Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu za rok 2012

Transkript

1 Závěrečná zpráva o řešení grantového projektu za rok 212 (dále "závěrečná zpráva o řešení projektu") Registrační číslo: Název projektu: Miniaturizované inteligentní systémy a nanostrukturované elektrody pro chemické, biologické a farmaceutické aplikace (NANIMEL) Příjemce a řešitel: Příjemce: IČ: Řešitel: Tel: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií - Doc. Ing. Jaromír Hubálek Ph.D Fax: hubalek@feec.vutbr.cz Prohlašuji, že údaje v příložené zprávě o řešení grantového projektu jsou pravdivé a úplné. Podáním závěrečné zprávy prostřednictvím ISDS statutární zástupce příjemce (statutárním orgánem je statutární orgán, popř. člen nebo členové statutárního orgánu, osoba jimi pověřená či fyzická osoba - příjemce) stvrzuje: - všechny údaje uvedené v závěrečné zprávě o řešení projektu jsou pravdivé, úplné a nezkreslené a jsou totožné s údaji vloženými do závěrečné zprávy pomocí aplikace; - závěrečná zpráva o řešení projektu byla vypracována v souladu se smlouvou a zadávací dokumentací; - řešitel, všichni spolupříjemci, spoluřešitelé a spolupracovníci byli seznámeni s věcným obsahem závěrečné zprávy o řešení projektu i s finančními údaji v ní uvedenými. Příjemce potvrzuje, že byla zkontrolována úplnost a správnost údajů. V případě podání závěrečné zprávy prostřednictvím ISDS příjemce potvrzuje výše uvedené body. Statutární zástupce příjemce V případě podání závěrečné zprávy v listinné podobě (poštou) příjemce potvrzuje výše uvedené body vlastnoručním podpisem statutárního zástupce příjemce a razítkem. Datum:... razítko a podpis příjemce 1 1) U příjemce - právnické osoby nebo organizační složky státu nebo územně samosprávného celku uveďte rovněž jméno, příjmení a funkci jednající osoby (jednajících osob). 1 Verze: 1294

2 Část ZB - sumy 1) Celkové čerpané náklady na řešení projektu na jednotlivé roky řešení (v tis. Kč) Náklady na jednotlivé roky řešení 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Celkem 999 2) Celkové čerpané náklady na řešení projektu z jednotlivých zdrojů za celou dobu řešení (v tis. Kč) Jednotlivé zdroje finančních prostředků na řešení projektu Celkové grantové prostředky přidělené z GAČR Podpora z jiných tuzemských veřejných zdrojů (z jiné kapitoly státního rozpočtu nebo rozpočtu územních samosprávních celků), pokud existuje Podpora z ostatních tuzemských veřejných zdrojů (nepatřících do státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků), pokud existuje (veřejné zdroje v ČR i v zahraničí) Podpora z neveřejných zdrojů (zahraniční zdroje, neveřejné tuzemské zdroje, vlastní neveřejné zdroje), pokud existuje Celkem tis. Kč ) Celkové hospodaření s prostředky GA ČR za daný rok řešení Hospodaření s prostředky v daném roce Přidělené Čerpané Čerpané (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v Kč s přesností na dvě desetinná místa) Věcné náklady celkem Investiční náklady celkem. Osobní náklady celkem Celkem na projekt Verze: 1294

3 Část ZB - rozpis Výkaz hospodaření s grantovými prostředky příjemce za daný rok řešení (v tis. Kč) Příjemce: Řešitel: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Doc. Ing. Jaromír Hubálek Ph.D. Hospodaření s prostředky v daném roce Věcné náklady Provozní náklady přidělené 121 čerpané 191 Náklady na služby 1 4 Cestovní náklady 5 1 Doplňkové (režijní) náklady 1 1 Sociální a zdravotní pojištění a FKSP Věcné náklady celkem Investiční náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majektu) přidělené čerpané Investiční náklady celkem Mzdové náklady přidělené čerpané Mzdové náklady řešitele, resp. spoluřešitelů a spolupracovníků Mzdové náklady technického a administrativního personálu Ostatní osobní náklady (OON) 8 8 Mzdové náklady celkem Celkové prostředky z GA ČR - bez fondu Náklady z dalších zdrojů Podpora z jiných tuzemských veřejných zdrojů (z jiné kapitoly státního rozpočtu nebo rozpočtu územních samosprávních celků), pokud existuje Podpora z ostatních tuzemských veřejných zdrojů (nepatřících do státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků), pokud existuje (veřejné zdroje v ČR i v zahraničí) Podpora z neveřejných zdrojů (zahraniční zdroje, neveřejné tuzemské zdroje, vlastní neveřejné zdroje), pokud existuje Čerpané v daném roce 3 Verze: 1294

4 Část ZB - rozpis Tvorba a čerpání fondu účelově určených prostředků v daném roce Věcné náklady Stav k 1.1. Čerpáno k Investiční náklady (na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majektu) Mzdové náklady FÚUP celkem 4 Verze: 1294

5 Část ZB - rozpis Výkaz hospodaření s grantovými prostředky příjemce za daný rok řešení (v tis. Kč) Příjemce: Řešitel: Mendelova univerzita v Brně prof. Ing. René Kizek Ph.D. Hospodaření s prostředky v daném roce Věcné náklady Provozní náklady přidělené 37 čerpané 373 Náklady na služby 2 2 Cestovní náklady Doplňkové (režijní) náklady 5 5 Sociální a zdravotní pojištění a FKSP Věcné náklady celkem Investiční náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majektu) přidělené čerpané Investiční náklady celkem Mzdové náklady přidělené čerpané Mzdové náklady řešitele, resp. spoluřešitelů a spolupracovníků Mzdové náklady technického a administrativního personálu 25 Ostatní osobní náklady (OON) Mzdové náklady celkem Celkové prostředky z GA ČR - bez fondu Náklady z dalších zdrojů Podpora z jiných tuzemských veřejných zdrojů (z jiné kapitoly státního rozpočtu nebo rozpočtu územních samosprávních celků), pokud existuje Podpora z ostatních tuzemských veřejných zdrojů (nepatřících do státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků), pokud existuje (veřejné zdroje v ČR i v zahraničí) Podpora z neveřejných zdrojů (zahraniční zdroje, neveřejné tuzemské zdroje, vlastní neveřejné zdroje), pokud existuje Čerpané v daném roce 5 Verze: 1294

6 Část ZB - rozpis Tvorba a čerpání fondu účelově určených prostředků v daném roce Věcné náklady Stav k 1.1. Čerpáno k Investiční náklady (na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majektu) Mzdové náklady FÚUP celkem 6 Verze: 1294

7 Příloha k ZB - rozpis Zdůvodnění a rozpis finančních prostředků čerpaných v daném kalendářním roce Příjemce: Řešitel: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Doc. Ing. Jaromír Hubálek Ph.D. 1) Specifikace a podrobné odůvodnění jednotlivých položek čerpaných grantových prostředků v daném roce řešení: a) rozpis a zdůvodnění provozních nákladů: Materiál na experimenty a přípravky (24 15 kč), postery (9 Kč), potřeby pro laboratoř (1 596 Kč), chemikálie pro experimenty, leptání a čištění ( Kč), knihy a časopisy pro potřeby rešerší k m (7 556 Kč), dva měřící přístroje pro experimentální práci v oblasti vytváření nanostruktur a elektrickou charakterizaci (79 2 Kč), software pro přístroje (57 6 Kč). Celkem provozní náklady ,47 Kč b) rozpis a zdůvodnění cestovních nákladů: Cesta na seminář STIMESI konaný v Praze v oblasti mikrotechnologií pro senzory - ubytování včetně poplatku (859 Kč), Elektrochemický seminář v Bratislavě - cestovné (1447 Kč). Účasti na konferencích a workshopech byly hrazeny z jiných zdrojů. Celkem cestovné 1 37,8 Kč. c) rozpis a zdůvodnění nákladů na ostatní služby a nemateriálních nákladů včetně publikačních a editačních nákladů: Náklady na úpravy osvitové jednotky a naprašování požadovaných materiálů (39 864,3 Kč). Celkem na služby bylo vydáno ,3 Kč. d) rozpis a zdůvodnění výše mezd: Mzdy byly vypláceny 4 tvůrčím pracovníkům: R. Hrdý 2% (58 tis. Kč), P. Bušinová 2% (48 tis. Kč), M. Márik 35% (53 tis. Kč), Z. Pytlíček 2% (84 tis. Kč). Dále byly vyplaceny odměny pracovníků ke konci projektu za splnění cílů: J. Hubálek (65 tis. Kč), J. Chomoucká (35 tis. Kč), J. Drbohlavová (44 tis. Kč), J. Pekárek (1 tis. Kč), Prášek (2 tis. Kč), D. Solovei (15 tis. Kč), J. Žák (2 tis. Kč). Výše mezd odpovídala jejich zařazení, zkušenostem a výkonu, výše odměn odpovídala vykonané činnosti na projektu. Dále byla vyplácena mzda administrativnímu pracovníku s úvazkem 2% (8 tis. Kč). Na osobních nákladech bylo vyplaceno celkem 8 tis. Kč studentům podílející se svou prací na řešení problematiky projektu. Celkem bylo vyplaceno na osobních nákladech 612 tis. Kč e) rozpis (včetně specifikace každé položky) a podrobné zdůvodnění nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku: Hmotné a nehmotné investiční prostředky nebyly plánovány v žádném roce projektu. 7 Verze: 1294

8 Příloha k ZB - rozpis f) zdůvodnění všech změn a přesunů v čerpání grantových prostředků: Přesuny ve věcných nákladech byly způsobeny zaúčtováním drobného software pořízeného pro řízení přístrojů byl zaúčtován do materiálu, zatímco v minulých letech se účtoval do služeb. Z tohoto důvodu byly navýšený materiálové náklady a sníženy služby. Oproti plánu bylo vydáno na cestovném o 5 tis. Kč více díky vysokému poplatku za seminář STIMESI. Odvody byly nižší o 15 tis. Kč. Tato částka byla využita k navýšení cestovného a na materiálové náklady, které byly zakoupeny pro laboratoř. U mzdových nákladů bylo oproti plánu přijato více tvůrčích pracovníků a mzdy pro technické pracovníky mohly být poníženy o potřebnou částku ve výši 53 tis. Kč. g) podrobný rozpis čerpání fondu účelově určených prostředků, vytvořeného v předcházejících účetních obdobích: Fond nebyl v minulých letech zřízen. K formuláři část DB-rozpis musí být přiloženy jako jeho nedílná součást tyto přílohy: a) kopie výpisu ze samostatného analytického účtu vedeného příjemcem (resp. spolupříjemcem) b) kopie všech smluv, na jejichž základě bylo v dosavadním průběhu řešení grantového projektu vyplaceno třetímu subjektu v souhrnu více než 1 Kč, a kopie účetních dokladů dokládající plnění z těchto smluv; c) kopie všech účetních dokladů (faktur) nebo daňových dokladů za pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku; 8 Verze: 1294

9 Příloha k ZB - rozpis Zdůvodnění a rozpis finančních prostředků čerpaných v daném kalendářním roce Příjemce: Řešitel: Mendelova univerzita v Brně prof. Ing. René Kizek Ph.D. 1) Specifikace a podrobné odůvodnění jednotlivých položek čerpaných grantových prostředků v daném roce řešení: a) rozpis a zdůvodnění provozních nákladů: V rámci provozních nákladů byly od firmy Bio-Rad byly zakoupeny reagencie a spotřební materiál pro analýzu DNA pomocí elektroforézy ( Kč), od firmy Medesa byly zakoupeny čistící roztoky k hematologickému analyzátoru (1 833 Kč), od firmy JK trading byly pořízeny lampy pro mikrobiologický analyzátor (1 584 Kč). Od firmy HPST byly pořízeny lampy do elektroforézy, USB kabel na propojení PC s elektroforézou a spotřební materiál (mikrozkumavky a plastové boxy) ( Kč). Chemikálie s vysokou čistotou nezbytné pro analýzy jsme nakoupili od firmy Sigma- Aldrich: cupferron, amberlite, zinc nitrate hexahydrate, sodium selenite, coumarin crystalline, polyvinylpyrrolidone plant, aluminum, pectolyase, Driselaser, cellulase, sodium hypochlorite solution, sodium bromide, sodium phosphate tribasic (17 92 Kč). Izolační kity na reverzní transkripci, destičky na vzorky, reagencie byly zakoupeny od firmy Roche ( Kč). Od firmy Ikzus Ricerche Mare byl pořízen standart proteinu pure rabbit Zn metalothionein ( Kč včetně bankovních poplatků). Od firmy Metrohm jsme nakoupili uhlíkové SPE elektrody ( Kč). Spotřební materiál na úpravu vody (destilační filtry a patrony) pro destilační přístroj byly zakoupeny od firmy Merck ( Kč). Od firmy Ingos jsme zakoupili chemikálie nezbytné pro analýzy aminokyselin (acetátový pufr, thiodiglykol, methylcellosolv, citronan sodný, kyselinu citronovou) ( Kč). Protilátky lactoferin antibody byly zakoupeny u firmy Exbio ( Kč). Od firmy BioTech byly pořízeny izolační kity a proteiny pro PCR analýzy (57 638,94 Kč). Od firmy 2theta byl pořízen standard proteinu ( Kč). Terčíky na dávkování vzorků pro analýzu MALDI TOF byly pořízeny od firmy Brucker ( Kč). Pro zabezpečení velmi čistého laboratorního prostředí byly pořízeny dekontaminační rohože od firmy Medical (41 4 Kč). Celkem ,94 Kč b) rozpis a zdůvodnění cestovních nákladů: Účasti na konferencích a workshopech byly hrazeny z jiných zdrojů. c) rozpis a zdůvodnění nákladů na ostatní služby a nemateriálních nákladů včetně publikačních a editačních nákladů: V rámci nákladů na odtatní služby byla zaplacena prezentace dosažených výsledků získaných během řešení projektu v zahraničním časopise Nova Science Publishers (1 343 Kč včetně bankovních poplatků), korekce odborného textu firmou RBE consult (16 231Kč) a tisk posterů (2 426 Kč). Celkem 2 Kč 9 Verze: 1294

10 Příloha k ZB - rozpis d) rozpis a zdůvodnění výše mezd: Mzdy řešitele, resp. spoluřešitelů a spolupracovníků: Mzdové prostředky byly vyplaceny za realizaci laboratorních úkonů potřebných k zajištění experimentální části projektu dle plánu následujícím způsobem Miroslav Matoušek 8 Kč (výše úvazku,5), Kristina Nádeníčková 11 Kč (výše úvazku,6). Celkem 19 Kč Odměny řešitele a spolupracovníků: Prostředky určené na odměny pro řešitele a spolupracovníky byly vyplaceny za publikační aktivity a koordinaci experimentů a dle plánu následujícím způsobem René Kizek 6 Kč, Vojtěch Adam 3 Kč. Celkem 9 Kč Odměny technického personálu: Prostředky určené na odměny technického personálu byly vyplaceny dle plánu následujícím způsobem Gabriele Smejkalová 12 5 Kč a Marii Židelové 12 5 Kč za administrativní práce pro projekt. Celkem 25 Kč Ostatní osobní náklady: Nebyly v tomto roce plánovány Osobní náklady celkem: 35 Kč - Mzdové prostředky byly čerpány dle rozdělení v dílčí zprávě z roku 211 a v souladu s grantovými pravidly Grantového systému GA ČR 27 Povinné zákonné odvody byly vyčerpány ve výši ,6 Kč e) rozpis (včetně specifikace každé položky) a podrobné zdůvodnění nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku: nebyl plánován f) zdůvodnění všech změn a přesunů v čerpání grantových prostředků: Nevyčerpané prostředky z položky sociálního a zdravotního pojištění (332,94 Kč) byly vyčerpány v rámci materiálových prostředku. g) podrobný rozpis čerpání fondu účelově určených prostředků, vytvořeného v předcházejících účetních obdobích: FUP nebyl vytvořen. K formuláři část DB-rozpis musí být přiloženy jako jeho nedílná součást tyto přílohy: a) kopie výpisu ze samostatného analytického účtu vedeného příjemcem (resp. spolupříjemcem) b) kopie všech smluv, na jejichž základě bylo v dosavadním průběhu řešení grantového projektu vyplaceno třetímu subjektu v souhrnu více než 1 Kč, a kopie účetních dokladů dokládající plnění z těchto smluv; c) kopie všech účetních dokladů (faktur) nebo daňových dokladů za pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku; 1 Verze: 1294

11 Příloha k ZB - Osobní náklady Mzdové náklady čerpané příjemcem za daný rok řešení a požadavky na další rok (v tis. Kč) Příjemce: Řešitel: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Doc. Ing. Jaromír Hubálek Ph.D. Mzdové náklady řešitele, resp. spoluřešitelů a spolupracovníků: Řešitel a jeho spolupracovníci Čerpané prostředky Jméno Petra Příjmení Bušinová Pracovní kapacita na řešení projektu (uvádí se pouze u mezd) 2 Roční mzda (resp. pouze odměna, je-li to v souladu se smlouvou) 48 Jana Chomoucká 35 Radim Hrdý 2 58 Jan Prášek 2 Jana Drbohlavová 44 Jaromír Hubálek 65 Jan Pekárek 1 Dmitry Solovei 15 Jaromír Žák 2 Zdeněk Pytlíček 2 84 Marian Márik Mzdové náklady technického a administrativního personálu: Počet pracovníků Čerpané prostředky Mzdy Verze: 1294

12 Příloha k ZB - Osobní náklady Osobní osobní náklady: (dohody o provedení práce nebo dohody o prac. činnosti) - uveďte typ činnosti: Uvádějí se rovněž jména studentů přijatých na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Typ činnosti Helena Ferdusová (s) Imrich Gablech (s) Matej Dzuro (s) Tomáš Lednický (s) Celkem čerpané Verze: 1294

13 Příloha k ZB - Osobní náklady Mzdové náklady čerpané příjemcem za daný rok řešení a požadavky na další rok (v tis. Kč) Příjemce: Řešitel: Mendelova univerzita v Brně prof. Ing. René Kizek Ph.D. Mzdové náklady řešitele, resp. spoluřešitelů a spolupracovníků: Řešitel a jeho spolupracovníci Čerpané prostředky Jméno Vojtěch Příjmení Adam Pracovní kapacita na řešení projektu (uvádí se pouze u mezd) Roční mzda (resp. pouze odměna, je-li to v souladu se smlouvou) 3 David Hynek Petr Majzlík René Kizek 6 Miroslav Matoušek 5 8 Kristina Nádeníčková 6 11 Mzdové náklady technického a administrativního personálu: Počet pracovníků Čerpané prostředky Mzdy 2 25 Osobní osobní náklady: (dohody o provedení práce nebo dohody o prac. činnosti) - uveďte typ činnosti: Uvádějí se rovněž jména studentů přijatých na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti Typ činnosti Celkem čerpané 13 Verze: 1294

14 Část ZC Rozbor řešení grantového projektu za uplynulý rok Příjemce: Řešitel: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Doc. Ing. Jaromír Hubálek Ph.D. 14 Verze: 1294

15 Část ZC a) postup prací při řešení grantového projektu/ rozbor řešení grantového projektu na pracovišti řešitele a spoluřešitelů včetně zdůvodnění případného odklonu řešení projektu proti schválenému návrhu projektu, dosažené výsledky projektu: Výzkumná etapa 5 Dílčí cíl A.5.1 Vývoj přístroje pro elektrochemické analýzy a vývoj optimální topografie elektrodového systému V této výzkumné etapě jsme se zaměřili především na validace použitých topologií elektrodového systému včetně modifikace povrchu elektrod různým typem nanomateriálů a aplikací na reálné vzorky. a) Funkční vzorek tříelektrodového tištěného senzoru Na základě optimalizace elektrod provedené v předchozím roce byl navržen nový tříelektrodový elektrochemický systém (snímač) na korundovém substrátu o rozměru 25,4 7,2 mm. Snímač byl navržen tak, aby měla pracovní elektroda (WE) plochu o průměru 3 mm. Pomocná elektroda (AE) byla navržena o stejné ploše jako WE (7 mm2) tak, aby splňovala podmínku zjištěnou v předchozím roce (poměr AE:WE=3:4 nebo větší). Referenční elektroda (RE) byla rovněž navržena dle dříve zjištěné podmínky (RE:WE=1:6). Vzdálenost mezi WE a RE/AE byla navržena větší z důvodu jednodušší modifikace WE jinými materiály (biolátky, nanomateriály) tak, aby bylo možné tyto modifikátory nanášet mimo použitého sítotisku i stříkáním. Funkční vzorek elektrod byl vyroben tlustovrstvou technologií pomocí sítotisku s uhlíkovou WE, platinovou AE a AgCl RE. Senzor byl otestován cyklickou voltametrií na standartním redoxním páru ferro-ferrikyanidu draselném (25 mmol/l). Funkční vzorek zde vykazoval jak velmi dobrou odezvu v širokém rozsahu skenovacích rychlostí, tak i stabilní odezvu. b) Aplikace tříelektrodového tištěného senzoru pro analýzu reálného vzorku interakce DNA a zinečnatých iontů Vazba iontů kovů do struktury DNA pravděpodobně může ovlivňovat charakter vazeb a tak efektivně působit na buněčnou regulaci v oblasti transkripce či replikace. V experimentu byla sledována změna elektrochemických oxidačních signálů DNA a různých koncentrací zinečnatých iontů pomocí diferenční pulzní voltametrie za použití tištěných elektrod a průtokové cely. Byly studovány koncentrační změny zinečnatých iontů bez přítomnosti DNA. Nejvyššího redoxního signálu bylo dosaženo u koncentrace 1 µm, při potenciálu -1,21 V. Se zvyšující se koncentrací zinku se pík posouval směrem ke kladnějším potenciálům. U kuřecí genomové DNA bylo měřeno 5 různých koncentrací DNA a byly obdrženy 2 píky. První nižší pík při potenciálu.82 V patřil guaninu a se vzrůstající koncentraci DNA se zvyšoval. Druhý vyšší pík při potenciálu 1.5 V patřil adeninu a se vzrůstající koncentrací DNA se také zvyšoval. V následujících experimentech byl studován efekt zinečnatých iontů na signály DNA. Zjistili jsme, že signály G a A se s rostoucí koncentrací zinečnatých iontů snižují asi o 1-2% na aplikovaných 1 ng zinku. Dílčí cíl A.5.2 Využití senzorů a biosenzorů v analýze léčiv Ve výzkumném cíli jsme využili modifikovaných senzorů a biosenzorů pro analýzu platinových a dalších cytostatik a jejich interakci s biomolekulami, především nukleovými kyselinami a proteiny. a) Výsledky analýzy doxorubicinu uzavřeného do apoferitinu za sledování kapilární elektroforézou Doxorubicin náleží mezi jedno z nejpoužívanějších cytostatik. V našich experimentech byl použit jako modelové léčivo pro využití v potencionálním transportním systému tvořeném apoferritinem. Navrhli jsme molekulu apoferitinu jako unikátního nanotransportéru po cílenou léčbu zhoubných nádorů. Je známo, že tento protein reaguje na změnu ph prostředí konformační změnou (otevřením a zavřením jeho struktury). Doxorubicin vykazuje absorpční maximum při 48 nm a emisní maximum při 6 nm, ale díky vysoké kardiotoxicitě je třeba ho enkapsulovat nejlépe do netoxického přenašeče, ze kterého jej lze selektivně opět uvolnit. Kromě běžně používaných lipozomálních přenašečů lze použít apoferritin, který mění strukturu na základě ph. Pomocí kapilární elektroforézy s laserem indukovanou fluorescenční detekcí bylo monitorováno chování enkapsulovaného doxorubicinu v apoferritinu. Jako základní elektrolyt byl použit Tris-HCl pufr o ph 8,2. Separační napětí bylo 2 kv a separace probíhala v nepokryté křemenné kapiláře o celkové délce 47.5 cm, efektivní délce 4 cm a vnitřním průměru 75 µm. Se vzrůstající koncentrací doxorubicinu v konstantním množství apoferritinu vzrůstala intenzita píků přítomných v elektroferogramu. Bylo zjištěno, že první pík náleží volnému doxorubicinu a druhý náleží enkapsulovanému doxorubicinu. Změnou ph došlo k rozrušení struktury a k uvolnění doxorubicinu z apoferritinu, což lze pozorovat jako nárůst intenzity píku v závislosti na ph. b) Výsledky analýzy doxorubicinu uzavřeného do apoferitinu za sledování elektrochemickou analýzou Proces uzavírání a uvolňování léčiva ze struktury apoferritinu byl sledován pomocí elektrochemických metod. V našich předchozích experimentálních pracech jsme ukázali, že koncentrace doxorubicinu je velmi dobře monitorovatelná pomocí elektrochemických metod. Tento fakt jasně dokumentují opakovaně a reprodukovatelně získané experimentální výsledky. Kalibrační křivka samotného doxorubicinu odečtená pro D1 a D2 píky má polynomický charakter. V případě, že jsme doxorubicin enkapsulovali do struktury apoferitu (změnou ph) a následně uvolnili (změnou ph) bylo možné získat velmi dobré kalibrační závislosti. V dalších experimentech byl sledován vliv koncentrace jednotlivých složek na chování nanotransportéru doxorubicinu. Elektrochemický signál doxorubicinu 15 Verze: 1294

16 měřený metodou diferenční pulsní voltametrie má dva dobře rozlišené a charakterizovatelné píky a to při potenciálech -,5 V a -,68 V. V dalším studiu byl sledován efekt času akumulace na detekci uvolněného doxorubicinu (ten na signály nemá žádný vliv), ph základního elektrolytu, které při vyšších hodnotách výrazným způsobem zvyšuje proudovou odezvu jak signálu D1 a D2 a potenciály studovaných signálů se posouvají se vzrůstající hodnotou ph do zápornějších potenciálů. Část ZC c) Výsledky analýzy platinových léčiv uzavřených do apoferitinu za využití kapilární elektroforézy Analýza platinových léčiv (cisplatina, oxaliplatina, karboplatina) pomocí kapilární elektroforézy pobíhala s použitím 5 mm Tris-HCl pufru ph 8.2 jako základního elektrolytu, v nepokryté kapiláře o celkové délce 48.5 cm, efektivní délce 4 cm a vnitřním průměru 75 µm. Separační napětí bylo 25 kv a detekce probíhala při 214 nm. Za stejných podmínek proběhla také separace směsi apoferritinu a cisplatiny. Apoferritin je významný díky své schopnosti enkapsulovat do své struktury jiné molekuly, a proto je testován jako přenašeč toxických cytostatických léčiv. K selektivnímu uvolnění enkapsulovaného obsahu dochází pomocí změny ph, a proto byly vlastnosti apoferritinu za různého ph testovány také pomocí kapilární elektroforézy. Bylo zjištěno, že ph výrazně ovlivňuje tvar a výšku píku. Experimenty s cílem uvolnění cisplatinového cytostatika ze struktury apoferritinu s následnou analýzou CE-UV byly komplikovené právě výrazně rozdílným ph vzorku a základního elektrolytu a univerzální UV detekcí. d) Výsledky analýzy platinových léčiv uzavřených do apoferitinu za sledování elektrochemickými technikami Byl syntetizován komplex proteinu s protinádorovými léčivy. Jako protein byl zvolen apoferritin, protože změnou ph umožňoval zapouzdření platinová cytostatik do své struktury. Jako léčiva byla použita cis-pt, carbo-pt a oxali-pt. Při poklesu ph na hodnotu ph 5 došlo k otevření struktury a k uvolnění Pt cytostatika do roztoku. Elektrochemickou detekcí v acetátovém pufru o ph = 5 jsme ověřili zapouzdření a následné uvolnění platinových cytostatik z apoferritinu. Ke stanovení koncentrace platinového cytostatika byla zvolena metoda diferenční pulsní voltametrie, měření probíhalo v objemu 2 ml v acetátovém pufru o ph 5 na automatickém analyzátoru 797 VA Stand ve spojení s 813 Compact Autosampler (Metrohm, Switzerland), s klasickým tříelektrodovým zapojením. Visící rtuťová kapková elektroda s velikostí kapky,4 mm2 byla elektrodou pracovní. Referentní elektroda byla používána Ag/AgCl/3M KCl a uhlíková elektroda byla zapojena jako elektroda pomocná. Naměřené voltamogramy byly vyhodnoceny programem GPES 4.9 a získaná data a závislosti nám potvrzují, že protein apoferritin může být účinně použit pro přenos léčiv, jakými jsou platinová cytostatika na cíleně zvolené místo v organismu. e) Spektrofotometrická studie doxorubicinu s DNA Pro další detailnější studium interakcí doxorubicinu s biomolekulami byla provedena řada experimentů kombinujících různé senzorové přístupy. V experimentu byla provedena spektrofotometrická studie vlivu cytostatika doxorubicinu na DNA. Byla provedena spektrální analýza různých koncentrací doxorubicinu (.8 1 ng/ml) při 2 C. Z výsledků je zřejmé, že vlastní interakce jsou velmi složitý a komplexní systém, který zaslouží další podrobnější a detailnější studium. Dále byly zkoumány změny absorpčního spektra v rozmezí 2 6 nm v čase (-3 min) a při různých teplotách (2-89 C). V tomto experimentu nebyla prokázána časová závislost na změně absorpčního spektra, ale podařilo se prokázat nárůst absorbance se zvyšující se teplotou (denturace DNA). Předběžné výsledky naznačují, že v průběhu interakce doxorubicinu s DNA dochází nejdříve k výraznější stabilizaci struktury DNA cytostatikem. Avšak vysoké koncentrace doxorubicinu vedou k postupnému rozevírání dvoušrobovice. Pravděpodobně lze očekávat významnější změny v chování takto modifikované DNA, které mohou mít i významné biologické efekty. f) Studium kovalentních a nekovalentních interakcí fragmentu DNA s cisplatinou V experimentu byly studovány interakce cisplatiny s amplifikovaným fragmentem DNA (pocházejícího z regulačního genu xis) bakteriofágu lambda o délce 498 bp. Cílem experimentu bylo určit, jakým způsobem je vlivem různých koncentrací cisplatiny ovlivněna teplota tání (Tm) DNA. Pročištěný DNA fragment (498 bp) byl smíchán s roztokem cisplatiny (1 µm) a byl podroben spektrofotometrickému a elektroforetickému zkoumání. Interakci fragmentu DNA s cisplatinou dokazuje spektrofotometrický záznam, kde došlo k poklesu signálu (b), z důvodu navázání cisplatiny (13.3 µg/ml) na fragment DNA. Dále, fragmenty DNA a DNA-cis-Pt byly elektroforeticky separovány na 1 % agarozovém gelu. Kontrolní fragment DNA měl velikost 498 párů bazí. Komplex DNA s navázanou cis-pt způsobil zpomalení separace fragmentu. V dalším experimentu bylo prokázáno, že cisplatina (1 µm) významným způsobem snižuje teplotu tání při denaturaci fragmentu DNA. g) Studium interakce fragmentu DNA se zinkem Byla provedena studie interakcí zinečnatých iontů (25-25 µm) a ethidiumbromidu (,3-2 µg/ml) na fragment DNA (1 µg/ml). Interakce byly zkoumány spektrofotometricky, spektrometricky a elektroforeticky. U komplexu DNA s dusičnanem zinečnatým byla vytvářena DNA s kovem (M-DNA). V experimentu byla spektrofotometricky sledována změna absorpčního spektra v rozsahu nm a teplota tání (Tm) při denaturaci. Podařilo se prokázat, že se zvyšující aplikovanou dávkou zinečnatých iontů klesala Tm M-DNA, pokles teploty byl 7 C/1 µm Zn(NO3)2. Také byla spektrometricky atomovou absorpcí potvrzena vazba zinku na DNA. Dále byla sledována změna mobility M-DNA 16 Verze: 1294

17 Část ZC proužku pomocí gelové elektroforézy. Ke změně mobility M-DNA proužku nedocházelo. Kromě toho byly započaty experimenty směřující ke sledování strukturní změny na vazbu zinečnatých iontů. Pro tento účel jsme k DNA aplikovali interkalační činidlo ethidiumbromid. Přítomnost tohoto činidla pravděpodobně zlepšuje vazebné možnosti DNA k zinečnatým iontům. h) Zobrazovací senzory, in vivo zobrazení pro doxorubicin Díky fluorescenčním vlastnostem doxorubicinu, lze jeho chování monitorovat jak na buněčné úrovni (fluorescenční mikroskopií), tak na úrovni tkání a organismů (fluorescenčním in vivo zobrazovacím systémem). In vitro experimenty prokázaly výrazně vyšší fluorescenci doxorubicinu v metanolu s nejvyšší intenzitou fluorescence při koncentraci 63 µg/ml. Pomocí fluorescenční mikroskopie bylo zjištěno, že pomocí doxorubucinu lze fluorescenčně vizualizovat buňky a také byly testovány podmínky vizualizace doxorubicinu v živočišných tkáních. Roztok doxorubicinu v metanolu (63 µg/ml) byl injektován do různých hloubek pod povrch tkáně (3, 5, 7 a 9 mm) a byla pozorována intenzita fluorescence, která lineárně klesá s hloubkou vpichu. Dále byly testovány různé aplikované objemy (5, 1, 2, 3, 4, 5 µl), stejně jako různé koncentrace doxorubicinu (2, 1,,5,,25,,125 a,63 mg/ml). i) Magnetické částice (MPs) pro zachycení proteinů vázajících zinek Imunoglobulin G (IgG) z lidského séra byl zakoupen u firmy Sigma-Aldrich, USA. Slepičí protilátky byly připraveny na zakázku (HENA, Česká republika). Pro kovalentní imobilizaci protilátek byly použity paramagnetické částice Dynabeads MyOne Tosylactivated (Invitrogen, Norsko). Bylo použito 1 µg protilátek na 25 mg paramagnetických částic. Před navázáním byl odstraněn azid sodný, který je součástí uchovávacího roztoku, a protilátky byly okyseleny na ph 2,5 přídavkem HCl. Po 15 minutách byly protilátky vloženy do fosfátového pufru (PBS, ph 7,4). Pro všechny výměny pufrů byly použity filtry Amicon Ultra,5 s membránou 5 K. Kovalentní imobilizace byla provedena v celkovém objemu 625 μl v,1 M borátovém pufru (ph 9,5) s,1 M (NH4)2SO4 po dobu 24 hodin za mírné rotace. Volný povrch částic byl následně zablokován,5% BSA (hovězí sérový albumin) v PBS (w/v) s,5% Tween-2 (v/v) po dobu 1 h. Po zablokování byly částice třikrát promyty 1 ml,1% BSA v PBS (w/v) s,5% Tween-2 (V/V) následně byly resuspendovány v 625 μl skladovacím pufru (promývací pufr s,2% NaN3 (w/v)). Funkčnost paramagnetických částic se slepičími protilátkami byla ověřena pomocí konjugátu králičí protilátky proti slepičím imunoglobulinům s křenovou peroxidázou. Izolované proteiny byly detekovány pomocí SDS-PAGE elektroforézy. Elektroforéza byla provedena na aparatuře Mini Protean Tetra s gelem o rozměrech 8,3 x 7,3 cm (BioRad, USA). Koncentrace dělícího pufru byla 15 % (m/v) a koncentrace zaostřovacího gelu byla 5 % (m/v). Gely byly připraveny z 3% (m/v) zásobního roztoku akrylamidu a 1% (m/v) bisakrylamidu. Polymerace gelů probíhala při pokojové teplotě po dobu 45 minut (dělící gel) nebo 3 minut (zaostřovací gel). Před analýzou byly vzorky smíchány s nanášecím pufrem 2:1 a inkubovány při 93 C po dobu 3 minut. Pro stanovení molekulové hmotnosti byl použit standard Precision plus protein standards (Biorad, USA). Elektroforéza probíhala při 15 V podobu jedné hodiny při teplotě 23 C (PowerBasicBiorad, USA) v Tris (2-amino-2-hydroxymethyl-propan-1,3-diol) - glycinovém separačním pufru (,25 M Trizma-base,,19 M glycin a 3,5 mm SDS, ph = 8,3). Poté byly gely obarveny barvivem Coomassie briliantová modř, a následně stříbrem s vynecháním fixačního kroku (1,1% (v/v) - kyselina octová, 6,4% (v/v) methanol a,37% (v/v) formaldehydu) a následujících dvou promývacích kroků (5% (v/v) methanol). k) Modifikace uhlíkových mikroelektrod nanočásticemi oxidu titanu V našich experimentech jsme se zaměřili na vývoj nových mikroelektrod, které by našly uplatnění v in vivo experimentech v mozkové tkáni. Detekce tryptofanu (Try) a tyrozinu (Tyr) na samotné uhlíkové elektrodě o průměru,5 mm jako pracovní elektrodě nebyla pro takový typ experimentů dostatečně citlivá. Až teprve s modifikací elektrody bylo docíleno zvýšení citlivosti stanovení. Tyr má pík v poloze,63 V a Try,68 V. Pro zvýšení citlivosti stanovení jsme využili tři různé modifikace pracovní elektrody, použili jsme grafen, grafen-titan a grafen-titan-nafion. Z dosud získaných výsledků vyplývá, že nejlepší modifikací je varianta grafen-titan. Prozatím se nám nepodařilo rozlišit jednotlivé složky směsi Tyrozin a Tryptofan při jednom měření, což je cílem našich dalších experimentů. Dílčí cíl A.5.3 Využití senzorů a biosenzorů v analýze iontů kovů v environmentálních vzorcích Ze získaných experimentálních výstupů byly navrženy nové vhodné postupy v elektrochemické detekci pro environmentální analýzu. a) Nový typ uhlíkových elektrod modifikovaných CNTs nanotrubicemi Na základě naší předchozí práce byly navrženy další modifikace pracovních elektrod. Pro tyto naše účely byla pomocí techniky stříkání provedena modifikace standardní uhlíkové elektrody pomocí roztoku s obsahem uhlíkových nanotrubic a voltametricky testována při detekci biolátek, kde měly CNTs sloužit jako katalyzátor elektrochemické reakce. Pomocí této elektrody jsme byly schopni detekovat ionty především těžkých kovů v environmentálním prostředí. b) Aplikace tříelektrodového tištěného senzoru pro analýzu reálného vzorku 17 Verze: 1294

18 Část ZC Pro naše experimentální účely bylo použito vzorku z pegmatitové žíly Sasedka, objevené v sousedství žil Oktjabrské a Oříškové, je největší známou žilou v rámci Malkhanského pegmatitového pole. Jedná se o rozsáhlou subhorizontálně uloženou žílu s rozměry minimálně 4 x 2 x 4 m. Tato žíla se, stejně jako další významné pegmatity v okolí, skládá v pěti jednotek. Okraje jsou budovány jednotkami aplitickou a granitickou, většinu objemu tělesa skládá grafická jednotka s monobloky K-živce,2,5 m velkými, jádro je budováno blokovou jednotkou. Zóny a výskyty metasomatické mineralizace jsou zpravidla vázány na miaroly v okrajových částech tělesa. Z běžných akcesorií lze jmenovat především turmalín (skoryl), beryl (vorobjevit) a granát (spessartin). Nb-Ta mineralizace se vyskytuje jak v grafické, tak v blokové jednotce. Bloková zóna navíc ještě obsahuje Bi mineralizaci (ryzí Bi a produkty jeho alterace) a krystaly turmalínu (skoryl) s navazující mineralizací ixiolit- monazit v agregátech až,3 m velkých. Studovaný vzorek byl detailně studován pomocí rentgenového mapování a elektron-mikroskopických řezů. Z elektroanalytického hlediska nejdůležitějším krokem experimentu byla optimalizace přípravy vzorku pro následnou elektrochemickou detekci. Vzorek byl mechanicky rozdrcen na prášek a navážen na analytických vahách do skleněných vialek pro mineralizaci. Optimalizovanými parametry byly: objem vzorku (1 mg a 1 mg), objem mineralizační směsi HNO3: H2O2 (5 µl a 1 µl) a doba mineralizace (5 minut a 7 minut). Po mineralizaci byly vzorky přepipetovány do eppendorf zkumavek. Bylo zjištěno, že signály pro dva rozdílné časy mineralizace se nijak neliší ve výšce píku. Pro navážky vzorku 1 mg a 1 mg jsou výšky píků adekvátní navážkám a spolu korelují. Množství mineralizační směsi ovlivnilo signály a to tak, že při objemu mineralizační směsi 5 µl byl signál vyšší než při použití objemu mineralizační směsi 1 µl. Je to dáno tím, že vzorek byl více naředěn, a proto odezva signálu byla menší. Ve vzorku byla detekována koncentrace bismutu 44,5 µm, koncentrace olova 9,79 µm a koncentrace kadmia,89 µm. Ze získaných výsledků lze usuzovat na různé typy bismutu v hornině. Bismut na vzorku tvoří výrazně štěpné žlutavé agregáty o velikosti 1 3 mm s intenzivním kovovým leskem, zarůstající do hrubozrnné pegmatitové žiloviny. Agregáty ryzího bismutu jsou zatlačovány bismitem a bismutitem. Prášková difrakční data bismutu velmi dobře odpovídají teoretickým datům vypočteným ze struktury bismutu i údajům uváděným v literatuře pro tento minerální druh. Bismit je objemově nejhojnější součástí studovaných agregátů, většinou šedé, místy i lehce nazelenalé barvy, které uzavírají zrna ryzího bismutu a Li-Bi-turmalinů. Práškový difrakční záznam bismitu velmi dobře odpovídá teoretickým datům vypočteným z krystalové struktury. Drobnější rozdílné intenzity v experimentálním záznamu jsou pravděpodobně způsobeny texturou analyzovaného preparátu. Chemické složení bismitu z ložiska Malkhan, odpovídá empirickému vzorci. Bismutit tvoří celistvé agregáty v bismitu. Vzhledem k tomu, že bismutit vždy srůstá s bismitem (četné koincidence), nebyly upřesněny mřížkové parametry této minerální fáze. Dílčí cíl A.5.4 Senzorové pole pro masivní elektrochemické analýzy (inteligentní systém) Byly provedeny a diskutovány možnosti plně automatizované analýzy vybraných analytů na senzorovém poli. a) Analýza iontů těžkých kovů na senzorovém poli Byl navržen automatický systém pro elektrochemickou detekci různých analytů. Tento systém je vytvořen na základě měření na tištěných elektrodách, resp. na tříelektrodových systémech. Tyto jednotlivé systémy tvoří tzv. senzorové pole, které je zapojeno do systému s komerčně dostupnou instrumentací, kterou tvoří automatická pipetovací stanice EpMotion 575, potenciostat PalmSens a počítač s řídícím softwarem (schéma automatického měřícího systému, který se skládá z automatické pipetovací stanice EpMotion 575, senzorové pole, automatický přepínač, potenciostat PalmSens a počítač). Každý tříelektrodový systém je tvořen pomocnou elektrodou, kterou v našem případě představuje zlatý film. Referenční elektrodu tvoří Ag/AgCl pasta, a pracovní elektroda je uhlíková (DuPont BQ221). Na senzorovém poli je umístěno 96 takových tříelektrodových systémů. Systém je ještě doplněn digitálním přepínačem, který řídí sběr dat ze senzorového pole, resp. z použitého tříelektrodového systému. Navržený systém byl testován při detekci kovů (konkrétně olova) v dešťových vodách. Výsledky tohoto stanovení byly ověřeny pomocí metodiky AAS. Limit detekce stanovení olova na senzorovém poli byl 4 µm. b) využití technického a přístrojového vybavení pořízeného z grantových prostředků: Technická zařízení pořízená z prostředků NANIMEL byla plně využívána pro realizaci projektu. Potenciostat PalmSens a peristaltické čerpadlo jsou využívány pro optimalizační analýzy vyvíjeného senzorového pole a výsledky jsou pravidelně prezentovány na odborných setkáních a publikačních výstupech. 18 Verze: 1294

19 Část ZC c) stručná zpráva o průběhu a výsledcích zahraničních cest: Vzhledem k výraznému nedostatku finančních prostředků na provozní záležitosti spojené s řešením projektu byly prostředky na konference minimalizovány, žádné zahraniční cesty nebyly z tohoto projektu realizovány, pouze několik domácích cest na semináře informativního charakteru. Financování konferenčních aktivit spojených s prezentací projektu NANIMEL bylo možné realizovat díky finanční podpoře projektu CEITEC a podpoře získané v rámci konferenčních grantů a institucí (VUT a MENDELU). d) celkové shrnutí řešení projektu: Postup prací při řešení grantového projektu byl po celou dobu jeho řešení v souladu se zadávací dokumentací projektu. Všechny výzkumné cíle byly naplněny. Vzhledem k rozsahu výzkumných prací, velikosti projektu zapojených výzkumných pracovníků byla velmi intenzivně hledána kontinuita pokračování projektu NANIMEL. To bylo možné realizovat napojením jednotlivých výzkumných pracovníků na centrum excelentního výzkumu CEITEC a aplikovaného projektu SIX. Při řešení v posledním roce bylo publikováno 14 prací v ISI časopisech (WOS) a 4 kapitoly v knize. Vedle příspěvků na konferenci vedených v databází Thomson-Reuter (3+1) bylo v rámci řešení vytvořen 1 užitný vzor a 4 funkční vzorky. e) přehled výsledků řešení grantového projektu za celou dobu řešení grantového projektu: e1) Celkové počty výsledků: 1a. článek v odborném periodiku impaktovaném (druh výsledku Jimp) 1b. článek v odborném periodiku neimpaktovaném (druh výsledku Jneimp) 1c. článek v českém odborném recenzovaném časopise (druh výsledku Jrec) 2a. odborná kniha (druh výsledku B) 2b. kapitola v odborné knize (druh výsledku C) 3. článek ve sborníku (druh výsledku D) 4. patent (druh výsledku D) e2) Uplatněné výsledky řešení projektu v klasifikaci odpovídající platné Metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje 19 Verze: 1294

20 Část ZC A1a. Jimp (článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters) ZÍTKA, O.; DOLEŽAL, P.; ZEMAN, L.; HORNA, A.; HUBÁLEK, J.; ŠÍLENÝ, J.; KŘÍŽKOVÁ, S.; TRNKOVÁ, L.; DRBOHLAVOV Á, J.; ; HUBÁLEK, J. HÚSKA, D.; HUBÁLEK, J.; VAJTR, D.; HORNA, A.; TRNKOVÁ, L.; HAVEL, L.; FABRIK, I.; KOHOUTKOVA, V.; BABULA, P.; VRBA, R.; TRNKOVA, L.; HUSKA, D.; BABULA, P.; BEKLOVA, M.; SVOBODOVA, Z.; MAJZLIK, P.; KIZEK, R BABULA, P.; OPATRILOVA, R.; KOHOUTKOVÁ, V.; DANKOVA, I.; ZEHNALEK, J.; HUSKA, D.; Název: Lactoferrin Isolation Using Monolithic Column Coupled with Spectrometric or Micro- Amperometric Detector Quantum Dots - Characterization, Preparation and Usage in Biological Automated nucleic acids isolation using paramagnetic microparticles coupled with electrochemical detection Automated electrochemical analyzer as a new tool for detection of thiols. Easy to use and rapid isolation and detection of a viral nucleic acid by using of paramagnetic microparticles and carbon nanotubes-based screenprinted electrodes. Rapid spectrophotometric determination of lanthanum(iii) ions in water samples. Possibilities of histochemical and microscopical detection of copper in plant tissues. Transcriptomic to assess the effect of heavy metals Název časopisu, rok, volume, stránka od - do: Sensors, 28, vol. 8. issue 1, p Int. J. Mol. Sci., 29, 1 (2), Talanta, 29, 79(2), Int. J. Electrochem. Sci., 21, roč. 5. č. 4, s ISSN Microfluid. Nanofluid., 21, roč. 8. č. 3, s ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN Dedikace na projekt: NE NE, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Listy Cukrov. Reparske,, autorský 21, roč č. 11, s. 2 Verze: 1294

21 HAVEL, L.; ZEHNALEK, J.; HUSKA, D.; Off-line coupling of automated pipetting system with square wave TRNKOVA, L.; voltammetry as a tool for ECKSCHLAGE study of drug-dna R, T.; interaction STIBOROVA, M.; PROVAZNIK, I.; HUSKA, D.; TRNKOVA, L.; HUSKA, D.; ZITKA, O.; KRYSTOFOVA, O.; BABULA, P.; ZEHNALEK, J.; BARTUSEK, K.; BEKLOVA, M.; HAVEL, L.; CHOMOUCKA, J.; DRBOHLAVOV A, J.; BABULA, P.; HUSKA, D.; KRIZKOVA, S.; HRABETA, J.; ECKSCHLAGE R, T.; STIBOROVA, M.; CHOMOUCKA, J.; DRBOHLAVOV A, J.; HUSKA, D.; ; HUBALEK, J. KRYSTOFOVA, O.; SHESTIVSKA, V.; ZITKA, O.; HAVEL, L.; on plants ISSN Electrochemical detection of mrna isolated from plant tissues using of paramagnetic microparticles. Effects of Cadmium(II) Ions on Early Somatic Embryos of Norway spruce Studied by Using Electrochemical Techniques and Nuclear Magnetic Resonance. Toxicity of nanoparticles for plants. An electrochemical study of interaction of an anticancer alkaloid ellipticine with DNA. Magnetic nanoparticles and targeted drug delivering. CHIMICA OGGI- CHEMISTRY TODAY, 21, vol. 28, issue 5, p Chem. Listy, 21, roč. 14. č. 3, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 21, roč. in press. č., s. ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN CHIMICA OGGI- CHEMISTRY TODAY, 21, vol. 28, issue 5, p 18-2 Pharmacol. Res., 21, roč. 62. č. 2, s ISSN A study of tolerance of flax Listy Cukrov. Reparske, to cadmium(ii) ions. 21, roč č. 11, s ISSN , autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Část ZC 21 Verze: 1294

22 ZEHNALEK, J.; TRNKOVA, L.; KRYSTOFOVA, Electrochemical O.; TRNKOVA, microsensors for the L.; detection of cadmium(ii) ZEHNALEK, J.; and lead(ii) ions in plants. BABULA, P.; MAJZLIK, P.; PRASEK, J.; TRNKOVA, L.; ZEHNALEK, J.; HAVEL, L.; SOCHOR, J.; MAJZLIK, P.; SALAS, P.; TRNKOVA, L.; Biosensors for detection of heavy metals. A study of availability of heavy metal ions by using various extraction procedures and electrochemical detection. SOCHOR, J.; Content of phenolic ZITKA, O.; compounds and SKUTKOVA, H.; antioxidant capacity in PAVLIK, D.; fruits of selected BABULA, P.; genotypes of apricot with KRSKA, B.; resistance against Plum HORNA, A.; pox virus. PROVAZNIK, I.; TRNKOVA, L.; KRIZKOVA, S.; ZITKA, O.; NAJMVA, J.; CERNEI, N.; MACKOVA, M.; MACEK, T.; ZEHNALEK, J.; HAVEL, L.; HORNA, A.; ZITKA, O.; SOCHOR, J.; ZEHNALEK, J.; HORNA, A.; Immobilization of metallothionein to carbon paste electrode surface via anti-mt antibodies and its use for biosensing of silver. Detection of phytochelatins in flax (Linum usitatissimum l.). A study of interaction of cadmium(ii) ions with cysteine. Sensors, 21, roč. 1. č. 6, s ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN Molecules, 21, roč. 15. č. 9, s ISSN Biosens. Bioelectron., 21, roč. in press. č., s. ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN Listy Cukrov. Reparske, 21, roč č. 11, s ISSN , autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Část ZC 22 Verze: 1294

23 TRNKOVA, L.; HAVEL, L.; BABULA, P.; VANCO, J.; KREJCOVA, L.; HYNEK, D.; SOCHOR, J.; TRNKOVA, L.; DOSPIVOVA, D.; SMERKOVA, K.; RYVOLOVA, M.; HYNEK, D.; KOPEL, P.; STIBOROVA, M.; ECKSCHLAGE R, T.; Voltammetric characterization of lawsone-copper(ii) ternary complexes and their interactions with dsdna. Catalytic electrochemical analysis of platinum in Pt- DNA adducts. HYNEK, D.; Metallomics study of leadprotein interactions in egg KREJCOVA, L.; KRIZKOVA, S.; albumen by RUTTKAY- electrochemical and NEDECKY, B.; electrophoretic methods. PIKULA, J.; HAJKOVA, P.; TRNKOVA, L.; SOCHOR, J.; POHANKA, M.; BEKLOVA, M.; VRBA, R.; HYNEK, D.; KREJCOVA, L.; SOCHOR, J.; CERNEI, N.; KYNICKY, J.; TRNKOVA, L.; VRBA, R.; HYNEK, D.; KREJCOVA, L.; ZITKA, O.; TRNKOVA, L.; SOCHOR, J.; STIBOROVA, M.; ECKSCHLAGE R, T.; Study of interactions between cysteine and cadmium(ii) ions using automatic pipetting system off-line coupled with electrochemical analyser. Electrochemical study of doxorubicin interaction with different sequences of double stranded oligonucleotides, Part II. Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 8, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 4, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 2, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 3, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 1, s ISSN , autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Část ZC 23 Verze: 1294

24 HYNEK, D.; KREJCOVA, L.; ZITKA, O.; TRNKOVA, L.; SOCHOR, J.; STIBOROVA, M.; ECKSCHLAGE R, T.; CHOMOUCKA, J.; DRBOHLAVOV A, J.; MASARIK, M.; RYVOLOVA, M.; HUSKA, D.; PRASEK, J.; HORNA, A.; TRNKOVA, L.; PROVAZNIK, I.; KAISER, J.; NOVOTNY, K.; MARTIN, M. Z.; HRDLICKA, A.; MALINA, R.; HARTL, M.; KREMPLOVA, M.; KREJCOVA, L.; HYNEK, D.; BARATH, P.; MAJZLIK, P.; HORAK, V.; SOCHOR, J.; CERNEI, N.; VRBA, R.; KRYSTOFOVA, O.; ZITKA, O.; KRIZKOVA, S.; HYNEK, D.; SHESTIVSKA, V.; MACKOVA, M.; MACEK, T.; ZEHNALEK, J.; BABULA, P.; HAVEL, L.; Electrochemical study of doxorubicin interaction with different sequences of single stranded oligonucleotides, Part I. Nanotechnologies for society. New designs and applications of nanosensors and nanobiosensors in medicine and environmental analysis. Trace elemental analysis by laser-induced breakdown spectroscopy - Biological applications. Automated electrochemical detection of iron ions in erythrocytes from MeLiM minipigs suffering from melanoma. Accumulation of cadmium by transgenic tobacco plants (Nicotiana tabacum L.) carrying yeast metallothionein gene revealed by electrochemistry. Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 1, s ISSN Int. J. Nanotechnol., 212, roč. 9. č. 8/9, s ISSN Surf. Sci. Rep., 212, roč. 67. č , s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 7, s ISSN Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 2, s ISSN , autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Část ZC 24 Verze: 1294

25 POHANKA, M.; Electrochemical biosensor Int. J. Electrochem. Sci., HRABINOVA, M.; FUSEK, J.; HYNEK, D.; based on acetylcholinesterase and indoxylacetate for assay of neurotoxic compounds represented by paraoxon. 212, roč. 7. č. 1, s ISSN PRASEK, J.; TRNKOVA, L.; GABLECH, I.; BUSINOVA, P.; DRBOHLAVOV A, J.; CHOMOUCKA, J.; ; HUBALEK, J. SOBROVA, P.; ZEHNALEK, J.; BEKLOVA, M.; ZITKA, O.; RYVOLOVA, M.; ECKSCHLAGE R, T.; TRNKOVÁ, L.; KŘÍŽKOVÁ, S.; HUBÁLEK, J.; PRÁŠEK, J.; HÚSKA, D.; TRNKOVÁ, L.; ; HUBÁLEK, J. MAJZLÍK, P.; STRÁSKÝ, A.; NĚMEC, M.; TRNKOVÁ, L.; ZEHNÁLEK, J.; HUBÁLEK, J.; PROVAZNÍK, I.; PRÁŠEK, J.; ZEHNÁLEK, J.; HUBÁLEK, J.; Optimization of planar three-electrode systems for redox system detection. The effects on soil/water/plant/animal systems by platinum group elements From amino acids to proteins as targets for metal-based drugs. Immobilization of metallothionein to carbon paste electrode surface via anti-mt antibodies and its use for biosensing of silver. Carbon composite microand nano-tubes-based electrodes for detection of nucleic acids. Influence of Zinc(II) and Copper(II) Ions on Streptomyces Bacteria Revealed by Electrochemistry. Investigation of the antioxidant properties of metallothionein in transgenic tobacco plants using voltammetry at a carbon paste electrode. Int. J. Electrochem. Sci., 212, roč. 7. č. 3, s ISSN Cent. Eur. J. Chem., 212, roč. 1. č. 5, s ISSN Curr. Drug Metab., 212, roč. 13. č. 3, s ISSN BIOSENSORS & BIOELECTRONICS (26)(5). p ISSN\~ Nanoscale Research Letters (385). p ISSN\~ INTERNATIONAL JOURNAL OF ELECTROCHEMICAL SCIENCE (6). p ISSN\~ INTERNATIONAL JOURNAL OF ELECTROCHEMICAL SCIENCE (7). p ISSN\~ , autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský, autorský Část ZC 25 Verze: 1294