ŽADATEL PROJEKTU A PARTNER PROJEKTU...

Transkript

1 "158 - Elektronizace jednotlivých agend ve službách zaměstnanosti a sociální oblasti a vytvoření jednotné základny pro poskytování služeb: Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV" (návrh projektového záměru) srpen / 53

2 Obsah 1. ÚVOD PROJEKT STRUČNÝ OBSAH PROJEKTU ŽADATEL PROJEKTU A PARTNER PROJEKTU STRUČNÁ CHARAKTERSTKA ORGANZACE ZKUŠENOST MPSV V OBDOBNÉ OBLAST PŘEDKLÁDANÉHO PROJEKTU STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE, VEDOUCÍ PROJEKTU A KONTAKTNÍ OSOBA PARTNER PROJEKTU REALZAČNÍ TÝM DOPADY A MÍSTA REALZACE POPS PROJEKTU CHARAKTERSTKA HLAVNÍCH CÍLŮ PROJEKTU ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOST PROJEKTU POPS MOŽNÝCH RZK OHROŽUJÍCÍCH REALZAC PROJEKTU NOVATVNOST PROJEKTU UDRŽTELNOST AKTVT PO SKONČENÍ PODPORY Z OP LZZ KLÍČOVÉ AKTVTY KA 01 ŘÍZENÍ A ADMNSTRACE PROJEKTU, VČETNĚ NÁBORU PRACOVNÍKŮ A REALZACE VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍ KA 02 ARCHTEKTURA S LPS A ARCHTEKTURA ROZHRANÍ PRO DATOVÉ SLUŽBY KA 03 PROCESNÍ, ORGANZAČNÍ A EKONOMCKÁ OPTMALZACE LPS; VYTVOŘENÍ NÁSTROJŮ K ŘÍZENÍ LPS VČETNĚ VNTŘNÍCH NORMATVŮ KA 04 - TVORBA NOVÉ APLKACE PRO LPS KA 05 - VZDĚLÁVÁNÍ A PROŠKOLOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ CÍLOVÉ SKUPNY HARMONOGRAM REALZACE ROZDĚLENÍ HARMONOGRAMU PO AKTVTÁCH PROJEKTU FNANČNÍ PLÁN ROZPOČET PROJEKTU HODNOTY NDKÁTORŮ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ HORZONTÁLNÍ TÉMATA DALŠÍ NFORMACE / 53

3 1. Úvod Účelem tohoto dokumentu je popsat projektový záměr Elektronizace jednotlivých agend ve službách zaměstnanosti a sociální oblasti a vytvoření jednotné základny pro poskytování služeb: Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV. Zkrácený název pro tento projekt je: Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV a bude používán v rámci všech dokumentů při realizaci projektu. Samotný projekt je součástí strategického projektu Elektronizace jednotlivých agend ve službách zaměstnanosti a sociální oblasti a vytvoření jednotné základny pro poskytování služeb, který je uveden na seznamu strategických projektových záměrů pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Smart Administration. Tento seznam tvoří přílohu Usnesení vlády České republiky ze dne 14. května 2008 č O strategických projektových záměrech pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie v rámci Smart Administration příloha ke strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Cílem vládou schválených strategických projektových záměrů je zajistit adekvátní využívání CT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech. Dále je to prosazovat e-government s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě internetu, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím informačních komunikačních technologií. Gestorem strategického projektového záměru č. 158 je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Všechny činnosti v rámci strategického projektového záměru č. 158 a tím i v samotném projektu Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV jsou plně ve vazbě na strategii Efektivní veřejná správa. Projekt Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV je svou náplní plně v souladu s cíli strategie Smart Administration a jeho realizace přispěje nemalou měrou k naplnění strategického projektového záměru č. 158 z usnesení vlády 536/2008. Projekt předpokládá spolufinancování z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, z prioritní osy 4 - Veřejná správa a veřejné služby, oblast podpory Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy. Realizace projektu se předpokládá po dobu 35 měsíců od / 53

4 2. Projekt 2.1. Stručný obsah projektu Cílem tohoto projektu je zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti poskytování veřejné služby a veřejné správy v oblasti lékařské posudkové služby resortu práce a sociálních věcí (dále LPS). Klíčové aktivity projektu budou realizovány ve spolupráci příjemce a partnerů projektu, tj. MPSV, České správě sociálního zabezpečení (dále také ČSSZ) a Úřadu práce ČR (dále jen ÚP ČR). Projekt se soustřeďuje na realizaci změn systémového charakteru v oblasti LPS resortu MPSV, v posuzování zdravotního stavu v systému nemocenského a důchodového pojištění, nepojistných sociálních systémů (systém sociálních služeb a dávek pro osoby se zdravotním postižením) a na systémové změny v oblasti provádění kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování lékaři - poskytovateli zdravotních služeb, s akcentací moderních technologií a moderních způsobů práce. Za účelem zvýšení efektivity projekt posoudí proces posuzování zdravotního stavu, navrhne jeho změny, vytvoří aplikaci umožňující procesní změny realizovat a návrh změny procesů ověří pilotním provozem. Projekt je realizací souhrnu následujících činností: sjednocení a racionalizace postupů a výstupů v posuzování zdravotních stavů a při provádění kontrolní činnosti v nemocenském pojištění, návrh organizační, ekonomické a kapacitní optimalizace LPS, návrh změny procesů posuzování zdravotního stavu, návrh nástrojů k řízení výkonů LPS včetně normativů, vytvoření efektivního systému používání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF/CF) a jejích kódů ve vazbě na kompetence a činnost lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení a spolupracujících subjektů, řízení a využití stávajících nástrojů výstupů z ostatních projektů ČSSZ, napojení LPS na jednotnou datovou základnu resortu práce a sociálních věcí, návrh architektury S LPS a rozhraní pro datové služby, zajištění nového SW pro podporu výkonu činností LPS (aplikace S LPS) včetně rozhraní pro datové služby (RDS LPS) umožňující propojení S LPS s interními (v rámci resortu MPSV) i externími systémy včetně možnosti mobilního přístupu k aplikaci, vytvoření funkčnosti elektronického příjmu žádostí a poskytování informací s cílem rychlejšího a spolehlivějšího poskytování služeb veřejnosti a zadavatelům posouzení zdravotního stavu, zvýšení podílu elektronické komunikace orgánu LPS s orgány veřejné správy a poskytovateli zdravotních služeb s přímými vazbami na agendy LPS, propojení hodnocení výkonu lékařské posudkové činnosti se systémem hodnocení kvality a detekce neobvyklých jevů (FAMS), jehož implementace v rámci LPS se předpokládá v letech , 4 / 53

5 pilotní provoz systému LPS v nově nastaveném prostředí, včetně vyhodnocení navržených normativů a zpracování harmonogramu dokončení implementace cílových procesů a opatření k dosažení cílových výkonových normativů LPS, zajištění dalších podpůrných aplikací a činností, vzdělávání pracovníků LPS, zainteresovaných pracovníků Úřadu práce ČR a ČSSZ a poskytovatelů zdravotních služeb, kteří budou provádět agendy v nových aplikacích. Projekt je součástí modernizace veřejné správy a veřejných služeb vedoucích k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejnosti a vede ke zvýšení elektronické komunikace orgánů LPS s orgány veřejné správy s přímými integračními vazbami na agendy LPS, komunikace v resortu MPSV se zaměstnavateli, soudy, finančními úřady, zdravotnickými orgány, podnikateli a vlastními zaměstnanci resortu, meziresortní komunikace v rámci zdravotně sociálního systému a také k vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace s veřejností. Hlavním smyslem projektu a výsledným efektem po realizaci změn ve výkonu posudkových služeb je racionalizace výkonů posudkových lékařů vyšším zapojením nových technologií a plnou elektronickou komunikací a tím zvýšení efektivity LPS v resortu MPSV. Cíle jsou stanoveny na základě následující logiky a vazeb. Celkovým, globálním cílem projektu je zefektivnění veřejné služby LPS. Tento globální cíl je dále reprezentován několika dílčími cíli, které definuje zadání tohoto projektu. 5 / 53

6 Zefektivnění veřejné služby LPS Cíle dle zadání veřejné soutěže dentifikované hlavní cíle (vč. vazeb na RA) Dílčí cíle ntegrace s ostatními systémy veřejné správy Potenciál rozvoje dalšího Oddělení systémů posudkových Doba realizace transformace a transmise výsledků Procesní optimalizace Oddělení organizace a řízení posudkové služby Snížení posudků počtu Snížení zátěže administrativní Zkrácení prům. lhůty a času pro vypracování posudku Snížení objemu neoprávněně vyplacených dávek Efektivní regulace Racionalizace kontroly DPN Globální cíl Možnost zvýšení a rozvoje odbornosti Přizpůsobení odborných kapacit potřebám Rychlejší poskytování služeb ve státní správě Růst produktivity služeb Elektronizace služeb Úspora prac. kapacit Zrychlení služeb Zvýšení kvality a efektivity procesů Přístup obyvatel k informacím Kapacitní optimalizace Zvýšení kvality služeb Ochrana údajů osobních Zkvalitnění služeb z pohledu občanů Zajištění odborné úrovně služeb Kapacita / flexibilita poskytovaných služeb 6 / 53 Zvýšení motivace odborných pracovníků

7 Zkvalitnění pracovníků struktury Aktivity, výstupy i cíle tohoto projektu jsou plně v souladu s globálním cílem OP LZZ a Strategií Smart Administration. Tento soulad žadatel prokazuje vazbou projektu na hexagon veřejné správy: 1) Legislativa projekt plně respektuje platnou legislativu a jeho cílem je, plně v jejím rámci, standardizovat a racionalizovat postupy a činnosti vedoucí k jejímu naplňování. V rámci aktivit projektu (ekonomicko-racionalizační a procesně-optimalizační analýza) lze navíc očekávat výstupy vedoucí k doporučení a případné novelizaci platné legislativní úpravy tak, aby lépe odpovídala zjištěným potřebám občanů. 2) Úředník hlavní aktivity projektu jsou zaměřeny na odborné zaměstnance ČSSZ a PK MPSV (Lékařské posudkové služby). Projekt povede k optimalizaci výkonu práce posudkového lékaře a tím i ke zkvalitnění posuzování s následným dopadem do optimalizace vyplácených dávek v sociální sféře závislých na posouzení zdravotního stavu. Dopad na úředníka, resp. odborného pracovníka ČSSZ je přímý projekt přinese vysokou míru konsolidace vnitřních procesů a sjednocení pravidel včetně racionalizace pracovních postupů. Projekt povede k zrychlení komunikace mezi úředníky státní správy, zejména LPS a Úřadu práce ČR a dávkovými úředníky ČSSZ. 3) Občan jakožto klienti veřejné správy, občané mohou být považováni za nejdůležitější prvek Hexagonu. S ohledem na to, že mezi hlavní a přímé klienty LPS ČSSZ patří především občané, je tento vrchol jedním z nejdůležitějších. Je navíc o to důležitější, že klientem LPS jsou občané ve složité životní situaci Lékařská posudková služba ČSSZ totiž posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů, včetně zpracovávání odborných posudků, které prostřednictvím přiznání nemocenské, sociálních příplatků nebo dávek sociální péče přímo ovlivňují občany České republiky. Jedním z hlavních cílů projektu je pak zrychlení a zjednodušení fungování LPS ČSSZ, které povede k soustředění se lékařů na podstatné činnosti na celkové zrychlení systému LPS. Občan pak bude přímo profitovat z racionalizace systému zrychlením poskytovaných služeb LPS ČSSZ. To platí obdobně i pro činnost posudkových komisí MPSV. 4) Technologie mezi hlavní aktivity projektu patří kromě racionalizace celého systému LPS také nahrazení současným požadavkům nevyhovující aplikace Dávky moderním SW řešením novým informačním systémem plně pokrývajícím veškerou agendu LPS, který podpoří a umožní realizovat navrženou racionalizaci celého systému. Projekt tak zajistí plnou elektronizaci výkonu veřejné správy v oblasti LPS. 5) Finance jednou z aktivit projektu je ekonomicko-racionalizační a procesně-optimalizační studie, která poslouží jako základ pro optimalizaci celého systému LPS. Optimalizace a racionalizace proběhne především na základě posouzení realizovaných agend a procesů z pohledu jejich nákladovosti a nákladové efektivnosti. Díky novým technologiím a racionálnímu způsobu dojde ke snížení administrativní zátěže odborných lékařů LPS. S ohledem na stabilizaci popřípadě i snížení zatížení LPS nebude potřeba navyšovat počty lékařů a zkvalitněním výkonu posudkových agend dojde tak k úsporám v obsluze systému, popřípadě i k úsporám v oblasti vyplácených dávek a tím i k přímé finanční úspoře na výdajové straně státního rozpočtu. 6) Místo díky elektronizaci celého procesu, resp. všech agend LPS včetně plánovaného propojení SW řešení LPS na ostatní systémy ČSSZ, MPSV Úřadu práce ČR a dalších subjektů (poskytovatelů zdravotních služeb) včetně systému základních registrů bude v maximální možné míře zajištěn princip oběhu a maximálního možného předávání informací v elektronické podobě. Potřebné informace proto 7 / 53

8 budou vždy k dispozici v místě, kde je klient (občan) i organizace poskytující klientovi službu očekává nebo potřebuje. 8 / 53

9 3. Žadatel projektu a partner projektu 3.1. Stručná charakteristika organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, úrazové pojištění, sociální péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky Zkušenosti MPSV v obdobné oblasti předkládaného projektu MPSV s podobným typem projektů MPSV vystupuje nejen jako předkladatel projektů ze zdrojů SF, ale především jako správce dotačních programů. V předchozím programovacím období bylo MPSV řídícím orgánem OP RLZ a v současném programovacím období je MPSV řídícím orgánem OP LZZ. MPSV má zkušenosti s realizací celé řady různých projektů z různých oblastí. Výběr z realizovaných projektů - OP LZZ: CZ.1.04/1.1.00/ "Vzdělávejte se! (2,5 mld. Kč); CZ.1.04/4.1.00/ "Posilování efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb v oblasti připravovaných reforem MPSV (48 mil. Kč); CZ.1.04/4.1.00/ Systemizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (79 mil. Kč); CZ.1.04/3.1.00/ Podpora transformace sociálních služeb (136 mil. Kč); CZ.1.04/3.1.00/ novace systému kvality sociálních služeb (15 mil. Kč) Statutární zástupce, vedoucí projektu a kontaktní osoba Statutární zástupce: Kontaktní osoba: Bc. Vladimír Šiška, MBA MUDr. Bc. Rostislav Čevela, Ph.D. 9 / 53

10 3.4. Partner projektu Partnery projektu jsou Česká správa sociálního zabezpečení a Úřad práce ČR partneři bez finančního příspěvku. Stručná charakteristika organizace ČSSZ je v souladu s ustanovením 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu. ČSSZ je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou MPSV, která byla ustavena zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů ČR a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení s účinností od 1. září Úřad práce České republiky je v souladu se zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, správním úřadem s celostátní působností a je samostatnou účetní jednotkou. Jeho nadřízeným správním úřadem je MPSV. Způsob zapojení partnerů do realizace projektu a zkušenosti v oblasti zaměření projektu ČSSZ jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové služby. Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení 5 odst. 1 tohoto zákona plní ČSSZ tyto úkoly: rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek, rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona, jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny, 10 / 53

11 řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení, aj. Kromě úkolů uložených v 5 odst. 1 cit. Zákona ČSSZ kontroluje plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely sociálního zabezpečení, vede evidenci práce neschopných občanů a v určených případech provádí nemocenské pojištění. V oblasti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správy sociálního zabezpečení posuzují invaliditu a změnu jejího stupně, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho schopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost, schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace a stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči. Posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění zahrnuje posuzování dočasné pracovní neschopnosti, pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby a zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Zkušenosti ČSSZ s podobným typem projektů ČSSZ má dlouhodobé a rozsáhlé zkušenosti s řízením a realizací projektů v sociální oblasti s implementací rozsáhlých informačních systémů a z minulých projektů zná dobře problematiku spisové služby, elektronizace a elektronického oběhu dokumentů a archivnictví. ČSSZ také průběžně vzdělává své pracovníky v oblasti projektového řízení. Přípravou a realizací projektů ze strukturálních fondů se v rámci ČSSZ zabývá Odbor projektové kanceláře a evropských projektů. Zkušenosti s řízením, vedením a administrací projektů jsou značné. Zkušenosti ČSSZ v obdobné oblasti předkládaného projektu: CZ00/B/SO-01 Support to Pension Reform (PHARE, 2000), CZ03/B/SO/01 nformační systém pro správu volného pobytu osob v České republice (PHARE 2003), CZ05/B/SO/01 Audit funkčnosti a bezpečnosti informačních systémů sociálního pojištění (PHARE, 2005), CZ06/B/SO/01 Posílení kapacity ČSSZ v oblasti koordinace sociálního pojištění (Transition Facility, 2006), CZ06/B/SO/03-TL Posílení kapacity ČSSZ v oblasti výběru pojistného v mezinárodním prostředí (Transition Facility, 2006), CZ01/B/SO/02 Ověřování připravenosti na zavedení práva sociálního zabezpečení ES (PHARE, 2001), CZ99/B/CO/01 Provádění koordinačních nařízení EU (Nařízení 1048/71 a 574/72), Consensus (PHARE 1999). V rámci strukturálních fondů ČSSZ předložila a realizuje níže uvedené žádosti o dotaci v rámci OP a OPLZZ. Jedná se o projekty schválené Usnesením vlády ČR ze dne 14. května 2008 č. 536 o strategických projektových záměrech pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration: Projekt č Elektronická podatelna a výpravna ČSSZ v návaznosti na systém datových schránek (OP). Žádost prošla věcným hodnocením Projekt č Vytvoření informačního a komunikačního rozhraní České správy sociálního zabezpečení za účelem poskytování informací klientům (OP) Personální zajištění procesů vytěžení informací pro vytváření a konsolidaci kmenových evidencí pojištěnců a jejich individuálních kont v návaznosti na základní registry veřejné správy 1. část (OP LZZ) Personální zajištění procesů vytěžení informací pro vytváření a konsolidaci kmenových evidencí pojištěnců a jejich individuálních kont v návaznosti na základní registry veřejné správy 2. část (OP LZZ) 11 / 53

12 Vyřešení nezbytných kroků k realizaci podpory mezinárodního prvku v důchodové agendě ČSSZ (OP LZZ) Vytvoření a implementace systému provozního monitoringu (OP LZZ) Projektová kancelář České správy sociálního zabezpečení (OP LZZ) V rámci OP LZZ byly v letech ČSSZ realizovány projekty: Zpracování analýz pro projekt Elektronická podatelna a výpravna České správy sociálního zabezpečení v návaznosti na systém datových schránek Zpracování analýz pro projekt Elektronická neschopenka včetně elektronického hlášení změn v průběhu pracovní neschopnosti Zapojení ČSSZ do projektu ČSSZ bude zapojena přímo do KA1, KA2, KA3, KA4 a KA5, neboť v jejích strukturách pracuje převážná většina pracovníků LPS, kterých se projekt dotýká. ČSSZ bude zapojena v jednotlivých klíčových aktivitách prostřednictvím odborného věcného garanta. V klíčové aktivitě 3 a 4 rovněž prostřednictvím pracovníků dávkových systémů a pracovníků LPS na okresních správách sociálního zabezpečení, kteří budou provádět modelové testování nové aplikace pro LPS, elektronické komunikace se zainteresovanými subjekty a pracovních normativů. Úřad práce České republiky byl zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je správním úřadem s celostátní působností. MPSV řídí Úřad práce ČR a je jeho nadřízeným správním úřadem. Úřad práce ČR plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a inspekce poskytování sociální služeb a pomoci v hmotné nouzi; a to ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce plní zejména tyto úkoly: koordinuje a metodicky usměrňuje zprostředkování zaměstnání uchazečů a zájemců o zaměstnání, včetně agendy individuálních akčních plánů, koordinuje poradenství pro další profesní vzdělávání, volbu a změnu povolání, metodicky řídí agendy rekvalifikací a služeb pracovní rehabilitace, metodicky řídí agendu podpory v nezaměstnanosti, přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení na trhu práce, rozpracovává a realizuje koncepci Národní politiky zaměstnanosti, poskytuje hmotnou a finanční podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou, finanční podporu a dotaci rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek na základě dohod a rozhodnutí, rozpracovává metodiku pro používání nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, řídí služby EURES a financování projektů na podporu aktivit EURES a EURES-T, zajištuje jednotnou realizaci politiky nepojistných sociálních dávek, koordinuje a metodicky řídí agendu nepojistných sociálních dávek, koordinuje a metodicky sjednocuje kontrolní činnost v oblasti nepojistných sociálních dávek, 12 / 53

13 rozpracovává a realizuje koncepce a strategie ministerstva v oblasti fungování jednotného výplatního místa nepojistných sociálních dávek, koordinuje spolupráci na systému jednotného výplatního místa nepojistných sociálních dávek s územními samosprávnými celky a jejich orgány, sociálními partnery a dalšími subjekty koordinuje a metodicky řídí vydávání karet sociálních systémů, spolupracuje s ministerstvem v oblasti koncepce sociální práce, sociální politiky a podílí se na tvorbě právních předpisů, metodicky řídí agendu evidence osob pro potřeby nepojistných sociálních dávek, plní úkoly "styčného místa" pro oblast dávek v nezaměstnanosti a pro oblast rodinných a dalších nepojistných dávek ve smyslu právních předpisů EU. Zkušenosti Úřadu práce ČR v obdobné oblasti předkládaného projektu ÚP ČR má od svého vzniku v dubnu 2011 již zkušenosti s realizací projektů, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání zaměstnanců úřadu. V současné době má značné zkušenosti se zaváděním nových agentových aplikací včetně spisové služby a dalších forem elektronického oběhu dokumentů. Přípravou a realizací projektů ze strukturálních fondů se zabývá referát fondů EU na Generálním ředitelství ÚP ČR. Úřad práce ČR má zkušenosti s aktivním zapojením do nich, již v rámci OP RLZ. V posledním období až do současnosti byly nebo jsou prostřednictvím ÚP ČR, nebo v úzké součinnosti s ním, realizovány národní a systémové individuální projekty z OP LZZ, např. Vzdělávejte se!, Vzdělávejte se pro růst!, Veřejněprospěšné práce, Poradenství a rekvalifikace, SÚPM, RealAPZ, SeZam. Zapojení Úřadu práce ČR Úřad práce ČR bude zapojen přímo do klíčové aktivity 1, 2, 3, 4, 5, tj. ve všech aktivitách, které jsou orientovány na jednotnou datovou základnu a elektronickou komunikaci. ÚP ČR bude zapojen v jednotlivých klíčových aktivitách prostřednictvím odborného garanta v KA4 pomocí realizátorů, kteří se budou se podílet na modelovém testování nové aplikace a elektronické komunikace. Osoby partnera ČSSZ: Statutární zástupce: Kontaktní osoba: prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. vrchní ředitel/ka LPS ČSSZ Osoby partnera ÚP ČR: Statutární zástupce: Kontaktní osoba: JUDr. Jiří Kubeša Mgr. Martin Žárský 13 / 53

14 4. Realizační tým Realizační tým bude v rámci projektu řešen formou dodávky služby, kterou pro příjemce MPSV zajišťuje Fond dalšího vzdělávání (dále jen FDV) jako n-house dodavatel. Tabulka realizačního týmu včetně popisu jednotlivých pozic tvoří Přílohu č. 1 - KA01: Řízení a administrace projektu, včetně náboru pracovníků a realizace výběrových řízení. ORGANZACE PROJEKTU Organizační úroveň projektu je členěna do několika rovin. Základní rozdělení je ve 4 úrovních: Řídící úroveň o Řídící výbor Vrcholově postavení pracovníci jednotlivých zapojených útvarů (MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, FDV) Koordinační úroveň o Výkonný výbor Manažeři jednotlivých klíčových aktivit, zástupce FDV Realizační a administrativní úroveň o Projektové týmy jednotlivých klíčových aktivit Řešitelské týmy dané problematiky, zástupce FDV Metodická a projektová podpora realizace o Podpora příjemce administrativní, organizační a projektové podpora FDV Na základě zkušeností MPSV, ČSSZ, ÚP ČR a Fondu dalšího vzdělávání - FDV byla zvolena hierarchická struktura řízení za použití maticové organizace zdrojů na jednotlivých úrovních. Základním stavebním prvkem je řídící úroveň projektu s vrcholovou odpovědností za jeho realizaci a s odpovědností za rozhodování klíčových otázek v rámci projektu. V této úrovni bude zřízen Řídící výbor, jehož členové budou klíčoví a vrcholově postavení pracovníci jednotlivých zapojených útvarů (MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, FDV). Vlastní řízení a koordinace činností budou vykonávány Výkonným výborem, ve kterém budou zastoupeni manažeři jednotlivých klíčových aktivit. Realizační a administrativní úroveň je zřízena pro vlastní výkon činnosti v rámci jednotlivých klíčových aktivit. Metodická a projektová podpora realizace je zřízena z důvodu administrativní, organizační a projektové podpory a bude zajišťována pracovníky FDV. Řídící úroveň projektu je nejvyšším orgánem řízení projektu. Její odpovědností je v rámci svých kompetencí podpořit nižší úrovně (především koordinační a realizačně - administrativní), monitorovat průběh postupu projektu a realizovaných prací, zajistit plnění cílů a očekávání projektu a přispět k efektivní komunikaci a spolupráci při vlastní realizaci projektu. Řídící úroveň má pravomoc rozhodovat o změnách / podmínkách realizace projektu. Primární úlohou řídící úrovně projektu je schválení plánu, harmonogramu realizace projektu a dále provádění hodnocení průběhu realizace 14 / 53

15 projektu v návaznosti na stanovený postup realizace. Vrcholově bude za realizaci projektu odpovědný Řídící výbor (řídící úroveň projektu) skládající se z vrcholově postavených vedoucích pracovníků uvedených níže. Bude se pravidelně scházet (1 x 1-3 měsíce) a vyhodnocovat úspěšnost realizace projektu. V případě potřeby na něj budou eskalovány problémy z nižších úrovní řízení. Členové Řídícího výboru: o. náměstek ministra práce a sociálních věcí o Generální ředitel Úřadu práce ČR o Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení o Vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů MPSV o Vrchní ředitel úseku informačních a komunikačních technologií ČSSZ o Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby ČSSZ o Ředitel odboru posudkové služby MPSV o Ředitel odboru informačních a komunikačních technologií MPSV o Ředitel odboru řízení projektů MPSV o Ředitel Fondu dalšího vzdělávání Koordinační úroveň je konkrétním nástrojem organizace žadatele k řízení a k souladu všech klíčových aktivit tak, aby došlo společným úsilím k naplnění hlavního cíle projektu. V rámci této úrovně bude docházet ke koordinační činnosti jednotlivých klíčových aktivit. Rozhodnutí o návrhu průběhu a řízení / koordinaci všech klíčových aktivit budou probíhat na úrovni Výkonného výboru, jehož členové jsou manažeři jednotlivých klíčových aktivit a zástupce FDV. Výkonný výbor bude zasedat 1 x 2 týdny. Na tomto zasedání se budou distribuovat, sdělovat, koordinovat jednotlivé činnosti v KA. Zástupce FDV bude pro manažery monitorovat a reportovat postup realizace všech činností v rámci jejich klíčové aktivity. Manažeři klíčových aktivit ve spolupráci s FDV předkládají pravidelnou zprávu o postupu realizace projektů řídící úrovni projektu (Řídícímu výboru). Manažerům klíčových aktivit budou podřízeny všechny další organizační složky projektu. Z nižších úrovní řízení bude probíhat pravidelný reporting postupu činností směrem k nejbližší vyšší úrovni řízení. Realizační a administrativní úroveň je konkrétním nástrojem organizace žadatele k realizaci jednotlivých činností v rámci jednotlivých klíčových aktivit. V této úrovni budou probíhat jednání projektových týmů KA, jejich složení bude: manažer KA, administrátor KA, odborní - věcní garanti KA, realizátoři KA, zástupce FDV. Projektové týmy jednotlivých KA se budou scházet 1 x 1 týden. Základní odpovědností projektových týmů KA bude realizování dílčích požadavků vycházejících z Výkonného výboru. Za činnosti jednotlivých projektových týmů KA pak odpovídají manažeři jednotlivých KA, kteří jsou zároveň členy Výkonnému výboru. V rámci této úrovně se rovněž budou scházet řešitelské týmy dané problematiky. Jejich setkání se v rámci projektu budou uskutečňovat ad hoc. V této úrovni bude přímo zajištěna implementace specifických posudkových záležitostí do řešení předmětné problematiky. Metodická a projektová podpora realizace je nástrojem žadatele k zajištění administrativní, organizační a projektové podpory v rámci realizace celého projektu, což je zejména podpora v oblasti ekonomické, projektové, organizační, administrativní, právní, personální a dalších. Jedná se o doplnění realizačního týmu o odborné zdroje přímo nesouvisející s věcnou náplní hlavních aktivit projektu. 15 / 53

16 Projekt jako takový bude řízen v souladu s platnou metodikou řízení projektů žadatele, resp. s mezinárodně platnými a uznávanými metodikami řízení projektů (PRNCE2). Zároveň bude při řízení projektu brán zřetel i na formu financování a z ní vyplývající povinnosti. Všem účastníkům realizace projektu budou ihned na začátku sděleny organizační pokyny k řízení realizace včetně příslušných oprávnění a povinností jednotlivých organizačních úrovní projektu. Uchazeč tak hodlá předejít riziku nekoordinovaného postupu realizace projektu a možným nekonzistencím v průběhu jeho realizace. Schéma organizace projektu: 16 / 53

17 5. Dopady a místa realizace Projekt bude realizován na MPSV, ČSSZ a na Úřadu práce ČR. Pilotní projekty k KA 3 a KA 4 budou probíhat na vybraných pracovištích PK MPSV, LPS OSSZ/ČSSZ, na vybraných okresních správách sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), vybraných pracovištích Úřadu práce a u vybraných lékařů - poskytovatelů zdravotních služeb (územně shodných pracovištích). Dopad aktivit projektu je celostátní. 17 / 53

18 6. Popis projektu 6.1. Charakteristika hlavních cílů projektu Projekt Zvýšení efektivity LPS v resortu MPSV je systémového charakteru a má za cíl zásadní změny při výkonu posudkových agend v systému nemocenského a důchodového pojištění, nepojistných systémů sociálního zabezpečení (sociální služby a dávky pro osoby se zdravotním postižením) a výkonu kontrolní činnosti v nemocenském pojištění lékařskou posudkovou službou k realizaci sociální politiky ČR. Řešení se zaměřuje na intervenci směřující ke zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činnosti LPS jako součásti veřejné správy. Podpora, vyplývající z projektu bude zaměřena na modernizaci LPS, na modernizaci strategie řízení činnosti LPS, posílení manažerského rozhodování a efektivní plnění rolí a úkolů LPS na řízení a rozvoj kvality, zvyšování kvality regulace činností a procesů LPS, zajišťování efektivní komunikace veřejné správy uvnitř i navenek a vzdělávání se záměrem nastavit také motivační a náborovou politiku ve vztahu k získávání nových lékařů pro práci v LPS. Hlavním cílem projektu je návrh optimalizace řízení a činnosti lékařské posudkové služby, zefektivnění a zrychlení její činnosti, posílení její výkonnosti, s akcentací kvality a prevence případného korupčního jednání, a to ve stávající struktuře orgánů sociálního zabezpečení resortu MPSV a zrychlení a zefektivnění součinnosti s orgány veřejné správy a poskytovateli zdravotních služeb s přímými vazbami na činnost LPS. Potenciál dalšího rozvoje a transformace posudkových služeb je orientován zejména na racionalizaci a optimalizaci procesů a výkonů posudkových lékařů prostřednictvím nových informačních systémů a vytvořením rozhraní pro datové služby. K dosažení hlavního cíle musí dojít také k řízení a využití stávajících nástrojů výstupů z ostatních projektů ČSSZ. Projekt se zaměří na efektivitu lékařské posudkové služby s přínosem pro optimalizaci zatížení a zvýšení kvality posuzování. Jedná se o podporu aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Výstupem projektu je návrh cílových procesů LPS s vyšší efektivitou vytvoření aplikace podporující řízení a hodnocení výkonnosti procesů LPS, pilotní ověření navržených procesů a výkonových indikátorů a vytvoření harmonogramu finální implementace cílových procesů posuzování zdravotního stavu s napojením na jednotnou datovou základnu resortu MPSV. Kompletní elektronizace činnosti LPS bude provedena tak, aby bylo možné on line komunikovat s dávkovými systémy, příslušnými správními orgány a věcně zainteresovanými subjekty (poskytovatelé zdravotních služeb aj.). Dojde ke vzniku takových pracovních nástrojů a postupů, které zrychlí a zefektivní činnost systému LPS, což povede k optimalizaci výkonu práce posudkového lékaře, snížení administrativní náročnosti systému, zkvalitnění fungování systému s následným dopadem do stabilizace činnosti LPS a sekundárním přínosem pro optimalizaci výplaty dávek sociálního zabezpečení závislých na posouzení zdravotního stavu. Bude nastaveno důsledné monitorování lékařských posudkových činností, agendově, kvantitativně, kvalitativně, finančně, zajištěn sběr potřebných dat (z hlediska lhůt, genderového, socioprofesního, věkového aj.), nastaveny potřebné kontrolní a analytické mechanismy. Přínosem realizace bude sjednocení, zrychlení a zefektivnění postupů, zlepšení součinnosti, komunikace, zpřehlednění systému a výstupů, vytvoření nového systému statistického sledování, zavedení Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, zvýšení efektivity měřitelnosti práce lékařů posudkové služby, vytvoření vnitřních normativů a nástrojů pro činnost LPS. Přínosným bude i dopad na systém ve vzdělávání se zvýšením kvality lékařské posudkové činnosti, 18 / 53

19 zvýšení T gramotnosti, zlepšení situace v oblasti personální politiky a odměňování posudkových lékařů dle výkonů a kvality práce. Cíle projektu jsou v souladu s oblastí podpory 4.1 OPLZZ. Realizace projektu přispěje k posilování institucionální kapacity a efektivnosti výkonu veřejné správy a veřejných služeb poskytovaných MPSV, ČSSZ a ÚP ČR. Projekt přispěje ke zvýšení efektivnosti výkonu a optimalizaci procesů uvnitř LPS a ke zvýšení kvality veřejných služeb poskytovaných ČSSZ a PK MPSV. Projekt dále povede ke zvyšování výkonnosti, transparentnosti, kvality a efektivnosti činností LPS a zajištění zefektivnění vzdělávání, odborné přípravy a rozvoji úředníků ČSSZ, MPSV a Úřadu práce ČR. Dopad na cílové skupiny v geografickém měřítku je stejný. Projekt EFEKTVTA je individuální projekt, který má systémový charakter a jeho uskutečnění je v souladu s dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Zdůvodnění potřebnosti projektu Lékařská posudková služba působí ve strukturách OSSZ, ČSSZ a MPSV. Kompetence prvoinstanční LPS jsou dány v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely dávek důchodového pojištění, podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, lékaři posudkové služby na OSSZ a na ČSSZ (v případě námitkového řízení) posuzují invaliditu a změnu stupně invalidity. Pro účely nemocenského pojištění lékaři posudkové služby na OSSZ provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování, posuzují zdravotní stav pro účely dalšího poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Lékaři ČSSZ podávají posudky pro účely odvolacího řízení ve věci ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím OSSZ. Lékaři posudkové služby na OSSZ provádějí posudkovou činnost i pro další systémy sociálního zabezpečení- státní sociální podporu, sociální služby a pro účely poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V této souvislosti lékaři LPS na OSSZ provádění zjišťovací a kontrolní lékařské prohlídky/kontrolní posouzení v termínech a dle skutečností vyplývajících z příslušných právních úprav. Kompetence posudkových komisí MPSV jsou dány v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V současné době je lékařská posudková služba organizačně rozdělena na dvě části prvoinstanční posudkoví lékaři oddělení LPS OSSZ (dle úpravy organizační struktury od ) jako součást celé organizace ČSSZ a druhoinstanční jednak v rámci námitkového a odvolacího řízení v rámci ČSSZ, jednak posudkové komise, které organizačně spadají pod MPSV. Metodicky i fakticky je tedy řízena z obou jmenovaných organizací, kdy platí sice obecné pravidlo, že MPSV zajišťuje spíše stránku koordinační a oblast právních předpisů a výkladů, zatímco ČSSZ více oblast praktických postupů a odborných detailů, ale nastávají i situace, kdy se obě řízení překrývají. Lékaři posudkové služby OSSZ podávají posudky o zdravotním stavu fyzických osob jako podklad pro rozhodnutí příslušného správního orgánu o nároku na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Posudek je zpravidla jen jedním z podkladů pro rozhodnutí o dávce z některého systému sociálního zabezpečení. Při podávání posudků LPS vychází z nálezů a zpráv lékařů - poskytovatelů zdravotních služeb, od kterých žádá vypracování lékařských podkladů o zdravotním stavu jednotlivých posuzovaných osob. Přitom soustavně spolupracují řádově s cca praktickými 19 / 53

20 lékaři a rovněž ad hoc s odbornými lékaři specialisty (např. z oboru psychiatrie, oční, neurologie aj.). Prvoinstanční LPS každoročně podává kolem 450 tisíc posudků, z nichž jedna třetina a možná až jedna polovina představuje kontrolní lékařské prohlídky či kontrolní posouzení jako podklad pro další výplatu dávky. Přitom při provádění kontrolních lékařských prohlídek či kontrolních posouzení je změnovost ve výstupech posouzení (která by následně vedla k snížení vyplácené dávky nebo k jejímu odnětí a tedy i úsporám na dávkách) velmi malá cca 5-10%. Takový objem práce s tak malým přínosem pro úspory na dávkách představuje další z málo efektivních procesů v lékařské posudkové činnosti. V případě posudků pro účely nepojistných sociálních systémů je zadavatelem i příjemcem posudku LPS pro Úřad práce. V případě posudků o invaliditě je zadavatel posouzení OSSZ a orgánem, kterému posudek slouží jako jeden z podkladů pro rozhodnutí, ČSSZ. Kontrolní činnost lékařů LPS OSSZ tj. provádění kontrol posuzování dočasné pracovní schopnosti lékaře - poskytovatele zdravotních služeb (s kompetencí OSSZ v odůvodněných případech dočasnou pracovní neschopnost ukončit), je vykonáváno pro orgán nemocenského pojištění OSSZ a ČSSZ jako nástroj k efektivnímu vynakládání nemocenského. Lékaři LPS ČSSZ pak vykonávají posudkovou činnost pro účely námitkového řízení a pro účely odvolacího řízení ve věci poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, a to pro příslušné odborné útvary ČSSZ, které ve věci rozhodují. Posudkové komise MPSV podávají posudky pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku OSSZ. PK MPSV podávají každoročně kolem 30 tisíc posudků. Z uvedeného přehledu vyplývá vysoký objem práce, vysoká náročnost na komunikaci a součinnost s řadou subjektů, přičemž se převážná část vzájemné komunikace odehrává zatím v listinné podobě, tzn. s vyššími nároky na administrativu a tedy i pomaleji. Vtéto situaci pak neexistuje objektivní přehled o časové a odborné náročnosti jednotlivých činností, vykonávaných lékaři LPS a tajemníky/administrativními pracovníky; řada činností se kříží, řada je mnohdy duplicitní, řada činností není administrativně pochycena. Systém získaných informací o zdravotním stavu fyzických osob od lékařů, má v procesech LPS malou výtěžnost a efektivitu, neboť obsah rozhodujících nálezů, skutečností včetně citace identifikace podkladů, se do posudků přepisují. V systému nemocenského pojištění a provádění kontrol dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) neexistuje sofistikovaný systém výběru případů ke kontrole ani systém standardů trvání 1 případu DPN, a proto ani přístupy jednotlivých lékařů v obdobných situacích nejsou jednotné. Malá efektivita činností LPS, vyplývající z výše popsané situace, je spojena s vyššími nároky na personální zajištění fungování systému a tedy i finančními náklady. Snížená efektivita v jednotlivých agendách pak může vést sekundárně k nedůvodnému vyplácení dávek z některého systému sociálního zabezpečení. V současné době činí úroveň vyplácených výdajů ze státního rozpočtu v oblasti sociálního zabezpečení cca 90 mld. Kč ročně. Systém fungování LPS byl v průběhu času několikrát upravován a bez zásadní změny není dále schopen efektivního fungování a dlouhodobého zajištění servisní odborné služby potřebné pro dávkové systémy a realizaci sociální politiky resortu. V posledních cca 10 ti letech LPS využívá pro svoji činnost program Posudky (LPS OSSZ, ČSSZ) a Posudky NET PK MPSV, které mají omezené možnosti a slouží jako nástroj k vypracování posudku a sběru dat o činnosti a zatížení LPS. Ke kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnost LPS OSSZ využívá část programu NEM, a to pouze jeho část, evidující případy dočasné pracovní neschopnosti a doby jejího trvání včetně diagnózy příčiny nemoci a pracovní neschopnosti, bez možnosti T detekce rizikových případů. Stávající aplikace využívané LPS nepodporují elektronickou výměnu informací a nebyly budovány k napojení na jednotnou datovou základnu resortu MPSV. Komunikace mezi LPS a systémy nemocenského 20 / 53

21 pojištění a důchodového pojištění, s pracovišti Úřadu práce ČR i s lékaři (poskytovateli zdravotních služeb) se děje v listinné podobě. Tato skutečnost zpomaluje činnost LPS, zvyšuje nároky na administraci systému a jeho subjektů, zvyšuje spotřebu pracovních sil, snižuje výkonnost LPS a má i své finanční konsekvence. Posudková služba je v současné době ve složité situaci. Ta je spojena s nevyhovující věkovou skladbou lidských zdrojů; je poznamenána vývojem, který koncepčně, organizačně a technicky se zpožďoval ve vztahu k nárokům na rychlost a kvalitu veřejných služeb a nárokům dávkových systémů sociálního zabezpečení. Posudková služba neměla významnější prioritu mezi ostatními sférami sociální politiky. Kumulace těchto vlivů dostala systém LPS do pozice, kdy je naprosto nevyhnutelné přistoupit k účinným opatřením, nemá-li dojít k destabilizaci její činnosti a tím ohrožení u veřejných služeb. Dosavadní postupy a T technologie LPS se značně opožďují jak ve vztahu k potřebám LPS samotné, tak ve vztahu k resortním potřebám zejména dosažení plné elektronické výměny informací mezi jednotlivými agendami resortu opírající se o jednotnou resortní datovou základnu. Pokud se nezmění způsob práce posudkových lékařů, kteří posuzují zdravotní stav v rámci zavedených, avšak ne příliš efektivních procesů, může dojít k výraznému prodlužování lhůt zpracování posudků a tím k narušení stability sociálních systémů, uspokojování nároků oprávněných osob a plynulé výplaty dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jeho posouzením LPS. Proto je cílem projektu prostřednictvím jednotlivých klíčových aktivit zajistit odbornou platformu a následnou realizaci kroků, opatření a řešení se zaměřením na modernizaci LPS, na modernizaci strategie řízení činnosti LPS, posílení manažerského rozhodování a efektivní plnění rolí a úkolů LPS, na řízení a rozvoj kvality, zvyšování kvality regulace činností a procesů LPS, zajišťování efektivní komunikace veřejné správy uvnitř i navenek. Zvýšení efektivity a optimalizace činností resortní LPS přispěje k posílení institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy Popis možných rizik ohrožujících realizaci projektu Splnění stanovených cílů projektu předpokládá komplexní řízení projektu žadatelem zahrnující efektivní komunikaci a plnění dílčích úkolů v požadovaném čase a kvalitě. Součástí řízení projektu je i řízení rizik realizace projektu a jejich předběžná analýza. Potenciálně problematickou oblastí může být především organizační uspořádání projektu, které zahrnuje značné množství členů realizačního týmu v geograficky oddělených lokalitách (realizace projektu probíhá na území celé ČR). Níže uvedený popis rizik a způsobů jejich eliminace si klade za cíl: upozornit na problémy, které se mohou vyskytnout v průběhu realizace projektu; umožnit včasné přijetí takových preventivních opatření, která dopad těchto rizik předem minimalizují; popsat způsob řešení problémů, které potenciálně vzniknou v průběhu realizace projektu. Při hodnocení rizik byla použita následující bodovací stupnice: Stupnice pravděpodobnosti výskytu rizika (4 častá, 3 občasná, 2 malá, 1 nepravděpodobná). Stupnice závažnosti rizika (4 katastrofická, 3 kritická, 2 významná, 1 nevýznamná). Relativní významnost daného rizika pro úspěšnou realizaci a udržitelnost projektu je pak dána součinem těchto dvou hodnot. V rámci eliminace identifikovaných rizik se žadatel aktivně zaměří 21 / 53

22 na identifikovaná rizika s nejvyšší hodnotou rizika už v rámci přípravy na realizaci projektu. Dále pak bude provádět aktivní řízení rizik projektu i v průběhu vlastní realizace projektu, čímž dojde k jejich minimalizaci. Riziko Výskyt Vliv Hodnota rizika Předcházení riziku Nedostatek finančních prostředků Nedostatečné finanční řízení (řízení rozpočtu) projektu Finanční rizika Schválení rozsahu projektu vrcholovým vedením MPSV a jasná alokace finančních prostředků. Administrace projektu MPSV s širokými znalostmi a zkušenostmi s finančním řízením projektů dotovaných z různých operačních programů včetně OP LZZ. Organizační rizika Nedostatečné řízení projektu, pomalé rozhodování a schvalování Nedostatečná koordinace projektových činností z důvodu vysokého počtu členů realizačního týmů Nedostatek časových kapacit zainteresovaných zaměstnanců Personální změny v realizačním týmu Detailní harmonogram projektu. Plánování nároků na součinnost s ČSSZ a ÚP ČR, stanovení termínů pro schválení podkladů. Komunikace problému na pravidelných poradách vedení projektu. Víceúrovňové řízení projektu. Víceúrovňové řízení projektu (řídící x koordinační x realizační úroveň + odborná + podpůrná administrativní). Pravidelný reporting postupu realizace projektu. Průběžné vyhodnocování postupu realizace projektu. Plánování nároků na součinnost zaměstnanců OSSZ, ČSSZ a ÚP ČR a jejich včasná komunikace dotčeným zaměstnancům a jejich nadřízeným. Řízení součinnosti v souvislosti s pilotními projekty a aktuálním vývojem projektu. Včasná identifikace záložních zdrojů (např. zástupce ředitele odboru apod.). Na nezbytnou dobu posílení týmu překryvem osob v dané roli s cílem zajistit předání veškerých znalostí. Zastupitelnost členů RT Povinnost členů týmu trvale udržovat své liniové zástupce dostatečně informované tak, aby byli schopni je zastoupit. Věcná (odborná) rizika Nízká odbornost realizačního týmu Nevymahatelnost plnění potřeb projektu od externích dodavatelů Nepřijetí projektu cílovými skupinami Zajištění odborníků s praxí v oboru. Maximální využití stávajících zaměstnanců MPSV jako odborných garantů. Výběr kvalitních externích dodavatelů. Exaktní definice předmětu služeb a jejich výstupů, sankce z prodlení a nekvalitního plnění. Výběr dodavatelů při použití záruk a referencí na základě kvality navrženého plnění. Průběžný sběr zpětné vazby. Podpora realizace projektu vrcholovým vedením MPSV, ČSSZ a ÚP ČR. Průběžné proaktivní interní i externí PR projektu. Školení všech relevantních zaměstnanců OSSZ, ČSSZ, MPSV, ÚP ČR. Nepřijetí projektu lékařskou veřejností Účast zástupce odborné lékařské veřejnosti jako nezávislého experta v KA 22 / 53