Studie stavu teplárenství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studie stavu teplárenství"

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Studie stavu teplárenství prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c. a kolektiv Ostrava 11. února 2011 Řešení veřejné zakázky ev. čísla: Zadavatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

2 OBSAH 1. Zhodnocení současného stavu teplárenství České republiky s ohledem na surovinové zdroje, ekologické požadavky a energetický mix Surovinová základna českého teplárenství, rozložení zdrojů Hodnocení podílu a možností využití obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie Disponibilita paliva faktor ovlivňující životnost výroben energie Výroba a spotřeba tepla v ČR Výroba tepla v centralizovaných zdrojích (CZT) Tendence v centrální výrobě tepla a v energetickém mixu Tendence v užití centrálně vyrobeného tepla Ceny centrálně vyráběného tepla pro konečného spotřebitele Hrozba nedostatku uhlí Dlouhodobé bilance hnědého a černého uhlí a zajištění paliv pro výrobu CZT Shrnutí charakteristik a ohrožení centrální výroby tepla Rekapitulace výhod, nevýhod a ohrožení další činnosti teplárenství (CZT) Výroba tepla a využití surovin v decentralizovaných zdrojích (DZT) Ekologické nároky na teplárenství ve vztahu k emisím a surovinovým zdrojům Predikce vývoje těžby hnědého uhlí a dodávek paliva pro potřeby energetiky a teplárenství Současná těžba hnědého uhlí a lignitu v ČR Zásoby hnědého uhlí jednotlivých činných lomů k a jejich životnost Problematika využití zásob výhledových a rezervních lokalit Predikce vývoje těžby v severočeské hnědouhelné a sokolovské pánvi Predikce vývoje dodávek paliva pro potřeby energetiky a teplárenství a dlouhodobé bilance hnědého uhlí Výchozí stav v produkci hnědého a černého uhlí a v jeho užití Dodávky hnědého a černého uhlí do energetiky a teplárenství v roce Budoucí potřeby hnědého a černého uhlí Budoucí potřeby hnědého uhlí Smluvní zajištění budoucích potřeb hnědého uhlí Souhrnné porovnání charakteristik budoucího trhu s hnědým uhlím Souhrnné zhodnocení predikce vývoje dodávek paliva pro potřeby energetiky a teplárenství a dlouhodobých bilancí uhlí Ověření reálného množství a kvality vytěžitelných zásob černého uhlí Dlouhodobá bilance černého uhlí Shrnutí situace v perspektivě zásobování ČU Analýza současného stavu teplárenství ČR s ohledem na využívání zemního plynu Základní informace k zemnímu plynu Podíl ZP na celkovém energetickém mixu v teplárenství Možnosti využití a zabezpečení zásob ZP z domácích zdrojů Diverzifikace dostupnosti plynu k jednotlivým CZT Možnosti přechodu CZT z HU na ZP Dostupnost plynovodů, kapacita transformačních stanic, problémy připojení, další vyvolané investice Vlastní přestavba zdroje: Ekonomické a technické problémy Časové hledisko přestavby Ekonomická návratnost a možnost financování Legislativní problémy Dílčí závěr

3 4. Analýza současného stavu teplárenství ČR s ohledem na využívání obnovitelných zdrojů (biomasy, odpadů, tepelných čerpadel) Obecné předpoklady využití OZE v energetice Směrnice EU Dosavadní využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla v ČR Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů Chytrá energie Připomínky k možnostem budoucího využití potenciálu OZE Možnosti využívání biomasy v teplárenství Možnosti využívání lesnické biomasy Odpady jako potencionální zdroj v teplárenství Energeticky využitelný potenciál KO v ČR Energeticky využitelný potenciál směsných paliv na bázi odpadů Tepelná čerpadla Reálné alternativní zdroje surovin pro výrobu tepla z hlediska emisí Principy spalování aplikace na dřevní hmotu a komunální odpad Vlastnosti alternativních surovin dřeva a komunálního odpadu Emise při využití reálných alternativních zdrojů tepla Závěr kapitoly Maximalizace využívání tuzemské zdrojové základny včetně implementace principů evropské strategie Raw Materials Initiative tak, aby byla zajištěna odpovídající surovinová a energetická bezpečnost ČR a vyvážený energetický mix Strategie Raw Materials Initiative a její implementace v ČR Energetické bilance a maxima využití tuzemských energetických surovin Ekonomická krize a její dopady do energetických odvětví Disponibilita zdrojů energie Komentáře k podrobné analýze bilancí současné i budoucí potřeby paliv významných tepláren Limity využití hnědého uhlí územně ekologické limity Alternativy dalšího vývoje teplárenství v ČR Využití současných jaderných energetických zdrojů pro teplárenství Možné využití zamýšlených jaderných energetických zdrojů pro teplárenství Porovnání analyzovaných řešení z pohledu energetické bezpečnosti, ekologických požadavků a socioekonomických dopadů Výhody a nevýhody současného teplárenství, jeho příležitosti a hrozby (SWOT analýza) Dopady vynucené substituce HU v teplárenství a předpokládané následky pro průmysl a obyvatelstvo Dopady do průmyslu Dopady na obyvatelstvo Prognóza a doporučení optimálního vývoje teplárenství v ČR do roku Návrhy opatření pro adaptaci teplárenství na nové podmínky na trhu s palivy Reálné možnosti řešení vznikající nerovnováhy mezi disponibilnímí zdroji a potřebami teplárenství Závěr

4 Abecední seznam zkratek použitých v textu zprávy ASŘ BPS BRKO CCG CZT ČSA ČHMÚ ČU ČUE DZT EDR EME EPC EPO ERÚ ES ČR FV HDR HU ISNKO KIC KVET LNG LTO MBÚ NAP NEK OKD OKEČ OZE PEZ POH REZZO SD SEK SFŽP SHP SU TTO TUV TZL UVPK UZSI ÚEL VTL/STL ZP automatizované systémy řízení bioplynová stanice biologicky rozložitelné komunální odpady Czech Coal Group centrální zásobování teplem lom Československá armáda Český hydrometeorologický ústav černé uhlí černé uhlí energetické decentralizované zásobování teplem ekologická daňová reforma elektrárna Mělník elektrárna Počerady elektrárna Poříčí Energetický regulační úřad elektrizační soustava České republiky fotovoltaika metoda využití geotermální energie (z angličtiny hot dry rock) hnědé uhlí integrovaný systém nakládání s komunálním odpadem Krajské integrované centrum nakládání s odpady kombinovaná výroba elektrické energie a tepla- kogenerace zkapalněný zemní plyn (anglicky Liquefied Natural Gas) lehké topné oleje mechanicko - biologická úprava Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů Nezávislá energetická komise Ostravsko karvinské doly, a.s. odvětvová klasifikace ekonomických činností obnovitelné zdroje energie primární energetický zdroj petajoule, jednotka energie, 1015 J plán odpadového hospodářství registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší - eviduje zdroje ovzduší znečišťujících látek, v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. Severočeské doly a.s. státní energetická koncepce Státní fond životního prostředí severočeská hnědouhelná pánev Sokolovská uhelná, a.s. těžké topné oleje teplá užitková voda tuhé znečišťující látky uhlí vhodné pro použití v koksárenství Úřad pro zahraniční styky a informace územní ekologické limity regulační stanice plynu zemní plyn 4

5 1. Zhodnocení současného stavu teplárenství České republiky s ohledem na surovinové zdroje, ekologické požadavky a energetický mix 1.1 Surovinová základna českého teplárenství, rozložení zdrojů Vzhledem k předmětu zadání této studie, bychom mohli úvodní větu definovat jako řečnickou otázku: Kam se ubíráš české teplárenství Pod pojmem Teplárenství jsou v této práci chápány bilance odvozené od dodávek tepla pro rozvod z elektráren, tepláren a výtopen podle údajů ČSÚ (Teplo CZT) a s tímto teplem související vynucenou výrobu elektřiny, tj. elektřinu přímo procesně spjatou s dodávkami tepla (KVET) a výrobu s dodávkami tepla nepřímo související, což je ve většině případů nezbytně nutná kondenzační výroba na odběrových parních turbosoustrojích. Podíl sektoru teplárenství (centrálních zdrojů) na krytí celkových potřeb tepla a podíl teplárenských zdrojů na celkové výrobě elektřiny v ČR je uveden na následujícím obr. č. 1.1 Obrázek č. 1.1 Podíl teplárenství na dodávkách tepla a výrobě elektřiny Pro teplárenskou produkci se využívá zhruba 31% z celkové spotřeby paliv v energetice. Pro zásobování teplem (CZT + DZT) jsou nejvíce využívána tuhá paliva 44% podíl (zejména hnědé uhlí v CZT) a tzv. ušlechtilá paliva 42% podíl (zejména zemní plyn v DZT). Na obnovitelné a druhotné zdroje en. připadá asi 11% podíl, na ostatní paliva a en. cca 3% podíl. Grafické zpracování podílů jednotlivých sektorů energetiky na celkové spotřebě paliv a struktura spotřeby paliv pro zásobování teplem jsou uvedeny na obrázku č

6 Obrázek č.1. 2 Rozložení a struktura spotřeby paliv Teplárenství v ČR je z valné části založeno na využívání vysokotlakých práškových nebo fluidních kotlů s parními protitlakovými a odběrovými turbínami. Teplo je distribuováno horkovodními a teplovodními sítěmi a ve značné míře dosud i parními systémy, poměrně rozšířeny jsou centrální předávací stanice s navazujícími sekundárními tepelnými rozvody. Teplárenství jako obor energetiky realizuje zhruba polovinu svých dodávek tepla pro veřejný sektor (pro obyvatelstvo a služby) a zhruba druhá polovina je určena pro průmysl (výrobní technologie a vytápění hal). V ČR je evidováno téměř 2000 zdrojů vyrábějících centrálně teplo (pro dodávky tepla nebo pro výrobu elektřiny viz REZZO 1). Je vydáno zhruba 650 licencí na výrobu tepla a asi 700 licencí na rozvod tepla (viz údaje ERÚ). Do systému obchodování s emisními povolenkami je zařazeno necelých 400 zařízení, z toho 135 zařízení veřejné energetiky (včetně elektráren ČEZ, a.s.) a 112 zařízení tzv. podnikové energetiky. V teplárenství ČR obecně nelze nalézt nějaká unifikovaná či typová schémata co se velikosti, provedení, účelu a vlastnictví teplárenských soustav týče. Vzhledem k veliké rozmanitosti tohoto sektoru energetiky je v dalších kapitolách a návrzích pozornost soustředěna hlavně na problematiku veřejného teplárenství zásobování měst a obcí, tj. výrobu tepla v centralizovaných zdrojích (dále označovaná jako CZT). Některá specifika závodových energetik byla potlačena. Zjednodušený výčet hlavních problémů teplárenství do určité míry koresponduje s jeho hrozbami. Jedná se zejména o: Paliva pro teplárenství OZE pro teplárenství 6

7 Ekologie a teplárenství Osvěta, propagace a politika 1.2 Hodnocení podílu a možností využití obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie Paliva pro teplárenství - primárním problémem je surovinová politika státu, tj. jaké druhy paliv či energie společnosti nabídneme (zajistíme) a až sekundárním problémem je, jaký systém energetického zásobování, v tomto případě zásobování teplem, bude nejlépe schopen disponibilní sorty paliv či energie technicky, ekonomicky a ekologicky využívat. Současný poměr palivového mixu pro centralizované i decentralizované zásobování (CZT + DZT celkem) je 44/42/14 (uhlí/zp/ostatní). Spektrum možných scénářů disponibility paliv bude limitováno z jedné strany poměrem 40/40/20 (scénář Uhlí) a z druhé strany poměrem 20/60/20 (scénář ZP ). Dopady příslušných scénářů Uhlí a ZP jsou heslovitě uvedeny v tabulce č. 1.1 Tabulka č. 1.1: Hlavní dopady scénářů Uhlí a ZP Potřeba revize územních limitů těžby Spotřeba HU v teplárenství Spotřeba ČU v teplárenství Potřeba zvýšení dovozu ZP Spotř. ZP pro teplárny a decentr. zdroje Pokles dodávek elektřiny z tepláren Celkové dodávky elektřiny z KVET Celkové dodávky elektřiny vynucené Potřeby investic nad běžný rámec Výše investic nad běžný rámec Potřeba vyšších plateb za teplo Navýš. plateb za teplo nad běžný rámec Scénář Uhlí ANO 17 mil. t 2 mil. t NE 5,9 mld. m3 NE 12,5 TWh/r 7,0 TWh/r NE NE - Scénář ZP r NE 7 mil. t 1 mil. t ANO 8,0 mld. m3 ANO 8,0 TWh/r 5,0 TWh/r ANO mld. Kč ANO 12 mld. Kč/r Disponibilita paliva faktor ovlivňující životnost výroben energie Disponibilita paliva se na jedné straně dále zhoršuje, což souvisí s těmito okolnostmi: Sokolovská uhelná deklaruje záměr omezení svých těžeb HU na úroveň cca 6 Mt/rok, což představuje pokrytí vlastní spotřeby SU a spotřeby Elektrárny Tisová s tím, že pro všechny ostatní spotřebitele sokolovského HU zůstane k dispozici necelý 1 milion tun HU ročně. Tato politika SU současně s již prováděným technologickým propojením lomů Jiří a Družba, jehož cílem je svedení veškeré těžby SU na jedno nakládací místo na lomu Jiří, 7

8 umožní prodloužení životnosti lomu Jiří pravděpodobně až do roku 2035, na druhé straně však zkrácení životnosti produkčně menšího lomu Družba z původně uvažovaného období kolem roku 2040 rovněž na rok Výsledkem technologického propojení obou lomů bude optimalizace těžby a zvýšení ekonomiky provozu nového těžebního celku. Novou vládní koalicí deklarovaný záměr nepřipustit těžbu HU za ÚEL dále znejišťuje zejména výrobce tepla pro CZT v teplárnách a představuje i riziko pro ČEZ pokud jde o zajištění HU pro v ELE, budovaný blok 660 MW s nadkritickými parametry páry, neboť stanovisko vládní koalice zatím nerozlišuje v případě ÚEL zda jde o území ovlivněné těžbou lomu ČSA, kde dochází k ohrožení existence dvou obcí, nebo o případ Dolů Bílina, kde střety zájmů s obcemi nejsou. Trvale schodková perspektivní bilance HU z Dolů Bílina, kde nelze vyloučit situaci, že ČEZ jako majitel dolu bude rovněž krýt především své potřeby. Jak je uvedeno výše, existuje však na druhé straně určitá potenciální rezerva vyplývající z toho, že: Společnost Czech Coal sice ukončí dlouhodobé smlouvy s převážnou většinou svých odběratelů do roku 2012, ale většina paliva vytěženého po tomto roce zůstává zatím nerozdělená. SU uzavřela dlouhodobé smlouvy nejdéle do roku 2025, takže část další produkce lomu Jiří a v podstatě celá produkce současného lomu Družba zůstává v období od roku 2026 do vyuhlení zatím rovněž nerozdělená. Jak je uvedeno výše, lze očekávat nabídku tuzemského energetického ČU i po roce 2016, vyplývající z deklarovaných rozvojových záměrů OKD. OZE pro teplárenství v podmínkách ČR je možno pro zásobování teplem využívat hlavně biomasu, částečně také energii solární, geotermální nebo energii obsaženou v bioplynech. Potenciál dostupné biomasy a ostatních druhů OZE je ve srovnání s celkovými bilancemi potřeb paliv značně omezený, k čemuž přistupuje i nesoulad mezi plošným rozložením potřeb tepla a plošným rozložením výskytu biomasy. OZE v teplárenství nemohou nahradit klasická paliva, vždy se bude jednat pouze o zdroje doplňkové. Ekologie a teplárenství teplárenství bude mít již v krátké budoucnosti co do činění se třemi významnými opatřeními. Prvním opatřením jsou limitní koncentrace látek 8

9 znečišťujících ovzduší doplněné o tzv. emisní stropy, druhým opatřením jsou energetické daně (na paliva a elektřinu) a konečně třetím, a dá se říci nejvýznamnějším opatřením je zavedení systému obchodování s emisními povolenkami CO2 po roce pro tzv. třetí období (NAP III). V současné době jsou jak na evropské, tak i na národních úrovních diskutovány technické a procesní podmínky těchto opatření, přetrvává stále mnoho zcela zásadních nejasností. Některé původní návrhy EU například zcela nerespektovala národní odlišnosti ve skladbě palivové základny, naštěstí se díky soustředěnému tlaku podařilo na podzim 2010 tato rizika částečně eliminovat. Dosažení globálních úspěchů EU ve snížení celkových emisí ze sledovaných velkých zdrojů tak může být vykoupeno zhoršením lokálních imisních zátěží v důsledku decentralizace zdrojů tepla. Osvěta, propagace a politika - Osvěta, propagace a vzdělávání laické i odborné veřejnosti jsou aktivity vysoce nákladné, nicméně naprosto nezbytné. Energetika, tedy i teplárenství jsou obory pracujícími s časovými konstantami rozvoje v řádu desetiletí, nelze je tedy formovat podle okamžitých, často účelově vyvolaných společenských nálad a módních trendů. Největším dluhem politiky, tj. její pozitivní úlohy, je dosavadní nepřijetí připravené aktualizace státní energetické koncepce, od níž by se měly odvíjet krajské energetické koncepce, posléze pak i energetické koncepce měst a obcí. 1.3 Výroba a spotřeba tepla v ČR Potřeby tepla v ČR (aktuálně ve výši cca 330 ) pro výrobní sektory (průmysl, stavebnictví, zemědělství a další výrobní sektory) a pro veřejný sektor (domácnosti, služby) zajišťuje jeho centralizovaná (CZT) a decentralizovaná výroba (DZT), každá z nich přibližně polovinou. Na tuto celkovou výrobu tepla se spotřebovává přibližně 450 primárních zdrojů energie (opět přibližně polovinou na oba způsoby výroby tepla), což činí přibližně 25% současné celkové spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR (v roce 2008 ve výši ). V centrální výrobě tepla v energetickém mixu převládá zřetelně domácí hnědé a černé uhlí (ve vsazeném palivu v roce 2008 na výrobu tepla v celkové výši 226 připadá na uhlí 58%, v tom na hnědé uhlí 43%, na černé uhlí 15%), následované zemním plynem (téměř 23%), biomasou (téměř 9%) a ostatními topnými plyny (cca 6%). V decentralizované výrobě tepla převládá zemní plyn (53%), následovaný biomasou (18%), elektřinou (15%) a hnědým uhlím (12%). 9

10 Podle evidence ČHMÚ (REZZO) je v současné době v ČR provozováno kolem 1800 velkých zdrojů výroby tepla (nad 5 MWt), přibližně 17 tisíc středních zdrojů (0,2 5 MWt). ERU vydal přibližně 650 licencí na výrobu tepla a asi 700 licencí na rozvod tepla. Palivová základna kotlů na výrobu tepla je různorodá, u velkých zdrojů převládá uhlí (především hnědé), u středních a malých zdrojů zemní plyn. V poslední době do tohoto palivového mixu více proniká biomasa. Přibližná parita mezi centralizovanou výrobou a decentralizovanou výrobou tepla vznikla v ČR historicky, ukázala se dlouhodobě výhodnou a spolehlivou ve své funkci zajištění potřeb tepla pro ekonomiku a obyvatelstvo. Tato relace se příliš nezměnila ani při všech zásadních změnách, kterými energetické hospodářství ČR (EH ČR) za posledních 20 let prošlo (přechod na tržní pravidla, vč. liberalizace cen všech zdrojů energie, privatizace společností, změny legislativy, vč. implementace legislativy EU). Při těchto změnách se více měnil jen energetický mix vstupních paliv, rychleji především v decentralizované výrobě tepla (kde zemní plyn výrazně vytěsnil hnědé uhlí), pomaleji v centralizované výrobě tepla. Systém zajišťování potřeb tepla v ČR stojí v současné době před novými riziky a změnami, které se odlišují od změn, kterými prošel v minulosti. Tyto problémy jsou natolik závažné, že je nutné je řešit ve státní energetické koncepci, protože hrozí narušit dosud bezproblémové fungování systému zajišťování potřeb tepla v ČR. Velmi závažným problémem je zhoršující se perspektiva dlouhodobých dodávek domácího uhlí (hnědého i černého), díky jeho snižujícím se vytěžitelným zásobám, neméně závažné a souběžně působící jsou nové legislativní požadavky na provozování systémů výroby a dodávek tepla (vyšší sazba DPH, nové emisní limity a stropy a připravované aukce emisních povolenek). První faktor se začne projevovat již od roku 2013, druhý faktor v zesilujícím režimu od roku Signály působení obou faktorů jsou již zřejmé, přičemž oba faktory se nejvíce se dotknou systému centralizované výroby tepla, který lze dnes proto považovat za energetický systém v nejsložitějším postavení mezi všemi dalšími systémy. Tento závěr vyslovila již Pačesova komise ve své závěrečné zprávě, pro jeho řešení se však mnoho neudělalo. 1.4 Výroba tepla v centralizovaných zdrojích (CZT) Rozvinutá centrální výroba tepla je jedním ze specifik energetického hospodářství ČR. Centrální výrobu tepla zajišťují v ČR teplárny, výtopny a částečně i elektrárny v režimu monovýroby tepla, ale především v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla, které prodávají teplo externím spotřebitelům z výrobní sféry, nebo veřejného sektoru. Dodávka 10

11 tepla se realizuje sítí různě dimenzovaných horkovodů, nebo parovodů, což společně s hlavním výrobním zdrojem tepla a záložními zdroji vytváří různě velké systémy CZT. Délka tepelných sítí se odhaduje na téměř 10 tis. km. V současné době je teplem ze systémů CZT zásobováno 1,48 mil. domácností s 3,74 mil. obyvatel, tj. 37,1% obyvatel (ČHMÚ, rok 2008). Většina velkých zdrojů výroby tepla pracuje v režimu KVET (kogenerace, teplárenský režim). KVET zajišťuje vysoké využití energie v palivu, což odpovídá současným požadavkům na efektivní hospodaření se zdroji energie. Energetická účinnost teplárenských soustav se pohybuje kolem 70%, při započtení ztrát v kondenzaci při vynucené (technologicky nezbytné) kondenzační výrobě elektřiny v teplárnách je to cca 60%. Teplo z KVET se dnes v ČR podílí na celkové centrální výrobě tepla přibližně 75%, elektřina z procesu KVET na výrobě elektřiny cca 15%, spolu s vynucenou kondenzační výrobou je to cca 20%, teplárny jsou rovněž významným poskytovatelem regulačních služeb pro elektrizační soustavu ČR (ES ČR). Ve funkci rozhodujících dodavatelů tepla, zejména pro velké průmyslové podniky, sídliště a bytové domy, velkých výrobců elektřiny, při vysokém využití energie ve vstupním palivu, s účinným ošetřením emisí škodlivin, při nízkých nákladech výroby tepla (což se týká zejména uhelných tepláren) jsou zdroje centrální výroby tepla velmi důležitým článkem energetického hospodářství ČR, jehož funkce by neměla být narušována. Ceny centrálně vyráběného tepla jsou místně odlišné a liší se podle vstupního paliva. Centrálně vyráběné teplo z hnědého uhlí zajišťuje konečným odběratelům nejnižší ceny tepla, ceny tepla ze zemního plynu jsou vyšší. Pro informaci uvádíme ceny tepla v roce 2010 ve vybraných městech. Město Brno Liberec Strakonice Praha Ostrov nad Ohří Písek Č. Budějovice Plzeň Hradec Králové palivo ZP ZP HU HU, ČU, ZP HU HU HU HU HU cena v Kč/GJ 611,00 607,40 498,50 492,40 477,20 467,90 450,90 382,60 360,90 11

12 1.4.1 Tendence v centrální výrobě tepla a v energetickém mixu Centrální výroba tepla, měřená vsázkou paliv do výroby tepla i dodávkami tepla do konečné spotřeby, má v ČR mírně sestupnou tendenci. Vsázka paliva pro výrobu tepla se mezi roky snížila o 14%, dodávky tepla do konečné spotřeby o 16,5%. Důvodem je zejména snižování potřeb tepla v průmyslu a v domácnostech (ve dvou největších sektorech konečné spotřeby tepla). V průmyslu jde především o vliv strukturálních změn, úspor tepla a snižování ztrát, v roce 2008 a v roce 2009 se na poklesu potřeb tepla podílela i ekonomická krize. V domácnostech klesá spotřeba tepla vlivem úspor tepla, ale i vlivem vyššího využívání decentralizované výroby tepla na bázi zemního plynu, zejména v rychle rostoucím individuálním bydlení a v budovaných souborech domů na předměstích měst. Rovněž v provozovnách živností a služeb. Palivový mix pro centrálně vyráběné teplo uvádí následující tabulky č. 1.2 až 1.4 a grafy č. 1.1 a 1.2. Tabulka č. 1.2: Palivový mix pro centrálně vyráběné teplo (v ) Vsázka paliva pro výrobu tepla v tom: hnědé uhlí černé uhlí + koks ostatní tuhá (vč. dřeva a BM) kapalná paliva zemní plyn ostatní topné plyny Dodávky tepla do kon. spotřeby ,7 103,6 48,3 14,8 16,2 67,1 12,7 187, ,7 107,5 46,9 13,6 15,5 61,8 13,3 184, ,4 104,8 43, ,3 60,6 14,3 183, ,6 104,5 41,3 17,5 14,5 57,7 14,1 180, , ,1 12, ,7 174, ,9 95,2 36,1 20,5 10,4 49,9 16,8 160, ,8 97,6 34,3 19,2 10,1 51,5 13,1 156,4 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 1.3: Palivový mix pro centrálně vyráběné teplo (v %) % Vsázka paliva pro výrobu tepla v tom: hnědé uhlí černé uhlí + koks ostatní tuhá (vč. dřeva a BM) kapalná paliva zemní plyn ostatní topné plyny ,0 39,4 18,4 5,6 6,2 25,5 4, ,0 41,6 18,1 5,2 6,0 23,9 5, ,0 41,5 17,1 5,9 5,7 24,0 5, ,0 41,9 16,5 7,0 5,8 23,1 5, ,0 41,8 16,7 7,2 5,1 23,0 6, ,0 41,6 15,8 9,0 4,5 21,8 7, ,0 43,2 15,2 8,5 4,5 22,8 5,8 Zdroj: ČSÚ 3 Tabulka č. 1.4: Palivový mix pro centrálně vyráběné teplo (v tis. tun, mil. m ) Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá (vč. dřeva a BM) Kapalná paliva Zemní plyn Ostatní topné plyny m.j. tis.t tis.t tis.t tis.t mil.m3 mil.m Zdroj: ČSÚ 12

13 V energetickém mixu centrálně vyráběného tepla zřetelně převládá mezi vsazeným palivem hnědé uhlí, následované zemním plynem a černým uhlím. Hnědé uhlí je v ČR základním palivem pro výrobu elektřiny a centrálně vyráběného tepla a jen jeho malá část vstupuje do konečné spotřeby (výroba tepla pro vlastní potřeby, vč. malospotřeby a domácností). Naopak zemní plyn je palivem především pro konečnou spotřebu a jen v menší části pro centrální výrobu elektřiny a tepla. Graf č. 1.1: Palivový mix pro centrálně vyráběné teplo (v ) Vsázka primárních zdrojů energie pro výrobu dodávkového tepla hnědé uhlí černé uhlí + koks ostatní tuhá (vč. dřeva) kapalná paliva zemní plyn ostatní topné plyny Zdroj: ČSÚ Graf č. 1. 2: Využití paliv na výrobu elektřiny a tepla v roce 2008 () Využití paliv v energetice (2008) Hnědé uhlí Černé uhlí energetické Výroba elektřiny Výroba tepla Kap.paliva Zemní plyn Procesy zušlechťování Ost.plynná paliva Konečná spotřeba Zdroj: ČSÚ 13

14 Vysoký podíl uhlí, zejména hnědého, na vsázce paliv pro výrobu tepla zajišťuje stále poměrně nízké ceny centrálně vyráběného tepla. Je rovněž faktorem nízké závislosti centrálně vyráběného tepla na dovážených palivech. Podíl tuzemských zdrojů energie na vsázce paliva v centrální výrobě tepla je v současné době 68%, dovážených zdrojů energie 32%. Ve výrobě a v dodávkách tepla převládají dodávky z velkých soustav CZT, se zdroji energie nad 300 MWt (více jak 57% dodávek), naopak z nejmenších tepelných zdrojů a menších soustav CZT se součtovými výkony do 30 MWt je dodáváno pouze 21% podíl dodávek tepla Tendence v užití centrálně vyrobeného tepla Vyrobené a dodané teplo se v konečné spotřebě nejvíce spotřebovává v průmyslu (v roce % podíl), následují domácnosti (25%) a v ostatních odvětvích obchod, služby, zdravotnictví, školství apod. (7%), jak dokumentuje graf č Graf č. 1. 3: Vývoj konečné spotřeby tepla podle sektorů spotřeby Vývoj konečné spotřeby tepla podle sektorů spotřeby pj Spotřeba v průmyslu Spotřeba v domácnostech Spotřeba v zemědělství a lesnictví Spotřeba ve stavebnictví Spotřeba v dopravě Spotřeba ostatních odvětví Zdroj: ČSÚ V sektoru průmyslu je největším spotřebitelem centrálně vyrobeného tepla chemický průmysl, následovaný potravinářským průmyslem, papírenským průmyslem a výrobou kovů. Struktura spotřeby tepla v průmyslu je patrná z následujícího grafu č

15 Graf č. 1. 4: Struktura spotřeby tepla v průmyslu podle OKEČ Konečná spotřeba tepla v průmyslu podle OKEČ TJ Výroba chemických výrobků 21 - Výroba vlákniny, papíru a lepenky 29 - Výroba strojů a zařízení Výroba potravin a nápojů 27 - Výroba kovů vč. hutního zpracování Ostatní obory celkem Zdroj: ČSÚ (OKEČ oborová klasifikace ekonomických činností) Ceny centrálně vyráběného tepla pro konečného spotřebitele Současné průměrné ceny centrálně vyráběného tepla pro konečné spotřebitele (rok 2009) se podle ERÚ pohybují v širokém rozmezí od 190 Kč/GJ po 630 Kč/GJ, což ovlivňuje místo předání tepla a vstupní palivo. Z hlediska místa předání je nejnižší cena při předání tepla z výroby, nejvyšší cena je při jeho předání ze sekundárních tepelných sítí, popřípadě z domovní předávací stanice. Z hlediska vstupního paliva jsou nejnižší ceny tepla z uhlí a biomasy, nejvyšší při použití zemního plynu a topných olejů. Vliv vstupních paliv je dokumentován na vývoji cen tepla v letech v grafu č Graf zachycuje vývoj váženého průměru cen tepla z různých míst odběru konečným spotřebitelům (vč. DPH), a to z uhlí (HU i ČU) a z ostatních paliv (topné plyny, topné oleje, biomasa), současně s vývojem váženého průměru cen tepla všech paliv. Statistika ERU nerozděluje ceny tepla z uhlí na ceny tepla z hnědého a na ceny černého uhlí, ceny tepla z hnědého uhlí jsou pod průměrem cen tepla za uhlí, ceny tepla z černého uhlí jsou nad tímto průměrem. 15

16 Graf č. 1. 5: Vývoj cen tepla pro konečné spotřebitele Vývoj průměrných cen tepla pro konečné spotřebitele , Kč/GJ 558,2 542,9 494,3 474,2 463, , ,8 402, , ,4 318, ,3 351,9 330,2 330,8 309, ,3 413,8 412,9 401,6 368,9 362,5 350,6 341,6 332,3 320, teplo z uhlí teplo z ost. paliv průměrná cena tepla Zdroj: ERÚ, vyhodnocení cen tepelné energie k Nejnižší ceny tepla zajišťuje dlouhodobě jeho výroba uhlí. Průměrná cena tepla z uhlí byla v roce 2001 o 13% nižší než cena tepla z ostatních paliv, v roce 2010 byla nižší o 18,5%. Za 9 let stoupla průměrná cena tepla z uhlí o 158 Kč/GJ, tj. o 53%, cena tepla z ostatních paliv vzrostla o 216 Kč/GJ, tj. o 63%. U všech paliv je patrný skok cen tepla v roce 2008 vlivem vyšší sazby DPH (z 5% na 9%) i zavedením ekologické daně. Další nárůst DPH (o 1%) byl k Vážený průměr cen všech úrovní předání tepla z uhlí k byl 345 Kč/GJ a byl o 136 Kč/GJ (tj. o 28,3%) nižší než vážený průměr cen všech úrovní předání ostatních paliv (s nejvíce zastoupeným zemním plynem). Uhlí převládá ve výrobě tepla u velkých zdrojů, resp. u zdrojů nad 10 MWt, pod touto výkonovou hranicí převládá zemní plyn. Vliv vstupního paliva na cenu tepla dokládá i porovnání průměrných cen tepla podle krajů v roce 2009 (viz graf č. 1.6). Nejnižší ceny tepla byly v Pardubickém a Hradeckém kraji (kde je jeho největším výrobcem Elektrárna Opatovice), vyšší ceny tepla z černého uhlí byly v Moravskoslezském kraji, nejvyšší ceny vlivem vysokého podílu tepla ze zemního plynu byly v Jihomoravském a v Libereckém kraji. 16

17 Graf č. 1.6: Průměrné ceny tepla pro konečné spotřebitele v krajích za rok 2009 Zdroj: ERÚ, vyhodnocení cen tepelné energie k Cenu tepla ovlivňuje rovněž velikost instalovaného výkonu ve zdrojích výroby tepla. Při rozdělení výroben tepla do výkonových pásem 0 3, 3 30, , a nad 300 MWt lze na příkladu roku 2009 (graf č. 1.7) sledovat vliv velikosti instalovaných výkonů i vliv vstupního paliva na cenu tepla. U menších zdrojů převládá zemní plyn, u velkých zdrojů uhlí. Graf č. 1.7: Průměrná cena tepla podle instalovaného tepelného výkonu zdrojů v roce 2009 Zdroj: ERÚ, vyhodnocení cen tepelné energie k

18 Statistika cen tepla jasně prokazuje výhodnost centrální výroby tepla a efektivní palivový mix této výroby v ČR. Za konkurenční cenu tepla vůči systémům centrálního zásobování teplem lze považovat podle cenové statistiky v roce 2009 cenu tepla z domovních kotelen na zemní plyn ve výši 546 Kč/GJ (vč. DPH). Pod touto hranicí leží všechny ceny tepla z uhlí a z biomasy na všech úrovních předání tepla, většina cen tepla ze zemního plynu a topných olejů je nad touto hranicí. Snahy některých odběratelů o odpojení od systémů CZT lze očekávat především u soustav CZT s cenou tepelné energie převyšující uvedenou hranici Hrozba nedostatku uhlí Signály nedostatku uhlí (zejména hnědého) nutí odhadnout možný dopad nedostatku na soustavy CZT, pro které je hnědé uhlí stále nejvýznamnějším zdrojem energie. Nedostatek uhlí by dopadl na každou teplárnu jako celek a postihl by výrobu tepla i elektřiny. Je provedeno ilustrativní rozdělení spotřeby hnědého uhlí a černého uhlí v elektrárnách a v teplárnách na výrobu elektřiny a tepla v roce 2008 a jejich propojení s produkcí uhlí (poslední rok s komplexní energetickou statistikou) Produkce HU a ČUE tis. tun Dovoz tis. tun Spotřeba na výrobu elektřiny a CZT tis. tun v tom: na výrobu elektřiny tis. tun na výrobu tepla tis. tun Dodávky HU a ČU do ČEZ tis. tun v tom: využití na výrobu elektřiny tis. tun využití na výrobu tepla tis. tun Dodávky ost. výrobcům, elektřiny a tepla tis. tun v tom: využití na výrobu elektřiny tis. tun využití na výrobu tepla tis. tun Ostatní domácí spotřeba HU a export tis. tun HU * 982* * 6118* 5429 ČUE * 119* * 2095* 2617 Zdroj: ČSÚ, * expertní propočet Nedostatek hnědého uhlí postihne v teplárenství výrobu elektřiny a tepla. Oba procesy jsou technologicky, ale především ekonomicky svázané, nedostatek uhlí se projeví nejen na bilanci obou forem energie, ale i na jejich cenách a na ekonomice tepláren Dlouhodobé bilance hnědého a černého uhlí a zajištění paliv pro výrobu CZT Budoucí provoz zdrojů centrální výroby tepla je v převážné většině případů nezajištěn palivem, zejména hnědým uhlím. Požadavky na dodávky HU jsou zřetelně vyšší než spotřeba HU smluvně zajištěná a vyšší než budoucí těžba HU v rámci územních limitů těžby. U 18

19 každého odběratele je smluvní zajištění spotřeby HU odlišné, odlišná je i situace podle HU společností. Nejvyšší smluvní zajištění budoucí spotřeby HU má ČEZ, značně horší mají nezávislí výrobci. V období je potřeba HU o cca 5 mil. tun/rok vyšší než předpokládaná těžba, po roce 2022 převyšují potřeby HU jeho pravděpodobnou produkci trvale o více jak 10 mil. tun ročně. Produkce HU za ÚEL by tuto chybějící potřebu pomohla vykrýt. Tuto situaci lze doložit podrobným bilancováním potřeb a zdrojů HU Shrnutí charakteristik a ohrožení centrální výroby tepla Centrální výroba tepla zajišťuje v ČR přibližně polovinu potřeb tepla, kryje téměř 40% potřeb tepla domácností, většinu potřeb tepla objektů občanské vybavenosti a víc jak 90% potřeb tepla v průmyslu. Centrální výroba tepla je charakteristická velkým počtem soustav CZT. V dodávkách tepla výrazně převažují dodávky z největších systémů CZT nad 300 MWt (v roce % všech dodávek tepla konečným spotřebitelům). Soustavy CZT pracují zpravidla v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla. Na celkové výrobě elektřiny se teplárny podílejí 20%. V energetickém mixu centrální výroby tepla převládá tuzemské hnědé uhlí (v roce 2008 podíl na vsázce paliva 43%), což společně s černým uhlím (15% podíl) zajišťuje této výrobě nízkou dovozní energetickou závislost. Nejnižší ceny centrálně vyráběného tepla zajišťuje jeho výroba z uhlí, zejména z hnědého uhlí. Tyto ceny jsou nižší dlouhodobě a cenová výhodnost centrálně vyráběného tepla z uhlí se dále mírně zvyšuje. Ve vývoji cen tepla jsou menší výkyvy než je tomu u cen tepla z ostatních paliv. Cena centrálně vyráběného tepla z uhlí je nižší a konkurenční vůči ceně decentralizovaně vyráběného tepla na bázi zemního plynu, a to na všech úrovních jeho předání. Nadcházející změny v dostupnosti uhlí a v legislativních podmínkách provozu centrální výroby tepla budou působit současně a hrozí zásadně změnit všechny uvedené charakteristiky a výhody centrálně vyráběného tepla. Nedostatkem paliva jsou ohroženy teplárny a výroba tepla i výroba elektřiny, tedy oba procesy, které teplárny zajišťují. Změna ekonomických a legislativních podmínek hrozí zdražit cenu centrálně vyráběného tepla. Stěží lze přitom očekávat, že poměřovaná cena decentrálně vyráběného tepla by zůstala neměnná. 19

20 1.4.7 Rekapitulace výhod, nevýhod a ohrožení další činnosti teplárenství (CZT) (SWOT analýza teplárenství je provedena v kapitole 6) a) Hlavní výhody teplárenství Kombinovaná výroby elektřiny a tepla a vysoké využití energie vstupního paliva (cca 60%), Nižší emise znečišťujících látek do ovzduší proti lokálnímu vytápění, lepší kontrola emisí a možností jejich snižování (odstraňování TZL, odsiřování, denitrifikace), Lokalizace výrobních zdrojů mimo obytná centra, Využití domácích paliv a menší závislost na dovážených zdrojích energie, Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. b) Hlavní nevýhody teplárenství Vyšší investiční náročnost výstavby, Ztráty tepla v rozvodech, Složitější měření, řízení a regulace, Náročnější adaptace na změny odbytu, zejména tepla. c) Ohrožení funkcí teplárenství Blížící se ukončování smluv na dodávky uhlí, Nedostatek cenově přijatelných domácích paliv (především hnědého uhlí), Přeceňování významu a disponibility OZE, Neadekvátní ekologické požadavky a restrikce, Uměle vytvářené překážky pro rozvoj a obnovu výrobních a distribučních kapacit. Všechny uvedené hrozby, které stojí před teplárenstvím, jsou dlouhodobě analyzované a argumentované, bohužel ale bez náležité odezvy. I zpráva Pačesovy komise problém nezajištěného palivového mixu pro potřeby teplárenství označila za největší riziko stojící před českým energetickým hospodářstvím. Nebyla však schopná navrhnout konzistentní soubor nástrojů ke zrušení územních limitů těžby HU, nebo k eliminaci důsledků jejich zachování a tento problém proto nadále trvá. V současnosti je problém zdánlivě utlumen, protože nová vláda nijak neřeší problémy českého teplárenství a nechá je plně na aktivitách vlastníků. Ani svazové orgány (Teplárenské sdružení, Český svaz zaměstnavatelů v energetice) nemohou problémy teplárenství za vládu vyřešit. V této situaci nevidíme bohužel sílu, která by byla schopná problém zvýšení disponibility paliva pro výrobu tepla vyřešit. 20

21 Řada energetických firem, které se pravděpodobným neprolomením limitů těžby hnědého uhlí dostanou do obtížné situace, na vládní pomoc nečeká a na tuto situaci se již připravuje. Buď jednáním s alternativními dovozci uhlí černého, ale i hnědého z Polska, Německa, Ruska, případně i zámořského, nebo přípravou projektů s jiným palivovým mixem, většinou s biomasou nebo se zemním plynem. Tyto alternativy ale mohou výrazně zasáhnout do současné struktury výroby tepla a destabilizovat jeho stav. 1.5 Výroba tepla a využití surovin v decentralizovaných zdrojích (DZT) Decentralizovaně vyráběné teplo (DZT) je vyráběno z paliv uvedených v bilanci konečné spotřeby energie. Jde zejména o zemní plyn, o všechny druhý tuhých paliv (HU, ČU, ost. tuhá vč. dřeva). Vývoj bilance konečné spotřeby energie uvádíme v tabulce č Tabulka č. 1.5: Vývoj konečné spotřeby energie v ČR (v )) Hnědé uhlí a brikety Černé uhlí a koks Ost. pevná paliva vč. dřeva Topné oleje a ost. kapalná paliva* Pohonné hmoty Zemní plyn Ostatní plynná paliva Tepelná energie Elektřina CELKEM KSE ,4 44,6 41,1 42,4 46,6 33,0 23,4 70,7 85,5 80,1 73,7 80,1 84,3 81,8 50,7 18,1 43,8 48,9 57,3 60,7 53,0 72,6 61,9 62,7 74,2 66,4 76,0 76,3 193,6 216,9 229,6 245,4 253,0 270,8 263,9 239,5 251,4 251,0 249,8 247,0 231,2 219,1 25,0 24,5 25,9 27,0 22,8 26,0 24,7 188,4 184,6 183,5 180,7 174,5 160,0 156,4 178,2 182,3 188,5 193,4 200,0 201,3 203,5 1034,3 1088,8 1118,8 1130,7 1147,7 1143,3 1102,1 Zdroj: ČSÚ Na DZT se spotřebuje asi zdrojů energie a tato hodnota se dlouhodobě příliš nemění. Decentralizovanou výrobu tepla zajišťuje 2,5 3 mil. malých zdrojů, včetně malých kamen, topidel, krbů, v místech stálého bydliště i rekreačních objektech, jejichž počet nelze přesně zjistit. V případě decentralizované výroby tepla převládá podle údajů za rok 2008 ve zdrojích zemní plyn přibližně 130, následují OZE, zejména dřevo kolem 30, hnědé uhlí s 25, černé uhlí a koks s 15. Decentralizovaná výroba tepla očekává nárůst výroby, vzhledem k tendenci individualizace bydlení, očekávají se ale i technické inovace. Ve vývoji jsou i malé kogenerační jednotky s vysokou účinností výroby elektřiny a tepla a systémy využití OZE. Specifickým předmětem pozornosti je zajištění tepla v domácnostech, jehož vývoj je dokumentován v tabulce č. 1.5 a grafech č. 1.8 a

22 Tabulka č. 1.6: Vývoj způsobů vytápění v bytech (počty bytů) Palivo Dálkové topení Plyn Elektřina Uhlí Dřevo Topné oleje Propan-butan Zdroj: ČHMÚ Graf č. 1.8: Způsob vytápění bytů v roce 2008 Způsob vytápění bytů (2008, počty bytů, %) 7740; 0% ; 6% ; 4% 3719; 0% ; 37% ; 14% ; 39% Dálkové topení Plyn Elektřina Uhlí Dřevo Topné oleje Propan-butan Zdroj: ČHMÚ 22

23 Graf č. 1. 9: Výroba tepla v domácnostech podle druhů paliv Výroba tepla v domácnostech podle paliv (TJ, %) 25191,6; 15% 1641,2; 1% 19551; 12% 3038; 2% 29481,4; 18% 88522,1; 52% Hnědé uhlí + brikety Biomasa Elektřina Černé uhlí + koks Zemní plyn Ostatní Zdroj: ČSÚ Ve statistice způsobů vytápění bytů se odráží vysoké využívání centrálně vyráběného tepla i velká plynofikace bytů, zahájená se státní podporou v 90. letech. Energetický mix výroby tepla v bytech se nejrychleji měnil v 90. letech. Dnes v něm převládá zemní plyn, roste podíl biomasy (dřeva), podíl si udržuje elektřina (ohřev vody) i hnědé uhlí. 1.6 Ekologické nároky na teplárenství ve vztahu k emisím a surovinovým zdrojům Z analýzy výsledků průzkumu provedeného v roce 2010 lze učinit následující závěry: zatím není zcela vyjasněno řešení problémů zajištění výroby energie palivem u některých významných provozovatelů energetických výroben (ČEZ EPC, EME II, EPO, Energotrans EME I, EOP Opatovice, AES Bohemia Planá n. L, Plzeňská energetika, Pražská teplárenská a několik menších výroben viz komentář umístěný přímo ve výše uvedené tabulce), v porovnání s výsledky roku 2009 lze již konstatovat významný přesun od výkonů nezajištěných palivem k výkonům, u nichž se počítá s přechodem na jiné palivo, u přechodů na jiné palivo lze konstatovat orientaci provozovatelů na ZP, biomasu, ve značné míře se provozovatelé orientují i na dovážená paliva, poprvé se v této souvislosti ve větší míře objevují úvahy o dovozu hnědého uhlí (SRN, Polsko), 23

24 firmy se zatím poměrně dobře vyrovnávají s novými požadavky na ochranu životního prostředí po roce V celé řadě případů k tomu využívají i programu Povolenky zdarma za investice do zvýšení účinnosti a zvýšení podílu OZE na výrobě energie, obecně lze konstatovat stále rostoucí zodpovědný přístup provozovatelů výroben energie k perspektivě jejich technologických zařízení, prodloužení produkce ČU v OKD (částečně i HU v CCG a v SU) představuje bilanční rezervu jak z hlediska celkového disponibilního množství, tak i z hlediska možnosti pokrytí instalovaného výkonu ES ČR. Cílem aktualizace analýzy výrobní základny ES ČR a její životnosti bylo ilustrovat výpadky instalovaných výkonů parních elektráren v důsledku ukončování jejich životnosti. Výpadky instalovaných výkonů z důvodu dožívání uhelných elektráren po roce 2010 budou značné. Mezi důvody dožívání výrobního zařízení v uhelných elektrárnách patří jejich stáří a připravované zpřísnění legislativy ochrany ovzduší a změna v systému získávání povolenek CO2, které provozovatelé hodnotí jako důvod k jejich postupnému odstavování. Významnějším důvodem dožívání výroben energie je nezajištěné palivo na jejich další provoz. Názor na tento problém se ale ještě může měnit v souvislosti s konkretizací důsledků prodloužení produkce tuzemského ČUE v OKD a s určitými rezervami HU, protože ne všechno budoucí HU je již prodáno a předurčeno dlouhodobými smlouvami. Z uvedených důvodů provozovatelé výroben energie připravují jen jejich částečnou obnovu, a to někdy i za situace, že na provoz rekonstruovaných bloků nemají zatím uzavřenou žádnou smlouvu na palivo. Výsledky výzkumu a zmapované velké výpadky parních výroben elektřiny jsou jedním z hlavním argumentů pro zdůvodnění přípravy výstavby nových jaderných bloků, aktuálně především dostavby JE Temelín. Ani přírůstek výkonů z uvažovaných z obou nových bloků v JE Temelín výpadek výkonů parních elektráren nepokryje. I přesto, že se ve snižujícím se vývoji instalovaných výkonů uhelných elektráren vytváří prostor i pro instalace nových paroplynových zdrojů (první bude v Elektrárně Počerady) i pro masivní rozvoj OZE, a to již od současného období, nemohou ani tyto směry pokrýt velké výpadky výkonů parních bloků. Celý systém zajišťování potřeb tepla v ČR stojí v současné době před novými výzvami a problémy, které se odlišují od všech změn, kterými v minulosti prošel. Tyto problémy jsou natolik závažné, že je nutné je řešit ve státní energetické koncepci, protože hrozí narušit dosud 24

25 bezproblémové fungování systému zajišťování potřeb tepla v ČR. Nejzávažnějším problémem je zhoršující se perspektiva dlouhodobých dodávek především domácího uhlí (hnědého i černého), na druhém místě jde o nové legislativní požadavky na chod systémů výroby a dodávek tepla (povolenky, nové emisní limity a stropy). Oba faktory se nejvíce dotýkají systému centralizované výroby tepla. 25

26 2. Predikce vývoje těžby hnědého uhlí a dodávek paliva pro potřeby energetiky a teplárenství Česká republika dle dosud platné Státní energetické koncepce (SEK) z roku 2004 (usnesení vlády ČR č. 211/2004 Sb.), i dle návrhu její aktualizace ve formě zpracované MPO v roce 2009 (návrh ale nebyl do vlády předložen), počítá s využitím svých zásob hnědého uhlí pro výrobu energie (zejména elektrické), i když dle Upraveného zeleného scénáře ve vládou schválené SEK se předpokládá v roce 2030 podíl uhlí na výrobě elektřiny na úrovni cca 37 % (tj. pokles o 26 % oproti téměř 63 % podílu uhlí na výrobě elektřiny v roce 2004). Tento podíl je však plně v souladu s prognózami energetického mixu Evropského společenství i se strategií uplatnění uhlí pro energetickou bezpečnost členských států v budoucnosti. Z tohoto pohledu jsou vytěžitelné zásoby hnědého uhlí v ČR velmi významné, neboť představují jediný zdroj fosilních energetických surovin pro výrobu energie v dlouhodobém horizontu. Celkové tuzemské zásoby zemního plynu dosahují totiž jen cca 8,5 miliard m3 a ropy cca 4,4 milionů tun a jsou v obou případech nižší než jejich roční spotřeba zajišťovaná dovozem. V porovnání s největšími evropskými producenty hnědého uhlí (HU) se v ČR těží nejkvalitnější hnědé uhlí v Evropě. Dokumentuje to následující tabulka č Hnědé uhlí těžené v ČR vykazuje průměrnou výhřevnost (Qir) 12,71 MJ.kg-1 a tento kvalitativní parametr se liší dle jednotlivých lomových lokalit (viz. tabulka č. 2.1). Tabulka č. 2.1: Kvalita hnědého uhlí těženého v Evropě Země Německo z toho MIBRAG Řecko Turecko Polsko ČR Srbsko Rumunsko Bulharsko Maďarsko Bosna Španělsko výhřevnost HU Qir/MJ.kg-1/ 7,8-11,3 9,0-10,0 3,8-9,6 4,6-14,6 7,4-10,3 10,8-19,9 6,8-7,4 6,7-8,6 6,7-11,5 7,0-8,0 12,7 11,7 těžba HU v roce 2009 /mil. tun/ 169,9 18,5 64,8 72,5 57,9 45,6 36,0 27,4 25,1 9,4 4,6 9,4 26

27 Tabulka č. 2.2: Kvalita hnědého uhlí v ČR dle jednotlivých lomových lokalit ložisko sokolovská pánev severočeská hnědouhelná pánev lom Družba Jiří ČSA Bílina Libouš Vršany a Šverma Centrum výhřevnost HU Qir / MJ.kg-1/ 12,70 12,60 17,85 14,30 11,62 10,80 18,50 těžba HU v r /mil. tun/ 0,746 7,674 4,628 9,341 12,288 8,807 0,415 Právě SEK předpokládá především využití domácích zdrojů uhlí a rozvoj jaderné energetiky pro zajištění bezpečnosti, nezávislosti a stability dodávek energie a v energetice co nejnižší závislost na zemním plynu a ropě. Pro budoucí energetické zásobení ČR a to v souladu se SEK jsou v současné době limitujícím faktorem územně ekologické limity těžby v SHP definované usneseními vlády č. 444/1991 Sb. a 331/1991 Sb., které zásadním způsobem ovlivňují disponibilitu hnědouhelných zásob s negativními dopady na teplárenství, průmyslové podniky i obyvatelstvo. ČR má pro perspektivní těžbu hnědého uhlí v dlouhodobém časovém horizontu k dispozici pouze dvě hnědouhelné pánve v podkrušnohorském úvalu severozápadních Čech, a to pánev sokolovskou (SP) na západě a severočeskou hnědouhelnou pánev (SHP) ve východní části Podkrušnohoří. Ostatní pánve na území republiky jsou buď netěžitelné z důvodů územních a ekologických (chebská pánev těžba zastavena v roce 1949 a žádná dlouhodobá prognóza s jejím obnovením neuvažuje), či jsou před ukončením těžby (jihomoravská lignitová pánev těžba do 0,5 mil. t/rok do roku 2010). 2.1 Současná těžba hnědého uhlí a lignitu v ČR V současné době je v ČR evidováno osm hnědouhelných pánví a ložisek hnědého uhlí a lignitu, jejichž rozmístění je patrné z následující mapy na obrázku č

28 Obrázek č. 2.1: Rozmístění ložisek hnědého uhlí a lignitu Pouze ve dvou z nich je provozována aktivní báňská činnost v sokolovské pánvi a v severočeské hnědouhelné pánvi. V jihomoravské lignitové pánvi byla v prosinci roku 2010 ukončena těžba lignitu s výhřevností 8,4-9,5 MJ.kg-1 na dole Mír Lignit Hodonín a další těžba v tomto dole je nepravděpodobná. V dubnu 2010 společnost Lignit Hodonín, která provozovala důl Mír, podala návrh soudu na insolvenci. V září 2010 koupila Lignit Hodonín akciová společnost UVR Mníšek pod Brdy. Nový vlastník deklaroval, že pokračování těžby lignitu neplánuje. Klíčové je získat stálý odbyt lignitu a strategického partnera pro investice a těžbu, což se zatím nedaří. V sokolovské pánvi těží společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. na dvou povrchových lomech Jiří a Družba. V severočeské hnědouhelné pánvi těží 2 těžební společnosti a to Severočeské doly a.s. na povrchových lomech Bílina a Libouš a Czech Coal a.s., resp. Litvínovská uhelná a.s. na povrchovém lomu Československá armáda (ČSA) a Vršanská uhelná a.s. na lomu Vršany a Šverma. Skupina Czech Coal provozuje rovněž poslední hlubinný důl v SHP a to důl Centrum, jehož ukončení činnosti je plánováno v roce Situování obou hnědouhelných pánví je zřejmé z následujícího obrázku č

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o. DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014 Funkce, výhody a nevýhody CZT Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o. Zdroje tepla Historie rozvoje teplárenství v ČR a jeho současná pozice na energetickém trhu OBDOBÍ

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Problematika emisí z malých zdrojů znečišťování II. Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství Pohled Teplárenského sdružení ČR Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště TS ČR 8. března 2012, Malenovice Představení

Více

Zpráva o stavu energetiky České republiky:

Zpráva o stavu energetiky České republiky: 1 Konference u kulatého stolu, 25.-29. března 29 v Balatongyörök Zpráva o stavu energetiky České republiky: I. ČR má od roku 25 přijatu Státní energetickou koncepci postavenou na mixu s využitím jaderné

Více

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu 10. prosince 2012 Praha Hnědé uhlí jako jediný domácí nerostný energetický zdroj domácí produkce hnědého uhlí zatím plně pokrývá domácí

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Státní energetická koncepce ČR

Státní energetická koncepce ČR Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského

Více

Teplárenství v ČR. záruka ekologického využití paliv. Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR. 26.

Teplárenství v ČR. záruka ekologického využití paliv. Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR. 26. Seminář Japonské čisté technologie 2011 Teplárenství v ČR záruka ekologického využití paliv Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR 26. října 2011, Praha Představení Teplárenského

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Současné a perspektivní postavení jaderné energetiky v rámci energetické koncepce

Více

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008 Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY František HRDLIČKA Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering Směrnice EU důležité pro koncepci zdrojů pro budovy 2010/31/EU

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Emisní zátěž Praktický příklad porovnání emisní zátěže a dalších

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

Chytrá energie vize české energetiky

Chytrá energie vize české energetiky 31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů

Více

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Povinnost zpracování Územní energetické koncepce pro kraje, hl. město Praha a statutární města je stanovena v zákoněč.

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

NEK a bezpečnostní aspekty energetiky Mělník 09

NEK a bezpečnostní aspekty energetiky Mělník 09 NEK a bezpečnostní aspekty energetiky Mělník 09 František HRDLIČKA Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering NEZÁVISLÁ ENERGETICKÁ KOMISE A JEJÍ PRACOVNÍ CÍLE

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Městská část Praha 11

Městská část Praha 11 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 11 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 14

Městská část Praha 14 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 14 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 15

Městská část Praha 15 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 15 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Městská část Praha 18

Městská část Praha 18 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 18 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 13

Městská část Praha 13 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 13 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

Fotovoltaika z pohledu ERÚ Fotovoltaika z pohledu ERÚ Stanislav Trávníček 22. 4. 2010 Liberální institut Podpora výroby elektřiny z OZE Povinnost podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovila směrnice 2001/77/ES V

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny Město Třebíč - kraj Vysočina Počet obyvatel: cca. 39.000 Vytápěné objekty: 9.800

Více

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Konkurenceschopnost ceny tepla ve Vsetíně vůči lokálním plyn. kotelnám, příp. tepelným čerpadlům. Invicta Bohemica,

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY Ochrana ovzduší ve státní správě - teorie a praxe VII SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY Ing. Martin Hájek, Ph.D. ředitel výkonného pracoviště 9. listopadu 2011, Hustopeče Představení

Více

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008 Budoucnost českého hnědého uhlí Czech lignite - the future perspective Ing. Alexander MUSIL, Czech Coal, a.s. Září 2008 Spotřeba PEZ 2 Spotřeba PEZ 3 Těžební lokality v severočeské pánvi Hnědé uhlí ČSA

Více

23. května 2013 Pavel Cyrani

23. května 2013 Pavel Cyrani ROLE ZEMĚDĚLSTVÍ V ROZVOJI ČESKÉ ENERGETIKY Z POHLEDU ČEZ 23. května 2013 Pavel Cyrani SEKTOR ZEMĚDĚLSTVÍ JE SOUČÁSTÍ EKONOMIKY ČR A MUSÍ MÍT ZAJŠTĚNU ELEKTŘINU A SPOTŘEBNÍ ENERGIE Spotřeba elektřiny na

Více

Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství

Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství Aktualizovaná verze 5.8.2011 1 Obsah 1 ÚVOD... 5 1.1 O DOKUMENTU... 5 1.2 POUŽITÉ ZKRATKY... 5 2 DOSTUPNÉ DATOVÉ ZDROJE... 6 2.1 ČESKÝ STATISTICKÝ

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR OBSAH: 1. Programy podpory energetické efektivnosti 2007-2013, 2. Přínosy programu EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013, 3. Přínosy prioritní osy 3 OPŽP

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění Tereza Nováková Úsek řízení projektů, odbor ochrany ovzduší a OZE Obsah 1. Možnosti čerpání podpory z OPŽP

Více

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Future of the mining industry in Czech Republic JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Tradiční hornické oblasti před rokem 1999 v České republice PKÚ Ústí n.l. UD HAMR VÚD Trutnov SHD MOST SOKOLOV

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Možnosti ekologizace provozu stravovacích a ubytovacích zařízení Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Globální klimatická změna hrozí Země

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

UHLÍ včera, dnes a zítra

UHLÍ včera, dnes a zítra Sev.en EC, a.s. UHLÍ včera, dnes a zítra Seminář: Mariánské Lázně 4. 9. 2015 Kdy je včera? Uhelná ložiska se tvořila v karbonu a permu (ČU) a jury a křídy (HU), tj. před cca 360 mil. lety Mostecká pánev

Více

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 2010 Vydal: Energetický regulační úřad v roce 2011 Zpracoval: Ing. Jaroslav Lukáš, ERÚ odbor regulace tel.: 255 715 556, e-mail: jaroslav.lukas@eru.cz ERÚ, 2011 Všechna práva

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád radní pro oblast životního prostředí Kraje Vysočina Historie ISNOV Historické důvody řešení ISNOV trvalé neplnění cílů Plánu odpadového hospodářství

Více

KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011

KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011 KONFERENCE - Energetické využití biomasy - 2011 Biomasa v energetice podpora udržitelného rozvoje, nebo další průšvih? Ing. Josef Karafiát, CSc. ORTEP, s.r.o. Popis projektu Prezentovány jsou finální výstupy

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit

Více

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.

Více

Strukturální fondy EU

Strukturální fondy EU Strukturální fondy EU Programové období 2007 2013 24 OP pro ČR 750 mld Kč Kapitola/Slide 1 OP Podnikání a inovace Ekoenergie Řídící orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu Zprostředkující subjekt ČEA (CzechInvest)

Více

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO Ing. Miroslav Žďánský, MBA 1 Důvody a cíle projektu soustředí se na svoji hlavní činnost, financování externími partnery, využití

Více

Komentář k vývoji cen tepla v roce 2015 a aktuální situaci teplárenství

Komentář k vývoji cen tepla v roce 2015 a aktuální situaci teplárenství Setkání s novináři Komentář k vývoji cen tepla v roce 2015 a aktuální situaci teplárenství Ing. Mirek Topolánek 19. listopadu 2014, Hotel Yasmin, Praha Vývoj cen tepla v roce 2015 25 % domácností bez nárůstu

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ TEORIE A PRAXE VIII. NÁVRH PRAVIDEL PRO STANOVENÍ EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI SYSTÉMŮ CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Jan Kužel, Kurt Dědič, Barbora Cimbálníková

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Aktuální problémy českého teplárenství

Aktuální problémy českého teplárenství Energetický management pro města a obce - Komunální energetika v praxi 2011 Aktuální problémy českého teplárenství Pavel Kaufmann Teplárenské sdružení České republiky 24. listopadu 2011, Praha Teplárenské

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ 20-21. května 2008 Konference AEA Úspory energie - hlavní úkol pro energetické auditory JAN KANTA ředitel sekce Legislativa a trh JELIKOŽ

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích P. Volákov ková 1,M. MíkaM 2, B. Klápště 2, V. Verner 3 1 Žlutická teplárenská, a.s. 2 Ústav skla a keramiky, VŠCHT Praha 3

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Správní obvod Nové Město nad Metují leží ve východní části Královéhradeckého kraje. Je vklíněn mezi obce správního obvodu Náchod

Více

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost - předpoklad v měsíci dubnu 2013.

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost - předpoklad v měsíci dubnu 2013. Zákon 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a jeho dopady na majitele nemovitostí, výrobce a provozovatele energetických

Více

Obsah závěrečné zprávy Územního energetického dokumentu hl.m.prahy

Obsah závěrečné zprávy Územního energetického dokumentu hl.m.prahy Autor Organizace Název textu Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO Marketing spol. s r.o. Obsah závěrečné zprávy Územního energetického dokumentu hl. m. Prahy BK1 - Energetika Blok Datum Červen 2001 Poznámka

Více

Příloha č. 8 Energetický posudek

Příloha č. 8 Energetický posudek Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti

Více

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. Posuzování OZE v rámci PENB 1 Zákon 406/2000 Sb. O hospodaření energií.. 7 Snižování energetické náročnosti budov 7a Průkaz energetické náročnosti. Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov Průkaz

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Emise oxidu uhličitého

Emise oxidu uhličitého Autor Ing. Vladimír Neužil, CSc. Organizace KONEKO Marketing spol. s r.o. Název textu Emise oxidu uhličitého Blok BK2 - Emise-stacionární zdroje Datum Červenec 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani

Více

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/) Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje (TJ/r) 7 6 5 4 3 2 1 malé zdroje střední zdroje velké zdroje Hradec Králové Rychnov nad Kn. Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje 3 2 5 (TJr/)

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 www.czso.cz Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd http://ekonom.feld.cvut.cz knapek@fel.cvut.cz

Více

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012. Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012. Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce 2012 Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Obsah prezentace Aktualizace technicko-ekonomických parametrů Výkupní ceny a zelené

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014

Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014 Podpora obnovitelných zdrojů energie v roce 2014 Ing. Martin Laštůvka Místopředseda a ředitel sekce podporovaných zdrojů Energetický regulační úřad Co přinesl rok 2013? Výkladové stanovisko k úpravám na

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

Energetika Plzně v datech

Energetika Plzně v datech Energetika Plzně v datech Úvodní slovo Oblast energetiky je bezesporu jedním z nosných systémů společnosti, neboť má významný dopad do všech oblastí ekonomiky. Od roku 2, kdy byly vydány nové energetické

Více

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA Efektivní financování úspor energie www.energy-benefit.cz Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA kavárna Foodoo, Danube House, 4. listopadu 2008 Ing. Libor Novák Efektivní financování

Více

Systém podpory bioplynových stanic v roce 2012. Ing. Jan Malý

Systém podpory bioplynových stanic v roce 2012. Ing. Jan Malý Systém podpory bioplynových stanic v roce 2012 Ing. Jan Malý Důvody podpory OZE z pohledu EU (ERÚ): Snížení nepříznivých změn klimatu způsobených lidskou činností Zvýšení energetické nezávislost EU zajištění

Více