Zarządzanie (ład przestrzenny) Realizovaný Ne. X (v jiné verzi) Europejskie centrum informacji. Wyższa Szkoła Policyjna. EUROSTAT bank danych

Transkript

1 Poznámky ke Koncepci hospodářského rozvoje pro Euroregion Nysa-Nisa-Neisse zpracované Dornier GmbH. Regionální a environmentální plánování Friedrichchafen. Dr. Mirosław Zdulski 1. Dokument byl zpracován na objednávku Ministerstva hospodářství a práce Svobodného státu Sasko, což výrazně ovlivnilo jeho formu a charakter. 2. Důležitý byl i čas, v jakém vznikl, to znamená rok 1993 doba diskusí o obdobných dokumentech týkajících se rozvoje celého polsko-německého příhraničí (nejkontroverznějším Stolpeho plánu, kde byla německým partnerům připsána funkce zázemí pro hospodářsky se rozvíjející východní spolkové země). III. Koncepci lze v jisté míře považovat jako strategii rozvoje Euroregionu, protože: zahrnuje diagnózu jeho polohy, při zohlednění územního uspořádání, struktury obyvatelstva, ekonomiky a trhu práce, bydlení, dopravy, technické a sociální infrastruktury, zemědělství a přírodního prostředí a rekreace a nadregionálních vlivů, pomocí ukazatelů stanovuje v každé z dříve uvedených oblastí socioekonomickopřírodního života slabé a silné stránky; zahrnuje koncepci rozvoje Euroregionu se zvláštním zohledněním: problémů integrace, cílů a úrovní aktivit, prezentace a podmínek výběru konkrétních projektů. IV. Cíle Koncepce byly stanovena dva: pomoc partnerů při odstraňování zaostalostí vyplývajících s periferní polohy; zvýšení životní úrovně obyvatel region prostřednictvím vnitřní mobilizace (s. 5) obcí tvořících Euroregion. V. Bylo definováno několik ohrožení pro tyto cíle: v demografické oblasti: vylidňování jistých území (zejména německých), zvyšující se podíl starších osob a klesající podíl mladých věkových kategorií; v oblasti bydlení: rozdíly v hustotě na pokoj mezi německou, polskou a českou stranou Euroregionu, rozdíly týkající se obytné plochy, stavu technické vybavenosti a

2 nutnosti investování do staré bytové zástavby, v atraktivitě území v jednotlivých částech Euroregionu; v hospodářské oblasti: s ohledem na stav krize, jaká postihovala celé území, se soustřeďovala na prezentaci stavu (odvětví ekonomiky) a konstatovala, že jakékoliv prognózy nejsou možné; na základě tehdy existujících informací poukazovala na ekonomickou atraktivnost a neatraktivnost okresů (zejména německých); nejvíce pozornosti se věnovalo problému dopravy (popis železničních uzlů, hraničních přechodů, mezinárodních a státních silnic, místních a obecních komunikací, letecké dopravy) při zdůraznění špatných dopravních podmínek: ve směrech sever-jih v celém Euroregionu a v celé české části a v oblasti Jelení Hory a Lubaně; v oblasti technické infrastruktury: horší vybavenost polské části Euroregionu plynem, ústředním topením (polská a částečně německá část), tekoucí vodou (hůře rozvinutá vodovodní síť v polské a české části), nedostatky v oblasti hospodaření s odpadními vodami (40% obyvatel Euroregionu bez připojení k čistírně odpadních vod), existence skládek s krátkou dobou užívání nebo jejich absence; nízký počet telefonických spojů (především na české straně); v sociální oblasti: nižší podíl lékařů na polské straně ve srovnání s německou a českou stranou; chybějící místa pro starší občany (některá území na polské a německé straně); horší vybavenost polské strany specializovanými sportovními zařízeními, stárnoucí sociální infrastruktura na polské a německé straně a nutnost modernizace; v oblasti zemědělství a přírodního prostředí: diferencovanost euroregionu z hlediska kvality půdy, co ovlivňuje podnikání, velký podíl osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví na polské straně, ohrožení kyselými dešti (zejména na české straně), nutnost zalesnění území a absence opatření pro ochranu životního prostředí, nutnost propagace pěstitelských forem přizpůsobených horským a podhorským oblastem, chybějící údaje o vlivu dolu a elektrárny v Turowě na životní prostředí; v oblasti rekreace, odpočinku a cestovního ruchu: rizika nebyla uvedena; nadregionální vlivy: bylo poukázáno na vysoké náklady fungování třístranných grémií, absenci rychlých a viditelných výsledků spolupráce; omezení Euroregionu na zprostředkovávání (katalyzátor) kontaktů mezi občany, sdruženími a dalšími strukturami; existence oboustranných předsudků vyplývajících z historických zkušeností (obava před německou dominací z polské strany, kriminalitou páchanou polskými občany na německé straně). VI. Základní námitka se týká metodologické a technické stránky určování silných a slabých stránek jednotlivých oblastí: chybějící důslednost v použití ukazatelů: "Jako porovnávací ukazatel bylo-li to možné se použilo průměrné ukazatele pro Německo, Polsko a Českou republikou. Vedle toho byly použity průměrné hodnoty starých a nových německých zemí, Saska a

3 jelenohorského vojvodství" (s. 79) chybí informace, jaký ukazatel byl přijat při popisu silné a slabé stránky; soustředění se především na stanovení silných a slabých stránek německé části Euroregionu, polská a česká část je pouze pozadím pro odůvodňování. VII. Ve stromu cílů: zmizel problém překonání perifernosti, což bylo zdůrazněno v úvodní částí Koncepce, a zůstal pouze hospodářský růst; zvýšení životní úrovně obyvatel regionu prostřednictvím vnitřní mobilizace obcí tvořících Euroregion bylo nahrazeno takovým cílem jako je: zlepšení integrace; první cíl měl být naplněn prostřednictvím: integrace hospodářského rozvoje a trhu práce (podrobné cíle: zlepšení demografického potenciálu, zvýšení atraktivity pracovních nabídek, zvýšení cestovního ruchu) a zlepšení rámcových hospodářských podmínek regionu (podrobné cíle: zlepšení dopravních podmínek; zlepšení hospodaření s odpadními vodami, infrastruktury, bytových podmínek, modernizace zástavby, posílení demografického potenciálu, rekreace, stavu životního prostředí); druhý cíl měl být naplněn prostřednictvím: rozvoje regionálních organizačních možností (podrobné cíle: vypracování pravidel pro nadregionální spolupráci, koordinace aktivit; zlepšení jazykových kompetencí) a zvýšení regionální identity (podrobný cíl: prohlubování nadregionálních vazeb, podpora vícejazyčných médií); oba hlavní cíle spojuje podřazený cíl: zlepšení image. VIII. Hodnocení navrhovaných voleb a kritérií hodnocení projektů: i když se poukazovalo na využití kritérií zohledňujících specifiku regionu, očekávání rozhodujících aktérů a záměry Evropské unie (s. 112), tak v navrhovaných projektech dominují ty, které měly především přispět německé straně a byly v souladu s programem INTERREG.

4 Zarządzanie (ład przestrzenny) Realizovaný Ne Trójstronna akademia zarządzania Strategia rozwoju komunikacji osobowej (v jiné verzi) Europejskie centrum informacji Książka adresowa Euroregionu Współpraca służb bezpieczeństwa publicznego Wyższa Szkoła Policyjna EUROSTAT bank danych Wspólne planowanie dla miast granicznych Rozwój systemu bankowego Planowanie przestrzenne: - dla trzech części Euroregionu (v jiné verzi) - plan regionalny dla Euroregionu - zagospodarowanie tzw. Małego Trójkąta (v jiné verzi (v jiné verzi) Gospodarka i rynek pracy Realizovaný Ne Saksońsko-czesko-polska giełda przedsięwzięć Międzyregionalna rada Związkowa Agencja Technologii i Innowacji (v jiné verzi) Centrum Technologii w Przemyśle Tekstylnym Instytut naukowo-badawczy ds.

5 rekultywacji zdewastowanych powierzchni na cele rolnicze Specjalny obszar ekonomiczny Zgorzelec Gorlitz Ponadgraniczna współpraca instytucji i organizacji Rekonstrukcja terenów poprzemysłowych, lotnisk itp Przyroda i środowisko Realizovaný Ne Instytut rekultywacji rolnictwa i leśnictwa Obszar chornionego krajobrazu Doliny Nysy Łużycki rezerwat leśny Centrum Ochrony Przyrody w Górach Żytawskich Bank danych stanu środowiska przy 3 szkołach wyższych Euroregionu Stacja usług dla ochrony przyrody w Horce Centrum Kultury Ekologicznej Czarne Infrastruktura techniczna Realizovaný Ne Oczyszczalnie: Pieńsk/Bad Muskau Zittau/Hradek Luckendorf/Petrovice Varnsdrof/Rumburk Krompach/Jonsdorf/Zittau

6 Bogatynia/Chrostava Modernizacja Elektrowni Turów Wykorzystanie ciepła z Elektrowni Turów Linia energetyczna Hradek- Varnsdorf Gazociąg Czechy/Niemcy do Bogatyni Kabel telekomunikacyjny Pieńsk Ogólnie: telekomunikacja (v jiné verzi) (v jiné verzi) Infrastruktura socjalna Realizovaný Ne Rozbudowa Szkoły Ziitau/Gorlitz Program: zabawa-mowa-ruch Gorlitz Trójstronny Instytut Szkół Wyższych Zittau Szkoła muzyki i śpiewu w Gorlitz Euroopera Zgorzelec/Gorlitz (v jiné verzi) Czasopismo Viadukt Akademia Nauk Przyrodniczo- Humanistycznych i Sztuk Pięknych Wschód - Zachód Miedzynarodowe Centrum Kongresowe w Marienthal Obiekty dla spotkań młodzieżowych (v jiné verzi) (v jiné verzi) Współpraca medycznofizjologiczna (Instytut) Przewodnik kulturalny i artystyczny Euroregion NYSA Ogólne: wprowadzenie fakultetów humanistycznych w (v jiné verzi)

7 szkołach wyższych Wypoczynek i turystyka Kąpielisko uzdrowiskowe Bad Muskau/Łęknica i park Park rekreacyjny: Uhyrot Bluno Dolina Sprewy (Spreetau) Wielojęzyczna mapa turystyczno-rekreacyjna Euroregionalny związek turystyczny Turystyka miejska w ramach związku 6 miast łużyckich Muzeum plenerowe (zabytki łużyckie) Modelowy bank dla turystyki Program rwące potoki na górnej Szprewie Park wypoczynku i dydaktyki ekologicznej Jelenia Góra Giełda turystyczna Basen z atrakcjami w Krauschwitz Trasy rowerowe Odnowa zabytków dla turystyki Marketing dla obiektów kultury i rekreacji Powiększenie ilości miejsc hotelowych i restauracyjnych Doskonalenie kadr dla turystyki (ano, v jiné verzi)

8 Komunikacja Rozbudowa linii kolejowej (wysoki standard): Liberec- Zittau-Gorlitz-Cottbus-Berlin Rozbudowa linii kolejowej (wysoki standard): Drezno- Gorlitz- Jelenia Góra-Wrocław (v jiné verzi) Kolej regionalna: Bautzen/Gorlitz-Zitauu- Liberec-Jelenia Góra- Zgorzelec- Gorlitz/Bautzen Kolej Leśna Bad Muskau Linia autobusowa Niesky- Karpacz Autostrada A-3 Autostrada A-4 Droga szybkiego ruchu Most dla pieszych Ostritz- Manienthal Most na Starym Mieście Gorlitz Liberec-Hradek-Zitttau- Wessenburg Droga do przejścia Rumburk/Neugersdorf Objazd wsi Rozany do przejścia granicznego Lotnisko Rotenberg lub Krzywa Lotnisko Bautzen (regionalne) Lotnisko Liberec

9 Przejścia graniczne: Na autostradzie A4/E40 Zittau/Hradek Hagenswerde/Radomierzyce Deschka/Pieńsk Podrasche/Przewóz Bogatynia/Kundratice Miłoszów/Srbska Czerniawa Zdrój/Nove Mesto Rumburk/Seifhennesdorf Rumburk/Neugersdorf Razany/Sohland Lobeudowa/Langburkensdorf Cernousy/Liwidaru Jakuszyce/Harrachov D. Poustevna/Sebnitz Visecka bauda/szrenica Korenov/Orle Smrk/Izerski Stóg Petrovice/Luckendorf Krompsch/Jonsdorf Gorlitz/Schlauroth Shrnutí 1. Zpracovanou Koncepci nelze považovat za rozvojovou strategii: sice obsahuje oblasti analýzy (obyvatelstvo, ekonomika, bydlení, doprava) a ukazatele, ale zároveň neobsahuje časové vymezení a metody jejich ověření; definované cíle nejsou soudržné (v úvodní části a ve stromu cílů); nejasná je metodologická část (použití ukazatelů). 2. Lze mít dojem, že Koncepce byla zpracována pro potřeby německé strany a v tehdejší době

10 dle dostupných prostředků a cílů INTERREGu. 3. Jistým vysvětlením může být skutečnost, že v době, kdy dokument vznikal, bylo obtížné tvořit jakékoliv prognózy s ohledem na rychlé tempo změn, které probíhaly v každé zemi. 4. Přes chaotický charakter navrhovaných projektů, se jich velké množství podařilo v původní nebo upravené formě zrealizovat, což lze považovat za pozitivum tohoto dokumentu. 5. Když ale zohledníme cíle, které byly formulovány: a) popsané ve stromu cílů: integrace hospodářského rozvoje a trhu práce, zlepšení hospodářských podmínek, zlepšení image regionu, rozvoj regionálních organizačních možností, zvýšení regionální identity, tak by bylo obtížné konstatovat, že bylo dosaženo významného pokroku. b) ani k perifernosti nelze poskytnout jednoznačnou odpověď. V důsledku vytvoření hraničních přechodů (které již dnes nikdo nepotřebuje) se v nějaké míře podařilo prolomit perifernost tří příhraničních oblastí. Dle mého názoru, se však nepodařilo překonat (a dokonce můžeme hovořit o prohlubování perifernosti možná kromě libereckého regionu) perifernost vůči ostatním regionům státu, a dokonce jiným regionům vojvodství.