Prodej nákladních aut v Česku klesá Blíží se podpis dohody s Bosnou a Hercegovinou Státní rozpočet na rok

Transkript

1 PŘEHLED ZPRÁV Prodej nákladních aut v Česku klesá... 2 Blíží se podpis dohody s Bosnou a Hercegovinou... 2 Státní rozpočet na rok Ministerstvo zvažuje nižší daň z benzinu. Chce ale kompenzaci... 4 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1

2 PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Prodej nákladních aut v Česku klesá lidovky.cz Prodej nákladních aut v České republice letos do srpna klesl o desetinu na 4427 vozů. Méně se prodávají zejména vozy o hmotnosti mezi 3,5 tuny a 12 tunami, tahače a další vozy nad 12 tun zaznamenaly čtyřprocentní pokles poptávky. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. Obnova vozidlového parku je v kategorii užitkových vozidel podle Sdružení automobilového průmyslu nedostatečná. Ročně se dopravcům povede vyměnit necelých osm procent vozů. Průměrné stáří kamionů nad 12 tun se pohybuje kolem 13,9 roku, což je o 0,4 roku více než loni. Stáří těžkých nákladních aut přitom roste nepřetržitě již pátý rok po sobě. Rozsáhlejším nákupům nových vozidel brání podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Antonína Šípka především současná ekonomická situace, zejména pak pokles ve stavebnictví, kde se uplatňuje významná část užitkových vozidel. "Firmy odkládají nákupy nových vozidel na pozdější dobu a snaží se maximálně využívat své stávající vozové parky," dodal. Podle sdružení Česmad Bohemia v současnosti existuje převis dopravních kapacit nad poptávkou a vysoká konkurence spolu s drahou naftou nutí dopravní firmy snižovat náklady. "Obecně zakázek není málo, ale problémem zůstává nízká cena nedovolující rozvoj firem a zvyšující se náklady," uvedl mluvčí Martin Felix. K nákupu nových aut dopravce naopak motivuje tuzemský mýtný systém, který zvýhodňuje moderní auta plnící emisní normu Euro 5. Počet kamionů vybavených motory s Euro 5 v tuzemském mýtném systému meziročně vzrostl o více než dvě pětiny. V Česku je celkem registrovaných okolo těžkých nákladních aut nad 12 tun, z toho dvě třetiny tvoří klasické nákladní vozy a zhruba desetinu tahače návěsů a přívěsů. Blíží se podpis dohody s Bosnou a Hercegovinou Dopravní noviny Začátkem září se v Sarajevu uskutečnilo jednání smíšené komise mezi zástupci České republiky a Bosny a Hercegoviny. Účastníci setkání mimo jiné navrhli znění vzájemné dohody o mezinárodní silniční dopravě a přislíbili, že vyvinou maximální úsilí pro její podepsání v nejbližším možném termínu. Po jednání to uvedla Jana Sláčalová ze Sdružení ČESMAD Bohemia. Bosna a Hercegovina také informovala českou delegaci o tom, že se připravuje na zavedení systému TIR a ATA. V současnosti na jejím území platí dohoda Interbus a od roku 2010 také ustanovení o dobách řízení a odpočinku podle dohody AETR. Dohodnut byl rovněž kontingent povolení pro nákladní dopravu na rok K dispozici bude 2000 bilaterálních a tranzitních povolení (singl) a 200 třetizemních povolení. Povolení budou platná do 31. ledna následujícího roku. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2

3 Pro autobusovou dopravu bude v příštím roce stejně jako letos vyměněno 50 kyvadlových povolení na 20 jízd. V současné době je podle Jany Sláčalové na těchto povoleních uvedeno "nepravidelná doprava", avšak povolení jsou platná pouze pro kyvadlovou dopravu, ostatní druhy dopravy jsou podle dohody Interbus liberalizovány. Na jednání bylo navrženo, aby na povoleních bylo výslovně uvedeno, že se jedná o povolení pro kyvadlovou dopravu, dodala Jana Sláčalová. Státní rozpočet na rok 2013 ČT Relace: Události Aneta SAVAROVÁ, moderátorka: Nejdůležitější zákon roku Státní rozpočet na rok 2013 se schodkem 100 miliard korun má dnes opět na stole vláda. Počítá se zmrazením sociálních dávek, mírným růstem penzí, anebo vyššími investicemi do pozemních komunikací. Naopak třeba na podpoře zemědělství chce příští rok šetřit. Kabinet se taky nevzdává daňového balíčku, který má přinést 25 miliard. Po 3 měsících tvrdých vyjednávání mezi šéfem státních financí a ministry začíná být jasno, který ministr vyšel z jednání jako poražený, a který jako vítěz. Jedním z vítězů rozpočtu je ministr dopravy Pavel Dobeš. Ten nakonec ministra financí přesvědčil a dostane díky stáním i evropským penězům téměř o 8 miliard víc než letos. Bude tak mít dost peněz i na dostavbu dálnice D1. Lukáš HAMPL, ekonomický náměstek ministra dopravy: Tato stavba je aktuálně tendrována a díky těmto prostředků by, jaksi se měla dostat do té fáze realizace. Kromě ministra dopravy ještě příští rok dostane víc peněz i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, nebo ministr školství Petr Fiala. Ten díky tomu bude moci například mírně zvýšit platy učitelů. Petr FIALA, ministr školství /nestr./: Ten růst v tuto chvíli podle návrhu rozpočtu by se pohyboval kolem jednoho procenta. Téměř o 13 miliard přijde kvůli škrtům v eurofondech ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Skoro 5 miliard pak musí seškrtat ministr zemědělství, který hrozí, že kvůli tomu může přijít Česko o miliardy z Evropské unie. Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/: Byla by to velká škoda, ale my jsme absolvovali s Ministerstvem financí, musím říct velmi složité komplikované jednání. Rozpočet i kvůli možné ztrátě evropských peněz kritizuje levicová opozice. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3

4 Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/: Evropské peníze v sousedním Polsku jsou výborným stimulem pro polskou ekonomiku. Vláda bude definitivně schvalovat rozpočet příští týden. S velkými změnami přitom už ministři počítat nemůžou. Petr NEČAS, premiér a předseda strany /ODS/: Neočekávám žádné výrazné a dramatické přesuny. Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/: Jako vždycky se jedná o přesuny v řádech maximálně sta milionů. Rozpočet stále počítá s jednoprocentním zvýšením DPH na potraviny a na další zboží a služby. To má státu příští rok přinést 16 miliard korun. Vláda ale pořád nemá kvůli odporu 6 poslanců ODS pro zvyšování DPH podporu. Petr Vašek, Česká televize. Ministerstvo zvažuje nižší daň z benzinu. Chce ale kompenzaci Hospodářské noviny Tuzemským řidičům svitla naděje na zlevnění benzinu a nafty. Ministerstvo financí oficiálně připustilo, že za určitých podmínek lze uvažovat o snížení spotřební daně z pohonných hmot. Právě dnes vláda projednává návrh skupiny poslanců na snížení sazby o 2,50 korun z litru nafty a o 1,50 koruny z litru benzinu. Tomu náměstek ministra financí Ladislav Minčič sice nedává velkou šanci. Ale připouští, že po diskusi s ministerstvy dopravy, průmyslu i některými ekonomy by stát daň snížit mohl. Ovšem výměnou za pojistku proti případnému poklesu daňového inkasa třeba ve formě vyššího mýta nebo menších slev na silniční dani. Minčič považuje za nutné nějakým způsobem zajistit ve státním rozpočtu kompenzaci pro případ, že by snížení spotřební daně a ceny paliv ještě víc snížilo daňové inkaso státní pokladny. Zastánci nižší daně tvrdí s odkazem na ekonomické analýzy (například z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze), že zlevnění nafty o částku 1,50 až 2 koruny by vrátilo k českým pumpám kamiony. Ty dnes kvůli drahé české naftě tankují za hranicemi, a zvýšený objem prodeje by zastavil pokles daňového inkasa. Tomu na ministerstvu financí příliš nevěří. Bojí se, že samotnou redukcí daně přijde stát o další miliardy. Zvýšení mýta nebo omezení slev ze silniční daně by prý ale mohlo riziko zčásti eliminovat. "Sleva ze silniční daně je sporná konkrétně třeba u vozů osm či devět let starých, na které se dosud také vztahuje. Je třeba o tom ale ještě diskutovat," uvedl Minčič. Zdá se, že u rezortních kolegů by mohl nápad projít. "Snížit daň při současném zdražení mýta je možná varianta," reaguje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. "Netvrdíme, že nutně musí dojít ke snížení spotřební daně, ale za určitých podmínek by se o tom dalo uvažovat," přidává se mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Ať vláda rozhodne o nynějším poslaneckém návrhu jakkoliv, bude se jím zabývat i Parlament. Ve Sněmovně už několik takových pokusů zkrachovalo. Teď je podle jednoho z navrhovatelů Milana Urbana z ČSSD ale reálná šance na úspěch. "Cena benzinu už mezitím leckde vylezla ke 40 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4

5 korunám, a to je pro mnohé tragédie. Věřím, že návrh teď projde do druhého čtení, má větší podporu než ty dřívější. A samozřejmě lze pak diskutovat také o těch případných podmínkách," tvrdí Urban. Jedná se hlavně o spotřební daň z nafty, která tvoří zhruba dvě třetiny celkové spotřeby pohonných hmot v Česku a daňové inkaso (loni klesl výběr petrolejové daně o 300 milionů na 83,4 miliardy korun) ovlivňuje nejvíc. Podle aktualizované statistiky Evropské komise má Česko částkou 10,95 koruny z litru devátou nejvyšší daň z nafty z 27 členských států. Kromě Německa mají nižší daň, a tedy i nižší ceny nafty, všechny naše sousední státy. Zatímco u benzinu je česká daň 12,84 koruny na evropském průměru. Ministerstvo financí se kromě poklesu daňového inkasa obává i toho, že pumpaři by své nižší nákupní ceny nepromítli do cen, ale jen by si zvýšili marže a řidiči a státní pokladna by neušetřili nic. "To lze jednoznačně vyloučit," říká ekonom Aleš Rod z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. "Ceny čerpacích stanic důsledně kopírují všechny výkyvy jejich nákupních cen, a to nahoru i dolů. V rámci naší studie jsme srovnávali za tři roky zpátky ceny ropy a nákupní ceny pump s cenami pro řidiče. Ukázalo se, že se ty křivky nijak neodchylují, tedy že marže zůstávají zhruba stejné i při zlevnění velkoobchodních cen," říká Rod, který společně s děkanem fakulty Miroslavem Ševčíkem dokončuje analýzu vlivu nižší daně na příjem státního rozpočtu. "Snížení daně je příležitost k oživení českého průmyslu. Je zbytečné se bát, že by si pumpy jen vylepšily marže. U nás je největší hustota čerpacích stanic v Evropě a doslova přepumpováno. Tak obrovská konkurence je zárukou, že se pumpy předbíhají v co nejnižší možné ceně," tvrdí šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5