraných zdrojů zabývajících se problematikou zvoleného tématu, tedy řízením rizik a pojistnou ochranou podnikatelských subjektů. Následně byl stanoven cíl práce. Zpracovaná literární rešerše pak byla použita k vypracování části práce, která se zabývá rizikem, jeho řízením a pojistnými produkty z oblasti pojišťování podnikatelských subjektů z teoretického úhlu pohledu. Nejprve byl definován pojem riziko a to v mnoha možných pohledech. Dále byla rizika klasifikována podle různých hledisek a následně byl představen obor risk management a jeho základní principy řízení rizik. Úkolem další kapitoly bylo čtenáři představit, jaká rizika je možné v podnikatelské sféře pojistit. U jednotlivých pojistných produktů je definováno, jak se stanovují jejich pojistné částky, jak a v jaké výši je vypláceno pojistné plnění a jak se stanovuje výše pojistného. Tyto poznatky pak byly využity při analýze pojistných smluv vybraného podnikatelského subjektu. Hlavní část práce je zaměřená na řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu, kterým je společnost STUARE, s. r. o. Nejdříve bylo potřeba rizika identifikovat a to ve spolupráci s managementem vybrané společnosti. Poté byla jednotlivá identifikovaná rizika klasifikována. Dalším krokem byla analýza těchto rizik, která byla provedena prostřednictvím kvalitativní a kvantitativní metody měření rizik. Kvalitativní metoda stanoví stupeň rizika na základě jeho četnosti a závažnosti a navazuje tak na klasifikaci rizik podle velikosti, která je blíže popsána v příslušné kapitole. Pomocí této metody bylo zjištěno, která rizika podnik nejvíce ohrožují a která by svojí realizací mohla firmě způsobila velké finanční až existenční problémy. Četnost i závažnost jednotlivých rizik byla určena ve spolupráci s manažery společnosti, neboť právě oni mají o společnosti ten nejlepší přehled. Při určování četnosti byly použity hodnoty na stupnici od 1 do 5, přičemž 1 znamená nejnižší četnost a 5 naopak četnost nejvyšší. Stejné hodnocení bylo použito i v případě závažnosti, tedy 1 znamená nejnižší závažnost a 5 závažnost nejvyšší. Kvantitativní metoda měření rizik hodnotí rizika na základě předpokládané ztráty. Velikost předpokládané ztráty se určí vynásobením pravděpodobnosti výskytu daného rizika a možnou ztrátou, která by vznikla při jeho realizaci. Pravděpodobnost výskytu rizika nabývá hodnot z intervalu 0 až 1. Hodnota 0 znamená, že riziko je v daných podmínkách zcela nepravděpodobné, hodnota 1 pak znamená vysokou pravděpodobnost realizace daného rizika. Velikost možné ztráty při realizaci rizika byla určena dle informací od managementu společnosti.

12 Metodika a struktura práce 12 Výsledkem provedení obou těchto metod bylo rozdělení rizik do pěti skupin: rizika, která není nutné pojišťovat, rizika, která stačí krýt prostřednictvím samopojištění, rizika, u kterých je vhodná kombinace samopojištění a pojištění, rizika, která je vhodné pojistit, rizika, která jsou riziková příliš a taková činnost by neměla být vůbec realizována. Dále byla provedena analýza současné pojistné ochrany daného podnikatelského subjektu, která byla zaměřená pouze na ty pojistné smlouvy, jež se týkaly již identifikovaných a analyzovaných rizik. Pojistné smlouvy byly hodnoceny podle rozsahu pojištění a podle stanovených pojistných částek. První hodnocenou smlouvou byla smlouva o pojištění majetku. Zde byly porovnávány hodnoty stanovených pojistných částek vzhledem k reálným hodnotám pojišťovaného majetku a struktuře zahrnutých pojistných rizik. Pro riziko povodně byla u živelního pojištění majetku vyhodnocena povodňová mapa, která informuje o nebezpečí výskytu povodně pro zvolenou oblast. Pro hodnocení rizika tíhy sněhu byly použity údaje získané na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (viz příloha B). U pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob byl hodnocen spíše rozsah pojistné ochrany zahrnutých pojistných rizik, neboť limity si stanovuje pojistník sám na základě vlastního ohodnocení těchto rizik a zákon žádná pravidla pro jejich stanovení nestanovuje. Závěrečná část práce je věnována analýze nabídek vybraných komerčních pojišťoven. Komerční pojišťovny byly osloveny prostřednictvím u, aby na základě vyplněných produktových dotazníků předložily společnosti příslušnou nabídku. Osloveny byly všechny komerční pojišťovny nabízející dané pojistné produkty na tuzemském pojistném trhu. Při výběru těchto pojišťoven se vycházelo z údajů České asociace pojišťoven. Jejich nabídka byla hodnocena prostřednictvím tzv. scoring modelu, který hodnotí vybrané komerční pojišťovny na základě předem stanovených kritérií. Jednotlivá kritéria pro hodnocení pojišťoven a jejich nabídky byla vybrána ve spolupráci s managementem společnosti a představují tak ty skutečnosti, které jsou při výběru konkrétního pojistitele pro společnost zásadní a podle kterých se rozhoduje. Pro vybranou společnost jsou zásadní tato kritéria: výše pojistného, která určuje cenu daného pojištění, tedy náklady společnosti na příslušné pojištění, pojistné podmínky, které mají dané pojišťovny pro pojištění příslušných rizik nastaveny a které musí být pro uzavření daného pojištění splněny,

13 Metodika a struktura práce 13 celkové hodnocení předložené nabídky, např. z hlediska kvality vypracování předložené nabídky, způsobu komunikace dané pojišťovny s potenciálním klientem atd. Těmto kritériím byly dále stanoveny váhy, které určují důležitost daného kritéria pro vybranou společnost. Váhy byly stanoveny procentuálně (vyšší procento znamená vyšší důležitost kritéria), přičemž součet jednotlivých vah musí být roven 100 %. Na základě stanovených kritérií a jim přidělených vah byl poté sestaven příslušný vyhodnocovací scoring model. U každého kritéria byly vždy u dané pojišťovny vyhrazeny 3 řádky k jejímu ohodnocení. V prvním řádku byla uvedena numerická či verbální charakteristika, druhý řádek sloužil k ohodnocení těchto charakteristik a to hodnotami 1-5 (1 jako nejlepší, 5 jako nejhorší) a poslední třetí řádek udával bodové skóre daného kritéria u dané pojišťovny. Toto bodové skóre bylo dáno vynásobením hodnoty ve druhém řádku vahou příslušného kritéria. Na konci tabulky pak byly jednotlivé body sečteny, přičemž nejlépe hodnocené pojišťovny byly ty s nejmenším počtem bodů. Nabídka vybraných komerčních pojišťoven byla poté přednesena společnosti s výsledným doporučením těch pojišťoven, jejichž hodnocení bylo nejlepší.

14 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 14 3 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění Cílem této kapitoly je seznámit čtenáře s pojmem riziko. Nejdříve v té obecné rovině, posléze ve vazbě na pojištění. Hlavní náplní této kapitoly je vytvoření literární rešerše k problematice zabývající se řízením rizik, tzv. risk management, v rámci které budou vysvětleny základní principy řízení rizika od jeho identifikace, přes jeho ocenění a kvantifikaci, až po jeho kontrolu a financování. 3.1 Riziko a jeho možné definice Riziko 1 je pojem, který nemá pouze jednu obecně uznávanou definici, ale má jich hned několik. Ty se pak liší podle oboru či odvětví, ve kterých tento pojem figuruje. V. Smejkal a K. Rais (2010) uvádí tyto možné definice: 1. Pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru. 2. Variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení. 3. Odchýlení skutečných a očekávaných výsledků. 4. Pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného. 5. Situace, kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti. 6. Nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko). 7. Nebezpečí chybného rozhodnutí. 8. Možnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko). 9. Neurčitost spojená s vývojem hodnoty aktiva (tzv. investiční riziko). 10. Střední hodnota ztrátové funkce. 11. Možnost, že specifická hrozba využije specifickou zranitelnost systému. 1 Riziko je historický výraz, který pochází údajně ze 17. století, kdy se objevoval v souvislosti s lodní plavbou a označoval úskalí, kterému se museli plavci vyhnout, jak uvádí V. Smejkal a K. Rais ve své publikaci Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích (Smejkal a Rais, 2010). Naopak D. Martinovičová ve své publikaci Pojištění podnikatelských subjektů uvádí, že pojem riziko pochází z arabského slova risk a původně toto slovo označovalo jak nepříznivou, tak i příznivou událost v životě člověka (Martinovičová, 2007). Až později začal být tento pojem spojován pouze s nepříznivou událostí, tedy s nebezpečím vzniku nějaké škody či ztráty (Smejkal a Rais, 2010).

15 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 15 Nejvýstižnější charakteristikou je pro účely této práce charakteristika č. 6: Nebezpečí negativní odchylky od cíle. Práce je totiž zaměřena na ochranu před riziky prostřednictvím pojištění, přičemž pojistitelná jsou jenom čistá rizika. V rámci pojistné teorie má poté riziko blízkou vazbu na další důležitý pojem, kterým je nejistota. Nejistotu však narozdíl od rizika není možné kvantifikovat, tedy určit pravděpodobnost s jakou očekávaná událost nastane (Martinovičová, 2007 a Ducháčková, 2009). Riziko se tak může vyskytovat v různých souvislostech. V současné době je na něj sice pohlíženo spíše negativně, avšak jeho realizací mohou vzniknout nejen negativní odchylky od cíle, kam lze zařadit např. škody či ztráty, ale i odchylky pozitivní, např. zisk. V rámci toho pak rozlišujeme riziko čisté a riziko spekulativní: čisté riziko představuje výhradně negativní odchylky od cíle, tedy již zmíněné ztráty čiv škody, spekulativní riziko naopak umožňuje jak negativní tak i pozitivní odchylky od cíle a bývá daným subjektem podstupováno dobrovolně, jedná se např. o obchodování na burze či hraní hazardních her (Ducháčková, 2009 a Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). Pojistitelné je však pouze riziko čisté, u kterého vznikají pouze negativní odchylky od cíle a jehož realizací vzniká pojištěnému subjektu újma na zdraví, životě či majetku. Dále můžeme u čistého rizika sledovat jeho subjektivní a objektivní stránku: objektivní riziko - je dáno objektivními faktory, nezávisle na vůli lidí, např. věk u osob nebo přírodní katastrofa u věcí, subjektivní riziko - existuje v závislosti na činnosti lidí, bez ohledu na to, zda vědomé či nevědomé (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). Součástí subjektivního rizika je i tzv. riziko morální, které se vztahuje na změnu v pravděpodobnosti realizace rizika po sjednání pojištění a je tak spojeno s pojišťovacími podvody (Ducháčková, 2009, Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). Riziko je také neodmyslitelně spjato s podnikáním. Každý subjekt, který se rozhodne vstoupit do podnikatelského sektoru se tak dobrovolně vystavuje podnikatelskému riziku 2, které D. Martinovičová (2007) definuje jako riziko, které představuje možnost vzniku určité škody v průběhu určité doby, u určitého podnikatelského subjektu (podniku), a to v důsledku anomálie (poruchy) v jeho 2 Jedná se tedy o riziko spekulativní, jehož definice je vysvětlena o pár řádků výše.

16 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 16 běžném, normálním, bezporuchovém vývoji. Pro kompletní charakteristiku rizika je nutná jeho kvantifikace. Ta vychází ze 2 charakteristik: četnost výskytu příslušného rizika (frekvence) a závažnost (velikost důsledků realizace daného rizika). Celkem existují 4 možnosti vzájemných vztahů těchto charakteristik, avšak zásadní jsou zejména tyto 2: 1. vysoká četnost a nízká závažnost rizika o tato rizika se realizují poměrně často, avšak při jejich realizaci vznikají pouze malé škody, o na takováto rizika není většinou potřeba uzavírat pojištění, neboť je dokáže podnikatelský subjekt zvládnout sám, 2. nízká četnost a vysoká závažnost rizika o tato rizika se sice realizují pouze zřídka, ale jejich realizace má dalekosáhlé důsledky, o na tato rizika je vhodné uzavřít pojištění (Ducháčková, 2009). 3.2 Klasifikace rizik Riziko je možné klasifikovat hned podle několika hledisek. Stejně jako tomu bylo u jeho definice, tak i zde neexistuje žádné univerzální pravidlo jak riziko klasifikovat a třídit. V rámci třídění rizik podnikatelského subjektu se jedná o činnost velmi důležitou, neboť správná klasifikace pro subjekt znamená získaní podstatných informací o daném riziku, které mu pak umožní jeho lepší poznání, překonání a následné kontrolování. Jaké jsou tedy možné klasifikace rizika? V. Smejkal a K. Rais (2010) dělí rizika následovně: podle zdroje: rizika dynamická a statická, čistá a spekulativní, celková a dílčí, podle ztrát z jejich realizace: rizika výrobní, technická, ekonomická, tržní či finanční, podle možnosti riziko ovlivnit: rizika ovlivnitelná a neovlivnitelná. Jiné rozdělení pak používá M. Tichý (2006), který rozlišuje rizika hmotná a nehmotná, spekulativní a čistá, systematická a nesystematická, pojistitelná a nepojistitelná, strategická a operační a riziko odhadované Klasifikace rizika podle zdroje Dle klasifikace rizika podle jeho zdroje můžeme jednotlivá rizika rozdělit podle toho, co vyvolalo jejich realizaci, tedy podle toho co je zapříčinilo.

17 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 17 riziko finanční a nefinanční o finanční riziko s sebou nese finanční ztrátu, naopak realizací nefinančního rizika vznikají ztráty jiného než finančního charakteru, riziko statické a dynamické o dynamická rizika mají příčinu ve změnách v okolí firmy a ve firmě samotné, o statická rizika pak zahrnují takové ztráty, jejichž příčiny se nacházejí mimo změny v ekonomice (např. přírodní nebezpečí), riziko čisté a spekulativní 3 (Smejkal a Rais, 2010) Klasifikace rizika podle jeho charakteristiky Dle klasifikace rizika podle jeho charakteristiky rozdělujeme rizika do skupin podle jejich odlišných vlastností a charakteristik. riziko interní a externí o interní rizika jsou ta, která se projevují uvnitř podniku a která je podnikatel či management podniku schopen víceméně řídit a ovlivňovat, o externí rizika jsou pak rizika, která na podnik působí zvenčí a v jejichž podmínkách je podnik nucen fungovat a jsou tedy vně přímé kontroly a řízení podnikatelského subjektu (Martinovičová, 2007), riziko hmotné a nehmotné o hmotné riziko je zpravidla nějak měřitelné, naopak nehmotné riziko souvisí s duševní činností či nečinností člověka (Tichý, 2006), riziko ovlivnitelné a neovlivnitelné 4 o rizika ovlivnitelná může podnikatel či management podniku do jisté míry ovlivňovat a tedy je i řídit, naopak rizika neovlivnitelná jsou ta, na které podnikatel nemůže působit a ovlivnit je tak vzhledem ke své podnikatelské činnosti příznivým směrem (Martinovičová, 2007), riziko systematické a nesystematické o systematické riziko se mění systematicky v závislosti na celkovém ekonomickém vývoji, 3 Viz kapitola Riziko a jeho možné definice. 4 Tomuto členění rizik odpovídá i klasifikace rizik na kontrolovatelná a nekontrolovatelná.

18 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 18 o nesystematické riziko je na celkovém ekonomickém vývoji naopak nezávislé (Martinovičová, 2007 a Tichý, 2006) Klasifikace rizika podle velikosti Dle klasifikace rizik podle velikosti rozdělujeme rizika na základě jejich závažnosti a četnosti do těchto 5ti následujících skupin: Tab. 1 četnost Členění rizik dle jejich velikosti pětistupňový systém. 5 S V Z Z K 4 M S V Z K 3 M S V Z Z+K 2 M S V Z Z+K 1 M S V Z Z závažnost Zdroj: D. Martinovičová: Pojištění podnikatelských subjektů, zanedbatelné riziko 2. malé riziko 3. střední riziko 4. velké riziko o představuje pro podnik pouze zanedbatelný náklad na překonání vzniklých škod a rozsah škody nemá vliv na výrobní proces podniku, o představuje malý náklad na překonání škod, musí už však být čerpáno z finančních rezerv, i když jen ve velmi malém množství, a rozsah jeho škod má jen malý vliv na výrobní proces podniku, o zde už jsou náklady pro podnik na překonání škod citelné, mohou tak ovlivnit celkové náklady podniku a je nutné sáhnout na finanční rezervy, celkový rozsah škod pak zpomalí celý výrobní proces, o představuje velké poškození jak hmotných tak i jiných hodnot podniku, na odstranění škod je nutno použít velké množství finančních a hmotných rezerv, případně i jiných forem financování, rozsah škod může vést i k dlouhodobému ohrožení hospodářského procesu, 5. katastrofické riziko o představuje mimořádně rozsáhlé poškození veškerých hodnot podniku, vede buď k dlouhodobému zastavení činnosti podniku případně i úplnému ukončení činnosti (bankrotu), odstranit škody

19 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 19 je velmi obtížné a vyžaduje použití všech finančních i hmotných rezerv, jakožto i jiných forem financování (Martinovičová, 2007) Věcná klasifikace rizika Dle věcné klasifikace rizik rozlišujeme rizika podle toho, jakých stránek fungování podnikatelského subjektu se týkají. Tyto stránky je pak možné vyjádřit pomocí tzv. podnikových funkcí. Toto rozdělení není definitivní, ale upravuje se dle situace podniku a jeho okolí. Pro příklad uvedeme toto rozdělení: rizika výrobní o jejich realizací dochází k poruchám ve výrobních postupech a zařízeních, vstupních materiálech, energiích a výrobcích, rizika ekonomická o souvisí s poruchami v tocích a přeměnách aktiv a pasiv podniku, rizika obchodní o vyplývají z možných poruch při prodeji výrobků a služeb, ale také při jejich nákupu, rizika informační o týkají se poruch v informačních souborech a operacích, rizika sociální o vyplývají z anomálních situací v rámci pracovních kolektivů i u jednotlivých pracovníků, rizika technická o souvisí s poruchami v inovačních činnostech podniku, rizika logistická o vyplývají z poruch při dopravě, skladování, třídění, balení apod. materiálů, zboží, energií (Martinovičová, 2007) Klasifikace rizika podle jeho pojistitelnosti Klasifikace podle pojistitelnosti rizik má pro podnik velký význam, neboť pojištěním dochází k přenosu příslušného rizika na pojišťovnu a v případě jeho realizace pak podnik obdrží pojistné plnění na úhradu vzniklých škod. Ne všechna rizika jsou však komerčními pojišťovnami pojistitelná. Pojistit je možné pouze ta rizika, u kterých může pojišťovna stanovit pravděpodobnost škody a její ocenění rizikového vyrovnání v rámci dostatečně velkého pojistného kmene (Martinovičová, 2007).

20 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 20 A jaká jsou tedy kritéria pojistitelnosti rizik? Patří sem: 1. kritérium nahodilosti o vznik škodní události musí být náhodný, nepředvídatelný, neočekávaný a nezamýšlený, 2. kritérium jednoznačnosti o rizika musí být jednoznačně určitelná, prokazatelná a nezaměnitelná s jinými druhy rizik, 3. kritérium odhadnutelnosti o pojistitel musí být schopen provést kalkulaci rizika, zjistit pravděpodobnost realizace daného rizika, vyhodnotit pravděpodobnost vzniku škody, 4. kritérium nezávislosti o jednotlivá rizika musí být navzájem nezávislá, 5. kritérium velikosti o při přebírání rizika do pojištění bere pojistitel v úvahu velikost rizika a musí být schopen dané riziko unést, 6. kritérium nákladovosti o pojistitel zkoumá pojistitelnost rizik z hlediska dosažitelné ceny pojistné ochrany, kde při vyměření pojistného má prvek nákladů na administrativu pojištění podřadný význam, 7. kritérium zájmu o musí existovat pojistný zájem u dostatečného počtu exponovaných subjektů, tento pojistný zájem může být buď subjektivní, kdy mají na uzavření pojištění zájem obě smluvní strany, nebo může být objektivní, kde má na uzavření pojištění zájem celá společnost (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). 3.3 Risk management Risk management má mnoho podob a v publikacích zabývajících se touto problematikou tak můžeme najít mnoho jeho různých definic. Následně si některé z nich uvedeme. Risk management spočívá v soustavné analýze ekonomické činnosti se zřetelem na zjevná, skrytá a potenciální rizika. Cílem risk managementu je dosažení bezpečné činnosti při co nejnižším nákladech na dosažení této bezpečnosti (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009).

21 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 21 Rizikový management představuje cílevědomé aktivity od předcházení vzniku a realizace rizik až po omezování rozsahu škod, ke kterým může dojít. Má odhalit a zmírnit pokud možno všechna nebezpečí hrozící podnikatelské činnosti v celém komplexním pojetí (Martinovičová, 2007). Řízení rizik je proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích rizik a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a naopak umožňují využít příležitosti působení pozitivních vlivů (Smejkal a Rais, 2003). K nejvýstižnějším definicím patří podle mého názoru definice č. 1, tedy definice podle E. Vávrové, M. Doložílkové a R. Stuchlíka, která nejlépe vystihuje podstatu risk managementu, tedy že se jedná o komplexní analýzu všech rizik působících na zkoumaný subjekt a zároveň zdůrazňuje i nákladové hledisko. Risk management tak ve své obecné podobě zahrnuje řadu činností. Tyto činnosti se pak dají rozdělit do určitých fází, ale prakticky se jedná o stále se opakující proces. V. Smejkal a K. Rais (2003) uvádí celkem 4 činnosti, které by měl každý risk management ve firmě zajišťovat. Jsou to: 1. Analyzovat riziko, monitorovat a měřit jej. 2. Definovat cíle v oblasti snižování rizik firmy. 3. Následně stanovit a implementovat nejvhodnější metody snižování rizik do podmínek konkrétní firmy. 4. Vyhodnotit uplatnění rizikové strategie firmy v praxi. V rámci další analýzy budou tyto činnosti rozděleny do 3 základních fází: 1. Identifikace rizik V této fázi je třeba provést podrobnou analýzu rizikového prostředí, tedy zjistit jaká rizika mohou ohrožovat ekonomickou stabilitu podniku. Jedná se o identifikaci rizik plynoucích jak ze subjektivního rozhodnutí (rizika interní, rizika uvnitř organizace), tak z objektivních okolností (rizika působící na podnik zvenčí). Důležité je také věnovat pozornost nejen rizikům zjevným, ale též rizikům potenciálním či skrytým, jejichž existenci si podnik nepřipouští či jejichž možnost výskytu považuje téměř za nemožnou. Navíc se také objevují stále nová rizika, která vyplývají z ekonomického a sociálního vývoje společnosti a z legislativních změn (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009 a Ducháčková, 2009). Dále můžeme rizika zkoumaná v rámci risk managementu rozdělit do 2 skupin a to podle toho, zda je možné je ovlivňovat či kontrolovat:

22 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 22 rizika řízením kontrolovatelná - fyzická ztráta, poškození majetku, chyby v řízení, nedbalost apod. rizika řízením nekontrolovatelná nebo kontrolovatelná jen omezeně - rizika politická a sociální, rizika plynoucí z přírodního prostředí apod. (Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). 2. Ocenění a kvantifikace rizik Hlavním úkolem rizikového manažera 5 v této fázi je zjistit, jakou váhu mají jednotlivá rizika, jaká je pravděpodobnost jejich realizace a jaký může mít dopad na finanční situaci daného podnikatelského subjektu. Sleduje se tak jejich frekvence a závažnost škod. Následně budou rizika rozdělena do tří skupin a to podle závažnosti škod způsobených jejich realizací. Mezi riziky zařazenými do stejné kategorie se už dále nerozlišuje, neboť efekt z jejich realizace je stejný. Např. Není velký rozdíl mezi tím, zda k bankrotu dojde v důsledku špatného řízení podniku či vinou požáru nebo jiného přírodního živlu. Rizika tak rozdělíme do následujících skupin: kritické riziko - veškerá ohrožení, jejichž potenciální ztráty jsou takového řádu, že vyústí v bankrot firmy, důležité riziko - ohrožení, jehož potenciální ztráty nevyústí v bankrot, avšak další provoz bude vyžadovat, aby si firma půjčila finanční prostředky, běžné riziko - ohrožení, jehož potenciální ztráty mohou být pokryty stávajícími aktivy firmy nebo běžným příjmem, aniž by došlo k nepatřičnému finančnímu tlaku (Smejkal a Rais, 2003). 3. Kontrola a financování rizik Závěrečná fáze risk managementu spočívá v přijetí potřebných opatření, tak aby bylo možné škodám v co největší možné míře předejít, v případě škod, kterým předejít nelze, pak v rozhodování o zajištění finanční eliminace důsledků negativních nahodilých událostí (Ducháčková, 2009). První fází je tedy prevence, neboli snaha škodám předejít a to prostřednictvím dvou typů opatření: technická nebo taky strategická opatření o změna systému práce, o používání bezpečnějších technologií, materiálů atd., o smluvní vyloučení odpovědnosti 6, o případně zastavení výrobní linky, pokud je riziko příliš veliké, 5 Rizikový manažer ( riskař ) je osobou, která provádí risk management v rámci určitého podnikatelského subjektu. 6 Jedná se o uzavření smlouvy, která předem vylučuje odpovědnost za určitá přesně definovaná rizika.

23 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 23 bezpečnostní a ochranná nebo taky fyzická opatření 7 o protipožární zařízení, hlásiče požáru, o bezpečnostní známky, o ochranné pomůcky a další (Ducháčková, 2009 a Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). V případě, že některému riziku není možné předejít použitím preventivních opatření, rozhoduje rizikový manažer o finanční eliminaci tohoto rizika. Zde má na výběr opět ze dvou možností: krytí rizik z vlastních zdrojů o z běžných příjmů podnikatelského subjektu - tato forma krytí se využívá u rizik, která se více méně opakují, a jejichž důsledky pro podnik představují pouze malé ztráty, které jsou plně ve finančních možnostech daného podniku, o formou samopojištění 8 - používá se u rizik, která je možné předvídat a jejichž realizací vznikají pouze malé nebo střední škody, v případě, že krytí těchto rizik z vlastních zdrojů je v delším časovém horizontu levnější než jejich přenesení na specializovanou instituci pojišťovnu, přenesení rizika na specializovanou instituci o této možnosti se využívá zejména u rizik, jejichž realizací by byla ohrožena finanční stabilita podniku, podle pravidel risk managementu by tato rizika měla být rozhodně kryta pojištěním o pojištění tak představuje transformaci z možného vzniku škody s předem odhadnutelnými finančními důsledky na vynaložení poměrně malého, dopředu známého nákladu pojistného (Ducháčková, 2009 a Vávrová, Doložílková, Stuchlík, 2009). Specifickou formou samopojištění je tzv. kaptivní pojištění. Tuto formu je možné sledovat u velkých národních nebo mezinárodních průmyslových společností a funguje na principu, kdy mateřská společnost založí dceřinou společnost za účelem krytí pojistitelných, někdy však i jinak nepojistitelných, rizik. Výhodou kaptivního pojištění je, že se vychází ze škodního průběhu v rámci dané společnosti, dále společnost není zatěžována režijními náklady přímého pojistitele má přístup k levnějšímu zajištění a dochází také k využití 7 Jedná se o zavedení bezpečnostních zařízení na ochranu proti riziku. 8 Samopojištění představuje vytváření vlastních rezerv na krytí rizika. Může se jednat o krytí rizik z vlastních zdrojů, prostřednictvím úvěru nebo jejich kombinací (Ducháčková, 2009 a Martinovičková, 2007).

24 Riziko jako pojem a jeho vazba na pojištění 24 výhodnějších daňových podmínek 9 (Ducháčková, 2009 a Páleník a kolektiv, 2007). 9 Pojistné zaplacené kaptivní společnosti je odčitatelné od základu daně společnosti (Ducháčková, 2009).

25 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik 25 4 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Úkolem této kapitoly je představit čtenáři jednotlivé pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik, které se vztahují k vybrané společnosti, na jejíž rizika je tato práce zaměřena. Pojištění přitom představuje jednu z možných metod finanční eliminace rizika, která je hlavní náplní třetí fáze risk managementu. Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik zahrnuje celou řadu pojistných produktů, které jsou charakterizovány jednotlivými riziky, před nimiž mají podnikatelské subjekty chránit. Tyto produkty lze dále dělit do skupin, přičemž existuje více způsobů jak dané produkty rozdělit. D. Martinovičová (2007) např. k rozdělení pojistných produktů používá tzn. věcné členění. 10 Rozlišuje tak rizika výrobní, ekonomická, obchodní, informační, sociální, technická a logistická. Ukázka věcného rozdělení pojistných produktů dle D. Martinovičové je uvedena v příloze A. Jiné členění používá V. Páleník (2007), který rozlišuje tyto 4 základní druhy pojištění: majetková pojištění, pojištění přerušení provozu, pojištění motorových vozidel, pojištění odpovědnosti a speciální typy pojištění. J. Daňhel (2005) vychází z členění podle D. Blanda a uvádí, že kromě nejčastějších produktů z oblasti pojištění průmyslových a podnikatelských rizik, kam patří: živelní pojištění, strojní pojištění, pojištění proti odcizení, pojištění stavební a montážní, jsou makroekonomicky nejvýznamnějšími produkty: pojištění pro případ přerušení provozu podniku, pojištění úvěru, pojištění dopravy a pojištění plodin. Samotný název tohoto druhu pojištění - pojištění průmyslu a podnikatelů není ale tak úplně přesný, neboť zahrnuje i ty skupiny podnikatelských subjektů, které s výrobou vůbec nesouvisí. Do této skupiny patří například školské a zdravotnické instituce. Jedná se tedy o pojišťování fyzických a právnických osob, které podnikají na základě živnostenského oprávnění (v případě fyzických osob) nebo na základě výpisu z obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku (v případě právnických osob). Patří sem také pojištění motorových vozidel 11, pojištění odpovědnosti za škodu, které lze dále dělit, pojištění speciálního charakteru, které se týká převážně pojišťování finančních záruk a závazků (Páleník a kolektiv, 2007). 10 Věcné členění obvykle představuje členění podle podnikových činností. 11 Tento druh pojištění je společný s pojištěním občanů. Rozdíl je pouze v tom, že v případě podnikatelských subjektů jsou pojišťována vozidla, která slouží převážně pro firemní provoz.

26 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Vybrané pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění podnikatelských a průmyslových rizik V následujícím textu budou představeny vybrané pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských subjektů. U jednotlivých produktů budou uvedeny principy, podle kterých se stanovují pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Tyto informace budou později využity v praktické části práce Živelní pojištění Jedná se o klasické pojištění podnikatelských subjektů, kterým se podnikatelé chrání před škodami na majetku způsobenými některým z živlů. Při uzavírání pojistné smlouvy hraje důležitou roli definice pojištěných věcí, místa pojištění a vlastnický vztah 12 k pojišťovanému majetku. Dále je v pojistné smlouvě definováno místo pojištění, které je dáno adresou nebo číslem katastrálního území u nemovitostí a popisem budovy, ve které se pojišťovaný majetek nachází, u věcí movitých. Pojistná částka bývá konstruována na principu nové hodnoty 13. Pojistné plnění ve výši nové hodnoty však bývá vypláceno pouze do určité míry opotřebení, např. do 40 % opotřebení. V případě vyššího opotřebení pojištěné věci je pak pojistné plnění kráceno úměrně výši opotřebení. Pojistné plnění je také kráceno, pokud je sjednaná pojistná částka menší než pojistná hodnota věci a hrozí tak podpojištění 14. Což ovšem neplatí při sjednání pojištění na první riziko, při kterém je pojistné plnění vypláceno vždy až do výše sjednané pojistné částky. Velikost pojistného se stanovuje podle uvedené hodnoty pojišťovaného majetku, tzv. pojistné hodnoty 15, od rizikové situace podniku 16, ale také od velikosti spoluúčasti podnikatelského subjektu na krytí škody (Ducháčková, 2009 a Janata, 2008). 12 U majetkových pojištění je totiž možné pojistit jak majetek vlastní tak i majetek cizí. 13 Pojištění na novou hodnotu znamená, že v případě realizace některého s pojištěných živelních rizik bude pojistné plnění vyplaceno buď ve výši potřebné opravy nebo v hodnotě na znovupořízení poškozeného nebo zničeného majetku (Ducháčková, 2009). 14 Podpojištění je stav, kdy je majetek pojištěn na částku nižší než je jeho skutečná hodnota a má za následek, že se pojistné plnění pojišťovny bude v případě vzniku pojistné události krátit v poměru pojistné částky ku pojistné hodnotě (Ducháčková, 2009). 15 Pojistná hodnota je hodnota, na kterou je majetek pojištěn. 16 Riziková situace podniku představuje to, jak je podnik z hlediska možné škody vnitřně uspořádán, např. konstrukce stavby, použité stavební materiály, instalace hasičských přístrojů a jiných ochranných opatřeních (Janata, 2008).

27 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik 27 Mezi obecné výluky z pojištění majetku patří škody způsobené následkem: jaderné reakce, jaderného zařízení či kontaminace radioaktivní, azbestem, formaldehydem apod., válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristických aktů nebo zásahu státní nebo úřední moci, vady, kterou měla pojištěná věc již v době uzavření pojištění a která byla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně (Česká pojišťovna, 2005). Tyto obecné výluky z pojištění platí pro všechna majetková pojištění, tedy i pro pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, pro pojištění proti odcizení atd. Nejčastější podobou živelního pojištění je pojištění FLEXA 17, které chrání pojištěný majetek před 4 základními riziky: požár 18, přímý úder blesku 19, výbuch 20 a pád letadla 21 (Ducháčková, 2009) Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Strojní pojištění slouží ke krytí škod na strojích, strojních a elektronických zařízeních, které byly způsobeny jejich provozem. Strojní pojištění se týká zejména vnitřního mechanického poškození (lomem, trhlinou, deformací, zadřením, uvolněním, netěsností, ucpáním, vytavením, ztrátou funkčních parametrů) a elektronické poruchy (zkratem či jiným působením elektrického proudu, přepětím, vadou izolace, koronou, výbojem, elektrickým obloukem, přeskokem). Za elektrickou poruchu se také považuje ztráta funkce a funkčních parametrů u elektronických prvků a součástek z jakýchkoliv důvodů (Janata, 2008). 17 FLEXA fire, lightening, explosion, aeroplane 18 Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Za škodu vzniklou následkem požáru se považuje i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následků (Česká pojišťovna, 2005). 19 Přímým úderem blesku se rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do pojištěné věci. Aby vzniklo právo na pojistné plnění, musí být místo přímého zásahu do pojištěné věci nebo místo působení blesku na pojištěnou věc spolehlivě zjištěno (Česká pojišťovna, 2005). 20 Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy) (Česká pojišťovna, 2005). 21 Pádem letadla se rozumí náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho části nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posádka letadlo opustila (Česká pojišťovna, 2005).

28 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik 28 Pojistná částka je stanovena stejně jako u jiných majetkových pojištění ve výši hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí a představuje tak horní hranici pojistného plnění. Pojistné plnění vyplácí pojišťovna ve výši vzniklé škody, tak aby bylo možno znovu uvést stroj do provozu. V případě zničení stroje vyplatí pojišťovna pojištěnému částku ve výši časové hodnoty stroje, kterou měl tento stroj bezprostředně před vznikem pojistné události. Tato částka je snížena o cenu zbytků po zničené věci. Velikost pojistného se u strojního pojištění určuje podle hodnoty strojů a strojního zařízení, kterou udal pojistník, dále podle ohodnocení rizika a podle velikosti spoluúčasti (Ducháčková, 2009 a Česká pojišťovna, 2005). Totéž platí i pro pojištěná elektronická zařízení Pojištění proti odcizení Individuální pojištění pro případ odcizení využívá širšího pojetí odcizení, kdežto krytí provozních areálů se často omezuje pouze na násilné vniknutí. Důvodem je vyloučení vniknutí za pomoci klíče, ať už byl nabyt jakýmkoliv způsobem. Dále se také patří krytí tzv. loupežného přepadení, které se stává standardní součástí tohoto typu pojištění (Páleník a kolektiv, 2007). Výše pojistné částky je tak odvozována od stupně zabezpečení. Čím je stanovená pojistná částka vyšší, tím větší nároky se kladou i na zabezpečení pojištěných věcí. Vysoké nároky se kladou zejména na zabezpečení cenností, nejvyšší pak na zabezpečení hotových peněz. Janata (2008) rozděluje systémy zabezpečení do těchto 3 skupin: 1. mechanické zabezpečení: oplocení pojišťované plochy, bezpečnostní zámky, vícebodové zamykací systémy, mechanické závory, mříže a další, 2. elektronické zabezpečení: magnetické kontakty na dveře a okna, infračervené prostorové detektory, detektory tříštění skla, otřesová čidla, infračervené závory, kamerový systém a další, 3. fyzické zabezpečení: poslední stupeň zabezpečení pojišťovaného subjektu pochůzky členů ostrahy po areálu. Limit pojistného plnění se pak u tohoto typu pojištění sjednává na první riziko a nehrozí zde tedy podpojištění (Janata, 2008). Pojistné se v tomto případě stanovuje obdobně jako u jiných forem majetkových pojištění. Rozdíl mezi pojištěním proti odcizení a např. pojištěním proti některému z živlů je ten, že živel si nevybírá, kdežto zloděj se rozhoduje co odcizí. Často tak pojištění proti odcizení bývá pojištěno na částku menší, než je jeho plná hodnota. Toto krytí se nazývá jako tzv. krytí základní škody, tedy že pojištěný pojistí pouze základní část každé škody. Na takovéto pojištění pak obvykle poskytována sleva(páleník a kolektiv, 2007, Janata, 2008 a Ducháčková, 2009).

29 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla - pojištění flotily Riziko škod způsobených v důsledku dopravní nehody je považováno za tak společensky závažné, že má toto pojištění podobu pojištění povinně smluvního 22. V závislosti na charakteru pojištění (tedy, že se jedná o pojištění povinné) jsou pro velikost pojistného plnění v zákoně uvedeny minimální limity a to ve výši 35 mil. Kč 23. Pojistné plnění je v tomto případě vypláceno nikoli pojištěnému nýbrž poškozenému. Výše pojistného se stanovuje podle velikosti objemu motoru daného vozidla. Tento systém je pozůstatkem monopolu České státní pojišťovny. Čeští pojistitelé dosud nepřešli na jiný modernější systém, který by byl spravedlivější. Přitom v jiných státech bývá pojistné tarifováno nejen podle velikosti objemu motoru, ale jsou brány v úvahu i další faktory, jako např. věk a zkušenosti řidiče, typ vozidla, užívání vozidla a další. Sazby u pojištění firemních vozidel jsou sice z důvodu většího vystavení riziku obecně vyšší než je tomu u pojištění nefiremních vozidel, avšak bývá zde uplatňována množstevní sleva, která snižuje cenu flotilového pojištění pod úroveň ceny pojištění soukromých vozidel (Páleník a kolektiv, 2007). V rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla bývá uplatňován i tzv. systém bonus-malus 24, kterým je zohledňován škodní průběh pojištění Pojištění odpovědnosti za škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Riziko pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je všeobecně považováno za velice závažné a tudíž má v České republice podobu zákonného pojištění. Nejedná se tedy o pojištění v pravém slova smyslu, neboť pojišťovny, kterým byla svěřena licence k provozování tohoto pojištění, jsou určeny zákonem. V případě zákonného pojištění se neuzavírá pojistná smlouva (Ducháčková, 2009). Pojištění odpovědnosti za škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání trvá po celou dobu existence zaměstnavatele, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance (Česká pojišťovna, 2011). 22 Povinně smluvní pojištění znamená, že si toto pojištění musí sjednat každý majitel motorového vozidla. Může si však sám zvolit pojistitele ze skupiny pojistitelů s platnou licencí k poskytování tohoto typu pojištění. 23 Přesněji: pro škodu na zdraví nebo usmrcením 35 mil. Kč na každého zraněného nebo usmrceného, při škodě na majetku 35 mil. Kč bez ohledu na počet poškozených (Ducháčková, 2009). 24 Jedná se o systém slev a přirážek. V případě bezškodního průběhu je poskytován bonus (sleva), v opačném případě je uplatňován malus (přirážka).

30 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik 30 Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. K výpočtu se použije sazba uvedená v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání (Česká pojišťovna, 2011). Pokud zaměstnavatel nezaplatí pojistné řádně a ve stanoveném termínu, hodnota pojistného se zvýší o 10 % z dlužné částky za každý započatý měsíc (Česká pojišťovna, 2011) Obecné odpovědností pojištění + pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem Tento druh pojištění zahrnuje celou řadu jednotlivých odpovědnostních pojištění, která mají za úkol krýt škody vyplývající z obecné odpovědnosti podnikatelského subjektu vůči třetím osobám, ale zahrnuje také speciální druhy odpovědnostního pojištění jako pojištění odpovědnosti za výrobek, pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí nebo pojištění odpovědnosti vedoucích pracovníků podniku neboli managementu (Ducháčková, 2009). Pro výrobní podniky je u tohoto typu pojištění významné zejména pojištění odpovědnosti za výrobek. Toto pojištění lze sjednat zvlášť, avšak často bývá zahrnuto do jedné smlouvy spolu s ostatními pojištěními vztahujícími se k obecné odpovědnosti (Páleník a kolektiv, 2007). Pojištění odpovědnosti za výrobek kryje škody vznikající na životech, zdraví či majetku při používání pojištěného výrobku, který byl pojištěným uveden na trh v době trvání pojištění (Ducháčková, 2009 a Allianz pojišťovna, 2006). Při sjednávání pojištění odpovědnosti za výrobek vychází pojistitel při ohodnocování rizika především z následujících informací: výše obratu, oblastní vymezení prodeje výrobku, počet a výše dříve uplatněných nároků na odškodnění, délka doby, kdy je výrobek v prodeji (Ducháčková, 2009). Mezi výluky z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem patří např.: škody na výrobku samotném, případy, kdy vada výrobku nemohla být s ohledem na stav ve vývoji vědy a techniky v době dodání výrobku na trh zjištěna, škoda způsobená vadou výrobku, jehož výroba byla pojištěným převedena na třetí osobu licenční smlouvou, škoda způsobená vadou výrobku, pokud pojištěný nebo za něj jednající osoby o vadě výrobku v době dodání na trh věděly nebo vědět mohly a další (Allianz pojišťovna, 2006).

31 Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Pojištění pro případ přerušení provozu (šomážní pojištění) Šomážní pojištění se vztahuje na případy úplného nebo částečného přerušení provozu u podniku, a to v důsledku některé pojištěné živelní události, nebo poškození strojů a strojních zařízení, které jsou na tento účel pojištěny, při kterém nemůže pojištěný produkovat a vytvářet zisk (Martinovičová, 2007). Rozlišuje se zde věcná a následná škoda. Za věcnou škodu se považuje poškození nebo zničení věci, která pojištěnému slouží k provozu, stroje a strojní zařízení sloužící k provozu. Následná škoda pak představuje náklady, které pojištěnému nabíhají i v případě přerušení provozu a ušlý provozní zisk za období přerušení provozu (Martinovičová, 2007). Pojistná částka se odvozuje od tzv. hrubého zisku, který v sobě zahrnuje ušlý zisk a fixní náklady 25. Dále může být do pojištění přerušení provozu zahrnuto i krytí tzv. dodatečných nákladů 26. Další možnou variantou vedle pojištění hrubého zisku je pojištění celého příjmu a to za situace, kdy jsou variabilní náklady při uskutečňování příslušné činnosti zanedbatelné (Ducháčková, 2009). Pojistné plnění vychází z aktuální pojistné hodnoty pojištěného příjmu v pojistném období, neboť je toto pojištnění koncipováno na principu pojištění na plnou hodnotu, a vyplácí se maximálně po určitou sjednanou dobu, zpravidla v délce dvanácti měsíců (Ducháčková, 2009). Výše pojistného je stanovována obdobně jako u jiných majetkových pojištění, a vychází tedy z dohodnutých pojistných částek či pojistných limitů (Česká pojišťovna, 2005). Mezi výluky z titulu pojištění přerušení provozu patří např.: škody spočívající v tom, že jsou zničeny, poškozeny nebo ztraceny peníze na hotovosti, cenné papíry, listiny, plány, výkresy, jakékoliv nosiče dat a záznamy na nich, obchodní knihy nebo spisy všeho druhu, škody způsobené v pracovních částech elektrických spínačů tlakem plynů, škody, které vznikly na věcech sloužících pojištěnému provozu tím, že tyto věci byly vystaveny užitkovému ohni nebo teplu při zpracování nebo za jiným účelem a další (Česká pojišťovna, 2005). 25 Mezi fixní náklady patří např. nájemné, mzdy zaměstnanců a další (Ducháčková, 2009). 26 Dodatečné náklady jsou takové náklady, které podnikatelský subjekt vynakládá při náhradním řešení situace při přerušení provozu. Patří sem např.: dodatečné náklady spojené se zajištěním částečného nebo náhradního provozu, penále svým odběratelům v případě, že nelze splnit v důsledku přerušení provozu své závazky apod. (Ducháčková, 2009).

32 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 32 5 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu V následující kapitole bude věnována pozornost vybranému podnikatelskému subjektu. V první řadě bude daná společnost představena a to z hlediska toho o jakou společnost se jedná, jaká je její hlavní činnost atd. Dále bude provedena analýza rizik této společnosti včetně měření pomocí kvantitativní a kvalitativní metody s následným vyhodnocením. Následovat pak bude analýza současné pojistné ochrany společnosti včetně poukázání na její případné nedostatky a ve finále bude představena nabídka vybraných komerčních pojišťoven, která bude představovat alternativu právě k současné pojistné ochraně společnosti. Bude provedena analýza této nabídky jejíž součástí bude srovnání a vyhodnocení za pomoci zvolených kritérií. 5.1 O společnosti Vybranou společností je společnost STUARE, s. r. o. Jedná se o soukromou firmu se šestnáctiletou tradicí, která se věnuje předtiskové a polygrafické výrobě (výroba knih, časopisů, plakátů, brožur, firemních prospektů atd.). Její zaměření se však v průběhu let měnilo (Svět tisku, 2009). Činnost společnosti Společnost STUARE, s. r. o. začínala v roce 1996 jako grafické studio a věnovala se především přípravě a tisku návodů k počítačovým hrám. V současnosti však tvoří hlavní složku produkce (okolo 90 %) produkce s vyšší přidanou hodnotou, zejména knižní publikace (Svět tisku, 2009). Sídlo STUARE, s. r. o. sídlí na západním okraji Brna v Troubsku-Veselce. Dlouhá léta však firma působila přímo v Brně, avšak s oddělenými kancelářemi od výrobny. Kanceláře se nacházely kousek od centra na ulici Heinrichova a výrobní část měla své sídlo v Brně-Husovicích. Zaměstnanci Co se týká zaměstnanců, jejich počet se rok od roku mění a to průběžně dle potřeb firmy. Týká se to hlavně zaměstnanců ve výrobní oblasti. Z počátku firma zaměstnávala jednoho tiskaře a tři knihaře, postupem času se však jejich počet navýšil zejména v důsledku rozšíření výroby. V současnosti působí ve výrobní oblasti firmy 19 pracovníků. Počet zaměstnanců v kancelářích je naopak spíše stabilní a v současnosti jich zde působí 8.

33 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 33 Zakázkový systém V první řadě je zakázka analyzována v zakázkovém oddělení firmy. Výstupem je návrh jejího nejvhodnější řešení, samozřejmě s ohledem na individuální požadavky klienta, předkalkulace navržených řešení a stanovené výrobní lhůty. Následně je zakázka vložena do samotného interního systému, čímž začíná její vlastní realizace. Interní zakázkový systém umožňuje sledovat zakázku v každé fázi jejího výrobního procesu od přípravy až po expedici. Klient má tak o své zakázce dokonalé informace v každém okamžiku výroby. Tyto informace si může klient vyžádat buď u odpovědného pracovníka, nebo v případě, že se jedná o stálého klienta, přímým chráněným přihlášením přes web společnosti. 5.2 Analýza rizik vybraného podnikatelského subjektu Hlavní náplní této podkapitoly je analýza rizik vybrané společnosti, která spočívá v identifikaci rizik ohrožujících danou společnost a jejich následném ocenění a kvantifikaci za pomoci kvalitativní a kvantitativní metody. Ve spolupráci s managementem společnosti byla identifikována tato rizika: riziko požáru, riziko škody v důsledku provozované činnosti, riziko vadného výroku, riziko ostatních živlů, riziko přerušení provozu, riziko poruchy strojního vybavení, riziko odcizení, riziko vandalství, riziko nesplacení pohledávek, riziko škody způsobené vadným výrobkem, riziko vyplývající z legislativy a norem ISO, riziko přerušení dodávek elektřiny. Následující tabulka představuje rozdělení rizik nejprve dle místa vzniku rizika na rizika interní a externí, dále pak dle jednotlivých oblastí, kterých se dané riziko týká na rizika výrobní, ekonomická a logistická.

34 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 34 Tab. 2 Klasifikace rizik ohrožujících vybranou společnost výrobní ekonomická logistická interní riziko škody v důsledku provozované činnosti riziko vadného výrobku riziko přerušení provozu riziko poruchy strojního vybavení riziko škody způsobené vadným výrobkem riziko požáru externí riziko ostatních živlů riziko odcizení riziko vandalství riziko nesplacení pohledávek riziko vyplývající z legislativy a norem ISO riziko přerušení dodávek elektřiny Zdroj: vlastní konstrukce na základě interních informací ze strany managementu společnosti. Aby byla identifikace rizik kompletní, budou jednotlivá rizika charakterizována a budou uvedeny jejich možné realizace. Rizika jsou seřazena podle stupně závažnosti, se kterou se pracuje v následující tabulce. 1. Riziko požáru Riziko požáru je považováno za nejzávažnější živelní riziko a proto bylo ze skupiny živelních rizik zvlášť vyčleněno. Jeho důsledky mohou totiž vést až k samotnému bankrotu společnosti. V případě realizace požáru vzniká ztráta finanční (náklady na opravu nebo znovupořízení majetku) i časová (doba potřebná ke znovuobnovení provozu). 2. Riziko škody v důsledku provozované činnosti Do této kategorie patří rizika vyplývající z dané provozované činnosti. Nejzávažnějším scénářem realizace tohoto rizika by bylo neúmyslné způsobení požáru, při kterém by byl zničen jak majetek tak zejména budova, kterou má společnost v nájmu. Ztráty by byly jak finanční (náklady na odškodnění majitele budovy) tak časové (doba potřebná k rekonstrukci, popř. hledání nových prostor k provozu). 3. Riziko vadného výrobku Jedná se o riziko vztahující se ke kvalitě odvedené práce ze strany zaměstnanců tiskařské firmy. Konkrétně o poškození nebo zničení vyráběného produktu. Zde dochází opět jak ke ztrátě finanční (cena zakázky, při odstoupení nebo určitá sankce např. ve formě slevy, za opožděnou dodávku), tak ke ztrátě časové (doba potřebná k opravení zakázky).

35 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu Riziko poruchy strojního vybavení Jako výrobní podnik realizuje společnost svoji činnost na výrobních strojích. Jedná se jednak o stroje tiskařské a dále o stroje, které slouží ke kompletaci a tvorbě finálního produktu, jako jsou řezací stroje, lepicí stroje, falcovací stroje atd. Všechny tyto stroje jsou vystaveny rizikům jako nedbalost, neodborná manipulace či technická závada. V případě realizace tohoto rizika dochází jak ke ztrátě finanční (náklady na opravu), tak časové (prostoje). 5. Riziko nesplacení pohledávek Jedná se o riziko, které je v podnikatelské sféře rizikem častým. V dnešním světě snad neexistuje podnikatelský subjekt, který by se s tímto rizikem nesetkal. Realizace toho rizika může dané společnosti způsobit velké až existenční problémy a je poměrně těžké se mu vyvarovat. Ztráta, která pak vznikne se dá vymezit finančně (cena pohledávky). 6. Riziko přerušení provozu Jedná se o přerušení provozu v důsledku realizace živelní události, např. požáru. Možné je ale i strojní přerušení provozu, které ovšem není tak závažné jako přerušení provozu požárem. Ztrátu je možné ohodnotit finančně (ušlé výnosy) i časově (doba, po kterou je provoz pozastaven). 7. Riziko ostatních živlů S živelními riziky je potřeba počítat vždy. Nejzávažnějším je již zmiňovaný požár, ale závažná jsou i jiná živelní rizika např. vodovodní rizika, záplava, jejichž realizace však nutně nemusí vést až k bankrotu společnosti, pouze bude pro společnost představovat náklady. Ztrátu je možno ohodnotit jak finančně (náklady na opravu) tak časově (doba potřebná k obnovení provozuschopného stavu). 8. Riziko odcizení Jedná se o odcizení spíše kancelářské techniky, neboť stroje sloužící k výrobní činnosti jsou stroje velkých rozměrů i hmotnosti a jejich odcizení je tak méně pravděpodobné. Odcizeny by však mohly být i vstupní materiály jako papír nebo tiskařské barvy. Ztráta může být jak finanční (náklady na znovupořízení odcizených věcí) tak i časová (doba na znovupořízení odcizených věcí). 9. Riziko vandalství Toto riziko se vztahuje na poškození zejména volně přístupných ploch jako např. fasáda, rozbití oken apod. Možné je ovšem i poškození vnitřního vybavení společnosti pokud dojde k vniknutí do vnitřních prostor překonáním vstupních zabezpečení. Realizací tohoto rizika dochází ke ztrátě finanční (náklady na

36 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 36 opravu poškozených věcí) i časové (doba, potřebná k opravě poškozených zařízení). 10. Riziko přerušení dodávek elektřiny Jedná se o riziko, kdy jsou přerušeny dodávky elektřiny z důvodu problému na straně dodavatele, přičemž společnost STUARE, s. r. o. je jako výrobní podnik na dodávkách elektřiny plně závislá. Důsledky tohoto rizika je možné ohodnotit jak finančně (ušlé výnosy z přerušení provozu) tak časově (doba potřebná k nalezení náhradního dodavatele elektřiny). 11. Riziko škody způsobené vadným výrobkem Jedná se o riziko, kdy společnost neúmyslně vyrobí vadný výrobek, který může poškodit zákazníka (např. jeho dobré jméno). Ztráta z tohoto rizika je finanční (náklady na odstranění vady, náklady na odškodnění zákazníka). 12. Riziko vyplývající z legislativy a norem ISO Jak již napovídá název, jedná se o rizika vyplývající z platné legislativy a stanovených norem ISO, které mají pro výrobní podniky omezující charakter např. v oblasti řízení jakosti. Tato rizika jsou jen těžko ohodnotitelná. Identifikací a klasifikací rizik byl proveden první krok v rámci řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. Druhým krokem bude ocenění a kvantifikace výše identifikovaných rizik, k čemuž budou použity dvě metody měření rizika a to metoda kvalitativní a metoda kvantitativní Analýza identifikovaných rizik za použití kvalitativní metody Kvalitativní metoda stanoví stupeň rizika na základě jeho četnosti a závažnosti. Jejím výsledkem pak bude zjištění, která rizika podnik nejvíce ohrožují a která by svojí realizací mohla firmě způsobila velké finanční až existenční problémy. Při hodnocení četnosti se vycházelo z dosavadních zkušeností, při hodnocení závažnosti taktéž. V případě rizik doposud nerealizovaných byla brána v potaz možná velikost škody v Kč, vliv na celkové náklady a další provoz společnosti. Blíže je tato metoda popsána v metodice a struktuře práce.

37 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 37 Následující tabulka znázorňuje jednotlivé stupně rizika. Tab. 3 Jednotlivé stupně rizika Stupeň rizika Velikost rizika Stupeň poškození M zanedbatelné téměř minimální S malé malý rozsah s malým vlivem V střední výrazně ovlivňující Z velké vysoké poškození K katastrofální maximální, dlouhodobé problémy Zdroj: D. Martinovičová: Pojištění podnikatelských subjektů, Další tabulka zachycuje identifikovaná rizika společnosti s rozdělením dle jejich četnosti a závažnosti a určením stupně rizika dle předchozí tabulky. Tab. 4 Rozdělení rizik dle jejich četnosti a závažnosti Riziko Četnost rizika Závažnost rizika Stupeň rizika Riziko požáru 1 5 Z Riziko škody v důsledku provozované činnosti 1 4 Z Riziko vadného výrobku 3 3 V Riziko poruchy strojního vybavení Riziko nesplacení pohledávek 2 3 V 2 3 V Riziko přerušení provozu 1 3 V Riziko ostatních živlů 1 3 V Riziko odcizení 1 3 V Riziko vandalství 1 3 V Riziko přerušení dodávek 1 3 V elektřiny Riziko škody způsobené vadným výrobkem Riziko vyplývající z legislativy a norem ISO 1 3 V 2 2 S Zdroj: vlastní konstrukce na základě interních informací ze strany managementu společnosti. Určení stupně jednotlivých rizik podává informaci o tom, která rizika by měla být pojištěna, která není nutné pojišťovat a stačí je krýt pouze prostřednictvím vlastních zdrojů - samopojištění a na která je vhodné použít kombinaci obou těchto zmíněných způsobů krytí. Na základě této analýzy mohou být některá rizika vyhodnocena i jako příliš vysoká (takovouto činnost pak bude lépe nerealizovat právě vzhledem k vysoké rizikovosti) nebo jako rizika, jimiž není nutné se zabývat (tedy rizika, která není

38 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 38 nutné vůbec pojišťovat). O tom, do které skupiny jednotlivá rizika patří, referuje následující tabulka. Na ose x je vynesena závažnost a na ose y pak četnost rizika. Rizika, která stačí krýt samopojištěním. Katastrofická rizika, takovou činnost je doporučeno vůbec neprovádět. Tab. 5 četnost Rozřazení identifikovaných rizik dle jejich stupně a velikosti S V Z Z K M S V Z K M S V Z Z+K M S V Z Z+K M S V Z Z závažnost Zdroj: D. Martinovičová: Pojištění podnikatelských subjektů, Rizika, která není nutné pojistit. Rizika, která by měla být kryta pojištěním. Rizika, kde je vhodná kombinace pojištění a samopojištění. Po provedení kvalitativní metody měření rizika bylo zjištěno, že žádné z identifikovaných rizik nepatří do skupiny samopojišení ani vysoce rizikové činnosti. To je pozitivní zjištění, neboť katastrofická rizika nejsou pojistitelná. Do skupiny rizik, která není nutné pojišťovat, patří riziko vyplývající z legislativy a norem ISO. Toto riziko má sice pro společnost omezující charakter, ale jeho dopad působí univerzálně a je tedy omezující pro všechny, kterých se týká. Do skupiny rizik, u nichž je vhodné zvolit kombinaci samopojištění a pojištění byla zařazena tato rizika: riziko vadného výrobku, riziko poruchy strojního vybavení a riziko nesplacení pohledávek. Škoda, která tak vznikne realizací některého z těchto rizik, by měla být do určité míry kryta vlastními zdroji společnosti a z části pojištěna. Poslední skupinu tvoří rizika, která by rozhodně měla být kryta prostřednictvím pojistné smlouvy: riziko požáru, riziko škody v důsledku provozované činnosti, riziko ostatních živlů, riziko přerušení provozu, riziko odcizení a vandalství a riziko škody způsobené vadným výrobkem.

39 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu Analýza identifikovaných rizik za použití kvantitativní metody V předchozí kapitole byla provedena analýza identifikovaných rizik za pomoci kvalitativní metody. Pro přesné zhodnocení rizik bude dále použita i kvantitativní metoda měření rizik, která hodnotí rizika na základě předpokládané ztráty. Tato metoda je taktéž blíže popsána v metodice a struktuře této práce. Následující tabulka znázorňuje předpokládané ztráty jednotlivých identifikovaných rizik. Tab. 6 Předpokládaná ztráta z realizace identifikovaných rizik Riziko Pravděpodobnost výskytu rizika Možná ztráta v Kč Velikost předpokládané ztráty v Kč Riziko požáru 0, Kč Kč Riziko škody v důsledku 0, Kč Kč provozované činnosti Riziko vadného výrobku 0, Kč Kč Riziko poruchy strojního vybavení Riziko nesplacení pohledávek 0, Kč Kč 0, Kč Kč Riziko přerušení provozu 0, Kč Kč Riziko ostatních živlů 0, Kč Kč Riziko odcizení 0, Kč Kč Riziko vandalství 0, Kč Kč Riziko přerušení dodávek elektřiny Riziko škody způsobené vadným výrobkem Riziko vyplývající z legislativy a norem ISO 0, Kč Kč 0, Kč Kč 0, Kč Kč Zdroj: vlastní konstrukce na základě interních informací ze strany managementu společnosti. Určit pravděpodobnost výskytu jednotlivých rizik i možnou ztrátu z jejich realizace je velmi složitý úkol.

40 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 40 Při určování těchto hodnot bylo vycházeno z předchozích zkušeností již dříve realizovaných rizik. Dále z těchto informací: Riziko požáru náklady na znovupořízení strojního vybavení, zásob, výrobků atd. Riziko škody v důsledku provozované činnosti náklady na rekonstrukci budovy. Riziko vadného výrobku náklady na opravu zakázky. Riziko poruchy strojního vybavení náklady na opravu nebo ztráty z prostoje. Riziko nesplacení pohledávek hodnota pohledávek. Riziko přerušení provozu zde se při určování ztráty vycházelo z ročních tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Riziko ostatních živlů odhadnou škodu způsobenou některým z živlů je velmi složité, jedná se o částku odhadovanou managementem společnosti. Riziko odcizení - jedná se spíše o odcizení kancelářské techniky než samotných výrobních strojů, jedná se taktéž o částku odhadovanou managementem společnosti. Riziko vandalství - tuto škodu je také velmi těžké odhadnout, záleží zda dojde k vandalismu pouze volně přístupných ploch nebo i vnitřního vybavení, stejně jako u rizika ostatních živlů a rizika odcizení se jedná o částku odhadovanou managementem společnosti. Riziko přerušení dodávek elektřiny viz. riziko přerušení provozu, akorát byla zvolena poloviční hodnota. Riziko škody způsobené vadným výrobkem - náklady na odstranění vady, na odškodnění zákazníka. Riziko vyplývající z legislativy a norem ISO toto riziko je velmi těžko ocenitelné, jedná se taktéž o částku odhadovanou managementem společnosti Vyhodnocení analýzy rizik vybraného podnikatelského subjektu Na základě provedené analýzy rizik pomocí kvalitativní a kvantitativní metody měření rizika bylo zjištěno, že žádné z identifikovaných rizik není rizikem katastrofických rozměrů a tudíž by měla být všechna pojistitelná. Pojistitelnost rizik se určuje na základě kritérií pojistitelnosti, která jsou uvedena v teoretické části práce. Většina identifikovaných rizik tyto podmínky splňuje, avšak ne všechna jsou pojistitelná. Např. riziko vadného výrobku není možné pojistit (osobní rozhovor s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem ze dne ) a je také zabudované ve výlukách všeobecných pojistných podmínek některých pojišťoven u pojištění škody

41 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 41 způsobené vadným výrobkem (viz Obecné odpovědnostní pojištění + pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem). Tomuto riziku je tak možné předejít pouze prevencí (např. pomocí příslušných norem) nebo tvorbou finanční rezervy za tímto účelem. Dále není pojistitelné riziko přerušení dodávek elektřiny a riziko vyplývající z legislativy a norem ISO. Na žádné z těchto rizik nenabízejí komerční pojišťovny příslušný pojistný produkt. Druhé z uvedených rizik navíc působí univerzálně. Riziko přerušení dodávek elektřiny je možné řešit např. zajištěním náhradního zdroje elektřiny pro tento případ. Jednotlivá identifikovaná rizika jsou různě veliká. Jak již bylo zmíněno, žádné však nepatří do kategorie rizik katastrofických. Pohybují se však v intervalu rizik zanedbatelných až velkých. Velikost jednotlivých rizik je znázorněna v tabulce: Rozdělení rizik dle jejich četnosti a závažnosti, která je součástí kvalitativní metody měření rizik. Rizika, která byla vyhodnocena jako zanedbatelná, není nutné pojišťovat prostřednictvím pojištění a ani je krýt vlastními zdroji. Do této skupiny bylo zařazeno riziko vyplývající z legislativy a norem ISO. Toto riziko má omezující charakter pro všechny podniky, kterých se týká. V důsledku poruchy na stroji, nepozornosti nebo nedbalosti může vzniknout i vada na výrobku. Ty jsou však před opuštěním společnosti pečlivě kontrolovány, takže se vada ve většině případů zjistí ještě před expedicí zakázky a může tak být ihned opravena. Do skupiny samopojištění nebylo zařazeno žádné z identifikovaných rizik. Jako rizika, u kterých by bylo vhodné zvolit kombinaci pojištění a samopojištění byla vyhodnocena rizika: již zmíněné riziko vadného výrobku, riziko strojního vybavení a riziko nesplacení pohledávek. V těchto případech by měla být společnost schopna krýt částečně rizika sama prostřednictvím vlastních finančních rezerv, které by měla tvořit pro tento účel. Společnost však takovéto rezervy netvoří. Řešením může být potom částečné pojištění, tedy že tato rizika budou pojištěna, ale pouze v částečném rozsahu. Do skupiny rizik, která by měla mít společnost rozhodně pojištěna patří tato rizika: riziko požáru, riziko škody v důsledku provozované činnosti, riziko ostatních živlů, riziko přerušení provozu, riziko odcizení, riziko vandalství, riziko přerušení dodávek elektřiny 27 a riziko škody způsobené vadným výrobkem. Pro tato rizika by si společnost měla zvolit vhodnou ochranu prostřednictvím některého z pojistných produktů z široké nabídky pojišťoven. 5.3 Současná pojistná ochrana vybraného podnikatelského subjektu Následující část je věnována současné pojistné ochraně společnosti. Společnost má uzavřeny celkem 4 pojistné smlouvy: 27 Jak již bylo uvedeno, toto riziko však není pojistitelné.

42 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 42 Pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, Pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, přičemž pozornost je věnována pouze těm smlouvám, které navazují na analýzu rizik společnosti a představují tak závěrečnou fázi při řízení rizik. Jedná se tedy tyto 2 pojistné smlouvy: Pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky a Pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má sice velký význam, ale pro celou lidskou společnost, a jedná se tedy o pojištění povinně smluvní, které se řídí příslušným zákonem. V zákoně je např. stanoven minimální limit plnění ve výši 35/35 mil. Kč 28 a další podmínky pojištění (Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, 2008). Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání se týká samotných zaměstnanců společnosti a mělo by tak být v jejich kompetenci, neboť i základy tohoto pojištění jsou zakotveny v zákoně. V zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel může po svém zaměstnanci vymáhat náhradu škody pouze do výše čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, 2006). Limit pojistného plnění u jednotlivých zaměstnanců by tak měl být stanoven minimálně na úrovni této hodnoty Jednotlivé pojistné smlouvy jsou hodnoceny podle dvou kritérií: rozsah pojistné ochrany a hodnota stanovených pojistných částek/limitů plnění. Kritériem při výběru pojistných produktů byla cena pojištění. Společnost STUARE, s. r. o. je jen malou společností ve velkém konkurenčním prostředí a její současná finanční situace ji nutí dělat řadu ústupků, které zasahují i do oblasti pojistné ochrany. Cena je tak pro společnost podstatná a to nejen pro oblast pojištění. Při výběrů pojistných produktů využívá společnost STUARE, s. r. o. služeb pojišťovacího makléře, firmy Renomia, a. s. Tato firma působí na českém pojistném trhu již od roku 1993 a nabízí své služby z oblasti risk managementu a pojištění firem i jejich zaměstnanců. Díky svému členství v mnoha světových 28 Jedná se o zkratku, která se v pojišťovací praxi běžně používá. První limit plnění je určen pro škody na zdraví nebo usmrcením, druhý limit pak pro škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, škodu vzniklou odcizením věci a ušlý zisk (Zákon o pojištění odpovědnosti z provozem vozidla v platném znění, 2009).

43 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 43 sítích pojišťovacích makléřů nabízí své služby ve více než 135 zemích světa (Renomia, 2012) Pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Pojištění majetku má společnost STUARE, s. r. o. sjednáno s Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s., Vienna Insurance Group. Daná pojistná smlouva se dá rozdělit do tří částí: a) pojištění majetku proti živelním rizikům, b) pojištění majetku proti riziku odcizení a vandalismu a c) pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky. Společné atributy pro všechna sjednaná pojištění jsou stanoveny v úvodním ustanovení pojistné smlouvy. Zde je stanoveno, že daná pojištění jsou koncipována na principu nové hodnoty 29, že pojistné částky byly stanoveny pojistníkem a že se jedná o škodová pojištění 30 (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Pojištění majetku proti živelním rizikům Jak již bylo v práci uvedeno, účelem živelního pojištění je chránit majetek podnikatelského subjektu před škodami způsobenými některým z živlů. Zde je pojištění sjednáno v tomto rozsahu: FLEXA 31, Vichřice, Krupobití, Povodeň a záplava, Tíha sněhu a námrazy, Únik kapaliny z technických zařízení (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). FLEXA, vichřice a krupobití patří mezi základní pojistná rizika, proti kterým se nejen firmy, ale i domácnosti pojišťují. K nim můžeme připočítat i riziko úniku kapaliny z technických zařízení. Co však zůstává otázkou je riziko povodně 29 Viz kapitola Vybrané pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Živelní pojištění. 30 Škodová pojištění jsou jednou z forem pojištění. Pojistné plnění je u škodových pojištění závislé na výši vzniklé škody. Výše pojistného plnění tak odpovídá vztahu: pojistné plnění škoda (Ducháčková, 2009). 31 Viz kapitola Vybrané pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Živelní pojištění.

44 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 44 a záplavy, ale také riziko tíhy sněhu a námrazy. Vzhledem k tomu, že se sídlo společnosti nevyskytuje v blízkosti žádného vodního toku, se může riziko povodně jevit jako zanedbatelné. Důkazem je poté povodňová mapa, jejíž odkaz je možné najít na webových stránkách České asociace pojišťoven. Stačí pak pouze zadat adresu příslušného objektu nebo oblasti, pro kterou má být mapa vyhodnocena. Povodňové zóny jsou definovány celkem čtyři a to podle nebezpečí výskytu povodní. Oblast, ve které se nachází sídlo společnosti, je hodnocena jako zóna 1, tedy zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu povodně. Riziko záplavy však v této lokalitě vyloučit nelze. Sídlo společnosti se totiž nachází pod úrovní pole a v období dešťů stéká voda z polí právě k sídlu společnosti. Tento problém již společnost řešila. Vzniklé škody však nebyly závažné a provoz výrazně neohrozily. Z důvodu klimatických podmínek je nepravděpodobné i riziko tíhy sněhu a námrazy. Riziko tíhy sněhu se měří prostřednictvím vody v něm obsažené, neboť právě ta určuje jeho hmotnost a tudíž zatížení daného předmětu, na který tento sníh působí. Měření objemu sněhových zásob se vztahuje na vodní dílo Brno, tedy na brněnskou přehradu. Údaje pro toto riziko byly zjištěny za posledních 42 let a z těchto číselných údajů je patrné, že dané riziko je v zjišťované oblasti opravdu zanedbatelné, viz Příloha B. Ne všechna pojištěná rizika tak společnosti reálně hrozí, avšak tato rizika jsou komerčními pojišťovnami standardně nabízena jedno bez druhého tak nelze vyloučit. Navíc při uzavírání pojistné smlouvy na živelní pojištění může společnost volit mezi výběrem jednotlivých živelních rizik nebo kompletním živlem. Pokud však společnosti hrozí více živelních rizik, je vhodné zvolit kompletní živel, neboť cenový rozdíl zde není výrazně znatelný (osobní rozhovor s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem ze dne ). V rámci živelního pojištění majetku má společnost STUARE, s. r. o. pojištěny tyto věci: Pojištění souboru vlastních a cizích nemovitostí (budovy, stavby a haly včetně technického zhodnocení a stavebních součástí) PČ 32 = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (stroje a strojní zařízení) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (elektronika včetně klimatizačních jednotek) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, 32 PČ představuje zkratku pro pojistnou částku.

45 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 45 Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (ostatní vybavení kanceláře, drobný majetek apod.) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích zásob (materiál, zboží, nedokončená výroba) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích cenností (peníze a cennosti uzamčené v pokladnách a trezorech) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění nákladů na demolici, vyklízení a odvoz suti PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Roční limity pro jednotlivá živelní pojistná nebezpečí jsou: Kč pro případ pojistné události vzniklé z příčiny povodně nebo záplavy, Kč pro případ pojistné události z příčiny vichřice nebo krupobití, Kč pro případ pojistné události z příčiny úniku kapaliny z technických zařízení, Kč pro případ pojistné události z příčiny tíhy sněhu nebo námrazy (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Jak již bylo v práci uvedeno, živelní pojištění se sjednává na pojistnou částku, která je konstruována na principu nové hodnoty. Ideálně by tak pojistná částka měla být stanovena ve výši aktuální pořizovací ceny pojišťovaného majetku. Pro výrobní podnik jako je společnost STUARE, s. r. o. je klíčové zejména strojní vybavení, které slouží k provozování hlavní činnosti výroby, ale také nemovitost, ve které se celý tento proces uskutečňuje. U nemovitostí je pojistná částka stanovena ve výši 20 mil. Kč. Nemovitost však byla v roce 2011 prodána a společnost STUARE, s. r. o. zde zůstala pouze v nájmu (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE, s. r. o. Markem Kratochvílem ze dne ). Jedná se tedy o pojištění cizí nemovitosti. Problém pojištění cizí nemovitosti je ten, že pojistné sice platí pronajímatel, avšak v případě vzniku pojistné události připadne pojistné plnění skutečnému majiteli nemovitosti

46 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 46 (telefonický rozhovor s Mgr. Janou Merlíčkovou ze společnosti Renomia, a. s. ze dne ). Společnost si tímto zbytečně zvyšuje pojistné, které platí z titulu této pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je z roku 2010 a společnost by ji tedy měla vzhledem ke změněným skutečnostem aktualizovat. U strojů a strojních zařízení je pojistná částka rovna stejně jako u nemovitostí 20 mil. Kč. Seznam strojů a strojních zařízení, které má společnost ve svém vlastnictví nebo pronajaté prostřednictvím leasingu, který ovšem nezahrnuje pojištění je uveden v příloze C. Ostatní stroje, které má společnost pronajaté prostřednictvím leasingu, jsou pojištěny v rámci leasingových smluv a tyto stroje zde tedy nebudou řešeny (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE, s. r. o. Markem Kratochvílem ze dne ). Z přiloženého seznamu z roku 2012 uvedeném v příloze D víme, že celková hodnota strojů a strojních zařízení byla ,72 Kč. Jak je však v příloze dále uvedeno, jedná se o pořizovací ceny strojů. Aktuální pořizovací ceny strojů však dnes mohou být na jiné cenové úrovni. Tato hodnota převyšuje stanovenou pojistnou částku o ,72 Kč, což je více než dvojnásobek. V případě realizace některého živelního rizika obsaženého v pojistné smlouvě a při nejhorším možném scénáři (kompletní zničení strojů a strojního vybavení) by společnost obdržela pojistné plnění maximálně do výše stanovené pojistné částky, tedy pouze do výše 20 mil. Kč. Tato částka se však jeví jako nedostačující. Management společnosti však apeluje na skutečnost, že cenová úroveň strojů, které společnost ke své činnosti využívá, má klesající tendenci. Tyto stroje je dnes možné koupit pouze za zlomek ceny, kterou tyto stroje měly v době, kdy je společnost pořizovala. Ostatní pojistné částky byly stanoveny pomocí odhadu (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE, s. r. o. Markem Kratochvílem ze dne ). Zejména stanovení pojistných částek u zásob nebo cenností bývá problematické, neboť tyto hodnoty se neustále mění. Pojištění majetku proti riziku odcizení a vandalismu Tento typ pojištění slouží k ochraně majetku před jeho poškozením nebo zničením v důsledku zásahu třetí osoby. 1. Pojištění majetku proti riziku odcizení Pojištění odcizení je v této pojistné smlouvě sjednáno pro případ odcizení věci krádeží vloupáním a odcizení věci loupeží. Limity pojistného plnění jsou nastaveny samotným pojistníkem a výše plnění pak odpovídá způsobu zabezpečení pojištěných věcí v době vzniku pojistné události, maximálně však stanovenému limitu. Toto platí i v případě pojištění majetku na riziko vandalismu (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010).

47 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 47 Stanovené pojistné částky jsou následující: Pojištění souboru vlastních a cizích stavebních součástí PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (stroje a strojní zařízení) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (elektronika včetně klimatizačních jednotek) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích věcí movitých (ostatní vybavení kanceláře, drobný majetek apod.) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích zásob (materiál, zboží, nedokončená výroba) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastních a cizích cenností (peníze a cennosti uzamčené v pokladnách trezorech) PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). 2. Pojištění majetku proti riziku vandalismu Toto pojištění je sjednáno pro případ pojistného nebezpečí úmyslného poškození nebo zničení věci vandalismu (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Pojistník si stanovil pojistné částky v této výši: Pojištění vlastních a cizích stavebních součástí, souboru vlastních a cizích věcí movitých a souboru vlastních a cizích zásob PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění poškození nebo úmyslné zničení pojištěné věci nástřikem barev, chemikálií (grafitti), a to i z nechráněných veřejně přístupných míst PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010).

48 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 48 U pojištění majetku proti riziku odcizení a vandalismu jsou pojistné částky stanoveny na hodnotě, která je mnohem nižší, než tomu bylo u živelního pojištění majetku. U tohoto typu pojištění se totiž výše pojistné částky odvíjí od stupně zabezpečení daného majetku. Vyšší hodnota pojistné částky znamená vyšší nároky na zabezpečení pojištěného majetku. Jednotlivé podmínky zabezpečení pro různé úrovně pojistných limitů bývají stanoveny v pojistných podmínkách. U České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group jsou tyto požadavky na zabezpečení součástí doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odcizení věci, které jsou uvedeny v příloze D této práce a jsou také součástí příslušné pojistné smlouvy (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Společnost tyto podmínky splňuje pouze pro limity plnění do výše Kč. U souboru vlastních a cizích věcí movitých (stroje a strojní zařízení) je však pojistná částka stanovena na úrovni Kč. Pro takový limit plnění by společnost musela splnit požadavky na zabezpečení uvedené v příloze D, článek 8, bod 2f. Tyto požadavky však společnost nesplňuje, neboť její EZS 33 odpovídá pouze stupni zabezpečení 1. Tento problém je vyřešen přímo v pojistné smlouvě doložkou o odchylném způsobu zabezpečení: Odchylně od doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odcizení věci DPPOV3 MP 1/07 čl.8. bodu 1 do limitu plnění Kč se ujednává: Vstupní dveře jsou opatřeny bezpečnostním uzamykacím systémem a dále jsou zabezpečeny funkční EZS, uvedenou v době vzniku pojistné události do aktivního stavu a se svodem tísňového signálu na pult centrální ochrany s trvalou obsluhou provozovaný policií nebo koncesovanou hlídací službou, s dobou zásahu do 15 min (příloha D). Dalším rozdílem oproti živelnímu pojištění majetku je fakt, že živel si nevybírá, kdežto zloděj či vandal ano 34. Společnost také nepředpokládá odcizení celého strojového vybavení, neboť se jedná o stroje nadměrných velikostí i hmotnosti. Pravděpodobnější jí připadá odcizení např. elektroniky (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE, s. r. o. Markem Kratochvílem ze dne ). Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Strojní pojištění slouží k ochraně strojů, v případě této pojistné smlouvy konkrétně tiskařských strojů, které jsou klíčové pro hlavní činnost firmy. Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky je sjednáno na tyto pojistné částky: 33 EZS je zkratka pro elektronický zabezpečovací systém. 34 Viz kapitola Pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění podnikatelských a průmyslových rizik.

49 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 49 Pojištění souboru vlastních strojů tiskařské stroje PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění souboru vlastního elektronického zařízení včetně kancelářské a výpočetní techniky PČ = Kč, velikost spoluúčasti = Kč (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Pojištění tiskařských strojů je sjednáno i na jejich elektronické prvky a elektronické součástky a na přídavné přístroje, které jsou součástí daného stroje a příslušenství. Dále je ve smlouvě uvedeno, že dané stroje jsou řádně vedeny v účetnictví firmy a že jsou v dobrém technickém stavu a provozuschopné (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). Tiskařské stroje má společnost 2 Komori Sprint GS228P (pořizovací cena = Kč), který je pojištěný v rámci leasingu a Komori Spica 429P (pořizovací cena = ,50 Kč), který není pojištěn prostřednictvím leasingu (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE Markem Kratochvílem ze dne ). Vzhledem k tomu jak je strojní pojištění koncipováno (viz kapitola Pojistné produkty z oblasti pojištění podnikatelských a průmyslových rizik) jsou stanovené pojistné částky přiměřené, neboť rizika spadající pod tento titul pojištění stroj většinou nezničí úplně, pouze ho poškodí. Jedná se tedy o opravitelné škody. U všech uvedených pojištění se stanovena poměrně nízká spoluúčast (osobní rozhovor s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem ze dne ). Velikost spoluúčasti má přitom přímý vliv na velikost pojistného, tedy na cenu pojištění, která je pro společnost STUARE prioritní 35. Vyšší spoluúčast znamená nižší pojistné a naopak. Jak již bylo v práci zmíněno, společnost STUARE, s. r. o. nedisponuje finančními rezervami a zvolila tedy variantu nižší spoluúčasti za cenu placení vyššího pojistného (osobní rozhovor s jednatelem společnosti STUARE Markem Kratochvílem ze dne ). Ve smlouvě je dále uvedeno, že pojistné je stanoveno jako pojistné běžné a bude placeno vždy za čtvrtletní pojistná období (Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, 2010). 35 Tato skutečnost bude blíže rozebrána v kapitole Srovnání a vyhodnocení nabídek vybraných komerčních pojišťoven.

50 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 50 Pojištění Živelní pojištění Pojištění odcizení a vandalismu Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Celkové roční pojistné Sleva 10 % Celkové roční pojistné po slevě Roční pojistné v Kč Kč Kč Kč Kč 6842 Kč Kč Pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob Pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob má společnost STUARE, s. r. o. uzavřenou u ČSOB Pojišťovny, a. s., člen holdingu ČSOB. V úvodní části smlouvy je uvedena doba pojištění, která je roční a počíná běžet dnem (Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, 2012). V další části pojistné smlouvy je uveden seznam pojištěných věcí, rozsah pojištění, pojistné částky a velikosti spoluúčastí. Pojištění odpovědnosti za škodu z činnosti a ze vztahu Limit pojistného plnění = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku Limit pojistného plnění = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění odpovědnosti za následnou finanční škodu Limit pojistného plnění = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění odpovědnosti za regres zdravotní pojišťovny při poškození zdraví nebo života zaměstnance pojištěného Limit pojistného plnění = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, Pojištění odpovědnosti za škodu na věci převzaté a v užívání Limit pojistného plnění = Kč, velikost spoluúčasti = Kč, (Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, 2012). Riziko škody v důsledku provozované činnosti bylo vyhodnoceno jako jedno z nejzávažnějších rizik ohrožujících daný podnikatelský subjekt. Možná ztráta v Kč, která byla odhadnutá pro analýzu tohoto rizika prostřednictvím kvantitativní metody, odpovídala částce Kč. Zde je však limit plnění pouze na úrovni Kč. Tento limit by tak měl být navýšen alespoň na hodnotu odhadované možné ztráty. Při nejhorším možném scénáři realizace

51 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 51 tohoto rizika totiž může dojít až ke zničení budovy, kterou má společnost pouze v nájmu a majitel budovy by pak na společnosti vymáhal příslušné odškodnění. Existuje však ještě jiné řešení než je navýšení limitu plnění u pojištění odpovědnosti za škodu z činnosti a ze vztahu a to ponechání pojištění nemovitosti v živelním pojištění majetku, ze kterého by pak příslušná škoda mohla být uhrazena (osobní rozhovor s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem ze dne ). Stejně jako tomu bylo u předešlé analyzované pojistné smlouvy, tak i zde je u jednotlivých pojištění stanovena poměrně nízká spoluúčast 36. V závěrečných ustanoveních smlouvy je uvedeno, že je pojištění sjednáno na cenu, která odpovídá pojistné hodnotě sjednané touto pojistnou smlouvou. Pojistné je stanoveno jako pojistné běžné (Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, 2012). Roční pojistné v Kč Kč Ve smlouvě nejsou sjednány žádné speciální slevy ani bonusy (Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, 2012). Každý podnikatel, který se rozhodne podnikat, podstupuje podnikatelské riziko a právě pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob ho má chránit před škodami, kterých se může v rámci své podnikatelské činnosti dopustit. U výrobního podniku má pak velký význam zejména pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku 37 a s ním související pojištění odpovědnosti za následnou finanční škodu. Riziko škody způsobené vadným výrobkem bylo v rizikové analýze vyhodnoceno jako riziko, které by společnost měla mít pojištěno. 5.4 Analýza nabídky vybraných komerčních pojišťoven V následujícím textu bude provedena analýza nabídky vybraných komerčních pojišťoven. Jednotlivé komerční pojišťovny byly osloveny prostřednictvím u, aby společnosti STUARE, s. r. o. učinili nabídku na základě vyplněných 36 Důvod je stejný jako u předešlé analyzované pojistné smlouvy. 37 Odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku je věnován zákon č. 59/1998 Sb., zákon odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, který např. udává minimální hodnotu škody, při které vzniká výrobci povinnost škodu nahradit. Tato částka představuje hodnotu vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla nebo byla zjištěna (Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, 1998).

52 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 52 produktových dotazníků 38. Tyto produktové dotazníky byly vyplněny podle informací získaných ze strany managementu společnosti STUARE, s. r. o. a jsou uvedeny v přílohách E G. Poptávány byly celkem 3 pojistné produkty pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob a pojištění přerušení provozu. Tyto pojistné produkty slouží ke krytí rizik, která společnost nejvíce ohrožují. Osloveno bylo celkem 11 pojišťoven: Allianz pojišťovna, a. s. ( ALLIANZ ), Česká pojišťovna, a. s. ( ČP ), Generali Pojišťovna, a. s. ( GP ), Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. ( HVP ), HDI Versicherung AG, organizační složka ( HDI ), Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group ( KOOP ), MAXIMA pojišťovna, a. s. ( MAXIMA ), Slavia pojišťovna, a. s. ( SLAVIA ), Triglav pojišťovna, a. s. ( TRIGLAV ), UNIQA pojišťovna, a. s. ( UNIQA ), Wüstenrot pojišťovna, a. s. ( WÜST ). Všechny tyto pojišťovny jsou členy České asociace pojišťoven 39 a na tuzemském pojistném trhu nabízejí společností poptávané pojistné produkty (Výroční zpráva České asociace pojišťoven, 2011). Osloveni nebyli současní pojistitelé společnosti: Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group a ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB. Hned v úvodu byly vyřazeny tyto pojišťovny: ALLIANZ, ČP, HDI a WÜST, od kterých nebyla předložena žádná nabídka. Zbývajících 7 pojišťoven předložilo nabídku alespoň na jedno poptávané pojištění. S nabídkou těchto pojišťoven se bude dále pracovat v následujících kapitolách. Všechny pojišťovny měly na předložení svých nabídek 2 týdny od jejich zadání. V další části bude představena konkrétní nabídka vybraných pojišťoven, která bude rozdělena podle jednotlivých poptávaných pojistných produktů. 38 Produktový dotazník je formulář, který vyplní žadatel o pojištění a na jehož základě mu pak pojišťovna předloží nabídku. Tato nabídka vychází z informací, které žadatel v dotazníku uvedl. 39 Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven a podíl jejích členů na celkovém předepsaném pojistném v ČR je 98%.

53 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu Nabídka pro pojištění majetku a přerušení provozu S žádostí o předložení nabídky na pojištění majetku a přerušení provozu byly osloveny všechny uvedené pojišťovny kromě ČPP, která je současným pojistitelem společnosti. Společnost navíc není se službami daného pojistitele příliš spokojená a uvažuje o změně. Také z tohoto důvodu nebyl daný pojistitel osloven, aby svoji nabídku rozšířil na pojištění přerušení provozu. Zadání pro pojišťovny tvořily vyplněné dotazníky, které jsou uvedeny v přílohách E a G. Nabídku nepředložily tyto pojišťovny: ČP ČSOBP GP HVP UNIQA WÜST. Pojišťovny předložily své nabídky ve dvou variantách. Obě tyto varianty jsou zobrazeny v následují tabulce.

54 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 54 Tab. 7 Varianty pojistného krytí pro pojištění majetku a přerušení provozu Soubor vlastních a cizích věcí movitých: VARIANTA 1 VARIANTA 2 Živelní pojištění majetku Stroje a strojní zařízení Kč Kč Elektronika Kč Kč Ostatní majetek Kč Kč Soubor vlastních a cizích zásob: Materiál, zboží atd Kč Kč Soubor vlastních a cizích cenností: Peníze a cennosti Kč Kč Pojištěná nebezpečí Kompletní živel Kompletní živel Spoluúčast Kč 5000 Kč Pojištění živelního přerušení provozu Pojistná částka Kč Kč Pojištěná nebezpečí Kompletní živel Kompletní živel Doba ručení 3 měsíce 6 měsíců Spoluúčast 2 dny 2 dny Pojištění majetku na riziko odcizení Soubor vlastních a cizích věcí movitých: Stroje a strojní zařízení Kč Kč Elektronika Kč Kč Ostatní majetek Kč Kč Soubor vlastních a cizích zásob: Materiál, zboží atd Kč Kč Soubor vlastních a cizích cenností: Peníze a cennosti Kč Kč Všechny předměty pojištění pojištěné proti odcizení Pojištění majetku na riziko vandalismu Kč Kč Pojištění majetku na riziko odcizení a vandalismu Spoluúčast Kč Kč Pojištění strojů Pojistná částka Kč Kč Limit plnění Kč Kč Spoluúčast 5000 Kč 5000 Kč Viz. pojištění živelního přerušení provozu Pojištění strojního přerušení provozu Pojištění elektroniky Pojistná částka Kč Kč Spoluúčast Kč Kč Zdroj: Nabídky pojišťoven pro pojištění majetku a přerušení provozu, 2012.

55 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 55 Předložené nabídky pojišťoven vypadaly následovně: Tab. 8 Nabídka pojistného pro pojištění majetku a přerušení provozu Varianta 1: KOOP MAXIMA SLAVIA TRIGLAV Živelní pojištění Kč Kč Kč Kč Odcizení/vandalismus Kč Kč Kč Kč Živelní přerušení provozu Kč Kč Kč Kč Pojištění strojů Kč Kč Kč Kč Strojní přerušení provozu nenabídli Kč Kč Kč Pojištění elektroniky 1242 Kč 1794 Kč 1340 Kč 1662 Kč CELKEM Kč Kč Kč Kč Varianta 2: Živelní pojištění Kč Kč Kč Kč Odcizení/vandalismus Kč Kč Kč Kč Živelní přerušení provozu Kč Kč Kč Kč Pojištění strojů Kč Kč Kč Kč Strojní přerušení provozu nenabídli Kč Kč Kč Pojištění elektroniky 1242 Kč 1587 Kč 1273 Kč 1590 Kč CELKEM Kč Kč Kč Kč Zdroj: Nabídky pojišťoven pro pojištění majetku a přerušení provozu, KOOP nabízí cenově nejvyšší nabídku, která ovšem nezahrnuje pojištění přerušení provozu. Pojišťovna uvádí, že se jedná o základní roční pojistné, tedy bez slevy. Nabídka zahrnuje i požadavky na rozsah pojištění, které se týkají stáří některého pojišťovaného majetku a velikosti spoluúčasti u některých typů pojištění. Nejsou splněny tyto požadavky: pojišťované stroje do stáří deseti let a elektronika do pěti let. Velikost spoluúčasti u živelního pojištění, konkrétně u rizika povodně a záplavy, by měla být nastavena na úrovni 5 % min Kč, u pojištění majetku na riziko vandalismu potom na 10 % min Kč. Ostatní požadavky splněny jsou (Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group: Nabídka na pojištění majetku a přerušení provozu, 2012). Nabídka MAXIMY představuje druhou cenově nejvýhodnější nabídku. Pojišťovna uvádí, že se jedná o základní roční pojistné, tedy bez slevy. Požadavky na rozsah pojištění společnost splňuje (MAXIMA pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění majetku a přerušení provozu, 2012).

56 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 56 SLAVIA nabízí druhou cenově nejvyšší nabídku. Pojišťovna uvádí, že se jedná o základní roční pojistné, tedy bez slevy. Z požadavků na rozsah pojištění nejsou splněny následující: pojišťované stroje do stáří sedmi let a elektronika do pěti let. Ostatní požadavky společnost splňuje (Slavia pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění majetku a přerušení provozu, 2012). Nabídka TRIGLAV představuje cenově nejvýhodnější nabídku. Pojišťovna uvádí, že se jedná o základní roční pojistné, tedy bez slevy. Z požadavků na rozsah pojištění společnost nesplňuje požadavek na stáří elektroniky do šesti let. Ostatní požadavky společnost splňuje (Triglav pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění majetku a přerušení provozu, 2012) Nabídka pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob S žádostí o předložení nabídky na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob byly osloveny všechny uvedené pojišťovny kromě ČSOBP, která je současným pojistitelem společnosti. Zadání pro pojišťovny tvořil vyplněný dotazník, který je uveden v příloze F. Nabídku nepředložily tyto pojišťovny: ČP MAXIMA TRIGLAV WÜST. Předložené nabídky pojišťoven vypadaly následovně: Tab. 9 Nabídka pojistného pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob GP HVP KOOP SLAVIA UNIQA Pojišťovna Roční pojistné v Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Nabídky pojišťoven pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, GP nabízí druhou cenově nejvýhodnější nabídku, neuvádí však o jak cenu se jedná, tedy zda cena zahrnuje i slevy či nikoli (Generali Pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob, 2012).

57 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 57 Dále pojišťovna ve svých pojistných podmínkách uvádí, že v případě vzniku více pojistných událostí během jednoho pojistného období vyplatí pojistné plnění max. do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Zachraňovací náklady 40 uhradí do výše 10 % sjednané pojistné částky (limitu plnění) max Kč (Generali Pojišťovna, a. s.: Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu pro provozní a individuální rizika, 2008). Nabídka HVP představuje cenově nejvyšší nabídku. Jedná se přitom o cenu po slevě za roční platbu a dalších slevách, které pojišťovna dále nespecifikuje (Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob, 2012). Ve smluvním ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti je dále uvedeno, že v případě vzniku více pojistných událostí během jednoho pojistného období vyplatí pojistné plnění max. do výše dvojnásobku limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Zachraňovací náklady uhradí do výše 20 % sjednané pojistné částky (limitu plnění) max Kč (Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.: Smluvní ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti, 2005). KOOP nabízí cenově nejvýhodnější nabídku. I tak je ale nabídka pojistného vyšší než u současného pojistitele společnosti. Stejně jako Generali však neuvádí o jakou cenu se jedná (Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group: Nabídka na pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob, 2012). Nabídka SLAVIE se nachází na třetím místě podle cenové výhodnosti. Pojišťovna neuvádí zda se jedná o cenu se slevou či bez ní, uvádí však, že při uzavření smlouvy na 3 roky bude poskytnuta sleva ve výši 8 % a při uzavření smlouvy na 5 let sleva ve výši 12 % (Slavia pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob, 2012). UNIQA nabízí druhou cenově nejvyšší nabídku. Stejně jako pojišťovna KOOP a Generali však neuvádí o jako cenu se jedná (UNIQA pojišťovna, a. s.: Nabídka na pojištění odpovědnosti fyzických a právnických osob, 2012). Pojišťovna dále ve svých pojistných podmínkách uvádí, že v případě vzniku více pojistných událostí během jednoho pojistného období vyplatí pojistné plnění max. do výše dvojnásobku limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Zachraňovací náklady vynaložené na záchranu života a zdraví uhradí do výše 30 % sjednané pojistné částky (limitu plnění), ostatní zachraňovací náklady pak do výše 5 % sjednané pojistné částky (limitu plnění) (UNIQA pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu zvláštní část, 2010). 40 Zachraňovací náklady jsou účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události.

58 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu Srovnání a vyhodnocení nabídek vybraných komerčních pojišťoven Závěrečná část práce bude věnována vyhodnocení nabídek vybraných komerčních pojišťoven. Nabídky pojišťoven budou vyhodnoceny pomocí tzv. scoring modelu 41, kde budou posuzovány podle následujících kritérií: výše pojistného o jedná se o cenu pojištění, kterou bude společnost za danou pojišťovací službu platit, o toto kritérium je pro společnost prioritní, pojistné podmínky o jedná se o podmínky, které mají dané pojišťovny pro pojištění příslušných rizik nastaveny, o toto kritérium je důležité zejména z toho hlediska, zda tyto podmínky společnost splňuje, aby mohla příslušné pojištění uzavřít, celkové hodnocení předložené nabídky o jedná se o hodnocení nabídky jako celku a zahrnuje např. kvalitu vypracování předložené nabídky, způsob komunikace dané pojišťovny s potenciálním klientem atd., o toto kritérium je důležité zejména pro představu, jak bude asi daná pojišťovna ochotná řešit možné budoucí pojistné události atd. Kritéria pro hodnocení pojišťoven a jejich nabídky byla vybrána ve spolupráci s managementem společnosti. Jednotlivým kritériím budou dále stanoveny váhy dle preferencí společnosti, které určují důležitost jednotlivých kritérií při volbě pojistitele. Způsob sestavení scoring modelu je blíže popsán v metodice a struktuře této práce. Vyhodnocovací scoring model bude sestaven zvlášť pro jednotlivé poptávané pojistné produkty a podle nabídek pojišťoven. Do modelů budou pro srovnání zahrnuty i nabídky pojišťoven, které jsou současnými pojistiteli společnosti. 41 Scoring model je vyhodnocovací model, který na základě známých informací rozděluje body mezi stanovená kritéria. Je možné ho využít nejen při hodnocení komerčních pojišťoven a jejich nabídky pojistného portfolia, ale i pro hodnocení dodavatelů atd. (Scoring models, 2007).

59 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 59 První vyhodnocovací scoring model bude sestaven pro pojištění majetku a přerušení provozu. Tento model však nezahrnuje nabídku současného pojistitele společnosti, neboť tato nabídka je s ostatními nabídkami nesrovnatelná. Jedná se totiž pouze o pojištění majetku bez pojištění pro případ přerušení provozu. V nových nabídkách navíc došlo k vyřazení nemovitosti z pojištěného majetku a k navýšení pojistné částky u pojištěných strojů. Hodnocena je také pouze první varianta, která více splňuje požadavky společnosti, které uvedla do žádosti o nabídku příslušného pojištění. Navíc výsledek vyhodnocení pro druhou variantu pojištění by byl totožný s prvním, neboť cena pojištění u jednotlivých pojišťoven se změnila úměrně změně podmínek uvedených v zadání. Tab. 10 Vyhodnocovací scoring model pro pojištění majetku a přerušení provozu Kritérium Váha Výše pojistného v Kč 70 % Pojistné podmínky 20 % Celkové hodnocení předložené nabídky 10 % Vybrané komerční pojišťovny KOOP MAXIMA SLAVIA TRIGLAV Kč Kč Kč Kč ,80 1,40 2,10 0,70 spíš nesplňuje splňuje spíš splňuje spíš splňuje ,80 0,20 0,40 0,40 velmi dobrá velmi dobrá velmi dobrá velmi dobrá ,20 0,20 0,20 0,20 Celkem bodů 100 % 3,80 1,80 2,70 1,30 Celkové pořadí Zdroj: vlastní konstrukce na základě informací ze strany managementu společnosti a z nabídek hodnocených komerčních pojišťoven, Na základě zvolených kritérií a jejich vah dosáhla nejlepšího hodnocení pojišťovna Triglav, která získala nejmenší počet bodů. Podle výsledků vyhodnocení nabídek pro pojištění majetku a přerušení provozu lze společnosti doporučit uzavřít novou pojistnou smlouvu právě s pojišťovnou Triglav. Jediným problémem při uzavírání nové pojistné smlouvy by mohlo být právě stáří elektroniky. Pojišťovna totiž pojišťuje pouze elektroniku do stáří 6 let věku. Tento požadavek na rozsah pojištění společnost nesplňuje.

60 Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu 60 Druhý a zároveň poslední vyhodnocovací scoring model je sestaven pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob. Tab. 11 Vyhodnocovací scoring model pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob Kritérium Váha Výše pojistného v Kč Pojistné podmínky Celkové hodnocení předložené nabídky 70 % 20 % 10 % Vybrané komerční pojišťovny GP HVP KOOP SLAVIA UNIQA ČSOB Kč Kč Kč Kč Kč Kč ,40 2,80 1,40 2,10 2,10 0,70 spíš splňuje splňuje splňuje nenalezeny splňuje splňuje ,40 0,20 0,20 0,60 0,20 0,20 velmi dobrá dobrá velmi dobrá velmi dobrá dobrá velmi dobrá ,20 0,30 0,20 0,20 0,30 0,20 Celkem bodů 100 % 2,00 3,30 1,80 2,90 2,60 1,10 Celkové pořadí Zdroj: vlastní konstrukce na základě informací ze strany managementu společnosti a z nabídek hodnocených komerčních pojišťoven, Na základě zvolených kritérií a jejich vah dosáhla nejlepšího hodnocení pojišťovna ČSOB, která získala nejmenší počet bodů. Pojišťovna ČSOB je současným pojistitelem společnosti a lze tedy konstatovat, že si společnost pro krytí svých rizik vybrala správnou pojišťovnu. Jediným negativem je absence možnosti slev, kterou neuvádí ani ve své nabídce, na svých internetových stránkách ani v pojistných podmínkách.

61 Diskuze 61 6 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a analyzovat rizika vybraného podnikatelského subjektu, následně zhodnotit vlastní zajištění proti těmto rizikům realizované prostřednictvím pojištění. V případě zjištění nedostatečného zajištění společnosti bylo dalším cílem navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení situace. Nejdříve byla jednotlivá rizika identifikována a to ve spolupráci s managementem vybrané společnosti. Provedením analýzy identifikovaných rizik bylo zjištěno, která z těchto rizik jsou natolik významná, že by měla být přenesena na specializovanou instituci, tedy na pojišťovnu. Z pojistných smluv společnosti bylo zjištěno, že všechna takto vyhodnocená rizika, s výjimkou rizika přerušení provozu, má společnost pojištěna. Po bližším prozkoumání pojistných smluv však byly odhaleny některé nedostatky současné pojistné ochrany společnosti. Tyto nedostatky se týkaly zejména velikosti stanovených pojistných částek a limitů plnění a byly přisuzovány snaze společnosti ušetřit na pojistném. V návaznosti na nedostatky pojistných smluv společnosti byly osloveny vybrané komerční pojišťovny s žádostí o předložení nabídky na tyto pojistné produkty a navíc na pojištění přerušení provozu. Předložené nabídky pojišťoven byly poté hodnoceny prostřednictvím scoring modelu, přičemž nejlepšího hodnocení dosáhla ta pojišťovna, která získala nejmenší počet bodů. Ve scoring modelu byly jednotlivé pojišťovny hodnoceny podle předem stanovených kritérií, těmto kritériím byly dále stanoveny váhy dle jejich důležitosti pro danou společnost. Jako prioritní bylo určeno kritérium ceny pojištění (výše pojistného), kterému tak byla v modelu přiřazena nejvyšší váha. U pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob vyšla jako nejlépe hodnocená současná pojišťovna společnosti. Do hodnocení nabídky na pojištění majetku a přerušení provozu nebyla zahrnuta současná pojišťovna společnosti, neboť její nabídka neobsahovala přerušení provozu a byla tedy s ostatními nabídkami neporovnatelná. Nejlepšího hodnocení zde dosáhla Triglav pojišťovna, a. s. Společnost však nesplňuje požadavek pojišťovny na stáří elektroniky. Druhého nejlepšího hodnocení dosáhla MAXIMA pojišťovna, a. s., u které společnost stanovené podmínky splňuje. Při rizikové analýze společnosti bylo vycházeno z obecných zásad risk managementu. Tyto zásady jsou univerzální a je možné je tedy aplikovat na jakýkoliv podnikatelský subjekt, který chce efektivně řídit rizika, která jej ohrožují. Zvláště pro společnost jako je STUARE, s. r. o. je efektivní řízení rizik důležité. Jedná se totiž pouze o malou společnost ve velkém konkurenčním prostředí, která navíc nedisponuje žádnými finančními rezervami a realizace některých rizik (jako je např. požár) by jí mohla při neefektivním řízení rizik stát i její samotnou existenci. Prvním krokem efektivního řízení rizik je správná identifikace a klasifikace rizik ohrožujících daný podnikatelský subjekt. Při identifikaci rizik je důležité, aby daný podnikatelský subjekt znal rizika, která jej ohrožují (rizika zjevná), ale

62 Diskuze 62 aby byl také schopen odhadnout rizika skrytá a rizika potenciální, která ho mohou ohrozit v budoucnosti. Proto byla všechna rizika, která jsou v práci uvedena, konzultována s managementem společnosti, který by měl mít nejlepší povědomí o těchto rizicích. Většina rizik, která byla u vybrané společnosti identifikována, je popsána i v publikacích zabývajících se tématem řízení rizik. Byla však identifikována i taková rizika, která jsou pro danou společnost hrozbou, ale kterými se příslušná literatura nezabývá. Jedná se o riziko přerušení dodávek elektřiny a riziko vyplývající z legislativy a norem ISO. Přerušení dodávek elektřiny je rizikem pro každý výrobní podnik jako je společnost STUARE, s. r. o., jejíž činnost je na dodávkách elektřiny přímo závislá. Také riziko vyplývající z legislativy a norem ISO má svůj význam, neboť má omezující charakter (např. v oblasti řízení jakosti). Při klasifikaci rizik byla použita kombinace několika klasifikací, které uvádí jednotlivé publikace, ze kterých bylo v této práci čerpáno. V praxi není možné použít klasifikaci pouze podle jednoho hlediska, neboť to není efektivní. Jednotlivé klasifikace se zaměřují pouze na jednu konkrétní oblast (hledisko), podle kterých rizika rozdělují (např. klasifikace rizika podle velikosti se zabývá rozdělením rizik podle jejich četnosti a závažnosti, neukazuje ovšem jakých oblastní se daná rizika týkají nebo zda tyto rizika ohrožují podnik zevnitř či zvenčí). Nejdříve byla všechna identifikovaná rizika rozdělena na rizika interní a externí. Toto rozdělení je důležité pro uvědomění si, která rizika vznikají uvnitř společnosti samotné a která jí naopak ohrožují zvenčí. Dále byla rizika rozdělena podle jednotlivých oblastí, kterých se týkají, a to na rizika výrobní, ekonomická a logistická. Při kvalitativní analýze rizik pak byla použita klasifikace rizik podle velikosti, která jednotlivá rizika rozděluje podle jejich četnosti a závažnosti. Toto rozdělení rizik je velmi důležité, neboť ukazuje, která rizika ohrožují podnik nejvíce a která by svou realizací mohla společnosti způsobit velké finanční až existenční problémy. A právě na tato rizika by se měla společnost zaměřit. Při analýze pojistných smluv společnosti STUARE, s. r. o. byly zjištěné některé nedostatky těchto smluv, které byly zprvu přisuzovány špatnému nastavení daných pojištění. Po konzultaci těchto skutečností s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem však bylo zjištěno, že se nemusí nutně jednat o nedostatky, nýbrž o jistou variantu řešení řízení rizik dané společnosti. Některé postupy, které jsou při řízení rizik podnikatelských subjektů používány v praxi, tak není možné vyčíst z příslušné literatury, což poukazuje na skutečnost, že postupy získané pouze z teorie nemusí vézt k efektivnímu řízení rizik. Při bližším prozkoumání problematiky řízení rizik nejen z teoretického, ale i praktického pohledu (osobní rozhovor s pojišťovacím makléřem společnosti FT Makléřská, s. r. o. Jiřím Trojanem ze dne ) bylo zjištěno, že při volbě vhodné pojistné ochrany je třeba dbát nejen na výsledky rizikové analýzy, ale podívat se i na možnosti dané společnosti. Zda společnost disponuje dostatečnými finančními prostředky, zda vytváří rezervy či nikoli a další.

63 Diskuze 63 Společnost STUARE, s. r. o., jejíž rizika byla analyzována v této práci, nemá dostatečné finanční prostředky na to, aby vytvářela rezervy a je pro ní tedy vhodné mít všechna významná rizika pojištěna. Při zkoumání jednotlivých nabídek pojišťoven bylo zajímavé sledovat rozdíly mezi nabídkami samotných pojišťoven a nabídkami zaslanými prostřednictvím pojišťovacího makléře Renomia, a. s., ale i rozdíly mezi jednotlivými nabídkami makléře. Některé nabídky byly zpracovány lépe, jiné působily, že byly zpracovány neúplně. Ani nabídky, které byly obdrženy přes pojišťovacího makléře společnosti nebyly vždy propracovány stejně. Nejlépe byla zpracována nabídka na pojištění majetku a přerušení provozu, kde byly řešeny různé varianty pojištění a nastíněno i verbální hodnocení daných pojistitelů. V nabídce na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob byly uvedeny pouze informace o výši pojistného. Nedostatky některých nabídek tak vedly k tomu, že bylo potřeba některé informace dále dohledávat a to buď na webových stránkách daných pojišťoven nebo přímým dotazem na tyto pojišťovny, popř. pojišťovacího makléře. Rozporuplnost nabídek zaslaných prostřednictvím pojišťovacího makléře Renomia, a. s. vyvolává otázku týkající se kvality služeb daného pojišťovacího makléře. Kvalitní výběr pojišťovacího makléře je totiž dalším krokem k efektivnímu řízení rizik.

64 Závěr 64 7 Závěr Tato bakalářská práce je zaměřená na řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. Cílem práce bylo identifikovat a analyzovat rizika vybraného podnikatelského subjektu, následně zhodnotit vlastní zajištění proti těmto rizikům realizované prostřednictvím pojištění. V případě zjištění nedostatečného zajištění společnosti bylo dalším cílem navrhnout řešení vedoucí ke zlepšení situace. Při analýze rizik vybrané společnosti se vycházelo z obecných zásad risk managementu. Prvním krokem byla identifikace rizik, ohrožujících daný podnikatelský subjekt. Celkem bylo identifikováno 12 rizik, přičemž riziko požáru bylo vyčleněno zvlášť od ostatních živelních rizik a to vzhledem k jeho závažnosti. Dále byla provedena analýza identifikovaných rizik a to prostřednictvím kvalitativní a kvantitativní metody měření rizik. Jako nejzávažnější rizika, jejichž realizace by mohla vybranou společnost nejvíce ohrozit, byla vyhodnocena tato rizika: již zmiňované riziko požáru a riziko škody v důsledku provozované činnosti. Tato 2 rizika by měla mít společnost rozhodně pojištěna. Jako další pro společnost významná rizika, která by také měla být kryta prostřednictvím pojištění, byla vyhodnocena tato rizika: riziko ostatních živlů, riziko přerušení provozu, riziko odcizení, riziko vandalství, riziko přerušení dodávek elektřiny a riziko škody způsobené vadným výrobkem. Všechna takto vyhodnocená rizika kromě rizika přerušení provozu a rizika přerušení dodávek elektřiny má společnost pojištěna. Pojištění rizika přerušení dodávek elektřiny komerční pojišťovny nenabízejí. Pojištění přerušení provozu je však standardním pojistným produktem, který nabízí každá pojišťovna orientující se na pojištění podnikatelských subjektů. Dále byla hodnocena současná pojistná ochrana vybrané společnosti s ohledem na identifikovaná rizika. Hodnoceny tak byly 2 pojistné smlouvy z celkových 4: smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky a smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob. Zbylé 2 smlouvy se týkaly pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. První z těchto pojištění je natolik významné pro celou lidskou společnost, že bylo nastaveno jako pojištění povinně smluvní. Druhé se týká odpovědnosti zaměstnanců a mělo by tak být spíše v jejich kompetenci, neboť právo na náhradu škody způsobené zaměstnancem má každý zaměstnavatel a je zakotveno i v zákoníku práce České republiky. U jednotlivých smluv byly zjištěny nedostatky týkající se stanovených pojistných částek/limitů plnění, které byly nastaveny na nižší úrovni než by měly být, což bylo přisuzováno snaze společnosti ušetřit na pojistném. Dále byla provedena analýza nabídek vybraných komerčních pojišťoven, které byly osloveny za účelem přednesení svých nabídek na pojištění těch rizik,

65 Závěr 65 která společnost nejvíce ohrožují. U nabídky na pojištění majetku a přerušení provozu nebyl hodnocen současný pojistitel společnosti, neboť současná pojistná smlouva společnosti na pojištění majetku neobsahuje pojištění přerušení provozu a dále byla z pojištění vyloučena nemovitost. Tato pojistná smlouva tak byla s ostatními nabídkami neporovnatelná. Společnost navíc není se službami daného pojistitele příliš spokojená a uvažuje o změně. Také z tohoto důvodu nebyl daný pojistitel osloven, aby svoji nabídku pro společnost rozšířil o pojištění přerušení provozu. Z hodnocení pak vyšla nejlépe pojišťovna Triglav, a. s., u které však společnost nesplňovala podmínku na stáří elektroniky. Druhou nejlépe hodnocenou komerční pojišťovnou byla pojišťovna MAXIMA, a. s. Zde společnost splňovala všechny podmínky pro uzavření pojistné smlouvy. Z hodnocení nabídek na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob vyšel nejlépe současný pojistitel společnosti. Společnosti STUARE, s. r. o. bylo vzhledem k uvedeným skutečnostem doporučeno, aby zvážila spolupráci s jiným pojišťovacím makléřem. V případě pojištění majetku a přerušení provozu by měla společnost uzavřít smlouvu s tou pojišťovnou, jejíž hodnocení bylo nejlepší a u které byly splněny všechny podmínky. Touto pojišťovnou byla pojišťovna MAXIMA, a. s. U pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob bylo společnosti doporučeno zůstat u daného pojistitele, navýšit však limit pojistného plnění u pojištění odpovědnosti za škodu z činnosti a ze vztahu.

66 Literatura 66 8 Literatura Knižní zdroje: DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha : Ekopress, ISBN VÁVROVÁ, E., DOLOŽÍLKOVÁ, M. A STUCHLÍK, R. Pojišťovnictví: Vybrané kapitoly pro základní kurs. 2. vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., ISBN SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., ISBN DAŇHEL, J. A KOL. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, ISBN MARTINOVIČOVÁ, D. Pojištění podnikatelských subjektů. 1. vydání. Ostrava: Key Publishing, ISBN PÁLENÍK, V. A KOL. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. 1. vydání. Praha: Linde, ISBN TICHÝ, M. Ovládání rizika: Analýza a management. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, ISBN JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, ISBN

67 Literatura 67 Internetové zdroje: ALLIANZ POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností a vadou výrobku. Praha, Dostupné z: VPP-odpovednost.pdf ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN [online] [cit ]. Výroční zpráva 2011, Dostupné z: %C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy ČESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA [online] [cit ]. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání. Dostupné z: ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku podnikatelů. Praha, Dostupné z: ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění movitých věcí k podnikání. Praha, Dostupné z: ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení. Praha, Dostupné z: ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění přerušení provozu podnikatelů. Praha, Dostupné z: ČESKÁ POJIŠŤOVNA [online] [cit ]. Zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Dostupné z:

68 Literatura 68 GENERALI POJIŠŤOVNA. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu pro provozní a individuální rizika. Praha, Dostupné z: provozni%20odpovednost%20za%20skodu.pdf HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA [online] [cit ]. Povinné ručení. Dostupné z: HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. Smluvní ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti. Praha, Dostupné z: RENOMIA [online] [cit ]. O společnosti. Dostupné z: SCORING MODELS [online] [cit ]. What is a Scoring Model?. Dostupné z: SLAVIA POJIŠŤOVNA [online] [cit ]. Povinné ručení. Dostupné z: SVĚT TISKU [online] [cit ]. Stuare, s. r. o. Dostupné z: UNIQA POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu zvláštní část. Praha, Dostupné z: Czechia/VPP_pro_podnikatele_hcm pdf WÜSTENROT POJIŠŤOVNA [online] [cit ]. Povinné ručení. Dostupné z: Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. In: Dostupné z:

69 Literatura 69 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Dostupné z: Interní zdroje společnosti: Pojistná smlouva o pojištění majetku proti živelním rizikům, riziku odcizení a vandalismu a o pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky, Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, Rozvaha, Ostatní zdroje: Nabídka Generali Pojišťovny, a. s. na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, Nabídka Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s. na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, Nabídka Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group na pojištění majetku a přerušení provozu a pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, Nabídka MAXIMA pojišťovny, a. s. na pojištění majetku a přerušení provozu, Nabídka Slavia pojišťovny, a. s. na pojištění majetku a přerušení provozu a pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických, Nabídka Triglav pojišťovny, a. s. na pojištění majetku a přerušení provozu, Nabídka UNIQA pojišťovny, a. s. na pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob, 2012.

70 Přílohy 70 Přílohy

71 Přílohy 71 A Příklady pojistných produktů dle věcné klasifikace rizik Věcná klasifikace rizik Rizika výrobní Rizika ekonomická Rizika obchodní Příklady pojistných produktů Pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění zemědělských rizik Pojištění pro případ odcizení Pojištění ztrát způsobených přerušením provozu Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu organizace Pojištění finančních rizik Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu organizace Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou managementem Pojištění ztrát způsobených přerušením provozu Pojištění finančních rizik Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu organizace Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem Pojištění dle formy vzniku dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné/povinné dobrovolné dobrovolné dobrovolné/povinné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné Rizika informační Pojištění elektronických zařízení dobrovolné Rizika sociální Pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání Pojištění odpovědnosti organizace za škodu způsobenou zaměstnancům Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou managementem Úrazové pojištění Životní pojištění Pojištění léčebných výloh Pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti zákonné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné dobrovolné Rizika technická Enviromentální pojištění dobrovolné Rizika logistická Dopravní pojištění přepravy dobrovolné/povinné Pojištění pro případ odcizení věcí dobrovolné

72 Přílohy 72 B Objem sněhových zásob [mil. m3] v povodí po VD Brno

73 Přílohy 73 C Seznam strojů a strojního vybavení společnosti STUARE, s. r. o., které není pojištěno prostřednictvím leasingu Stroje a strojní zařízení Řezačka Prism Tiskový stroj Komori Spica 429P Horizont Cabs systém 4000 Komori Lithrone 428EM Falcka Laminátor Foliant 520T Lepička Planax Plotr Snášečka Plagmatic 30 Vysekávací stroj N Vyvolávací automat Logo Line Reprodukční kamera Páskovací stroj Kamera na kovolisty Pořizovací cena v Kč Kč ,50 Kč Kč Kč Kč ,22 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: interní informace společnosti STUARE, s. r. o., 2012.

74 Přílohy 74 D Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odcizení věci České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group

75 Přílohy 75

76 Přílohy 76 E Vyplněný dotazník na pojištění majetku

77 Přílohy 77

78 Přílohy 78

79 Přílohy 79

80 Přílohy 80

81 Přílohy 81 F Vyplněný dotazník pro pojištění odpovědnosti za škodu fyzických a právnických osob

82 Přílohy 82 G Vyplněný dotazník pro pojištění přerušení provozu

83 Přílohy 83