MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2009 EVA KONDLEROVÁ 0

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat CHOVÁNÍ KLISEN ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA V OBDOBÍ REPRODUKCE A ODCHOVU HŘÍBAT Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Jan Šubrt, CSc. Vypracovala: Eva Kondlerová Brno

3 Zadání bakalářské práce 2

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma: Chování klisen českého teplokrevníka v období reprodukce a odchovu hříbat vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis studenta 3

5 Poděkování: Děkuji panu prof. Ing. Janu Šubrtovi, CSc. za zadání bakalářské práce, za cenné připomínky a odborné a vlídné vedení při jejím vypracování a za poskytnutí odborné literatury. 4

6 ABSTRAKT: V této práci nazvané Chování klisen českého teplokrevníka v období reprodukce a odchovu hříbat jsem se zaměřila především na období gravidity klisen. Tuto analýzu jsem prováděla formou pozorování. Jako objekty mého výzkumu jsem si zvolila tři chovné klisny plemene český teplokrevník. V průběhu pozorování jsem věnovala pozornost zejména variabilitě chování klisen před porodem, tedy od počátku otevíracího stádia porodu do počátku stádia vypuzovacího. Sledovala jsem projevy chování, charakterizující blížící se porod, jako jsou pocení, frekvence močení, lehání a následné vstávání, přešlapování hrudními končetinami, ohlížení se ke slabinám a intenzivní chůze po porodním boxu. Z vypozorovaných skutečností jsem získala poznatky pro praktické využití v chovu koní. Klíčová slova: kůň, klisna, reprodukce, chování, gravidita, porod ABSTRACT: In this work named Behaviour of mares of the Czech warmblood in the reproduction season and a foal s breeding " I have especially focused on the pregnancy period of mares. This analysis I have done by way of watching. As objects of my research I have chosen three stallion mares of Czech racial warmblood. In the course of the watching I have especially paid attention to the variability of mares behaviour before childbirth, then from the outset opening stage of the childbirth to the beginning stage of expelling. I have watched the behaviour changes characterizing approaching childbirth. These Changes are perspiration, frequency of retting, lying down and subsequent getting up, mark time by anterior limbs, looking back to flanks and intensive walking in an obstetric box. From the waylaid facts I have got pieces of knowledge for practical utilization in horse breeding. Keywords: horse, mare, reproduction, behavior, pregnancy, childbirth 5

7 OBSAH 1. ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Co koním zanechala evoluce Sexuální chování volně žijících koní Sexuální chování klisen Svolnost klisen k páření Říjový cyklus a související faktory Březost Délka březosti klisen Vliv pohlaví hříbat na délku gravidity klisen Chování klisen v průběhu gravidity Porod Chování klisen před porodem Vlastní porod Denní rytmicita porodů Vliv doby porodů klisen na tělesný vývin jejich hříbat Těžké porody klisen Mateřské chování První životní projevy hříbat Kontaktní chování klisen a jejich hříbat Poruchy vztahů mezi klisnou a jejím hříbětem Kojení První dny života hříběte Odmítání hříběte klisnou

8 2.9. Ustájení březích klisen Odstav hříbat od mléka Přirozený odstav Umělý odstav Výchovný vliv stáda Citlivá životní období CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE A DISKUSE Etogramy chovných klisen Chování klisny Rosie v období březosti Chování klisny Darily v období březosti Chování klisny Bonity v období březosti Diskuse ZÁVĚR PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED PŘÍLOHY

9 1. ÚVOD Chování je integračním aktem, je to funkce organismu jako celku. Může být výsledkem vzájemného působení senzorických, motorických a integrujících systémů organismu, nebo jej mohou vyvolat lokální příčiny. Důležitou charakteristikou chování jako formy aktivní adaptace je jeho velká různorodost a schopnost měnit formu. Přes velkou různorodost jednotlivých forem a projevů chování existují i jisté konstanty, ke kterým chování směřuje jsou to cíle chování. Cíli, jinými slovy předměty chování zvířat, se stávají jejich biologické potřeby, které tvoří obsah chování (Duruttya, 2005). V ontogenetickém vývoji každého obratlovce je období pohlavní dospělosti nejdelším životním úsekem. V něm se nejzřetelněji projevuje jedna ze základních vlastností živé hmoty schopnost rozmnožování. V něm se také v plné míře rozvíjejí reprodukční funkce (Hintnaus, 1983). Mezi rozmnožování a sexualitu nelze klást rovnítko vzhledem k tomu, že to nejsou synonyma: rozmnožování ještě nemusí znamenat sexualitu a naopak. Pojem sexuality v biologických vědách předpokládá princip polarity reprezentovaný u equidů hřebcem a klisnou. Oba tyto póly se vzájemně přitahují. Jejich splynutím dojde k předání genetických informací. Současně je podnětem k rozmnožování živé hmoty (Hintnaus, 1983). Rozmnožování je jednou z nejcharakterističtějších projevů, vlastností a schopností živého organismu. Jeho cílem je zachování druhu vytvářením nových jedinců. Zvířata jsou schopna rozmnožování pouze v určitém, vymezeném úseku svého života: od období pohlavní dospělosti (puberta) až do zániku pohlavní aktivity (klimakterium). Podmiňující faktor zahájení sexuální aktivity zvířat spočívá v geneticky podmíněné růstové schopnosti, v odpovídající úrovni výživy a dobrém zdravotním stavu (Kovalčíková a Kovalčík, 1984). Koně patří mezi druhy s velkou individuální variabilitou sexuálního a reprodukčního chování. Sexuální chování sebevětších koňských individualistů je však podloženo obdobným genetickým základem, který zajišťuje, aby při namlouvání a plození přeci jen dodržovali určitá pravidla. 8

10 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Co koním zanechala evoluce Společný život klisen a hřebců s sebou nese znaky, které pro jiné kopytníky nejsou typické. Klisny mají v porovnání se samicemi kopytníků, u kterých se oba partneři scházejí jen na dobu nezbytně nutnou, delší říji. Ta trvá obvykle 3-5 dní, výjimkou však není říje desetidenní. Delší říje je zřejmě příčinou delší doby, kterou klisna s hřebcem potřebují ke sblížení před vlastním rozmnožovacím aktem (Worthingtonová, 1987). K vlastnímu předání spermatu stačí několik sekund až minut, ale přípravy k němu mohou trvat i několik dní. Delší dobu příprav před milostným splynutím reprodukční partneři očekávají i v dnešní době, bez ohledu na člověka, který má o jejich reprodukci zpravidla zcela odlišnou představu a zdlouhavým seznamováním obou partnerů se příliš nezabývá. Pro své vlastní potřeby často párujeme jedince, kteří si jednoduše nejsou sympatičtí. V neposlední řadě se dostáváme do potíží s vystižením správného okamžiku k zabřeznutí. Hřebec a klisna si vyčkají na pravou chvíli pro početí, zatímco člověk má bez přímého vhledu do útrob klisny informaci jen velmi mlhavou. Výše zmíněné skutečnosti vedou k podstatně nižšímu zabřezávání a porodnosti v řízených chovech než jak je tomu u volně žijících koní. Natalita ve skupinách volně žijících koní v dobrých podmínkách dosahuje i 95 %. Velmi účinným postupem k dosažení vyššího zabřezávání klisen je přizpůsobení chovatelských podmínek přirozenému chování koní. Z tohoto hlediska je nejlepší umožnit hřebci společný pobyt s klisnou nebo skupinou klisen a ponechat veškeré náležitosti související s plozením hříbat na zvířatech. Tímto koním umožníme předehru, na kterou jsou před vlastním milostným aktem evolučně připraveni. Pomineme-li, že někteří chovatelé z důvodu možného zranění zamítají sociální život svých klisen, naprostá většina chovatelů odmítne vypustit svého mnohdy velmi drahého plemeníka do výběhu k ne vždy přátelským klisnám. Situace se často řeší náhradním hřebcem, který pobývá s klisnami a včas upozorní na blížící se vhodnou dobu pro zabřeznutí. Jelikož chovatel nemá zájem o hříbata po zkušebních hřebcích, používají se pro tyto účely hřebci neplodní či různě anatomicky upravení. Přestože máme prakticky ověřené metody, jak klisnu donutit námi vybraného partnera přijmout, nezlomíme fyziologické mechanismy, které klisně 9

11 umožňují do jisté míry manipulovat s úspěšností spermií při oplozování vajíčka. Procento zabřezávání a počet živě narozených hříbat je tak v chovech stále nižší než ve volně žijících populacích koní Sexuální chování volně žijících koní Chování koní žijících ve volnosti z hlediska jejich reprodukčních projevů se zkoumalo v populaci zdivočelých kulturních plemen (Keiper a Houpt, 1984) koní plemena Przewalského (Feh, 1988), zeber (Klingel, 1975), divokých oslů a domestikovaných oslů (Henry a McDonnell, 1992). Zmíněné populace kopytníků reprezentují dva rozdílné chovatelské systémy. Zebry Grewyho, divoký osel a domestikovaný osel představují tzv. teritoriální typ soužití jedinců svého druhu. Naopak zebry planinové a horské, resp. kůň Przewalského a zdivočelý domácí (domestikovaný) kůň reprezentují harémový typ společenství utvářený těmito zvířaty. Stáda kopytníků teritoriálního typu vyhledávají, obsazují a časem také brání svá území (jedná se většinou o teritorium s vydatnou pastvou, výskytem zdroje pitné vody a možností úkrytu). Tyto atributy upřednostňují především klisny zmíněných druhů kopytníků, eventuelně koňovitých. Klisny, které se rozhodují setrvat na tomto území, se však nikdy nespojí do stád, ale zůstávají rozptýlené. Uvedený charakteristický prvek způsobu jejich života se podstatnou měrou nemění ani v období říje; tyto klisny vytvářejí dočasná, volná seskupení pouze pod vlivem akustického projevu dominantního hřebce. Libovolné stádo koní harémového typu soužití tvoří obvykle jeden dominantní hřebec, určitý počet klisen a jejich hříbat. Taková skupina je relativně stabilním sociálním celkem v průběhu celého kalendářního roku. Je zřejmé, že těsnost kontaktů mezi klisnami a hřebcem je větší v období říje, než v dalším průběhu soužití tohoto stáda. Je uveden poznatek, podle kterého u koní trvale žijících ve volnosti klisny společně s hřebci vytvářejí jakousi obdobu rodinných vztahů. Tzv. rodinu tvoří hřebec s několika klisnami a jejich hříbaty, přičemž hřebci zůstávají s odrostlými klisnami několik let společně. Nejpočetnější rodiny byly tvořeny maximálně 19 jedinci, nejmenší 10

12 pak třemi (hřebec, klisna a její hříbě). Pokud rodina postrádá hřebce, opouštějí klisny v říji dočasně svou rodinu a po ukončení říje se do ní opětovně vracejí. Při výrazně silné říji může být mladá klisna proti vůli rodinného hřebce odlákána od vlastní rodiny cizím hřebcem a včleněna do jeho rodiny, případně s jiným mladším hřebcem založí svou vlastní novou rodinu. Existuje domněnka, podle které většinu stád koní žijících ve volnosti tvoří množství takových rodin (Hintnaus, 1983) Sexuální chování klisen Svolnost klisen k páření Má-li dojít k páření (kopulaci), musí být klisna ochotná hřebce přijmout. Nástup období svolnosti k páření vyžaduje u všech zvířat estrogeny, které vznikají v antrálních folikulech (zralých Graafových folikulech) a jsou rozhodující v iniciování sexuálního chování jako odpovědi na hormony. Zdá se, že tonická hladina progesteronu působí, jako primer na hypotalamická sexuální centra v důsledku čeho se estrogeny stávají účinnými (Duruttya, 2005). Svolnost klisen k páření se zkoumala jejich umístěním do výběhu hřebce po dobu jedné hodiny. Vzhledem k tomu, že to byla současně jediná doba, kdy byla obě pohlaví v bezprostředním kontaktu, očekávala se zvýšená četnost sexuální aktivity. Souběžně s tím se zaznamenávaly projevy akustické, olfaktorické, také zkoumání taktilní, tzv. vstřícné postoje klisen, značkování, agrese. Výskyt vyjmenovaných reakcí se zkoumal také v souvislosti se stadiem estrálního cyklu (stanovený palpací rekta). Zjistilo se, že klisny jen velmi zřídka přijímají hřebce, když u nich neprobíhá fyziologická říje, například v průběhu sezónní absence estru. Při studiu sexuálního chování březích klisen bylo zjištěno, že klisny nosící plody samičího pohlaví projevovaly sexuální receptivitu Říjový cyklus a související faktory Termín říjový cyklus pojmenovává rytmické změny pozorované v chování u všech savců, které zahrnují pravidelné, avšak omezené periody svolnosti k páření (estrus = říje). Ty se vyskytují v intervalech charakteristických pro daný druh zvířat. Jeden 11

13 interval cyklu je definován jako čas od začátku jednoho cyklu říje (svolnosti k páření) k dalšímu (ovulační interval) Říje klisen Povaha doby sexuální aktivity je u všech druhů zvířat závislá na rozsahu domestikace, na zeměpisném pásmu a na biologii daného druhu. Ve vyšších zeměpisných šířkách jsou rozdíly v sexuální aktivitě zvířat větší, než v šířkách nižších. Začátek sexuální aktivity u zvířat je závislý na délce dne, teplotě prostředí a na genetických faktorech. V souvislosti s výzkumem klisen výsledky umožňují jejich zařazení do tří kategorií: 1) klisny s vymezeným obdobím sexuální aktivity 2) klisny s přechodným obdobím sexuální aktivity (některé klisny přicházejí do říje během celého roku, avšak ovulace provází estrický cyklus pouze v době sexuální aktivity) 3) klisny bez omezeného období sexuální aktivity (klisny přicházejí do říje, která je provázena ovulací, porod nastává během celého roku) Z tohoto hlediska lze koně rozdělit do dvou skupin (Hafez, 1962): a) koně s omezeným obdobím sexuální aktivity (charakteristické pro mírné zeměpisné pásmo) b) koně s celoročním obdobím sexuální aktivity (tropické pásmo) Je hodné zaznamenání, že říje u klisen vykazuje nejnižší pravidelnost opakovanosti výskytu ze všech domestikovaných zvířat. Většinou se projevuje po třech až čtyřech týdnech, avšak může vynechat bez jakýchkoliv zjistitelných příčin čtvrt nebo půl roku. Některé klisny chované v hřebčínech, které jinak pravidelně zabřezávají, zůstávají některý rok z důvodu absence říje jalové a následujícího roku opět pravidelně zabřeznou. Říje se u klisen dostavuje nejpravidelněji 6. až 9. den po porodu. V tomto období je možnost zabřeznutí nejpravděpodobnější. Délka říje se nejčastěji pohybuje od 7 do 9 dnů. U klisen se říje nejvýrazněji projevuje s nástupem teplejších dnů jara. Podobně jako u ovcí souvisí také s délkou dne zatímco však bahnice přicházejí do říje v období, kdy se dny krátí, u klisen říje nastupuje v době prodlužujících se dnů. Z toho 12

14 vyplývá, že klisna žijící na severní polokouli může nejsnadněji zabřeznout na jaře a v létě (v přirozených podmínkách to bývá nejčastěji od dubna do září), respektive na podzim a méně často v zimních měsících (Ondráček, 1983). Vzhledem k délce březosti je to logické, protože hříbě by se mělo narodit do období, kdy už je příznivé počasí a dostatek potravy. Hříbě, na rozdíl od telete, matku všude následuje. Pokud je zima a klisna se pase na nechráněném místě, hříbě je vystaveno nízkým teplotám a studenému větru, což je riskantní. Aby hříbě přežilo, musí se narodit do příznivého časového období. Bohužel, zejména u dostihových koní chovatelé plánují porod svých klisen co nejdříve na začátek kalendářního roku. To je sice výhodné pro sport, ale současně i biologicky nežádoucí. Projevy říje u klisen lze charakterizovat jako jejich individuální vlastnost. První projevy pohlavního dospívání klisen, charakterizované pouze pohlavním vzrušením bez projevů dalších znaků říje se objevuje ve věku 6 až 12 měsíců. Pohlavní dospělost dosahuje klisna ve věku 16 až 24 měsíců (Waring, 2003). Termín/věk zahájení chovného využití klisen se realizuje ve věku 36 až 48 měsíců (Tyler, 1972). Tělesnou dospělost dosahují klisny ve věku 5 let (Ondráček, 1983). Pohlavní cyklus klisen obecně diferencujeme do tří fází (Holý, 1979): fáze klidová fáze sexuální přípravy fáze aktivní polyestrie, ukončená ovulací Klisna v předříjovém stádiu vyhledává častěji než obvykle druhá zvířata. Při přiblížení se k jiným klisnám svého stáda močí a blýská stydkými pysky (rozevírá a zavírá štěrbinu stydkou s širokým obnažením klitorisu), častěji vykazuje komfortní chování formou olizování trupu, slabin jazykem nebo poštipováním pokožky pysky. Frekventované močení klisny, doprovázené vylučováním nitkujícího hlenu, bývá v krátké době zaznamenané dominantním hřebcem, respektive dalšími samčími členy stáda (poznámka.: eventualita pouze u koní žijících ve volnosti). S pokračující říjí se uvedené příznaky zesilují. Stadium ochoty k páření je pak charakteristické komplexem projevů, které manifestují připravenost klisny k pohlavnímu aktu. Přiblížení hřebce vyvolá u klisny intenzivní, přerušovanou urinaci, intenzivní blýskání, rozkročení 13

15 pánevních končetin, typické postavení těla tak, že ventrální poloha hlavy tvoří s krkem pravý úhel, přičemž uši jsou sklopené dozadu (ne však natolik, jak je to obvyklé u agresivních jedinců). Záď je mírně skloněná a oháňka je odtažena do strany - tzv. koitální reflex (Müller, 1999). Rovněž v chování klisny v plné říji jsou markantní změny: vyhledává druhé koně, tlačí se na ně, nezřídka na ně skáče; v zápřahu klade hlavu na druhého koně, na pobídky reaguje jinak než obvykle. Často řehtá, méně žere, resp. odmítá potravu, v práci je nespolehlivá. Projevy říje zdravé klisny mohou být tak silné, že klisna je v tomto období nezpůsobilá k práci (tzv. divoká říje ). Na druhé straně je u mnohých klisen říje velmi slabá, těžko znatelná ( tichá říje ). Některá klisna se v době říje chová apaticky, další je výrazně podrážděná: bije, kouše, nedá se zapřáhnout. Délka říje kolísá mezi 3 až 10 dny; obvykle trvá 3 až 5 dnů. Podle jiných literárních zdrojů 5 až 6 dnů (Duruttya, 2005). Nejsou však neobvyklé ani říje trvající jeden až dva dny. Ovulace u klisen se opakuje pravidelně za 18 až 24 dní. Příliš častý výskyt říje, nebo nedostavení se říje dává podnět k úvahám o onemocnění klisny. Když se říje po připuštění neopakuje, klisna je považována za březí. Bylo pozorováno i říjné chování u březích klisen (Waring, 2003). Takové chování však rozhodně není běžné a může být způsobeno hormonálními poruchami. Ty mohou způsobit nejrůznější anomálie jak v říjovém cyklu, tak v chování. Někdy se však stane, že březí klisna ukazuje příznaky říje, tzv. nepravá říje (pseudograviditas). V tom případě může mít připuštění klisny za následek potrat Březost Březost (gravidita, pregnace, gestace) je stav klisny, kdy je narozené hříbě uvnitř těla matky. Březost (její délka je označována jako tzv. gestační perioda) začíná oplodněním (oplodněním vajíčka spermií) a končí narozením mláděte. Březost tedy začíná fertilizací, končí porodem a zahrnuje další základní aspekty, jako implantace a placentace (Reece, 2003). 14

16 Délka březosti klisen Klisna nosí hříbě pod srdcem zhruba 11 měsíců (rozsah se uvádí od dní). Klisny se v délce březosti liší jedna od druhé, tak během svého života. Nejsou nijak vzácné případy, kdy klisna rodí předčasně o tři týdny nebo o tři týdny hříbě přenosí. Extrémní dobou gravidity klisen se vnímají předčasné porody 301 dnů a méně od posledního připuštění, respektive opožděný porod: 412 dnů a více od posledního připuštění klisny (Rixon, 1996). Bylo zjištěno, že z hříbat narozených dříve než po 320 dnech březosti přežije jen 5%. Je zřejmé, že délka březosti je druhová vlastnost a průměrně zůstává stejná. Pouze určité odchylky v kladném nebo záporném směru způsobují různí činitelé. Podstatným se jeví komplex podmínek životního prostředí klisny, především pak úroveň výživy, doba vývinu hříběte v děloze, věk klisny a její pracovní zatížení, plemenná příslušnost, věk hřebce, pohlaví novorozených hříbat a vzhledem k uniparnosti koní narození dvojčat. Podle citované studie byla doba březosti klisen v letech s podprůměrnou teplotou (tzv. chladné roky) delší než v letech teplejších. Při jarním zapouštění klisen byla doba březosti delší až o 11 dní, než u klisen zapuštěných na podzim (Koželuh, 1965). V přírodních podmínkách se nejvíce hříbat rodí v druhé polovině jara, tedy v době, kdy lze očekávat optimální podmínky pro uspokojení zvýšených nutričních potřeb kojících klisen. Zdá se, že tomu klisny přizpůsobují délku své březosti klisny, které zabřezly časně zjara, bývají březí déle než ty, které zabřezly pozdě na jaře. Výzkumy realizované v uplynulém desetiletí ukazují, že významný vliv na ovulaci, tedy délku gravidity klisen má fenomén fotoperiodismu (Palmer a Guillaume, 1992). Důvod anoestrózního stavu klisen spočívá v jejich horším kondičním stavu, mladém věku, v méně kvalitních podmínkách ustájení a také v delší laktaci v průběhu předcházejícího období apod Vliv pohlaví hříbat na délku gravidity klisen Názory na možný vliv pohlaví hříbat a délku gravidity klisen se různí. Podle jedné studie je faktor vlivu pohlaví plodu minimální, případně zanedbatelný (Pernička, 1958). Většina výsledků analýz se však přiklání k názoru o možném vztahu mezi zmíněnými faktory. Existuje konsenzus, podle kterého gravidita klisen s plodem samčího pohlaví je delší, než analogický stav s plodem samičího pohlaví. Rozdíl v délce březosti představuje 2-3 dny (Hörmann, 1957). 15

17 Chování klisen v průběhu gravidity. Klisny během březosti zpravidla výrazně nemění své chování, ale vzhledem k bouřlivým hormonálním a jiným fyziologickým změnám v celém organismu může k odchylkám v obvyklých projevech docházet. Březí klisny mohou být náladové a důraznější v prosazování svých požadavků. Březím klisnám je nejlépe na pastvě, ve společnosti dalších klisen, se kterými se dobře znají, a kde nejsou vytrhovány ze svého klidu. Tento luxus již nemusí být upřen ani klisnám chovaným pro produkci moče v době březosti. Z moči se získávají estrogenní látky, které se využívají v humánní hormonální léčbě. Pro těchto zhruba 35 tisíc kanadských klisen bylo vynalezeno zařízení, které sice připomíná kompletní postroj pro boj ve vysoké trávě, ale splňuje náročné požadavky na sběr moči a umožňuje klisnám neomezený pohyb jak ve volné stáji, tak ve výběhu. Až dosud bylo údělem těchto klisen vazné ustájení. V posledních týdnech březosti můžeme často pozorovat otoky nohou a vemene, občas také rozsáhlé otoky pod břichem, které sahají až k předním nohám. Klisna s námahou vstává a pohybuje se ztěžka a málo. Většinou stačí, abychom ji dvě až tři hodiny pohybovali a otoky se zredukují, nebo se dokonce i zcela ztratí. Pokud se tak nestane, je třeba zavolat odbornou pomoc Porod Chování klisen před porodem Studie věnující se životním projevům klisen v krátkém, avšak významném časovém úseku před porodem jsou nepočetné. Období, které analyzujeme, představuje přibližně posledních 7-14 dnů před termínem porodu v závislosti od individuálních charakteristik té určité klisny. V důsledku uvolnění širokých pánevních vazů se začínají objevovat hrboly sedacích kostí, respektive kost křížová. Uvolněním břišních vazů dochází k jeho poklesu, což budí dojem, že klisna je hubená nebo podvyživená. Zvětšující se mléčná žláza počíná produkovat sekret podobný mléku (Šťastný, 1983). Klisna před porodem projevuje neklid, frekventovaněji defekuje a urinuje, lehá si a opětovně vstává, mírně se potí, nejčastěji v oblasti krku a lopatky, odmítá přijímat potravu, případně snižuje její přijatý objem, současně však frekventovaněji přijímá vodu. V této fázi březosti se klisna pohybuje opatrněji a také pomaleji (Lerche, 1976). 16

18 Vlastní porod Poslední závěrečnou fází gravidity klisen charakterizují příznaky, které jsou při všech zvířecích druzích přibližně podobné, ne-li analogické. Toto období se označuje termínem přípravné stádium. Charakterizují jej změny na porodních cestách právě tak, jako na širokých pánevních vazech, tedy osvalení kaudální části trupu, na mléčné žláze a přirozeně se také mění životní projevy těchto zvířat. Vulva se prokrvuje a otéká, pysky se zvětšují a prodlužují. V důsledku toho se kožní řasy vyrovnávají. Přibližně jeden až dva dny před porodem z pochvy vytéká čirý hlen uvolněný z hlenové zátky kanálku děložního krčku. Sedm až čtrnáct dní před porodem pánevní vazy ochabují a prodlužují se o 1/3 až 1/4. Popsané změny lze pozorovat také na svalech a vazech břišních stěn. V důsledku toho viditelně vystupuje kořen oháňky, obrysy křížové a sedací kosti. Uvolňuje se také svalstvo v oblasti kořene oháňky, v důsledku čeho dominují jeho pasivní pohyby. Ochabuje napětí břišních stěn, v důsledku čeho břicho klesá a boky se propadávají, obrysy posledních žeber vystupují právě tak, jako výběžky bederních obratlů a bederních hrbolů (Šťastný, 1983) (obr.1). Vlastní porod sestává ze tří stádií: otvíracího, vypuzovacího a poporodního (obr. 2). První tzv. otevírací stádium trvá obvykle 12 až 24 hodin. Bolesti, které způsobuje stále přemisťovaný plod, mají za následek, že klisna se v určitých časových intervalech potí, je nepokojná, často si lehá a vstává, přešlapuje, hrabe hrudními končetinami, chodí v porodním boxu dokola a budí dojem, jako by si upravovala podestýlku do tvaru hnízda (Lerche, 1990). Vypuzovací stadium se zahajuje momentem přechodu plodových obalů porodními cestami a odtokem plodové vody. Kontrakce se obvykle na kratší dobu zmenšují a díky tomu se i porodní bolesti na čas utišují. Po krátké době se však jejich intenzita a frekvence stupňuje. Současně to vyvolává tlakové podráždění receptorů a způsobuje napínání svalstva břišní stěny. Stupňuje se síla, která vtlačuje plod do porodních cest a nakonec jej vytlačí z těla matky (Šťastný, 1983). Obvyklou polohou klisen v průběhu druhé, tj. vypuzovací fáze je ležení. Jedno procento porodů se realizuje v poloze, při které klisna stojí (Duruttya, 2005). Mezi zahájením vypuzovacího stádia a ukončením porodu obvykle uběhne min vzhledem ke skutečnosti, že porodní bolesti klisen jsou velmi silné. Narozením hříběte porod nekončí, ale vstupuje do svého posledního, tzv. poporodního stádia. Po narození plodu přestávají na několik minut kontrakce 17

19 dělohy. Klisna se částečně upokojí. Následují kratší dobu trvající kontrakce s delšími přestávkami, v průběhu kterých se vytlačují plodové obaly a fekální část placenty. Jejich odchodem (obvykle v průběhu jedné hodiny) poporodní stádium končí (obr. 3) Některé klisny rodí ve stoje, ale většina z nich si při porodu lehá (obr.4). Nejtěžší částí porodu je protlačení klínovitě utvářené hlavy hříběte, která je položena na předních nohách. Jakmile k tomu dojde, vytlačení zbytku plodu již probíhá velmi rychle a další nápinky vyžaduje pouze průchod hříběcího zadku pánví klisny. Teprve pokud hříbě nevychází z rodidel v normální poloze, popřípadě sílící stahy ustávají, můžeme průběh porodu urychlit mírným tahem za nožky hříběte, a to vždy pouze při sílícím stahu. Tahat bychom měli vždy směrem k hleznům klisny, aby se nenatrhla. Spěchat s porodem je nutné pouze tehdy, když hříbě vychází zadníma nohama napřed a mohlo by se udusit v důsledku tlaku na pupeční šňůru nebo jejího předčasného přetrhnutí. Za normálních okolností hormonální a fyzické změny v těle naprogramují klisnu tak, aby věnovala veškerou svoji pozornost nově narozenému hříběti. Jakmile se klisna vzpamatuje, otočí se a začne hříbě očichávat. Přitom se ho dotýká a začíná ho olizovat. To je velmi důležité, protože prvním úkolem klisny je hříbě osušit a seznámit se s ním. Olizování hříběte má tedy hned několik funkcí. Jednak napomáhá k osušení hříběte a stimuluje jeho krevní oběh a dýchání. Současně napomáhá klisně očichat a ochutnat nově narozeného jedince. Ačkoliv těsně po porodu převažuje na těle hříběte, které je dosud pokryté sekrety z porodních cest, pach klisny, postupně tento pach mizí a u hříběte začíná dominovat jeho vlastní pach. Proto je nezbytné zajistit klisně dostatek soukromí a klidu, aby se mohla se svým nově narozeným potomkem důkladně seznámit. Jedná se o velmi důležitý proces vtištění, kdy se klisna učí rozpoznávat svoje hříbě a hříbě se naopak učí, kdo je jeho matka. Období involučních procesů, v průběhu kterých se pohlavní orgány klisen dostávají do původního anatomického a fyziologického stavu se označuje termínem puerperium. Markantní vnější změny se projevují na involuci pánevních vazů, dělohy a vulvy, resp. břišní stěny. Mizí otoky, které se v průběhu gravidity vytvořily na pobřišnici a na mléčné žláze. Svalstvo a vazy získávají svůj původní tonus. Průběh puerperia a jeho trvání ovlivňuje množství různorodých faktorů. Uplatňují se druhové, eventuelně plemenné rozdíly, věk klisny, průběh porodu, podmínky ošetření, kvalita výživy, roční období, doba uvolnění placenty a mnohé další (Šťastný, 1983). 18

20 Denní rytmicita porodů Experimentálních prací věnující se denní rytmicitě porodů u klisen je relativně málo. Převládá názor, podle kterého k většině porodů dochází ve večerních, respektive nočních hodinách (Flade, 1958). Velká část porodů probíhá mezi 20. a 07. hodinou, přičemž časové těžiště porodu je noc, od 24. do 01. hodiny. Existuje názor, podle kterého je porod soustředěn do časového úseku od 22. do 03. hodiny. Michael Duruttya uvádí výsledky potvrzující skutečnost, podle které k porodům dochází až v době nočního klidu (tabulka 4). Toto zjištění je uvedeno do souvislosti s atavismem domestikovaných klisen projevujícím se jako vrozená obava těchto zvířat o svá novorozená mláďata. V odborné literatuře se setkáváme s poznatkem, jehož podstata tkví ve schopnosti klisen posunout termín porodu až o 12 hodin. Stává se to v případech, kdy klisny mají pocit nejistoty, strachu nebo nebezpečí. V souvislosti s psychogenní podstatou porodů se uvádí, že ani dlouhodobý proces domestikace koní, tedy bezpečné prostředí objektů ustájení neovlivnil, eventuelně nezměnil chování klisen současných ušlechtilých plemen ohledně volby doby porodu v nočních hodinách. Existují domněnky, podle kterých porody jsou indikovány změnou intenzity světla, přičemž jejich realizace je podmíněna soumrakem nebo tmou: signální oblouk vedený skrz oko klisny do příslušných míst hypofýzy vyvolává spuštění mechanismu porodu. Mimo změny intenzity osvětlení se na vyvolání porodu zřejmě spolupodílí také celkový klid, obvyklý v nočních hodinách, a z toho pramenící subjektivní pocit bezpečí rodící klisny Vliv doby porodů klisen na tělesný vývin jejich hříbat Na tělesném vývinu koní se podílí celá řada činitelů. Je to především dědičný přenos dispozic základních biologických funkcí, resp. vlivy vnějšího prostředí (způsob odchovu, hledisko výživy, parametry ustájení, úroveň ošetřovatelských prací apod.). Ukazuje se, že významnou roli sehrává také faktor sezonnosti porodů klisen. Rozdíl mezi jarními a podzimními hříbaty při narození je zdůvodňován podmínkami existujícími již v průběhu uterinního vývoje plodu. Intenzivní výživa klisen kvalitním zeleným krmivem bohatým na živiny, vitaminy a minerální látky v druhé polovině gravidity se příznivě projeví na mohutnosti hříbat narozených v podzimních měsících. Tato hříbata lépe využívají pastvu, na kterou se dostávají po svém odstavu (obvykle ve věku šesti měsíců), tedy jsou schopná ji využít celou. Naopak hříbata narozená 19

21 v měsících únor, březen a duben po svém odstavu v zimních měsících jsou odchovávána na méně hodnotném krmivu. Tato skutečnost se promítá do určitého zaostávání ve vývoji. V druhém roce jejich života je sice toto zaostávání markantní, rozdíly mezi podzimními a jarními hříbaty jsou patrné, avšak relativní přírůstky jsou větší u jarních hříbat. Ve věku tří let se rozdíly začínají stírat, eventuelně vyrovnávat díky zvýšené růstové intenzitě jarních hříbat. Lze říci, že organismus, kterého vývoj je určitým způsobem zpomalený nebo zbrzděný, je schopný uvedené zaostávání růstu kompenzovat, a to díky zlepšené úrovni výživy, prodloužením vývoje apod Těžké porody klisen Poruchy, nepravidelnosti, těžkosti nebo abnormality v souvislosti s porody jsou u klisen vzácné. Pokud se však vyskytnou, znamenají pro klisnu a její hříbě zpravidla kritickou situaci, vyžadující odborný zásah veterináře. Na těžkostech se spolupodílí délka trvání gravidity a její výrazná variabilita, právě tak, jako nevýraznost, eventuelně nejednoznačnost příznaků blížícího se porodu, který probíhá většinou v průběhu nočního období. Dohled nad klisnami v době před porodem je proto jedním z podstatných předpokladů včasného zásahu v případě výskytu těžkostí před nebo v průběhu porodu. Hříbě má jen nepatrnou šanci k přežití, pokud se jeho porod neukončí v době kratší než 30 až 40 minut od zahájení vypuzovací fáze. Časovou hranicí těžkého porodu klisen vymezuje okamžik zahájení otevírací fáze a následného protržení allantoidového vaku a následné neukončení porodu v době jedné až čtyř hodin, doba trvání vypuzovacího stádia je delší, než 20 minut (Rob, 1983) Mateřské chování První životní projevy hříbat Na základě podrobného zkoumání životních projevů novorozených hříbat poznáváme etologii těchto zvířat již v období rané fáze jejich ontogeneze. Charakteristické pro první okamžiky jejich života jsou: 1) Prudké pohyby hlavou, přičemž tělo a končetiny zůstávají bez pohybu. Hrudní končetiny jsou obvykle v natažené pozici, před tělem, tj. v podélné ose těla. 20

22 2) Pohyby hrudních končetin, které jsou položené před tělem, nebo jsou opřené kopýtky o podlahu. Tělo a pánevní končetiny zůstávají bez pohybu. 3) Nadzvedávání se na hrudní končetiny, díky čemu se dostává přední část od podložky, na které tělo spočívá. Hrudní končetiny jsou pokrčené v karpálních kloubech a opírají se kopýtky o podlahu 4) Pomocí hrudních a pánevních končetin dochází k nadzvedávání celého těla od podložky, při jednotlivých pokusech až do polovzpřímené pozice, avšak hříbě ještě není schopné vstát. 5) Hříbě stojí na všech čtyřech končetinách, avšak postoj je znatelně vratký, zvíře balancuje, přičemž absolvuje několik kroků ve snaze udržet rovnováhu. V průběhu jedné minuty hříbě opětovně padá do podestýlky. Jakmile hříbě více či méně zvládne chůzi, bude vrávorat kolem matky. V tomto období ho zřejmě přitahuje matčino teplo a možná také pach. Hříbě se poté začne matky dotýkat a očichávat ji a postupně ji začne strkat nos pod břicho. Pozorování ovcí ukázalo, že k vyhledání struku pomáhá mláděti teplo, správné úhly, tvar a struktura. To také vysvětluje, proč se mnoho hříbat při vyhledávání struku často pokouší sát matčin loket Kontaktní chování klisen a jejich hříbat Vzájemné poznávání se klisen matek a jejich potomků-hříbat v počátečním období jejich společného života se realizuje především olfaktoricky (tj. čichovým podnětem). Později nabývají na významu vizuální a souběžně s tím také akustické stimuly. K efektivitě vzájemného kontaktního chování klisny a jejího hříběte napomáhá také existence vzájemného pudového vztahu těchto zvířat. Efekt olfaktorického způsobu kontaktu se uplatňuje pouze v případech, kdy se tyto subjekty pohybují nebo setrvávají ve vzájemné blízkosti. V případech dočasného odloučení obou jedinců (např. v průběhu herních projevů hříbat realizovaných na pastvě nebo ve výbězích) k opětovnému setkání napomáhají výrazné akustické projevy zvířat a v návaznosti na to tzv. vizuální prověření nalezeného potomka. Definitivní potvrzení úspěšného výsledku pátrání a následného střetnutí napomáhá především vzájemný pach těl klisny a jejího hříběte. V této souvislosti se zjistilo, že klisna v průběhu každého sání 21

23 prověřuje pravost svého hříběte, a to jeho očicháním. Tento projev trvá prakticky v průběhu celého období společného života obou zvířat, to je až do doby odstavu mláděte ve věku přibližně šesti měsíců Poruchy vztahů mezi klisnou a jejím hříbětem Závažná okolnost narušující přirozený odchov hříbat souvisí mimo jiné také s výskytem porušení vzájemného vztahu klisny a jejího hříběte. Příčin může být několik: - nedostatečně vyvinutý mateřský pud - nevšímavost vůči hříběti - chování se k vlastnímu hříběti jako k cizímu (tj. jeho odmítnutí) Projevuje se to v případech přiblížení se hříběte k vlastní matce-klisně, která před ním couvá, ustupuje, případně na svého vlastního potomka útočí: ohání se, hrozí kousnutím a v krajním případě dokoná fyzický útok v podobě kousnutí nebo kopnutí. Na základě výsledků dlouhodobého pozorování problémových klisen lze vyslovit obecné pravidlo, podle kterého největší problémy s nejtěžšími důsledky se vyskytují u prvorodiček. Ty samé klisny po porodu svého druhého potomka v pořadí svůj odmítavý postoj prezentují o poznání v mírnější formě a u třetího potomka se jejich postoj omezuje na prosté přehlížení. Jinou příčinou popisovaného nepřirozeného chování klisny-matky je její nadměrná lechtivost, případně bolest související s onemocněním celého vemínka nebo pouze struků. V takových případech způsobuje klisně sání takové bolesti, vůči kterým se přirozeně brání. Nedostatečný mateřský pud (infantofobie) postihuje klisny, eventuelně další druhy hospodářských zvířat, zejména však samice rodící poprvé. Charakteristickým projevem takto postižených matek je permanentní snaha o udržení určité vzdálenosti od vlastního mláděte. Jestliže klisně není umožněno se hříběti vyhnout (modelovým příkladem je boxový typ ustájení), dochází k obranným útokům vůči vlastnímu potomkovi. Při této reakci doprovázené zjevným vzrušením, může dojít ke zranění někdy i k fatálnímu konci v podobě usmrcení hříběte (Hintnaus, 1983) 22

24 Kojení U klisny se v každé polovině mléčné žlázy nacházejí dvě žláznatá tělesa (cisterny). Klisna má dva struky (levý a pravý) a do každého z nich vyúsťují samostatné vývody dvou žláznatých těles. Intenzita tvorby mléka je podmíněna dokonalým zásobováním mléčné žlázy krví, protože k syntéze litru sekretu ji musí protéci až 500 litrů krve. Spouštění mléka je řízeno hormonem oxytocinem. Přítomnost hříběte a jeho doteky na strucích vysílají zprávu do podvěsku mozkového, který uvolní hormon oxytocin. Oxytocin spouští mléko tím, že způsobí stahy svaloviny ve vemínku. Pokud situace neprobíhá tak, jak by měla, a klisna nerozpozná nebo odmítne narozené hříbě, je nervózní nebo vylekaná, k vyplavení hormonů nemusí dojít. Jakýkoliv negativní emoční vjem, jako je úlek, strach, neklid, bolest apod. totiž vedou k reflexnímu uvolnění adrenalinu z dřeně nadledvin. Ten vyvolá stah kapilár ve vemeni, což následně brání přestupu oxytocinu do krve. V této situaci může u klisny dojít k narušenému vyprazdňování mléčné žlázy nebo může být dokonce i zcela znemožněno. Je proto velmi důležité podpořit vylučování oxytocinu. Po obdržení signálu se mléko spustí nezávisle na tom, zda si to matka přeje či nepřeje. Jedná se o druh podmíněného reflexu, který nelze vůlí ovlivnit. Ke spuštění mléka je třeba, aby se určitou dobu manipulovalo s vemínkem a struky. Proto hříbata přicházejí k matce, strkají nosem do struků a hrají si s nimi. Poté odtáhnou hlavičku, rozhlédnou se a po několika sekundách to zkusí znovu, dokud se mléko nespustí (obr.5). Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejlepší strava pro hříbata v prvních měsících života. Kromě funkce nutriční hraje klíčovou roli v imunitní obraně organismu. Novorození savci nejsou vybaveni kompletně funkčním imunitním systémem a látky nezbytné pro obranu organismu vůči infekci čerpají z mléka, které je v prvních dnech laktace bohaté na imunoglobuliny a jiné látky. Obvykle se udává, že pro uspokojivý odchov hříběte je třeba, aby hříbě přijalo mlezivo zhruba do osmi hodin svého života. Většina hříbat se ve spolupráci s matkou prvně napije do dvou hodin po narození. Nejeví-li klisna vážné známky odporu vůči hříběti, není třeba se vnucovat s přistrkováním hříběte ke struku a povzbuzováním jeho sací aktivity, alespoň během oněch prvních dvou hodin. Nevhodná a nevítaná asistence naopak zbytečně ruší důležité okamžiky navazování vzájemné vazby mezi klisnou a hříbětem, popřípadě může zkomplikovat budoucí vztah hříběte k člověku. 23

25 Koně (obecně koňovití) se vyznačují krátkým a častým kojením. Jedno kojení obvykle trvá zhruba jednu minutu (v rozsahu několika vteřin až dvou minut). V prvních týdnech života saje hříbě zhruba jednou až třikrát za hodinu, s přibývajícím věkem se frekvence kojení snižuje. Délka kojení se obvykle významně nemění. Zatímco kojení v drtivé většině vyvolá a zahájí hříbě, různý podíl kojení ukončí matka. Matky, které častěji ukončují kojení, pravděpodobně méně investují a hříbata nedostávají tolik mléka, kolik požadují. Velkým přínosem přehledové práce je shrnutí faktorů, které chování při kojení mohou ovlivnit, a tím zkomplikovat vztah mezi chováním a mateřskou investicí. Takovými faktory jsou například věk a pohlaví hříběte, věk a zkušenost matky, její kondice a postavení v sociální hierarchii nebo podmínky prostředí. Tyto faktory by měli být zohledněny v každé analýze dat (Worthington, 1987). Aby to nebylo tak jednoduché, existuje řada dalších faktorů, které ovlivňují množství přijatého mléka za stejnou dobu sání při stejné frekvenci nejen mezi různými hříbaty, ale i u jednoho hříběte. Některá hříbata mohou být v získání mléka šikovnější a rychlejší než jiná. Hladová hříbata sají intenzivněji než méně hladová. Hříbě se v sání zdokonaluje s přibývajícím věkem. Jednotlivé matky různě snadno spouštějí mléko. Snadnost spouštění mléka může kolísat během laktace a může se lišit mezi oběma struky. Další komplikace: stejné množství mléka může mít za různých podmínek různé složení a obsah energie. Kojení kromě nutričních nároků uspokojuje i potřeby emocionální První dny života hříběte První dny po narození se klisna a hříbě zdržují v své těsné blízkosti, která většinou nepřekročí vzdálenost deseti metrů. Část tohoto času tráví vzájemnými doteky a očicháváním, a tímto způsobem se vytváří trvalá schopnost identifikace. Hříbě následuje svoji matku, což znamená, že se většinu svého času nepřidává k ostatním hříbatům. Výsledkem je vytvoření silného citového pouta mezi ním a klisnou, což je základ dlouhodobých rodinných svazků panujících ve stádě. Tato skutečnost však neplatí pro jiné druhy savců. Skupiny vrstevníků, a to dokonce i po odstavení, se v koňském stádě vytvářejí zřídka a neslouží k ničemu jinému, než ke krátkodobému poměřování sil mezi vybranými jedinci. Koně dávají přednost vytváření příbuzenských skupin před skupinami vrstevníků. Protože pro vytvoření správné citové vazby mezi 24

26 matkou a mládětem jsou první dny velmi důležité, bývají klisny po porodu mírně agresivní. Na pastvině a ve skupině bude každá normální klisna bránit svoje hříbě a prostor kolem sebe před jakýmkoliv zásahem ostatních koní nebo možných predátorů, jakými mohou být psi a dokonce i lidé. Pokud je klisna sociálně integrovaná ve stádě, není důvod se obávat, že by jí ostatní klisny hříbě odcizily nebo ji odháněly. Může se také ovšem stát, že klisna sice svoje hříbě správně rozpozná, ale neumožní mu pít. To už není mateřské odmítání, ale obvykle pro to existují jiné důvody. Nejčastěji se stává, že má klisna příliš citlivé struky a protože se jich před porodem nikdo nedotýkal, odmítá tento neznámý a nepříjemný pocit snášet. Když se hříbě snaží pít, jednou či opakovaně se ho pokusí kopnout a odežene ho. S přibývající mlékotvorbou se celá situace ještě zhoršuje, protože zbytněním struků se celá oblast stane ještě citlivější Odmítání hříběte klisnou Odmítání novorozených hříbat bývá rozlišováno na případy, kdy se matka hříběte pouze straní, a méně četné případy, kdy jej aktivně napadá. První situace se týká převážně prvniček, které se vyhýbají pokusům hříběte o sání. Důvodem bývá bolestivost vemene nalitého mlékem. V takovém případě je třeba hříběti se sáním pomoci klisnu můžeme přidržet a zaměstnat např. ovsem. Matka po několika úspěšných odčerpáních mléka zjistí, že kojení od bolesti pomáhá a její přístup k hříběti se upraví. Agresivní chování vůči vlastnímu hříběti nelze u klisny spolehlivě předpovědět, ale zdá se, že je do jisté míry podmíněno geneticky, neboť se častěji vyskytuje v určitých rodinách. Z velké části případů spojených s odmítáním klisny přijmout nově narozené hříbě bývá způsobeno také nesprávným přístupem člověka. Zejména se jedná o lidské zásahy těsně po porodu, kdy se mezi klisnou a jejím právě narozeným potomkem začíná vytvářet vzájemná vazba (mluvíme o tzv. vtištění ). Nemusí se přitom jednat o současný stav, ale také o důsledek tohoto zásahu u klisny během některého z jejích předchozích porodů. Proto je dobré mít stále na paměti, že bychom v prvních dnech po porodu měli náš kontakt s klisnou a hříbětem omezit na minimální možnou dobu. 25

27 Pokud klisna uhyne a hříbě má být vychováváno náhradní matkou, měli bychom ho k ní přivést co nejdříve po narození hříběte. Cizí klisna tak bude mít mnohem lepší možnost projít procesem vtištění a přijmout tak osiřelé hříbě za své. Kromě toho bude stále ještě vykazovat známky mateřského chování, které by s přibývajícím časem postupně vymizelo. Ideální je, když se nám tento proces podaří nejpozději do tří týdnů po porodu klisny, takže mezi ztrátou jejího vlastního hříběte a podstrčením cizího není příliš velká časová vzdálenost. Možnosti: a) Občas se může podařit přidání osiřelého hříběte ke klisně, která má již svoje vlastní. Ve všech případech je většinou potřeba zmást některý ze smyslů, pomocí nichž klisna hříbě rozeznává. Někteří chovatelé před přivedením cizího hříběte zavážou klisně oči kvůli omezení zrakových podnětů, jiní využívají silných maskovacích pachů nebo přechodného znecitlivění čichového ústrojí klisny. b) Jsou zaznamenány i případy, že se chovatelé v beznadějné situaci uchýlili k pokrytí sirotka kůží vlastního uhynulého hříběte náhradní matky. c) Nebo alespoň osiřelé hříbě vydatně potřeli močí jeho budoucí pěstounky. V rozmezí od několika minut do několika hodin po porodu dochází u klisny k odchodu placenty. I když většina zvířecích matek placentu sežere, což je výhodné nejenom z hlediska stopových prvků, které obsahuje, ale také kvůli zamaskování místa porodu a snížení rizika napadení predátorem, klisny toto nedělají. Etologové se v tomto případě shodují v názoru, že stádo koní se vzdaluje od místa porodu tak rychle, že by se klisna v důsledku tohoto úkonu mohla opozdit a vystavit tak sebe a zejména hříbě zvýšenému nebezpečí. Intenzivní zájem o porodní sekrety projevují klisny pouze krátkodobě po porodu, kdy je jimi hříbě pokryto. Klisna, která se po porodu chová vůči lidem s jistou dávkou agresivity, je svým způsobem přínosem pro sebe i narozené hříbě. Brání totiž lidem, aby zbytečně zasahovali do vztahu mezi ní a hříbětem. V takovém případě může být nebezpečné se přiblížit k ostražité matce ve snaze provést některé úkony. Pokud klisna vyrůstá bez 26

28 kontaktu s ostatními koňmi, může se také stát, že své nově narozené hříbě bude ignorovat. Taková klisna bývá silně fixována na lidi, a proto je v takové případě užitečné jí pomoci svou přítomností, dovést ji za hříbětem a nasypat trochu krmiva kolem zádě hříběte, aby se o něj začala zajímat. Pro vytvoření správného vztahu mezi matkou a mládětem jsou nejdůležitější první dva až tři dny po porodu. Protože hříbě je přizpůsobivé, velkou roli zde hraje předchozí výchova a míra vyzrálosti jeho matky. Aby hříbě vyrůstalo bez problémů, měla by mít také klisna možnost žít ve stádě a osvojit si správné vzory chování Ustájení březích klisen Optimální ustájení chovných klisen z hlediska jejich chování je celoroční pobyt na pastvině ve stádě známých klisen, a to i v době porodů. Klisny musejí být pochopitelně zdravé a otužilé a pastvina dostatečně velká. V takovém systému chovu si s neuspokojením potřeby přirozeného chování nemusíme lámat hlavu. Nejčastější námitkou vůči porodům na pastvině jsou nevyhovující zoohygienické podmínky a s nimi spojená vyšší úmrtnost hříbat a poporodní zdravotní komplikace klisen. Nacházíme zjištění, že například výskyt průjmových onemocnění hříbat v prvních dnech po porodu byl podstatně nižší na farmách, kde klisny rodily na pastvinách než u hříbat narozených ve stáji. Další studie dokládá, že výskyt střevní infekce způsobené bakterií Clostridium perfringens je vyšší u hříbat ustájených s matkami v boxech, byť s možností výběhu, oproti hříbatům narozeným a vyrůstajícím na pastvině. Chovatelé často nemohou svým klisnám celoroční pobyt na pastvinách z různých důvodů dopřát. Ustájení a management chovných klisen by pak měl být výsledkem rozumného kompromisu mezi potřebami klisen a možnostmi chovatele (například sociálně stabilní skupiny klisen volně ustájených v prostorných stájích s možností výběhu, pastvy a nerušených porodů). Je třeba si uvědomit, že různé typy ustájení s sebou přinášejí různá omezení a rušivé vlivy, které se mohou projevit na pohodě klisny, průběhu porodu a péči o hříbě. Naprosto nevhodné je vazné ustájení vysokobřezích klisen. Kromě nedostatečného prostoru, který vazná ustájení zpravidla doprovází, je velkou překážkou samotný vazák. Klisna před porodem popochází, často 27

29 si lehá a zpravidla v leže i rodí, tudíž je jakýkoli provaz či řetěz omezující í a poutající klisnu velmi nebezpečný jak pro ni, tak pro novorozené hříbě. Obvyklým typem ustájení pro budoucí matku je volný box, popřípadě jeho luxusnější varianta upravená přímo pro nastávající matky porodní box (obr. 6). Koňské matky ve volné přírodě se často krátce před porodem stranní stáda a upřednostňují porod v soukromí, porod v samotném boxu tedy z tohoto hlediska může klisnám vyhovovat. Sluchový, olfaktorický a vizuální kontakt s ostatními klisnami může být příčinnou zvýšeného neklidu, nepohody a ostražitosti klisen před blížícím se porodem. Příčinou nemusí být jen přítomnost ostatních klisen. Má-li klisna v genech zakódováno, že před porodem je dobré vyrazit na delší túru, odchodí si plánované (kilo)metry v boxu. Po porodu jsou po několika dnech i s hříbětem znovu přestěhovány, a případně zařazeny do další skupiny, ať už ve volné stáji nebo jen pro společný pobyt ve výběhu. Pokud je klisna navrácena mezi známé tváře, nemělo by vadit, že byla od stáda oddělena na delší čas, než by tak v přírodě učinila v souvislosti s porodem sama. Klisny mají relativně dobrou sociální paměť, proto s návratem mezi družky na rozdíl od zařazení mezi neznámé klisny nebývají spojeny větší šarvátky o obnovení hierarchického postavení ve stádě. Pozor ovšem na jiný limit koňské paměti zřídka, který kůň si zapamatuje personálie více než 20 jedinců. Ani hříbata, která jsou spolu s matkou po několikadenním intimním separování v porodním boxu do skupiny jejích někdejších družek přivedena, nemívají potíže s přijetím. Vysokobřezí klisny bývají navíc převáženy na dlouhé vzdálenosti za hřebci. V poporodní říji jsou připuštěny a v případě úspěšného zjištění březosti zhruba po třech týdnech od oplodnění i s hříbětem odvezeny zpět domů. Na těchto hrubých zásazích do života klisen však lze najít i pozitivní stránku. Hříbata vystavená v prvních týdnech po narození změně fyzického i sociálního prostředí mohou v dospělosti takové změny lépe snášet Odstav hříbat Hříbata se o jinou stravu než mléko zajímají často již první den svého života. V prvních týdnech po narození je však tráva spíše hravou výzvědnou činností, ke které si hříbata vzhledem ke svým tělesným proporcím musejí dokonce přikleknout. 28

30 Podstatnější nutriční význam získává pastva zhruba ve čtvrtém měsíci věku. Kojení neslouží jen k výživě hříběte, ale zastává i důležité role nenutritivní. Kromě udržování a upevňování vazby mezi klisnou a jejím hříbětem je kojení nejpřirozenějším tišícím a uklidňujícím prostředkem pro hříbě, vyrovnávající se s nenadálou či nepříjemnou situací. Obdobně jako jiná mláďata hledají v případě nouze hříbata u struku kromě mléka klid, porozumění a bezpečí. Složení přijímaného mléka může hříběti poskytovat informace o potravě matky a pomáhat tak utvářet jeho budoucí potravní preference (Duruttya, 2005) Přirozený odstav Nejdůležitějšími činiteli vedoucími k odstavu, jsou kondice matky a její březost (klisny zabřezávají zpravidla během první nebo druhé poporodní říje, současně tedy investují do dvou hříbat jedno hříbě kojí a druhé nosí). Matky v horší kondici odstavují hříbata dříve než klisny v dobrém výživném a psychickém stavu. Matky, jež mohou svá hříbata takto nutričně rozmazlovat získávají reprodukční výhodu. Z jejich potomků vyrostou pravděpodobně zdatnější a úspěšnější jedinci. Výhoda luxusnějšího mládí platí nejen pro syny, kteří jsou v dospělosti lepšími plemeníky a držiteli harémů, ale i pro dcery. Pro ně mohou být větší tělesné rozměry vstupenkou do vyšších pater sociální hierarchie mezi stádovými družkami, a tím k lepším zdrojům (kvalitnější pastva, páření s kvalitnějším hřebcem apod.). Březí klisny napříč koňovitými obvykle odstavují dříve než klisny, které se k porodu nechystají. Nezabřezlé klisny si mohou dovolit investovat do stávajícího potomka více (delší dobu), protože své aktuální zdroje nemusejí dělit mezi dvě hříbata (kojené hříbě a hříbě vyvíjející se v děloze). Březí klisny mohou být dále při rozhodování o ukončení stávajícího kojícího procesu ovlivněny tím, zda se chystají porodit hřebečka nebo klisničku, jako je tomu u zeber stepních. Obvykle se uvádí, že prvničky kojí hříbata déle a odstavují kratší dobu před následujícím porodem než matky zkušenější. Nesrovnalosti mezi studiemi mohou být dány různou definicí odstavu, tedy určením, od kdy je hříbě považováno za odstavené. Nepozorujeme-li hříbata 24 hodin denně, těžko můžeme občasná kojení vyloučit (ke konci období kojení hříbata obvykle sají jen několikrát denně). Konkrétní údaje o době odstavu se mezi studiemi liší, ovšem rámcovou představu lze vzhledem k jejich relativní hojnosti získat poměrně dobře. Většina hříbat bývá 29

31 odstavena zhruba do věku jednoho roku, některé klisny odstavují svá hříbata už kolem 40. týdne věku, některé mnohem později (v 16. měsících). Březí klisny obvykle časují odstav svých hříbat podle data očekávaného porodu nošeného hříběte. Některé klisny kojí stávající hříbě ještě den před následujícím porodem, většina si dává kojící pauzu v délce dní či týdnů, 15 týdnů není výjimkou. Nejednou však byly pozorovány klisny, které s novým přírůstkem kojí současně i hříbě předchozí. Není-li kojící matka březí, s odstavem většinou pospíchá podstatně méně. Hříbata nebřezích matek bývají odstavena většinou až po prvním roce věku, zpravidla do dalšího jara následujícího po jejich narození. Tradičně zmiňovanou raritou jsou sající pětiletá dokonce osmiletá hříbata. Odstav hříběte v přírodních podmínkách může i nemusí přímo souviset s disperzí klisniček i hřebečků, tedy jejich odchodem z rodného stáda. Některá hříbata opouštějí stádo vzápětí po ukončení období kojení, jiná ještě řadu měsíců setrvají. Odstav hříběte v přírodě neprobíhá naráz, ale jde výhradně o postupný a pozvolný proces. Hříbata se s rostoucím věkem častěji a dále vzdalují svým matkám, které je s přibývající dobou od porodu méně často a méně ostražitě přivádějí zpět k sobě (Tyler, 1972) Umělý odstav Koně mají ve svém domestikovaném životě to štěstí, že nebývají odebíráni matkám v období nutriční závislosti na mléku, jako je běžné u sotva narozených telat mléčného skotu nebo selat. Drtivá většina domácích koňských kojenců je i tak odstavena předčasně. Běžný odstav je 6 měsíců, odstav ve 4 měsících však není výjimkou. Je důležité si uvědomit, že umělý odstav s sebou na rozdíl od odstavu přirozeného přináší více různorodých změn v životě a v životním prostředí hříběte. Náhlý konec přísunu mléka či dokonce ztrátu matky může hříbě evolučně očekávat, neboť tragédie jsou běžnou součástí přírodního koloběhu a rozhodnutí matek jednou provždy ukončit odstavový proces, mohou v určitých případech rovněž přijít nečekaně. V takovém případě však hříbě obvykle setrvá ve známém prostředí rodné skupiny až do doby, kdy je čas stádo opustit. Uměle odstavená hříbata však bývají spolu s odstraněním matky vystavena i novému způsobu krmení, v horším případě dosud neznámému krmivu, a změně prostředí, zacházení a denního režimu. V neposlední řadě bývá hříběti změněno 30

32 prostředí sociální. Každá z těchto zásadních změn sama o sobě vyvolává obrovský tlak na psychiku hříběte, účinky více takových změn se dále sčítají. Podstatná část abnormálního chování a poruch chování pramení právě v době odstavu. Obecné následky předčasného odstavu: změny mateřského, reprodukčního a sociálního chování, snížená plodnost, zkrácená délka života, změny ve struktuře mozku, zvýšená citlivost vůči stresu a zdravotním potížím, horší sociální zařazení, neofobie, horší učení. Uvedený výčet poruch a poškození není ani konečný, ani neznamená, že jimi musí nutně trpět každé hříbě. Umělý odstav je však bezesporu stresující záležitost, kterou svými potřebami a zásahy způsobuje člověk. Autoři se obecně shodují, že náhlý odstav je horší než jakýkoli způsob odstavu postupného, a je bezpochyby vhodnější odvádět matky od hříbat než opačně (náhlé zmizení hříběte samozřejmě poznamená matku, dopad na její chování a duševní stabilitu však bývá podstatně menší než je tomu u hříbat). Není už ovšem jasné, jak nejlépe hříbě na budoucí odstav připravit. Efekt krátkých předchozích separací hříběte od matky je co do účinků na průběh odstavu sporný a významnější vliv může mít zřejmě pouze na matky prvničky a starší hříbata. Společný odstav více hříbat způsobuje méně intenzivní reakce, než pokud se musí hříbě vypořádávat s nelehkou situací samo. Na druhou stranu se objevují výhrady vůči prosazujícímu se odstavování a následnému ustájení v párech, popřípadě trojicích hříbat, protože následné rozdělení těchto svazků přináší další stres podobný tomu odstavovému. Při předčasném skupinovém odstavu může dále dojít k potížím způsobeným sáním přeorientovaným vůči různým částem těla ostatních hříbat, případně zvýšenou vzájemnou agresivitou. V současné době se zdá, že nejvhodnějším způsobem odstavu je postupné odvádění matek (po jedné či dvou), přičemž hříbata jsou ponechána na pastvině, kde až do odstavu s matkami žila. Negativní reakce na odstav rovněž zmírňuje umožnění vizuálního a akustického kontaktu mezi matkou a hříbětem Výchovný vliv stáda Koně žijící ve společném stádě mají možnost formovat si svoji sociální strukturu bez zásahu člověka. Mladí jedinci se tak mohou učit pozorováním dospělých koní a dvouletci až čtyřletci jsou staršími členy stáda vychováváni a usměrňováni. Mladý kůň by ve své rodinné skupině nikdy neměl tolik svobody, jako když je lidmi umístěn do 31

33 skupiny svých vrstevníků. Pokud totiž mladí koně příliš vyvádějí, kopou nebo vyhazují v přítomnosti starších koní, jsou rychle usměrněny rázným kousnutím nebo kopnutím. Příště už jsou mnohem opatrnější a tuto opatrnost přenesou i do možných vztahů s lidmi nebo zástupci jiných živočišných druhů. Odstav se zdá jako správné řešení např. u starších klisen v nevyhovující kondici nebo klisen s vadami charakteru. Pokud si hříbě vtiskne člověka jako svého rodiče, nebude ho respektovat, protože mu většinou z jeho strany chybí výchovné zákroky, kterých by se mu dostalo ve stádě. Výsledkem může být situace, kdy se hry hříběte časem obrátí proti člověku a mohou způsobit jeho zranění. Pokud odebereme hříbě jeho matce a stádu, které by ho vychovalo, musíme si uvědomit, že budeme celou dobu jeho dospívání balancovat na tenkém ledě mezi tím, abychom hříbě neděsili, a zároveň pro ně byli vhodným a disciplinovaným sociálním partnerem Citlivá životní období Základním předpokladem pro optimální rozvoj chování každého jedince je stimulace správných dovedností ve správném čase. V životě jedince můžeme vystopovat období, ve kterých se určité dovednosti učí či zdokonalují snadněji, lépe a rychleji než v jiných údobích života tzv. senzitivní periody. Od dříve používaného termínu kritické periody se prakticky upustilo, protože k naučení či zdokonalení určitého chování může dojít i mimo tato období, jen to jde podstatně hůř a pomaleji. Výjimkou je zřejmě navazování vazby mezi matkou a potomkem. Nedojde-li k ní krátce po porodu (obvykle v řádu hodin, nejvýše dní), plnohodnotný vztah mezi matkou a mládětem nevznikne. Období citlivější k vnímání určitých podnětů úzce souvisejí s podmínkami prostředí, ve kterých se jedinec vyvíjí. V přírodních podmínkách si jedinec se svou správně načasovanou výchovou nemusí příliš lámat hlavu, protože senzitivní periody jsou výsledkem evolučního sehrávání se s životními podmínkami. Určité podněty prostě tisíce či miliony let přicházejí a mají význam v obdobně určité životní etapě. Jedinci s lepší schopností tyto podněty zpracovat a poučit se z nich lépe přežívají, předávají prostřednictvím genů tyto schopnosti svým potomkům, ti mají více potomků, a tak dále, až se výhodná vlastnost rozšíří na celou populaci a stane se charakteristickým znakem 32

34 pro daný druh. Například sociální chování nutné k soužití a domluvě s příslušníky vlastního druhu se u koní nejlépe formuje v období zhruba ve věku 4-12 týdnů, v tzv. socializační periodě. Je to období, kdy si v přirozených skupinách hříbata začínají hrát s ostatními hříbaty. Kontaktují a jsou kontaktována ostatními koňmi různého stáří a společenského postavení. Neznamená to, že kůň, kterému během této periody není umožněn evolučně očekávaný kontakt s jinými koňmi, se normálnímu sociálnímu chování nenaučí. Naučí, ale ne tak snadno a bezbolestně. Kromě toho, že pominula fyziologická výhoda zvýšené šikovnosti v chápání a osvojování jemných nuancí společenské konverzace, ještě nastupuje handicap zkušenosti ostatních je rozdíl, jestli danému chování učí i ostatní členové společenství, nebo je kůň přičleněn do skupiny zkušených koní. 33

35 3. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem této práce bylo seznámit se s problematikou etologie klisen českého teplokrevníka, zejména se zaměřením na jejich reprodukční období a odchov hříbat. Předmětem bylo posoudit variabilitu sexuálních projevů, především období gestační periody, ze získaných podkladů vlastního pozorování tří chovných klisen. 4. MATERIÁL A METODIKA Etologický výzkum jsem vykonávala v roce 2008 a to v jarním období, přesněji v období sezóny porodů. Místo, kde jsem prováděla pozorování, byla jezdecká stáj ve vesnici Troubelice nedaleko města Šumperk. Sportovní stáj jménem Kerberos Troubelice, uvedeném v rejstříku jezdeckých subjektů, vlastní celkem sedm koní plemene Český teplokrevník. Subjekt upřednostňuje tradiční podmínky odchovu koní, tedy objekt s boxovým typem ustájení a pohyb ve volnosti (pastvě). Do mého výzkumu jsem zařadila celkem tři chovné klisny uvedeného plemene. Objekty pozorování se odlišovaly jejich věkem, původem, délkou březosti, jejich chováním před blížícím se porodem a samozřejmě termínem a průběhem porodu. Vlastní pozorování jsem zaměřila především na variabilitu chování klisen v otevíracím stádiu porodu. První klisna, českého teplokrevníka jménem Rosie, byla pozorována ve věku sedmi let. Klisna byla poprvé zapuštěna tedy prvorodička. Druhým objektem sledování variability chování byla klisna Darila. Věk této klisny v průběhu pozorování byl 13 let a březí byla již po druhé. Poslední hodnocenou klisnou českého teplokrevníka byla klisna Bonita ve věku 9 let. Obdobím březosti prošla také podruhé. Získávání údajů o etologických charakteristikách koní plemene český teplokrevník v průběhu jejich pobytu v objektech ustájení nebo na pastvě bylo realizované metodou pozorování, kdy jsem se zaměřila po určitý časový úsek, který byl daný vlastní individualitou, na jeden objekt, a zaznamenávala všechny aktivity týkající se chování březích klisen. Záznam projevů chování se u jednoho zvířete vykonával každých pět minut. Z takto získaných záznamů o životních projevech vysokobřezích klisen jsem definovala jejich podíl za období, které představuje časový úsek od začátku 34

36 otevíracího stádia porodu do počátku stádia vypuzovacího. Výsledek je vyjádřený v procentech. 5. VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE A DISKUSE 5.1. Etogramy chovných klisen Chování klisny Rosie v období březosti Klisna byla zapuštěna dne Délka březosti trvala 343 dní, tedy plánovaný termín porodu přesáhne 10 dnů. Od 265 dne březosti byly na klisně zřejmé známky opatrnosti, tedy stranění se ostatním příslušníkům stáda. Dočasné fyzické změny exteriéru související s blížícím se porodem byly zřejmé 21 dní před narozením hříběte. Od 324 dne březosti se začala zvětšovat mléčná žláza a nalévat vemeno mlékem. Tři dny před porodem bylo vemeno plně nalité mlékem a na strucích se objevily první kapky mleziva. V den porodu tedy ráno mlezivo stříkalo klisně po pánevních končetinách. Potící se klisna před porodem 95 minut chodila po porodním boxu stále dokola (tab 1.). Vypuzovací fáze porodu nastala ve 21:55 hodin (graf 1). Vlastní porod, který proběhl bez lidského zásahu, trval klisně přibližně 14 minut. Narozené hříbě, pohlavím klisna, bylo jemné konstituce. Klisna hříbě hned po narození nepřijala. Chovala se agresivně, nedovolila hříběti napít se mleziva ani si lehnout. Je zřejmé, že matka jako novorozené hříbě pocítila tu samou agresivitu, kterou projevila na svém potomkovi. Díky zkušeným ošetřovatelům klisna po 15 minutách nechala hříbě napít mleziva. Po příjemném zmenšení tlaku mléka ve vemeni klisna hříbě přijala a nebylo již nutné zasahovat. Přísné chování k hříběti vyvíjela matka po celý jeho odchov. 35

37 Tab. 1 Etogram klisny Rosie v otevírací fázi porodu Projev Pocení Přešlapování Chození po porodním boxu Lehání a vstávání Močení Řehtání Hrabání hrudními končetinami Ohlížení se ke slabinám Čas (min) 5 X 10 X 15 X 20 X 25 X 30 X 35 X 40 X 45 X 50 X 55 X 60 X 65 X 70 X 75 X 80 X 85 X 90 X 95 X 100 X 105 X 110 X 115 X 120 X 125 X 130 X X 135 X 140 X 145 X 150 X 155 X 160 X 165 X 170 X 175 X 180 X 185 X 100% 16% 8% 49% 13% 3% 3% 8% 36

38 Graf 1. Projevy chování klisny Rosie v otevíracím stádiu porodu Chování klisny Darily v období březosti Klisna byla zapuštěna dne Obdobím březosti prošla celkem 374 dní. Plánovaný porod přesáhne dobu 41 dní. Známky opatrnosti začala projevovat od 299 dne nošení plodu. Fyzické změny exteriéru byly značné již 348 den. Nalévání vemínka mateřským mlékem bylo zřejmé 342 den. Pět dní před porodem bylo vemínko plně nalité a druhý den se objevily kapky mleziva na strucích. Období gravidity bylo ukončeno dne , kdy klisna omezila příjem potravy a častěji močila. Projevy chování na počátku otevíracího stádia porodu zahájila značným pocením. Pocení bylo zřejmé hlavně na krku a v oblasti slabin. Vlastní vypuzovací fáze začala v 8:15 ráno (tab. 2). Při porodu byl potřeba lidský zásah. Hříbě, pohlavím klisna, bylo příliš velké s mohutnými klouby. Vypuzovací fáze trvala 20 minut. Po značně těžkém porodu klisna asi půl hodiny ležela a odpočívala, oproti hříběti které bylo již během 10 minut na nohách. Jakmile klisna vstala, začala olizovat mládě (graf 2). Po důkladném olízání si hříbě vyhledalo struky. Oproti klisně Rosii nebyla patrná žádná agresivita vůči mláděti. 37

39 Tab. 2 Etogram klisny Darily v otevírací fázi porodu Projev Pocení Čas (min) 5 X 10 X 15 X Přešlapování Chození po porodním boxu Lehání a vstávání Močení Řehtání Hrabání hrudními končetinami Ohlížení se ke slabinám 20 X 25 X 30 X 35 X 40 X 45 X 100% 34% 11% 11% 22% 22% 38

40 Graf 2. Projevy chování klisny Darily v otevíracím stádiu porodu Chování klisny Bonity v období březosti Klisna byla uměle zapuštěna dne Doba gravidity byla 348 dní, tedy 15 dní hříbě přenosila. Projevy opatrnosti se vyskytly v 276 dni březosti. Dočasné exteriérové změny související s porodem nastaly 323. den. Čtvrtý den před porodem bylo vemínko plně nalito mateřským mlékem. Charakteristické kapky mleziva na strucích se objevily 40 hodin před porodem. Poslední den gravidity, tedy klisna frekventovaněji močila. Otevírací fázi porodu, která nastala ve 22:25, provázelo pocení, neklidné přešlapování, lehání a vstávání a krátké pocházení po porodním boxu. Následná fáze vypuzovací proběhla během 8 minut bez jakéhokoliv zásahu člověka. Zkušená klisna po porodu asi 5 minut ležela. Hříbě, pohlavím hřebec, se hned po olízání jeho matkou postavilo na nohy. Hřebec se nechtěl napít mleziva. S pomocí ošetřovatelů se podařilo zahájit sací reflex. Citové pouto hříběte a matky bylo tak silné, že byly patrné menší známky agresivity matky vůči ošetřovatelům. Silné citové pouto klisně zůstalo až do odstavu mláděte. 39

41 Tab. 3 Etogram klisny Bonity v otevírací fázi porodu Projev Pocení Čas (min) 5 X 10 X Přešlapování Chození po porodním boxu Lehání a vstávání močení Řehtání Hrabání hrudními končetinami Ohlížení se ke slabinám 15 X 20 X 25 X 30 X 35 X 100% 29% 14% 14% 29% 14% Graf 3. Projevy chování klisny Bonity v otevíracím stádiu porodu 40

42 5.2. Diskuse Sexualita je podmíněna pohlavním dimorfismem. Pohlavní dimorfismus se rozvíjí stupňovitě: od dimorfismu genetického přes dimorfismus gonodální a dimorfismus fenotypový po dimorfismus psychický, z nichž pak vyplývá pohlavní chování. Je nepochybné, že sexualita je individuální. Její základ je mimo veškerou diskusi genetický, avšak v průběhu ontogeneze přistupuje k formování sexuality řada dalších vnitřních a vnějších faktorů, a to jak v období prenatálním, tak v období postnatálním. Analýza chování všech tří klisen prokázala významný rozdíl v gestační periodě. Doba gravidity se u všech tří objektů významně lišila i přes jejich život v totožném životním prostředí. Její průměrná délka u klisny je 333 dní s fyziologickým rozpětím 310 až 360 dní (Dušek, 1999). Je zřejmé, že prodlouženou délku březosti o 41 dní u klisny Darily zapříčinilo z jedné části genetické hledisko a z druhé její věk. Z informací získaných od majitele této klisny byl zjištěný fakt, podle kterého klisna jako prvorodička ve svých 10 letech přenosila hříbě o 46 dní. Díky tomuto dlouhému časovému intervalu bylo nutné provést paternitu narozeného hříběte, i přesto, že klisna byla zapuštěna přirozeným způsobem. Uvedený konsenzus, podle kterého gravidita klisen s plodem samčího pohlaví je delší, než analogický stav s plodem samičího pohlaví (Hörman, 1957), byl prokázán pouze u klisny Bonity, kde pohlaví narozeného hříběte bylo samčí. Variabilita rytmicity porodů byla prokázána u všech tří pozorovaných objektů. Doba porodu klisny Darily v ranních hodinách popírá mnohé názory autorů (Lerche a Michal, 1956) o porodech v nočních hodinách, kdy je pro bezproblémový porod důležitý noční klid. 41

43 6. ZÁVĚR PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo pozorovat a zaznamenat chování klisen českého teplokrevníka v období reprodukce a odchovu hříbat. Zaměřila jsem na období porodu, zejména otevírací stádium. Úkolem této práce bylo pozorovat klisny uvedeného plemene a zaznamenat jejich variabilitu v chování na konci gestační periody. Na základě zjištěných skutečností bylo možné se podrobně věnovat analýze rozdílného chování klisen v období reprodukce. Nejvýznamnější rozdíl mezi pozorovanými objekty se projevil v délce období gravidity, denní rytmicitě porodů, v době před porodem, kdy nastaly fyzické i psychické změny. Dále významné rozdíly, mezi klisnami, byly zřejmé v následném prvním kontaktu mezi matkou a hříbětem, kdy klisna Rosie projevila agresivitu a neochotu dát hříběti napít mleziva. Vypuzovací fáze porodu, která započne prasknutím plodové vody, trvala všem klisnám kratší dobu, tedy nejednalo se o těžké a jinak komplikované porody. Na základě podrobných analýz jsem došla k závěru, že reprodukční chování je podmíněno zejména genotypem jedince. Ovšem nezanedbatelný vliv na chování klisen v období reprodukční aktivity má také prostředí, ve kterém klisna žije, typ ustájení, krmná dávka, osoby v přímém kontaktu, věk klisny a její pracovní zatížení. Vliv plemenné příslušnosti není podstatný. Podle zjištěných poznatků, také pohlaví novorozených hříbat nijak neovlivňuje gestační periodu. 42

44 7. LITERÁRNÍ PŘEHLED DURUTTYA, M. Velká etologie koní. Košice- Praha: HIPO-DUR, 2005, 541 s. ISBN DUŠEK, J. Chov koní. Praha: Brázda s.r.o., 1999, 352 s. ISBN FEH, C. Social behaviour and relationships of Przewalski horses in Dutch semireserves. Applied Animal Behaviour Science, 1998, roč. 71, s. 21. FLADE, J.E. Die Verteilung der Geburten bei Pferden auf die Tageszeit. In Tierzucht. Wittenberg, 1958, s HENRY, M., MCDONNELL, S.M. Pasture mating behaviour of donkeys (Equus asinus) at natural and induced oestrus. Journal of reproduction and fertility. Supplement., 1992, č. 18, s HAFEZ, E. S. E. The Behaviour of Horses. The Behaviour od Domestic Animals, London: Balliere, Tindall and Casell, HINTNAUS, J. Pohlavní dospělost: In: Reprodukcia hospodárských zvierat. Bratislava a SZN: Príroda, 1983, s HINTNAUS, J. Pohlavní chování u koní. In Reprodukcia hospodárských zvierat. Bratislava a SZN: Príroda, 1983, s HOLÝ, L. Několik poznámek k současné problematice reprodukce klisen. Praha: Turf club, 1979, s HÖRMANN, Š., ŽIKAVSKÝ, P., LANDAU, L., GABRIŠ, J., ŠULGAN, E., SVOBODA, Z. Chov koní. Bratislava: SNPL, 1957, s KOVALČIKOVÁ, M., KOVALČÍK, K. Etologia hovadzieho dobytka. Bratislava: Príroda, 1984, 232 s. KOŽELUH, V. Rozmnožování hospodářských zvířat. In: Obecná zootechnika. Praha: SZN, 1965, s

45 KILLEY-WORTHINGTON, M. The behaviour of Horses in Relation to Management and Training. London: New Ed Edition, KILLEY-WORTHINGTON, M. The Behaviour of Horses. London: J. A. Allen, KEIPER, R.R., HOUPT, K. Reproduction in feral horses: An eight-yera study. American Journal of Veterinary Research, 1984, č. 45, s. 91. KLINGEL, H. Social organization and reproduction in equids. Journal of reproduction and fertility. Supplement., 1975, č. 23, s. 7. MÜLLER, Z. Pohlavní cyklus klisny. In DUŠEK J. a kol. Praha: Brázda, s.r.o., 1999, s LERCHE, F. Produkce a odchov anglického plnokrevníka. In: Chov koní. Praha: Turf club, 1976, s LERCHE, F., MICHAL, V. Pozorování ze života hříbat. In: Odchov hříbat. Praha: Státní závodiště, 1990, s ONDRÁČEK, M. Vlivy působící na plodnost hřebců a klisen z hlediska poznatků našich a zahraničních autorů. In: studijní informace o chovu koní. Slatiňany, 1983, s PALMER, E., GUILLAUME, D. Photoperiodism in the equine species what is a long night?, Animal Reproduction Science, 1992, č. 28, s PERNIČKA, J. Rozmnožování koní. In: Speciální zootechnika, II.díl. Praha: SZN, 1958, s REECE, W.O. Březost. In: Fyziologie domácích zvířat. Praha: Grada Publishing, 2003, s RIXON, A. Délka březosti klisen. In: Koně. Praha: Svojtka a Vašut, 1996, s ROB, O. Poruchy v průběhu porodu. In: Reprodukcia hospodářských zvierat. Bratislava: Príroda a SZN, 1983, s ŠŤASNÝ, P. Fyziológia porodu. In: Reprodukcia hospodárských zvierat. Bratislava: Príroda a SZN, 1983, s

46 TYLER, S.J. The behaviour and social organization of the New Forest ponies. Animal Behaviour Monogra, 1972, č. 5, s WARING, G.H. Horse Behaviour. Noyes Publications. New Jersey: William Andrew Publishing,

47 8. PŘÍLOHY Tab. 4: Výsledky pozorování, podle kterých většina porodů probíhá v nočním období (Duruttya,2005) a) počet klisen rodících v průběhu dne (celkem pozorovaných klisen 275) hodin y SUMA Počet klisen (n) , 0, 0, % ,4 0,4 0, ,7-5,5 b) počet klisen rodících v průběhu noci Hodiny SUMA Počet klisen (n) % 0 1,5 3,3 12,7 33,1 18,9 13,4 7,6 2,2 0,7 0,4 0,7 94,5 46