Zkratky. - nekalá soutěž. - srovnávací reklama. - hospodářská soutěž. - Evropská unie. - Evropské společenství. - důkazní břemeno.

Transkript

1 Zkratky NS SR HS EU ES DB PO FO OR TM TP ZP - nekalá soutěž - srovnávací reklama - hospodářská soutěž - Evropská unie - Evropské společenství - důkazní břemeno - právnická osoba - fyzická osoba - obchodní rejstřík - tržní moc - tržní podíl - zabraňovací postupy ÚOHS - Úřad na ochranu hospodářské soutěže ZOHS - zákon č. 143/2001 Sb. na ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů 1

2 1. Charakteristika soutěžního chování a soutěžního práva, struktura soutěžního práva a jeho prameny - soutěž nás provází v celém životě, v hospodářství existuje soutěž na straně nabídky i poptávky o na straně nabídky o pozitivní funkce: zefektivnění výroby, racionální organizace obchodu, vzestup kvality, pokles cen negativní funkce: snaha vyloučit nebo omezit soutěž, získat zákazníky levnými nekvalitními výrobky, nekalé soutěžní praktiky na straně poptávky převážně ekonomická negativa = nabídka je deficitní, tím dochází ke zvyšování cen, což je podmíněno existencí ochoty vyšší ceny platit proti tomu (leč často neefektivně) působí umělá regulace cen - 41 OBZ pouze deklaratorně vymezuje hospodářskou soutěž (definice neexistuje): Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen "soutěžitelé"), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. - podstata : více osob nabízí nebo žádá totéž, je k tomu třeba a) identita předmětu soutěže b) pluralita osob - soutěžících c) zápas mezi nimi o předmět soutěže Dokonalá soutěž = nemůže-li žádný výrobce ani kupující působit na tržní cenu Nedokonalá soutěž = jednotlivci cenu mohou ovlivňovat Právo hospodářské soutěže: - soutěž probíhá v prostoru jímž je trh - trh má vlastní ekonomickou regulaci, ale i právní - právní regulace: a) nepřímá regulace HS stanovení limitů pro existenci tržního prostoru, vyloučení některých věcí a služeb - tzv. extra commercium, institucionalizací zvýšeného dozoru nad některým obchodem (zbraně, léky) tyto otázky předmětem práva HS nejsou b) přímá regulace chrání pozitivní fce. HS - ochrana spočívá: 1) v zábranách omezování soutěže jako takové 2) v zákazu nekalých soutěžních aktivit /deformující HS/ - obecným smyslem v HS však není neminem laedere podstata HS je právě v poškozování konkurentů je pak žádoucí, aby soutěžitelé tohoto cíle dosahovali způsoby pro společnost únosnými (účel úpravy) - právo HS se zabývá přímou regulací HS - právní normy zabraňující deformování soutěžních pravidel = normy práva nekalé soutěže - nekalý = mravně závadný, nepoctivý - NS je delikt objektivní povahy = zákon nevyžaduje zavinění (pouze naplnění znaků skutkové podstaty) - zavinění se v tomto případě zásadně nedokazuje 53 (při určování výše přiměřeného zadostiučinění) - právní normy, které postihují snahy směřující proti existenci soutěže = normy práva antimonopolního a kartelového - tři obecná ustanovení o účasti na HS ( ObZ): 1) prvé deklaruje princip svobodné účasti na HS, omezený povinností respektovat právně závazná soutěžní pravidla a zákazem zneužití účasti v soutěži 2) rozdělení soutěžního práva na dvě základní větve 3) norma kolizní povahy 2

3 Prameny práva HS: - ObZ - zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - Listina ZPS, Autorský zákon - problematiky se dotýkají i normy veřejného práva zákon na ochranu spotřebitele č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů trestní zákon ( 149) 2. Subjekty právních vztahů vznikajících v hospodářské soutěži 1) Soutěžitelé + PO chránící zájmy soutěžitelů - ObZ 41/1 - FO i PO, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé - jako soutěžitele označuje zákon všechny osoby, které se účastní hospodářské soutěže - soutěžiteli jsou : a) podnikatelé dle 2/2 ObZ b) všechny ostatní subjekty, které se účastní hospodářského života, ale podnikateli nejsou; zejména: svobodní tvořící umělci, kulturní a charitativní instituce, stát a veřejnoprávní instituce - aby byl někdo posouzen jako soutěžitel je podstatná existence určitých ekonomických prvků v jejich činnosti - postavení soutěžitele se může projevit jen ve vztahu k jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům - nerozhoduje, zda jde o činnost legální nebo neoprávněnou - nerozhoduje ani její trvalost či intenzita Pojmové znaky soutěžního vztahu - soutěžní vztah obecně není právním vztahem, je vztahem faktickým, ale současně právně relevantní mezi těmi, kdo si konkurují z ekonomických příčin - pluralita subjektů tržní nabídky - základní předpoklad pro existenci právního vztahu je splněn tehdy, existuje-li na trhu více subjektů nabízejících určité výrobky, mezi nimiž si může spotřebitel zvolit - existence relevantního trhu - v soutěžním vztahu se ocitnou pouze subjekty, jejichž zboží nebo služby jsou navzájem zaměnitelné substituovatelné na relevantním trhu určeném předmětem, časem, a prostorem k nabídkám těchto subjektů může zákazník přistupovat jako k alternativním - substitovatelnost se v současnosti vykládá pokud možno volně - ZOHS se nevztahuje na soutěž, kde poskytují subjekty služby obecného hospodářského významu na základě zvláštního zákona nebo rozhodnutí (veřejné podniky) např. telekomunikační, rozhlasové a TV vysílání apod. Soutěžitelé se mohou sdružovat - mhou za tím účelem také vytvářet PO (sdružení dle 20f an. OZ) - je-li taková osoba podle svých stanov (statutu, atp.) zřízena proto, aby hájila zájmy soutěžitelů, pak je subjektem soutěžního práva, pokud jde o vztahy vznikající z nekalé soutěže, a je aktivně legitimována k podávání některých žalob, sledujících její postih ( 54/1 ObZ) - je nutné brát zřetel i na faktickou činnost takové osoby (ne jen formálně vycházet ze stanov) 2) Spotřebitelé + PO chránící zájmy spotřebitelů - zmíněni v 44 a v 54 ObZ v ustanoveních o nekalé soutěži : 44/1 Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. - v určitých případech ( 54 ObZ) mohou napadnout nekalé jednání i samostatně - stejně tak mohou za stejných podmínek využít práva postihu nekalé soutěže také PO oprávněné (podle svých stanov) hájit zájmy spotřebitelů 3

4 [Hajn x Knap nemohou individuální spotřebitelé, jen ty PO] 3) tzv. osoby pomocné - u nekalé soutěže jsou pomocnými osobami v případě podplácení ( 49 písm. b) - členové statutárních nebo jiných orgánů soutěžitele a osoby, které jsou vůči soutěžiteli v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru v případě porušení obchodního tajemství ( 51) osoby, které se o tomto tajemství dozvěděly, a neoprávněně ho zpřístupnily, anebo využily pro sebe 3. Generální klausule proti nekalé soutěži a její právní význam - jedná se o 44/1 OBZ (1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. - jde o obecný /generální/ zákaz nekalé soutěže vůbec - nekonkrétní formulace =) připouští pružný výklad, protože kazuistickými normami nelze postihnout všechny situace, které by mohly nastat - GENERÁLNÍ KLAUZULE = OBECNÁ DOLOŽKA Význam generální klauzule 1) znaky dle 44/1 musí být naplněny i tehdy, jedná-li se o konkrétně definované jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže uvedené v 45 a násl. =) zároveň tedy tato jednání jsou nekalou soutěží pouze tehdy, jestliže jsou proti dobrým mravům a způsobilé přivodit újmu soutěžitelům nebo spotřebitelům 2) jakékoliv jednání, které splňuje znaky generální klauzule může být jako NS stíháno, i když jej nelze podřadit pod žádnou ze zákonem vyjmenovaným skutkových podstat 3) obecný zákaz nekalé soutěže musí být splněny všechny podmínky, aby šlo o nekalou soutěž generální klauzule má derogační funkci na základě obecnějšího ustanovení nepoužiji speciální Na základě generální klauzule se vytváří soudcovské skutkové podstaty nekalé soutěže Znaky nekalé soutěže dle generální klauzule 1) Jednání v hospodářské soutěži Rozlišujeme: - objektivní nekalost - nechtě, nevědomě - subjektivní nekalost - úmyslně NS může být jedině jednání v hospodářské soutěži, může být aktivní (konání např. okopíruje logo, reklamní slogan pro sebe), nebo i pasivní, spočívající v nečinnosti (opomenutí např. zpřístupnění obch. tajemství když ho pracovník zapomene někde ležet apod.) =) musí být dán hospodářský záměr 2) Rozpor s dobrými mravy soutěže Rozpor se nepožaduje s obecnými dobrými mravy, ale s mravy soutěže, protože v soutěžním právu je morálka volnější než normálně, v porovnání s obecnou by neobstála. =) jde o morální pravidla existující v obchodě vůbec nebo v příslušném obchodním odvětví 3) Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům Jde o ohrožovací delikt - nemusí přímo poškodit, stačí když ohrožuje. Preventivní funkce úpravy postihu nekalé soutěže. NS nemusí způsobit újmu v majetkové sféře, může ohrozit třeba i dobré jméno, pověst (jde o tzv. ideální statky), není podstatné, zda ohrožovací nekalý soutěžitel sledoval dosažení nějakého prospěchu. =) dotčený se může bránit ještě před tím, než mu vznikne újma, stačí když hrozí. Souhrn: - podmínkou postihu nekalé soutěže dle generální klauzule je současné naplnění všech v ní uvedených znaků. nestačí např. způsobená újma v hosp. soutěži jedním soutěžitelem druhému, chybí zde jednání proti dobrým mravům 4

5 - dovolená může být i tedy soutěž např. zničující konkurenci, není-li v rozporu s mravy soutěže (to ale neplatí pro monopoly) =) není nekalé např. zřídit bufet ve škole, kdy se studenti dříve stravovali v bufetu přes ulici a zřízením bufetu ve škole má bufet naproti odliv zákazníků, který ho může přivést i do existenčních potíží, to zřízení není proti dobrým mravům hospodářské soutěže 4. Jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže a jejich srovnání - existují tři základní typy nekalosoutěžního jednání: 1) klamavost = uvádění klamavých údajů soutěžitel propaguje sám sebe a vyvolává omyl u spotřebitelů umožněno přiměřené lákání 2) agrese = zlehčování cílem je dosáhnout přednosti v HS šířením údajů o jiných soutěžitelích s úmyslem poškodit je umožněno přiměřená míra výbojnosti 3) parazitování = vyvolání nebezpečí záměny parazitní těžení z výhod jiného soutěžitele umožněno přiměřeně využívat schopnost neobjevovat objevené, využít to, co už jiní objevili Klamavá a nekalá reklama = forma hospodářské propagace, používá nejrůznější prostředky k hromadné nabídce služeb nebo zboží a také k podchycení pozornosti a vyvolání zájmu potenciálního zákazníka - všeobecná reklama bez ohledu na to, kdo zboží nabízí, propaguje, např. heslo: Jezte zeleninu, je zdravá! - značková zboží konkrétní značky - instituční propaguje určitého podnikatele s cílem upevnit jeho image (pověst) - reklama polemická, zaváděcí, udržovací - v ČR lze v reklamě užít historickou osobnost (x Portugalsko) - veřejnoprávní úprava zákon o reklamě - především 3 obecné zákazy ve vztahu k reklamě: 1) zapovídá nabízet zboží extra commercium 2) zákaz uvádět v reklamě nepravdivé údaje urážení rasy, náboženství, prvky strachu, propagace násilí 3) zákaz reklamy založené nad podprahovém vnímání a skryté reklamy - speciální úprava se vztahuje na reklamu určenou dětem pod 15 let věku (nebo v nich toto dítě vystupuje) - speciální omezení se týká reklamy na tabák, alkohol, léky, zbraně, střelivo, zákon na ochranu spotřebitele říká jaká reklama má být a jaká ne Skutková podstata klamavé reklamy 45 Šíření údajů ( 45/2) = sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem - je zakázáno jakékoliv šíření klamavých údajů veřejně i neveřejně ( neveřejné sdělování adresované rodinným příslušníkům a přátelům se z postihu vymyká), postižitelné by bylo např. sdělení prodavačky zákazníkovi i v prázdné provozovně, to je neveřejné, ale postižitelné - jiným sdělovacím prostředkem: šířit lze klamavé informace zvukem, apelem na čichové vjemy, odnosová taška TESCO Údaj = uvedení určité skutečnosti jakýmkoliv objektivně seznatelným způsobem: slovy, čísly, písmem, obrazem, i tvar a velikost obalu mohou sdělovat informace - údaje se musejí vztahovat buď k podniku (vlastnímu či cizímu) nebo k výrobkům či výkonům tohoto podniku, i údaje o podnikateli Klamavost - zákaz klamavých údajů, není rozhodující, zda jsou pravdivé či nepravdivé (např. Milka fialová kráva - není pravda, že mléko na čokoládu je z fialové krávy) - nadsázka v reklamě dovolena tzv.obvyklé reklamní přehánění, např. Naše umělé květiny si splete i včela! 5

6 - i superlativní reklama (nejlepší, nejlevnější, milionkrát ověřeno x nejzdravější v celé ČR = nepřímé označení ostatních soutěžitelů), je-li toto přehánění extrémní, nazývá se dryáčnická reklama (barnumská); je markantní, že to nemůže být pravda, ale není to klamavé - jsou zakázány údaje, které jsou způsobilé vyvolat u veřejnosti klamavou představu - posuzuje se to dle průměrného zákazníka - zda by mohl být oklamán průměrně pozorný člověk - můžeme klamat i pravdou, nejvíce však polopravdou 45/3 klamavé údaje mohou být i pravdivé, pokud mohou uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, ze kterých byly učiněny rozhoduje celkový dojem, který reklama vyvolává - i pravdivý výrok může volbou barev, písma, apod. vyvolat jiný dojem než je skutečný obsah sdělení; např. tuňák s olivami jsou tam jen 2 olivy - zákon zakazuje pouze ty klamavé údaje, které mohou vyvolat klamnou představu, která je způsobilá zjednat soutěžiteli prospěch v hospodářské soutěži na úkor jiných spotřebitelů, soutěžitelů; stačí ohrožení, újma ještě vzniknout nemusí zaměnitelnost - nestačí, že jsou si věci, názvy atd. podobné, ale musí dojít k urč. typu zaměnitelnosti: 1) podnik A budu považovat za podnik B 2) podnik A budu nějak široce spojovat s B - holding apod. 3) představa, že A dostal od B svolení, aby používal jeho znaky, názvy - jiné projevy nekalé reklamy: 1) reklama srovnávací Náš X je lepší než Y, kupujte X! 50a 2) reklama opěrná kopírování cizích reklamních sloganů 47, 48 Klamavé označení zboží a služeb 46 - taková označení, která mohou vyvolat mylnou domněnku, že zboží nebo služby pochází z určitého teritoria, popř. od určitého výrobce, nebo že vykazují zvláštní vlastnosti klame se označením - deliktu se může dopustit jak výrobce, tak i obchodník, který takové zboží rozšiřuje Označení - nerozhoduje, zda je klamavé označení přímo na výrobku, nebo na obalu, nebo i třeba v letáku, v katalogu - nemusí být pouze verbální, třeba i barevně, prostorovým tvarem (velikost nádobky by měla být úměrná obsahu), obrázkem (např. panorama Prahy na šunce z Poličan, salám české provincie s maďarskými národními barvami) Klamavost - aby bylo označení závadné, musí být způsobilé vyvolat mylnou domněnku o původu zboží (místo nebo výrobce kombinace i s 48 /parazitování/), nebo jeho vlastnostech - opět je zde významné posoudit to z hlediska průměrného zákazníka - závadné je i vzbuzování představy, že zboží pochází z jiné oblasti, než z jaké opravdu pochází (např. Ještědský sýr z Poděbrad) - nese např. vyobrazení medailí, které výrobek nezískal - označení, která zobecněla jako druhová, lze použít (ementál, uherský salám) pokud k nim není připojen klamavý dodatek jako pravý, původní, originální apod. - u klamavého označení není vyžadováno, aby bylo způsobilé zjednat soutěžní přednost v HS, zde musí intenzita klamavosti ohrožovat soutěžitele, nebo spotřebitele tak, že jim může přivodit újmu Vztah ke speciálním úpravám 46/4 zvláštní úpravy a úprava nekalé soutěže existují vedle sebe, je nutné vyhovět oběma Vyvolání nebezpečí záměny 47 tři dílčí skutkové podstaty: a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného po právu jiným soutěžitelem b) ochrana podnikových značek a příznačných materiálů podniku c) ochrana před napodobením cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů zákaz jednání, která jsou způsobilá vyvolat dojem zaměnitelnosti soutěžitelů nebo jejich výrobků a výkonů, a tím je poškodit a) zákaz užití cizí firmy nebo názvu způsobem, který je s to vyvolat nebezpečí záměny s jiným podnikatelem, - chráněna označení registrovaná (např. PUMA x PLIMA) 6

7 - zákaz užití se týká zvláštních označení podniku jako celku, ne jeho jednotlivých složek, např. i označení, které není obchodním jménem, nebo vůbec není slovním označením-např. podnikové logo, uniforma pracovníků apod. b) ochrana podnikových značek a příznačných materiálů podniku - široký záběr dopadá na spektrum tzv. podnikových značek, které se týkají nejen podniku jako celku, ale i jeho organizačních složek i značka, která je příznačná pro jednotlivou provozovnu je zvláštním označením podniku - zvláštní označení buď ve slovním označení, nebo výtvarném, plastickém - musí být dostatečně konkrétní, aby mohlo být chráněno (nelze chránit např. označení MANUÁL, KATALOG apod.) - individualizovaná vlastnost označení sama o sobě nestačí, musí jít ještě o označení, které se stalo pro určitý výrobek již typické, příznačné chráněna označení neregistrovaná, ale pro podnik a jeho služby příznačná - jiné podnikové materiály demonstrativní výčet 47b) - obaly, tiskopisy, Ochrana dle 47 má křížový charakter. Neregistrované označení se může prosadit proti dříve registrovanému; není rozhodující doba formální registrace x kdy získalo příznačnost. c) ochrana před napodobením cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů - napodobení podmínkou nástupu ochrany je riziko zaměnitelnosti - pro posouzení, zda je to NS jednání existují dvě hlediska: 1) nelze stíhat napodobení ve funkčních, technických prvcích (estetických) napodobitel by měl udělat vše pro to, aby nebezpečí záměny vyloučil (omezil), např. jde-li třeba o nůžky, které jsou vlastně všechny stejné, odlišit je alespoň barvou, obalem ; pádlo, 2) přímá úměra mezi mírou dovolenosti napodobení a stupněm obyčejnosti výrobku čím je výrobek tuctovější a levnější, tím víc právo toleruje jeho napodobení způsobilost vyvolat nebezpečí záměny - opět stačí riziko - mezi napodobitelem a napodobeným soutěžitelem musí existovat soutěžní vztah splněna existence relevantního trhu, na němž vystupují (např. označení jakéhokoliv hotelu Hilton žalovatelné, ale jsou-li dvě hospody U Smrku a Pod Smrkem každá v jiné obci, nejsou zaměnitelné; ale kdyby obě byly v jedné vesnici, tak ano) - individualizovanou vlastností nemůže být barva a obecná slova užitá ve firmě jako software, taxi apod. naproti tomu třeba kombinace barev už má zásadně individualizované znaky Parazitování na pověsti 48 - rozdíl oproti vyvolání nebezpečí záměny je v tom, že já říkám, že jsem v něčem jiný než A, ale v něčem totožný (alternativy k parfémům stejně voní jako A, ale jsou výrazně levnější) - předmětem ochrany je existující pověst podniku, výrobků, nebo služeb určitého soutěžitele širší koncepce než např. v 19b OZ, protože jde o tržně využitelnou pověst (goodwill i image /renomé/) x ostatní parazitování podle GK - jiným soutěžitelům se zakazuje využívat pověsti jakkoli, musí se však vztahovat k cíli získat prospěch pro sebe, pro své výrobky, kterého by jinak nebylo dosaženo, např. prodej nápojů TOYOTA parazituje na automobilu, nevadí, že auta a nápoje jsou něco úplně jiného parazit a ten, na němž je parazitováno nemusí být ve vzájemném soutěžním vztahu, postačí, že každý z nich je soutěžitelem ve smyslu 41 ObZ - parazituje se vyvoláním dojmu zaměnitelnosti s tímto podnikem, vzbuzením dojmu organizačního, kapitálového spojení s jiným soutěžitelem výrazné pověsti - nezáleží na tom, co se označením nebo symbolem míní, ale je důležité to, co je označení schopné vyvolat ( x porno) - parazituje se na pověsti výrobků, služeb úpravou reklamních materiálů,vlastních výrobků Nekalosoutěžní podplácení 49 - jiné fce. a cíle než podplácení jako trestný čin (TČ stíhá veřejnopr. orgán, za TČ lze sankcionovat pouze FO (x tady lze stíhat i PO), TČ směřuje proti veřejnému zájmu) - účelem podplácení je, aby soutěžitel získal v hospodářské soutěži konkurenční náskok dosažením neodůvodněné výhody, kterou by jinak vůbec nezískal využije korumpovatelnosti osob spjatých 7

8 se soutěžitelem, jež má být podplácením poškozen, nebo tak, že vyjde vstříc zájmu těchto osob o přijetí úplatku jeho výměnou za zisk výhody - jednání podplácejícího - chtěné, úmyslné jednání spočívající nejen v poskytnutí úplatku, ale i v jeho nabídce a slibu, kterým se zavazuje jej v budoucnosti poskytnout - podplácející musí být soutěžitelem - nabídku lze učinit i mlčky - např. necháním obnosu na stole Prospěch - jakýkoliv, nejen finanční nebo materiální, lze zprostředkovat např. členství v prestižním klubu - nejsou tím příležitostné dárky obvyklé v obchodním styku (kalendáře, tužky, ) - podplácené osoby - přímým nebo nepřímým (osoby blízké) příjemcem úplatku musí být osoba, která je vůči soutěžiteli v pracovním nebo obdobném poměru ( 49 a) může to být i PO - státní zaměstnanci mohou být podpláceni pouze tam, kde stát vystupuje v hospodářské soutěži jako soutěžitel - podplatit nelze soutěžitele osobně Neoprávněná výhoda - není rozhodující, zda nabídka, slib nebo úplatek vyvolají chtěný postup osoby (sankce nastoupí i při pouhém pokusu o to), úplatek motivuje k nekalému jednání nekalostí je projev neloajality vůči soutěžiteli, u něhož je podplácený zaměstnán - účelem - získat neoprávněnou výhodu na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo pro jiného pasivní podplácení 49 písm. b - osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch - umožní získat v budoucnu konkurenční výhodu - tzv. nekalá soutěž osob pomocných (sami soutěžiteli nejsou) Zlehčování 50 - účelem je zisk neodůvodněného předstihu v HS ostouzením jiných soutěžitelů 1) Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. 2) Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana). - zákaz uvedení nebo rozšiřování nepravdivých údajů o soutěžiteli ( stačí je uvést nebo rozšiřovat) - zákaz uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o soutěžiteli, pokud jde o údaje o poměrech soutěžitele, jeho výrobcích apod., které jsou způsobilé přivodit mu újmu ( nutnost uvedení a rozšiřování) zákaz se vztahuje nejen na poměry majetkové a podnikové či podnikatelské, ale i osobní, apod. - vyžaduje se, aby šlo o údaje o soutěžiteli, musí být jmenován nebo označen tak, že lze poznat o koho jde - nevyžaduje se, aby se jednalo o veřejné uvádění nebo šíření údajů, musí však jít o jednání v hospodářském styku - vychválení vlastních výrobků při nekonkrétním srovnání s jinými není zlehčování - újma musí být způsobilá projevit se v soutěžním postavení soutěžitele Porušení obchodního tajemství 51 - zde se může opět tohoto činu dopustit tzv. pomocná osoba není soutěžitelem, i PO - nekalosoutěžního jednání se mohou dopustit: 1. zaměstnanci soutěžitele, osoby konající činnost na základě dohod, právní poradci, auditoři, 2. jakékoliv osoby, které se o obchodním tajemství dozví vlastním nezákonným jednáním, a to tehdy, jestliže je neoprávněně sdělí jiné osobě, zpřístupní dál, nebo využijí pro sebe nebo pro jiného - nevyžaduje se, aby to bylo zaviněné - chráněno je pouze obchodní tajemství ve smyslu 17 ObZ a zejména za předpokladu, že dotčený soutěžitel sám odpovídajícím způsobme utajení tohoto tajemství zajišťuje - před porušením jsou chráněna i tajemství těch soutěžitelů, kteří nejsou podnikateli ve smyslu 2 ObZ pro posouzení, která tajemství těchto soutěžitelů požívají zákonné ochrany, bude mít rozhodující aplikace 17 ObZ per analogiam 8

9 Ohrožování zdraví a životního prostředí 52 - zájem státu na ochraně životního prostředí (může ho stíhat hygiena) - ochrana čistoty konkurenčních vztahů (může ho stíhat konkurent) - je to ohrožovací delikt - stačí když újma hrozí Jde o splnění dvou podmínek: 1) jde o produkci, která ohrožuje ŽP nebo zdraví, ale i jiné výkony, které to také způsobují, včetně rozšiřování zboží, které je samo o sobě nezávadné, způsobem, který zdraví nebo ŽP ohrožuje (např. příliš hlučným upozorňováním) 2) naplněn znak, že půjde o jednání, které je s to získat soutěžiteli přednost na úkor jiných soutěžitelů nebo na úkor spotřebitelů, stačí je-li možnost dosažení předstihu objektivně dána - protože zákon používá tvary slovesa v nedokonavých tvarech, vyvozuje se, že ojedinělé překročení této normy nenaplní znaky skutkové podstaty tohoto nekalosoutěžního deliktu, porušení zde stíhá veřejnoprávní sankce Srovnávací reklama 50a - srovnávání určitých výsledků činnosti nebo lidských výkonů patří k samotné podstatě soutěžení - naprostá objektivita není vyžadována, je dovolena určitá nadsázka, příkras Třídění srovnávací reklamy: kritizující poukazuje na výhodné parametry vlastních výrobků a služeb oproti konkurenčním (delší trvanlivost, lepší ceny apod.) opěrná provádí ji noví podnikatelé na trhu, hodlají se prosadit proti již tradičním výrobcům novým výrobkům připisují vlastnosti shodné s tradičními a některé vlastnosti výhodnější - cena osobní všímá si některých vlastností soutěžitelů a jejich podniků - srovnávají kvalifikaci soutěžitele, podnikové tradice, morální a náboženskou charakteristiku prostě vše co může ovlivnit spotřebitele superlativní - např. NEJLEPŠÍ ZE VŠECH (tzv. puffing) - není vnímána jako vážně míněná, tzv. obvyklé reklamní přeháněníje přípustná - pokud superlat. reklama operuje s objektivně zjistitelnými skutečnostmi, vyžaduje se, aby byly pravdivé např. nejpařížštější ze všech optiků - obvyklé reklamní přehánění, Největší výrobce produktu X je to objektivně přezkoumatelné tvrzení Existuje: a) vnitřní srovnávací reklama - užívají ji již zavedení podnikatelé, srovnávají své nové výrobky se svými starými, zdůrazňují pokrok, např. nejlepší Persil co kdy existoval. - zpravidla se nedostávají do střetu s předpisy o srovnávací reklamě b) systémové srovnávání - srovnání s dosud obecně dosaženým stavem techniky či obecné charakteristiky výrobku, zdůrazňuje pokrok, aniž by označila soutěžitele, konkurenty - běžné u technických novinek - např. reklama na kávu bez kofeinu ve srovnání s běžnou kávou Právní přístupy ke srovnávací reklamě a) liberální - názor, že srovnávací reklama má poskytnou co nejúplnější informace o nabízených výrobcích (tj. i srovnání s tím, co nabízí konkurence) předpoklad, že spotřebitel je schopen odečíst si prvky subjektivně zabarvené - v čisté podobě nebyl nikde uplatňován b) negativní - vychází z toho, že srovnávání provádí sám jeden ze soutěžitelů dochází tak k porušení tradiční právní zásady, že nikdo by neměl být soudcem ve vlastní záležitosti ( nemo iudex in re sua ) - poskytované informace jsou považovány za silně subjektivní, tudíž s vysokou pravděpodobností klamavé - v čisté podobě nebyl nikde uplatňován c) rezervované - jedná se o přístup smíšený dovoluje srovnávací reklamu, ovšem za přísně stanovených podmínek 9

10 Česká právní úprava - 44 /2 písm. g) plus 44 /1 ObZ zásadně zakazuje srovnávací reklamu jako jednu z forem nekalé soutěže - 50a /1 Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem. = vymezení srovnávací reklamy - slovo identifikuje směřuje k vysoké určitosti v označení soutěžitele o srovnávací reklamu nepůjde, když reklamní sdělení neumožní adresátům reklamy poznat, na které konkurenční výrobce či výrobky reklamní poselství míří - určitost v označení je nutné posuzovat podle průměrných adresátů NE podle mínění autora - 50a/2 - taxativní výčet, kdy je srovnávací reklama přípustná při kumulativním splnění taxativně vymezených podmínek - jde ale vlastně o výjimku z obecného zákazu srovnávací reklamy, ale neposkytuje vyčerpávající odpověď zda je konkrétní srovnávací reklama přípustná 50a/2 rozhoduje o tom, zda je přípustný určitý způsob reklamního srovnávání, ne zda je přípustná konkrétní SR to musí být posuzováno podle více podmínek i dle veřejnoprávní úpravy reklamy kdy při porušení by šlo přes GK dojít k nepřípustnosti srovnávací reklamy - naopak je-li srovnávací reklama nepřípustná dle 50a/2, nemusí však současně naplňovat podmínky 44/1, které především rozhodují, co je zakázanou NS (srovnávací reklama nebude např. způsobilá přivodit újmu soutěžiteli nebo spotřebiteli) SROVNÁVACÍ REKLAMA JE PŘÍPUSTNÁ, JEN POKUD: 50a/2 a) nesmí být klamavá, ale může být obvyklé přehánění /puffing/ - superlativní srovnávací reklama 50a/2 b) musí srovnávat služby a zboží ke stejnému účelu nebo uspokojující stejné potřeby - interpretační možnosti se objevují u slova stejný 50a/2 c) objektivně srovnává jen takové znaky daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně podstatné, relevantní, ověřitelné a representativní; zpravidla musí být srovnání ve více znacích, mezi něž může patřit i cena; jen výjimečně lze připustit srovnání v jediném znaku, splňuje-li takové srovnání v plné míře všechny uvedené podmínky, 50a/2 d) nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými - podobné vyjádření jako v 47/1, 2 (vyvolání nebezpečí záměny), ale zde jde o záměnu v reklamě, ne v označení, napodobení apod. - obecná zjištění o tom, kdy může docházet k zaměnitelnosti budou v obou případech stejná 50a/2 e) nezlehčuje nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry, či jiné okolnosti, jež se jej týkají 50a/2 f) se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu 50a /2 g) nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží - duplicitní ve vztahu k obecnému 48 ObZ (subsidiární ustanovení) - v tomto případě je kladen důraz na slovo nepoctivý, bez uvedení účelu, k jakému by mělo těžení směřovat 50a/2 h) nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou - půjde zde o opěrnou SR: Proč byste kupovali značkové výrobky XY, když naše se vyznačují podobnými vlastnostmi a nižší cenou. - nesmí se použít slova jako imitace, alternativa k, reprodukce, napodobení apod. - lze srovnat neznačkové zboží se značkovým, pokud ono neznačkové nebude zároveň označeno za alternativu k tomu druhému - 50/3 - jakékoli srovnávání odkazující na zvláštní nabídku (př. výprodejové akce) musí mít datum, kdy nabídka končí, nebo do vyčerpání zásob 10

11 - nepřípustné bude do vyčerpání zásob, pokud jsou zásoby velmi malé - slouží jen k přilákání do místa nákupu - toto by se posuzovalo dle GK, resp. jako klamavá reklama - jestliže zvláštní nabídka ještě nezačala působit, je nutné uvést datum, od které zvláštní nabídka začne působit Systémové srovnávání - není v českém právu regulováno - bude se postupovat dle ustanovení o SR, pokud v souvislosti s odkazem na technický pokrok bude identifikovat konkrétní výrobky či soutěžitele, nebo dle ustanovení o klamavé reklamě - v případě nekorektního srovnávání - v ostatních případech půjde o přípustné soutěžní opatření Interpretace 50a o srovnávací reklamě - ustanovení má přispět k harmonizaci českého právní řádu s EU směrnice ES je tedy vodítkem pro interpretaci české úpravy v duchu hesla : Harmonizace prostřednictvím liberalizace - nic nebrání, aby soutěžitel v reklamě představil svůj produkt v nejlepším světle, je však porušením dobrých mravů použít k tomu srovnání produkt konkrétní konkurence - kritéria při posuzování přípustnosti a nepřípustnosti SR zjištění, že jednotlivá reklama v posuzovaném případě napomáhá či brání výkonové soutěži - k tomu, aby existovala SR stačí, aby bylo provedeno prohlášení v jakékoli formě, které se přímo či nepřímo týká konkurenta nebo zboží a služeb, které konkurent nabízí - o SR jde i tehdy, když ve skutečnosti není srovnáváno, pokud v reklamě je určitým prohlášením či jiným způsobem (př. kresbou) identifikován soutěžitel či jeho výrobek nebo služba 5. Soutěžní jednání a jejich srovnání z pohledu klasifikace na soudcovské skutkové podstaty, klamavá, parazitní a agresivní soutěžní jednání - vedle deliktů výslovně upravených existují i další, které naplňují obecné znaky GK NS, hovoří se o nich jako o nepojmenovaných nekalosoutěžních deliktech Zvláštní projevy nekalé reklamy - lze poukázat na reklamu agresivní, přičemž se musí počítat s tím, že každá reklama je tak trochu agresivní; za nekalosoutěžní agresivní reklamu označíme hlavně lstivá jednání, typicky reklamu obracející se na zákazníka prostřednictvím dětí (Maminko, tatínku, kup mi ) nebo reklamu operující nedůvodně s lidmi zdravotně postiženými, jejich využívání jako reklamních agentů - nekalá je reklama i nad míru obtěžující potenciálního zákazníka (vhazování letáků do schránky proti výslovnému zákazu, zasílání neobjednaného zboží, telefonní nabídky, příliš hlasitá reklama) - zahrnuje se sem i podprahová reklama - vysílání kratičkými, pro oko nepostřehnutelnými výzvami a slogany, které divák podvědomě zachycuje - reklama skrytá cíleně propagující urč. zboží vzbuzením dojmu neutrality a objektivního hodnocení product placement = umísťování výrobků např. ve filmech - výběr značky by měl mít dramaturgickou logiku - snímání nemá být metodami reklamními - mělo by dojít ke střídání značek - obcházení zákazu propagovat některé výrobky (cigarety, léky) tak, že se prodá licence někomu jinému, kdo reklamu může provádět Soudcovské skutkové podstaty 1) příklady velmi podobné popsaným specifickým skutkovým podstatám, ale chybí jeden znak 2) příklady odlišné od speciálních skutkových podstat Lavina (pyramida či hydra) - podstatou je snaha soutěžitele získat další zákazníky prostřednictvím svých stávajících zákazníků slibem určité výhody, za předpokladu, že mu tento zákazník sežene další odběratele - nekalost je zde v tom, že soutěžitel se snaží získat výhodu ne na úkor vlastních výdajů, ale s využitím úsilí někoho dalšího, omezuje tak vlastní riziko Prémiování - nekalé je tehdy, jestliže soutěžitel své zákazníky neodůvodněně zvýhodňuje a získává je tím na úkor dalších soutěžitelů - poskytování takových výhod, jež se vymyká z dobrých mravů soutěže 11

12 - toleruje se např. pořádání her a soutěží organizovaných pro vlastní i potenciální zákazníky, zákazník však nesmí být k účasti ve hře nebo soutěži přímo i nepřímo nucen a podmínky pro výhru musí být předem vymezeny - nekalé je např. oznámení uzávěrky slosování na urč. datum a pak jeho posunování - o NS půjde ovšem jen tehdy, bude-li jednání s to přivodit újmu jiným soutěžitelům - prémiování zahrnuje i poskytování nejrůznějších vzorků, dárků - např. vydavatel nového časopisu pošle zdarma první výtisk, ochutnávky potravin apod. zde jde o NS jen tehdy, jde-li o nabídku dárku zdarma a jeho cena se do prodaného zboží započte nebo např. zákazník je přímo nebo nepřímo ovlivňován ke koupi zboží za situace, kdy se využije jeho momentálního pocitu vděčnosti, pramenícího z právě poskytnuté prémie Bojkot a hospodářská diskriminace - primárním bojkotem je jednání soutěžitele, který sám systematicky odmítá vstoupit do obch. vztahů s jiným soutěžitelem - sekundárním bojkotem je pak situace, kdy působí na ostatní soutěžitele, aby přerušili obchodní styk s bojkotovanou osobou - systematický kolektivní bojkot je spolčení se několika subjektů za účelem kolektivní diskriminace jiného soutěžitele - o NS půjde tehdy, budou-li naplněny znaky uvedené v generální klauzuli NS: jednání v hospodářském styku, rozpor s dobrými mravy soutěže, - zvláštním rysem je to, že k nekalým diskriminačním jednáním nedochází mezi soutěžiteli vzájemně si konkurujícími, naopak pravidlem bude bojkotování urč. obchodníka výrobcem nebo skupinou výrobců nebo naopak apod. - z postihu soutěžního práva je vyloučen bojkot, jehož důvodem nejsou ekonomické a konkurenční výhody, ale motivy politické, náboženské apod. - splnění pružné formulace generální klauzule umožňuje stíhat i sekundární bojkot a i pokusy o něj - NS nebude bojkot obranný, jako odezva na nekalosoutěžní jednání konkurence (ve smyslu 6 OZ) Cenové výhody, jiné metody přetahování zákazníků = poskytování cenových výhod a slev, formou prémiování - za NS lze označit jen když by vybočovalo z běžných akceptovatelných pravidel konkurenčního boje, např. adresným cenovým podbízením se vůči konkrétním zákazníkům urč. soutěžitele s cílem odlákat mu klientelu i jiné podobné formy odlákání zákazníků Podstrkávání zboží = neodůvodněné zvýhodňování jednoho soutěžitele před druhým - jestliže prodavač zákazníkovi na jeho výslovnou žádost o polévkové koření Klasik prodá bez komentáře koření jiné značky Přetahování zaměstnanců - musí splňovat znaky generální klauzule př. Plánovité odlákávání zaměstnanců konkurujícího soutěžitele - existuje judikatura porušování veřejnoprávních předpisů ve vztahu k soutěžnímu jednán (zaměstnávání na černo) porušování norem soukromého práva s důsledky pro soutěžní postavení - porušování osobnostních práv použití podobizny známé osobnosti, při zneužití se tato osobnost stává soutěžitelem ad hoc - porušení smluvních závazků, jsou-li tím sledovány soutěžní cíle nepřiměřené formy lákání zákazníků - vystavení nebo nabízení levného zboží, které poté nemá na skladě - možné finty: výprodej (leč ten trvá celý rok) - přípustný trik: - zlevnění několika položek pro nalákání, aby spotřebitelé nakupovali a poté nakupují i jiné nezlevněné položky (umožněna svoboda rozhodování) - potřebné zboží je až na konci prodejny u pokladny - levné zboží je zvlášť nízko nebo vysoko drahé na dosah obchodní praktiky těžící z pocitu vděčnosti - zájezdy s prezentací (jedinečná cena, oběd zdarma, ) - v současnosti ošetřeno úpravou spotřebitelských smluv - nutné, aby bylo uvedeno, že součástí tohoto zájezdu je prezentace 12

13 obchodní praktiky těžící ze soucitu reklama těžící z toho, že vyvolává přehnaný strach - pojistné smlouvy - možná smrt při nevyužití určité služby, výrobku (pastilky pro řidiče) zneužité lidské záliby ve hře - vázání možnosti soutěžit na koupi něčeho používání laiků k náborové činnosti - z důvodů, že laik se pak často obrací na příbuzné a ti mu stěží odmítnou různé formy zabraňovací soutěže - cenové podbízení z cílem vyřadit konkurenta z trhu - omezování reklamy konkurenta (př. Nákladní auto před obchodem konkurenta) zneužití nositelů veřejné autority a prestiže k reklamním účelům - tito by měli být k reklamě neutrální /objektivní/ - nezohledňuje se souhlas dané osoby - u nás i jsou za tyto považovány i umělci - ve světě se to vztahuje pouze na politickou sféru ohrožování svobody spotřebitelova rozhodování - v situaci, kdy je spotřebitel v šoku (aktivní nabízení pohřebních služeb, pojišťování novorozeňat, advokátní pomoc při různých incidentech principy soutěžního parazitizmu - vše to, co není postiženo 48 a jde proti dobrým mravům Klamavá jednání Klamavá reklama 45, Klamavé označení zboží a služeb 46 Mezi klamáním a parazitováním vyvolání nebezpečí záměny 47 Parazitování - parazitování na pověsti Agresivní reklama a parazitování - podplácení Agresivní plus klamání zlehčování 50 Klamání, agrese, parazitování srovnávací reklama Agresivní porušení obchodního tajemství Agrese, sebeagrese ohrožování ŽP a zdraví 6. Soukromoprávní prostředky ochrany proti nekalé soutěži, aktivní a pasivní legitimace ve sporech z nekalé soutěž A) záležitosti mimosporové - svépomoc = přiměřená obrana vlastními silami (nesmí vybočit z určitých mezí) snaha o konciliaci = snaha domluvit se s tím, který nám zasahuje do našich práv Mimosoudní ochrana proti nekalé soutěži Ochrana podle 5 OZ - četná opatření v hospodářské soutěži znamenají zásah do pokojného stavu, existuje tu proto možnost, aby se soutěžitel dotčený zmíněným a jemu podobným jednáním domáhal ochrany u příslušného orgánu státní správy - vyplývá to z 53 ObZ, kde je uvedeno, že: osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav - toto ustanovení neříká, že by se této ochrany bylo možné domáhat pouze u soudu - nijak také nevylučuje možnost domáhat se ochrany i proti zásahu do pokojného stavu podle 5 OZ, tato možnost vyplývá z obecného poměru generality a speciality mezi OZ a ObZ - předchozí pokojný soutěžní stav, který má být takto chráněn, nemusí být stavem existujícím po právu, 13

14 př. Majitel restaurace umísťoval dlouhou dobu posezení na letní zahrádce i na pozemek náležející k sousední restauraci. Pokud by vlastník této sousední restaurace začal bránit v tomto počínání, došlo by k narušení předešlého pokojného stavu, byť tento stav neměl oporu v právu. - tohoto způsobu se však neužívá - není vůbec jasné, kdo by byl oním příslušným správním orgánem, zákon má na mysli zásahy do pokojného stavu ve vztahu k určitým věcem (zejména movitým), resp. zásahy do pokojného stavu, jimiž je narušován veřejný pořádek a klid. Svépomoc podle 6 OZ - pro svépomoc v konkurenčním boji nalezneme víc důvodů, než v jiných životních oblastech - použití svépomocného zásahu je přípustné v okamžiku, kdy podnikatel zjistí, že v aktovce jeho zaměstnance se neoprávněně nacházejí písemnosti tvořící předmět obchodního tajemství - o svépomoc půjde i tehdy, když podnikatel nedovolí soutěžiteli, aby mu strhával nebo přelepoval jeho plakáty - ke svépomoci se mohou uchýlit i spotřebitelé, zejména to bude platit v případech, kdy vůči nim dojde k některému z těch jednání, která bývají souhrnně označovaná jako obtěžování spotřebitele a řazena také pod GK v 44/1 ObZ (např. vyhození hrubě obtěžujícího - vsunutí nohy mezi dveře... podomního prodavače) - svépomoc může vykonávat pouze sám ohroženy, resp. jeho zákonný zástupce či zmocněnec - zásah do práva musí být neoprávněný a musí hrozit bezprostředně - odvrácení zásahu se musí dít přiměřeným způsobem Nutná obrana a oprávněná ochrana 418/2 OZ - v 418/2 OZ se vymezuje jeden druh svépomocného opatření, který lze vztáhnout i na svépomocná opatření proti nekalé soutěži (jestliže se podnikatel brání přelepování svých reklamních plakátů a zničí přitom konkurentův plakát k takovému neoprávněnému přelepování sloužící, nevznikne mu povinnost k náhradě škody, nebude však zřejmě oprávněn zlomit mu ruku) Vztah mezi nutnou obranou podle 418 OZ a tzv. oprávněnou obranou podle 50/2 ObZ o zlehčování soutěžitele. - u oprávněné obrany není dána naléhavost svépomocného opatření, jako je tomu u obrany nutné - oprávněná obrana může být uskutečněna i s jistým časovým odstupem od soutěžního opatření, na které reaguje - úpravu v 50/2 lze chápat jako bližší vymezení samotné nekalé soutěže pro jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže - s nutnou obranou podle 418 OZ existuje příbuznost v tom, že opatření, které by za jiných okolností bylo nekalou soutěží, není protiprávní, má-li obranný charakter př. jestliže se soutěžitel proti srovnávací kritizující reklamě brání sám pravdivým reklamním srovnáváním, jehož důsledkem je určité faktické zlehčování soutěžitele (Když tukový průmysl kdysi propagoval své výrobky heslem "Sama rodná sestra másla", oponoval mu průmysl mlékárenský sloganem Máslo nemá bratra ani sestru ) Všechna svépomocná opatření v soutěži a jejich oprávněnost bude nutné posuzovat i měřítkem dobrých mravů soutěže, které platí jak pro ofenzivní tak pro defenzivní soutěžní chování. Svépomocná opatření musí vyhovovat i podmínkám GK proti nekalé soutěži Dohoda mezi soutěžiteli - spor je řešen narovnáním mezi stranami, na jehož základě se nekalý soutěžitel zaváže (pod sankcí smluvní pokuty), že skoncuje s určitým jednáním a že druhé straně uhradí i náklady na uvedený zásah právního zástupce - rozšířeno v Německu B) záležitosti sporové předběžné opatření 74 a násl. OSŘ - strana, která se cítí dotčena, může soud požádat o vydání předběžného opatření, jímž soud druhé straně uloží, aby něco vykonala, něčeho se zdržela nebo něco snášela (zdržení se jednání nebo odstranění závadného stavu) - uplatní se tu obecná ustanovení 74 an. OSŘ (předběžná op. před zahájením řízení) a 102 OSŘ (př.op. po zahájení řízení.) - v jeho rámci se ještě definitivně nezjišťuje, kdo má lepší právo vedou pouze k udržení dosavadního pokojného stavu - nemusí být prokázány všechny skutečnosti, stačí když jsou osvědčeny - jednaní ve věci samé může dopadnout opačně - potřeba jeho vydání musí být naléhavá (zkoumá soud) 14

15 - nemá vytvářet nevratný stav jedná se o dočasné řešení, než bude rozhodnuto ve věci samé (nelze požadovat zničení výrobků protistrany) - zásah předběžným opatřením musí být přiměřený, stejně tak i případná vzniklá újma - musí být vydáno bezodkladně a nehrozí-li nebezpečí z prodlení do 7 dnů ( 75c OSŘ) - soud neupozorňuje na vady návrhu ihned návrh odmítne ( 75a OSŘ) odvolání je možné, ale odvolací soud už není vázán žádnou lhůtou k rozhodnutí v praxi se tedy postupuje cestou podání nového bezvadného návrhu - pokud rozhodnutí ve věci samé prokáže opak, než proč bylo vydáno předběžné opatření, pak může druhá strana požadovat náhradu škody - s návrhem je nutné složit i kauci ve výši 50 tis. Kč, u obchodního sporu 100 tis. Kč - opatření se ukládá usnesením, lhůta k plnění začíná běžet od doručení po uplynutí se stává vykonatelným meritorní rozhodnutí nároky z nekalé soutěže - promlčení nároků se řídí obecnou promlčecí dobou dle 397 ObZ 4 roky (dost dlouho), bezdůvodko k diskusi - výčet soukromoprávních prostředků ochrany proti nekalé soutěži nalézáme v 53 a v 155/4 OSŘ - osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena se mohou domáhat (aktivně legitimovaní), aby rušiteli byla uložena povinnost: a) zdržet se určitého jednání, b) odstranit závadný stav, c) poskytnout přiměřené zadostiučinění (popř. i v peněžní formě) d) nahradit škodu, e) vydat bezdůvodné obohacení. - lze uplatnit jeden či více z uvedených nároků Povinnost zdržet se určitého jednání lze upínat jen k takovému jednání, u kterého existuje nebezpečí, že by v budoucnu mohlo být opakováno, nebo i jeho obdobám. Zákaz by měl být formulován poněkud abstraktněji a zahrnovat vedle napadeného jednání také jednání jemu podobná (nesmí být příliš široký ani příliš úzký). Jinak by mohl být totiž příkaz zdržet se určitého jednání snadno obcházen nepatrnou modifikací tohoto jednání. Odstranění závadného stavu bude spočívat v opatřeních nejrůznějšího charakteru (změna obchodního jména, likvidace nástěnné reklamy). V některých případech bude odstranění záv.st. vlastně splývat se zdržením se jednání. Může znamenat nejen likvidaci soutěžitelových reklamních prostředků, ale také povinnost k jejich doplnění zpřesňujícím údajem. např. žádám, aby někdo zničil napodobeniny cizích lahví; aby si někdo změnil název firmy; odstranil omluvou (tiskem); atd. Přiměřené zadostiučinění se chápe jako nástroj, kterým lze kompenzovat újmy imateriálního charakteru. Nehmotná podoba přiměřeného zadostiučinění (např. omluva) má přednost. Pokud žádám PZ v penězích, musím zdůvodnit proč nestačí omluva, jaká nehmotná újma mi byla způsobena a udat částku, kterou žádám (- moderační právo soudu = ne víc, ale může méně). Pomocí PZ v peněžní formě lze reparovat újmy způsobené porušením kterékoliv ze skutkových podstat nekalé soutěže. plní satisfakční funkci může být požadován a přiznán v nehmotné podobě či v penězích i souběžně v obou těchto formách má být co do svého obsahu a rozsahu přiměřený (tj. NE likvidační charakter, rozsáhlé obohacení) není vázán na NS jednání zaviněného charakteru Náhrada škody z důvodu nekalé soutěže (jako civilně-právní delikt) se řídí 757 (v rámci ObZ) ve spoj. s 373 (-jen ze závazkového vztahu objektivní princip) an. ObZ, nikoliv OZ. Při odpovědnosti za škodu způsobenou nekalou soutěží (ať již škoda byla způsobena soutěžitelům či spotřebitelům nebo některému jinému subjektu) se uplatní princip objektivní odpovědnosti. Je jednodušší žádat PZ než náhradu škody, protože zde musím dokazovat výši škody a kauzální nexus mezi škodou a NS. Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení se řídí 451 OZ. Případy bezdůvodka získaného nekalou soutěží půjde většinou kvalifikovat jako majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. - interpretační východisko tu bude takové, že pojmu nepoctivé zdroje v 451/2 OZ nebudeme přikládat morální obsah - nepoctivé zdroje tady chápeme jako synonymum pro výraz právem nedovolené zdroje. 15

16 (Např. reklama, kterou někdo šlohl, by stála Kč u agentury XY (-obraz herce) zaplaťte tuto sumu) Uveřejnění rozsudku 155/4 OSŘ - k právním prostředkům ochrany proti nekalé soutěži svým způsobem patří i právo uveřejnit rozsudek (funkce informační) - toto právo může soud přiznat účastníku, jehož žalobě bylo vyhověno, pouze na jeho návrh, přičemž uveřejnění se děje na náklady neúspěšného účastníka nelze tedy u žalovaného, který ve sporu uspěl (de lege lata) - vyhoví-li soud návrhu musí také určit podle okolností i rozsah, formu a způsob uveřejnění. Je to na jeho uvážení v konkurenčním boji totiž uveřejnění rozsudku bývá často účinnou formou reklamy, navíc úhrada nákladů na uveřejnění by (v drobnějších záležitostech) mohla výt neúměrným trestem vůči účastníku, který ve sporu neuspěl. Aktivní legitimace - svědčí osobám, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena ( 53 ObZ) jsou to všechny takto dotčené osoby, nikoliv jen soutěžitelé a spotřebitelé - jestliže pro samu kvalifikaci nekalosoutěžního jednání je nezbytné, aby alespoň mohlo přivodit újmu soutěžiteli či spotřebiteli, pak podle textu zákona se odstranění újmy způsobené nekalou soutěží může domáhat - právními prostředky ochrany proti nekalé soutěži - i jiná osoba než jen soutěžitel či spotřebitel, pokud tento jiný subjekt bude nekalou soutěží dotčen (jiná dotčená osoba), je však nutné, aby zároveň s nimi byl takovým jednáním nesoucím znaky nekalé soutěže dotčen též soutěžitel nebo spotřebitel, aby takové jednání bylo možné označit za nekalosoutěžní - v 54/1 ObZ je rozšířen okruh osob aktivně legitimovaných ve sporech z nekalé soutěže - právo, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel a aby odstranil závadný stav, může mimo případy uvedené v uplatnit též PO oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů vykládáno benevolentně (obec, sdružení rodičů, ) - nekalou soutěží nejsou dotčeny vlastní majetkové a jiné zájmy právnických osob oprávněných hájit zájmy soutěžitelů a spotřebitelů. Legitimace takových PO nemůže být dána pro všechny nároky z nekalé soutěže, ale jenom pro nárok na zdržení se jednání a odstranění závadného stavu - bližší vymezení osob oprávněných hájit zájmy soutěžitelů a spotřebitelů zákon neobsahuje, až na to, že se musí jednat o PO (např. dochází -li ke zneužití autority školy a učitelů k propagaci výrobků a služeb nesouvisejících s výukovým procesem, mohlo by být žalobní oprávnění k zásahu proti této formě nekalé soutěže přiznáno i PO sdružujícím rodiče žáků) - speciální omezení aktivní legitimace ve sporech z nekalé soutěže upravuje OSŘ, když uvádí: Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustné, to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k zahájenému sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky vydané o těchto nárocích k žalobě i jen jednoho oprávněného jsou účinné i pro další oprávněné. - účel tohoto ustanovení - NS se může dotknout širšího okruhu soutěžitelů i jiných osob, zejména spotřebitelů, kteří v současné právní úpravě mohou uplatnit též nároky na zdržení se jednání a odstranění závadného stavu - zvláštní postavení má spotřebitel podle 54/2 ObZ pokud je žalujícím spotřebitel dochází k obrácení důkazního břemene a strana žalovaná musí dokázat, že k NS nedošlo - Evropská úmluva o klamavé a srovnávací reklamě počítá s obrácením DB, když žalobce (kdokoli!!) není schopen unést DB o důkazech, o kterých ví jen strana žalovaná. např. SRN věštec měl reklamu mám pravdu v 99,3% ; zákazníkovi se to nesplnilo věštec musel dokázat pravdivost svého tvrzení - v ČR je chráněn pouze spotřebitel x ne slabší soutěžitel (Baťa x švec) Pasivní legitimace - subjekty pasivně legitimovaní ve sporech z nekalé soutěže označuje 53 ObZ jako rušitele, čímž zřejmě rozumí rušitele soutěžního pořádku - jde o pojem širší než soutěžitelé a kryje různé pomocníky nekalé soutěže, např. ty, kdo se dopouštějí klamavé reklamy tím, že šíří závadné údaje o cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech - rušitelem soutěžního pořádku bude zejména ten subjekt, který se podílel na deliktech nekalé soutěže podle 49 a 51 ObZ, aniž ho lze označit za soutěžitele - za delikty nekalé soutěže se ve všech případech odpovídá objektivně, a to i pokud jde o nároky na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění to je řešení nepřiměřeně tvrdé vůči těm rušitelům soutěžního pořádku, jejichž rušební čin měl nezaviněný charakter a kteří nemohli zjistit soutěžní závadnost svého počínání (přijdou k tomu jako slepý 16