REZIDENCE A SPRÁVNÍ SÍDLA V ZEMÍCH ČESKÉ KORUNY VE STOLETÍ

Transkript

1 REZIDENCE A SPRÁVNÍ SÍDLA V ZEMÍCH ČESKÉ KORUNY VE STOLETÍ KORUNNÍ ZEMĚ V DĚJINÁCH ČESKÉHO STÁTU III Sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného ve dnech března 2006 v Clam-Gallasově paláci v Praze Edd. Lenka Bobková a Jana Konvičná

2 Redakční rada: prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. (předseda); prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.; doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.; prof. PhDr. Martin Hilský, CSc.; prof. PhDr. Anna Housková, CSc.; dr. Albert Kubišta; prof. PhDr. Karel Kučera, CSc.; prof. PhDr. Ing. Jan Royt Sborník je součástí řešení výzkumného záměru MSM České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes, jehož nositelem je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Der vorliegende Tagungsband entstand im Rahmen des Forschungsprojekts MSM Die böhmischen Länder inmitten Europas in der Vergangenheit und heute an der Philosophischen Fakultät der Karlsuniversität zu Prag. Praca zbiorowa wchodzi w skład projektu badawczego MSM Ziemie czeskie pośród Europy w przeszłości i dzisiaj, realizowanego przez Wydział Filozoficzny Uniwersytetu Karola w Pradze. Lektorovali / Gutachter / Recenzenci: prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Opera Facultatis philosophicae Universitatis Carolinae Pragensis vol. IV Lenka Bobková, Jana Konvičná (edd.): Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve století Korunní země v dějinách českého státu III Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1 ve vydavatelství Togga, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2007 Technická redakce: Luděk Březina, Mlada Holá, Jana Konvičná Překlady resumé: Katarzyna Filgasová, Eliška Boková, Václav Bok Redakční spolupráce: Iva Sokolová, Ondřej Vraný Obálka a typografie: Jana Vahalíková Obrazový podklad na obálce: Fragment mapy českých zemí z roku Etats de la Couronne de Boheme qui comprennent le royaume do Boheme, le duché de Silesie, les marquistas de Moravie et de Lusace; sub divises en leurs principales parties. A Paris chez le Sr Iaillot Geographe du roy Kolorovaná mědirytina, MS HÚ AVČ, sign. A-4023 Historický ústav Akademie věd ČR Sazba z písma Fedra: Dušan Neumahr Korektura: Vendula Nováková Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Vydání první, Praha 2007 TOGGA, 2007 ISBN

3 OBSAH / INHALT / ZAWARTOŚĆ 11 Úvod 13 Einleitung 17 Wstęp I. REPREZENTACE KRÁLOVSKÉ MOCI REPRÄSENTATION DER KÖNIGLICHEN MACHT REPREZENTACJA WŁADZY KRÓLEWSKIEJ 23 Lenka Bobková: Rezidenční a správní centra v zemích Koruny české za vlády Lucemburků 49 Marie Bláhová: Rezidence a propaganda. Pražský hrad za vlády Karla IV. 61 Kai Wenzel: Das Bild des abwesenden Königs. Landesherrliche Porträts in den Städten der Oberlausitz 91 Ivan Hlaváček: Dvůr na cestách. Několik úvah a podnětů 113 Petr Hlaváček: Praha jako centrum Evropy a křesťanstva? M. Pavel Židek ( 1471) a jeho představy o obnově rezidenční funkce hlavního města Českého království 127 Petr Vorel: Ražba mincí na vladařských rezidencích a velmožských sídlech v českých zemích v 16. století. Panovnická reprezentace, nebo ekonomická nutnost? II. MORAVA A OPAVSKO MÄHREN UND DAS TROPPAUER LAND MORAWY I ZIEMIA OPAWSKA 161 Tomáš Baletka: Olomoucké biskupství a proměny jeho správního organismu mezi středověkem a novověkem 171 Eva Richtrová: Rezidence Alberta ze Šternberka ve Šternberku na severní Moravě 187 Martin Čapský: okna sklenná, ale některá kolečka od povětří vybita Reflexe rozpadu zeměpanské rezidenční sítě na pozdně středověkém Opavsku

4 207 Iwona Pietrzyk: Dokument książęcy w systemie administracji księstwem opawsko-raciborskim do początku XV w. 217 Petr Kozák: Dvůr a rezidence Bernarda ze Žerotína a z Fulneka ve světle testamentu z Alternativa zaniklého zeměpanského dvora pro opavskou nobilitu? 233 Petra Mašitová: Opava jako rezidenční město hornoslezské šlechty v raném novověku na příkladu členů rodu Bruntálských z Vrbna III. SLEZSKO SCHLESIEN ŚLĄSK 245 Antoni Barciak: Wrocław jako centrum administracyjne w dobie Luksemburgów 255 Romuald Kaczmarek: Prawdopodobny dom królów czeskich na rynku we Wrocławiu 273 Mlada Holá: Fuit honorifice susceptus. Holdovací cesty českých panovníků do Vratislavi v pozdním středověku 301 Ewa Wółkiewicz: Rezydencja biskupów wrocławskich w Nysie 319 Jana Hubková: Holdovací cesta Fridricha Falckého do Vratislavi 351 Lucyna Harc: Śląsk w systemie administracyjnym i finansowym Korony Czeskiej w XVI i XVII wieku IV. HORNÍ LUŽICE DIE OBERLAUSITZ ŁUŻYCE GÓRNE 367 Lars-Arne Dannenberg: War Bautzen eine Residenz? Überlegungen zu Ursprung und Genese einer Residenzstadt 403 Siegfried Hoche: Herzogtum Görlitz ( )

5 415 Marius Winzeler: Görlitz als Residenzstadt des Herzogs Johann von Luxemburg ( ) eine Spurensuche 435 Milan Svoboda: Vidět město. Žitava v raně novověkých kronikách V. DOLNÍ LUŽICE DIE NIEDERLAUSITZ ŁUŻYCE DOLNE 461 Klaus Neitmann: Von der Residenz des fürstlichen Stellvertreters zum hauptstädtischen Regierungssitz. Der Aufstieg der Stadt Lübben zum politischen Mittelpunkt des Markgraftums Niederlausitz ( Jahrhundert) 479 Luděk Březina: Proměny dolnolužické správy a sídla zemského fojta za Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic ( ) 499 Piotr Haracz Tomasz Jaworski: Żarska rezydencja Packów, Bibersteinów i Promnitzów 511 Falko Neininger: Quellen zur Geschichte der Niederlausitz in böhmischer Zeit (bis 1635) im Brandenburgischen Landeshauptarchiv in Potsdam VI. LUCEMBURSKO LUXEMBURG LUKSEMBURG 527 Jana Fantysová-Matějková: Rezidence Václava Českého, vévody lucemburského a brabantského, jejich funkce a úloha v rodinných a mezinárodních vztazích

6 575 Seznam zkratek Verzeichnis der Abkürzungen Wykaz skrótów 579 Seznam černobílých vyobrazení Verzeichnis der Schwarzweißabbildungen Spis ilustracji czarno-białych 589 Seznam barevných vyobrazení Verzeichnis der Farbabbildungen Spis ilustracji barwnych

7 ÚVOD V historiografii v posledních letech častěji diskutovaná otázka vymezení a specifikace pojmu rezidence má své místo i v dějinách zemí, které kdysi tvořily jeden státní celek, Korunu království českého. Rozhodli jsme se proto věnovat této problematice třetí kolokvium cyklu Korunní země v dějinách českého státu a zaměřit ho na Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve století. 1 Zasedání se uskutečnilo ve dnech března 2006 v prostorách Archivu hlavního města Prahy, v Clam-Gallasově paláci, za účasti českých, německých a polských historiků a uměleckých historiků. Kolokvium bylo završeno prohlídkou výstavy Karel IV., císař z Boží milosti: Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků v prostorách Pražského hradu. Expozice, představená v rámci kolokvia jejím kurátorem PhDr. Jiřím Fajtem, podstatným způsobem dotvořila představy o kulturním působení pražského dvorského centra a jeho rezonanci v Evropě, včetně probíraných vedlejších zemí. 2 Rezidenční a správní sídla byla zkoumána v několika rovinách správně-politické jako jedné ze složek výkonu vlády zeměpána, reprezentativní, kulturně-společenské a regionální. V průběhu kolokvia se také ukázaly některé obtíže spojené s vymezením termínu rezidence v hranicích České koruny, jehož význam se obecně poněkud posouvá ve vztahu k teritoriu i k časové ose. Rozdíly v užívání termínu rezidence jsou patrné např. v německé a francouzské literatuře a nejednotně se s ním zachází i v naší historiografii. Pro středověk se ve středoevropském kontextu většinou výrazem rezidence chápe zeměpanské sídlo, v českém teritoriu tedy sídlo královské, zatímco raný novověk termín rezidence podstatně rozšiřuje a běžně pod něj zahrnuje i šlechtická centra. Různé pohledy na danou otázku poskytly i odlišné metodické přístupy ke zvoleným tématům, což ukazují i otištěné příspěvky. Frekventována byla také problematika intenzity vztahů jednotlivých významnějších sídel k pražskému centru a vědomí sounáležitosti vedlejších zemí k České koruně. Intenzi- 1 Sborníky z předchozích kolokvií: Korunní země v dějinách českého státu I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku, ed. Lenka Bobková, Praha 2003; Korunní země v dějinách českého státu II. Společné a rozdílné. Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve století, edd. Lenka Bobková Jana Konvičná, Praha Souhrnně Jiří Fajt (ed.), Karel IV. císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků , Praha

8 REZIDENCE A SPRÁVNÍ SÍDLA V ZEMÍCH ČESKÉ KORUNY VE STOLETÍ ta a charakter těchto vazeb se projevovaly v komunikaci, zvláště veřejné a praktické, v užívaných rituálech, symbolech, odrazily se v hospodářství jednotlivých zemích a v neposlední řadě se promítly i do oblasti kulturní, zachytitelné v dochovaných písemných i hmotných památkách. Členění sborníku je dáno tematickým zaměřením jednotlivých statí. První skupinu tvoří příspěvky, které se dotýkají otázek spojených s výkonem vlády českého krále ve vztahu k rezidenčním a správním sídlům na území celé České koruny, k reprezentaci panovnické moci a jejímu vnímání ve vedlejších zemích. Další oddíly pak sledují zvolené téma podle teritoriálního hlediska, v jehož rámci bylo možné akceptovat nebo alespoň upozornit na rozdíly mezi jednotlivými zemskými celky, což se ukazuje zvláště markantní na území dnešního Slezska. Vzhledem k tomu, že na předchozím kolokviu a ve sborníku, který obsahuje na něm přednesené příspěvky, byla věnována poměrně velká pozornost Braniborsku, na tomto kolokviu jsme se již k této zemi samostatně nevraceli. Obdobnou výjimku jsme učinili i v případě české Horní Falce, k níž bylo v poslední době publikováno též několik speciálních studií. Historie spojení obou zemí s Českou korunou se navíc týká lucemburského období, což dovolovalo problematiku jejich rezidencí reflektovat v prvním příspěvku, zaměřeném na 14. století. Naopak více prostoru si vynutil přehled rezidencí užívaných manželi Václavem Lucemburským a Janou Brabantskou, jež naše historiografie většinou opomíjí. Ráda bych na tomto místě také poděkovala řediteli Archivu hl. města Prahy doc. PhDr. Václavu Ledvinkovi, CSc., za poskytnutí neobyčejně krásných prostor pro uskutečnění našeho vědeckého zasedání. Dále pak doktorandům, kteří se podíleli na přípravě kolokvia, jmenovitě Pavlíně Cermanové-Libichové, Mladě Holé, Janě Konvičné a Luďku Březinovi, a všem doktorandům a studentům, jež organizačně přispěli k úspěšném průběhu třídenního jednání. Kolokvium bylo realizováno v rámci dlouhodobého úkolu, který je součástí řešení výzkumného záměru MSM České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes, jehož nositelem je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Za podpory tohoto fondu a díky velkorysé ediční koncepci Filozofické fakulty UK v Praze byl též vydán předkládaný sborník. duben 2007 Lenka Bobková 12