K.Čapka 1147, Jeseník, tel: , fax: ,

Transkript

1 K.Čapka 1147, 79 1 Jeseník, tel: , fax: , lubomir.hanzlik@je.mpsv.cz; Z P R Á V A O situaci na trhu práce v okrese Jeseník za rok 29 Jeseník, leden 21 VEŘ

2 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č

3 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Údaje obsaţené v této zprávě lze vyuţít jen s písemným svolením Úřadu práce v Jeseníku Podklady a spolupráce: Výsledky šetření provedené odborem trhu práce a poradenství Jednotlivé odborné útvary úřadu práce Český statistický úřad Schválil: Ing.Martin Viterna ředitel Úřadu práce v Jeseníku Zpracoval: Lubomír Hanzlík Odbor trhu práce a poradenství tel: fax: lubomir.hanzlik@je.mpsv.cz

4 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č OBSAH : A. Základní zpráva I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky okresu I.4 Slabé stránky okresu II. II.1 II.2 III. III.1 III.2 III.3 III.4 III.5 III.6 IV. ZAMĚSTNANOST Celková zaměstnanost Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností NEZAMĚSTNANOST Vývoj nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Situace dalších problémových skupin na TP Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Mapa okresu - míra nezaměstnanosti k rozčleněná na mikroregiony CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ V.2 Realizace APZ v roce 29 (Normativní instrukce MPSV č. 13/29) V.3 Rekvalifikace V.4 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF V.5 Opatření související s hospodářskou krizí VI. VI.1 VI.2 VII. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ Předpokládaný vývoj trhu práce ve Vašem okrese, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují Dvě varianty moţného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ

5 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Pouţité zkratky: ABS APZ ČSÚ ČID EAO ECB EU EUROSTAT HDP HP HZ ILO IPS LFS MNZ MPSV NFV NIP NPM OP LZZ OP RLZ OR ORP OSVČ OSSZ PPZ PID POU SOŠ SÚPM SVČ THP TZP VM VŠ VPP ÚSV ÚSO ZP absolvent odborné školy nebo odborného učiliště aktivní politika zaměstnanosti Český statistický úřad částečný invalidní důchodce ekonomicky aktivní obyvatelstvo evropská centrální banka Evropská unie Statistický úřad Evropského společenství hrubý domácí produkt hmotná podpora hmotné zabezpečení Mezinárodní organizace práce Informačně poradenské středisko Labour Force Survey (VŠPS - výběrové šetření sil) míra nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí návratná finanční výpomoc národní inplementační program nové pracovní místo operační program lidské zdroje a zaměstnanost operační program rozvoje lidských zdrojů obchodní rejstřík správní obvody obcí s rozšířenou působností osoba samostatně výdělečně činná Okresní správa sociálního zabezpečení pasivní politika zaměstnanosti plný invalidní důchod správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem Střední odborná škola společensky účelné pracovní místo samostatně výdělečná činnost technicko hospodářští pracovníci těţké zdravotní postiţení volné místo vysoká škola veřejně prospěšné práce úplné střední vzdělání úplné střední odborné vzdělání uchazeč o zaměstnání zdravotní postiţení

6 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU JESENÍK I.1 Úvod specifikace okresu, základní informace + mapka Okres Jeseník se nachází v nejsevernějším výběţku Moravy a Slezska při hranici s Polskou republikou. Rozprostírá se na severu Olomouckého kraje. Na jihu sousedí s okresem Šumperk, na východě má společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje. Celkovou rozlohou 719 km 2 je nejmenším regionem mezi pěti okresy Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk ). Na celkové ploše Olomouckého kraje se Jeseník podílí pouze 14 %. Vedle přírodních krás a zajímavostí oplývá okres Jeseník i řadou kulturních památek. Zvláštní postavení mezi stavebními památkami zaujímá zámek Jánský vrch v Javorníku, bývalá letní rezidence vratislavských biskupů, kde je uloţena největší sbírka dýmek v České republice. Dokladem lidové architektury horského a podhorského charakteru jsou dosud zachovalé stavby v Domašově, Horním Údolí, Vápenné nebo Hornický skanzen ve Zlatých Horách. Velký význam získalo na Jesenicku lázeňství. Na tradice poloţené v minulém století Vincenzem Priessnitzem navazují dnešní Priessnitzovy léčebné lázně, a.s.. V současné době se zde léčí astma, krevní oběh a poruchy nervové soustavy. V Lipové-lázních se nachází další významné lázně Schroth, spol. s r. o., kde se léčí choroby pohybového ústrojí, diabetes, poruchy štítné ţlázy a koţní onemocnění, součástí léčby jsou bylinkové koupele, masáţe, parafinové zábaly, elektroléčba a rehabilitační tělocvik. Dále dětská léčebna ve Zlatých Horách - EDEL, spol. s r. o.. Návštěvníci města Jeseníku by si také neměli nechat ujít prohlídku Vodní tvrze čili Vlastivědného muzea, kde je instalována stálá expozice o historii a geologii tohoto kraje. V České Vsi se nachází muzeum moto veteránů a krytý plavecký bazén. U Zlatých Hor, poblíţ zříceniny hradu Edelstein je historicky známé poutní místo Maria Hilfe. Ve Zlatých Horách se nachází Hornické muzeum a nedávno otevřený Hornický skansen. Jesenicko patří k významným oblastem cestovního ruchu. Zejména v zimě nabízí bohatý výběr lyţařských středisek, ke kterým patří například Červenohorské, Ramzovské sedlo s náročnými lyţařskými sjezdovkami i běţeckými tratěmi a se sedačkovou lanovkou na Šerák. Velmi známé je lyţařské středisko na Petříkově, které svou polohou zaručuje po většinu zimy dostatek sněhové pokrývky a lyţařské středisko Ovčárna, leţící pod nejvyšší horou Jeseníků Pradědem (1492 m n.m.). Přes léto slouţí jako křiţovatka turistických tras. Kromě horské turistiky nabízí v létě tento malebný kraj také koupání v přírodních koupalištích i zatopených lomech, rybolov na tekoucích i stojatých vodách, myslivost, sportovní střelbu v kryté střelnici, tenis, jezdectví spojené s agroturistikou a cykloturistiku. Jesenicko má vybudovanou poměrně hustou síť regionálních a místních cyklotras. Územím okresu vedou dvě významné cyklotrasy Moravská nadregionální dálková cyklotrasa vedoucí z hraničního přechodu Glucholazy Mikulovice napříč celou Moravou aţ po hraniční přechod s Rakouskem v Břeclavi. Druhou je První česko-polská hraniční cyklotrasa Ladek Zdrój Javorník Otmuchów. Okres Jeseník je známý nejen svým lázeňstvím a přírodními krásami, ale také těţbou a zpracováním ţuly, mramoru a vápence, pěstováním lesů, těţbou a zpracováním dřeva. Podnikatelská aktivita obyvatelstva je v této oblasti nízká, coţ je způsobeno izolovaností tohoto okresu od okolí a niţší kupní silou obyvatel. Pozitivní stránky okresu Jeseník jsou kvalitní ţivotní prostředí, zejména čistota ovzduší, také výhodné podmínky pro sport, turistiku a rekreaci a dobrá poloha pro kontakt s Polskem. K negativním stránkám tohoto okresu patří ztíţené podmínky pro přepravu přes hřebeny hor a špatná dopravní obsluţnost při dojíţdění do zaměstnání. Před koncem roku 29 byla dokončena rekonstrukce silnice I.tř.č.44, vedoucí z Jeseníku přes Červenohorské sedlo. Silnice by měla podstatně zlepšit dopravní obsluţnost okresu, takţe by mělo ubýt situací, kdy uvízlé kamiony v zimě blokují průjezd horskou cestou. Jenţe silnice je rozšířena jen ze strany od Jeseníku, ale z druhé strany od Šumperka je stále stejná, takţe zima vše prověří.

7 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Základní údaje okresu Jeseník Celkový počet obyvatel Počet EAO Celková výměra okresu Počet obcí Nejvýše poloţená obec Nejníţe poloţená obec Hustota obyvatelstva Nejvyšší kóta Nejniţší kóta Průměrná nadmořská výška Průměrný roční úhrn sráţek Nejstarší písemná zmínka Největší města okresu (údaj k ) (údaj ČSÚ k ) (údaj ČSÚ k ) 718,83 km2 24 Ostruţná-Ramzová 746 mn.m Vidnava 22 mn.m 61 osob na km2 Keprník mn.m řeka Vidnavka 22 mn.m 352 mn.m 846 mm z roku 1222 Zlaté Hory Jeseník : 12 6 obyvatel (údaj ČSÚ k ) Zlaté Hory : obyvatel Javorník : 2 95obyvatel Mapa okresu Jeseník Bílá Voda Javorník Uhelná : Bernartice Vidnava Velká Kraš Vlčice Kobylá nad Vidnávkou Stará Červená Voda Žulová Velké Kunětice Skorošice Černá Voda Supíkovice Mikulovice Hradec-Nová Ves Vápenná Písečná Česká Ves obce Počet obyvatel Lipová-lázně Jeseník Zlaté Hory Ostružná Bělá pod Pradědem metry

8 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Jesenicko je bohaté na přírodní zajímavosti. Povrch regionu se postupně sniţuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes, Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu, k rovinám při polských hranicích. Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd (1 492 m n. m.) s Velkou a Malou kotlinou. Nejníţe poloţeným místem v okrese je obec Vidnava s nadmořskou výškou 22 m. Nejvyšším bodem je vrchol Keprníku s výškou 1423 m n.m. Na Jesenicku se také nachází velké mnoţství rekreačních, turistických a lyţařských středisek (např. Ramzová, Ostruţná). K turisticky atraktivním místům patří Rejvíz s rašeliništěm vrchovištního typu či jeskyně na Špičáku s charakteristickými chodbami srdcovitého tvaru. Krápníkové jeskyně Na Pomezí, objeveny roku 1936 a patří k největším krasovým jeskyním v ČR, které vznikly rozpouštěním mramoru, tedy krystalického vápence. Jsou bohaté svou krápníkovou výzdobou a charakteristickými jezírky s jeskynními perlami. Celkem zde ţije (k ) obyvatel z toho je 2 43 muţů ţen a počet ekonomicky aktivních obyvatel je Mezi pěti okresy Olomouckého kraje patří okres Jeseník na poslední místo v hustotě zalidnění obyvatelstva. Na 1 km 2 zde ţije pouze 61 obyvatel. Nadpoloviční většina obcí v okrese Jeseník má méně jak 1 obyvatel. Nejmenší obcí je Ostruţná, která má k jen 175 obyvatel. Město s nejvyšším počtem obyvatel je okresní město Jeseník, které má 12 6 obyvatel. Téměř polovina obyvatel ţije ve městech (podíl městského obyvatelstva v roce 29 činil 46,9 %). Okres se skládá z pěti měst a devatenácti obcí. V okrese Jeseník jsou 3 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) Jeseník, Javorník a Zlaté Hory. POU Jeseník zahrnuje 9 obcí, POU Javorník 13 obcí a POU Zlaté Hory 2 obce. Správní obvod obcí s rozšířenou působností je na území okresu Jeseník pouze jeden. Pod ORP Jeseník spadá 24 obcí okresu. Tab.č.1/2.1 Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel z toho ženy z toho věková kategorie: - 14 let let

9 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č I.3 Silné stránky okresu Přírodní a kulturní prostředí. - Území disponuje zdroji surovin (suroviny vyuţitelné zejména ve stavebnictví - mramor, ţula, vápenec, štěrkopísky, cihlářská hlína, grafit a také dřevo), zejména v horských oblastech. - Příznivá úroveň ţivotního prostředí a čistota ovzduší (minerální prameny, v horských okresech klima zvláště vhodné pro zdraví, tvoří základ pro turistiku a rekreaci). - Propagace území s cílem rozvíjet turistiku a cykloturistiku patří k rozvojovým prioritám mikroregionů na území okresu. Ekonomika, podnikání, cestovní ruch - Ekonomika okresu jako celku je proporcionální a diverzifikovaná - Zázemí pro cestovní ruch a turistiku je v okrese Jeseník na solidní úrovni a má velký skrytý rozvojový potenciál. - Existence rozvojových strategií ponejvíce na úrovni mikroregionů; v nich jsou stanoveny priority rozvoje podnikání, infrastruktury, lidských zdrojů a také ochrany ţivotního prostředí; tyto priority jsou alespoň částečně naplňovány. Lidské zdroje, zaměstnanost - Potenciál volné a relativně levné pracovní síly, vyuţitelný při vzniku nových ekonomických aktivit. - Populace disponuje širokým rejstříkem odborného vzdělání; pracovní síla s niţším vzděláním má spíše pracovní zkušenosti z výroby. - Část dospělé populace je ochotna se dále vzdělávat, pokud náklady vzdělávání nejsou příliš vysoké a pokud s sebou vzdělání nese dobré pracovní vyhlídky. - Mladší generace disponuje širším rejstříkem dovedností přenosných mezi povoláními (schopnost učit se, adaptovat se, získávat informace, komunikovat v cizím jazyce, vyjednávat, obsluhovat výpočetní techniku, pracovat s internetem aj.). I.4 Slabé stránky okresu Přírodní a kulturní prostředí, zemědělství a infrastruktura - Ochrana zemědělského a půdního fondu omezuje nabídku volných ploch pro investory. - Nevyrovnaná a místy nedostatečně rozvinutá technická infrastruktura, zvláště v menších obcích. - Okres Jeseník sice sousedí s Polskem, hranice je hůře propustná a spojení okresu s vnitrozemím je omezené. - V zemědělství pokračuje restrukturalizace, podnikatelé v zemědělství se jiţ několik let vyrovnávají se změněnými ekonomickými podmínkami, které hodnotí, jako velmi náročné. Ekonomika, podnikání, cestovní ruch - V některých částech okresu a najdeme oblasti ekonomicky slabé, případně závislé na jednom rozhodujícím zaměstnavateli - Zaměstnavatelé často do regionu přinášejí málo stabilní výroby, které vyţadují nízkou kvalifikaci a jsou v podstatě prací ve mzdě; někdy jde o odvětví, která nabízejí nejniţší průměrné mzdy (zpracování dřeva, textilní výroba aj.). Lidské zdroje, zaměstnanost - Nízká mzdová úroveň nejen v horských oblastech, ale v celém okrese je sice zajímavá pro zaměstnavatele, ale nejniţší sociální skupiny vhání do tzv. pasti chudoby (jejich příjmy ze sociálních dávek jsou vyšší a tedy i atraktivnější neţ jejich příjmy ze zaměstnání). - Je zde silná sezónnost zaměstnanosti a také časté opakované uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s ohledem na aktuální zakázkovou náplň.

10 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle je nevyrovnaná (zejména lokality na hranicích okresu a okrajové oblasti nabízejí jen minimum pracovních příleţitostí, většinou málo atraktivních); tvorba nových pracovních míst nebyla dosud natolik rozsáhlá, aby nahradila místa, která v ekonomice zanikají (ukončení činnosti, restrukturalizace, výrazná sezónnost pracovních příleţitostí), coţ vede k tomu, ţe míra nezaměstnanosti dlouhodobě přesahuje průměr ČR. - Nezaměstnanost je z části strukturální (v populaci jsou určité typy kvalifikace málo zastoupeny, jiné jsou naopak zastoupeny silně, ale zaměstnavatelé o ně nemají zájem); volba povolání dosud často probíhá bez ohledu na situaci na místním trhu práce. - Mobilita obyvatelstva je omezená jak geografickými podmínkami, tak dopravní obsluţností (z odlehlejších lokalit obvykle není zajištěno dojíţdění do vícesměnných a nepřetrţitých provozů); z tohoto hlediska jsou odlehlými lokalitami i některé oblasti leţící na hranicích okresu. Shrnutí Pokud shrneme tyto klady a zápory zjistíme, že je to kraj odpovídající turismu a lázeňství, což na první pohled vypadá idylicky, ale opak je pravdou. Počet obyvatel, který je potřeba k provozu těchto činností je menší než počet obyvatel, který zde žije. II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Celkový počet obyvatel okresu Jeseník je podle údajů ČSÚ (údaj ke dni ) z toho je ekonomicky aktivních (EAO), kteří ţijí ve 24 obcích. K činí počet nezaměstnaných 3 49 osob z toho ţen. Úřad práce v Jeseníku monitoruje zaměstnavatele, kteří zaměstnávají v 212 firmách a organizacích 7 71 zaměstnanců. Z toho je muţů a ţen. Z monitorovacích zpráv za rok 29 vyplývá, ţe největší počet osob je zaměstnán v dělnických profesích, a to Technicko hospodářské profese (THP) profese jsou obsazeny 2 19 obyvateli. Osoby se zdravotním postiţením jsou zaměstnány v 23 případech. Přibliţně 2 občanů v důchodovém věku pracuje převáţně při pomocných pracích. Úřad práce v Jeseníku monitoruje 27 akciových společností v kategorii 25 aţ 4 zaměstnanců, které zaměstnávají cca 1 75 osob, 91 společností s ručením omezeným a stavy pracovníků jsou cca osob. Dalším významným zaměstnavatelem jsou příspěvkové a rozpočtové organizace, kterých ÚP monitoruje 34 a zaměstnávají cca 1 37 pracovníků. Ostatní občané okresu jsou zaměstnáni u fyzických osob, druţstev, obecních úřadů, bank atd. Stav zaměstnanosti v okrese Jeseník k není na dobré úrovni, je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR (16,9 %).

11 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Tabulka 2 - Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) 797 OSSZ nevede evidenci celkový počet zaměstnavatelů ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z registru živých organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) porovnání registrů ÚP a ČSSZ. 2) Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. Tabulka 3 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) stav k OSSZ nevede evidenci osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). 2 ) Údaje z OSSZ ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění. II.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností - kapitola obsahuje individuální informace a je z veřejné zprávy vypuštěna.

12 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti Tab.č. 1/3.1 Stručný přehled stavu nezaměstnanosti v okrese Jeseník k v porovnání se stejným obdobím roku 28 ukazatel rozdíl z toho rozdíl rozdíl uchazeči o zaměstnání ( ) uchazeči o zaměstnání ( ) - dosaţitelní nově hlášení vyřazeni absolventi mladiství osoby se ZP umístěni ÚP z toho umístěni na APZ vyřazeni podle 3, odst.2 zák.435/24 Sb Nově zařazení v rekvalifikaci Volná pracovní místa 93-1 z toho pro absolventy z toho pro mladistvé z toho pro osoby se ZP 1-1 míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník 16,9% 5,4% K evidoval Úřad práce v Jeseníku 3 49 osob, coţ je o 869 více (u ţen o 222) neţ ve stejném období roku 28. Počet dosaţitelných, ze kterých se vypočítává MNZ se zvýšil o 815 (u ţen o 184) a počet absolventů se také zvýšil o 47, ale počet volných míst pro ně se sníţil o 32. Počet umístěných na APZ se podařilo zvýšit o 21. MNZ vzrostla o 5,4%. Tab.č.2/3.1 Míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých měsících v průběhu let v porovnání s rokem 1996 Měsíc MNZ v okrese Jeseník v % MNZ v ČR v % Leden 13,6 12,2 16 7,2 6,8 6,1 7,9 3,1 Únor 14,5 11,9 15,8 7,4 7,4 5,9 7,7 3,1 Březen 14,6 1,6 14,3 7,4 7,7 5,6 7,3 3 Duben 14,1 9,2 12,5 6,6 7,9 5,2 6,8 2,8 Květen 13 8,3 11 5,5 7,9 5 6,4 2,7 Červen 12,1 8 1,1 5, ,3 2,7 Červenec 12 8,3 9,7 5,3 8,4 5,3 6,4 3 Srpen 11,8 8,4 9,4 5,3 8,5 5,3 6,4 3,1 Září 12,1 8,5 9,5 5,3 8,6 5,3 6,2 3,2 Říjen 12,1 8,6 9 5,3 8,5 5,2 5,8 3,2 Listopad 13,7 9,4 9,6 6 8,6 5,3 5,6 3,3 Prosinec 16,9 11,5 11,1 7 9, ,5

13 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Graf č.1/3.1 Grafické vyjádření MNZ v jednotlivých měsících mezi roky 29, 28 a 1996 Při porovnání průměrné MNZ mezi roky 28 a 29 zjistíme nárůst o 3,8 %. Nejvyššího rozdílu bylo dosaţeno v prosinci, kdy nárůst MNZ činil 5,4 %. Nejniţší nárůst byl zaznamenán v lednu kdy rozdíl hodnot činil 1,4%. Celkově lze hodnotit nárůst MNZ v roce 29 negativně, neboť po dobu celého roku nedošlo k vyrovnání nebo sníţení MNZ ,5 14,6 13,6 11,9 12,2 1,6 7,2 7,4 7,4 9,2 14,1 6, , ,8 12,1 12,1 8,3 8 8,3 8,4 8,5 8,6 5,5 5,4 5,3 5,3 5,3 5,3 9,4 13,7 6 11,5 16,9 7 V měsíci prosinci k výraznému nárůstu MNZ v porovnání s předchozím měsícem. Celkový počet se zvýšil o 595. Zvýšil se počet nově zaregistrovaných o 228 (6,7%), ale sníţil se počet vyřazených o 17 (-,5 %). Velký podíl na počtu v okr.jeseník mají ti uchazeči, kteří ukončili samostatně výdělečnou činnost 134 (16,8 %) a osoby pečují o dítě do 4 let věku dítěte - 11 (1,4 %), z celkového počtu nově přijatých. V tomto měsíci bylo zaregistrováno úřadem práce nejvíce příchozích z firem a organizací: EKO VIMAR ORLAŇSKI CZ s.r.o. 41 (5,1%), Priessnitzovy léčebné lázně a.s. 2 (2,5%) a DW Forklift s.r.o. 37 (4,6 %) z celkového počtu nově přijatých. MNZ 16,9 % - nejvyšší mezi okresy v ČR, Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec VM volná místa Počet, k , na jedno VM 36,7 je třiadvacátý nejvyšší v ČR, Tab.č.3/3.1 Porovnání nově hlášených s vyřazenými v jednotlivých měsících mezi roky 28 a 29 nově hlášeni - 28 nově hlášeni - 29 rozdíl vyřazeni - 28 vyřazeni - 29 rozdíl Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

14 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č graf č.2/3.1 Porovnání nově hlášených s vyřazenými v jednotlivých měsících mezi roky 28 a nově hlášeni Vyřazeni 675 Při porovnání nově hlášených mezi roky 28 a byl zaznamenán jediný pokles a to v měsíci lednu. Po zbytek roku 29 dochází kaţdý měsíc 75 ke zvýšení počtu. U vyřazených byla situace jiná. V prvním čtvrtletí roku 29 se zcela evidentně vyřazuje méně uchazečů neţ v roce 28. Ve druhém a třetím čtvrtletí se daří sniţovat počty uchazečů, ale ve čtvrtém čtvrtletí opět dochází ke stejné situaci, jako ve čtvrtletí prvním. Tab.č. 4/3.1 Porovnání vyřazených na základě 3, odst.2. zák.č. 435/24 Sb.mezi roky vyřazení podle 3, odst.2 zákona č.435/24 Sb z toho z toho z toho Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec vyřazeno V roce 29 bylo sankčně vyřazeno o 7 méně neţ v roce 28 (u ţen o 4). Nejvyšší rozdílová hodnota byla zaznamenaná v měsíci prosinci (- 48 ). Rozdíly jsou velmi zřetelné v následujícím grafu. graf č.3/3.1 Porovnání vyřazených na základě 3, odst.2. zák.č. 435/24 Sb.mezi roky Tabulka č.1/2.2 vyjadřuje vývoj počtu na jedno VM. Porovnáme-li průměrný počet na jedno hlášené volné pracovní místo od roku 1996 ( vznik Úřadu práce v Jeseníku ) zjistíme, ţe nejvyšší nárůst je mezi roky 22 a 23, kdy se jeho průměrná hodnota více neţ trojnásobila. V měsíci lednu roku 23 se počet na 1VM vyšplhal na rekordních 1,7, coţ představovalo druhou příčku v celorepublikovém průměru. V roce 29 byl počet na jedno VM nejvyšší v prvním čtvrtletí, a to konkrétně v měsíci únoru, kdy hodnota dosáhla 59,8 uchazečů. Nejniţších hodnot bylo dosaţeno v měsících srpnu (29,9). Tab.č.1/.2.2 Vývoj počtu na jedno VM v průběhu let 2 29 Počet na 1.VPM I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr ,1 4,2 3,2 2,8 2,2 2,2 2,4 2,5 2,3 2,8 4,4 5,1 3, ,8 5 4,1 4,2 3,6 3,9 3,4 3,9 3,7 4,3 5,1 7 4, ,8 6,3 5,5 6,8 7,3 6,5 7,1 8,3 7,5 9,6 9,6 1,8 7, , ,3 1,7 11,6 14,9 12,3 11,6 11,1 17,2 2, ,1 2 25,5 28,9 12,5 13,4 11,8 13,8 12,3 14,1 1,5 14,8 2,9 16,5 16, ,5 15,5 13,3 2,7 17,5 14,2 15,6 16,4 15,3 14,7 12,7 13,7 15,2

15 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č ,4 2, ,1 19,5 27,8 55,9 49,9 42,9 61,1 79,6 35,3 23 1,7 58,4 64,9 74,7 58,8 36,7 52,4 56,8 56,8 61,1 6 76,6 63, ,7 82,6 91,7 72,7 23,3 2,7 21,6 18,5 21,6 18,1 21,8 24,3 4, ,8 26,4 22,7 2,7 19,2 11,5 11,2 18,4 18,1 18 2,1 19, ,5 22,3 21,2 17,8 16,5 12,9 13,1 13, 12,4 13,5 15,6 17,7 16, ,2 18, 16,3 46,6 27,7 28,3 23, 13,8 11,6 1, 12,4 13,5 2, 28 12,6 14,2 13,3 11, 11,6 11, 13,4 11,1 11,3 14,9 17,3 27, 14, ,79 59,78 58,6 5,86 5,79 45,56 46,4 29,87 3,96 31,59 3,59 36,66 43,8 V roce 23 a v prvním čtvrtletí roku 24 ve statistických údajích nebyla zanesena místa, která vznikla za pomocí nástrojů APZ, ale jen VM, která byla hlášená zaměstnavateli. Graf.č.1/2.2 Porovnání počtu na 1VM v prosinci mezi roky Graf sleduje vývoj počtu volných míst na jednoho. Jestliţe v roce 28 byly výkyvy malé a koncem roku dochází k navýšení, tak v roce 29 je tomu naopak. Vysoká čísla z počátku roku pozvolna klesají a ustálí se aţ na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu. Koncem roku dochází k mírnému nárůstu, který se blíţí hodnotám z roku 28. 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, ,8 58,6 54,8 5,9 5,8 45,6 46, 36,7 29,9 31, 31,6 3,6 27, 17,3 14,2 14,9 12,6 13,3 13,4 11, 11,6 11, 11,1 11,3 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Tab.č.2/2.2 a graf Počet a počet VM 2 29 Počet uchazečů a počet volných pracovních míst I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VPM uchazeči VM uchazeči VM uchazeči VM uchazeči VM uchazeči VM , 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, 79,6 76,6 /1VM 36,7 24,3 27, 16,5 2,1 17,7 13,7 13,

16 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Mapa č. 1 Přehled požadavků zaměstnavatelů na VM v jednotlivých obcích okr. Jeseník Nejvíce volných pracovních míst je nabízeno v obcích Jeseník (47), Ostruţná a Javorník (7). Ve jedenácti obcích okresu nejsou nabízena ţádná volná pracovní místa. Při prvním pohledu na mapku je zřejmé, ţe jediným centrem pracovních příleţitostí je okresní město Jeseník, které nabízí 43,7% z celkového počtu volných míst. Dřívější závislost na výrobním programu jednoho nebo dvou zaměstnavatelů stále přetrvává na většině území okresu a při jeho odchodu z regionu nebo uzavření není lidem co nabídnout a noví investoři se do této oblasti nepronikají. Bílá Voda Javorník 7 Uhelná Vlčice Skorošice Ostruţná 7 Bernartice 1 Ţulová 4 Černá Voda 6 Vápenná 5 Lipová-lázně 1 : Velká Kraš Vidnava 1 Kobylá nad Vidnavkou Stará Červená Voda Česká Ves 3 Bělá pod Pradědem 3 Jeseník 47 Hradec Písečná obce VPM Velké Kunětice Mikulovice Zlaté Hory 3 metry Tab č. 3/2.2 Volná místa měsíc počet VM rozdíl leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec počet VM měsíc nově hlášená VM 29 v měsíci leden 92 3 únor březen 5 28 duben květen červen červenec srpen září říjen 58 9 listopad prosinec 4 22 V roce 29 bylo do databáze úřadu práce zaměstnavateli nahlášeno cca 246 pracovních míst, tj. 2,5 pracovních míst měsíčně, coţ je o polovinu méně neţ v roce 28. V nabídce volných pracovních míst je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce v rámci vzdělání, kdy zaměstnavatelé při zadávání volných pracovních míst poţadují pouze kvalifikované uchazeče do daných profesí. Tento faktor se stává stěţejním pro obsazování těchto míst.

17 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Dlouhodobě neobsazena VM K bylo na úřadu práce v databázi 28 míst, která se dlouhodobě (déle neţ 3 měsíce)nedaří obsadit. Z toho jsou 3 místa pro uchazeče se základním vzděláním, 9 míst pro vyučené uchazeče,11 míst pro středoškoláky a 5 míst pro vysokoškoláky. VM pro ZPS V roce 29 zaměstnavatelé nahlásili do databáze volných míst 15 volných míst vhodných pro osoby se zdravotním postiţením. VM pro absolventy škol bez praxe V roce 29 bylo do databáze úřadu práce nahlášeno 81 volných pracovních míst vhodných i pro absolventy. Z uvedeného počtu bylo 16 míst pro uchazeče se základním vzděláním, 29 míst pro uchazeče s výučním listem, 28 míst pro uchazeče se středoškolským vzděláním a 8 míst pro uchazeče s vysokoškolským vzděláním. Nejčastěji nabízená VM: číšník servírka, kuchař, administrativní pracovník, obchodní zástupce, obsluha strojů a zařízení, prodavač, odborný pracovník, řidič, účetní, vedoucí pracovník Počet uchazečů o zaměstnání v obcích a oblastech okresu Jeseník Mapa č.2 Rozdělení obcí okresu podle relativní MNZ dosažitelných a počty Mužů a žen vedených v evidenci úřadu práce. Nejvyšší relativní MNZ je v obcích : Bílá Voda ( 34,2 %), Bernartice (26,2%)Velká Kraš (25,7 %), Kobylá nad Vidnavkou (16,%) a Stará Červená Voda ( 24,5 %). Nejniţší relativní MNZ je v obcích : Jeseník (9,7%) a Vlčice (12,9%). Registrovaná MNZ v okr.jeseník: 16,9 %. Bílá Voda obce Součet polí Rozdělení obcí okresu podle MNz dosaţitelných a počty muţů a ţen vedených v evidenci úřadu práce. : obce 9,7 Javorník 18 - ženy muži Uhelná Vlčice Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Bernartice Ostruţná Vápenná Velké Kunětice Ţulová Supíkovice Černá Voda Mikulovice Hradec Nová Ves Česká Ves Lipová-lázně Velká KrašVidnava Stará Červená Voda Bělá pod Pradědem Jeseník MNz dosažitelných Písečná 9,8-16,2 16,3-21,3 21,4-26,2 26,3-34,2 Zlaté Hory metry

18 Bez vzdělání Neúplné základní Základní + praktická škola Niţší střední Niţší střední odborné Střední odborné (vyučen) Stř.nebo stř. odborné bez mat.a bez vyuč. ÚSV ÚSO (vyučení s maturitou) ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné Bakalářské Vysokoškolské Doktorské (vědecká výchova) Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Graf č.1/3.2 Porovnání průběhu okresní MNZ v jednotlivých měsících a MNZ v ČR. Nárůst průměrné MNZ v okrese Jeseník v roce 29 činí 3,8 % v porovnání se stejným obdobím roku 28. Při porovnání MNZ v ČR za stejné období je průměrný pokles MNZ 2,7 % a je tedy zřejmé, ţe vývoj v okrese Jeseník má dynamičtější charakter neţ je celorepublikový průměr Mnz v okrese Jeseník v % Mnz v ČR v % Vzdělanostní struktura Tab.č. 1/3.4 Porovnání dle vzdělání mezi roky 28 a 29 vzdělanostní struktura rozdíl rozdíl muţi 28 muţi 29 Bez vzdělání Neúplné základní Základní + praktická škola Niţší střední Niţší střední odborné Střední odborné (vyučen) Stř.nebo stř. odborné bez mat.a bez ÚSV ÚSO (vyučení s maturitou) ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné Bakalářské Vysokoškolské Doktorské (vědecká výchova) rozdíl Graf č.1/3.4 Porovnání struktury vzdělanosti mezi roky 28 a 29 Graf znázorňuje pohyb vzdělanostních skupin k v porovnání se stejným obdobím minulého roku vyjádřený 2,% v procentním rozdílu. 1,5% Nejvýraznější nárůst byl 1,% zaznamenán u kategorie,5% střední odborné (vyučen),% (1,7 %) a nejvýraznější -,5% pokles byl zaznamenán -1,% v kategorii základní vzdělání (- 2,4%) -1,5% Většina vyučených je -2,% schopna rekvalifikací, coţ -2,5% se nedá říct o početné -3,% skupině bez vzdělání. To má za následek, ţe zaměstnavatelé nemají o tyto zájem, stávají se nadbytečnou pracovní silou, která se dá vyuţít jen nárazově. Místní trh práce nedokáţe vytvořit dostatečný počet pracovních míst pro tyto skupiny. Úřad práce věnuje cílové skupině se základním vzděláním pozornost při výběru do rekvalifikačních skupin prostřednictvím ESF.

19 do 19 let 2-24 let let 3-34 let let 4-44 let let 5-54 let let 6-64 let nad 65 let Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Struktura rozdělená podle věku Tab.č. 1/3.5 a grafy č.1/3.5a,b rozdělení do věkových kategorií v letech věková kategorie rozdíl věková struktura 28 do 19 let let let let let let let let let let nad 65 let rozdíl muţi 28 muţi 29 rozdíl 5,% 4,% Graf vyjadřuje rozdíly věkové struktury mezi stejným obdobím let 28 a 29 3,% 2,% 1,% Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u kat let věku (4,1%) a u kat let věku (1,2 %). U většiny ostatních kat. dochází ke sníţení počtu nebo ke stabilizaci. Nejvíce se poníţily stavy u kat let věku (2,5%) a kat let věku (1,5%).,% -1,% -2,% -3,% III.2 Absolventi a mladiství Tab.č.1/3.7 Souhrnný přehled ABS a mladistvých od roku 24 do konce roku 29 Absolventi a mladiství I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ABS mladiství ABS mladiství ABS mladiství ABS mladiství ABS mladiství ABS mladiství

20 II III II III II III Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č I II III IV VVI VII VIII IX XXI II III XII I IV VVI VII VIII IX XXI II III XII I IV VVI XII ABS mladiství Graf č.1/3.7 Souhrnný přehled ABS a mladistvých v okrese Jeseník k v období VII VIII IX XXI XII I IV VVI VII VIII IX XXI XII I IV VVI VII VIII IX XXI XII I IV VVI VII VIII IX XXI mapa č.3 Souhrnný přehled ABS v obcích okresu Jeseník k Celkový počet absolventů škol a odborných učilišť je 19 z toho 82 ţen. Nejvyšší počet ABS je v obcích: Jeseník (39 z toho 22 ţen), Zlaté Hory (29 z toho 19 ţen), Česká Ves (12 z toho 7 ţen) a Mikulovice (12 z toho 3 ). Ve třech obcích okresu nejsou registrovaní ABS škol a stř.učilišť. Bílá Voda Javorník Bernartice Uhelná Velká Kraš Kobylá nad Vidnavkou Vlčice Vidnava Stará Červená Voda Skorošice Žulová Černá Voda Velké Kunětice Supíkovice Mikulovice Vápenná Česká Ves Lipová-lázně Písečná Jeseník Zlaté Hory Ostružná Bělá pod Pradědem

21 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Tab.č.2/3,7 ABS do 2let Problémy mladistvých a absolventů škol na trhu práce Mladí lidé všech vzdělanostních skupin mají určité problémy s nalezením prvního stálého zaměstnání. V okrese Jeseník bylo ke evidováno 1 uchazečů o zaměstnání do 2 let (5, % z celkového počtu -ABS a mladistvých), z toho 45 ţen (52,9 % z celkového počtu -ABS a mladistvých ţen). Ze skupiny do 2-ti let jsou 4,% bez vzdělání, 18, % se základním vzděláním, 2,5% je vyučených a 7,5% má maturitu. obce Počet uchazečů ABS do věku 2 let z celkového počtu ABS v % Počet uchazečů ABS do věku 2 let - z celkového počtu ABS - ţen v % Bělá pod Pradědem 5 2,5% 1 1,2% Bernartice 2 1,% 1 1,2% Bílá Voda 3 1,5% 1 1,2% Černá Voda 2 1,%,% Česká Ves 4 2,% 1 1,2% Hradec-Nová Ves,%,% Javorník 6 3,% 4 4,7% Jeseník 9 4,5% 7 8,2% Kobylá nad Vidnavkou,%,% Lipová-lázně 8 4,% 5 5,9% Mikulovice 5 2,5% 2 2,4% Ostruţná,%,% Písečná 3 1,5%,% Skorošice 2 1,%,% Stará Červená Voda 4 2,%,% Supíkovice 2 1,% 1 1,2% Uhelná,%,% Vápenná 11 5,5% 4 4,7% Velká Kraš 5 2,5% 4 4,7% Velké Kunětice 3 1,5% 2 2,4% Vidnava 4 2,% 2 2,4% Vlčice 1,5% 1 1,2% S růstem úrovně vzdělání se obecně vyhlídky na uplatnění mladých lidí na trhu práce zvyšují. Proto obvykle nejniţší procento míry nezaměstnanosti vykazují vysokoškoláci. Vysoké procento míry nezaměstnanosti pak vykazují vyučení a mladí lidé, kteří ukončili své vzdělání na úrovni základní školy. Zlaté Hory 18 9,% 8 9,4% Ţulová 3 1,5% 1 1,2% 1 5,% 45 52,9% Faktory, které ovlivňují nezaměstnanost absolventů v regionu, jsou zejména: - Celková úroveň nezaměstnanosti (regionální MNZ ke byla 16,9 %). - Poţadavek odpovídající praxe. Zaměstnavatelé mají v období ekonomického poklesu menší zájem zaměstnávat absolventy škol, kteří mají jen malé nebo ţádné pracovní, ale i sociální zkušenosti z reálného pracovního prostředí. - Nesprávná volba vzdělávání, zejména ţáky po ukončení základních škol. Na jedné straně mohou rodiče nesprávně odhadnout moţnosti odborné směrování svých dětí, na druhé straně chybí dostatečná poradenská činnost, která by orientovala ţáky i rodiče při rozhodování volby profese ve vztahu k poptávce zaměstnavatelů nebo naopak upozornila na profese v daném regionu těţce umístitelné. Regionální školy by pak měly zvaţovat dlouhodobý směr vývoje podmínek zvláště regionálního trhu práce při otevírání nových oborů. - Cyklus školního roku. Vývoj počtu evidovaných absolventů má sezónní charakter, který je dán průběhem školního roku. Coţ znamená, ţe nejvíce absolventů se hlásí do evidence uchazečů o zaměstnání počátkem září a naopak nejméně absolventů je v evidenci ÚP před koncem školního roku U mladistvých uchazečů o zaměstnání (v okrese Jeseník bylo ke evidováno jen 1 mladistvých ) se základní školou je při jejich uplatnění na trhu práce základní problém v jejich věku (omezení a přizpůsobení práce v souvislosti s věkem, vyplývající z legislativy), celkové absenci kvalifikace a praxe. Velký počet uchazečů se vzděláním ÚSO s maturitou vystudovalo obory spojené s hotelnictvím, turismem a cestovním ruchem. Tento zvýšený počet je dán strukturou školských zařízení v regionu a malou absorpční schopností trhu práce přijmout nové absolventy. Nicméně vznikající nová VPM jsou profilována často právě v těchto oborech.

22 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č III.3 Osoby se ZP Tab.č.2/3.6 Porovnání zdravotního stavu v závislosti na jejich věku k zdravotní stav bez zdravotního omezení věk Muţi Ţeny Celkem zdravotní stav věk Muţi Ţeny Celkem nad nad 65 let jiné zdravotní omezení do 19 let do 19 let zdravotní stav OZP - zdrav. znevýhodněná věk Muţi Ţeny Celkem zdravotní stav věk Muţi Ţeny Celkem let let let let let let let OZP - let let částečně let let invalidní let let let let let let do 19 let let do 19 let zdravotní stav ostatní věk Muţi Ţeny Celkem zdravotní stav věk Muţi Ţeny Celkem plně let let do 19 let invalidní let let let let let let zdravotní stav let Muţi Ţeny Celkem let do 19 let Tab.č.1/3.6 Porovnání zdravotního stavu mezi roky 28 a 29 Zdravotní stav Struktura podle zdravotního stavu rozdíl muţi muţi Bez zdravotního omezení Jiné zdravotní omezení OZP - zdrav.znevýhodněná OZP - částečně invalidní OZP - plně invalidní ( 39/1b) 1 1 OZP - plně invalidní ( 39/1a)

23 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č ostatní Celkem Při srovnání jednotlivých kategorií zjistíme, ţe u kategorie bez zdravotního omezení dochází k nejvýraznějšímu nárůstu a to o 859 uchazečů a nejvýraznější pokles zaznamenala kat. částečně invalidní (-16). Graf č.1/3.6 Vyjadřuje poměr mezi jednotlivými kat. rozdělených podle zdravotního stavu bez zdravotního omezení OZP - zdrav. znevýhodněná OZP - plně invalidní jiné zdravotní omezení OZP - částečně invalidní 13,6% 7,6% 75,4% 11,% 3,4%,% Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením dle 78 zákona č. 435/24 Sb., o zaměstnanosti (v platném znění) za rok 29 Celkem bylo v roce 29 bylo podáno 18 ţádostí. Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více neţ 5 % osob se zdravotním postiţením bylo vyplaceno: Příspěvek za IV. čtvrtletí roku ,- Kč Příspěvek za I. čtvrtletí roku 29 Příspěvek za II čtvrtletí roku 29 Příspěvek za III. čtvrtletí roku 29 Celkem I. - III. čtvrtletí ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Přehled zaměstnavatelů AZ telemarketing, s.r.o., IČ v současné době je zde zaměstnáno 23 osob se zdravotním postiţením, z toho 1 těţce zdravotně postiţená osoba. IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III. čtvrtletí roku ,- Kč Jan Doupovec AUTO MOTO, IČ zaměstnavatel trvale zaměstnává 1 osobu se zdravotním postiţením (ČID). IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III.čtvrtletí roku ,- Kč Zdeněk Stabrava, IČ ve IV. čtvrtletí 28 bylo společností zaměstnáno 18 osob s TZP ve III. čtvrtletí 29 se stav zaměstnanců sníţil na 8 osob.

24 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III. čtvrtletí roku ,- Kč Tamara Tomešková, IČ zaměstnavatel zaměstnávající 6 osob s těţším zdravotním postiţením ve výrobě upomínkových předmětů. IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III. čtvrtletí roku ,- Kč Prádelna a chemická čistírna SLUKO, s.r.o., IČ zaměstnavatel zaměstnávající 9 pracovníků. IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III. čtvrtletí roku ,- Kč Orfideus s.r.o., IČ ve IV. čtvrtletí 28 bylo společností zaměstnáno 15 osob s TZP ve III. čtvrtletí 29 se stav zaměstnanců sníţil na 65 osob. IV.čtvrtletí roku ,- Kč I. čtvrtletí roku ,- Kč II. čtvrtletí roku ,- Kč III. čtvrtletí roku ,- Kč III.4 Situace dalších problémových skupin na TP Mezi problémové skupiny uchazečů jsou zařazovány ty kategorie, jejichţ podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti je stabilně vysoký, případně se jedná o skupiny vyznačující se vysokou nezaměstnaností. Z hlediska zaměstnanosti jsou ohroţenými skupinami na trhu práce občané s různými handicapy. Jedná se o tyto skupiny uchazečů : starší osoby - uchazeči ve věku nad 5 let uchazeči osoby se zdravotním postiţením uchazeči s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání mladí lidé - uchazeči ve věku do 2 let V případě kumulace handicapů jsou tyto skupiny při současné poptávce po pracovní síle prakticky nezaměstnatelné. Navíc současná relace pracovních a sociálních příjmů (sociálních dávek), v případě kategorie lidí s nízkou kvalifikací, tudíţ s potenciálně niţším pracovním příjmem, nemotivuje tyto osoby k práci. Tento fakt se ještě stupňuje v případě, ţe by uchazeč za prací dojíţděl - výdaje na dopravu, ztráta času. Starší osoby - uchazeči ve věku nad 5 let Kategorie uchazečů ve věku nad 5 let jsou dlouhodobě problémovou skupinou. Příslušníci této věkové skupiny se často zaměstnavatelům jeví jako neperspektivní vzhledem k menší adaptabilitě, flexibilitě, niţší úrovni počítačových dovedností, znalostí cizích jazyků apod., ve srovnání s věkově mladšími uchazeči o zaměstnání. Uchazeči, i přes značné zkušenosti získané léty praxe nezřídka u jediného zaměstnavatele, navíc mnohdy ztrácejí motivaci k hledání nového pracovního uplatnění.

25 Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Uchazeči osoby se zdravotním postiţením Počet uchazečů o zaměstnání osob se zdravotním postiţením (dále jen OZP) během sledovaného roku zůstal téměř na stejné úrovni. Ke konci roku 29 registroval úřad práce 362 osob se zdravotním postiţením, coţ je 1,6 % z celkového počtu. Mírný pokles byl zaznamenán u osob částečně invalidních a zdravotně znevýhodněných. Naopak nárůst byl zaznamenán u kategorie jiná zdravotní omezení. Dalším ovlivňujícím faktorem je tzv. pasivní evidence., kteří vyuţijí zákon 155/1995 Sb. (o přiznání mimořádného starobního důchodu), tyto nikdo nezaměstná, jelikoţ většinou podle jejich zdravotního stavu nejsou schopni vykonávat poţadované práce. Uchazeči s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace Ke konci roku 29 bylo evidováno 1 36 uchazečů se základním vzděláním popř. bez vzdělání. Proti prosincovému stavu předchozího roku, při celkovém meziročním nárůstu uchazečů o 838, je počet těchto osob vyšší o 83. Uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání Celkový počet uchazečů do dvou let po úspěšném ukončení přípravy na povolání (dříve kategorie absolvent, nyní kategorie absolvent pro statistiku) a jeho vývoj je ovlivněn nejvíce celkovou úrovní nezaměstnanosti, ekonomickým vývojem v předchozích letech a cyklem školního roku. I kdyţ nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol a učilišť do dvou let po úspěšném ukončení studia výrazně souvisí také se stavem volných pracovních míst, není pouze jejím odrazem. Určitým handicapem této skupiny mladých uchazečů je rovněţ minimální praktická zkušenost, popř. zkušenost zcela chybí. Moţnost získat zaměstnání navíc koresponduje se vzdělanostní a oborovou strukturou. Mladí lidé - uchazeči ve věku do 2 let Mladí lidé do 2ti let jsou kategorií uchazečů o zaměstnání, které se dle zákona o zaměstnanosti věnuje zvýšená péče. Hlavním důvodem této péče je uplatnitelnost na trhu práce z důvodu ţádné nebo minimální praxe a neznalost reálného pracovního prostředí. Tito mladí lidé byli dlouhé roky v roli ţáka a studenta. Náhle stojí na prahu nového ţivota a dostávají se do kategorie aktivního obyvatelstva, kde by měli převzít roli pracujícího. Snahou úřadu práce je zařadit je do reálného pracovního prostředí co nejvíce mladých lidí, a to v co nejkratším čase po ukončení studia, resp. po příchodu do evidence úřadu práce. Zaměstnavatelům jsou nabízeny různé formy vyuţití prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (např. příspěvky na mzdu). Úřad práce stále hledá i jiné cesty, jak těmto uchazečům pomoci na otevřený trh práce. V okrese Jeseník se MNZ pohybuje nad celorepublikovým průměrem a v blízké budoucnosti se dá předpokládat, ţe tento vývoj bude pokračovat. Jednou z příčin je nevýhodná poloha v horské příhraniční oblasti. Nejlépe vystihuje situaci v mikroregionech okresu graf, který srovnává MNZ ve stejném časovém období let 28 a 29. Nejvyšší MNZ je jiţ tradičně v mikroregionu Vidnavsko (2,6 %), dochází k nárůstu o 2,2 % a nadále zůstává tento region nejvíce ohroţen vysokou nezaměstnaností, pokles nebyl zaznamenán ani na Javornicku naopak zvyšuje se MNZ o 3, %. Nejvyššího navýšení dosáhly regiony Zlatohorsko a Jesenicko V okrese Jeseník je nejvyšší MNZ v celé ČR (16,9%)

26 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Úřad práce v Jeseníku leden 21 strana č Tab.č.1/7 a graf.č.1/7 Porovnání MNZ v jednotlivých mikroregionech okresu Jeseník k v letech 29 a rozdíl Jesenicko 8,8 12,8 4 Javornicko 16,4 19,4 3 Vidnavsko 18,4 2,6 2,2 Zlatohorsko 1,3 14,5 4,2 22,5 2 17, , ,5 5 2,5 Osoby dotčené současnou hospodářskou krizí Jesenicko Javornicko Vidnavsko Zlatohorsko Je velmi těţké hodnotit, které osoby nejsou či jsou dotčené hospodářskou recesí. Téměř kaţdého občana se krize nějakým způsoben dotkla. Pokud budeme situaci hodnotit ve vztahu k činnosti ÚP, tak je to vysoký nárůst a ten je způsoben propouštěním zaměstnanců. Jedná se především o pokles výroby a tím pádem o nadbytek pracovních sil. Některé firmy nebo OSVČ redukují stavy zaměstnanců na minimum, jiné zcela končí svoji činnost. Pro názornost uvádíme tabulku a graf, znázorňující průběh ukončení OSVČ v průběhu dvou let a počet osob, které se registrovali na ÚP po skončení samostatné výdělečné činnosti. Tab.č.2/7 a graf č.2/7 Počet osob registrovaných ÚP po skončení SVČ Graf porovnává, ve dvou po sobě jdoucích letech, ukončování činnosti OSVČ. Je zřejmé, ţe nejvíce ukončení probíhá na přelomu roku. Měsíce prosinec a leden jsou na tom nejhůře. V průběhu dalších ročních obdobích se situace stabilizuje, ale jen část zaniklých OSVČ obnoví svou činnost a začnou zaměstnávat, protoţe většina jiţ nemá zájem o tento druh podnikání a to je jeden z mnoha důvodů vysoké MNZ v okrese Jeseník. Ukazatel SVČ SVČ z toho SVČ SVČ z toho Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec OSVČ OSVČ z toho ženy 28 29