Plán péče. o: přírodní rezervaci Nová louka na období:

Transkript

1 Plán péče o: přírodní rezervaci Nová louka na období:

2 Plán péče o PR Nová louka Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval...38 Přílohy Strana 2

3 Plán péče o PR Nová louka 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 276 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Nová louka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos orgán, který předpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo předpisu: /87-VI/2 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Starší a související předpisy druh právního předpisu: výnos (první vyhlášení, zrušeno 1965) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo předpisu: /60-V/2 datum platnosti předpisu: druh právního předpisu: výnos (přehlášení, zrušeno 1987) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství a kultury číslo předpisu: /65-V/2 datum platnosti předpisu: druh právního předpisu: vyhláška (změna kategorie na PR) orgán, který předpis vydal: Ministerstvo životního prostředí ČR číslo předpisu: 395/1992 Sb. datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Jablonec nad Nisou obec s rozšířenou působností: Jablonec nad Nisou obec s pověřeným obecním úřadem: Jablonec nad Nisou obec: Bedřichov katastrální území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Rezervace dosud nebyla geodeticky zaměřena, její hranice jsou identifikovány s hranicemi lesních dílců, tyto se ovšem nekryjí s parcelními hranicemi. Celkově do území náleží pět parcel, z toho jedna menší je zahrnutá celá, další téměř celá, zbylé tři jen dílčími částmi. Celková výměra rezervace činí dle zřizovacího předpisu 31,69 ha, dle aktuální lesní obrysové mapy 32,07 ha. Sporné je ovšem vedení hranice při okraji nelesní enklávy Šámalova louka (parcela 685/1). Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Jeho výměra činí přibližně 18,7 ha. Strana 3

4 Plán péče o PR Nová louka Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Nová louka k. ú Bedřichov u Jablonce n. N. parcela dle KN druh pozemku způsob využití LV výměra celkem výměra v ZCHÚ 640/2 vodní plocha vodní nádrž umělá /1 lesní pozemek cca /1 ostatní plocha neplodná půda cca lesní pozemek cca vodní plocha koryto vodního toku cca přirozené nebo upravené Celkem výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí, dotčené výměry stanovené odhadem, celková výměra ZCHÚ dle digitální lesní obrysové mapy Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 31,13 vodní plochy 0,89 trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy 0,05 zast. plochy a nádvoří plocha celkem 32,07 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha Tabulka 2 OP plocha v ha zamokřená plocha rybník nebo nádrž 0,14 vodní tok 0,75 neplodná půda 0,05 ost. způsoby využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Jizerské hory, pásmo hygienické ochrany vodního zdroje II. stupně, lokální biocentrum Natura 2000 ptačí oblast: CZ Jizerské hory evropsky významná lokalita: ne Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace Strana 4

5 Plán péče o PR Nová louka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana porostů, květeny a krajinných útvarů. (čl. 1, odst. 2 přílohy XXXIII výnosu MK ČSR č /87-VI/2 ze dne ) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy Tabulka 3 název ekosystému (kód biotopu) rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2A, L9.2B) přirozená rašelinná bezlesí převážně vrchovištního typu (R3.1, podružně R3.2, R3.3), méně často typu přechodových rašelin (R2.3) podíl plochy v ZCHÚ* cca 50 % min 20 % popis ekosystému přírodě blízké a přírodní smrčiny na vysýchajícím vrchovišti, vyššího i středního věku, značně nestejnověké, proschlé, s původním genofondem smrku, s druhově chudým bylinným patrem a většinou jen nesouvisle vyvinutým mechovým patrem, převážně as. Sphagno-Piceetum, v podmáčeném terénu kolem vodotečí i Bazzanio-Piceetum bezlesí různé velikosti převážně s vrchovištní vegetací svazu Sphagnion medii, s dominancí Eriophorum vaginatum, Carex pauciflora a Trichophorum cespitosum, v omezené míře i se společenstvy šlenků sv. Leuko- Scheuchzerion palustris; dále též různorodá společenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis *údaje v procentech, dle výměry dílčích ploch a zaměřených bezlesí; zbytek do 100 % připadá na mladé porosty menší hodnoty, stanoviště odpovídající rašelinné smrčině Použité kódy biotopů: R2.3 přechodová rašeliniště, R3.1 otevřená vrchoviště, R3.2 vrchoviště s klečí, R3.3 vrchovištní šlenky, L9.2A rašelinné smrčiny, L9.2B podmáčené smrčiny. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Evropsky významné druhy a ptáci název druhu Aegolius funereus sýc rousný aktuální početnost/ vitalita populace v ZCHÚ součást populace na rozsáhlejším území, stavy kolísají, nepravidelně hnízdí Tabulka 4 stupeň ohrožení popis biotopu druhu zranitelný celé území PR 1.9 Cíl ochrany Udržení nebo zlepšení stavu rašeliništních biotopů s pouze nezbytnými regulačními zásahy Zvýšenou pozornost věnovat možnostem nápravy vodního režimu v jádrových částech vrchovišt (přirozená bezlesí). Strana 5

6 Plán péče o PR Nová louka 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. Soušská hornatina zaujímá západní, střední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina sklánějící se od severu k jihu, složená z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širokými rozvodními hřbety se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vrcholy a suky, širokými třetihorními údolími s mocnými zvětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázděnými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyznačuje se též četnými tvary zvětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je Černý vrch (1025 m), dalšími význačnými kótami jsou Jelení stráň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002 m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora (874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m). PR Nová louka se nachází při západním okraji této geomorfologické jednotky. Rezervace je situována v pánvi Blatného potoka, který zároveň tvoří delší, severojižní osu území. Reliéf je tedy rovinatý, s minimálními výškovými rozdíly. Nadmořská výška se pohybuje mezi 765 m při jižním okraji rezervace u Blatného rybníka a 780 m v severním výběžku rezervace (dle výškopisu základní mapy 1:10 000). Horninové podloží tvoří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list Liberec (CHALOUPSKÝ 1988) výrazně porfyrická středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského masívu. V jejím nadloží se nacházejí štěrkopískové náplavy Blatného potoka a jeho přítoků, většinu území pak pokrývá rozsáhlé ložisko vrchovištní rašeliny. Dle palynologických rozborů se jedná o jedno z nejhlubších a zároveň nejstarších rašelinišť v Jizerských horách: maximální zjištěná mocnost rašeliny činí 4,6 m a v nejhlubších profilech je zastoupen celý statigrafický sled holocénu, od preboreálu až po subatlantik (PUCHMAJEROVÁ 1936). Rašelina v současnosti již na většině plochy nepřirůstá, většina ložiska je porostlá lesem, mechové patro je většinou vyvinuto jen s malou pokryvností. K vysýchání rašeliniště přispěla především hustá síť odvodňovacích příkopů budovaná v průběhu 19. století, na což pak navázalo umělé zalesnění dříve víceméně otevřených ploch. DITTRICH (1933) na základě šetření z r popisuje vrchoviště Nová louka následovně. Výměra bezlesí 27 ha (tj. podstatně více než dnes), zemědělsky využívané bezlesí (louky) 5 ha, les 10 ha. Bezlesí bez odvodnění (?), louka a les odvodněny dobře. Rostlinstvo na bezlesí: rašeliník, vřes, bezkolenec, ostřice chudokvětá, suchopýr pochvatý, kleč V lese: smrk, vřes, ploník, třtina, metlička; na stelivové louce: smilka, mochna nátržník, bezkolenec, ostřice obecná, sítina niťovitá. V přehledu československých rašelinišť (DOHNAL et al. 1965) je Nové louce věnována jen okrajová pozornost. Vedle zjevných skutečností souvisejících s polohou lokality je uvedena plocha 42 ha (objem rašeliny nevyčíslen) a maximální mocnost 460 cm, zjevně s odkazem na práci Puchmajerové Půdní poměry V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, málo členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima. Na převážné části území jsou rozšířeny rašeliništní půdy vrchovištního typu. V Půdní mapě ČR měřítka 1:50 000, list Liberec (TOMÁŠEK 1995) jsou v zájmovém prostoru na základě interpretace lesních typologických map vylišeny následující jednotky: rašeliništní půda vrchovištní na substrátu rašeliny vrchovištní, východně od Blatného potoka na substrátu kyselých intruziv jedná se o hlavní půdní jednotku území zaujímající Strana 6

7 Plán péče o PR Nová louka staré a většinou již dosti vyschlé vrchoviště; ekvivalentní označení půdní jednotky dle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP; Němeček 2001) je organozem fibrická; rezivá půda oglejená na substrátu kyselých intruziv zamokřené půdy podél toku Blatného potoka, na místě částečně erodovaného vrchoviště; dle TKSP kryptopodzol pseudoglejový či glejový, pravděpodobně se zde ale jedná spíše o glej histický; hnědá půda podzolovaná a rezivá půda, obojí na podloží kyselých intruziv; kontaktní jednotky které jsou rozšířeny v méně zamokřeném okolním terénu, již víceméně mimo území rezervace; dle TKSP kambizem podzolová a kryptopodzol modální. Organozemě v rezervaci se vyznačují různým stupněm zamokření a různou trofickou zásobeností. Typická vrchovištní rašelina se nachází v prostoru větších rašelinných luk a v navazujících rašelinných smrčinách. Na zbývajících plochách má rašelina spíše přechodový charakter (s přechody do organozemního gleje), v sušších polohách, zejména na jihu území je pak v důsledku dřívějšího odvodnění rašelina již značně mineralizovaná (degradovaná). Půdy jsou z nedávné doby výrazně ovlivněny acidifikací a dalšími projevy souvisejícími s kyselými atmosférickými depozicemi. Vnos těchto látek antropogenního původu do přírodního prostředí probíhá s menší intenzitou dodnes a má vliv na chemismus půd, povrchových vod i vitalitu vegetace. Antropogenní půdy jsou v území zastoupeny v podobě náspu Zámecké cesty, která prochází středem území ve směru JZ-SV Klimatologie Podnebí oblasti má zřetelný suboceánský charakter, což souvisí s výrazně návětrným postavením Jizerských hor. Projevuje se to především vysokými srážkovými úhrny a relativní vyrovnaností jejich ročního chodu. Samotná Nová louka je pak držitelem jednoho evropského rekordu: spadlo zde dosud zřejmě nejvíce srážek za 24 hodin (345 mm dne ). K význačným rysům mezoklimatu rezervace přispívá mrazová pánevní poloha, spolu s dosti velkými plochami bezlesí. V důsledku toho zde dochází ke zvýšenému tepelnému vyzařování a ke stagnaci chladného vzduchu, což se projevuje ve výrazných teplotních minimech, která zřejmě dosahují záporných hodnot i v letních měsících. Dle starší klasifikace podnebí ČR (KONČEK in VESECKÝ et al. 1958) náleží zájmová lokalita do chladné oblasti a mírně chladného okrsku (dle příslušné mapky leží při jeho okraji, na kontaktu s mírně teplou oblastí a okrskem velmi vlhkým, vrchovinovým). QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny CH 4, CH 6 a CH 7, z nich na. Novou louku připadá nejteplejší z nich CH7. Tabulka 5: Roční chod teplot a srážek na stanici Nová louka (780 m) v letech I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok IV-IX X-III teploty ( C) -4,8-4,0-0,8 3,3 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 5,2 0,0-3,3 4,4 10,1 srážky (mm) Zdroj: VESECKÝ et al Strana 7

8 Plán péče o PR Nová louka Tabulka 6: Průměrné datum nástupu a konce charakteristických denních průměrných teplot a jejich trvání ( ) charakteristická teplota začátek konec trvání 0-5 C dní 5-10 C dní C dní >15 C 0 dní stanice Bedřichov, Nová louka (780 m), VESECKÝ et al. (1961) Hydrologie Rezervace se nachází v blízkosti hlavního evropského rozvodí, celá je však odvodňována do Jizery a následně přes Labe do Severního moře. Území spadá do dílčího povodí Blatného potoka, který protéká rezervací v přímé délce téměř 1,2 km. Tok má zachovalý přirozený charakter, v dolní části s náznaky meandrů a s ± vyschlými mrtvými rameny (meandry). Erozí v mocném rašelinném ložisku se vytvořila úzká niva, která bývá při vyšších vodních stavech pravidelně zaplavována. Místy se voda rozlévá ve větší šíři do okolního rovinatého terénu. Periodickou stagnací povrchového vody a usazováním splavenin zřejmě vznikla i větší bezlesí ve střední části území. Ta byla v minulosti částečně uměle rozšířena pro extenzivní zemědělské využití (louky), v nedávné době byla ale zčásti zalesněna a do značné míry tak spějí k zániku. Zleva přibírá Blatný potok významnější přítok, který pramení v prostoru Vlčího kamene, menší potok přitéká na JZ území z pravé strany. Těsně pod jižní hranicí rezervace se nachází Blatný rybník, který byl založen již v r Jeho hladina byla v minulosti větší než dnes a zasahovala i do jižní části dnešní rezervace. To je přehledně znázorněno na mapě stabilního katastru, kde nynější cesta do Kristiánova je vedena sice ve shodné trase jako nyní, ale po dřevěném mostě. Příslušná část dřívější hladiny rybníka je dosud v katastru nemovitostí vedena jako parcela vodní plochy (č. 640/2) o výměře 0,14 ha. Později byl dlouhý most, který patrně přecházel jen přes mělkou litorální část nádrže, nahrazen zemním tělesem s krátkým mostkem. Horní část rybníka dnes svůj původ ničím nepřipomíná. K tomuto stavu patrně přispěly vedle sedimentační činnosti i zemní práce. Drobné plochy s nestálou vodní hladinou představují šlenky na některých rašelinných bezlesích. Větší rašelinná jezírka (blänky) se ovšem na Nové louce nevyskytují, což zřejmě souvisí se značným stářím vrchoviště, které již dále nepřirůstá a postupně vysychá. Tento stav je do značné míry důsledkem masivního odvodnění vrchoviště v 19. století. Neobvykle hustá síť odvodňovacích příkopů (někdy v rozestupu pouhých 5-10 m) je v terénu dosud dobře patrná a svoji funkci zřejmě plní dodnes. To se týká zejména sz. části rezervace (dnes psk 356 E4/2a/1), kde hluboké příkopy přispěly k vysušení velkého rašelinného bezlesí. Dnes jsou příkopy erozně prohloubené a v jejich březích rostou poměrně vitální smrky. Tím prakticky zaniklo jedno z největších vrchovištních bezlesí v Jizerských horách. Zanikla nebo byla významně zmenšena i další bezlesí Botanické poměry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu a. Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Vyznačuje se velmi chudou květenou přechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu horských jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a nelesních vrchovišť. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního rozšíření, na vrchovištích Strana 8

9 Plán péče o PR Nová louka pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl druhů se subatlantským rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu. Pro květenu širšího okolí Nové louky jsou charakteristické mj. následující druhy: běžná lesní květena: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa (dom.), Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella (lok.), Galium saxatile, Homogyne alpina (lok.); rašeliništní flóra (pro zájmové území nejtypičtější): Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Lycopodium annotinum, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Pinus mugo, Trichophorum cespitosum, Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum; na prameništích a přechodových rašelinách: Carex rostrata, C. nigra, C. echinata, C. canescens, Juncus filiformis, Viola palustris, v mezotrofnějších polohách: Cardamine amara, C. pratensis, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Epilobium obscurum, E. palustre, Myosotis nemorosa, Petasites albus, Scirpus sylvaticus, Stellaria alsine; na vlhkých i mezofilních loukách a ladech z nich vzniklých: Angelica sylvestris, Bistorta major, Cardaminopsis halleri, Cirsium heterophyllum, Dactylorhiza fuchsii, Geranium sylvaticum, Hypericum maculatum, Silene dioica, Trisetum flavescens a řada běžných lučních druhů; sušší trávníky, zčásti i přirozeného původu: Agrostis capillaris, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Carex pilulifera, Danthonia decumbens, Deschampsia cespitosa, Euphrasia curta subsp. glabrescens, E. rostkoviana, E. stricta, Festuca rubra, Galium saxatile, Hieracium vulgatum, Luzula multiflora, Luzula sudetica, Nardus stricta, Potentilla erecta; další horské druhy: Blechnum spicant, Cicerbita alpina, Phegopteris connectilis, Ranunculus platanifolius, Senecio hercynicus, Streptopus amplexifolius, Veratrum album subsp. lobelianum; Použité názvosloví cévnatých rostlin vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů z přehledu KUČERA & VÁŇA Potenciální přirozená vegetace. Zájmové území se nachází v níže položené západní části Jizerských hor, která již spadá do pásma horských bučin (6. smrkobukový lesní vegetační stupeň dle systému lesní typologie). To je zřejmé i z Geobotanické mapy ČSR (MIKYŠKA & NEUHÄUSLOVÁ 1969), která širší území (včetně oblasti Nové louky) zařazuje do jednotky květnatých bučin. Takové hodnocení je ovšem velmi nepřesné. Přílišnou generalizací mapy nebyly zachyceny plošně významné výskyty rašelinných a podmáčených smrčin, což se týká právě zájmového území. Také vymezení květnatých bučin je velmi diskutabilní a lze je s pochybnostmi akceptovat jen jako rekonstrukční formaci (tj. hypotetickou vegetaci nedotčenou lidskými vlivy ani nepřímo); současné fragmenty bučin mají totiž ráz výrazně acidofilní. Novější mapa potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et a. 1998) je sice vyhotovena v méně detailním měřítku, přesto ale již zachycuje enklávy rašelinných a podmáčených smrčin v této části hor. Ta pokrývá i celé území rezervace Nová louka. Okolní nezamokřené terény jsou pojaty do horských (smrkových) bučin as. Calamagrostio villosae-fagetum. Toto hodnocení je již realistické a koresponduje také s lesní typologickou mapou (viz též kap. 2.4). V rezervaci jsou rozšířeny pouze rašelinné a podmáčené polohy s potenciálně zcela převažujícím smrkem, v nivě Blatného potoka též s četnější jedlí. Teprve v přilehlém vyšším te- Strana 9

10 Plán péče o PR Nová louka rénním stupni, zasahujícím do nevymezeného ochranného pásma, jsou potenciálně rozšířeny smrkové bučiny (s Calamagrostis villosa). Jejich nevelké fragmenty lze dosud pozorovat např. na nedalekém Chorvatském pahorku či v okolí cesty mezi Blatným rybníkem a Kristiánovem. Součástí komplexu rašelinných a podmáčených smrčin jsou i rašelinná bezlesí se společenstvy svazu Sphagnion medii a Sphagno recurvi-caricion canescentis, částečně též Oxycocco-Ericion. Palynologické průzkumy. Rašeliniště Nová louka studovala v minulosti PUCHMAJEROVÁ (1936), která zde pro potřeby pylových analýz odebrala celkem 7 rašelinných profilů. Podrobně popsán formou pylového diagramu je ovšem pouze jeden (nejhlubší) profil, zatímco zbývající jsou jen stručně slovně komentovány. Všechny sledované profily jsou lokalizovány v jednoduché mapce, což je velmi výhodné pro interpretaci. Profil č. 1 (hloubka 4,6 m) se nachází v jižní části vrchoviště, poblíž cesty mezi Novou loukou a Blatným rybníkem mimo otevřené bezlesí (autorka se zmiňuje o parkovém lese ). Nejhlubší část profilu zahrnuje boreál a zřejmě i subboreál, s až 90 % borovice, přibližně 10 % vrby a podobným podílem pylu břízy. Pylová křivka borovice vcelku plynule klesá k 20 % v hloubce pod 200 cm a na této hladině se drží až do svrchní části profilu. Zde překvapivě stoupá na téměř 60 % (20 cm) a podobnou hodnotu má i v nejmladším vzorku. Bříza se drží do 280 cm na cca 10 %, výše však klesá na hodnoty 1-5 %, velmi záhy vyznívá i vrba. Líska začíná stoupat od 400 cm a ve 325 cm dosahuje maxima kolem 47 %. Poté zahajuje sestup a za 250 cm již padá pod 10 %. Smrk je přítomen již ve 360 cm a jeho podíl roste v době maxima lísky. Poprvé kulminuje ve 240 cm na cca 40 %, s velkými oscilacemi si udržuje vysokou úroveň i v mladší části profilu, kde ve 165 cm dosahuje 67 %, v mladších vrstvách se pak pohybuje mezi 20 a 40 %. Druhy smíšených doubrav (z nich převažuje lípa) mají maximum ve 270 cm na 16 %, dále se již pohybují kolem 5 %. Buk se nevysvětlitelně objevuje již ve 330 cm (téměř 10 %), přibývat ale začíná až od 250 cm a od 220 cm (28 %) se pohybuje zhruba kolem 20 %. Maximum 42 % buk dosahuje ve 120 cm. Jedle je v pylovém spektru přítomna již od 230 cm a v celé zbývající části profilu kolísá mezi 5 a 15 %. PUCHMAJEROVÁ uvádí, že vrchoviště Nová louka je nejhlubší a zároveň nejstarší ze všech jizerskohorských rašelin. Také se zmiňuje o pravidelnosti vývoje, tj. rovnoměrném zastoupení všech časových údobí. Podobnou pravidelnost vykazují údajně i další analyzované profily. Ty však nejsou tak hluboké a nezahrnují všechny periody jako profil I. Nejvíce se mu makro- i mikroskopicky podobá profil II a III, především ale profil V, který je druhý nejhlubší (3,2 m). Všechny jmenované profily se nacházejí v jádrové části dnešní rezervace: profil II je lokalizován v severní části největšího bezlesí (N-15), hluboký profil V pak severně od Zámecké cesty na bezlesí N-3 profil III pak při levém břehu Blatného potoka v blízkosti bezlesí N-9. Zastoupení jednotlivých dřevin v pylových křivkách je údajně u těchto profilů srovnatelné s profilem I, rozdíl je pouze v absenci nejstarších vrstev (preboreál a boreál). Zbývající tři profily (IV, VI a VII) představují samostatnou skupinu. Zahrnují starou rozloženou rašelinu s významnou anorganickou příměsí. Profily jsou 1,5-2 m hluboké. Již v hloubce 60 cm začíná dřevo, jehož podíl směrem k minerálnímu podloží roste. V horní části profilu se jedná hlavně o dřevo olše, hlouběji o břízu. V pylových diagramech je výrazně zastoupena jedle. Její maximum leží v hloubce 1-1,2 m a dosahuje %. Spolu s jedlí nastupuje i vyšší podíl buku nebo smrku. Profil IV se nachází na levém břehu Blatného potoka severně od Zámecké cesty, profily VI a VII byly odkryty v odlehlé severní části současné rezervace. Z tohoto popisu (byť velmi neúplného) lze odvodit přibližný obraz vývoje rašeliniště Nová louka. Rašeliniště vznikalo již v průběhu preboreálu, možná ještě na konci pleistocénu. Jeho nejstarší část se nachází jižně od Zámecké cesty a napravo od Blatného potoka; postupně vrchoviště rostlo dále na sever. Ve vývoji se střídaly lesní i nelesní fáze, část plochy ale zůstala zřejmě trvale bezlesá. (Podobně jako v jiných starých analýzách i zde žel chybí údaj o tom, jak velkou část celého pylového spektra tvořil pyl dřevin.) Rašeliniště se ve vlhkých periodách vždy rozšiřovalo, největšího plošného rozsahu zřejmě dosáhlo až v subatlantiku (je ovšem možné, že z těchto okrajových partií byla rašelina v sušších periodách oderodována). Pokud jde o složení lesních porostů na rašeliništi a v jeho blízkém okolí, uplatňuje se zde obvyklé schéma: preboreálu a staršímu boreálu dominuje borovice (kleč) s doprovodnou břízou a vrbou. Postupně se objevuje líska a s jejím rozmachem nastává rychlý ústup borovice. Během atlantiku se začíná šířit smrk, zpočátku ještě doprovázený hojnější lípou. V mladším atlantiku se smrk stává zřetelnou dominantou porostů, často v doprovodu olše (ta mohla lokálně i převažovat, což ovšem nelze z pylových křivek odvodit). V atlantiku se rovněž objevuje buk a o něco později jedle. Za subboreálu a staršího subatlantiku v okolních lesích zřejmě převládá buk, zatímco jedle obsazuje polohy dnešních podmáčených smrčin. Smrk je jako dominanta zastoupen jen na rašelinné půdě, v podmáčených polohách mu již významně konkuruje jedle. Vysoký podíl borovice v subrecentních vrstvách ukazuje na možné rozšíření kleče, v každém případě však konstantní zastoupení pylu borovice na hladině % dává tušit, že kleč byla na tomto rašeliništi trvale zastoupena v nezanedbatelném množství. Pylový rozbor Strana 10

11 Plán péče o PR Nová louka nám bohužel neposkytuje informace o tom, v jaké míře byly rozšířeny dřeviny s nízkou pylovou produkcí, jako je jeřáb či javor klen. Botanická prozkoumanost území. Prvním z autorů, který se Nové louce blíže věnoval, je zřejmě PUCHMAJEROVÁ (1936). Ta zde prováděla paleobotanické průzkumy na celkem sedmi rašelinných profilech, z nichž ovšem dostatečně zdokumentován (grafem) je pouze jeden viz text výše. Pokud se týče botanického popisu lokality, omezuje se autorka na obecnou charakteristiku vegetačních formací více rašelinišť najednou, takže její práce v tomto smyslu o Nové louce žádné konkrétnější informace nepřináší. Víceméně topografický popis louky podává NEVRLÝ (1962). Rozlišil zde celkem 6 samostatných luk, jejichž lokalizace ovšem není zcela jednoznačná a také popis se příliš nekryje ze současným jejich stavem. Z rostlinných druhů zmiňuje výskyt kleče a rosnatky, na severu území pak břízu pýřitou (sám jsem ji zde neviděl). Podrobný přírodovědný průzkum PR Nová louka provedl v rámci rigorózní práce HYSEK (1970). Území vyhodnotil nejen z hlediska botanických disciplín, ale i z hlediska neživé přírody a fauny. Botanickou část práce tvoří seznam celkem 59 taxonů vyšších rostlin a 9 druhů mechorostů a lišejníků. Poměrně důkladně se autor věnoval i fytocenologické problematice. V území rozlišuje následující společenstva (nomenklatura byla ponechána v původní podobě): 1. Trichophoretum austriaci, 2. Sphagneto-Eriophoretum vaginati, 3. Vaccinio uliginosi- Pinetum mughi, 4. Polytricho communis-molinietum coeruleae, 5. Molinietum coeruleae, 6. Nardetum agrostidetosum, 7. Anthoxantho-Agrostidetum tenuis, 8. Sphagneto-Caricetum pauciflorae, 9. Lesní společenstva (Sphagno-Piceetum, Bazzanio-Piceetum, Piceetum excelsae), 10. Kulturní bezlesí v okolí zámečku (neklasifikováno). Pozn.: společenstva č. 5 a 7 jsou z Nové louky uváděna omylem. Hysek na území PR Nová louka rozlišil celkem 10 bezlesí, popřípadě skupin drobných rašelinných luk, které zobrazil v mapové příloze. V mapce je vyznačeno i rozložení výše uvedených cenóz, v dalších mapkách jsou zachyceny výskyty vybraných rostlinných druhů. Cennou součástí práce je (i přes dílčí, ovšem vysledovatelné chyby v determinaci) celkem 70 fytocenologických snímků. Je třeba uvést, že Hyskova práce zachycuje stav území v podobě, která je dnes již minulostí. Rozsah bezlesí se od té doby významně zmenšil (byť se částečně jednalo o bezlesí druhotná či o řídkolesy), biotopy značně zdegradovaly. Práce je tak důležitým dokumentem o dřívějším stavu území, byť v té době již zásadně poznamenaném dřívější lidskou činností (masivní odvodnění rašelin, luční hospodaření). Floristikou Jizerských hor, včetně Nové louky se zabýval PLOCEK (1974). Ve své pozdější práci (PLOCEK 1982: 20) uvádí pro lokalitu výskyt následujících význačných druhů: Carex pauciflora, Trichophorum cespitosum, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum s. l., Pinus mugo. Fytocenologické zhodnocení rašelinišť Jizerských hor zpracovala HOUŠKOVÁ (1981). Na Nové louce zapsala celkem šest fytocenologických snímků, v závěru práce uvádí i výčet významnějších rostlinných druhů: Andromeda polifolia, Equisetum fluviatile, Juncus filiformis, Luzula pilosa, L. sudetica, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, z mechorostů zmiňuje druhy Cephalozia bicuspidata, Polytrichum commune, P. formosum, Sphagnum girgensohnii, S. recurvum, S. gracile, S. strictum (?). Na tuto práci navazuje autorka pozdějším botanickým inventarizačním průzkumem (HOUŠKOVÁ 1988). Ve floristické části je uveden přehled celkem 38 druhů mechorostů a cévnatých rostlin. Ten je značně neúplný a postrádá jakýkoliv komentář k uváděným taxonům. Zejména překvapuje, že autorka přehlédla (stejně jako ve své předchozí práci) výskyt Trichophorum cespitosum, který zde zaznamenali HYSEK, PLOCEK a MELINGEROVÁ. Suchopýrek přitom na lokalitě roste na rozsáhlých plochách a jeho výskyt je zde již vzhledem k nadmořské výšce mimořádný. Hodnotnější část práce představuje 8 fytocenologických snímků, které byly zapsány nově, tj. nejde o starší převzaté snímky z r. 1979, kdy autorka sbírala materiál pro svoji diplomovou práci. V syntaxonomickém přehledu uvádí HOUŠKOVÁ tato zjištěná rostlinná společenstva: Junco filiformis- Sphagnetum recurvi, Caricetum goodenowii (mylné zařazení), Carici rostratae-sphagnetum apiculati, Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi, Pino mugo-sphagnetum, Calamagrostio villosae-piceetum, Sphagno-Piceetum. Nejnověji se Novou loukou zabývala v rámci diplomové práce MELINGEROVÁ (1997). Území pracovně rozdělila na 6 částí se srovnatelnými stanovištními podmínkami: A) oligotrofní rašeliniště, B) rašelinné smrčiny s odumřelými porosty, C) rašelinné louky zarůstající lesem, D) smrčiny v doprovodu Blatného potoka, E) bezkolencové louky při Zámecké cestě, F) prameništní rašelinné louky při okrajích vrchovišť. Dále pak vyčlenila jako samostatné, druhotné biotopy paseky v jižní části rezervace a lemy Zámecké cesty. Na těchto plochách provedla autorka fytocenologické snímkování celkem jde o 19 snímků. V syntaxonomickém přehledu uvádí MELINGEROVÁ (l. c.) osm typů společenstev na úrovni asociací: Junco filiformis-sphagnetum recurvi, Polytricho communis-molinietum coeruleae, Carici rostratae-sphagnetum apiculati,eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi, Pino mugo-sphagnetum, Scirpo austriaci-sphagnetum papillosi, Calamagrostio villosae- Piceetum, Sphagno-Piceetum. Strana 11

12 Plán péče o PR Nová louka Floristickou část práce tvoří seznam celkem 100 druhů rostlin, z toho 85 druhů cévnatých rostlin a 15 druhů mechorostů. U každého taxonu je uveden jeho výskyt v dílčích lokalitách A-F, zvlášť označeny jsou druhy rozšířené pouze při cestní síti. Vzácnější rostliny jsou opatřeny stručným komentářem (ve výčtu chybí Trichophorum cespitosum). Z přehledu literatury i z textu je zřejmé, že autorka neznala dřívější podrobnou HYSKOVU studii o Nové louce. Chybí tak žádoucí srovnání stavu vegetace ve zhruba čtvrtstoletém odstupu. Autor tohoto textu prováděl botanická šetření při zpracování plánu péče o PR Nová louka v r a Nejednalo se ovšem o standardní botanickou inventarizaci, nýbrž o účelový průzkum pro potřeby plánu péče. Ve stručnosti byla zdokumentována květena, vegetace je slovně popsána v rámci dílčích ploch korespondujících s porostními skupinami či jejich částmi. Samostatně byla v r zdokumentována přirozená bezlesí, která byla zaměřena pomocí turistického přijímače signálu GPS. Bylo rozlišeno celkem 18 bezlesí různé velikosti, včetně ploch částečně antropicky podmíněných. Blíže viz další text a přílohy S1 až S4. Floristické poměry Nová louka náleží k floristicky nejlépe prozkoumaným rezervacím v Jizerských horách. Květena území byla systematicky sledována v rámci pěti dílčích průzkumů. Nejstarší je průzkum A. HYSKA z r Floristická část diplomové práce jmenovaného autora obsahuje výčet 59 druhů cévnatých rostlin. Další průzkum provedla o téměř 20 let později HOUŠKOVÁ (1988), která z Nové louky uvádí 30 druhů rostlin. Je zřejmé, že floristické problematice věnovala tato autorka menší pozornost než další autoři. Značně důkladnější je průzkum MELINGEROVÉ (1996), která z území rezervace uvádí již 85 druhů cévnatých rostlin. Autor tohoto textu při orientačním šetření prováděném v rámci přípravy plánu péče zaznamenal v r celkem 109 druhů, při podobném průzkumu o deset let později (VIŠŇÁK 2011 hoc loco) 105 druhů cévnatých rostlin, celkem bylo v obou těchto průzkumech zapsáno 130 druhů, oproti průzkumům dalších autorů se nepodařilo potvrdit výskyt 21 druhu. Celkově tak bylo z území PR Nová louka dosud uváděno cca 150 druhů cévnatých rostlin. Velká část zaznamenaných druhů je vázána na druhotné biotopy lesních cest (zejména Zámecké cesty), kde přitom průzkum nebyl vyčerpávající, takže zde lze očekávat další druhy. Převažující rašelinné biotopy, které jsou předmětem ochrany území, jsou naproti tomu druhově velmi chudé. Rozmanitost květeny zvyšují též okrajově zahrnuté polopřirozené louky a maloplošně zastoupená mezotrofní prameniště. Z hlediska rašelinné květeny je příznačná absence Carex limosa a Scheuchzeria palustris, ale překvapivě i Lycopodium annotinum (tento druh z území není uveden ani v jednom z pěti floristických seznamu), nápadné je i sporadické rozšíření Eriophorum angustifolium. Zvláštností je pospolitý výskyt rákosu (Phragmites australis) na menším rašelinném bezlesí v severní části území. Tento dosti neobvyklý výskyt ukazující na místní příznivější trofické podmínky, byl zaznamenán již při revizi rezervace pracovníky státní ochrany přírody v r Významnější květena je shrnuta do připojené tabulky. Jedná se o celkem 14 druhů zařazených do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001). V jednom případě (Andromeda polifolia) jde o druh z kategorie C2 (taxony silně ohrožené), v osmi případech o druhy z kategorie C3 (taxony ohrožené) a v pěti případech o druhy z nejnižší kategorie ohrožení C4b (vzácnější taxony vyžadující pozornost). Čtyři z těchto druhů jsou zařazeny mezi druhy zákonem zvláště chráněné: Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) a Empetrum nigrum (šicha černá) jsou vedeny jako druhy silně ohrožené, Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) a Oxycoccus palustris (klikva bahenní) jako druhy ohrožené. (V případě Empetrum nigrum se ovšem jedná o chybu ve vyhlášce záměnu za vzácnější Empetrum hermaphroditum. Reálné ohrožení přesněji vyjadřují kategorie červeného seznamu.) Strana 12

13 Plán péče o PR Nová louka Tabulka 7: Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin vědecké jméno české jméno čs zch Andromeda polifolia kyhanka sivolistá x x x x 1-2 C2 3 Carex pauciflora ostřice chudokvětá x. x x 2 C3 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x x x 2 C3 2 Epilobium obscurum vrbovka tmavá... x 2 C3 Hieracium aurantiacum jestřábník oranžový... x. C3 Luzula sudetica bika sudetská... x. C3 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x x x 2-3 C3 3 Pinus rotundata(cult.) borovice blatka.. x x. C3 Trichophorum cespitosum suchopýrek trsnatý x. x x 2 C3 Betula carpatica bříza karpatská.. x x 1 C4 Blechnum spicant žebrovice různolistá x. x. 1 C4 Carex flava ostřice rusá C4 Empetrum nigrum šicha černá x x x x 1-2 C4 2 Epilobium palustre vrbovka bahenní.. x x 2 C4 Vysvětlivky: 1969 HYSEK (1969); 1988 HOUŠKOVÁ (1988); 1996 MELINGEROVÁ (1996); 2001 VIŠŇÁK (2001); 2011 orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK hoc loco); výskyt taxonu zachycen symbolem x, v případě posledního průzkumu z r uvedena orientační četnost taxonu v území vyjádřená trojčlennou stupnicí: 1 druh vzácný, 2 druh roztroušený nebo místy hojný, 3 druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 druh kriticky ohrožený, 2 druh silně ohrožený, 3 druh ohrožený). Aktuální vegetace Vegetační pokryv rezervace tvoří převážně smrkový les, značnou rozlohu (cca 7,5 ha) ale zaujímají i víceméně přirozená rašelinná bezlesí. Lesy jsou charakteru rašelinných, v menší míře též podmáčených smrčin. Jedná se o porosty různého věku, s různým stupněm hospodářského ovlivnění. Na vrchovištích je porost přirozeně nízkého, místy i výrazně zakrslého vzrůstu, volně i hustěji zapojený, pocházející převážně z přirozené obnovy. Vitalita porostů je významně ovlivněna dřívějším odvodněním: řada současných rašelinných smrčin vznikla na plochách dřívějších vrchovištních bezlesí či jen rozvolněných zakrslých porostů. Starší porosty jsou obvykle dosti proschlé, s častými soušemi, roztroušeně se objevují čerstvé kůrovcové smrky i celé jejich skupinky ( kůrovcová oka ), které jsou jen místy těženy a sanovány. Celkově je možné říci, že hynutí smrku je v posledních letech dosti výrazné, přirozená obnova je však spíše slabší a z nedávné minulosti doplňovaná obnovou umělou, ovšem s vysokým podílem nezdarů. Nejhodnotnější jsou smrčiny v podmáčené sníženině kolem Blatného potoka. Zde je ještě ve zbytcích zachována stará horní etáž, s pěkně rostlými, hustě zavětvenými smrky zjevně původního genofondu; v troficky příznivé přípotoční poloze dosahují výšky přes 30 m. I tyto staré smrky jsou ale postupně napadány lýkožroutem a vyvraceny větrem velký počet vývratů je zejména při východním okraji velkého bezlesí 449 E102. Souvisleji vyvinuta je tak nižší etáž středního věku, která ovšem není stejnověká. Místy je souvisleji vytvořena dolní etáž smrkového zmlazení. V okolí Zámecké cesty jsou zachovány zbytky parkového lesa. Víceméně solitérní smrky zde rostly v poměrně rozsáhlé zrašelinělé světlině, kdysi zčásti užívané jako stelivová louka. V současnosti je tato krajinářsky hodnotná formace již silně narušena Strana 13

14 Plán péče o PR Nová louka v důsledku úhynu řady vysokých smrků a především z důvodu nedávného zalesnění smrkem a místně nepůvodní klečí. Velká část parkového lesa tak již dnes pozbyla svůj přirozený charakter a mění se v mlazinu se smrkovými výstavky. Mladé porosty s hojnou vysazenou klečí jsou dnes pro okolí Zámecké cesty charakteristické. Také v jihovýchodní části rezervace nacházíme mlaziny smrku s místy hojnou až převažující nepůvodní klečí. Zde se ovšem jedná o porosty na místě dřívějšího lesa, nikoliv bezlesí. Mladé porosty zvolna postupují na sever v důsledku postupného rozpadu porostní stěny staré rašelinné smrčiny (nahodilé těžby). Nedávno byla odtěžena část podobné staré smrčiny v ochranném pásmu (v tomto případě se jednalo o těžbu úmyslnou). Celkem zaujímají mladé porosty (etáž 1 a 2) v rezervaci 8,6 ha, do této výměry jsou ovšem zahrnuty i zbytky méně vyhraněných rašelinných bezlesí. Tyto mladé porosty pocházejí z velké části z umělé obnovy, což zcela platí o kleči a do značné míry i o smrku ztepilém. V 90. letech byla ve větší míře sázena i bříza karpatská, která však neodolala tlaku zvěře. Podobně skončily i méně početné výsadby jeřábu ptačího. Jen ojediněle byl v rezervaci v minulosti vysazen smrk pichlavý. Z fytocenologického hlediska smrčiny v PR Nová louka vesměs odpovídají asociaci Sphagno- Piceetum. Jako dominanty se uplatňují Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, zatímco Eriophorum vaginatum vystupuje s nižší frekvencí a pokryvností. Na rozdíl od rašelinných smrčin v centrální a východní části hor je zde jen malé zastoupení brusinky a vřesu. Pozoruhodná je úplná absence Lycopodium annotinum, dosti zřídka se ve smrčinách vyskytuje Oxycoccus palustris, jako druh přežívající z dřívějších bezlesí. Celkově je patrný degradační vývoj rašeliniště, který se projevuje i v nepříliš rozvinutém mechovém patře. Bezlesí dnes zaujímají zhruba třetinu území rezervace, z velké části jde ovšem o bezlesí nezřetelně ohraničená, s řídkým porostem nízkým smrků či s výsadbami smrku a kleče z nedávné doby. Největší bezlesí se nachází východně od loveckého zámečku (Šámalovy chaty). Je zhruba okrouhlého tvaru, o výměře cca 2,7 ha a zaujímá mírný stupňovitý svah s převážně severní orientací. Dřeviny zde takřka chybí, pouze řídce se vyskytují nízké proschlé smrčky a dosti početná vysazená kleč, která ovšem příliš neprospívá. Při západní straně se nachází souvislý pruh vysoké kleče, která je zde s velkou pravděpodobností původní; oproti minulosti je porost kleče zmenšen v důsledku expanze smrku z vnější strany vrchoviště. Vegetace je typicky vrchovištního typu, v horní části s dominantním Trichophorum cespitosum a obecně s hojnou až převažující Molinia caerulea, podružně s Eriophorum vaginatum a v nižší části též s hojnou Carex pauciflora. Šlenky jsou významněji vyvinuty pouze ve vlhčí dolní části, hlubší jezírka se stálou hladinou ovšem chybí. Mechové patro tu má oproti zbytku bezlesí dosti vysokou pokryvnost, podílí se na něm mj. S. fallax, S. tenellum, S. cuspidatum, S. magellanicum. V bylinném patře převládá Eriophorum vaginatum, hojná je Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, roztroušeně roste Andromeda polifolia. Druhé rozsáhlé bezlesí leží na protilehlé straně Zámecké cesty. Je jen o něco menších rozměrů, nepravidelného protáhlého tvaru, ve střední části (laggové sedélko) zúžené, v severní části dosti svažité, s jižní orientací. V minulosti bylo odvodněno velkým počtem paralelních příkopů, v současnosti již více jak metr zahloubených pod úroveň terénu. Podél příkopů a zčásti i v mezilehlých plochách se rozšířil smrk (mohl zde být i vysazen), v nedávné době přibyly výsadby kleče. Vegetace je značně degradovaná, šlenky většinou nejsou vyvinuty, v bylinném patře výrazně převažuje Molinia caerulea, řídce roste Eriophorum vaginatum, na jihu též Trichophorum cespitosum, místy Carex pauciflora. Hodnotnější je střední část v laggu s bohatě vyvinutým mechovým patrem (hojně Sphagnum cuspidatum), zachovalejší charakter má severní okraj louky. Další dvě bezlesí vrchovištního typu jsou již skromnějších rozměrů: jedno z nich (s označením N5) se nachází severní části rezervace, druhé (N14) v její jihozápadní části. Dominantou je opět Molinia caerulea, místy je hojné Eriophorum vaginatum, méně Carex pauciflora, na N5 též Carex rostrata, na N14 se naproti tomu podružně vyskytuje Trichophorum cespitosum, Andromeda polifolia a Empetrum nigrum. Bezlesí odlišné charakteru se Strana 14

15 Plán péče o PR Nová louka nacházejí při obou březích Blatného potoka a po obou stranách Zámecké cesty. Nejedná se o typicky vrchovištní polohy, nýbrž o periodicky přeplavované zrašelinělé sníženiny. Bezlesí jsou členitého tvaru, nezřetelně ohraničená, s roztroušeným porostem smrků, z velké části i s mezernatými mlazinami z umělého zalesnění z nedávné minulosti. V bylinném patře převládá Molinia caerulea, místy Carex rostrata, Juncus filiformis, často i Calamagrostis villosa, dále Carex nigra, v sušších partiích i Nardus stricta aj., v mechovém patře dominuje Sphagnum fallax, S. riparium a Polytrichum commune. Posledním významnějším typem bezlesí v území je polopřirozená rašelinná louka při západním okraji rezervace. Jedná se o ostřicovou louku z okruhu as. Caricetum goodenowii, s menším podílem luční druhů. Lišejníky Nové louky zpracovala KOCOURKOVÁ (2001). Zájmové území hodnotí následovně: Rašeliniště s otevřenou centrální částí a okolními zbytky smrčiny se silnými polomy je protkané sítí potoků. Velmi vlhké mikroklima a zaplavení půdy vodou po část roku umožňuje výskyt především efemérním druhům. Na borce smrků se v současnosti vyskytují zbytky původní diverzity lišejníků, přežívající většinou ve velmi poškozeném stavu. Na rozdíl od epifytů na listnáčích je na nich projev symptomů znečištění podstatně výraznější. Přesto zde byly nalezeny mnohé druhy, které prozatím nebyly na smrkách zjištěny v jiné oblasti Jizerských hor jako např. Lecanora symmicta, Hypocenomyce caradocensis. Z pozoruhodných druhů zde byla nalezena např. Absconditella sphagnorum, Thelocarpon epibolum, Cladonia glauca, C. sulphurina, Cladonia norvegica, Merismatium heterophractum, Merismatium nigritellum, Placynthiella oligotropha a Psilolechia clavulifera. V rezervaci bylo zjištěno 35 druhů. Úplný výčet autorkou uváděných druhů (pouze recentní nálezy, historické údaje nepřebírány): + Absconditella sphagnorum, +* Arthrorhapsis grisea, Baeomyces rufus, Bryoria fuscescens (na klenech při zámecké cestě), Cladonia cenotea, Cladonia cryptochlorophaea, Cladonia digitata, Cladonia glauca, +Cladonia norvegica, Cladonia polydactyla, +Cladonia sulphurina, +Fellhanera subtilis, +Hypocenomyce caradocensis, Hypocenomyce scalaris, Hypogymnia farinacea (na jeřábech u zámečku), Hypogymnia physodes, Hypogymnia tubulosa (na jeřábech u zámečku), Imshaugia aleurites, Lecanora conizaeoides, +Lecanora expallens, +Lecanora pulicaris (na klenu u zámečku), Lecanora symmicta, Lecidea pullata, +*Merismatium heterophractum, +*Merismatium nigritellum, +Micarea denigrata, Parmelia saxatilis (na jeřábu u zámečku), Parmeliopsis ambigua, Peltigera polydactylon, Physcia tenella (na klenech u zámečku), Placynthiella icmalea, +Placynthiella oligotropha, Platismatia glauca, Porpidia crustulata, Pseudevernia furfuracea, +Psilolechia clavulifera, +Sarea difformis, +Thelocarpon epibolum, Trapelia coarcata, Trapeliopsis granulosa, Tuckermannopsis chlorophylla (na klenu u zámečku), Usnea filipendula (na klenu u zámečku), +*Vouauxiomyces sanessonii (na klenu u zámečku), Xanthoria candelaria (na klenu u zámečku), + druh nový pro Jizerské hory (většinou druhy dříve přehlížené nebo nerozeznávané) * lichenikolní houba Mechorosty PR Nová louka nebyly zřejmě předmětem soustavnějšího průzkumu. Bryologický průzkum blízké PR Klikvová louka (a dalších jizerskohorských rašelinišť v širším okolí) uskutečnil VÁŇA (2006), Nové louce se však z neznámých důvodů nevěnoval. To je nepochybně velká škoda, neboť se jedná o nejvýznamnější rašeliništní komplex v západní části hor, byť do značné míry degradovaný to platí žel i o mechovém patře. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2: Floristický přehled Strana 15

16 Plán péče o PR Nová louka Zoologie Významný biotop rašelinišť a podmáčených smrčin s cennými společenstvy bezobratlých živočichů i obratlovců. Výskyt reliktních a ohrožených druhů, vázaných na vrchoviště a horské klimaxové smrčiny. Z území existuje řada recentních zoologických údajů. Systematicky byli studováni pavouci (41 druhů; KŮRKA 1999), motýli (217 druhů; KRAMPL & MAREK 1999, 2005), chrostíci (28 druhů; CHVOJKA 2008), kobylky a saranče (5 druhů; VLK, HOLUŠA & KOČÁREK 2008), řada čeledí dvoukřídlých (VONIČKA & PREISLER [eds] 2008, 2009) a širopasí blanokřídlí (MACEK 2009). Dva druhy mer (Psylloidea) uvádí z území PR LAUTERER (2001). V okolí Blatného rybníka, tedy v těsné blízkosti rezervace, byl proveden průzkum vážek (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Fauna obratlovců nebyla na území rezervace systematicky zpracována. Jednotlivé údaje o výskytu významných druhů (viz tabulka) zde byly zjištěny v rámci nahodilých exkurzí a jsou zaznamenány v databázi přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci (M. Pudil). Za zmínku stojí výskyt sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který byl vysazen do Blatného potoka namísto již vyhynulého pstruha potočního (Salmo trutta). V dávnější minulosti byla provozována přímo na Nové louce (u zámečku) líheň pstruhů. K úhynu pstruhů došlo vlivem vzrůstající kyselosti povrchových vod, což lze přičíst odvodňování rašelin a holosečné těžbě lesa. Pstruh byl do vodotečí opakovaně vysazován, ale s nevalným úspěchem. Proto byl do některých potoků a vodních nádrží (Černá Nisa, Blatný rybník) vysazen odolnější siven americký. Pavouci Araneae (KŮRKA 1999; A. Kůrka, nepubl.). Dosud bylo na území PR Nová louka zjištěno 41 druhů pavouků. Ekologicky významných je pět většinou psychrofilních druhů preferujících původní stanoviště (Arctosa alpigena lamperti, Heliophanus dampfi, Lepthyphantes mughi, Lepthyphantes obscurus a Pardosa sphagnicola) z nichž dva (Arctosa alpigena lamperti a Pardosa sphagnicola) jsou tyrfobiontní. Celkový přehled zjištěných druhů je uveden v příloze Zoologické poznámky. Kobylky a saranče Ensifera, Caelifera (VLK et al. 2008) Ensifera: Merioptera brachyptera (Linnaeus) Caelifera: Chorthippus albomarginatus (De Geer) nově potvrzený výskyt po 58 letech, Chorthippus paralellus (Zetterstedt), Chorthippus biguttulus biguttulus (Linnaeus), Myrmeleotettix maculatus (Thunberg) v Jizerských horách nově potvrzený druh po 84 letech) Chrostíci Trichoptera (CHVOJKA 2008) Rhyacophilidae: Rhyacophila fasciata Hagen, R. nubila (Zetterstedt), R. obliterata McLachlan, R. polonica McLachlan Philopotamidae: Philopotamus ludificatus McLachlan Polycentropodidae: Cyrnus trimaculatus (Curtis), Polycentropus flavomaculatus (Pictet), Plectrocnemia conspersa (Curtis) Psychomyiidae: Tinodes waeneri (Linnaeus) Phryganeidae: Oligotricha striata (Linnaeus) Goeridae: Silo pallipes (Fabricius) Strana 16

17 Plán péče o PR Nová louka Limnephilidae: Apatania fimbriata (Pictet), Drusus annulatus (Stephens), D. discolor (Rambur), Grammotaulius nigropunctattus (Retzius), Limnephilus affinis Curtis, L. centralis Curtis, L. coenosus Curtis, L. decipiens (Kolenati), L. extricatus McLachlan, L. griseus (Linnaeus), L. rhombicus (Linnaeus), Rhadicoleptus alpestris (Kolenati), Chaetopterygopsis maclachlani Stein, Allogamus uncatus (Brauer), Halesus radiatus (Curtis), Melampophylax nepos (McLachlan), Potamophylax cingulatus cingulatus (Stephens) Motýli Lepidoptera (KRAMPL & MAREK 1999, MAREK & KRAMPL 2005) Fauna motýlů vlastního rašeliniště je ve srovnání s rašeliništními biotopy v centrální a východní části Jizerských hor (Na Čihadle, Klečová louka, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery) zřetelně chudší, i když se zde vyskytují některé typické stenotopní druhy. Naproti tomu podstatně bohatší faunu motýlů nalezneme na louce na levém břehu Blatného potoka pod výpustí Blatného rybníka. Rovněž okolní smrčiny s bohatým podrostem borůvky se vyznačují poměrně širokým spektrem druhů vázaných jak na jehličnany, tak na rostliny v podrostu (zvláště Vaccinium myrtillus, Senecio nemorensis aj.). Tak vytváří tato lokalita jakési refugium v této části Jizerských hor, kde jinak převažují spíše zapojené smrkové lesy jen s chudším nebo velmi chudým podrostem a tudíž i s poměrně chudou faunou, reprezentovanou převážně zástupci kulturních smrčin. V průběhu výzkumu v letech zde bylo zjištěno 217 druhů motýlů patřících do 30 čeledí, z toho přímo na rašeliništi bylo nalezeno pouze 27 druhů ze 13 čeledí. Setkáváme se zde s některými zástupci lepidopter (především tzv. drobných motýlů) úzce vázaných na typická rostlinná společenstva vrchovišť, ale i s dalšími druhy, typickými pro společenstva, která na vrchoviště bezprostředně navazují. Tak např. mezi typické tyrfobionty můžeme řadit klínovníčka Glyphipterix haworthana a trávníčka Elachista albidella, jejichž housenky žijí na suchopýru, u E. albidella též na skřípině a ostřicích. Na Nové louce byl ojediněle zjištěn i vzácný, převážně na rašeliniště vázaný obaleč Olethreutes schulzianus. Na vlhkých loukách v okolí Blatného potoka se vyskytuje ohniváček Lycaena hippothoe, píďalka Perizoma albulatum, můra Chortodes minima, přástevník Diacrisia sannio a travařík Catoptria margaritella. Na druhy bohatší jsou podmáčené i sušší lesy s bohatým podrostem borůvek, z těchto druhů je možné jmenovat např. Coleophora vacciniella, Apotomis sauciana, Olethreutes bipunctanus, Rhopobota ustomaculana, R. myrtillana, Ancylis myrtillana, Entephria caesiata, Eulithis populata, Hydriomena furcata, Chiasmia brunneata, Hypena crassalis, Hyppa rectilinea, Papestra biren a je-li přítomen i vřes, objevuje se také Pleurota bicostella, Pyla fusca, Scopula ternata. Mozaiku ostatních biotopů na Nové louce obývá i řada dalších montánních a submontánních druhů, např. na smrk vázané molovky Argyresthia bergiella, A. glabratella, obaleč Zeiraphera griseana, píďalky Peribatodes secundarius, Chiasmia signaria, na jeřáb vázaná předivka Swammerdamia compunctella a píďalka Venusia cambrica, na vrbách žijící píďalka Chloroclysta miata, v porostech starčků pernatušky Platyptilia nemoralis a Hellinsia osteodactyla, na silenkách Perizoma affinitatum, na travách můra Apamea rubrirena, v porostech mechů zavíječ Eudonia murana. K nejvýznamnějším nálezům v rámci celých Jizerských hor patří obaleči vázaní na jehličnany, Cydia indivisa a Pammene ochsenheimeriana, pozoruhodné je i zjištění píďalky Perizoma obsoletarium v roce V roce 1906 byl na Nové louce pozorován i ojedinělý výskyt žluťáska borůvkového (Colias palaeno) (SOFFNER 1924). Celkem 47 druhů je autory zařazeno mezi významné: Glyphipterix haworthana, Elachista albidella, Coleophora glaucicolella, Aphelia paleana, Olethreutes schulzianus, Apamea rubrirena, Adela ochsenheimerella, Swammerdamia compunctella, Paraswammerdamia lutarea, Argyresthia bergiella, Denisia similella, Elachista bifasciella, Elachista humilis, Elachista Strana 17

18 Plán péče o PR Nová louka subalbidella, Coleophora vacciniella, Coleophora striatipennella, Mompha raschkiella, Cnephasia stephensiana, Cnephasia asseclana, Aphelia unitana, Apotomis sauciana, Olethreutes bipunctanus, Rhopobota ustomaculana, Eucosma cana, Cydia indivisa, Pammene ochsenheimeriana, Dichrorampha gueneeana, Platyptilia nemoralis, Hellinsia osteodactyla, Dioryctria schuetzeella, Eudonia murana, Eudonia truncicolella, Catoptria permutatella, Chloroclysta miata, Epirrita autumnata, Perizoma affinitatum, Perizoma didymatum, Perizoma obsoletarium, Venusia cambrica, Nothocasis sertata, Hypena crassalis, Plusia putnami, Hyppa rectilinea, Mesapamea secalis, Chortodes minima, Papestra biren, Panthea coenobita. Tabulka 8: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů název druhu kategorie ČS pozn. k rozšíření výskytu, zdroj PAVOUCI ARANEAE slíďák vrchovištní (Arctosa alpigena lamperti) VU KŮRKA (1999) PLOŠTICE HETEROPTERA pozemka rašelinná (Lamproplax picea) CR K. Hradil (nepubl.) MOTÝLI LEPIDOPTERA žluťásek borůvkový (Colias palaeno) VU pouze historické údaje: Nová louka 1906 (zmizel) (SOFFNER 1924); v Jizerských horách vyhynulý druh VÁŽKY ODONATA šídlo sítinové Aeshna juncea VU WALDHAUSEROVÁ 2006 páskovec kroužkovaný Cordulegaster VU WALDHAUSEROVÁ 2006 boltonii šidélko kopovité Coenagrion hastulatum NT WALDHAUSEROVÁ 2006 DVOUKŘÍDLÍ DIPTERA WALDHAUSEROVÁ 2006 bedlobytka Syntemna morosa VU ŠEVČÍK & VONIČKA (2008) BLANOKŘÍDLÍ HYMENOPTERA pilatka Sciapteryx consobrina VU MACEK (2009) OBRATLOVCI VERTEBRATA čolek horský Mesotriton alpestris NT nepočetný skokan hnědý Rana temporaria NT jednotlivě po celém území ještěrka živorodá Zootoca vivipara NT jednotlivě po celém území slepýš křehký Anguis fragilis LC jednotlivě po celém území zmije obecná Vipera berus VU jednotlivě po celém území čečetka zimní Carduelis flammea NT nepočetně hnízdí datel černý Dryocopus martius LC možné hnízdění jestřáb lesní Accipiter gentilis VU území PR je součástí jeho širšího teritoria krkavec velký Corvus corax VU území PR je součástí jeho širšího teritoria ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes VU možné hnízdění ve smrkových mlazinách skorec vodní Cinclus cinclus LC nepravidelně hnízdí u Blatného rybníku sýc rousný Aegolius funereus VU nepravidelné hnízdění v dutinách nebo v budkách sýkora parukářka Parus cristatus LC hnízdí ve starších jehličnatých porostech žluna šedá Picus canus VU nepravidelně hnízdí zajíc polní Lepus europaeus NT pravidelný výskyt Úplný seznam druhů a komentáře k významným druhům jsou uvedeny v příloze S5 Zoologické poznámky. I přes značný počet zjištěných druhů lepidopter v PR Nová louka zdaleka nelze považovat inventarizační výzkum této lokality za ukončený a další sledování může přinést i podstatnější Strana 18

19 Plán péče o PR Nová louka zvýšení počtu typizujících druhů. Úspěšnost výzkumu na rašeliništích závisí totiž, zejména při nočním lovu, na mimořádně příznivém počasí a to více než na jiných biotopech. Mery Sterrnorhyncha: Psylloidea (LAUTERER 2001) Strophingia ericae (Curtis): velmi hojný druh, pro Jizerské hory charakteristický, vyskytující se především na vřesu a vřesovcích. Cacopsylla pulchra (Zetterstedt): široce rozšířený druh, vyskytující se na vrbách, především na širokolistých (Salix caprea, S. cinerea). Psychrofilní, pro Jizerské hory typický druh. Vážky Odonata (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007) Celkem bylo na lokalitě Nová louka Blatný rybník zjištěno v letech 2006 a druhů vážek. Šídlo sítinové (Aeshna juncea) a páskovec kroužkovaný (Corduelgaster boltonii) jsou zařazeny v červeném seznamu v kategorii zranitelných druhů, šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum) v kategorii téměř ohrožených druhů. Lestes sponsa, Enallagma cyathigerum, Coenagrion hastulatum, C. puella, Pyrrhosoma nymphula, Aeshna cyanea, A. grandis, A. juncea, Anax imperator, Cordulegaster boltonii, Somatochlora metallica, Libellula quadrimaculata, L. depressa, Orthetrum cancellatum, Sympetrum vulgatum, S. sanguineum, S. danae. Výčet druhů zvláště chráněných a zařazených v červených seznamech (FARKAČ et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách. Příloha S5 Zoologické poznámky Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostliny Tabulka 9 název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) kategorie dle Vyhl. 395/92 silně ohrožený poznámka k rozšíření ve vlhčích částech rašelinných bezlesí dosti hojně šicha černá (Empetrum nigrum) silně ohrožený dosti zřídka, bezlesí N14, N15 a N17 kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) ohrožený bezlesí N14 řídce, N15 v dolní části dosti hojně klikva bahenní (Oxycoccus palustris) ohrožený v rašelinných bezlesích dosti často, místy též v nízkých rašelinných smrčinách Strana 19

20 Plán péče o PR Nová louka B) Živočichové Tabulka 10 název druhu kategorie dle pozn. k rozšíření, zdroj Vyhl. 395/92 čolek horský Mesotriton alpestris silně ohrožený nepočetný ještěrka živorodá Zootoca vivipara silně ohrožená jednotlivě po celém území slepýš křehký Anguis fragilis silně ohrožený jednotlivě po celém území zmije obecná Vipera berus kriticky ohrožená jednotlivě po celém území jestřáb lesní Accipiter gentilis ohrožený území PR je součástí jeho širšího teritoria krkavec velký Corvus corax ohrožený území PR je součástí jeho širšího teritoria ořešník kropenatý Nucifraga ohrožený možné hnízdění ve smrkových mlazinách caryocatactes sýc rousný Aegolius funereus silně ohrožený nepravidelné hnízdění v dutinách nebo v budkách 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je chráněno jako státní přírodní rezervace již od roku Ochranný režim měl zpočátku konzervační charakter, prováděly se pouze nahodilé těžby. Ty však v důsledku imisně ekologické katastrofy v 70. a zejména 80. letech dosáhly značných rozměrů. Postupně došlo k odtěžení několika hektarů starých poškozených smrčin, včetně vyklizení dřeva. Následovalo zalesnění smrkem nevhodné provenience a výsadby místně nepůvodní kleče, zčásti též nevhodného původu (z Krušných hor). Výsadby z r zasáhly i přirozená rašelinná bezlesí. V r byl na území rezervace letecky aplikován insekticid proti obaleči modřínovému. Na konci 60. let byl ochranou přírody zamítnut požadavek podniku státních lesů na obnovení drenážního systému v rašeliništi, zejména na prohloubení Blatného potoka. Odvodnění vrchoviště, které pochází z konce 19. století a od r údajně nebylo udržováno, má dosud významný negativní vliv na stav rašelinných biotopů v území. Ve 2. polovině 60. let byla rovněž zvažována možnost zřízení naučné stezky vedené rezervací víceméně mimo stávající cestní síť. Tento záměr byl nakonec opuštěn a k vybudování naučné stezky došlo místo toho v SPR Rašeliniště Jizerky. Hodnocení konkrétních opatření plánů péče viz v kapitole 2.5. b) lesní hospodářství O tom, jak vypadala oblast Nové louky před příchodem člověka do zdejší krajiny, lze získat určitou představu z paleobotanických šetření, která zde prováděla PUCHMAJEROVÁ (1936). Z rozboru rašelinných profilů vyplývá, že rašeliniště zde existovalo zřejmě již na počátku holocénu, tj. zhruba před lety. Nejstarší část vrchoviště ležela zřejmě při pravém břehu Blatného potoka jižně od Zámecké cesty, odsud se pak rašeliniště postupně rozrůstalo směrem na sever i na východ. V lesích časného holocénu převládala borovice (patrně kleč) s břízou, početně přimíšeny byly i vrby. S oteplováním během boreálu se začíná šířit líska, vzápětí se objevuje lípa a smrk za současného ústupu borovice. Před 6000 lety byly lesy v okolí Nové louky převážně smrkové, v podmáčených polohách zřejmě s četnou olší. Samotné vrchoviště Strana 20

21 Plán péče o PR Nová louka bylo z velké části bez souvislého stromového porostu, hranice bezlesí se ale v průběhu staletí zřejmě měnily. V subboreálu (zhruba před 2,5-4,5 tisíci lety) se v lesích stále více uplatňuje buk s jedlí: buk obsazuje nezamokřené, spíše svahové polohy, zatímco jedle nalézá optimum v přechodně zamokřovaných až podmáčených terénech mimo vlastní rašeliny. Z rozborů fosilních pylových spekter lze odvodit, že v okrajových částech dnešní rezervace (zvl. na severu a severovýchodě) dosáhla tehdy jedle dominantního zastoupení. Rovněž se zdá, že kleč, která je dnes na Nové louce jen maloplošně přirozeně rozšířena, zde vytrvala nejspíše po celou poledovou dobu. K osídlení lesní krajiny Jizerských hor dochází poměrně pozdě. Ještě v 16. století byly zdejší lesy s výjimkou okrajových partií přilehlých k tehdejším sídlům v podstatě přírodního charakteru, bez plošného uplatnění lidského vlivu. K založení Nové louky mělo dojít přibližně v letech (NEVRLÝ 1981: 128). Tehdy údajně nechal Albrecht z Valdštejna vykácet velký kus lesa na pravém břehu Blatného rybníka, aby získal dřevo na stavbu domů v Liberci a Jičíně. Takto vzniklo dnešní bezlesí v okolí zámečku o rozloze přibližně 8 ha. Sto let pak stál na Nové louce jen chlév pro pasoucí se dobytek. TOMANDL (1968) s odkazem na starší literaturu datuje vznik světliny na Nové louce do let , především však zpochybňuje, že by dříví zde vytěžené bylo možné použít na stavby v Liberci. Poukazuje na téměř nemožnou dopravu, kdy ještě nebylo možné dřevo plavit po Černé Nise (plavební kanál zde byl vybudován až v r. 1798) a za málo pravdpěodobné považuje i využití místního dřeva pro potřeby bedřichovské sklárny vzhledem k obtížnosti a nákladnosti dopravy. Jisté ovšem je, že v roce 1756 byla na Nové louce postavena sklářská huť, která byla v provozu až do roku 1817 (TOMANDL /1972/ uvádí ukončení provozu až v r. 1824). Opuštěná budova byla o dvacet let později stržena (údaje o datu zboření se v jednotlivých pramenech různí). Z řady staveb zde zůstala jen myslivna (vyhořela v r. 1926) a panský dům majitele sklárny Riedela, který byl později přestavěn hrabětem Clam-Gallasem na lovecký zámeček. Po převzetí panských lesů československým státem v r byl zámeček využíván jako vládní vila (odtud alternativní název enklávy Šámalova louka podle prvorepublikového kancléře dr. Přemysla Šámala). Provoz skláren si vyžadoval velký přísun dřeva z okolních lesů. Sklárna neměla vlastní lesy (TOMANDL 1968) a pravděpodobně (smlouva o zřízení sklárny nebyla nalezena) směla užívat pouze ležící dříví, které bylo vyznačeno libereckým lesním úřadem. Vlastní těžbu tedy neprováděla a její bezprostřední vliv na přilehlé lesy tak nemusel být nijak zásadní. Významnější mohl být nakonec vliv pastvy dobytka, na Nové louce ustájeného. Tento vliv spočíval ve zřizování pastvin na úkor lesa (zčásti zřejmě i na náplavech Blatného potoka v dnešní rezervaci), příležitostně možná i pastvou dobytka v lesích (v té době již činnost víceméně nelegální), případně i travařením. Po roce 1820 se již začíná projevovat značný nedostatek dřeva v důsledku předchozích masivních těžeb. Lze předpokládat, že i lesy v okolí Nové louky byly tehdy z velké části vytěženy, resp. se zde nacházely pouze mladé porosty, zakládané tehdy již uměle síji smrkového semene, popř. sadbou. Zastoupení dřevin v porostech doznalo velkých změn již v 18. století, kdy ze zdejších lesů nejspíše zmizela podstatná část jedle a buku. Na přelomu 18. a 19. století v okolních lesích patrně již zcela převažoval smrk, pouze ve zbytcích starých porostů (mimo podmáčené a rašelinné polohy) se dochovaly zbytky bukových porostů s příměsí jedle. Z porostů rovněž vymizel klen, který se spaloval za účelem získání potaše pro tehdejší sklárny. Do jaké míry byly lidskými aktivitami v minulých stoletích zasaženo území dnešní rezervace, tj. lesní porosty a bezlesí rašelinných luk, lze dnes jen stěží posoudit. Je velmi pravděpodob- Strana 21

22 Plán péče o PR Nová louka né, že i zde se alespoň místně těžilo dřevo, přinejmenším se vybíraly souše. Spornou otázkou je původ bezlesí po obou stranách Zámecké cesty. V současnosti má vysloveně otevřený charakter pouze bezlesí 356 E103, u něhož je ovšem zřejmé (zejména ze starších leteckých snímků), že jeho okraje jsou uměle zarovnány. Tato plocha dříve sloužila s velkou pravděpodobností jako extenzivní louka, což naznačuje i soustava odvodňovacích příkopů. Další bezlesí v okolí jsou již charakteru parkového lesa, resp. jde o plochy v současnosti uměle zalesněné. Ještě před 50 lety zde ale převládaly volné plochy s pouze roztroušenými smrky a s převahou Molinia caerulea v bylinném patře. Tato formace do značné míry připomíná bezlesí na náplavech Jizery v NPR Rašeliniště Jizery, v případě méně vodného Blatného potoka ovšem není podobná geneze a ekologie zaručena, naopak lze počítat s příspěvkem lidské činnosti. K tomu svádí i přítomnost uměle napřímených vodotečí, které patrně měly za účel zpřístupnit tyto plochy pro lukařské využití. V rámci současných bezlesí se nicméně nacházejí menší plochy, které lze považovat za přirozeně bezlesé. Zda dnešní otevřené plochy (nyní již v důsledku nedávného zalesnění rychle mizející) byly vytvořeny za výraznějšího lidského přispění anebo víceméně kopírují přírodní stav, zůstává však otázkou. Významným negativním vlivem z hlediska ochrany přírody bylo již zmíněné odvodňování rašelin, k němuž docházelo v průběhu 19. století a počátkem století následujícího. TOMANDL (1972) uvádí, že v r bylo na rašeliništích u potoka Blatná v polesí Bedřichov odvodněno šest polí a tato byla zalesněna smrkovými sazenicemi. Je pravděpodobné, že zmíněná pole zahrnují i území rezervace a nelze ani vyloučit, že tyto porosty dosud stojí (stáří por. sk. 449 A 15/6 je udáváno na necelých 160 let, tj. jeho vznik spadá do období kolem roku 1843). Dále TOMANDL (l. c.) píše: V 50. letech minulého století byl stanoven generální odvodňovací plán, podle kterého se pracovalo celá desetiletí. Tak byla odvodněna a zalesněna rozsáhlá zamokřená oblast kolem Blatného potoka v roce 1911 bylo konstatováno, že je v polesí Bedřichov asi bm odvodňovacích příkopů. Hustou odvodňovací síť zachycuje na svém náčrtku i HYSEK (1970) a prakticky totéž lze pozorovat na různě starých leteckých snímcích či dosud přímo v terénu. Toto velkoplošné odvodňování mělo nesporně zásadní vliv na vodní režim lesních půd a následně i na charakter vegetace. Postupně došlo k výraznému zmenšení bezlesí či alespoň jejich bohatému obsazení zakrslými smrky, nízké smrčiny se změnily na vitálnější vzrostlý porost. Rychle tak postupovalo vysýchání a degradace vrchoviště, přičemž tento proces pokračuje i v posledních desetiletích za přispění teplejšího a suššího podnebí a umělého zalesňování bezlesí. Na nejstarším leteckém snímku z r je patrné, že rozsah bezlesí byl tehdy větší než dnes, v některých případech se však jedná spíše o bezlesí paseková (dočasná), což na snímku nelze s jistotou rozlišit. Rozdíl je patrný zejména v jz. části rezervace, kde dnes již zřetelnější bezlesí chybí. Na odvodňovacích příkopech je v té době zdánlivě větší počet nízkých smrků, tento dojem je ale spíše zdánlivý, neboť smrky byly tehdy v lepším stavu a měly mohutnější zdravé koruny než dnes, kdy jsou vesměs dosti poškozené a proschlé. Naproti tomu v současnosti se smrk (spolu s vysazenou klečí) rozšířil i na mezilehlé plochy, které v r byly ještě víceméně volné. Na diskutovaném snímku je ovšem zřejmě hustější porost zakrslých smrčků na velkém bezlesí, které je dnes naopak (vyjma nízké vysazené kleče) takřka bez dřevin. Odvodňovací příkopy nejsou v tomto prostoru patrné. Zřetelně větší je na západní straně širší pruh původní kleče, při jehož vnějším okraji tehdy chyběl souvislejší smrkový porost. Ten se rozšířil až v dalších desetiletích a vnější část klečového porostu postupně zahubil. (Podobný vývoj se odehrál na řadě dalších jizerskohorských vrchovišť.) Na leteckých snímcích z 50. let a z r je stav bezlesí víceméně podobný. Pouze na posledním snímku se v severní části dnešního bezlesí 356 E103 objevuje souvislejší mladý smrkový porost, snad z umělé obnovy. V poválečné době také probíhá zazemňování přítoku Blat- Strana 22

23 Plán péče o PR Nová louka ného rybníka, což se ale týká již jen území vně dnešní hranice rezervace, neboť uvnitř ní již voda nestála ani v r Lesy zájmového území byly v minulosti a zřejmě ještě v polovině 20. století extenzivně hospodářsky využívány. Bližší představu by bylo možné získat podrobným historickým průzkumem. Jistě zde probíhaly přinejmenším toulavé těžby, u vitálnějších porostů v méně zamokřeném terénu lze očekávat intenzivnější zásahy. Historii zásahů lze částečně vystopovat z věku porostů uváděného v LHP (viz tabulka níže). Porosty ovšem většinou nejsou stejnověké, z čehož lze usuzovat, že těžby většinou neměly holosečný charakter, ale byly těženy spíše jen menší skupiny či etáže, případně šlo o selektivní nahodilé těžby. Ty byly prováděny i v posledním půlstoletí, kdy zde již byla vyhlášena přírodní rezervace. V 70. a 80. letech minulého století i sem zasáhla imisně ekologická katastrofa, byť v menší míře než do lesů centrální části Jizerských hor. Škody obalečem modřínovým na konci 70. letech zde sice byly zřetelné, neměly však za výsledek plošné odumírání a těžbu porostů. Závažnější byly pozdější škody způsobené lýkožroutem smrkovým. Ty vedly k silnému poškození části porostů, které pak byly zčásti nebo zcela odtěženy. Rozsáhlé nahodilé těžby probíhaly až do počátku 90. let, později se již jednalo pouze o lokální těžby jednotlivých stromů či jejich skupinek tento stav přetrvává dodnes. Kalamitní holiny byly ve druhé polovině 80. let a v průběhu let 90. zalesněny smrkem ztepilým, převážně neznámého původu, místy též klečí, podružně smrkem pichlavým, v menší míře (později) i břízou karpatskou a jeřábem ptačím. V případě klečových výsadeb z r byly použity sazenice krušnohorského původu (údajně z Grünwaldského rašeliniště), tj. geneticky značně odlišné od původních jizerskohorských populací Pinus mugo subsp. mugo. Tyto výsadby (z okolí Zámecké cesty) byly později označeny za blatku (údaj v LHP na r ) a po dohodě mezi Správou CHKO Jizerské hory a státními lesy mělo dojít k jejich odstranění. Pravděpodobně se tomu tak i stalo, mladá kleč, která se v rezervaci dnes hojně vyskytuje pochází převážně z výsadeb z 90. let (nejnověji dle LHP z r. 1999, kdy byla ve velké míře zalesněna i přirozená rašelinná bezlesí), pouze v jižní části PR (psk 459 E2/1b) se jedná o výsadby z r Tyto mladší výsadby jsou pravděpodobně již krkonošského či jizerskohorského původu. Pokud jde o zmíněné výsadby listnatých dřevin (BRX, JR), tyto byly v průběhu několika let zničeny zvěří dnes v území ještě živoří několik poškozených jeřábů v polorozpadlých plastových ochranách, břízy (bez ochran) dosud přežívají v podobě opakovaně okusovaných pahýlků nejvýše 30 cm vysokých. Je třeba zdůraznit, že do umělé obnovy byly v posledním čtvrtstoletí (ale především v 90. letech) zahrnuty nejen holiny po nahodilých těžbách, ale i více či méně zřetelná přirozená rašelinná bezlesí. Šlo o součást širšího trendu, kdy po velkoplošnému rozpadu lesa v Jizerských horách byla prosazována snaha o postupné dokonalé vyplnění nelesních ploch lesními kulturami (jeden extrém tak vedl k nastolení extrému opačného). Na Nové louce (kde ovšem rozpad lesa vlivem imisně ekologické katastrofy zdaleka nebyl celoplošný) takto byla postižena prakticky všechna bezlesí. Dnes je na téměř všech rašelinných bezlesích přítomna vysazená kleč, která nezřídka úspěšně odrůstá a výhledově může pohltit větší části donedávna víceméně otevřených ploch. Zasvé již vzala formace parkového lesa po obou stranách Zámecké cesty (zejména při jižní straně), kde byl vysazován zejména smrk ztepilý. Zatímco na vrchovištních bezlesích lze dosud postupujícímu zalesnění úspěšně zabránit výřezem kleče, u parkového lesa je podobný zásah vůči smrku hůře realizovatelný i obhajitelný, mj. z toho důvodu, že smrk je zde do jisté míry přirozeně rozšířen a část současných mladých porostů pochází z přirozené obnovy. Strana 23

24 Plán péče o PR Nová louka Tabulka 11: Stáří porostů (etáží) dle LHP a z něj odvozený letopočet vzniku porostní skupina etáž plocha etáže věk rok vzniku 356E 1b 1b 1, E 2 / 1a 1a 0, E 2 / 1a 2 0, E 4 / 2a/ 1 1 0, E 4 / 2a/ 1 2a 0, E 4 / 2a/ 1 4 0, E 4b 4b 0, E 8 / 5 5 1, E 8 / 5 8 0, E 8a/ 1r 1r 0, E 8a/ 1r 8a 0, E12 / 4a/ 1p 1p 0, E12 / 4a/ 1p 4a 0, E12 / 4a/ 1p 12 0, A 1 1 0, A 2 2 0, A 8 8 0, A10 / 4 / 1s 1s 0, A10 / 4 / 1s 4 0, A10 / 4 / 1s 10 0, A15 / 1r 1r 0, A15 / 1r 15 0, A16 / 6 / 1p 1p 0, A16 / 6 / 1p 6 1, A16 / 6 / 1p 16 1, E 2 / 1b 1b 0, E 2 / 1b 2 1, E 2a/ 1a 1a 2, E 2a/ 1a 2a 0, E 3 3 0, E 5a 5a 1, E10 / 5 / 1 1 0, E10 / 5 / 1 5 0, E10 / 5 / , E13 / 1p 1p 0, E13 / 1p 13 0, E , c) myslivost Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zvěře, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. Kromě jelení zvěře se hojně vyskytuje i zvěř srnčí. To se dlouhodobě nepříznivě projevuje na odrůstání listnatého zmlazení a kultur, případně výsadeb jedle bělokoré, časté jsou i škody loupáním a ohryzem na smrkových porostech středního věku. Rašeliniště jsou jelení zvěří tradičně vyhledávaná a škody na porostech jsou zde o to četnější. V zájmovém území je situace poněkud lepší než v nejvyšší části hor, na menším soustřeďování zvěře se zřejmě podílí i celoročně hustý turistický provoz na okolních cestách. Přesto jsou ale škody na porostech (zejména na listnatých výsadbách) nepřehlédnutelné. Přítomnost zvěře znemožňuje odrůstání výsadeb břízy karpatské a jeřábu ptačího, patrné jsou i škody loupáním Strana 24

25 Plán péče o PR Nová louka a vytloukáním (též na kleči). Nad Blatným rybníkem byl zvěří zcela zničen pěkný porost vrby slezské (či jejího křížence) tato pro Jizerské hory význačná dřevina je dnes na horách poměrně dosti vzácná právě z uvedeného důvodu. Na území rezervace se nenacházejí žádná myslivecká zařízení a neprovádí se zde ani přikrmování zvěře. d) rekreace a sport Rezervace leží v těsné blízkosti Šámalovy chaty, která je celoročně velmi vyhledávaným turistickým cílem. Pohybuje se zde značné množství pěších turistů, cykloturistů a v zimě lyžařů. V novější době je zde i poměrně silný automobilový provoz, neboť příjezd na Novou louku není nijak regulován. Samotná rezervace není turisticky zpřístupněna, značené cesty jsou vedeny po jejím jihozápadním a jižním okraji. Zde pak dochází k lokálnímu znečišťování lesních porostů a zejména rušení hlukem. S menší frekvencí je návštěvníky hor využívána i neznačená Zámecká cesta, která prochází přímo rezervací. Významnější negativní vlivy s tím ale spojeny nejsou. e) jiné vlivy Území se nachází pod přetrvávajícím vlivem imisí (depozic) oxidu siřičitého a oxidů dusíků. Vysoký import těchto polutantů způsobil v nedávné minulosti velkoplošný úhyn smrkových lesů a vedl k rozsáhlému poškození lesních půd. Přestože v 90. letech minulého století dramaticky poklesly zejména imise oxidu siřičitého, stále jsou významně překračovány kritické zátěže dusíku i síry pro lesní ekosystémy a půdy jsou hodnoceny jako extrémně narušené acidifikací a nutriční degradací (viz např. HRUŠKA & KOPÁČEK 2005, SCHWARZ et al. 2009). Smrčiny ve vyšších polohách Jizerských hor jsou tak potenciálně velmi zranitelné a jejich další budoucnost zůstává nejistá. To v plné míře platí i pro zájmové území, byť je zde situace poněkud lepší než na rašelinných biotopech, kde smrk přežívá blízko ekologického pesima. PR Nová louka se nachází v níže položené západní části hor, která je výše uvedeným vlivům vystavena poněkud méně než lokality v centrální části pohoří. Přesto je ale ohrožení smrkových porostů kyselými depozicemi značné, což je ostatně zřetelně patrné z jejich současného zdravotního stavu. Depozice negativně ovlivňují i vitalitu rašeliníků a tím i přispívají k degradaci rašelinných biotopů. Významnou roli v dynamice rašeliništních biotopů sehrávají i klimatické změny posledních desetiletí, které vedou k postupnému vysýchání rašelinných profilů a zarůstání bezlesí smrkem. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj /67 dne Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Ptačí oblast Jizerské hory, vyhlášená nařízením vlády č. 605 ze dne 27. října Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou, platnost Územní plán obce Bedřichov je odsouhlasený Správou CHKO JH, která v něm uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK hranice CHKO včetně zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast. Strana 25

26 Plán péče o PR Nová louka 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Tabulka 12 Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Jablonec nad Nisou Výměra LHC v ZCHÚ 32,07 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s. p., LS Jablonec Nižší organizační jednotka revír Přehrada Lesní pozemky, včetně vymezených bezlesí, zaujímají celou výměru rezervace, včetně nevymezeného ochranného pásma. Jedná se o celé lesní dílce 356E, 449A, 459E. Typologické hodnocení. Dle aktuální typologické mapy jsou v území nejvíce zastoupeny SLT 8R, 7R a 7O (v uvedeném pořadí) viz následující tabulku. Tabulka 13: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 Jizerské hory a Ještěd Lesní typ Název LT Přirozená dřevinná skladba* Výměra Podíl (%) (LT) (ha) 6K4 kyselá smrková bučina třtinová SM 4, BK 4, JD 2, JR 0,02 0,06 7O1 svěží jedlová smrčina šťavelová s kapradinami SM 6-7, JD 3, BK +-1 6,02 18,78 a třtinou chloupkatou 7R2 kyselá rašelinná smrčina borůvková SM 9-10, BRP +-1 0,64 2,00 7R3 kyselá rašelinná smrčina bezkolencová SM 9, BR 1 10,11 31,52 8G3 podmáčená smrčina třtinová SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 0,04 0,12 8R1 vrchovištní smrčina suchopýrová SM 8-10, BRP +-1, KOS ,60 45,54 bezlesí 0,64 1,98 Celkem 32,07 100,00 *) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry odvozeny z digitalizované typologické mapy Porovnání přirozené a současné skladby lesa V další tabulce je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních typů v území a pro srovnání připojena současná skladba jako souhrn za druhové skladby stanovené autorem plánu péče pro jednotlivé dílčí plochy. Rozdíly mezi oběma skladbami nejsou zásadní, neboť v obou případech je zcela převažující dřevinou smrk ztepilý. V přirozené skladbě se navíc významnější měrou uplatňuje jedle bělokorá, jejíž výskyt je vztahován k podmáčeným polohám v doprovodu Blatného potoka (SLT 7O). V současné skladbě není jedle přítomna ani ve stopovém množství, což ovšem platí i pro širší území, kde je potenciální zastoupení jedle podstatně vyšší. (Na rašelinných glejích se dnes jedle v Jizerských horách nevyskytuje vůbec i když rekonstrukčně zde snad mohla někdy i převažovat nad smrkem.) Podobnou měrou je v přirozené skladbě zastoupena i bříza pýřitá, popř. karpatská. Recentně se v území vyskytuje sporadicky jen bříza bělokorá a dále živořící výsadby břízy karpatské opakovaně ničené okusem zvěře. Vyšší podíl břízy na přirozené druhové skladbě rašelinných smrčin je ovšem diskutabilní, recentně se bříza (karpatská) vyskytuje ve větší míře jen v NPR Rašeliniště Jizery a NPR Rašeliniště Jizerky, a to ještě ve specifických podmínkách ve vazbě na klečové porosty (resp. ve smrčinách, které se z klečových porostů vyvinuly teprve Strana 26

27 Plán péče o PR Nová louka v posledních cca 100 letech). Důvodem je zde jak světlomilnost břízy, tak i poškozování zmlazení zvěří. Z dalších dřevin se v přirozené druhové skladbě v okrajové míře vyskytuje javor klen, buk lesní, olše lepkavá a jeřáb ptačí, v současné skladbě kromě sporadického jeřábu tyto dřeviny nejsou přítomny. Z nepůvodních dřevin je v současných porostech malou měrou zastoupen i smrk pichlavý. Tabulka 14: Přirozená a současná skladba v území V současné druhové skladbě je po smrku nejvíce zastoupena borovice kleč. Její recentní zastoupení je dle tabulky zhruba čtyřnásobné oproti zastoupení přirozenému, ve skutečnosti je ale nepoměr mnohem větší. Přirozené rozšíření má dnes kleč jen na cca 0,13 ha při západním okraji bezlesí 449 A102. Předpokládaných 0,73 ha je odvozeno z obecného typologického modelu pro Jizerské hory a v daném území evidentně neplatí. Typologická vrstva je navíc vztažena i na plochy bezlesí, jejichž výměra není zanedbatelná (zhruba čtvrtina území). V hodnocení současné skladby jsou přitom zahrnuty jen plochy porostních skupin, nikoliv vylišených bezlesí, na nichž byla kleč často vysazena. Lze tak bez nadsázky uvést, že současné zastoupení kleče v PR Nová louka je řádově (více jak dvacetkrát) vyšší než by odpovídalo přirozenému stavu. Za zmínku stojí i nejasný geografický původ vysazené kleče, kdy v nejstarších výsadbách (z r. 1987) byla identifikována blatka (ve skutečnosti spíše hybridogenní taxon Pinus x pseudopumilio) krušnohorského původu; tyto porosty byly následně odstraněny. Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnaté SM smrk ztepilý 25,13 90,05 26,81 85,28 JD jedle bělokorá 1,81 5,76 KOS borovice kleč 2,72 9,75 0,73 2,32 SMP smrk pichlavý 0,04 0,14 Listnaté BK buk lesní 0,01 0,02 KL javor klen 0,30 0,96 JR jeřáb ptačí 0,01 0, BR bříza (pýřitá, 0,01 0,02 1,77 5,65 karpatská) OL olše lepkavá 0,00 0,01 Celkem 27,91 100,0 31,43 100,0 rozdílná celková rozloha u současné a přirozené skladby je způsobena tím, že v přirozené skladbě jsou hodnoceny i plochy bezlesí Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 64/2011 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A les původní, prales, B les přírodní, C les přírodě blízký, D les kulturní, E les nepůvodní). Vyznačená bezlesí nebyla z principu hodnocena, a to ani v případě, že se na nich vyskytuje nesouvislý stromový porost. V zájmovém území lze identifikovat všechny stupně přirozenosti s výjimkou stupně A. Přibližně stejnou měrou jsou zastoupeny stupně B, C a D, poměrně malé rozšíření má stupeň E. Je ovšem třeba uvést, že hodnocení je vztaženo na celé dílčí plochy, jejichž kvalita nemusí být homogenní. Současně jde o hodnocení multikriteriální, kdy do stejného stupně mohou být sdruženy porosty různých vlastností i různé míry antropického ovlivnění. Do hodnotících kri- Strana 27

28 Plán péče o PR Nová louka térií také nejsou zahrnuty vlivy, které jsou pro zájmové území velmi významné vliv masivního odvodnění rašeliniště a novodobé poškození porostů i celého ekosystému imisemi (kyselými depozicemi) a navazujícími gradacemi škůdců. K jednotlivým stupňům přirozenosti lze ve vztahu k zájmovému území konstatovat toto: A) Les původní prales. Porosty této kategorie v území dnes vylišit nelze, nejblíže má k lesu původnímu klečový porost ve střední části psk 449 B8. Vzhledem k blízkosti osídlení (Šámalova chata) je ale třeba počítat s historickými vlivy člověka i v tomto nevelkém prostoru. Klečový porost se mimoto v posledním století postupně zmenšuje ve prospěch rašelinné smrčiny v důsledku vysýchání rašeliniště, do značné míry způsobeného umělou drenáží. B) Les přírodní. Do tohoto stupně jsou zařazeny nejstarší smrčiny v území, zejména podél Blatného potoka a jeho levostranného přítoku, dále pak starší etážovité smrčiny ve vrchovištní poloze. Jedná se o porosty pravděpodobně vzniklé z přirozené obnovy, alespoň zčásti s původním genofondem smrku, vesměs výrazně nestejnověké až etážovité. Tyto porosty byly ve známé minulosti ovlivňovány nahodilými těžbami, byly z nich těženy i souše, v malé míře mohla být uplatněna i umělá obnova smrku. Nelze ovšem vyloučit, že v dřívější minulosti (v 19. století) se v nich hospodařilo intenzivnějšími způsoby, což by korespondovalo i s rozsáhlým odvodněním. Nejpůvodnější se jeví porosty při Blatném potoce, kde se nachází řada vzrostlých smrků i přes 30 m vysokých a ve věku kolem 150 let. Celkově je ovšem třeba říci, že porosty v rezervaci jsou vesměs mnohem mladší a na rozdíl od jiných rašelinišť v Jizerských horách se zde nevyskytují skutečně staré stromy (či alespoň souše) ve věku kolem 200 let. C) Les přírodě blízký. Porosty tohoto stupně zaujímají zhruba čtvrtinu území rezervace. Jsou sem zahrnuty smrkové porosty středního a vyššího věku, které byly v nedávné době ovlivněny umělou obnovou nebo nahodilými těžbami. D) Les kulturní. Tento stupeň přirozenosti je v rezervaci zastoupen nejvyšší měrou. Jedná se většinou o mladé porosty smrku a kleče, kde důvodem tohoto hodnocení byla přítomnost kleče jako stanovištně nepůvodní dřeviny v plošném podílu %. Kleč je zde za stanovištně nepůvodní dřevinu považována i tehdy, když s ní obecný model přirozené skladby počítá. To se týká i druhého největšího rašelinného bezlesí v území, které je evidováno jako lesní porost (psk 356 E4/2a/1). Podobně negativně je třeba hodnotit zalesnění parkového lesa při levém břehu Blatného potoka u Zámecké cesty (psk 459 E2a/1a). E) Les nepůvodní. Sem byly zařazeny dvě dílčí plochy mladé porosty s vysokým podílem kleče severně od Zámecké cesty. Analogicky by bylo možné hodnotit menší část psk 459 E2/1b v jižní části rezervace. Tabulka 15: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů stupeň přirozenosti plocha ha % podíl A les původní (prales) B les přírodní 8,79 27,40 C les přírodě blízký 8,05 25,09 D les kulturní 9,67 30,15 E les nepůvodní 1,39 4,35 bezlesí nehodnoceno 4,17 13,02 celkem 32,07 100,00 Strana 28

29 Plán péče o PR Nová louka Tabulka 16: Stupně přirozenosti dle dřívější metodiky (pouze na základě druhové skladby) stupně přirozenosti plocha v ha % plochy 1 (nejvyšší) 26,07 81,80 2 4,04 12,68 3 0,59 1,85 4 1,17 3,67 5 (nejnižší) celkem 31,87 100,00 tabulka převzata z předchozího plánu péče Tabulka 17: Věková skladba porostů dle tříd, dle údajů LHP přepočteno k r věková třída plocha ha % plochy ,18 32, ,88 13, ,07 18, ,91 10, ,90 3, ,79 6, ,42 1, ,00 7, ,77 6,34 celkem 27,92 100, Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V plánu péče na období byla stanovena řada opatření, zejména zalesnění na celkové ploše 15,23 ha (první i druhé zalesnění, včetně podsadeb). Vedle smrku ztepilého byla k zalesnění ve velké míře navržena i borovice kleč a bříza karpatská. Dále byl navržen výběr souší; výchovné a obnovní těžby nebyly uvažovány. V LHP byla předepsána obnovní těžba na celkem 8,5 ha, z toho 6,0 ha v porostu 356 E, tj. v severní části rezervace. Tento rozsah zřejmě nebyl naplněn, v uvedeném období ale doznívaly nahodilé těžby z předchozích let. Návazně pak probíhalo zalesnění holin a porostních mezer smrkem ztepilým klečí a břízou karpatskou. V rozporu s plánem péče byla kleč vysazována ve velkém rozsahu i na plochy přirozených bezlesí (v té době ještě většinou jako bezlesí nevymezené). V plánu péče na roky byly formulovány následující obecné zásady managementu: 1. Větší rašelinné louky vyčlenit z porostů jako trvalá bezlesí a dále na nich již nehospodařit. 2. Z rašelinných luk a dalších přirozených bezlesí vytrhat veškerou vysazenou kleč. 3. Zachovat charakter parkového lesa v rámci por. sk. 459 D 12, tj. vyřezat, případně prořezat stávající smrkové výsadby, vyloučit též účast kleče. 4. Stávající kultury podle potřeby vylepšit smrkem místního původu, autochtonní smrk vysadit i na existujících či vznikajících holinách. Strana 29

30 Plán péče o PR Nová louka 5. Do mladých porostů (převážně kultur) podle možnosti zavést příměs jeřábu, veškeré výsadby individuálně chránit. 6. Nevysazovat dále kleč ani břízu karpatskou. 7. Z kultur postupně vyřezat kleč a smrk pichlavý. 8. Neplánovat výchovné zásahy v polohách rašelinných smrčin. Realizaci uvedených opatření lze hodnotit následovně: Ad 1) Bezlesí byla v lesnických mapách vylišena pouze v případě zřetelně ohraničených ploch bez souvislejšího smrkového porostu. Vylišeno bylo zejména největší bezlesí východně od Šámalovy louky, dále pak přeplavované bezlesí při pravém břehu Blatného potoka nad Zámeckou cestou a pět drobných bezlesí v severní části území. Další plochy vymezeny nebyly. Ad 2) Opatření nebylo realizováno (ani zahrnuto do LHP) a kleč na bezlesích pozvolna odrůstala. Hrozí tak, že v perspektivě několika desetiletí bezlesí více či méně nepůvodní klečí zarostou. Ad 3) Ani tento požadavek nebyl splněn, následkem čehož uměle založené mlaziny rychle odrůstají a parkový les se zvolna stává minulostí. Ad 4) Vylepšení je v LHP navrhováno pouze v psk 459 E2/1b na JV rezervace (SM 60 %, JR 40 %). Skutečný rozsah zalesnění není autorovi plánu péče znám. V některých dílčích plochách jsou patrné i převážně uschlé podsadby smrku, které však mohou pocházet ještě z předchozího decenia. Ad 5) Výsadba jeřábu je v LHP navržena pouze v psk 459 E2/1b, kde je dnes lze také dohledat. Jedná se však o stromky v polorozpadlých plastových ochranách, značně poškozené zvěří. Ad 6) Požadavek byl dodržen. Ad 7) K redukci KOS a SMP zatím zřejmě nedošlo. Podíl SMP je v rezervaci velmi nízký a nepředstavuje větší problém. Ad 8) Ve stávajícím LHP je předepsána pouze prořezávka v psk 449 A2. Zda byla prořezávka již provedena, není zřejmé. V daném případě nicméně není prořezávka na závadu. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Lesní porostní mapa Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá. Strana 30

31 Plán péče o PR Nová louka 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les ochranný převážně 7R, 8R, 7O Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 7R,8R SM 10 BR, JR 7O SM 9-10 JD+, BR, JR A porostní typ B porostní typ zachovalý smrkový, s rašelinnými bezlesími Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný jednotlivý (bezzásahový režim) smrkový mlazinový, zčásti s náhradními dřevinami výběrný jednotlivý (bezzásahový režim) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přirozeně diferencovaný porost bez hospodářského usměrňování Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií s úplným vyloučením obnovní těžby přirozeně diferencovaný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem a tolerováním případných světlin, bez náhradních dřevin u vitálních porostů možný jednotlivý, případně skupinovitý výběr, preferována je bezzásahovost, s omezením na nahodilé těžby Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pouze přirozená obnova, s tolerováním mezer a světlin (výjimka ze zákonné lhůty na zalesnění), které jsou přirozeným projevem stanoviště a porostní dynamiky Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií úplné odstranění nepůvodní KOS z ploch přirozených bezlesí a ředin; jinak porosty bez výchovy Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií kůrovcová ohniska sanovat obvyklým způsobem: napadené stromy po projednání a schválení rozsahu OOP smýtit, odkornit a ponechat na místě; s vyloučením prostředků chemické ochrany; umisťování feromonových lapačů pouze v okrajových částech území přirozená obnova smrku bez vylepšování, s tolerováním mezer a světlin (výjimka ze zákonné lhůty na zalesnění), které jsou přirozeným projevem stanoviště a porostní dynamiky, lokální vnášení JD, BK, JR redukce nepůvodních dřevin zejména KOS, přednostně úplná likvidace KOS z ploch přirozených bezlesí a ředin; nerovnoměrné prořezávky uměle založených mladých porostů, přirozeně vzniklé mlaziny lze ponechat bez zásahu; výsadby JD, BK a JR účinným způsobem chránit před zvěří dtto, vzhledem k nízkému věku připadá v úvahu pouze výřez mlazin souvisleji napadených lýkožroutem lesklým Strana 31

32 Plán péče o PR Nová louka Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií po posouzení menší objemy kalamitní hmoty bez zpracování, aktivní kůrovcové smrky po ošetření ponechat v porostu, dle možností podobně postupovat i v případě rozsáhlejší kalamity Poznámka směrnice pokrývá celé území rezervace; neprovádět odvodnění lesních porostů a bezlesí, ani údržbu stávajícího melioračního systému dtto b) péče o živočichy V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin je vhodné pokračovat v údržbě a obnově hnízdních budek pro sýce rousné. c) péče o útvary neživé přírody Obnovit vodní režim vrchoviště v sz. části území přehrazením odvodňovacích příkopů (psk 356 E4/2a/1). Nenarušovat přirozený charakter vodních toků. Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Zásady managementu jsou shrnuty v tabulce rámcové zásady v předchozí kapitole a pro jednotlivé dílčí plochy (porostní skupiny a jejich oddělené části) rozpracovány v tabulce T1 v příloze. Navrhovaná opatření jsou malého rozsahu a spočívají zejména v nápravě nevhodných zásahů z nedávné minulosti. To se týká především požadavku na úplné odstranění klečových výsadeb na všech plochách přirozených bezlesí (i nevylišených v obrysové mapě zejména rozsáhlého a nezřetelně ohraničeného bezlesí v rámci psk 356 E4/2a/1). Tento požadavek je kategorický, neboť sleduje zachování podstaty nejcennějšího vegetačního útvaru v území, který byl navíc již dříve redukován z hlediska ochrany přírody nevhodnými zásahy za současného přispění klimatických změn. Odstranění kleče z bezlesí bylo požadováno již v minulém plánu péče, dosud však provedeno nebylo. Mezitím nepůvodní kleč různou měrou odrůstala, což mj. znamená, že její odstranění bude pracnější. Pro zachování jednoho z nejcennějších bezlesí v území (psk 356 E4/2a/1) navrhuji rovněž přehrazení většího počtu (více jak deseti) odvodňovacích příkopů, které zjevně významnou měrou přispívají k vysýchání starého vrchoviště. Technické řešení by mohlo být obdobné jako v případě nedávných hydromelioračních opatření na Klugeho louce v NPR Rašeliniště Jizerky, jen hrázek zde bude asi třeba vystavět větší počet. Realizaci záměru by měla předcházet studie, jejíž součástí bude i výškopisné zaměření (nivelace) vrchoviště. Vhodné je i komplexnější šetření vodního režimu v celé rezervaci s přihlédnutím k možnostem revitalizačních opatření. V případě náplavových bezlesí u Zámecké cesty (převážně při levém břehu Blatného potoka) není odstranění výsadeb navrhováno Důvodem je to, že tato bezlesí jsou jen nezřetelně odlišena ( parkový les ), zalesnění bylo provedeno převážně smrkem ztepilým (severně od cesty ale převážně klečí), který je v mlazinách z menší části i původem z přirozené obnovy. Smrkové mlaziny jsou již odrostlé a volně zapojené a jejich výrazná redukce by mohla být Strana 32

33 Plán péče o PR Nová louka vnímána kontroverzně. Nejjednodušším a snad akceptovatelným řešením, jak s těmito plochami naložit, je vyloučení dalších aktivních zásahů (prozatím jen na dobu platnosti tohoto plánu péče), tj. nejen prořezávek, ale i zalesnění. Stejný postup navrhuji uplatnit i u převážně klečových porostů severně od cesty. Lze předpokládat, že se struktura porostů postupně sama upraví a pokud zde dosud panují ekologické podmínky pro existencí otevřené či alespoň rozvolněné formace, porost získá tento charakter. Po určité konsolidaci porostu (za cca let) bude možné přistoupit k výřezu kleče, neboť ta je zde dřevinou místně nepůvodní a lze ji akceptovat pouze jako dřevinu přípravnou. Prořezávky omezeného rozsahu lze uskutečnit zejména v jv. části území (psk 459 E2/1b), kde by měly být využity i k výrazné redukci kleče a k úplnému odstranění smrku pichlavého. V sušších partiích této porostní skupiny přichází v úvahu i dosadba jeřábu, případně též buku a jedle. Tyto dřeviny je nutno účinným způsobem chránit před zvěří (dosud použitý typ individuálních ochran se ukázal jako zcela nevyhovující). Probírky ani obnovní těžby nejsou v PR Nová louka navrhovány ani do budoucna předpokládány. Porosty by měly být ponechány samovovolnému vývoji, nejvýše s nahodilými těžbami v nezbytném rozsahu. Snahou je zachování celistvosti porostů a minimalizace vyklízené hmoty. Jednotlivé vývraty či zlomy se nezpracovávají, stejně jako souše. Aktivní kůrovcové smrky jsou sanovány na místě, kmeny jsou po odkornění ponechány v porostu, ideálně v plné délce. Použití chemických prostředků (insekticidů, popř. jiných chemických přípravků) není přípustné. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno ve formální šíři 50 metrů po celém obvodu rezervace. Nacházejí se zde lesní porosty různého typu, většinou nižší kvality než porosty v rezervaci. Výjimku tvoří podmáčené a rašelinné smrčiny při východní hranici rezervace. Jejich rozsah byl ale již dosti zmenšen předchozími těžbami v nedávné době obnovní těžbou psk 459 F14/2a. Severně ležící psk 459 D15/2/1 dosud nebyla těžena a lze doporučit, aby zde bylo od jakýchkoliv úmyslných těžeb upuštěno. Důvodem je jak přímá návaznost na analogické porosty v rezervaci, tak i skutečnost, že jde dnes již o jeden z mála takto starých a přírodě blízkých smrkových porostů v širším zájmovém území. U dalších porostů v ochranném pásmu je žádoucí jejich šetrné obhospodařování, s vyloučením rozsáhlejších obnovních těžeb. V současnosti se to týká severní části rezervace, po jejím obvodu se prostírají smrkové kmenoviny; v dalších částech území se nacházejí většinou porosty mladého věku (výjimkou je jz. část území, kde lesy ochranného pásma odděluje široká cesta). 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice rezervace dosud nebyly geodeticky zaměřeny a jsou tak odvozeny pouze od hranic lesních dílců. Určitá nejasnost tak vzniká v západní části území, kde docházelo v minulosti k drobným posunům hranic lesních porostů a jejich přesahu na nelesní parcely. Tento stav je třeba řešit geodetickým zaměřením, které by však mělo v maximální možné míře respektovat existující hranice JPRL a nemělo by vymýšlet hranice nové, neodpovídající tradici a zjevným přírodním předělům. Strana 33

34 Plán péče o PR Nová louka Rezervace je v terénu vyznačena obvyklým způsobem pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem. Dle starších mapových podkladů bylo po obvodu území osazeno 12 těchto tabulí. Současný stav nebyl autorem plánu péče detailně sledován (zaznamenáno bylo 9 tabulí, nebyla však sledována celá hranice ZCHÚ), byla však zjištěna absence jedné tabule (zřejmě v důsledku zcizení) na Zámecké cestě poblíž Šámalovy louky. Další zjištěné tabule se nacházely v dobrém stavu, stejně jako pruhové značení, které bylo obnoveno zřejmě teprve relativně nedávno. Pravidelné obnovy značení je třeba provádět v intervalu cca 5 let nebo operativně dle potřeby (v případě poškození či zcizení hraničních tabulí). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Po geodetickém zaměření rezervace provést její nové vyhlášení v upřesněných hranicích a aktuální parcelní situaci. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Samotná rezervace není turisticky zpřístupněna, intenzivní turistický ruch se ale odehrává po jejím obvodu, resp. v její blízkosti (Šámalova chata). V novější době je poměrně dosti frekventována Zámecká cesta (bez turistického značení) procházející přímo rezervací. Na předměty ochrany nemá ale toto turistické zatížení zásadnější negativní vliv. Regulace tedy není nutná. Současně však nelze ani doporučit další zpřístupnění území např. vedením turistických tras po Zámecké cestě. Málo vhodné je i případné vybudování naučné stezky, jak to bylo uvažováno v 60. letech minulého století. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V současnosti jsou při turistické cestě na jz. okraji rezervace instalované dvě informační tabule zprostředkující základní údaje o PR Nová louka. Tento stav lze považovat za plně dostačující. Tabule je třeba udržovat v dobrém stavu dle potřeby opravit či vyměnit (nejméně 1x za 10 let). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provést hydrologický průzkum nejlépe v celém rozsahu rezervace a posoudit vliv staré drenážní soustavy na vodní režim území. Na základě tohoto průzkumu pak navrhnout opatření ke zvýšení hladiny podzemní vody v sz. části území, případně i na dalších místech. V souvislosti s revitalizací vodního režimu zahájit pravidelný hydrologický a vegetační monitoring. Provést dosud chybějící systematický průzkum střevlíkovitých a drabčíkovitých brouků a obratlovců. Dílčí výzkumy provádět dle aktuálních potřeb a zájmu badatelů. Autor tohoto textu založil v PR Nová louka 4 trvalé snímkové plochy, které by měly být pravidelně sledovány v intervalu cca 5 let. Strana 34

35 Plán péče o PR Nová louka 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy geometrické zaměření rezervace ,- hydrologický průzkum, monitoring ,- obnova vodního režimu v psk 356 E4/2a/1 (bezlesí), ,- včetně zpracování projektu obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x ,- obnova informačních tabulí ,- zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy nadstandardní lesnické zásahy* , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- *) výřez nepůvodní kleče, přednostně z přirozených bezlesí, výsadby JR, BK, JD s individuálními, případně skupinovými ochranami, výměna nevyhovujících ochran u stávajících listnatých výsadeb rozsah těchto prací (výsadeb) je třeba přizpůsobit dostupným finančním prostředkům, uvedená částka je hrubě orientační 4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (1992?): Návrh způsobů řízení a vývoje v chráněném území: SPR Nová louka. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. MŽP ČR, Praha. DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 pp. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašelinišť v Jizerských horách. Mskr. [Dipl. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přír. Fak. UK, Praha, 138 pp.] HOUŠKOVÁ E. (1988): Státní přírodní rezervace Nová louka. Botanický inventarizační průzkum. Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] HRUBÝ K. (1963): Významnější lepidoptera Wünschovy sbírky v Severočeském muzeu. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 2 (1962): HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. Ministerstvo životního prostředí, 24 p. HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy. Academia, Praha. HYSEK A. (1970): Fyzickozeměpisné poměry jizerských hor a SPR Nová louka s přihlédnutím k zoogeografii. Ms. [Rigor. Pr., depon. in: Knih. Kat. Geogr. Přír. fak. UK, Praha] CHALOUPSKÝ J.[red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List Liberec. Ústř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) Ústř. Ústav Geol., Praha. Strana 35

36 Plán péče o PR Nová louka CHVOJKA P. (2008): Chrostíci (Trichoptera) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JEŽEK J., VONIČKA P. & PREISLER J. (2008): Koutulovití (Diptera: Psychodidae) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. Preslia, Praha, 67: KOCOURKOVÁ J. (2001): zpráva o výzkumu lichenoflóry Jizerských hor za rok Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. & MAREK J. (1999a): Příspěvek k poznání současné fauny motýlů (Lepidoptera) Jizerských hor. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: KRAMPL F. & MAREK J. (1999b): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. & MAREK J. (2001): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KRAMPL F. (2000): Zpráva o výzkumu lepidopter Jizerských hor v roce Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda, Praha, 23: KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: LAUTERER P. (2001): Mery (Sternorrhyncha, Psylloidea) Jizerských hor. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 22: Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou na roky MACEK J. (2009): Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MAREK J. & KRAMPL F. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) přírodní rezervace Nová louka. Nepubl. manuskript, uložen na Správě CHKO Jizerské hory, Liberec, 30 pp. MELINGEROVÁ M. (1997): Flóra, vegetace a životní podmínky na vybraných mokřadech v CHKO Jizerské hory. Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec & Knih. Fak. ŽP UJEP Ústí nad Labem] MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: České země. List M-33-X Liberec. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MOCEK J., VONIČKA P. & PREISLER J. (2008): Hrbilkovití (Diptera: Phoridae) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, MÜLLER J. (1936): Lesní typy Jizerských hor. Lesn. Pr., Praha, 15: NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1: ). Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. Sborn. Severočes. Mus., Liberec, Přír. Vědy, 2: NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. Strana 36

37 Plán péče o PR Nová louka PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha ] PLOCEK A. ( ): Květena Jizerských hor Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokončeno]. PREISLER J. & BARTÁK M. (2008): Mušenkovití (Diptera: Lonchopteridae) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. Arch. pro přírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). ROZEOVÁ A. (1965): Přírodní rezervace Nová louka- Ms., 78 pp. [Dipl. Pr., Ped. Inst. Liberec] RUS I. (1999): Příspěvek k poznání vážek (Odonata) CHKO Jizerské hory. Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: RYBNÍČKOVÁ E. (1985): Dřeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru. Ms. [Doktorská Dis. Pr., depon. in Bibl. Bot. Inst. Acad. Sci. Rep. Boh., Průhonice u Prahy] SCHWARZ O., HOŠEK J., ANDĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISTER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. Lesnická práce, 34 p., 11 mp. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, SOFFNER J. (1924): Über die Schmetterlingsfauna des Isergebirges und seines Vorgeländes. Mitt. Ver. Naturfreunde, Reichenberg, 46: SOFFNER J. (1927): Kleinschmetterlinge aus dem Isergebirge. Z. Ent. Ver. Schles. Insektenkunde, 15 (4): 6 9. STERNECK J. & ZIMMERMANN F. (1933): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II. (Microlepidoptera). Selbstverlag, Karlsbad, 168 pp. SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severočes. Mus., Liberec. ŠEVČÍK J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobytkovití), Keroplatidae, Bolitophildae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae (stružilkovití) Jizerských hor. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1968): Význam dřeva pro sklářské hutě v Jizerských horách. Ars Vitraria, 2: TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. Knižnice Jizerských hor, Severočes. Mus., Liberec, 12: TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List Liberec. Český Geol. Ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. Praha. VLK R., HOLUŠA J. & KOČÁREK P. (2008): Kobylky (Orthoptera: Ensifera) a saranče (Orthoptera: Caelifera) Jizerských hor. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds] (2008): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 26: Strana 37

38 Plán péče o PR Nová louka VONIČKA P. & PREISLER J. [eds] (2009): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy 27: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. WALDHAUSEROVÁ I. (2006): Inventarizace vážek (Odonata) na vybraných rašeliništích (NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Čihadla, PR Klečové louky a PR Černá jezírka) Jizerských hor v zájmovém území PSLJH. Nepublikovaný strojopis, uložen na Agentuře ochrany přírody Správě CHKO Jizerské hory v Liberci, 7 pp. WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Inventarizační průzkum vážek (Odonata) na vybraných lokalitách Jizerských hor v roce Nepublikovaný strojopis, uložen na na Agentuře ochrany přírody a krajiny Správě CHKO Jizerské hory v Liberci, 9 pp. 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO chráněná krajinná oblast, EVL evropsky významná lokalita, IO individuální ochrana, JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa, LHC lesní hospodářský celek, LHE lesní hospodářská evidence, LHP lesní hospodářský plán, LT lesní typ, OP ochranné pásmo, PR přírodní rezervace, psk porostní skupina, SLT soubor lesních typů, SPR státní přírodní rezervace, ZCHÚ zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BO borovice lesní (Pinus sylvestris) BOP borovice pokroucená (Pinus contorta) BR bříza bělokorá (Betula pendula) BRX bříza karpatská (Betula carpatica) JD jedle bělokorá (Abies alba) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) KL javor klen (Acer pseudoplatanus) KOS borovice kleč (Pinus mugo, včetně vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata) MD modřín opadavý (Larix decidua) SM smrk ztepilý (Picea abies) SMP smrk pichlavý (Picea pungens) 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, Stráž pod Ralskem listopad 2011 Zoologické části textu (vč. přílohy S5) zpracoval ing. Pavel Vonička, Severočeské muzeum Liberec. Strana 38

39 Plán péče o PR Nová louka PŘÍLOHY Tabulky: Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 Lesnická mapa typologická Příloha M5 Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Lesní porostní mapa Příloha M7 Historické mapy Ostatní: Příloha S1 Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2 Floristický přehled Příloha S3 Popisy vymezených přirozených bezlesí Příloha S4 Popisy dílčích ploch z předchozího plánu péče z r Příloha S5 Zoologické poznámky Strana 39

40 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T1 JPRL dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 356E1b 1 0,75 1B KOS 5-6, SM 4-5, 2 E bez zásahů, výhledově redukce KOS a sv. část psk SMP SMP 356E1b 2 0,64 1B KOS 6-7, SM 3-4 1,5 E bez zásahu střední (jz.) část psk 356E1b 3 0,21 1B SM 10 3/1 D bez zásahu menší jz. část psk 356E2/1a 4 0,31 1A SM 10 5/1 D bez zásahu jižní část psk 356E2/1a 5 0,33 1B SM 10 4 D bez zásahu sz. část psk 356E2/1a 6 0,06 1A SM 10 5 D bez zásahu malá východní část psk 356E4/2a/1 7 2,33 1A SM 6-7, KOS /5/1 D přehrazení odvodňovacích příkopů (nejlépe 2 všech), úplný výřez KOS 356E4b 8 0,02 1A SM C bez zásahu drobná část u Zámecké cesty 356E4b 9 0,57 1A SM C bez zásahu východní část 356E4b 10 0,09 1A SM C bez zásahu sz. část psk 356E4b 11 0,07 1A SM C bez zásahu jz. část psk 356E8/5 12 1,02 1A SM 10 20/13/ B bez zásahu západní část psk 6/2 356E8/5 13 0,89 1A SM 10 (KOS) 18/12 C výřez KOS na bezlesí, jinak bez zásahu 2 východní část psk 356E8a/1r 14 0,17 1A SM 10 18/3 D bez zásahu malá sz. část psk 356E8a/1r 15 0,12 1A SM 10 18/3 C bez zásahu malá část při jižním okraji severního výběžku PR 356E8a/1r 16 1,13 1A SM 10 18/2 C bez zásahu hlavní část psk 356E12/4a/1p 17 1,30 1A SM 10 30/18/ B bez zásahu větší severní část psk 3 356E12/4a/1p 18 0,49 1A SM 10 (JR) 22/18/ C bez zásahu menší jižní část psk 5 356E ,03 - bez zásahu, nezalesňovat! 356E ,03 - úplný výřez nepůvodních KOS 1 356E ,60 (SM, KOS) - výřez nepůvodní KOS, dále nezalesňovat 1 356E ,02 - bez zásahu, nezalesňovat 356E ,14 - výřez nepůvodní KOS 1 356E ,06 - bez zásahu 356E ,06 - bez zásahu

41 JPRL dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 449A1 26 0,45 1B SM 10, KOS 4 D bez zásahu 449A2 27 0,48 1B SM 10 6 D bez zásahu 449A8 28 0,76 1A SM 7.5, KOS B bez zásahu větší sz. část 449A8 29 0,13 1A SM B bez zásahu menší jižní část 449A10/4/1s 30 0,56 1A SM 10 6 B bez zásahu 449A15/1r 31 0,07 1A SM 10 16/3 C bez zásahu malá severní část psk 449A15/1r 32 0,18 1A SM 10 18/1 C bez zásahu jižní část psk 449A15/1r 33 0,06 1A SM C bez zásahu střední část psk 449A16/6/1p 34 3,58 1A SM 10 28/18/ B bez zásahu hlavní (jižní) část psk 2 449A16/6/1p 35 0,41 1A SM 10, KOS, JR 23 B bez zásahu menší sz. část psk 449A ,87 - odstranit nepůvodní kleč v ploše (vzrostlejší 1 porost při západním okraji pone- chat!!!) 449A ,05 - bez zásahu 449A ,12 - bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat stávající nezpevněný povrch a profil cesty 459E2/1b 39 2,87 1B SM 7-8, KOS 2-3 5/1 D prořezávka, postupná redukce KOS, odstranit 3 (SMP, JR) vtroušený SMP, doplnit kvalitní IO k perspektivním JR v jižní části psk, případně vysadit nové JR, JD 459E2a/1a 40 2,47 1B SM 9-10, SMP, KOS+ 7/2 D bez návrhu nepokračovat v zalesňování 459E3 41 0,30 1A SM 10, BR, JR 8 C bez návrhu 459E5a 42 0,09 1A SM C bez zásahu 459E5a 43 1,00 1A SM C bez zásahu jihozápadní (největší) část 459E5a 44 0,20 1A SM C bez zásahu jihovýchodní část psk 459E10/5/1 45 1,04 1A SM 10 18/15/ C bez zásahu, vylišit bezlesí E13/1p 46 0,89 1A SM 10 28/3 B bez zásahu hlavní část psk 459E13/1p 47 0,15 1A SM B bez zásahu malá sv. část psk 459E ,72 1A SM 10 20? C bez zásahu, nezalesňovat 459E ,07 - bez zásahu

42 JPRL dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah nal. poznámka plocha v ha výška přir. 459E ,09 - bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat stávající nezpevněný povrch a profil cesty 449A8 51 0,02 1A SM bez zásahu izolovaná jz. část 459 D15/2/1 (ochranné pásmo) ponechat tuto psk jako clonu i pokračování cenných porostů v rezervaci bez obnovních těžeb Poznámka: Popis dílčích ploch je obsažen v příloze S1. Vysvětlivky: JPRL jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. stupeň přirozenosti dle metodiky (A les původní, B přírodní, C přírodě blízký, D kulturní, E nepůvodní); nal. naléhavost, zásah: 1 naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 vhodný, 3 možný, zbytný.

43 Pøíloha M1 Orientaèní mapa území na podkladu Základní mapy ÈR 1:50 000, s vyznaèením polohy dalších ZCHÚ NPR Jizerskohorské buèiny PR Ptaèí kupy PR Nová louka PR Èerná hora PR Klikvová louka Kilometers km 1:50000 Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice CHKO Jizerské hory hranice ptaèí oblasti Jizerské hory hranice EVL

44

45 Pøíloha M3 Mapa dílèích ploch na podkladu aktuální ortofotomapy - (c) ÈÚZK Legenda: 44 hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice dílèích ploch ( lutá èísla) základní vrstevnice: 100 m 20 m 10 m Meters m 1:6000

46 Pøíloha M4 Lesnická mapa typologická 7O1 8G3 7R3 6K4 6K4 7R3 8G3 6S1 8G3 7R2 8R1 7R3 6N4 7O1 6Z 6K4 8R1 8R1 8G3 7R Meters m 1:6000 Legenda pøírodní rezervace ochranné pásmo lesní typy vrstevnice: 100 m m

47 Pøíloha M5 Mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù 1: Meters m Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma vrstevnice: 100 m m stupnì pøirozenosti: A les pùvodní B les pøírodní C les pøírodì blízký D les kulturní E - les nepùvodní

48 Příloha M6 Mapa vlastnického separátu Jablonec nad Nisou, LHC: platnost : od do Lesní porostní mapa Vlastník : oddělení : 356 * M 11:: hranice přírodní rezervace jsou pro lepší čitelnost vyznačeny modrou čarou

49 Pøíloha M7 Mapa pøirozených bezlesí 1:6000 N18 N06 N05 N19 N04 N11 N01, N03 N02 N21 N08 N07 N10 N09 N12, N13 N14 N16 N15 N17 Legenda: pøirozená bezlesí (2001) hranice rezervace ochranné pásmo základní vrstevnice: 100 m m Meters m

50 Příloha S1 PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí. Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případě malých DP s podobnými vlastnostmi je v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupině či stejně označenému bezlesí. Legenda: ZCHÚ název ZCHÚ s připojením zkratky kategorie, v případě vymezeného ochranného pásma OP DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslušného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, případně bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou dílčí plochy v něm zařazeny až za DP ve vlastní rezervaci. Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP). LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (LHC) zde vždy Jablonec. Odd.: číslo lesního oddělení. Dílec: označení lesního dílce. Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP ( ). Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. severní část ). U celistvých porostních skupin není vyplněno nic. Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů svažitost, případně orientace svahů, zamokření a přítomnost horninových výchozů, případně další významné skutečnosti. Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto případech: a) horní etáž je již bez živých stromů, tvořená pouze zbytkovými soušemi, v krajním případě i zcela chybí; b) etáže nelze jednoznačně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení. Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli charakteristika porostu. Zde je třeba upozornit, že porosty ve sledovaných lokalitách jsou často výškově velmi nejednotné a z tohoto důvodu mají uváděna čísla pouze orientační význam. Výšky porostů byly v terénu zjišťovány odhadem a laserovým výškoměrem (u vyšších stromů). Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, případně je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř. (zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z jednorázového šetření na daných plochách v létě r. 2011, v omezené míře s doplněním poznatků z dřívějších let. Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je dokumentováno jen ve stručnosti, s uváděním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druhů. Použity jsou též zkratky rostlinných společenstev (rašelinných bezlesí) viz níže. Návrh opatření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Označení bez návrhu znamená, že z hlediska předmětu ochrany není zásah potřebný, lze však akceptovat případný hospodářsky motivovaný zásah (týká se to zejména výchovných těžeb). Označení bez zásahu znamená důrazný požadavek na vyloučení zejména těžebních zásahů. Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A les původní, B les přírodní, C les přírodě blízký, D les kulturní, E les nepůvodní). 1

51 V nejednoznačných případech je uvedeno hraniční hodnocení (např. B-C), v mapovém výstupu je zpravidla zobrazeno nižší ze dvou možných hodnocení. Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, případně jiné významné skutečnosti. Dílčí plocha 2001: pořadové číslo dílčí plochy v plánu péče z r pro snadné vyhledání v příloze S2. I přes jistou subjektivitu (a tedy nepřesnost) popisů umožňuje přiřazení starších popisů porovnat vývoj porostů za uplynulých deset let. V případě, že se hranice dílčích ploch kryjí pouze částečně, je za číslem dílčí plochy uvedena hvězdička. To platí jen v případě zásadního nesouladu hranic. Zkratky rostlinných společenstev na rašelinných bezlesích V popisech dílčích ploch i vylišených bezlesí (viz další příloha) jsou použity zkratky pracovních názvů obvyklých rostlinných společenstev jizerskohorských rašelinišť, které byly autorem poprvé použity v r Jedná se o jednoduché, téměř fyziognomické označení vycházející z dominanty bylinného patra a s obecného označení mechového patra substantivem Sphagnetum, bez rozlišování druhů rašeliníků. Kde je to vhodné, jsou použity zavedené názvy asociací (v řadě případů je ale výstižnější použití výše zmíněných pracovních názvů. CcS Carici canescentis-sphagnetum (pracovní označení). Společenstvo výrazných mokřin až třasovisk, s převažující Carex canescens, obvykle za doprovodu dalších druhů, jako Agrostis canina, Calamagrostis villosa, Carex echinata, C. nigra, C. rostrata, Deschampsia cespitosa, Holcus mollis, Viola palustris aj. V mechovém patře převládá Sphagnum fallax, S. riparium, Polytrichum commune. ClmS Calamagrostio villosae-sphagnetum (pracovní označení). Společenstvo stinných mokřin, zčásti pasekového původu, s dom. Calamagrostis villosa v E1 a Sphagnum fallax, případně i Sphagnum girgensohnii v E0. CnS Carici nigrae-sphagnetum (pracovní označení). Společenstvo pramenných poloh (přechodových rašelinišť) s dominantní Carex nigra, blízké as. Carici rostratae-sphagnetum apiculati. V E0 zpravidla dominuje Sphagnum fallax. CrS Carici rostratae-sphagnetum apiculati, včetně mezotrofnějších typů se Sphagnum riparium. EaS Eriophoro angustifolii-sphagnetum (pracovní označení). Jde o typické společenstvo mělkých, periodicky či trvale zvodnělých šlenků s vůdčím suchopýrem úzkolistým. Někdy bývá řazeno pod Eriophoro vaginati- Sphagnetum recurvi. V mechovém patře mohou být zastoupeny různé druhy rašeliníků, nejčastěji však Sphagnum fallax a S. cuspidatum. EvS Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi. Typické společenstvo vrchovišť, v E0 zpravidla se Sphagnum fallax, ale též s dalšími druhy rašeliníků (Sphagnum papillosum, S. russowii, S. tenellum aj.). Degradační fáze se vyznačují expanzí Molinia caerulea. Časté jsou přechody k MolS, SCp, SciS. JfS Junco filiformis-sphagnetum recurvi. Relativně mezotrofní společenstvo pramenných poloh s dominantní Juncus filiformis, často též s doprovodem dalších druhů, jako je Deschampsia caespitosa, Calamagrostis villosa, Molinia coerulea, Juncus effusus, Carex nigra, Carex rostrata aj. MolS as. Polytricho communis-molinietum coeruleae ( Molinio-Sphagnetum ). V současnosti snad nejběžnější typ společenstva rašelinných bezlesí v Jizerských horách. Degradační stádium společenstev svazu Sphagnion medii, též jako pasekové stádium po rašelinné smrčině, v poněkud odchylném složení i na přechodových rašelinách, zarostlých náplavech aj. PiS Pino mugo-sphagnetum. Porosty původní kleče na vrchovišti. SciS Scirpo austriaci-sphagnetum papillosi, resp. Eriophoro-Trichophoretum cespitosi; společenstvo s Trichophorum cespitosum, někdy též s Eriophorum vaginatum či Molinia caerulea. Mechové patro bývá často potlačeno, jen místy se na něm větší měrou podílí Sphagnum papillosum. Některé porosty mají zřetelně degradační charakter. SCp Sphagno-Caricetum pauciflorae (Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici). Společenstvo bultů s Carex pauciflora, často též s Eriophorum vaginatum. V E0 obvykle převažuje Sphagnum fallax, standardně bývají ale zastoupeny i další druhy rašeliníků. 2

52 ZCHÚ: Nová louka DP: 1 Rozloha: 0,75 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: sv. část psk Stanoviště: mírný svah k potoku (na JZ), plošně zamokřeno, místy i se stojící vodou Charakteristika porostu: mezernatá mlazina KOS (převažuje) a SM, sporadicky i SMP (na SZ), KOS cca 1 m vys., řidší, v podmáčeném terénu příliš neprospívá, SM 1-5 m, nehojně i odrostlejší, rovněž se sníženou vitalitou; u Zámecké cesty hloučky různě starých SM, převážně do 7 m, dílem zcela suché, dále několik starších SM až cca 20 m vys. Složení porostu [x 10%]: KOS 5-6, SM 4-5, SMP Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně též CrS, lok. s Calamagrostis villosa, dále Carex echinata, Juncus filiformis, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine, Epilobium palustre, Eriophorum vaginatum (roztr.) Návrh opatření: bez zásahů, výhledově redukce KOS a SMP Stupeň přirozenosti: E Poznámka: v r v rámci psk vylišena dvě bezlesí (N9 a N10), Dílčí plocha 2001: 594, 599* nyní již velmi nezřetelná ZCHÚ: Nová louka DP: 2 Rozloha: 0,64 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: střední (jz.) část psk Stanoviště: rovina až velmi mírný svah, výrazně zamokřeno, při jižním okraji protéká potok Charakteristika porostu: volně zapojená mlazina KOS a SM, 1-1,5 m vys., roztr. předrosty SM 4 m vys., SM příliš neprospívá Složení porostu [x 10%]: KOS 6-7, SM 3-4 Výška porostu [m]: 1,5 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Calamagrostis villosa (lok.), Carex rostrata (lok. hoj.), v E0 do. Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: E Poznámka: Dílčí plocha 2001: 595* ZCHÚ: Nová louka DP: 3 Rozloha: 0,21 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 1b Část: menší jz. část psk Stanoviště: mírný svah (zvlněná plošina), napříč protéká potok, kol něj podmáčený terén, dále sušší partie Charakteristika porostu: mezernatá mlazina s předrosty SM do 8 m, v hloučcích, vylepšovaná, porost výškově diferencovaný, střední etáž 3 m, vylepšení 0,5-1,5 m, SM sázen i do pařezů (zdravé, ale růstově stagnují cca 0,5 m) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 3//1 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitisidaea, Eriophorum vaginatum (zř.), při potoce Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine, Carex rostrata, Cirsium palustre, Potentilla erecta, Crepis paludosa, Anthoxanthum odoratum, Carex flava, Carex nigra, Myosotis nemorosa aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 593 3

53 ZCHÚ: Nová louka DP: 4 Rozloha: 0,31 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: jižní část psk Stanoviště: mírný svah při pravém břehu potoka, mírně podmáčeno Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená diferencovaná mlazina SM, převažuje etáž 1: 0,5-2 m vys., etáž 2 spíše v okrajích, převážně do 7 m, SM průběžně zmlazuje; v severním výběžku odrostlejší mlazina až počínající tyčkovina, cca 8 m vys., volně zapojená Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 5//1 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus, ve vlhčích partiích Carex rostrata Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 592 ZCHÚ: Nová louka DP: 5 Rozloha: 0,33 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: sz. část psk Stanoviště: rovina až mírný svah, zrašelinělý terén, místy dosti zamokřeno, staré odvodňovací příkopy Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená diferencovaná mlazina 2-6 m vys., při jižním okraji hustá tyčkovina, porost zčásti z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 4 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, v zamokřených partiích (u příkopů) hojně Sphagnum riparium a Sphagnum fallax Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 591 ZCHÚ: Nová louka DP: 6 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 2/1a Část: malá východní část psk Stanoviště: rovina, zrašelinělý terén při pravém břehu potoka Charakteristika porostu: rozvolněná diferencovaná SM tyčkovina Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Molinia caerulea, Calamagrostis villosa, Sphagnum girgensohnii, Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 597* 4

54 ZCHÚ: Nová louka DP: 7 Rozloha: 2,33 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4/2a/1 Část: Stanoviště: zvlněná vrchovištní plošina, uprostřed rozšířené jižní části náhorní plato, dále na J krátký mírný svah, ve zúžené střední části laggová sníženina s prameništi a šlenky (v jižní části chybí), užší severní část se mírně svažuje k jihu, severní okraj již v rovině za rozvodím; vrchoviště odvodněno hustou sítí příčně probíhajících příkopů, při okrajích erozně prohloubených, v sev. části probíhají příkopy šikmo až téměř podélně Charakteristika porostu: na J ve svahu volně zapojená zakrslá SM mlazina 0,3-2 m vys., z přirozené obnovy, nerovnoměrně zapojeno + roztr. starší etáže 2: 5-7 m, 4: m, dále roztr. KOS 0,5-1 m, starší SM dosti proschlé; na plošině: rozvolněný zakrslý porost, vitálnější podél linií odvodňovacích příkopů, dosti rozsáhlé výsadby KOS (místy chybí), zakrslé SM do 2 m, u příkopů 2-8 m, KOS 0,5 m, početná, ale příliš neodrůstá; v užší severní části: dosti bohatá obnova SM i vitální výsadby KOS cca 1 m vys., u příkopů SM 0,5-2 m, starší do 5 m, dosti poškozené, souše ale chybí; řídce živoří vysazená Betula carpatica (cca 20 cm vys.) Složení porostu [x 10%]: SM 6-7, KOS 3-4 Výška porostu [m]: 12//5//1 Botanické poměry (podrost): na J ve svažitém úseku Molinia caerulea (dom.), Vaccinium myrtillus, Vaccinium uliginosum, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris; v rozšířené části vrchoviště: dom. Molinia caerulea, lok. hoj. Trichophorum cespitosum, dále Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, dosti řídce Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Carex pauciflora, vz. Drosera rotundifolia, dále Carex nigra; E0 málo vyvinuto Sphagnum fallax, Sphagnum tenellum, Sphagnum papillosum (zř.), Sphagnum russowii; střední část v laggu hodnotnější viz popis bezl. 102; v sev. části: dom. Molinia caerulea, roztr. Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia při sev. okraji, Carex nigra, Carex pauciflora (roztr.), chybí Trichophorum cespitosum; E0 nerovnoměrně, ale v porovnání s jižní částí psk poměrně dobře vyvinuto: Sphagnum tenellum (hoj.), Sphagnum russowii, Sphagnum papillosum (roztr.), Sphagnum fallax Návrh opatření: přehrazení odvodňovacích příkopů (nejlépe Stupeň přirozenosti: CD všech), úplný výřez KOS jedná se o v minulosti odvodněné a zalesněné rozsáhlé bezlesí v dosud relativně zachovalém stavu, kde je požadavek na rekonstrukci bezlesí zvláště naléhavý Poznámka: po okrajích početná mraveniště; nízký stupeň Dílčí plocha 2001: 596 přirozenosti je důsledkem vysokého podílu vysazené kos0 jinak jde o přírodě blízký porost, v minulosti zřejmě ovlivněný umělým zalesněním bezlesí po předchozím masivním odvodnění ZCHÚ: Nová louka DP: 8 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: drobná část u Zámecké cesty Stanoviště: rovina, podmáčený terén, místy stojící voda (býv. příkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy středního věku, diferencované, hlavní úroveň m, starší SM přes 20 m, porost působící přírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: společný popis pro DP 8, 10, 11 Dílčí plocha 2001: 595* 5

55 ZCHÚ: Nová louka DP: 9 Rozloha: 0,57 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: východní část Stanoviště: rovina, nerovnoměrně mírně podmáčeno, místy bez patrného zamokření, na J protéká potok se štěrkovými náplavy Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina, prům. 21 m vys., dílem ± zapojená, dílem se světlinami, na levém břehu potoka již zřetelněji podmáčeno porost volněji zapojený, se zmlazení SM 1,5 m; u potoka starý SM 26 m vys., trojkmen, snad původní ekotyp; porost pěkný, přírodního vzhledu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 21 Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa (lok. dom.), Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea (roztr.), Luzula pilosa (lok.), Trientalis europaea, Senecio sp., Athyrium filix-femina, Phegopteris connectilis, v E0 Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune; ve světlinách Calamagrostis villosa, Carex nigra, Galium saxatile Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 599* ZCHÚ: Nová louka DP: 10 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: sz. část psk Stanoviště: rovina, podmáčený terén, místy stojící voda (býv. příkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy středního věku, diferencované, hlavní úroveň m, starší SM přes 20 m, porost působící přírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: společný popis pro DP 8, 10, 11 Dílčí plocha 2001: 599* ZCHÚ: Nová louka DP: 11 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 4b Část: jz. část psk Stanoviště: rovina, podmáčený terén, místy stojící voda (býv. příkop) Charakteristika porostu: širší SM kulisy středního věku, diferencované, hlavní úroveň m, starší SM přes 20 m, porost působící přírodním vzhledem Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): Molinia caerulea (na S dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: společný popis pro DP 8, 10, 11 Dílčí plocha 2001: 595* 6

56 ZCHÚ: Nová louka DP: 12 Rozloha: 1,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8/5 Část: západní část psk Stanoviště: rovinatý terén v lemu vrchoviště (původní rozsáhlé bezlesí), převážně sušší rašelina, staré odvodňovací příkopy, ve střední části vlhčí laggová poloha, na SV přechod do podmáčených poloh Charakteristika porostu: na J: nerovnoměrně zapojená tyčkovina, horní etáž m vys., dále nerozlišitelné mladší etáže 2-8 m, etáž 9 zde chybí, porost středně poškozený; úzký západní lem vrchoviště: volně zapojený, místy až dosti prosvětlený víceetážový porost, et. 9 jen řídce, do 23 m, et. 5 hojnější, místy převažující, m vys., dále et. 2-3 cca 8 m vys. a místy též et. 1 ve výšce 1-2 m; východní část: zapojený etážovitý porost SM, převaha etáže 2-3 do 10 m, též mladší SM do 5, podúrovňové soušky, dále na S již porost zčásti rozpadlý zbytky tenčích souší a nesouvislé, hloučkovitě zapojené dif. mlaziny do 2 m + roztr. starší do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20//13//6//2 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hoj. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, lok. Avenella flexuosa, E0 jen místy souvislejší, s Dicranum scoparium a Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 598* ZCHÚ: Nová louka DP: 13 Rozloha: 0,89 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8/5 Část: východní část psk Stanoviště: rovinatý terén starého vrchoviště nad levým břehem potoka, dosti zamokřený terén se zbytky odvodňovacích příkopů, ve střední části méně výrazné bezlesí, uprostřed se šlenkem Charakteristika porostu: značně proschlý porost nižšího vzrůstu, etáž 8 do 20 m, etáž 5 (převažuje) cca 12 m vys., též mladší etáže cca 10 m vys., většina stromů středně až silněji poškozených, obnova jen řídká; jižněji menší bezlesí s nízkými soušemi, zmlazením SM 1 m vys. a vysazenou KOS; návazně zakrslý, polosuchý porost mlazina až tyčkovina SM 4-8 m vys; v jižní části opět volně zapojený, etážovitý porost do 20 (-23) m, mírná převaha nižší etáže, řídce obnova 1,5 m vys., též okousaná BRX 20 cm Složení porostu [x 10%]: SM 10 (KOS) Výška porostu [m]: 18//12 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, lok. též Oxycoccus palustris, v E0 Sphagnum girgensohnii, Polytrichum commune, Sphagnum russowii; v malém bezlesí MolS, EvS, Oxycoccus palustris, Carex pauciflora (fragmenty SCp), dále Juncus filiformis, Carex echinata, ve šlenku Sphagnum cuspidatum Návrh opatření: výřez KOS na bezlesí, jinak bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: v r vylišena dvě malá bezlesí N7 a N8, nyní Dílčí plocha 2001: 599* zaznamenáno jen jedno 7

57 ZCHÚ: Nová louka DP: 14 Rozloha: 0,17 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: malá sz. část psk Stanoviště: sušší rašelinný terén, mírný svah Charakteristika porostu: zbytky etáže 8, hloučky et. 1, popř. nerozlišené 2 a 3, pod vzrostlými SM dosti řídká obnova 0,5 m, zčásti asi umělá Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, méně Molinia caerulea, řídce Eriophorum vaginatum, v E0 Sphagnum girgensohnii, Sphagnum russowii, Dicranum scoparium, Polytrichastrum formosum, Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: ZCHÚ: Nová louka DP: 15 Rozloha: 0,12 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: malá část při jižním okraji severního výběžku PR Stanoviště: mírný svah na vlhčí rašelině, odvodňovací příkopy Charakteristika porostu: značně nesouvislá etáž 8, pod ní nesouvislá, hloučkovitě zapojená etáž 1 ve výšce 1-4 m, ale též nerozlišené etáže 2-3 do 10 m; záhy okrajově hustá SM tyčkovina, neprostupná; SM v ploše až 24 m vys. zda ještě v této psk? Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně Molinia caerulea, dále Trientalis europaea, v E0 Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 8

58 ZCHÚ: Nová louka DP: 16 Rozloha: 1,13 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 8a/1r Část: hlavní část psk Stanoviště: na J: plošina nad potoční nivou, od J výrazně zamokřená, dále již vrchovištní plošina, s odvodňovacími příkopy Charakteristika porostu: v jižním okraji skupinka SM souší z tohoto decenia, několik odkorněných kmenů, pod nimi nesouvisle obnova SM 1 m, návazně na vrchovišti volně zapojená až světlinatá, nestejnověká kmenovina, víceetážová, s převahou et. 5 do 20 m, SM středně poškozen, některé i silněji, dále et. 2-3 zvl. v okrajích, místy i bohatší zmlazení do 0,5 m; od potoka zasahuje etáž 12 prosvětlená vysoká kmenovina cca 30 m vys., s hloučkovitě zapojenou dif. mlazinou prům. 2 m vys.; dále na S: zapojený diferencovaný porost, převládá etáž 5 cca 20 m, jen sporadicky etáž 8, u potoka stromy zř. vyššího věku et. 12?, až 30 m vys.; dále na SZ vyšší podíl et. 9 porost proschlý, kůrovcové souše z nedávné doby (nejméně 7), nesanováno, + starší souše, dále světlinky, hloučky mladších SM, bezl. 107; návazně nerovnoměrně zapojený etážovitý porost v mírném, zde již sušším svahu, m vys., okrajově mlazinky, záp. od bezl. 106 zbytky etáže 8, hloučky et. 1 (2, 3), pod vzrostlými SM dosti řídká obnova 0,5 m, zč. asi i umělá Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně i Molinia caerulea, druhově chudé, na J v mokřinách též hoj. Carex rostrata; u potoka též Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Athyrium filix-femina, Cardamine pratensis, Carex canescens, Carex echinata, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Epilobium obscurum, Epilobium palustre, Galium saxatile, Luzula pilosa, Oxalis acetosella; dále na S dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, podružně Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune, Polytrichastrum formosum, ve světlinkách dom. Molinia caerulea, na S dom. Vaccinium myrtillus, méně často Molinia caerulea, lok. Eriophorum vaginatum, v E0 též Sphagnum russowii, Dicranum scoparium; u potůčku mj. Stellaria alsine, Galium palustre, Agrostis canina, Myosotis nemorosa, Cardamine pratensis, Epilobium obscurum Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 597 ZCHÚ: Nová louka DP: 17 Rozloha: 1,30 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 12/4a/1p Část: větší severní část psk Stanoviště: podmáčená plošina se zaklesnutou potoční nivou, s písčitými a štěrkovými náplavy, přeplavovaný terén, na J též slepé rameno se stojatou vodou Charakteristika porostu: nerovnoměrně volněji zapojený etážovitý porost horní etáž m, střední etáž m, dolní etáž 1-5 m, porost místy dosti prosvětlený, s převahou dolní etáže, patrné starší podsadby SM 1 m vys., nerovnoměrně přirozená obnova; u potoka mohutné souše, zč. padlé, jeden velký vývrat Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 30//18//3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, místy i Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Galium saxatile, v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii, dále Rhytidiadelphus squarrosus aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 599* 9

59 ZCHÚ: Nová louka DP: 18 Rozloha: 0,49 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 12/4a/1p Část: menší jižní část psk Stanoviště: rovina až velmi mírný svah s potůčkem, zčásti ponorným; na SZ sníženina a svah vrchoviště Charakteristika porostu: nerovnoměrně volně zapojený starší porost se 2 světlinami, horní etáž m, střední cca 18 m, dolní prům. 5 m, ale zmlazení již od 1 m; též 1 JR 11 m vys.; celkově porost spíše parkového vzhledu, s převahou otevřených ploch; obnova slabší, většinou v sousedství starších SM; na SZ: volně zapojený nižší porost, dosti proschlý, s jednotlivými soušemi, horní etáž 20 m, střední 15 m, dolní 2-8 m, nehojně nárosty do 1 m, postupně porost zakrslý 8 m vys. + nadúroveň vzhledově splývá s psk 4/2a/10 Složení porostu [x 10%]: SM 10 (JR) Výška porostu [m]: 22//18//5 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitisidaea, Trientalis europaea, vz. Oxycoccus palustris, u potoka Calamagrostis villosa (hoj.), Deschampsia cespitosa, Agrostis canina, Carex canescens, Stellaria alsine, Viola palustris, Carex rostrata, Juncus filiformis; na SZ: dom. Molinia caerulea (v laggu) a Vaccinium myrtillus (ve svahu), dále Vaccinium vitis-idaea, Melampyrum pratense, v E0 Sphagnum girgensohnii (dom.), Sphagnum russowii, Dicranum scoparium... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 598* ZCHÚ: Nová louka DP: 19 Rozloha: 0,03 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: menší bezlesí v laggové poloze Charakteristika porostu: světlina s ojedinělým proschlým SM středního věku, další v krajích; volně pokračuje na S řídký mladý porost dosazovaný KOS (do 1 m), SM jen řídce Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): přechody CrS a MolS, dále Trientalis europaea, Oxycoccus palustris (lok.), Eriophorum vaginatum (málo), v E0 dom. Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune; na S ve světlině zalesněné KOS Eriophorum vaginatum a Vaccinium uliginosum, též Eriophorum angustifolium Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 598* ZCHÚ: Nová louka DP: 20 Rozloha: 0,03 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: malé rašelinné bezlesí v laggu, součást rozsáhlejšího vrchoviště, od něhož je jen nezřetelně odděleno; výrazně zamokřeno, byť při okrajích odvodňovací příkopy, v rovinatém terénu málo účinné, dosti rozlehlé mechaté šlenky Charakteristika porostu: roztr. nízké soušky, jen místy mladý a zakrslý SM do 1 m, plošně ve volném zápoji vysazena KOS 0,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Molinia caerulea (převažuje), Eriophorum vaginatum (hojně), Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Carex nigra (ve šlencích), v dobře vyvinutém E0 hojně Sphagnum cuspidatum, jinak Sphagnum fallax Návrh opatření: úplný výřez nepůvodních KOS Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 596* 10

60 ZCHÚ: Nová louka DP: 21 Rozloha: 0,60 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 105 Část: Stanoviště: rovina, u cesty silně zamokřeno až zvodněno, dále na S poněkud sušší terén, zčásti přeplavováno, staré odvodňovací příkopy Charakteristika porostu: rozsáhlé bezlesí, zčásti snad druhotného původu (býv. extenzivní louka?), na J roztr. spíše při krajích vysazena KOS 1 m vys., řídká, příliš neprospívá, z okrajů zasahují jednotlivé vitální SM cca 22 m vys., zcela na S opět řídké výsadby KOS, ojediněle i BRX (0,5 m) Složení porostu [x 10%]: (SM, KOS) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): ve vlhčím úseku u cesty polehlý porost s dom. Juncus filiformis, dále Agrostis canina, Carex rostrata, Carex nigra, postupně na S CnS, hoj. Agrostis canina, roztr. Molinia caerulea, Nardus stricta, následují sušší partie s dom. Molinia caerulea Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS, dále nezalesňovat Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 595* ZCHÚ: Nová louka DP: 22 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: drobné bezlesí protáhlého tvaru, silně zamořené (třasovisko), zčásti se stojící vodou Charakteristika porostu: okrajově několik souší i živých SM, včetně mlaziny Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): jádrová část neschůdná, s Agrostis canina, Cardamine pratensis, Deschampsia cespitosa, Carex rostrata, Viola palustris, Juncus articulatus (zř.), Stellaria alsine, Agrostis cf. stolonifera a Sphagnum riparium, při okrajích CrS, podružně CcS Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat Stupeň přirozenosti: Poznámka: v r jako bezlesí nevylišeno Dílčí plocha 2001: 592* ZCHÚ: Nová louka DP: 23 Rozloha: 0,14 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: otevřená plocha v mírném jv. svahu, se šlenky, nejvýraznější bezlesí v severní části rezervace Charakteristika porostu: víceméně bez dřevin, jen v krajích řídce SM kolem 1 m, nesouvisle vysazená KOS 0,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v horní části šlenky s Carex rostrata a Sphagnum cuspidatum, v březích Carex pauciflora Sphagnum fallax, Sphagnum papillosum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia, v dalších šlencích Carex nigra, Eriophorum vaginatum, Carex rostrata, Carex echinata, Drosera rotundifolia; na bultech v okolí: plošně převažuje Molinia caerulea, hojně ale i Eriophorum vaginatum, lok Carex pauciflora (spíše málo), dále Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, v E0 dosti hojně Sphagnum papillosum Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 591* 11

61 ZCHÚ: Nová louka DP: 24 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 108 Část: Stanoviště: nevýrazné bezlesí v rovinatém až mírně svažitém podmáčeném terénu, v dolní části vlhčí, s drobnými kališti Charakteristika porostu: plocha spíše rázu světliny než vysloveného bezlesí, s několika SM do 20 m v ploše a dalšími cca 23 m vys. v okrajích, okrajově též nesouvislá mlazina 2 m vys., v dolní části otevřenější; volně přechází do okolního porostu Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na části plochy porost Phragmites australis cca 1,5 m, dosti zapojeným též s Molinia caerulea, Carex nigra, Agrostis canina, Viola palustris, Epilobium palustre, Sphagnum fallax; v dolní části CnS + Molinia caerulea, Phragmites australis; E0 nesouvislé Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 597* ZCHÚ: Nová louka DP: 25 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 356 Dílec: E Por. sk.: 109 Část: Stanoviště: v současnosti již jen drobné bezlesí na prameništi u potoka, navazuje úzký třasovištní pruh na zarostlém potoce Charakteristika porostu: hloučky mladých SM v okrajích Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): CrS se Sphagnum riparium, dále Molinia caerulea (nehojně), Calamagrostis villosa, Viola palustris, Galium palustre, Agrostis canina, v částečně zarostlém potoce Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine, Epilobium palustre, Viola palustris, Carex canescens, Sphagnum riparium Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 597* ZCHÚ: Nová louka DP: 26 Rozloha: 0,45 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: rovinatý terén při potůčku a vedle Zámecké cesty až k pravému břehu Blatného potoka, nerovnoměrně zamokřeno Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená SM mlazina na místě vysoké staré smrčiny (pařezy a nepočetné zbytky souší), porost uměle založený, 3-4 (-6) m vys., vitální, ve volnějším zápoji, u cesty nepočetné starší SM; na SV řídce i KOS Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS Výška porostu [m]: 4 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (lok. dom.), Molinia caerulea, Deschampsia cespitosa, Carex nigra, Agrostis capillaris, na SV na náplavu u Blatného potoka Holcus mollis (hoj.), Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Potentilla erecta, Molinia caerulea, Carex rostrata (roztr.) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 600,

62 ZCHÚ: Nová louka DP: 27 Rozloha: 0,48 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 2 Část: Stanoviště: rovina až mírný svah v sušší vrchovištní poloze vedle cesty Charakteristika porostu: diferencovaná mlazina SM, volně zapojená, předrosty cca 8 m vys., hlavní etáž 2-5 m vys., roztr. nižší SM, na SZ porost cca 12 m vys.; porost zčásti z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, dále Vaccinium vitisidaea, Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Carex pilulifera, Calamagrostis villosa (na SZ) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: CD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 601 ZCHÚ: Nová louka DP: 28 Rozloha: 0,76 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: větší sz. část Stanoviště: rovinatý terén při západním okraji velkého vrchovištního bezlesí, sušší rašelina Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina volněji zapojená až mezernatá, nižšího vzrůstu, dílem proschlá, ve střední části zbytek původně rozsáhlejšího porostu vzrostlé původní KOS (1,5-2 m vys.), SM m vys. i nižší, též mladší etáž do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 7.5, KOS 2.5 Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): v E1 Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Molinia caerulea,, Vaccinium uliginosum, v E0 Sphagnum girgensohnii, Sphagnum russowii, Sphagnum fallax, Polytrichum commune, Polytrichastrum formosum, Dicranum scoparium aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: AB Poznámka: Dílčí plocha 2001: 602* ZCHÚ: Nová louka DP: 29 Rozloha: 0,13 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: menší jižní část Stanoviště: úpatí vrchoviště s nevýraznou vodotečí Charakteristika porostu: diferencovaná SM kmenovina, m vys., s mladší výplní, horní etáž zjevně podstatně starší než 100 let, nižší etáž cca let; na S do psk zřejmě spadají i roztr. mladé SM při okraji vrchovištního bezlesí (různého vzrůstu, až do 15 m) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, v E0 Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: AB Poznámka: Dílčí plocha 2001: 602* 13

63 ZCHÚ: Nová louka DP: 30 Rozloha: 0,56 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 10/4/1s Část: Stanoviště: vrchovištní plošina Charakteristika porostu: víceméně zakrslý porost proměnlivé výšky, v jádrové části s patrnými pozůstatky dřívějšího bezlesí, jen 1-8 m vys. (průměrně 3 m), dosti rozvolněný, patrně výhradně z přirozené obnovy, návazně postupně vyšší převážně cca 6 m v průměru, ale velmi diferencovaný, proschlý, řídce i KOS 0,5 m vys. (patrně nepůvodní), dále 9-16 m vys., psk nejasně odlišena od sousedních skupin Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris (lok.), Vaccinium uliginosum (lok.), Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, snad i Carex pauciflora (zjištěna v minulosti, nyní nepotvrzena) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: viz též bezlesí N-17 Dílčí plocha 2001: 603 ZCHÚ: Nová louka DP: 31 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: malá severní část psk Stanoviště: mírný svah nad potokem při okraji vrchoviště Charakteristika porostu: úzký lesní lem nestejnověký porost několik starších SM 23 m, dále souvislá kulisa SM cca 16 m vys., též SM do 6 m (etáž 1) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 16//3 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 604* ZCHÚ: Nová louka DP: 32 Rozloha: 0,18 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: jižní část psk Stanoviště: rovinatý terén sušší vrchovištní plošiny vedle cesty Charakteristika porostu: nejasně ohraničená úzká psk, na JV kulisa starších SM vedle cesty, do 22 m, postupně ale porost nižší a mladší, cca 17 m, místy i 20 m, ojediněle starší pařezy, v podúrovni nesouvisle zmlazení 1,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18/1 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Vaccinium vitis-idaea, řídce Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: porost zřejmě již částečně odtěžen identifikace Dílčí plocha 2001: 604* v terénu obtížná 14

64 ZCHÚ: Nová louka DP: 33 Rozloha: 0,06 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 15/1r Část: střední část psk Stanoviště: rovinatý terén na sušší vrchovištní rašelině Charakteristika porostu: pruh prořídlé slabší kmenoviny, jen cca 15 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Vaccinium vitis-idaea, řídce Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 604* ZCHÚ: Nová louka DP: 34 Rozloha: 3,58 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 16/6/1p Část: hlavní (jižní) část psk Stanoviště: rozsáhlá psk která většinou zahrnuje podmáčené polohy při pravém břehu Blatného potoka v celkové délce 650 m, popř. při jeho dvou pravostranných přítocích, v jižní části též zasahuje do starého vrchoviště (náhorní plošina a svah), v severní části navazuje na rozsáhlé vrchovištní bezlesí 102; terén víceméně zamokřený, místy i periodicky přeplavovaný, a rašelinný Charakteristika porostu: starý různověký porost, diferencovaný, etážovitý, místy již dosti prosvětlený po spontánních rozpadech i nahodilých těžbách, horní etáž m vysoká, se SM původního ekotypu (= nejcennější porost v rezervaci), nerovnoměrně vyvinutá, východně od bezlesí 102 již značně rozpadlá stojící i ležící souše, vývraty, zčásti vytěženo a vyklizeno, zčásti odkorněno a ponecháno na místě, roztroušeně i souše z nedávné doby (nesanované); střední etáž cca m, často převažuje, dolní etáž převážně 1-4 m, včetně nového zmlazení, nerovnoměrně vyvinutá, četnější v rozpadlých úsecích na S, zčásti i zjevná umělá obnova; na J na vrchovišti porost nižšího vzrůstu, m vys., dosti prosvětlený proschlý, poblíž cesty zde i kůrovcové oko s poměrně rozsáhlými těžbami, postupně se rozšiřuje, obnova zde zatím slabá ; na S při vrchovišti úzký plášť SM do 8 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 28//18//2 Botanické poměry (podrost): E1 vzhledem k prosvětlení porostu vesměs dobře vyvinuto, s dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, na vrchovišti též Vaccinium vitis-idaea, dále Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Galium saxatile, při potoce Agrostis canina, Carex nigra, Carex rostrata, Deschampsia cespitosa, Dryopteris dilatata, Juncus effusus, Juncus filiformis, Luzula pilosa, Senecio hercynicus, Viola palustris; E0 často dobře vyvinuto, s dom. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001:

65 ZCHÚ: Nová louka DP: 35 Rozloha: 0,41 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 16/6/1p Část: menší sz. část psk Stanoviště: rovina až velmi mírný svah, sušší vrchovištní poloha Charakteristika porostu: prosvětlená stará SM kmenovina, nestejnověká, s roztr. soušemi i padlými stromy, porost m vys., některé SM dosti proschlé, roztr. podúroveň 2-6 m, ojediněle i JR; směrem k V řídce nízká KOS nejasně odlišeno od psk 8; při západním okraji zasahuje malé druhotné bezlesí, okrajově hloučky mladých SM z přirozené obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS, JR Výška porostu [m]: 23 Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto: Vaccinium myrtillus (dom.), Molinia caerulea (lok. dom.), Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa..., E0 do 30 %: Dicranum scoparium, Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii, Sphagnum russowii, Calypogeia sp. aj.; bezlesí v záp. předpolí (zda ještě součást rezervace?): úhorový trávník s Calamagrostis villosa (hoj.), Agrostis capillaris (hoj.), Carex nigra (hoj.), Holcus mollis, Galium saxatile, Festuca rubra, Stellaria graminea, Ranunculus repens, Achillea millefolium, Hypericum maculatum aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 605 ZCHÚ: Nová louka DP: 36 Rozloha: 2,87 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: rozsáhlé vrchovištní bezlesí, jedno z největších v Jiz. horách, stupňovitý terén, svažující se od JZ k S a SV; severní část plochá, laggová, dosti zamokřená, s četnými šlenky rozmanitých tvarů, výše již šlenky chybějí, jejich funkci v omezené míře plní chodníčky vyšlapané zvěří Charakteristika porostu: při okrajích roztroušené zakrslé SM, v ploše jen ojediněle, nerovnoměrně vysazená KOS cca 0,5 m vys., v řídkém sponu, dole téměř chybí; při západním okraji souvislý lem cca 2 m vysoké KOS, pravděpodobně původní, asi 10 m široký, přechází do rozvolněné rašelinné smrčiny Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v severní části EvS, bez Molinia caerulea a bez Trichophorum cespitosum, hojně E0 rozsáhlé porosty s dom. Sphagnum magellanicum, dále Sphagnum tenellum, Sphagnum fallax, Sphagnum cuspidatum, hojně Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, roztr. Andromeda polifolia, zřídka při okrajích Empetrum nigrum; ve šlencích místy Eriophorum angustifolium (v PR jinak vzácné), ve šlencích též Carex nigra, maloplošně SCp; ve svahu a na náhorní plošině uniformní porost Trichophorum cespitosum-molinia caerulea (podružně s Eriophorum vaginatum), bez šlenků a s málo vyvinutým E0, též s Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, řídce Andromeda polifolia; zcela okrajově v nejvyšší poloze ještě vlhčí úsek se Sphagnum magellanicum a Drosera rotundifolia Návrh opatření: odstranit nepůvodní kleč v ploše (vzrostlejší Stupeň přirozenosti: porost při západním okraji ponechat!!!) Poznámka: bezlesí N15 Dílčí plocha 2001: 602* 16

66 ZCHÚ: Nová louka DP: 37 Rozloha: 0,05 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: plošně nepatrné bezlesí při pravém břehu Blatného rybníka, zamokřeno Charakteristika porostu: roztroušený mladý SM 1-4 m vys. Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): málo vyhraněné CrS s Juncus filiformis, Molinia caerulea, Calamagrostis villosa, podružně Hieracium laevigatum, v bahnitém náplavu u břehu potoka též Carex rostrata + Agrostis canina, Deschampsia cespitosa...; světlina pokračuje ještě na Z pod silnicí příkop s Carex rostrata, Deschampsia cespitosa, Galium saxatile, Viola palustris, Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: Poznámka: původně litorál Blatného rybníka, nejpozději Dílčí plocha 2001: 608 počátkem 20. století vysušený ZCHÚ: Nová louka DP: 38 Rozloha: 0,12 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 579 Část: Stanoviště: Zámecká cesta: přímá stará cesta na nevysoké násypu nad okolním rašelinným a podmáčeným terénem, zhutněná štěrkem, málo využívaná Charakteristika porostu: bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): nesouvislý porost trav a bylin na nezpevněné vozovce, celková pokryvnost 60 %, druhově dosti bohaté, např. Agrostis capillaris, Prunella vulgaris, Euphrasia cf. stricta, Carex ovalis, Potentilla erecta, Alchemilla sp., Festuca rubra, Trifolium repens, Campanula rotundifolia, Juncus tenuis, v březích cesty travnatý lem s dom. Festuca rubra a Agrostis capillaris, dále např. Trifolium repens, Potentilla erecta, Deschampsia cespitosa, Hieracium laevigatum... Návrh opatření: bez návrhu, pouze nezbytná údržba, zachovat Stupeň přirozenosti: stávající nezpevněný povrch a profil cesty Poznámka: druhotné bezlesí cesta Dílčí plocha 2001: 17

67 ZCHÚ: Nová louka DP: 39 Rozloha: 2,87 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 2/1b Část: Stanoviště: rovinatý podmáčený a rašelinný terén, místy s patrnými odvodňovacími příkopy, při potoce výrazněji zamokřeno přeplavovaný terén, tůňka Charakteristika porostu: rozsáhlá nestejnověká mlazina SM s příměsí KOS, nerovnoměrně volně až hloučkovitě zapojená, SM předrosty (etáž 3) převážně do 6 m, v hloučcích až skupinkách, hlavní etáž 1-2 m vys., KOS i 2 m vys., též v souvislejších skupinkách, SM často jen 0,5 m; dále na JZ ± zapojená SM tyčkovina do 11 m, podobný porost, jen 7 m vys., s vtroušenou BR a JR sleduje ve značné šíři potok na západní straně psk, před potokem SM až 16 m vys., nerovnoměrně zapojený; v jižním úseku: na Z pruh vysoké KOS 2 m, zapojený, na většině plochy ale mezernatá mlazina SM, starší etáž z přir. obnovy 2-5 m vys., mladší do 2 m, početné prosadby JR v rozpadajících se tubusech takřka 100% ztráty, poslední dožívající okousané zbytky; na J před silnicí světlinka s nízkým SM (1 m), SMP a neduživými JR v tubusech Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3 Výška porostu [m]: 5//1 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus; mokřiny (přeplavované světliny) u potoka s CrS, méně JfS, CnS, dále Deschampsia cespitosa, v E0 dom. Sphagnum girgensohnii, místy Sphagnum riparium, též Polytrichum commune; dále na J: Molinia caerulea, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum (roztr.); při jižním okraji ve světlince mj. Agrostis capillaris (hoj.), Cirsium heterophyllum, Holcus mollis, Deschampsia cespitosa, Senecio hercynicus Návrh opatření: prořezávka, postupná redukce KOS, doplnit Stupeň přirozenosti: D kvalitní IO k perspektivním JR v jižní části psk, případně vysadit nové JR, JD Poznámka: Dílčí plocha 2001: 611 ZCHÚ: Nová louka DP: 40 Rozloha: 2,47 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 2a/1a Část: Stanoviště: rovina až mírný svah, víceméně zamokřeno Charakteristika porostu: (od S) paseka se značně mezernatou mlazinou SM 1-2 m vys., z velké části asi z umělé obnovy, dále nepravidelné hloučky starších SM 7 m, na V četnější etáž 2 cca 10 m vys., porost zde již zapojenější; zcela na V (u potoka) paseka s mohutnými pařezy, kol diferencovaná rozvolněná mlazina, ojediněle i SMP; u Zámecké cesty: nerovnoměrně volně zapojená mlazina SM 3 m, s hloučky starších SM do 18 m (většinou 8-10 m), podružně KOS; na JV: řídká mlazina 1,5 m vys., s roztr. staršími o vzrostlými SM, návazně parkový les paseka či světlina s řídkou mlazinou SM, místy i KOS a solitérní či hloučkovité SM staršího věku, dílem proschlé, bez jasného ohraničení Složení porostu [x 10%]: SM 10, SMP, KOS + Výška porostu [m]: 7//2 Botanické poměry (podrost): obecně převládá Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitisidaea, ve vlhčích partiích Carex rostrata, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Juncus filiformis, Carex echinata, místy též Agrostis capillaris, Holcus mollis, Nardus stricta, okrajově Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Cirsium palustre, Epilobium palustre, Luzula pilosa, Potentilla erecta, Senecio ovatus, Senecio hercynicus... Návrh opatření: bez návrhu nepokračovat v zalesňování Stupeň přirozenosti: D Poznámka: viz též bezlesí N12 a N13 v současnosti zalesněná a Dílčí plocha 2001: 610, 617 zanikající; dřívější výsadby BRX nyní již neidentifikovány 18

68 ZCHÚ: Nová louka DP: 41 Rozloha: 0,30 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5 Část: Stanoviště: podmáčený přeplavovaný terén při levém břehu Blatného potoka, náznaky drobných bezlesí (světlinek), dále na V přechází do vrchoviště Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená diferencovaná tyčkovina až tyčovina, převážně 6-12 m vys., při potoce starší porost cca 20 m, jednotlivě i vyšší SM, vtroušeně JR a BR; Složení porostu [x 10%]: SM 10, BR, JR Výška porostu [m]: 9 Botanické poměry (podrost): u potoka dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Sphagnum girgensohnii, Polytrichum commune, dále na V dom. Molinia caerulea, v zamokřených světlinách často Carex rostrata, Juncus filiformis, Carex nigra, Sphagnum riparium aj. Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 612 ZCHÚ: Nová louka DP: 42 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: Stanoviště: podmáčená náplavová terasa při levém břehu Blatného potoka, přechází do vrchoviště Charakteristika porostu: nízký, nestejnověký hustý porost, cca 15 m vys., s podúrovňovými souškami, roztr. utlačovaný SM 3 m, u vody světlinka s četnějším zmlazením kolem 1 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Carex rostrata, Trientalis europaea, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 613 ZCHÚ: Nová louka DP: 43 Rozloha: 1,00 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: jihozápadní (největší) část Stanoviště: podmáčený rovinatý terén při levém břehu potoka, přeplavovaný, návazně vyvýšená plošina na kontaktu s psk 2/1b Charakteristika porostu: volněji zapojená, poněkud nestejnověká SM kmenovina 21 m vys., v břehu potoka i starší SM m vys., ve vyvýšené poloze porost nižší a tenčí, m vys., s podúrovňovými souškami, obnova zanedbatelný; dále i hustá tyčkovina, podmáčené světliny, kolem hloučkovité zmlazení SM Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): v podmáčené poloze E1 méně vyvinuto než E0: Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Juncus filiformis, Trientalis europaea; Sphagnum girgensohnii (dom.), Polytrichum commune; ve vyšším terénním stupni dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Carex nigra, Vaccinium vitis-idaea (lok.), Sphagnum girgensohnii; ve sníženině CrS Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001:

69 ZCHÚ: Nová louka DP: 44 Rozloha: 0,20 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 5a Část: jihovýchodní část psk Stanoviště: rovina až velmi mírný svah, s odvodňovacími příkopy Charakteristika porostu: zapojený, značně nestejnověký porost m vys., též nižší SM, podúrovňové soušky, při jižním okraji několik starších SM do 24 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, v E0 dom. Sphagnum girgensohnii, dále Rhytidiadelphus squarrosus a Pleurozium schreberi Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Dílčí plocha 2001: 615 ZCHÚ: Nová louka DP: 45 Rozloha: 1,04 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 10/5/1 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina a mírný svah na Z k potoční nivě, hustá síť odvodňovacích příkopů v rozestupu 5-10 m; na SV dosti velké vrchovištní bezlesí terén mírně stupňovitý, s bahnitými šlenky; Charakteristika porostu: zapojená nízká a tenká kmenovina, místy jen tyčovina SM, zakrslá, nestejnověká, proschlá, převládá etáž 5 cca 15 m vys., pod ní mladší etáž (3?) cca 10 m, jen řídce vyšší stromy, do 20 m, které snad odpovídají etáži 10, případně může jít o starší SM (dle LHP etáž 10 jen 12 m vys., etáž 5 jen 3 m); v bezlesí na SV dosti četné zakrslé SM, převážně 1-4 m vys Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18//15//10 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii; nevyznačené bezlesí: dom. Molinia caerulea, dále Eriophorum vaginatum, Trichophorum cespitosum (roztr.), Carex pauciflora (lok.), Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia (na více místech, ale řídce), Drosera rotundifolia (roztr.), Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum (zř.), v nepříliš vyvinutém E0 Sphagnum papillosum, Sphagnum russowii, Sphagnum cuspidatum (nehojně) Návrh opatření: bez zásahu, vylišit bezlesí Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 459 ZCHÚ: Nová louka DP: 46 Rozloha: 0,89 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 13/1p Část: hlavní část psk Stanoviště: rovinatý podmáčený terén při levém břehu Blatného potoka a při pravém břehu jeho levostranného přítoku, zrašelinělá niva, přeplavovaná, přítok jen minimálně zahloubený pod úroveň terénu, písčité náplavy Charakteristika porostu: volněji zapojený, místy po vývratech a souších značně prosvětlený etážovitý porost, s četnými starými SM přes 30 m vys. (nejvyšší asi 34 m), dílem již padlými či proschlými, dále shluky SM středního věku m vys. i nižší, řídké mlaziny 1-2 m vys., snad i umělá obnova Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 28//3 Botanické poměry (podrost): Molinia caerulea (dom.), Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Luzula luzuloides, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Carex nigra, Agrostis canina, Carex ovalis, C. rostrata, Viola palustris, Senecio hercynicus, u potoka též Holcus mollis, Potentilla erecta, Anthoxanthum odoratum aj. Návrh opatření: bez zásahu, světliny nezalesňovat Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 617* 20

70 ZCHÚ: Nová louka DP: 47 Rozloha: 0,15 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 13/1p Část: malá sv. část psk Stanoviště: rovina až velmi mírný svah při pravém břehu potoka, podmáčeno Charakteristika porostu: dosti rozvolněná, diferencovaná SM kmenovina, m vys., ojedinělá souš, několik ležících odkorněných kmenů z dřívější doby Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 23 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Calamagrostis villosa, Carex rostrata, Trientalis europaea, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, Juncus filiformis, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: Dílčí plocha 2001: 617* ZCHÚ: Nová louka DP: 48 Rozloha: 1,72 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 14 Část: Stanoviště: převážně vrchovištní terén, na J sušší, četné odvodňovací příkopy, na Z při potoce podmáčené nižší polohy, periodicky přeplavované Charakteristika porostu: ve vrchovištní poloze volněji zapojená nižší kmenovina, diferencovaná, do 21 m, okrajově stromy až 28 m, roztr. souše, včetně čerstvých, roztr. zmlazení SM do 0,5 m; na JZ porost silně prosvětlený výstavky SM do 26 m, pod nimi hloučkovitě zapojená mlazina SM; na Z při potoce roztroušeně mohutné staré SM původního ekotypu, až 34 m vys. (snad etáž 16? porost shodného vzhledu jako na pravém břehu), nepočetné souše a podúrovňové SM různé výšky, zmlazení, místy snad i umělá obnova cca 1 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20? Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně Molinia caerulea, E0 nerovnoměrně vyvinuto Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat Stupeň přirozenosti: BC Poznámka: Dílčí plocha 2001: 618 ZCHÚ: Nová louka DP: 49 Rozloha: 0,07 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: drobné bezlesí na náplavové terase při levém břehu Blatného potoka, podmáčeno Charakteristika porostu: menší otevřená plocha, jen místy při okrajích zmlazení SM cca 1 m Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): větší porost CrS s menším podílem rašeliníku, též Galium saxatile, Agrostis capillaris, dále Molinia caerulea, Juncus filiformis, Vaccinium myrtillus, Polytrichum commune, v potoce řídce Glyceria fluitans, před mostem sporadicky i Callitriche cf. hamulata (též výše proti proudu) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001:

71 ZCHÚ: Nová louka DP: 50 Rozloha: 0,09 ha LHC: Jablonec Odd.: 459 Dílec: E Por. sk.: 579 Část: Stanoviště: Zámecká cesta Charakteristika porostu: viz popis DP 38 Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: pouze nezbytná údržba Stupeň přirozenosti: Poznámka: druhotné bezlesí cesta Dílčí plocha 2001: ZCHÚ: Nová louka DP: 51 Rozloha: 0,02 ha LHC: Jablonec Odd.: 449 Dílec: A Por. sk.: 8 Část: izolovaná jz. část Stanoviště: rovinatý terén, výrazně podmáčeno, na J protéká potůček Charakteristika porostu: malý izolovaný porost SM, diferencovaný, převážně středního věku Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): nezdokumentováno Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: Poznámka: Dílčí plocha 2001: 22

72 Příloha S2 POPIS VYMEZENÝCH PŘIROZENÝCH BEZLESÍ Přirozenými bezlesími jsou plochy různé velikosti, na nichž se z ekologických příčin nevyvinul zapojený smrkový nebo klečový porost. Takové plochy jsou pro živá horská rašeliniště charakteristické, v pokročilejších stádiích vývoje a také v sušších periodách jsou ale vytlačována víceméně souvislým lesním porostem. NEVRLÝ (1962) používá pojem rašelinná louka, pod nějž ale řadí i porosty kleče (z lesnického hlediska jde o lesní porost. Označení louka je v Jizerských horách tradiční a vychází z německého Wiese. V úzce botanickém pojetí je ale loukou travní porost kulturního původu, což rozhodně není případ horských rašelinných bezlesí. Z tohoto důvodu se snažím použití slova louka omezit na místopisné označení a v ostatních případech užívám přednostně pojem bezlesí. V převzatých popisech z r je nicméně pojem louka zachován. Bezlesí se liší nejen svými rozměry, ale i ohraničeností a typem vegetace. V PR Nová louka bylo v r na základě terénního šetření rozlišeno 18 dílčích bezlesí, z nichž některá na sebe ale volně navazují, tzn. jejich vzájemné rozlišení je víceméně umělé. Bezlesí byla v r zaměřena pomocí turistického přijímače signálu GPS a následně ohraničena v mapě. Ortofotomapu jsem v té době bohužel ještě neměl k dispozici. V tomto roce (2011) byla bezlesí dokumentována s menší důkladností, takže některé méně vyhraněné plochy nebyly sledovány a popsány. Důvodem bylo mj. to, že některá bezlesí postupně zarůstají uměle založenými mlazinami smrku a kleče.v mapové příloze M7 je vyznačena poloha původních bezlesí se zpřesněním hranic na základě aktuální ortofotomapy. Stručná charakteristika vymezených přirozených bezlesí Zkratky rostlinných společenstev viz legendu k příloze S1. N1. Por. sk. 356 E 3 (jižní úsek). Protáhlá rašelinná louka s nezřetelnými okraji, cca 70 m dlouhá a více jak 10 m široká, plynule přecházející do zakrslé mezernaté smrčiny (smrk 0,5-4 m vys., výjimečně až 10 m). Vegetaci tvoří MolS s Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Carex pauciflora (fragmenty SCp), maloplošně Trichophorum cespitosum; zalesněno břízou karpatskou (značně poškozená okusem) a klečí. 2011: bezlesí tvoří jeden celek s N3, vegetačně ± shodné, viz komentář tam. N2. Bezkolencová loučka přibližně kruhového tvaru, 30 m v průměru, v por. sk. 356 E 11/7/4 (jižní část). Loučka se nachází v laggu rašelinné louky N-3 a je tak oproti ní pramennější povahy. Část plochy je porostlá zakrslými smrky, z nichž některé dosahují až 7 m. Vegetaci tvoří MolS, doprovodně EaS, CrS, EvS, též Oxycoccus palustris. Řídce zalesněno klečí. 2011: bezlesí nezřetelně ohraničeno, volně navazuje na nově vylišené bezl. N20 ležící jižně. Nesouvislá řídká SM mlazina dosazená klečí do 1 m výšky (SM na části plochy jen řídce a kleč živoří), MolS se Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune, též Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, lok. Eriophorum angustifolium. N3. Velmi rozsáhlá rašelinná louka členitého tvaru, až 150 m dlouhá a 75 m široká, zaujímající podstatnou část por. sk. 356 E 3. Louka je roztroušeně porostlá zakrslými smrčky, které místy vytvářejí hloučky. Louka je již relativně suchá, s výjimkou nižší východní části bez šlenků, patrné jsou pozůstatky odvodňovacích příkopů. Převažuje MolS, dosti hojné je SCp (mnoho menších porostů), doprovodně přistupuje EvS (EaS), SciS (souvislý porost asi 25 x 10 m v centrální části). Významnější květenu tvoří vedle Trichophorum cespitosum i Drosera rotundifolia (na SV), Oxycoccus palustris (roztr.), místy hojné jsou Calluna vulgaris a Vaccinium uliginosum. Celá louka je dosti hustě zalesněná klečí, zatím cca 20 cm vysokou (1 keř zjevně starší, asi 50 cm vys.). Zakrslé smrky jsou v relativně dobré kondici, zdárně odrůstají, 23

73 podíl souší je nízký. Hranice louky je velmi nezřetelná. Po obvodu louky se nachází řada nízkých kupovitých mravenišť. 2011: bezlesí tvoří jeden celek s N4, na rozhraní těchto dílčích bezlesí se nachází laggová mokřina vylišená v obrysové mapě jako bezl. 356 E102. Vlastní plocha N3: vrchovištní plošina, mírně se svažující k severu, s řadou příčných příkopů v odstupu m, a při okrajích plošiny výrazně erozně zahloubených, u příkopů četné SM 2-8 m vys., v ploše roztr. zakrslé SM do 2 m a dosti hustě vysazená KOS 0,5 m vys., jen pomalu odrůstá; veg.: MolS, v jižní části hojně i Trichophorum cespitosum, dále Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum (dosti hojně), řídce Carex pauciflora, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, jen vzácně Drosera rotundifolia chybí šlenky. Mechové patro jen málo vyvinuto, se Sphagnum fallax, Sphagnum tenellum, Sphagnum papillosum (zř.), Sphagnum russowii aj. Založena trvalá snímková plocha. Severní okraj laggové bezlesí: sedélko mezi vrchovišti, výrazně zamokřeno, staré odvodňovací příkopy se stojící vodou, resp. s porosty rašeliníků (hojně Sphagnum cuspidatum), roztr. nízké souše, jen místy SM do 1 m, ve volném zápoji vysazena KOS 0,5 m vys.; v e+ převládá Molinia caerulea nad Eriophorum vaginatum, četné mechaté šlenky s Carex nigra, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia (hoj.). N4. Protáhlá rašelinná louka, cca 120 x 35 m, v severní části por. sk. 356 E 3. V louce hojné zakrslé smrčky, 0,5-2 (-6) m vysoké, ve střední až severní části též starší vysazená kleč (cca 60 cm vys.), jednotlivě rostoucí, početné výsadby břízy karpatské, sporadicky i borovice. Vegetační mozaiku tvoří hlavně MolS, doprovodně SCp (vyschlé šlenky). Z významnějších druhů se vyskytuje Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia (zř.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum. 2011: volně navazuje na N3, v mírném jižním svahu, severní okraj již za rozvodím, téměř podélně probíhající odvodňovací příkopy; dosti bohaté zmlazení SM 0,5-2 m (starší proschlé až 5 m), zvláště v blízkosti příkopů, vitální výsadby KOS (cca 1 m vys.), živořící bříza karpatská 20 cm vys., MolS, roztr. Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia ve vlhčím severním okraji hojně, Carex pauciflora (roztr.), Carex nigra, chybí Trichophorum cespitosum; v E0, které je zde lépe vyvinuto než v N3 převážně Sphagnum tenellum, dále Sphagnum fallax, Sphagnum russowii, Sphagnum papillosum (roztr.). Založena trvalá snímková plocha. N5. Bezkolencová louka zřetelně ohraničená od lesa, cca 55 x 30 m, s nepočetnými zakrslými smrčky (do 1 m výšky) v ploše, v klínu por. sk. 356 E 1 (severní část). Vůdčím vegetačním typem je MolS, ve vlhčích úsecích je hojné SCp s Drosera rotundifolia (početně) a Oxycoccus palustris. Uprostřed louky se nacházejí členité šlenky, zčásti zvodnělé, s Carex rostrata, podružně s Carex nigra. Loučka je podobně jako další bezlesí zalesněná klečí, při okrajích též smrkem (stromky s nápadně zažloutlým jehličím vysazené v pravidelném sponu). 2011: otevřená plocha v mírném jv. svahu, při úpatí odvodňovací příkop, zřejmě bez většího vlivu na hydrický režim; v krajích řídce SM cca 1 m vys., nesouvislé výsadby KOS 0,5 m vys., šlenky zejména v horní části, dílem zazemněné, lok. s dom. Carex rostrata a Sphagnum cuspidatum, v březích Carex pauciflora, Sphagnum fallax, Sphagnum papillosum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia, jinde též Carex nigra, Eriophorum vaginatum, Carex echinata. Na bultech dom. Molinia caerulea, hojně Eriophorum vaginatum, roztr. Carex pauciflora, dále Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, v e0 hojně Sphagnum papillosum. N6. Třasovisko při potoce na hranici rezervace (por. sk. 356 E 11/7/4, severní část. Světlina cca 55 x m, porost CrS (se Stellaria alsine a Viola palustris), dále MolS s Oxycoccus palustris. 24

74 2011: v obrysové mapě vyznačeno jako bezl. 356 E107, malé bezlesí úzce protáhlého tvaru; CrS se Sphagnum riparium, nehojně Molinia caerulea, Calamagrostis villosa, Viola palustris, Galium palustre, Agrostis canina aj.; v částečně zarostlém potoce: Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine, Epilobium palustre, Viola palustris, Carex canescens, Deschampsia cespitosa, Sphagnum riparium (hoj.); v okolí světlinky s MolS. N7. Drobná bezkolencová loučka, cca 15 x m, MolS, vůkol silně poškozené vysoké smrky (por. sk. 356 E 11/7/4, východní část). 2011: bezlesí neidentifikováno, v daném prostoru zaznamenáno jediné bezlesí, které snad odpovídá N8 (viz dále). N8. Drobná rašelinná loučka, asi 20 m v průměru, ve východní části por. sk. 356 E 11/7/4. Uprostřed velký vyschlý šlenk, po obvodu zakrslé smrky 6-8 m vys., z větší části odumřelé. Vegetační pokryv tvoří MolS s hojným Eriophorum vaginatum (přechod do EvS), s Oxycoccus palustris a Vaccinium uliginosum. Dle porostní mapy již tato loučka leží vně území rezervace (por. sk. 356 C 1). 2011: nízké SM soušky, navazuje proschlý zakrslý SM porost, řídce vysazená KOS, uprostřed mělký šlenk s malou otevřenou hladinou; MolS + Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Juncus filiformis, Carex echinata, v E0 dom. Sphagnum fallax, maloplošně Sphagnum cuspidatum; v porostu nízkých souší a zmlazených SM 1 m již EvS, SCp (!), s Oxycoccus palustris a Molinia caerulea. N9. Pramenná loučka cca 30 x m, v rámci por. sk. 356 E 1 (jv. část). Převládá CrS, okrajově MolS, jednotlivé mladé smrky, loučka zalesněna klečí. 2011: jako bezlesí neidentifikováno, v daném prostoru ale zaznamenáno CrS se stojící vodou, návazně mezernaté mlaziny KOS (cca 1 m vys.) a SM, v E1 v okolí též Molinia caerulea (hoj.-dom.), Calamagrostis villosa, Carex echinata, Juncus filiformis, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa (hoj.), Stellaria alsine, Epilobium palustre, Eriophorum vaginatum (roztr.); podobných mokřin s CrS v okolí Zámecké cesty více. N10. Menší pramenná loučka o průměru m, v por. sk. 356 E 1 (jv. část), při samé hranici rezervace. Vegetaci tvoří CrS s Epilobium palustre, Juncus filiformis a Deschampsia caespitosa. 2011: bezlesí neidentifikováno, dle ortofotomapy zřejmě ještě existuje. N11. Rozsáhlé bezlesí, kryjící se z velké části s por. sk. 356 E 1z, nepravidelného tvaru, cca 140 x 50 m, v sev. části zúžené. Zahrnuje polohu štěrkovitých potočních náplavů, bezlesí je zřejmě alespoň zčásti druhotného původu (dřívější louka, resp. pastvina), kde sukcesi dřevin blokuje mrazová pánevní poloha. V centrální části několik vzrostlých solitérních smrků, až k zemi zavětvených. V E1 převládá Avenella flexuosa s Juncus filiformis, místy vystupuje MolS s Eriophorum vaginatum. V severní uzavřené části je vyvinuto JfS, podružně CnS. Z dalších druhů se vyskytuje Galium saxatile, Holcus mollis, Festuca rubra, Nardus stricta (kolem solitérních smrků). Světlina v jižní části por sk. 1z (do tohoto bezlesí nezahrnutá) je pasekového původu. 2011: bezlesí dle historických leteckých snímků i map částečně druhotného původu (louka), s dosud patrnými odvodňovacími příkopy, v okrajích a zejména při severním okraji s vysazenou KOS cca 1 m vys., z okrajů do plochy vstupují jednotlivé vzrostlé a vitální SM cca 22 m vys., ojediněle i BRX; na většině plochy (od severu) MolS, dále k jihu CnS, Nardus stricta, Molinia caerulea, Agrostis canina, při jižním okraji již výrazně zamokřeno, přeplavováno, s JfS + Agrostis canina, Carex rostrata, Carex nigra... 25

75 N12. Bezlesí cca 50 x 30 m, v rámci por. sk. 459 E 12. Výrazně bultovitý porost MolS, hojně Juncus filiformis, dále Carex rostrata, Vaccinium vitis-idaea, mezi bulty často stojící voda. Plocha spíše sekundárního charakteru, nejspíše však dlouhodobě odlesněná (chybí pařezy), zalesněná smrkem s příměsí břízy karpatské a kleče. 2011: víceméně navazuje na N13, v současnosti již nemá charakter bezlesí, ale mezernaté mlaziny SM, místy též s KOS. N13. Rozsáhlé a členité bezlesí v rámci por. sk. 459 E 12, nejednoznačně ohraničené vůči navazující pasece na SZ. Přibližná plocha 180 x m, v ploše četné solitérní smrky parkového vzhledu (smrky až 25 m vysoké, hustě zavětvené, některé však zčásti defoliované). Převládá MolS, v okrajích doprovodně CrS, dále Juncus filiformis a Eriophorum vaginatum. Louka zalesněna smrkem, s příměsí břízy karpatské. Bezlesí snad kulturně podmíněné (někdejší louka či pastvina), podobně jako nedaleké bezlesí N-11. Vzhledem k vysoké estetické hodnotě a do jisté míry přirozenému charakteru (blokované sukcesní stádium) je zalesnění spíše nežádoucí. 2011: bezlesí již nelze identifikovat, jedná se o místy dosti rozvolněné SM mlaziny převážně kulturního původu, dřívější otevřený charakter indikuje bylinné patro s dom. MolS a vlhčími enklávami s Carex rostrata, Juncus filiformis a Eriophorum vaginatum. Plocha původně zřejmě většího rozsahu, plynule navazující na N12. N14. Rašelinná louka asi 50 x 35 m, uvnitř por. sk. 459 E 9/4z. Loučka je porostlá zakrslými smrčky 1-3 (-6) m vysokými, nachází se na ní několik šlenků. Vegetaci tvoří převážně MolS, podružně se vyskytuje SciS, ve fragmentech SCp. Z významnějších rostlin se vyskytuje Trichophorum cespitosum, Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia (lok.), Empetrum nigrum (zř.), Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum (hoj.). Loučka jako jedna z mála není zalesněna klečí, pouze ojediněle vystupuje v E1 Betula carpatica. 2011: vrchovištní plošina, stupňovitý terén s početnými šlenky, četné zakrslé, SM převážně 1-4 m vys. (i vyšší, ale proschlé), převládá MolS, roztr. Trichophorum cespitosum, dále Eriophorum vaginatum, Carex pauciflora (lok.), Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia (zř.), Drosera rotundifolia (zř.), Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum (zř.), E0 převážně dosti potlačeno, mj. se Sphagnum papillosum, Sphagnum russowii, nehojně Sphagnum cuspidatum. Bezlesí není lesnicky vylišeno. N15. Největší přirozené bezlesí v rezervaci, zaujímající převážnou část por. sk. 449 A 7, o rozloze přibližně 250 x m. Vyhraněná vrchovištní louka, prakticky bez dřevin v ploše, jen velmi roztroušeně nízké zakrslé smrčky, v lemu ale souvislé smrkové nárosty, při západním okraji více jak 100 m dlouhý pruh starší kleče 1-2 m vysoké, budící přirozený dojem. Při severním a jižním okraji kleč jednotlivě i v ploše, kleč též nedávno vysazována, ale neprospívá, sporadicky vysazena i bříza karpatská (trpí okusem). Louka relativně suchá, pouze při severním okraji s rozsáhlejší soustavou větších šlenků, z větší části vyschlých. Vegetaci tvoří MolS s hojným Trichophorum cespitosum (SciS), zejména v jižní části louky. Ve šlencích místy SCp, maloplošně i EaS, na západě PiS, na severu louky početně Andromeda polifolia (jediná lokalita v rezervaci?), dále Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum (v lemu klečoviště), Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, sporadicky EvS. 2011: rozsáhlé vrchovištní bezlesí, jedno z největších v Jizerských horách, na rozdíl od Jiných bezlesí na Nové louce bez zjevného odvodnění; stupňovitý terén, svažující se od JZ k S a SV; severní část plochá, laggová, dosti zamokřená, s četnými šlenky rozmanitých tvarů, dále na J šlenky ± chybějí, jejich funkci v omezené míře plní četné chodníčky vyšlapané zvěří; při okrajích roztroušené zakrslé SM, v ploše jen ojediněle, nerovnoměrně vysazená KOS cca 0,5 m vys., v řídkém sponu, dole téměř chybí; při západním okraji souvislý lem cca 2 m vysoké KOS, pravděpodobně původní, asi 10 m široký, přechází do rozvolněné rašelinné smrčiny; v 26

76 severní části EvS, bez Molinia caerulea a bez Trichophorum cespitosum, hojně E0 rozsáhlé porosty s dom. Sphagnum magellanicum, dále Sphagnum tenellum, Sphagnum fallax, Sphagnum cuspidatum, hojně Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, roztr. Andromeda polifolia, zřídka při okrajích Empetrum nigrum; ve šlencích místy Eriophorum angustifolium (v PR jinak vzácné), ve šlencích též Carex nigra, maloplošně SCp; ve svahu a na náhorní plošině uniformní porost Trichophorum cespitosum-molinia caerulea (podružně s Eriophorum vaginatum), bez šlenků a s málo vyvinutým E0, též s Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, řídce Andromeda polifolia; zcela okrajově v nejvyšší poloze ještě vlhčí úsek se Sphagnum magellanicum a Drosera rotundifolia. V r založeny dvě trvalé snímkové plochy N16. Bezkolencová a pramenná louka ve sníženině při potoce, v jz. výběžku por. sk. 449 A 7, oválného tvaru, přibližně 60 m v průměru. V pramenných úsecích CnS, méně JfS, dále Eriophorum vaginatum, Cirsium palustre, Cardamine amara, Carex rostrata, Epilobium palustre, Stellaria alsine, Cardamine pratensis, Agrostis canina 2011: blíže nesledováno N17. Bezkolencová loučka cca 50 x 15 m, v por. sk. 449 A 9, na kontaktu s por. sk. 14. V loučce zakrslé smrčky 1-3 (-8) m vysoké, dále zalesnění smrkem, břízou karpatskou a klečí. Vegetaci tvoří MolS s hojným Vaccinium uliginosum a Empetrum nigrum, dále zde roste Carex pauciflora (zř.), Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum a Oxycoccus palustris. 2011: bezlesí se již nepodařilo identifikovat, ve vyznačeném prostoru jen nízký (zakrslý) a rozvolněný diferencovaný porost SM 1-8 m vys., v E1 Molinia caerulea (dom.), Oxycoccus palustris, Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Eriophorum vaginatum, Vaccinium myrtillus aj., sporadicky vysazená KOS 0,5 m neodrůstá. N18. Menší bezlesí (cca 30 x 25 m) v rámci por. sk. 356 E 11/7/4 (severní část). Vegetace značně atypická rašelinná rákosina, souvislý porost Phragmites australis, cca 1,5 m vys., se souvislým podrostem rašeliníku, v E1 dále Agrostis canina, Carex nigra a Viola palustris, při jižním okraji též CnS. 2011: plocha spíše rázu světliny než vysloveného bezlesí, s několika SM do 20 m v ploše a dalšími cca 23 m vys. v okrajích, okrajově též nesouvislá mlazina 2 m vys., v dolní části otevřenější; volně přechází do okolního porostu; na části plochy porost Phragmites australis cca 1,5 m vys., dosti zapojený, též s Molinia caerulea, Carex nigra, Agrostis canina, Viola palustris, Epilobium palustre, Sphagnum fallax; v dolní části CnS + Molinia caerulea, Phragmites australis; E0 nesouvisle vyvinuto. N19 (pouze 2011). Bezlesí nově vylišeno v obrysové mapě (356 E104), menších rozměrů a protáhlého tvaru, silně zamořené (třasovisko), zčásti se stojící vodou; okrajově několik souší i živých SM, včetně mlaziny; v jádrové části Agrostis canina, Cardamine pratensis, Deschampsia cespitosa, Carex rostrata, Viola palustris, Juncus articulatus (zř.), Stellaria alsine, Agrostis cf. stolonifera a Sphagnum riparium, při okrajích CrS, podružně CcS. N20 (pouze 2011). Bezlesí nově vylišeno v obrysové mapě (356 E101), navazuje na N2. Menší světlina v zamokřené laggové poloze, s ojedinělým proschlým SM středního věku, další v krajích; přechody CrS a MolS, dále Trientalis europaea, Oxycoccus palustris (lok.), Eriophorum vaginatum (málo), v E0 dom. Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune. N21 (pouze 2011). Nevýrazné bezlesí v zamokřeném terénu při potůčku, řídký etážovitý SM porost se světlinami, parkového vzhledu, až 24 m vys., dolní etáž cca 5 m, ale též nižší; MolS s Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Trientalis europaea, Oxycoccus palustris (zř.), při potoce Calamagrostis villosa (hoj.), Deschampsia cespitosa, Agrostis canina, Carex canescens, Stellaria alsine, Carex rostrata, Juncus filiformis, Viola palustris. 27

77 Tabulka č. 18: Přehled vymezených přirozených bezlesí označení výměra v ha typ zákresu typ vegetace výsadby KOS N01, N03 1, v ano N02 0,11 3 p ano N04 0, v ano N05 0,16 1 v ano N06 0, p ne N07 0,01 3 p? N08 0,02 3 p ano N09 0,05 3 p ano N10 0,05 3 p? N11 0,53 1 n ano N12, N13 0, p ano N14 0,13 2 v ne N15 2,68 1 v ano N16 0,29 1 p* ne N17 0, v ano N18 0,08 1 p ne N19 0,02 1 p ne N20 0,03 1 p ne N21 0,15 3 pn ne *bezlesí druhotné Vysvětlivky: označení kódové označení dle plánu péče z r. 2001; nově jsou navazující bezlesí spojena do jedné plochy; výměra v ha výměra víceméně otevřených ploch (nejvýše s malým zahrnutím klečových porostů) dle digitalizace nad aktuální ortofotomapou, s přihlédnutím k dříve zaměřeným hraničním bodům; typ zákresu (doporučení pro novou obrysovou mapu): 1 jako vymezené bezlesí (vyhraněné bezlesí, zcela otevřené nebo jen s malým podíme dřevin), menší lokality lze případně vypustit, 2 jako součást porostní skupiny, zákres přerušovanou čarou, lze vymezit i ve větší šíři); 3 nevýznamné bezlesí, zpravidla nevelkých rozměrů, případně nezřetelné, v obrysové mapě neuvádět; typ vegetace: p pramenné bezlesí (převážně Sphagno recurvi-caricion canescentis), v vrchovištní bezlesí (převážně Sphagnion mediik včetně degradačních stádií s dom. Molinia caerulea), n bezlesí náplavového typu (sušší i vlhké trávníky, v území jen v netypické podobě, částečně druhotného původu). 28

78 Příloha S3 FLORISTICKÝ PŘEHLED Nová louka náleží k floristicky nejlépe prozkoumaným rezervacím v Jizerských horách. Květena území byla systematicky sledována v rámci pěti dílčích průzkumů. Nejstarší je dílem A. HYSKA z r Floristická část diplomové práce tohoto autora obsahuje výčet 59 druhů cévnatých rostlin. Další průzkum provedla o téměř 20 let později HOUŠKOVÁ (1988), která z Nové louky uvádí 30 druhů rostlin. Je zřejmé, že floristické problematice věnovala tato autorka menší pozornost než další autoři. Značně důkladnější je průzkum MELINGEROVÉ (1996), která z území rezervace uvádí již 85 druhů cévnatých rostlin. Autor tohoto textu při orientačním šetření prováděném v rámci přípravy plánu péče zaznamenal v r celkem 109 druhů, při podobném průzkumu o deset let později (VIŠŇÁK 2011 hoc loco) 105 druhů cévnatých rostlin. Výsledky obou posledních průzkumů se přitom plně nekryjí: společných druhů pro oba průzkumy je 83, pouze v jednom z šetření byly zaznamenány 43 druhy, celkově tedy bylo zaznamenáno 130 druhů. Další 21 druh byl zaznamenán pouze autory dřívějších průzkumů. Dosud je tak z území uváděn 151 druh cévnatých rostlin. Značná část druhové diverzity je vázána na druhotné biotopy lesních cest (zejména Zámecké cesty), kde přitom průzkum nebyl vyčerpávající. Samotné přírodní biotopy, které jsou předmětem ochrany, jsou druhově značně chudší. Rozmanitost květeny zvyšují též okrajově zahrnuté druhotné louky a maloplošně zastoupená mezotrofní prameniště. Z hlediska rašelinné květeny je příznačná absence Carex limosa a Scheuchzeria palustris, ale překvapivě i Lycopodium annotinum (tento druh z území není uveden ani v jednom z pěti floristických seznamu), nápadné je i sporadické rozšíření Eriophorum angustifolium. vědecké jméno české jméno čs vyhl Acer pseudoplatanus javor klen x x... Agrostis canina psineček psí. x x x 2-3 Agrostis capillaris psineček tenký x.. x 2 Achillea millefolium řebříček obecný x. x. 1 Achillea ptarmica řebříček bertrám Ajuga reptans zběhovec plazivý.. x.. Alchemilla sp. kontryhel (bez určení druhu).. x x 1 Alopecurus pratensis psárka luční Andromeda polifolia kyhanka sivolistá x x x x Anthoxanthum odoratum tomka vonná x. x x 1 Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený.. x.. Athyrium filix-femina papratka samice x... 1 Avenella flexuosa metlička křivolaká. x x x 2-3 Betula carpatica bříza karpatská.. x x 1 4 Betula pendula bříza bělokorá x.. x 1 Bistorta major rdesno hadí kořen x.. x 1 Blechnum spicant žebrovice různolistá x. x. 1 4 Calamagrostis arundinacea třtina rákosovitá. x x.. Calamagrostis epigejos třtina křovištní... x. Calamagrostis villosa třtina chloupkatá. x x x 2-3 Callitriche hamulata hvězdoš háčkatý Callitriche palustris hvězdoš jarní... x. Calluna vulgaris vřes obecný x x. x 2 Caltha palustris blatouch bahenní.. x.. Campanula patula zvonek rozkladitý.. x.. Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolistý Cardamine pratensis řeřišnice luční... x 1 1

79 vědecké jméno české jméno čs vyhl Cardaminopsis halleri řeřišničník Hallerův.. x.. Carex canescens ostřice šedavá x x x x 2 Carex echinata ostřice ježatá x. x x 1-2 Carex flava ostřice rusá Carex nigra ostřice obecná x x x x 2 Carex ovalis ostřice zaječí x. x x 1-2 Carex pauciflora ostřice chudokvětá x. x x 2 3 Carex pilulifera ostřice kulkonosná.. x x 1-2 Carex rostrata ostřice zobánkatá x x x x 2 Cerastium holosteoides rožec obecný... x. Cirsium heterophyllum pcháč různolistý.. x x 1 Cirsium palustre pcháč bahenní.. x x 1-2 Cirsium vulgare pcháč obecný Crepis paludosa škarda bahenní.. x. 1 Cytisus scoparius janovec metlatý.. x.. Dactylis glomerata srha laločnatá.. x x 1 Deschampsia cespitosa metlice trsnatá x x x x 2 Digitalis purpurea náprstník červený... x 1 Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolistá x x x x Dryopteris dilatata kapraď širolistá x x x x 1-2 Empetrum nigrum šicha černá x x x x Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá x. x x 1 Epilobium ciliatum vrbovka žláznatá... x. Epilobium obscurum vrbovka tmavá... x 2 3 Epilobium palustre vrbovka bahenní.. x x 2 4 Equisetum fluviatile přeslička mokřadní... x. Equisetum sylvaticum přeslička lesní x. x x 1 Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý. x x x 1 Eriophorum vaginatum suchopýr pochvatý x x x x 2 Euphrasia stricta světlík tuhý Fagus sylvatica buk lesní x.. x 1 Festuca rubra kostřava červená x x x x 1-2 Frangula alnus krušina olšová x.... Galeopsis bifida konopice dvouklaná... x 1 Galeopsis pubescens konopice pýřitá... x. Galium album svízel bílý... x. Galium palustre svízel bahenní... x 1 Galium saxatile svízel hercynský x x x x 2 Galium uliginosum svízel močálový.. x.. Glyceria fluitans zblochan vzplývavý.. x x 1 Gnaphalium sylvaticum protěž lesní.. x x. Hieracium aurantiacum jestřábník oranžový... x. 3 Hieracium laevigatum jestřábník hladký.. x. 1 Hieracium lachenalii jestřábník Lachenalův... x. Hieracium pilosella jestřábník chlupáček Hieracium sp. jestřábník x.... Holcus mollis medyněk měkký... x 1-2 Homogyne alpina podbělice alpská.. x x. Hypericum maculatum třezalka skvrnitá x.. x 1 Chrysosplenium alternifolium mokrýš střídavolistý... x. Juncus articulatus sítina článkovaná Juncus conglomeratus sítina klubkatá.. x.. Juncus effusus sítina rozkladitá x x x x 1-2 Juncus filiformis sítina niťovitá x x x x 2 Juncus squarrosus sítina kostrbatá x. x x 1 Juncus tenuis sítina tenká... x 1 2

80 vědecké jméno české jméno čs vyhl Lathyrus pratensis hrachor luční... x 1 Leontodon autumnalis máchelka podzimní... x 1 Linaria vulgaris lnice květel Lotus corniculatus štírovník růžkatý.. x x. Luzula campestris bika ladní.. x.. Luzula multiflora bika mnohokvětá x.. x. Luzula pilosa bika chlupatá x x x x 1-2 Luzula sudetica bika sudetská... x. 3 Lychnis flos-cuculi kohoutek luční.. x.. Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý.. x.. Medicago lupulina tolice dětelová... x 1 Melampyrum pratense černýš luční x x. x 2 Melampyrum sylvaticum černýš lesní.. x.. Molinia caerulea bezkolenec modrý x x x x 3 Myosotis nemorosa pomněnka hajní x. x x 1-2 Nardus stricta smilka tuhá x. x x 1 Oxalis acetosella šťavel kyselý.. x x 2 Oxycoccus palustris klikva bahenní x x x x Phegopteris connectilis bukovinec osladičovitý... x 1 Phleum pratense bojínek luční.. x.. Phragmites australis rákos obecný... x 1 Picea abies smrk ztepilý x x x x 3 Picea pungens smrk pichlavý.. x x 2 Pimpinella saxifraga bedrník obecný Pinus mugo borovice kleč x x x x 2 Pinus rotundata borovice blatka.. x x. 3 Pinus sylvestris borovice lesní... x. Plantago lanceolata jitrocel kopinatý Plantago major jitrocel větší... x 1 Poa compressa lipnice smáčknutá Poa pratensis lipnice luční... x 1 Populus tremula topol osika x.... Potentilla erecta mochna nátržník x. x x 2 Prunella vulgaris černohlávek obecný Ranunculus acris pryskyřník prudký.. x x 1 Ranunculus repens pryskyřník plazivý x. x x 1 Rorippa sylvestris rukev lesní... x 1 Rubus idaeus ostružiník maliník x.. x. Rumex acetosa šťovík kyselý x. x. 1 Rumex acetosella šťovík menší... x. Rumex arifolius šťovík árónolistý... x. Sagina procumbens úrazník položený... x. Salix aurita vrba ušatá x.. x 1 Salix caprea vrba jíva x.... Salix silesiaca vrba slezská... x. Securigera varia čičorka pestrá... x. Senecio hercynicus starček hercynský... x 1 Senecio ovatus starček Fuchsův.. x x 1-2 Sorbus aucuparia jeřáb ptačí x. x x 2 Stellaria alsine ptačinec mokřadní x.. x 1-2 Stellaria graminea ptačinec trávovitý.. x x 1-2 Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška lékařská.. x.. Trientalis europaea sedmikvítek evropský x x x x 2 Trifolium medium jetel prostřední.. x x. Trifolium repens jetel plazivý x. x x 1-2 Trichophorum cespitosum suchopýrek trsnatý x. x x 2 3 3

81 vědecké jméno české jméno čs vyhl Tussilago farfara podběl lékařský.. x x 1 Typha angustifolia orobinec úzkolistý.. x.. Urtica dioica kopřiva dvoudomá.. x x 1 Vaccinium myrtillus brusnice borůvka x x x x 3 Vaccinium uliginosum brusnice vlochyně x x x x 1-2 Vaccinium vitis-idaea brusinka obecná x x x x 2-3 Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek x. x x 1 Veronica officinalis rozrazil lékařský x. x x 1 Veronica serpyllifolia rozrazil douškolistý... x. Vicia cracca vikev ptačí.. x x 1 Vicia sepium vikev plotní Viola palustris violka bahenní x. x x 2 Vysvětlivky: 1969 HYSEK (1969); 1988 HOUŠKOVÁ (1988); 1996 MELINGEROVÁ (1996); 2001 VIŠŇÁK (2001); 2011 orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK hoc loco); výskyt taxonu zachycen symbolem x, v případě posledního průzkumu z r uvedena orientační četnost taxonu v území vyjádřená trojčlennou stupnicí: 1 druh vzácný, 2 druh roztroušený nebo místy hojný, 3 druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 druh kriticky ohrožený, 2 druh silně ohrožený, 3 druh ohrožený). Poznámky k významnějším druhům Převzatý, jen mírně upravený text z předchozího plánu péče (VIŠŇÁK 2001) Andromeda polifolia (kyhanka sivolistá) druh jsem zjistil pouze na největší rašelinné louce (bezlesí N15), v její severní části, kde roste dosti početně v okolí soustavy šlenků. HOUŠKOVÁ (1988) ji uvádí i v okraji rašelinné louky severně od Zámecké cesty (bezlesí N3 nebo N1).V r sporadický výskyt též na bezlesí N14 Betula nana (bříza trpasličí) pochybný historický údaj (SCHMIDT 1870 sec. PLOCEK 1974, 1986), přirozený výskyt je značně nepravděpodobný. Blechnum spicant (žebrovice různolistá) druh z území uvádí HYSEK (1970) i MELINGEROVÁ (1997), bez bližší lokalizace. Výskyt lze předpokládat nejspíše ve smrčinách lemujících Blatný potok. Cardamine pratensis (řeřišnice luční) roste roztroušeně na minerotrofních prameništích a při potocích, spíše v osluněných polohách (svaz Epilobio nutantis-montion fontanae). Podobný charakter výskytu má tento druh až na rašeliništích ve východní části pohoří, zejména v NPR Rašeliniště Jizery. Carex pauciflora (ostřice chudokvětá) jako dominanta v bultovém společenstvu Sphagno- Caricetum pauciflorae na vrchovištních loukách, bezlesí N1, N3, N4, N5, N14, N15, N17; pozoruhodné je, že HOUŠKOVÁ (1988) neuvádí nejen výskyt zmíněného společenstva, ale ani výskyt samotné Carex pauciflora, která je na Nové louce poměrně hojným druhem Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá) ve vlhčích částech rašelinných luk poměrně často, ne však tak hojná jako na Klikvové louce; bezlesí N3, N4, N5, N14, N15. Empetrum nigrum (šicha černá) v okrajových částech vrchovištních luk, zjištěno pouze v jižní části rezervace; bezlesí N14, N15, N17. Epilobium obscurum (vrbovka tmavá) pouze jediná lokalita potůček s prameništi při severní hranici rezervace. 4

82 Epilobium palustre (vrbovka bahenní) prameniště a lemy potůčků na několika místech: bezlesí N10, N16 a okolí N18. Equisetum fluviatile (přeslička mokřadní) při rákosině na severu území (N18), troficky náročnější druh pramenných poloh, který se na rašeliništích v Jizerských horách vyskytuje dosti zřídka. 2011: nepotvrzeno. Chrysosplenium alternifolium (mokrýš střídavolistý) zjištěno pouze v prameništi při potoce při severní hranici území. 2011: nepotvrzeno. Luzula sudetica (bika sudetská) v parkových formacích při Blatném potoce roztroušeně. 2011: nepotvrzeno. Oxycoccus palustris (klikva bahenní) na rašelinných loukách dosti často (bezlesí N2, N3, N5, N6, N8, N14, N15, N17), místy i v podrostu rozvolněných rašelinných smrčin. Phragmites australis (rákos obecný) souvislý porost v severní části rezervace, tzv. rašelinná rákosina; vzhledem ke stanovišti má rákos nižší vzrůst a jeho porost je méně zapojený (viz též popis bezlesí N18). Pilosella aurantiaca agg. (chlupáček oranžový) sporadicky při Zámecké cestě (na SV), v podstatě druhotný výskyt, který však zřejmě souvisí s přirozeným výskytem druhu v širším území. 2011: nepotvrzeno. Pinus mugo (borovice kleč) souvislý porost autochtonní kleče se nachází při západním okraji největší vrchovištní louky (N15). Jde o úzký pruh 1-2 m vysoké kleče, více než 100 m dlouhý, zasahující do sousední rašelinné smrčiny. Podobně jako na dalších lokalitách (Malá jizerská louka, Vlčí louka, Sedlová louka) je zde dobře viditelný pozvolný ústup kleče ve prospěch smrku (pahýly odumřelé kleče ve smrkovém podrostu). Tato regrese je zřetelně zachycena i na historických leteckých snímcích. Kleč je na této lokalitě bezpochyby přirozená, o čemž svědčí již doklady z 19. století. Vedle Klikvové louky, kde je ovšem původ kleče nejasný, se jedná o nejzápadnější výskyt Pinus mugo v Jizerských horách (a v SZ směru i o nejodlehlejší lokalitu v celé ČR), navíc v poměrně malé nadmořské výšce (770 m). Jde o výškové minimum druhu nejen v rámci ČR, ale možná i v rámci celé Evropy. Kleč roste i na dalších místech v rezervaci, patrně ale pouze jako druhotná. NEVRLÝ (1962) uvažuje přirozený výskyt v severní části Nové louky (tzv. Wieszipfel), kde jsem ale viděl pouze kleč zjevně vysazenou. Kleč byla později na Nové louce vysazována v několika etapách, poprvé někdy v 70. letech minulého století, dále v průběhu 80. a 90. let (asi naposledy v r. 1999, kdy byla zalesněna téměř všechna bezlesí). Výsadby z 80. let zřejmě náležely taxonu Pinus x pseudopumilio (v LHP byly označeny nepřesně jako blatka) a Správa CHKO požadovala jejich úplné odstranění; k němu snad došlo v r V území nicméně zůstala řada starších výsadeb, které však habituelně odpovídají spíše typické Pinus mugo. Salix silesiaca (vrba slezská) v Jizerských horách roste na západní hranici areálu (existují ještě údaje z Ještědského hřbetu), většinou se však jedná o křížence se Salix aurita a S. caprea, čisté populace jsou poměrně vzácné. V minulosti rostl veliký keř ve světlince při pravém břehu Blatného potoka blízko rybníka, v r jež ale nebyl nalezen. Keřové vrby jsou v centrální části Jizerských hor intenzivně okusovány jelení zvěří, pročež zcela selhaly jako náhradní dřeviny. Většinou přežívají pouze při okrajích lesních cest, případně na dalších podobných stanovištích (skládky dřeva, zemníky) i zde jsou však okusovány. (Podobně je poškozována i v území nepůvodní olše zelená Alnus alnobetula). Trichophorum cespitosum (suchopýrek trsnatý) vytváří rozsáhlé porosty na centrální louce (N15), zejména v její jižní části, kde vytváří pozoruhodné společenstvo s Molinia coerulea. Menší porosty jsem zaznamenal na bezlesích N1, N3 a N14. Z fytocenologického hlediska jde zřejmě o okrajový typ as. Scirpo austriaci-sphagnetum papillosi, s přechodem do svazu 5

83 Sphagnion medii. Pracovně tyto porosty řadím do šířeji pojaté asociace Eriophoro- Trichophoretum caespitosi. Nová louka je nejzápadnější, resp. nejdále na jihozápad zasahující lokalitou, kde se Trichophorum cespitosum v Jizerských horách ještě vyskytuje. Populace je dosti bohatá, potenciálně však ohrožená další expanzí Molinia coerulea, podmíněnou zřejmě postupujícím vysýcháním a eutrofizací rašeliniště. Vaccinium uliginosum (brusnice vlochyně) v sušších, spíše okrajových částech rašelinných luk roztroušeně až hojně (bezlesí N1, N3, N4, N8, N14, N15, N17). Dále v podrostu rozvolněných rašelinných smrčin. 6

84 Příloha S4 TABULKOVÉ POPISY DÍLČÍCH PLOCH V PŘEDCHOZÍM PLÁNU PÉČE Odkaz ze současného plánu péče na položku DP č.. Na konci přílohy je připojena porostní mapa na r , z níž lze odvodit polohu dílčích ploch.. Tabulky mají následující jednotnou strukturu a obsah: ZCHÚ: zvláště chráněné území, zde vždy PR Nová louka tabulka je uzpůsobena pro univerzální použití; DP č.: pořadové číslo dílčí plochy, dodatečně doplněný údaj který zajišťuje návaznost na dílčí plochy v současném plánu péče (na r ), překryv dílčích ploch může být někdy velmi nepřesný Odd., por., por. sk.: prostorové členění lesa na oddělení, porost a porostní skupinu dle LHP; Část: zřetelně ohraničená část porostní skupiny, zpravidla samostatně stojící, na základě popisu identifikovatelná v obrysové mapě; Stanoviště: rámcová charakteristika ekotopu (reliéf, půda aj.); Lesní typ: dle typologické mapy, s případnou bližší lokalizací, okrajově zasahující LT jsou uvedeny v závorce; Potenciální společenstvo: předpokládaný typ potenciální přirozené vegetace vyjádřený nejbližším fytocenologickým ekvivalentem (zpravidla na úrovni asociace); současné porosty nemusejí charakteristice příslušné jednotky vždy odpovídat; Základní charakteristika: stručný popis porostu; Stromové patro: spíše lesnická charakteristika stromové etáže; Keřové patro: stručný popis keřové úrovně (ve většině porostů je jen slabě vyvinuta nebo chybí); Bylinné patro: botanický popis podrostu, rostlinné druhy jsou uváděny vědeckými jmény, nomenklatura podle DOSTÁLa (1989) Návrh opatření: doporučená opatření pro popisovanou porostní skupinu nebo její část, viz též samostatná tabulka v příloze Poznámka: případné doplňující údaje ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 591 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: severní část Stanoviště: rovinatý rašelinný terén v severní části rezervace, v přirozeném bezlesí šlenky s vodou Lesní typ: 7R3 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, bezkolencová a vrchovištní louka Základní charakteristika: ve východní části pěkná rašelinná louka (N-5), na západě paseka s hloučkovitými nálety a nárosty smrku Stromové patro: chybí Keřové patro: nesouvislý smrkový porost z přirozené, dílem i umělé obnovy, 0,5-1,5 m vys., nepočetně dosazena bříza karpatská (bez ochran), na loučce roztroušené zakrslé smrčky (do 1 m výšky) a mladé výsadby kleče Bylinné patro: v pasece MolS s Eriophorum vaginatum, Avenella flexuosa, Juncus filiformis a Vaccinium myrtillus, na rašelinné loučce převažuje MolS, významně i SCp s Drosera rotundifolia, fragmentárně CrS, dále Oxycoccus palustris a Carex nigra Návrh opatření: stávající zalesnění spolu s přirozenou obnovou dostačuje, pouze vytrhat kleč na rašelinné louce Poznámka:

85 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 592 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: střední část Stanoviště: rovinatý, výrazně zamokřený a rašelinný terén při pravém břehu Blatného potoka Lesní typ: 7R3 Potenciální společenstvo: rašelinná až podmáčená smrčina Základní charakteristika: paseka s relativně zapojeným smrkovým porostem, převážně z přirozené obnovy Stromové patro: chybí Keřové patro: nálety až nárosty smrku, místy snad i kulturně podmíněné, volněji zapojené, avšak bez větších proluk; případné starší smrkové výsadby jsou cizího původu (Hornomoravský úval) Bylinné patro: podrost typu MolS s místním uplatněním druhů přechodových rašelin Carex nigra, Juncus filiformis Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 593 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jihozápadní část Stanoviště: rovina až mírný svah J-JZ orientace při potůčku, značně podmáčený terén Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina Základní charakteristika: paseka s nezajištěnou vylepšovanou kulturou smrku Stromové patro: chybí Keřové patro: místy mezernatý porost smrku 1-4 m (z přirozené obnovy?), na většině plochy pouze mladé výsadby kolem 30 cm, poškozené mrazem, vylepšeno saprofytním smrkem vysazeným v dovezených špalcích; přimíšeně bříza karpatská bez individuální ochrany; starší vysazený smrk cizí provenience Bylinné patro: převažuje Molinia caerulea, v doprovodu Avenella flexuosa, Galium saxatile, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: v případě potřeby další vylepšení smrkem (saprofyt), případně jeřábem (nutná individuální ochrana), aktuálně není však nutné Poznámka:

86 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 594 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jihovýchodní část Stanoviště: podmáčené a rašelinné polohy při levém břehu Blatného potoka, severně od Zámecké cesty, na západě štěrkovité potoční náplavy, většinou již zazemněné Lesní typ: 7O1 na západě, 7R3 na východě Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, přípotoční smrčina, pramenná louka Základní charakteristika: větší paseka s nesouvislým smrkovým porostem z přirozené i umělé obnovy, hojně též s klečí, součástí skupiny je drobná pramenná louka (N-9), další loučka (N-10) se dle mapy nachází již vně hranic rezervace, v por. sk. 356 C 1 Stromové patro: na levém břehu Blatného potoka souvislá smrková kmenovina, při Zámecké cestě hloučky smrků 3-6 m vysokých, některé stromy ještě vyšší, na zbytku plochy ale stromová úroveň chybí Keřové patro: nezapojený porost smrku a kleče (nálety a kultury), ve výrazněji zamokřených partiích s většími prolukami; vysazený smrk cizí provenience Bylinné patro: podrost většinou typu MolS, dále Deschampsia cespitosa, Eriophorum vaginatum, Vaccinium myrtillus, při potoce též JfS, místy CnS, Agrostis canina; pramenná loučka N-9 s pěkným porostem CrS, rovněž zalesněna klečí, loučka N-10 také s CrS + Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre, Juncus filiformis Návrh opatření: stávající zalesnění dostačující, možné dílčí vylepšení smrkem (výsadba do pařezů), nesázet další kleč ani břízu karpatskou, výhledově kleč vyřezat Poznámka:

87 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 595 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 1z Část: Stanoviště: rovinatý terén při pravém břehu Blatného potoka, náplavová terasa, na JZ rašelinné polohy Lesní typ: 7O1 východní část, 7R3 střední část, 8R1 jz. část, menší plocha Potenciální společenstvo: bezkolencová a metličková louka, okrajově rašelinná a přípotoční smrčina Základní charakteristika: na většině plochy bezlesí, zřejmě kulturně podmíněné, ale dlouhodobě stabilizované a tudíž do jisté míry přirozené; krátkostébelná vlhčí louka s přechody do MolS, v jižní části paseka Stromové patro: v bezlesí solitérní smrky až 20 m vysoké, hustě zavětvené, po obvodu mladší smrkový porost; v jižní části paseka s kulturou blatky (?) a menším zastoupením smrku Keřové patro: hlavní část (bezlesí) prakticky bez mladých dřevin, paseka v jižní části s početnou výsadbou kleče (dle LHP jde o blatku) a s roztroušeným smrkem (též několik odrostlejších smrků z přir. obnovy do 5 m) Bylinné patro: v bezlesí partie s Avenella flexuosa, Nardus stricta a Juncus filiformis, též Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Galium saxatile, Holcus mollis, dále MolS (místy s Eriophorum vaginatum), JfS, CnS; na Jz paseka s MolS, Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, též Salix cf. aurita, patrně vysazena, neprospívá, v příkopu u Zámecké cesty CrS Návrh opatření: bezlesí nezalesňovat, na pasece postupně vyřezat blatku a prosázet smrkem Poznámka:

88 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 596 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 3 Část: Stanoviště: rovinatý terén vrchovištní plošiny Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: bezkolencová a vrchovištní louka, rašelinná smrčina Základní charakteristika: téměř celou plochu skupiny tvoří soustava rozsáhlých bezlesí (N-1, N-3, N-4), která plynule přecházejí do zakrslé rašelinné smrčiny Stromové patro: na bezlesích roztroušené porosty zakrslých smrků různé výšky, při okrajích vzrostlejší a zapojenější, do 6-8 m, hranice vůči sousední por. sk. 11/7/4 není vždy jednoznačná Keřové patro: zakrslé smrčky 1-2 m vys., v ploše bezlesí i při okrajích, na loukách početné mladé výsadby kleče (zatím jen 20 cm vys.), v dobrém zdravotním stavu, roztroušeně vysazena i bříza karpatská (trpí okusem) Bylinné patro: většinou převládá MolS, dále SCp, EvS, SciS, zřídka EaS (vegetace přechodových rašelin sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis je zde zastoupena jen sporadicky a fragmentárně); typická vrchovištní květena Trichophorum cespitosum (v jižní a střední části v souvislých porostech), Calluna vulgaris, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, chybí Andromeda polifolia a zřejmě i Empetrum nigrum Návrh opatření: důsledná likvidace klečových výsadeb, nepokračovat v dalších zalesňováních na loukách ani po jejich obvodech, neboť přirozená obnova je zde dostačující Poznámka: viz též popis bezlesí N-1, N-3 a N-4

89 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 597 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: severní část Stanoviště: rovinatý rašelinný terén při severní hranici rezervace, na východě štěrkovité náplavy Blatného potoka, na severu drobná vodoteč s pramennými polohami, na západě zamokřená deprese Lesní typ: 7R3 většina plochy, 7O1 při Blatném potoce Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, přípotoční smrčina, pramenná louka Základní charakteristika: mladší smrková kmenovina s nižší etáží, součástí skupiny jsou i dvě malá bezlesí přirozeného charakteru (N-6 a N-18) Stromové patro: smrková kmenovina cca 22 m vysoká, odpovídající zřejmě sk. 7, prosychající, místy kůrovcové těžby Keřové patro: vmezeřená dolní úroveň do 5 m výšky Bylinné patro: podrost typu Molinia caerulea-vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, při Blatném potoce též Luzula pilosa a Trientalis europaea; bezlesí N-6 je prameniště při potoce s CrS a MolS, též se Stellaria alsine a Viola palustris, při samé hranici rezervace roste při potůčku Cardamine pratensis, Chrysosplenium alternifolium, Epilobium obscurum, Galium palustre, Myosotis nemorosa a Stellaria alsine; západní bezlesí N-18 je rašelinná rákosina ("PhrS"), dále zde a v blízkém okolí Agrostis canina, Carex nigra, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, Viola palustris. Návrh opatření: v odtěžených partiích (na východě) vylepšení zmlazení smrkem, v menším počtu doplnit jeřáb a jedli s ind. ochranami Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 598 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: jižní a západní část Stanoviště: rovinatý, výrazně zamokřený terén v laggu rašelinných luk (N-1, N-3 a N-4) Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, bezkolencová a pramenná louka Základní charakteristika: nehomogenní, různověký a zpravidla výškově diferencovaný smrkový porost, často rozvolněný, na SZ jen úzký pruh rašelinné smrčiny lemující přirozené bezlesí; skupina zahrnuje i menší louku K-2 Stromové patro: volněji zapojený smrkový porost, víceetážový, do 22 m výšky, sk. 4 (tyčkovina) do 12 m, jednotlivé etáže se ale na ploše různě prolínají Keřové patro: na většině plochy nesouvislé smrkové nárosty do 1-3 m Bylinné patro: podrost značně proměnlivého složení, převážně typu MolS, hojně Vaccinium vitis-idaea a Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa a Eriophorum vaginatum, lokálně CrS, často i hojná Deschampsia cespitosa; součástí skupiny je i rašelinná loučka s MolS (dále EvS, CrS, EaS), řídce zalesněná klečí, místy též sporadické výsadby břízy karpatské Návrh opatření: vytrhat kleč na rašelinné loučce, jinak bez zásahů, nezalesňovat žádnými dřevinami! Poznámka: viz též samostatný popis bezlesí N-2

90 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 599 Odd.: 356 Por.: E Por. sk.: 11/7/4 Část: východní část Stanoviště: rovinatý terén při levém břehu Blatného potoka, zde úzký pruh štěrkovitých náplavů, dále na východ rašelinné polohy (staré odumírající vrchoviště) Lesní typ: 7R3 většina plochy, 7O1 při Blatném potoce Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, přípotoční smrčina, bezkolencová louka Základní charakteristika: výškově diferencovaná smrčina přirozeného charakteru, při Blatném potoce s velmi starými vysokými smrky, dále od potoka rašelinná smrčina, místy výrazně zakrslá, přecházející do dvou drobných bezlesí, smrk je v této porostní skupině nejspíše většinou původního genofondu Stromové patro: smrkový porost proměnlivé šířky, při potoce jednotlivé smrky až 30 m vysoké, relativně zdravé, v rašelinném terénu velmi proměnlivé výšky, místy až 24 m vys., ale značně poškozené, po obvodu louček jen 6-8 m vysoké, zakrslé, ale mladší Keřové patro: v prolukách a rozvolněných partiích nesouvislé, místy však zapojené nárosty (mlaziny), různého věku Bylinné patro: podrost většinou typu Molinia caerulea-vaccinium myrtillus, dále Eriophorum vaginatum, Avenella flexuosa, při potoce Calamagrostis villosa, Luzula pilosa, Trientalis europaea; rašelinné loučky s MolS, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris a Vaccinium uliginosum Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: viz též bezlesí N-7 a N-8 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 600 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 0 Část: Stanoviště: náplavová terasa při pravém přítoku Blatného potoka, méně zamokřeno Lesní typ: 7R3, při okrajích též 7O1 (na V) a 8R1 (na Z) Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina Základní charakteristika: paseka až holina nedávno zalesněná smrkem Stromové patro: ± chybí (viz E2) Keřové patro: jednotlivé smrky z přirozené obnovy do 5 m výšky Bylinné patro: nedávné zalesnění smrkem, výška kolem 30 cm, stromky poškozené mrazem a patrně i zvěří, část výsadeb již uhynula; v bylinném patře převažuje Calamagrostis villosa a Deschampsia cespitosa, maloplošně je vyvinuto CnS, dále přistupuje Avenella flexuosa, Galium saxatile, v doprovodu potoka roste Deschampsia cespitosa (dominanta), Juncus effusus, Juncus filiformis, Cirsium palustre, Hieracium vulgatum (zř.), Senecio hercynicus Návrh opatření: v případě nezdaru zalesnění vylepšit smrkem místní provenience, v menším počtu přimísit jeřáb s ind. ochranami Poznámka:

91 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 601 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: rovinatý terén, staré odumírající vrchoviště Lesní typ: 7R3 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina (degradovaná) Základní charakteristika: paseka s vylepšovanou smrkovou kulturou Stromové patro: nepočetné mladé smrky z přirozené obnovy, jednotlivé či v hloučcích Keřové patro: vysazený i zmlazený smrk dvou výškových úrovní: 0,3-1 m a 1,5-4 m vys., vedle smrku ztepilého nepočetně smrk pichlavý a bříza karpatská (bez IO) Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea, podružně Calamagrostis epigejos a Deschampsia cespitosa Návrh opatření: dle potřeby v průběhu decénia vylepšit smrkem místní provenience, doplnit jeřáb s IO Poznámka:

92 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 602 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 7 Část: Stanoviště: živé vrchoviště s okrajovými suššími partiemi, na jihu pramenná sníženina (lagg), rozsáhlé přirozené bezlesí, místy, zejména v severní části, se soustavou částečně zvodnělých šlenků Lesní typ: 8R1 téměř celá plocha skupiny, 7R3 na JZ Potenciální společenstvo: vrchovištní louka, bezkolencová louka, rašelinná smrčina, pramenná louka Základní charakteristika: většinu plochy skupiny tvoří přirozená bezlesí, včetně největší rašelinné louky v rezervaci (cca 250 x m), v lemech se nacházejí ± zakrslé rašelinné smrčiny, na západě též souvislý porost kleče Stromové patro: na většině plochy chybí, po obvodu louky skupinky či pruhy zakrslých smrků různé výšky (též E2), na SZ vzrostlá rašelinná smrčina, výškově diferencovaná, s vtroušeným jeřábem, horní etáž do 24 m výšky porost je nezřetelně ohraničen od sk. 15/6 Keřové patro: sporadické zakrslé smrčky v ploše louky (většina bezlesí zcela bez dřevin), četnější v okrajích, na západě asi 100 m dlouhý pruh kleče (1-2 m vys.), která částečně proniká do podrostu navazující rašelinné smrčiny, zde však spíše suché pahýly odumřelé kleče Bylinné patro: a) velká louka (N-15) převládá MolS s přechody do SciS, při šlencích SCp, sporadicky EaS, fragmentárně EvS, z hodnotnější květeny Andromeda polifolia, Trichophorum cespitosum, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum; louka řídce zalesněna klečí b) malá louka (N-16) převažuje MolS, v pramenných úsecích hojně CnS, méně JfS, při potoce troficky náročnější druhy Cardamine pratensis, Cirsium palustre, Epilobium palustre, Myosotis nemorosa, Stellaria alsine, Viola palustris, dále Agrostis canina, Deschampsia cespitosa; c) lesní partie: v podrostu rašelinné smrčiny převažuje Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Avenella flexuosa, doprovod tvoří Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea Návrh opatření: obě louky vyznačit v mapě jako bezlesí a vyjmout z lesního hospodaření; vytrhat vysázenou kleč na velké louce, dále celá skupina bez zásahů Poznámka: viz též popisy bezlesí N-15 a N-16

93 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 603 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 9 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, případně též krátký svah spadající k nivě Blatného potoka, s menší nelesní enklávou (bezlesí N-17) Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7R3 podružně při jižním okraji Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina Základní charakteristika: zakrslá rašelinná smrčina se světlinami, nejasné ohraničení vůči sousedním por. skupinám 15/6 a 14 Stromové patro: porost velmi proměnlivé výšky i stupně zapojenosti v závislosti na zamokření půdy, místy až 20 m vysoký, jinde méně než 10 m; středně až silně poškozený, se soušemi Keřové patro: v prosvětlených partiích dosti hojné smrkové nárosty Bylinné patro: převládá Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, doprovodně Avenella flexuosa, Oxycoccus palustris, Melampyrum pratense, Vaccinium uliginosum, ve světlinách MolS, fragmentárně SCp Návrh opatření: bez zásahů; v nových mapách ujasnit východní hranici skupiny Poznámka: viz též bezlesí N-17; skupina nemá v mapě jednoznačnou východní hranici tu zde tvoří rám mapy (na sousední mapě skupina nepokračuje!) ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 604 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 14 Část: Stanoviště: stará vrchovištní plošina při cestě z Nové louky k Blatnému rybníku, terén mírně zamokřený Lesní typ: 7R3, okrajově 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina Základní charakteristika: rozvolněná, zřejmě zakrslá smrčina, zdravotně poškozená; lokalizace porostu podle mapy není jednoznačná Stromové patro: na severu (sk. 9??) pruh středně až silně poškozených smrků 8-16 m vysokých, dále na jih vyšší mezernatý porost cca 20 m vysoký, s výčetní tloušťkou cm Keřové patro: v prosvětlených částech dosti bohaté nálety a nárosty smrku různého stáří Bylinné patro: převládá Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahů Poznámka:

94 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 605 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 15/6 Část: severozápadní část Stanoviště: okraj starého vrchoviště při západním okraji velké rašelinné louky (bezlesí N- 15) Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7R3 jižní okraj Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina Základní charakteristika: volněji zapojená, výškově diferencovaná stará smrčina, nezřetelně odlišená od sousední skupiny 7 (rašelinná smrčina s podrostem odumřelé kleče); na JZ malé sekundární bezlesí Stromové patro: smrkový porost až 24 m vysoký, volněji zapojený, při okrajích a v drobných prolukách výškově rozrůzněný, s vtroušeným jeřábem Keřové patro: roztroušené smrkové nárosty v prosvětlených partiích, kleč zřejmě již mimo plochu této skupiny Bylinné patro: převažuje Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Avenella flexuosa, dále zmlazení jeřábu a Trientalis europaea; bezlesí na JZ: travní porost úhorového vzhledu, převládá Holcus mollis, dále Agrostis capillaris, Rumex acetosa, Galeopsis bifida, Deschampsia cespitosa, Hypericum maculatum, Stellaria graminea, Carex ovalis, Urtica dioica Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 606 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: 15/6 Část: hlavní část Stanoviště: stupňovitý reliéf při pravém břehu Blatného potoka, zahrnuje náplavovou terasu i staré odumírající vrchoviště, místy výrazně zamokřeno Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7O1 při potoce, 7R3 v jižním výběžku Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, přípotoční smrčina Základní charakteristika: různověká stará smrčina, místy rozvolněná, téměř pralesovitého vzhledu, při západním okraji nejednoznačně odlišená od sk. 9 Stromové patro: výškově diferencovaný smrkový porost, horní úroveň kolem 26 m, porost volněji zapojený, místy s prolukami, zejména při jižním okraji, ve svahu při západním okraji porost mladší, nejednoznačně odlišený od sk. 9, některé stromy ± poškozené, některé plodné Keřové patro: roztroušené nálety nárosty smrku v prosvětlených partiích Bylinné patro: podrost převážně typu Calamagrostis villosa-vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Molinia caerulea (hoj.), Vaccinium vitis-idaea, Trientalis europaea, lok. Carex rostrata a Juncus filiformis; ve svahu na Z (již sk. 9?) dominuje Vaccinium myrtillus, hojně Vaccinium vitis-idaea, dále Molinia caerulea, Sorbus aucuparia, bohatě vyvinutá mechová synuzie; na jihu ve světlinách (zčásti zřejmě vzniklých kůrovcovou těžbou) CrS, MolS, též nálety a kultury smrku a břízy karpatské (strádá okusem) Návrh opatření: bez zásahů Poznámka:

95 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 607 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: bezl. 21 Část: Stanoviště: rovinatý terén při pravém břehu Blatného potoka, náplavová terasa, mírně zamokřená Lesní typ: 7O1 Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina (možná přirozené bezlesí náplavu) Základní charakteristika: původně bezlesí, snad přirozeného charakteru, snad podmíněno kulturně (někdejší louka), nyní zalesněno smrkem Stromové patro: chybí Keřové patro: chybí Bylinné patro: nedávné smrkové výsadby cm; převládá Holcus mollis, hojně Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, doprovodně Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Festuca rubra, Galium saxatile, Potentilla erecta, Stellaria graminea, Veronica chamaedrys Návrh opatření: vzhledem k nelesní povaze lokality bylo zalesnění spíše nevhodné, výřez stromků však není nutný, neboť jde o poměrně malou plochu bez vyšší botanické hodnoty Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 608 Odd.: 449 Por.: A Por. sk.: bezl. 25 Část: Stanoviště: náplavová terasa na pravém břehu Blatného potoka, přes silničku nad Blatným rybníkem Lesní typ: 7O1 Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina Základní charakteristika: nezřetelně ohraničená světlina, resp. rozvolněná smrčina středního věku Stromové patro: skupinka smrků středního věku + 1 dospělý strom uvnitř nevýrazné světliny Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: porost Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Carex rostrata Návrh opatření: bez zásahů Poznámka:

96 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 609 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 0 Část: Stanoviště: rovina bez většího zamokření Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina (degradovaná) Základní charakteristika: paseka nedávno zalesněná smrkem, větší než v mapě, zřejmě na úkor sk. 13 Stromové patro: chybí Keřové patro: roztroušené smrkové nárosty jednotlivé i v hloučcích Bylinné patro: mladá smrková kultura kolem 0,3 m, stromky částečně poškozené mrazem, ale zatím životaschopné, na severu též kleč; hojné pařezy různé výšky, klest na hromadách;typu Avenella flexuosa (převládá)-vaccinium myrtillus, dále Galium saxatile a Molinia caerulea Návrh opatření: doplnit jeřáb s ind. ochranami Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 610 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 1 Část: severní část Stanoviště: rovinatý terén mezi Zámeckou cestou a levým přítokem Blatného potoka, zřetelně zamokřený, pozůstatky odvodňovacích příkopů Lesní typ: 7R3 Potenciální společenstvo: rašelinná až podmáčená smrčina Základní charakteristika: paseka až holina, nedávno zalesněná smrkem Stromové patro: prakticky chybí (viz E2) Keřové patro: místy, zejména u cesty, hloučky smrků 2-6 (-8) m vysokých, z přirozené obnovy, naprostá většina plochy bez E2 Bylinné patro: mladá smrková kultura, stromky cca 0,5 m vysoké, dosti poškozené mrazem; podrost typu MolS, při pařezech Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus, ve vlhčích úsecích (osy zarostlých odvodňovacích příkopů) maloplošně CrS, dále Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Carex echinata, při potoce Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa (dom.), Juncus effusus Návrh opatření: v případě potřeby vylepšit smrkem místní provenience, v menším počtu doplnit jeřáb s ind. ochranami Poznámka:

97 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 611 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 1 Část: jižní část Stanoviště: rovina při levém břehu Blatného potoka, na západě místy výrazně zamokřená, na východě relativně suchá (mineralizovaná rašelina), v minulosti účinně odvodněná Lesní typ: 8R1, zcela okrajově na Z i 7O1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina (degradovaná) Základní charakteristika: kultury smrku a kleče, zčásti poškozené mrazem, nejméně hodnotná část rezervace Stromové patro: chybí Keřové patro: kultura smrku ztepilého a kleče nejasného původu (zejména na JZ), 0,5-1(- 1,5) m vys., celkově převládá smrk, sporadicky (na jihu) i smrk pichlavý, roztroušeně hloučky odrostlejších smrků z přirozené obnovy, smrk poškozován mrazem a snad i zvěří Bylinné patro: převládá Avenella flexuosa, místy hojně Molinia caerulea, Vaccinium vitisidaea, Vaccinium myrtillus, dále Galium saxatile, v mokřinách na západě porosty MolS, CnS, JfS Návrh opatření: dílčí vylepšení jeřábem (individuální ochrany), kleč na jihozápadě prosázet smrkem (tvoří zde monokulturu), jižní okraj skupiny (u silnice) vylepšit smrkem a jeřábem Poznámka: paseka zřejmě vznikla nahodilou těžbou, neboť obnovní těžbu takového plošného rozsahu si na území rezervace lze jen stěží představit ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 612 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 2 Část: Stanoviště: výrazně zamokřený terén při levém břehu Blatného potoka, s ± zazemněnými mrtvými rameny Lesní typ: 7O1 západní část, 8R1 východní část Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina, rašelinná smrčina Základní charakteristika: v břehu potoka kulisa starších smrků, na většině plochy mezernatá mlazina s padlými soušemi Stromové patro: při potoce smrky až 20 m vysoké, na většině plochy nesouvisle zapojený porost 2-10 m vysoký, vtroušeně jeřáb a bříza Keřové patro: místy smrkové nárosty do 2 m výšky Bylinné patro: při potoce Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Vaccinium myrtillus, dále od vody dom. Molinia caerulea, v silně zamokřených úsecích CrS, méně JfS Návrh opatření: nevyžadována, obnova vzhledem k výrazně zamokřeným partiím, přirozeně jen nesouvisle zalesněným, je dostačující Poznámka:

98 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 613 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: severní část Stanoviště: náplavová terasa a rašeliny při levém břehu Blatného potoka, v blízkosti mrtvého potočního ramene Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7O1 při Blatném potoce (tj. na západě) Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, přípotoční smrčina Základní charakteristika: mladá, výškově diferencovaná smrčina, relativně zapojená Stromové patro: poměrně zapojený porost smrků m vysokých, při potoce několik starých smrků (jeden s výčetní tl. 90 cm), naopak při vnějším okraji husté nárosty 2-4 m vys. Keřové patro: smrkové nárosty zvláště po obvodu skupiny Bylinné patro: převládá Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus; v mrtvém rameni Blatného potoka (ještě v rámci této skupiny?) CrS Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 614 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: jihozápadní část Stanoviště: levý břeh Blatného potoka, náplavová terasa s ± zazemněnými mrtvými rameny, skupina zahrnuje i úzký doprovod potoka při por. sk. 1 a 2 Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7O1 jen západní okraj skupiny, mapový zákres zde ovšem neodpovídá skutečnosti Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina, okrajově rašelinná smrčina Základní charakteristika: různověký smrkový porost, většinou dobře zapojený, místy až přehoustlý, jen s drobnými prolukami, místy vývraty, padlé souše, porost téměř pralesovitého vzhledu Stromové patro: různověký porost, smrková tyčovina až tenká kmenovina, vysoká, v potočních březích i starší stromy Keřové patro: smrkové nárosty v dílčích prolukách Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, doprovodně Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Molinia caerulea, místy CrS, maloplošně JfS, roztroušeně Luzula pilosa, Phegopteris connectilis, Trientalis europaea Návrh opatření: nevyžadována Poznámka:

99 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 615 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 4 Část: jihovýchodní část Stanoviště: úpatí mírného západního svahu, s mírným povrchovým zamokřením Lesní typ: 8R1, při východním okraji 8G3 Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina Základní charakteristika: nestejnověká mladá smrčina, nerovnoměrně zapojená Stromové patro: výrazně různověký porost, zčásti zapojený, zčásti rozvolněný, jednotlivé smrky až 20 m vysoké, většinou ale značně nižší, okrajově 2-8 m vys., okrajově vývraty Keřové patro: nevýznamné Bylinné patro: převládá Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus; při cestě za příkopem mj. Agrostis capillaris, Cirsium heterophyllum, Potentilla erecta, Ranunculus repens, Senecio hercynicus, Veronica chamaedrys Návrh opatření: nevyžadována Poznámka: ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 616 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 9/4z Část: Stanoviště: rašelinná plošina při levém břehu Blatného potoka, zčásti dosud živé, avšak vysýchající vrchoviště, pozůstatky sítě odvodňovacích příkopů Lesní typ: 8R1 Potenciální společenstvo: rašelinná smrčina, bezkolencová až vrchovištní louka Základní charakteristika: mozaika porostů různého věku, zahrnující též pěknou rašelinnou louku; starší část tvoří zapojená smrková kmenovina, mladší část etážovitá mladá smrčina, obě části jsou zakrslého vzrůstu Stromové patro: starší část porostu (sk. 9) tvoří smrková kmenovina, cca m vysoká, relativně zapojená, bez světlin; mladší část porostu (sk. 4) je zapojená, místy rozvolněná etážovitá smrčina s bohatou přirozenou obnovou, smrk v horní etáži dosahuje m Keřové patro: bohatý smrkový podrost v mladší části skupiny, na rašelinné loučce zakrslé smrčky 1-3 (-6) m vysoké Bylinné patro: ve starším porostu převládá Vaccinium myrtillus, dále Molinia caerulea, dobře vyvinutá mechová synuzie s rašeliníky a ploníky; v mladším porostu dominuje Molinia caerulea; rašelinná louka s porostem MolS, významně též Trichophorum cespitosum a Vaccinium uliginosum, fragmentárně SCp, dále Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum (zř.), Oxycoccus palustris; ve světlinách na jihu smrkové nálety, loučka bez obligátního zalesnění klečí, pouze jednotlivé břízy karpatské předurčené k zániku Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat rašelinnou louku! Poznámka: viz též popis bezlesí N-14

100 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 617 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 12 Část: Stanoviště: rovinatý terén při levém břehu Blatného potoka a jižně od Zámecké cesty, mírné až střední zamokření, na západě náplavová terasa (zazemněná) Lesní typ: 7R3 většina plochy, 7O1 při Blatném potoce (západní okraj) Potenciální společenstvo: přípotoční smrčina, rašelinná smrčina, bezkolencová louka Základní charakteristika: heterogenní porost, jehož podstatnou část tvoří vzrostlý parkový les, do jisté míry přirozeného rázu (mrazová poloha), při severním okraji na toto ± bezlesí navazuje paseka (zřejmě po kůrovcové těžbě), v jižní části při Blatném potoce a jeho levém přítoku zapojenější stará smrčina, nespíše s původním genofondem smrku Stromové patro: volněji zapojený smrkový porost značného stáří, který má místy charakter parkového lesa s jednotlivými či hloučkovitě stojícími vysokými (i přes 25 m) smrky, až k bázi zavětvenými, některé z nich však ± poškozené (kůrovec?); značná část plochy bez stromového porostu (přirozené bezlesí, paseka) Keřové patro: jednotlivé smrky v podrostu rozvolněné staré smrčiny, různého stáří, netvořící souvislou etáž Bylinné patro: bezlesí i paseka zalesněny nedávno smrkem, podružně klečí a břízou karpatskou; většina plochy, včetně bezlesí typu MolS, místy CrS, fragmentárně JfS, v zapojenějším porostu též Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, při potoce Agrostis capillaris, Carex rostrata, Deschampsia cespitosa, Dryopteris dilatata, Holcus mollis, Nardus stricta, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Senecio hercynicus, roztroušeně Rumex arifolius, Bistorta major, Phegopteris connectilis, Potentilla erecta Návrh opatření: zachovat charakter parkového lesa, tj. nepřipustit zapojení porostu v jeho severní části (bezlesí N-13), na zbytku plochy nechat kultury odrůst bez omezení Poznámka: viz též popisy bezlesí N-12 a N-13; v Blatném potoce v jižní části skupiny pozorováni siveni

101 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 618 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: 13 Část: Stanoviště: rovinatý, mírně zamokřený terén při levém břehu Blatného potoka, na jihu relativně suchý, s hustou sítí starých odvodňovacích příkopů Lesní typ: 8R1 většina plochy, 7O1 při západním okraji Potenciální společenstvo: podmáčená smrčina (původně rašelinná, v důsledku odvodnění ale ústup rašelinných druhů) Základní charakteristika: volněji zapojená, na jihu prosvětlená smrková kmenovina Stromové patro: starý smrkovým porost se sníženým zakmeněním, na jihu značně rozvolněný, většinou m vysoký, okrajově i vyšší Keřové patro: většinou zcela chybí Bylinné patro: převládá Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Molinia caerulea, při potoce Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Luzula pilosa, Trientalis europaea Návrh opatření: nevyžadována, v prosvětlených partiích se dostavuje přirozená obnova Poznámka: jižní část porostu byla zřejmě nedávno odtěžena viz por. sk. 459 E 0 ZCHÚ: PR Nová louka DP č: 619 Odd.: 459 Por.: E Por. sk.: bezl. 24 Část: Stanoviště: náplavová terasa při levém břehu Blatného potoka, nad Blatným rybníkem Lesní typ: 7O1 Potenciální společenstvo: pramenná louka (náplav) Základní charakteristika: malá pramenná louka Stromové patro: chybí Keřové patro: chybí Bylinné patro: loučka CrS, v sušších partiích trávník Avenella flexuosa, Agrostis capillaris, Juncus filiformis, Juncus effusus; při pravém břehu potoka (ad 449 A 15/6) Carex rostrata, Salix aurita, Salix silesiaca (resp. S. x subaurita) souvislý porost zakrslého vzrůstu, snad ovlivňovaný okusem zvěře Návrh opatření: nezalesňovat Poznámka: jde o část parcely 640/2 vedené jako vodní plocha

102