Program rozvoje Jihomoravského kraje C Stručná verze. Obsah

Transkript

1 Obsah Obsah Úvod Analytický profil - shrnutí Obyvatelstvo a bydlení Trh práce Ekonomika Cestovní ruch Kultura Zemědělství a životní prostředí Kriminalita a bezpečnost Venkov v Jihomoravském kraji Územní spolupráce Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje Výsledná typologie regionů Závěr typologie regionů Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje Volba ukazatelů a jejich hodnoty Vizualizace hodnocení ukazatelů Závěrečné hodnocení Sociálně znevýhodněné oblasti Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Program rozvoje Jihomoravského kraje Vize, globální a specifické cíle Priority a opatření Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu Opatření 1.a Zvyšování kvality a cílenosti VaV v kraji Opatření 1.b Internacionalizace VaV a podpora mezinárodní spolupráce Opatření 1.c Podpora transferu technologií a rozvoj znalostí ekonomiky Opatření 1.d Rozvoj podnikatelského prostředí Opatření 1.e Systematické budování image kraje jako regionu atraktivního pro investice a pro špičkovou vědu a výzkum Priorita 2: Snižování regionálních disparit Opatření 2.a Rozvoj potenciálu lokálního cestovního ruchu Opatření 2.b Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ Opatření 2.c Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření 2.d. Rozvoj zemědělství, vinařství a na ně navázaných oborů... 44

2 5.4.5 Opatření 2.e Rozvoj přeshraniční spolupráce Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Opatření 3.a Zachování kvality a dostupnosti veřejných služeb v sociální oblasti Opatření 3.b Zlepšování zdravotního stavu obyvatel Opatření 3.c Rozvoj kvality vzdělávání Opatření 3.d Zajištění kvalitní veřejné správy Opatření 3.e Posilování bezpečnosti Opatření 3.f Zvyšování kvality životního prostředí, udržitelný rozvoj území Opatření 3.g Atraktivita kraje pro cestovní ruch Opatření 3.h Kultura, sport a volný čas Opatření 3.i Kvalitní a dostupná technická infrastruktura Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Opatření 4.a Kapacitní a kvalitní napojení kraje na globální centra sítí TEN-T Opatření 4.b Rozvoj silniční sítě kraje Opatření 4.c Rozvoj infrastruktury pro kolejovou dopravu v kraji Opatření 4.d Rozvoj veřejné dopravy v kraji Opatření 4.e Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu (event.: alternativních dopravních systémů)... 59

3 1 Úvod Stručná verze dokumentu Program rozvoje Jihomoravského kraje je zhutněním obsáhlého dokumentu stejného jména, jejímž účelem je poskytnout nejširší veřejnosti stručnou, ale zároveň hodnotnou informaci o hlavních výstupech tohoto dokumentu. Program rozvoje Jihomoravského kraje je dokument skládající se ze dvou hlavních částí analytické a programové. Analytický profil kraje vychází z analogické části dokumentu Aktualizace strategické vize rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (B.1.2), která byla zpracována v roce 2011 a navazovala na analytickou část Strategie rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2006 a aktualizuje ji. Analytický profil kraje byl akutalizován zejména využítím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů Tato část dokumentu obsahuje 13 tematických kapitol, kde hlavní poznatky jsou shrunty vždy v závěru každé z nich. Tato závěrečná shrnutí jsou prezentována v tomto dokumentu, v kapitole 2 - Analytický profil - shrnutí. Vedle shrnutí poznatků o postavení kraje a vývojových trendech jsou také uvedeny hlavní poznatky o regionálních rozdílech ve vývoji jednotlivých tematických oblastí v rámci Jihomoravského kraje. Jedním z klíčových vstupů pro zpracování programové části dokumentu byla Analýza územních disparit a sociálně znevýhodněných oblastí Jihomoravského kraje. Stručná verze této analýzy s kartografickými výstupy je uvedena v kapitole 3 Stručné verze Programu rozvoje Jihomoravského kraje Na základě nově zpracovných dat byla vytvořena také aktualizována SWOT analýza, jako další z hlavních vstupů do programové části dokumentu. SWOT analýza je v plném znění uvedenav kapitole 4. Závěrečná kapitola tohoto dokumentu se věnuje již samotné programové části dokumentu Program rozvoje Jihomoravského kraje a prezentuje navrženou strukturu priorit a opatření a aktivit s tím, že u jednotlivých navržených aktivit je uveden název aktivity a způsob zapojení kraje.

4 2 Analytický profil - shrnutí 2.1 Obyvatelstvo a bydlení růst počtu obyvatel kraje od roku 2002 migrací a od roku 2006 také přirozenou měnou od roku 2007 výrazné zpomalení růstu populace jako přirozenou měnou, tak migrací migrací kraj dlouhodobě získává především mladé lidi, jedná se však převáženě o osoby s cizím státním občanstvím zastoupené především občany z Ukrajiny a Slovenska v kraji od roku 2009 došlo k pozastavení trendu nárůstu počtu cizinců a poklesu celkového počtu cizinců z nejpočetnější kategorie, tedy Ukrajinců. stejně jako v celé České republice dochází v kraji k procesu demografického stárnutí populace, které bude v dalších letech pokračovat, Jihomoravský kraj patří k nejstarším krajům v ČR Jihomoravský kraj má velmi příznivou vzdělanostní strukturu, vysokoškolsky vzdělaní lidé představují 17,7 % populace starší 15 let v souvislosti s ekonomickou krizí došlo v kraji k útlumu bytové výstavby, poklesl hlavně počet zahájených bytů téměř třetina hospodařících domácností v kraji je tvořena jednou osobou - nadprůměrný podíl jednočlenných domácností lze nalézt ve větších a okresních městech k největším populačním nárůstům dochází v širším zázemí města Brna a v některých obcích v okolí Znojma (proces suburbanizace), naopak populačně ztrátové je Hodonínsko a další obce u republikových i krajských hranic do města Brna a jeho širšího zázemí je také z většiny koncentrována nová bytová výstavba v souvislosti s procesem suburbanizace ztrácí Brno a okresní města na severu kraje vysokoškolsky vzdělané obyvatele ve prospěch brněnského zázemí, Znojmo ve prospěch zázemí svého v Brně a jeho zázemí se nejpříznivěji vyvíjí vzdělanostní struktura obyvatelstva okresy Brno město a Brno-venkov mají nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, naopak nejméně příznivá struktura vzdělanosti obyvatelstva je v jižních okresech kraje periferní oblasti na jihu kraje a při krajských hranicích ztrácí mladé a vzdělané obyvatelstvo, dochází k rychlému stárnutí populace rychle stárnoucí populace je patrná především v Brně a na Hodonínsku nejvyšší podíl obyvatel vyjíždějících za prací a do škol mají obce v zázemí města Brna (SO ORP Šlapanice) podíl bytů napojených na kanalizaci je nízký zejména v obcích v jihozápadní části kraje (okres Znojmo) a obcích na hranici s krajem Vysočina

5 2.2 Trh práce Jihomoravský kraj má nižší podíl ekonomicky aktivních osob v populaci než je průměr České republiky za předpokladu nulové migrace se do roku 2020 bude index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-19 a 65+ na počtu osob ve věku let) v Jihomoravském kraji zvyšovat rychleji než v České republice (do roku 2020 o 23 procentního bodu) na druhou stranu však v kraji dochází k zvyšování vzdělanosti ekonomicky aktivních osob a roste také počet studentů bydlících i studujících v kraji ve struktuře zaměstnanců má kraj hned po Praze nejvyšší podíl vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaného obyvatelstva a také vzdělanost zaměstnanců se v kraji postupně zvyšuje (pouze v roce 2009 pokles podílu vysokoškolsky vzdělaných osob) kraj má vysoký podíl zaměstnanosti ve vědeckých oborech a na vedoucích a řídících pozicích, z celkového počtu zaměstnaných obyvatel kraje je 2,3 % IT odborníků (2. místo v mezikrajském srovnání) mezi roky 2008 a 2009 poklesl počet zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu o 16 %, v následujícím období opět stoupl o 5 % se zvyšováním nezaměstnanosti v době ekonomické krize docházelo k nárůstu počtu živnostníků a stejné tendence se projevily i u zaměstnaných cizinců v kraji mají zaměstnanci v průměru třetí nejvyšší mzdy v České republice (po Praze a Středočeském kraji) v porovnání s průměrem České republiky je v kraji dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, která se v době ekonomické krize zvyšovala rychleji v kraji je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob a vysoký podíl vzdělaných uchazečů o zaměstnání v mladém věku a hlavně absolventů nejvyšší míra nezaměstnanosti (dlouhodobě) je v pohraničních okresech, situace je nejhorší v okresech při státních a krajských hranicích, nedostatek volných pracovních míst má za následek odcházení mladých a vzdělaných osob, což prohlubuje špatně socioekonomické postavení těchto oblastí v okresech Hodonín, Blansko a Brno-město je v rámci kraje nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, v Blansku (v ORP Boskovice) došlo k významnému nárůstu s ekonomickou krizí 2.3 Ekonomika Jihomoravský kraj má v rámci České republiky dobré postavení ve výši regionálního HDP na obyvatele v roce 2008 zaznamenal kraj vysoký meziroční nárůst, při kterém se v mezikrajském srovnání posunul ze 4. na 2. místo dopady hospodářské krize se na ekonomice kraje projevily v roce 2009 (propad HDP na obyvatele o 5,7 %), zda došlo k oživení, ukážou data za rok 2010, která budou k dispozici na konci roku 2011

6 Program rozvoje Jihomoravského kraje v roce 2009 poklesly tržby především za prodej výrobků a služeb průmyslové povahy v kraji je vysoká životní úroveň domácností vyjádřená ukazatelem čistého disponibilního důchodu, jehož propad byl však v roce 2009 vyšší než propad HDP na obyvatele dominantní postavení kraje v ekonomice má zpracovatelský průmysl, nejvyšší nárůst podílu na HPH kraje od roku 2000 zaznamenalo odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími z hlediska tržeb i nárůstu podílu na HPH jsou v kraji elektrotechnika, strojírenství a potravinářství objem vývozu zboží z Jihomoravského představuje podíl 6,7 % na celkovém vývozu z České republiky a ve srovnání s podílem kraje na HDP i obyvatelstvu České republiky je tento podíl výrazně nižší hlavním odbytovým trhem pro jihomoravské firmy je Německo, z hlediska podílu na exportu ČR je nejvýznamnější Rakousko, export je orientován na vývoz strojů a dopravních prostředků propad exportu v době ekonomické krize nebyl ve srovnání s ostatními kraji vysoký, v roce 2010 byl opět zaznamenán nárůst ekonomická recese se projevila růstem počtu živnostníků na podílu soukromých podnikatelů a významném poklesu počtu firem s 50 až 249 zaměstnanci v kraji je vysoký podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu (silná pozice města Brna) a výzkum je realizován především vysokými školami ve výdajích na 1000 obyvatel je kraj za Prahou a Středočeským krajem na 3. místě, 56 % zajišťují soukromé firmy hlavní ukazatele vývoje ekonomiky nejsou k dispozici v okresním nebo nižším územním členění, ale podobnost vývoje Jihomoravského kraje s vývojem v hlavním městě Praze naznačuje velmi důležitý vliv pozice krajské metropole Brna v České republice na hodnotu celokrajských ukazatelů, je to patrné na příkladu vývoje nezaměstnanosti, která úzce souvisí s ekonomickým vývojem a vykazuje velmi výrazné vnitrokrajské rozdíly, které jsou ještě více umocněny na úrovni jednotlivých obcí. v době ekonomické krize docházelo ke snižování počtu firem s více jak 10 zaměstnanci hlavně v okrese Blansko a Hodonín 2.4 Cestovní ruch v posledních letech došlo opět ke zvýšení počtu zařízení cestovního ruchu a jejich kapacit nadprůměrný podíl tříhvězdičkových hotelů, chatových osad a turistických ubytoven v kraji, který je dán charakterem cestovního ruchu a strukturou poptávky v kraji převažuje domácí turistika, která je ale statisticky podhodnocena více než turistika zahraniční. v podílu zahraničních turistů na celkovém počtu hostů je však kraj v mezikrajském srovnání na třetím místě počet domácích i zahraničních hostů kolísá bez zjevného dlouhodobého trendu (propad v letech 2009, 2010) pokles hostů v letech byl vyšší než v České republice

7 v kraji je výrazně podprůměrná délka pobytu (resp. počet přenocování) domácích i zahraničních hostů, která se již od roku 2000 stále snižuje vysoký počet zahraničních turistů pochází z Polska, vzhledem k potenciálu kraje přijíždí nízký počet turistů z Rakouska (a stále se snižuje) kraj má dobrou pozici z hlediska kongresového ruchu, rozvoj lázeňského cestovního ruchu vybudování komplexu Aqualand Moravia ubytovací kapacity jsou koncentrovány do města Brna, okresu Znojmo a Břeclav velmi nízký průměrný počet přenocování hostů je patrný v okrese Brno-město, hodnota 0,8 je nejnižší ze všech okresů v kraji ve všech okresech kromě Brna je podíl hostů na celkovém počtu v kraji nižší než podíl ubytovacích kapacit nejvyšší propad v počtu hostů v době ekonomické krize se projevil v Brně a okrese Vyškov v kraji je vysoký potenciál venkovské turistiky, která by mohla oživit ekonomicky zaostávající regiony na jihu kraje objekty druhého bydlení jsou koncentrovány do okolí Brna, jihozápadní a jihovýchodní části kraje poptávka po mateřských školách se zvyšuje rychleji než jejich kapacity, naopak dochází k snižování počtu dětí ve věku 6-14 let a poptávky po školách základních, ke snižování počtu žáků dochází také na středních školách. problém nedostatečných kapacit mateřských škol je však zaznamenáván na celém území České republiky, Jihomoravský kraj je na tom ve srovnání s ostatními kraji dobře počet dětí ve věku 0-4 roky bude stoupat přibližně do roku 2013 a poté je opět odhadován pokles, proto je budování nových kapacit důležité důkladně promýšlet, naopak bude do roku 2020 docházet k růstu počtu dětí na školách základních v posledním školním roce došlo k výraznému poklesu množství a kapacit středních škol z hlediska kapacitního uspokojování potřeb občanů v oblasti zdravotnictví má Jihomoravský kraj mezi ostatními kraji velmi dobrou pozici, počet obyvatel na 1 lékaře každoročně stoupá v přepočtu na obyvatele starších 65 let dochází k poklesu lékařů počet žadatelů o místo v domovech důchodců roste mnohem rychleji než počet míst v domově pro seniory i bytů v domech s pečovatelskou službou v mezikrajském srovnání v počtu zařízení pro seniory na obyvatele má kraj velmi špatnou pozici, jeho nevýhodou je starší věková strukturu obyvatel ve srovnání s celorepublikovým průměrem do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů a to hlavně ve věkové skupině let poptávka po mateřských školách se vztahu ke stávajícím i nově vznikajícím kapacitám zvyšuje nejvíce v zázemí města Brna, problémy se mohou projevovat především na úrovni obcí nemocniční zařízení jsou v kraji rozmístěny rovnoměrně a kapacita je dostatečná ve všech okresech, totéž platí pro počty ambulantních lékařů rozmístění zařízení sociální péče vhodných pro seniory je uvnitř kraje regionálně diferencováno, nejvíce domů pro seniory vzhledem k počtu osob pobírajících důchod mají

8 okresy Brno- město a Blansko a naopak nedostatku čelí okres Hodonín (nejrychleji stárnoucí obyvatelstvo) 2.5 Kultura Město Brno jako středisko kultury nadregionálního významu Bohatá folklórní tradice Zastoupení památek UNESCO (vila Tugendhat a Lednicko-Valtický areál) i nemateriálního kulturního dědictví UNESCO (verbuňk, jízda králů) Nárůst kvality poskytovaných služeb v kulturních stáncích (muzea, galerie, knihovny atd.) Pokles počtu registrovaných čtenářů v knihovnách hustota silniční sítě kraje nedosahuje republikového průměru v letech 2008 až 2010 rostly výkony autobusové dopravy a klesaly výkony dopravy silniční nákladní, v železniční dopravě byl zaznamenán pokles v osobní i nákladní přepravě podíl kraje na výrobě elektrické energie v České republice je velmi nízký (1,3 %) spotřeba energie výrazně převyšuje výrobu, kraj získává z vlastních zdrojů dlouhodobě pouze zhruba 21 % kraj má omezené zásoby primárních paliv (ropa, zemní plyn, lignit) území kraje je téměř celé plynofikováno, podíl obyvatel napojených na plynovody je ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrný v letech 2009 a 2010 se vlivem podpory výroby solární energie prudce zvýšil podíl instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren (z méně než 1 % na 51 %, 443 MW) v mezikrajském srovnání vykazuje kraj vysoké hodnoty podílu obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem v zemi a především díky jeho postavení procházejí krajem dopravní sítě nadregionálního významu jižní části kraje mají vhodné podmínky pro rozvoj hipoturistiky a s ní související budování jezdeckých stezek, vysoký potenciál spolupráce s Rakouskem 2.6 Zemědělství a životní prostředí dochází k poklesu zaměstnanosti v zemědělství i jeho významu v ekonomice kraje (pouze z hlediska podílu na HPH), tržby jsou v dlouhodobém pohledu stabilní v kraji je nedostatečně vyvinuté ekologické zemědělství v porovnání s ostatními kraji a průměrem České republiky produkuje Jihomoravský kraj výrazně méně znečišťujících látek na obyvatele než většina krajů, snižuje se produkce oxidu uhelnatého i oxidů dusíku, k zvýšení naopak dochází v případě oxidu siřičitého a tuhých látek

9 hladina hluku v kraji je obecně překračována na relativně malé části území a hlavní příčinou je automobilová doprava (týká se měst Břeclavi - komunikace 1/55, Bučovic - komunikace 1/50 a Znojma - komunikace 1/38) v roce 2008 a 2009 byl podíl firem Jihomoravského kraje na investicích do životního prostředí v celorepublikovém srovnání 2. nejvyšší, 41 % investic kraje připadá na investory sídlící v Brně 2.7 Kriminalita a bezpečnost Dlouhodobý trend poklesu počtu trestných činů Podprůměrný počet trestných činů na 1000 obyvatel (ve srovnání s celorepublikovým průměrem) Existující Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období Nadprůměrný podíl kapesních krádeží Nadprůměrný výskyt sprejerství Dominantní postavení okresu Brno-město v počtu trestných činů spáchaných na území Jihomoravského kraje Existence Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje 2.8 Venkov v Jihomoravském kraji v Jihomoravském kraji existují 3 typy venkovského prostoru odlišující se stavem i vývojem demografické a sociální struktury obyvatel i ekonomického postavení, jedná se o oblast v zázemí města Brna, v zázemí ostatních okresních měst a periferní příhraniční oblasti obce venkovského prostoru tvoří naprostou většinu obcí Jihomoravského kraje, žije v nich však pouze 44 %, resp. 34 % (podle způsobu vymezení) obyvatel obyvatelstvo venkovského prostoru je mladší a vykazuje nižší úroveň v ukazatelích spojených více s městským způsobem života v počtu dětí narozených mimo manželství a potratovosti v posledních letech dochází k zvyšování počtu obyvatel venkovských obcí především stěhováním, nárůsty jsou však patrné pouze v obcích v zázemí okresních měst ve venkovských oblastech je vyšší nezaměstnanost než v oblastech městských, rozdíly jsou výrazné především mezi městy a periferními obcemi 2.9 Územní spolupráce Jihomoravský kraj je velmi aktivní v oblasti spolupráce především na mezinárodní úrovni uvnitř kraje se rozvíjí spolupráce především v rámci tzv. mikroregionů a místních akčních skupin, jejichž počet roste

10 mezi roky 2005 a 2010 došlo k rozšíření spolupráce se zahraničními regiony z 11 na 17 subjekty Jihomoravského kraje jsou velmi aktivní v realizaci projektů příhraniční spolupráce v rámci operačních programů EU Jihomoravský kraj je od roku 2003 součástí regionu CENTROPE a v roce 2010 se zapojil do sítě PURPLE

11 3 Územní disparity a sociálně znevýhodněné části kraje 3.1 Výsledná typologie regionů Území Jihomoravského kraje je rozděleno na tři základní typy území z hlediska rozvojových znaků: A) rozvojová území, B) stabilizovaná území, C) periferní území. A) rozvojová území Metropolitní oblasti (oblasti s koncentrací nad 300 tis. obyvatel) Metropolitní oblast zastupuje největší sídlo kraje, město Brno. Brněnská metropolitní oblast má v systému osídlení České republiky pozici národního centra. Samotné centrum reprezentuje město Brno, jeho blízkým zázemím jsou pak obce v ORP Šlapanice, Kuřim a Židlochovice. V centru metropolitní oblasti jsou koncentrovány funkce nejvyššího řádu (administrativa, finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství, infrastruktura, manažerské struktury). Výrazným trendem ve vývoji jeho prostorové struktury je intenzivní suburbanizace. To dokládá i stabilizace dynamiky vývoje Brna a naopak vysoká dynamika obcí v jeho zázemí, čímž se zvyšuje regionální význam centra. Suburbanizace ovšem s sebou přináší řadu negativních důsledků, ovlivňujících celkový vývoj metropolitní oblasti. V Brněnské metropolitní oblasti žije více jak 45 % obyvatel kraje a má klíčový význam z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti nejen pro Jihomoravský kraj, ale i celou Českou republiku. Regionální centra a jejich zázemí (území s koncentrací obyvatel) Patří sem hospodářská střediska regionálního významu, která jsou zařazena sice do kategorie stabilizovaných území, avšak společně s jejich dynamickým zázemím tvoří region s vyšším rozvojovým potenciálem. Tato vazba funguje na základě dynamického vývoje zejména v oblasti bytové výstavby a tedy růstem koncentrace obyvatel v zázemí a vyšší nabídkou hospodářských aktivit v centru, doloženou větším počtem podnikatelských subjektů. Tato jádra (stabilizované oblasti) často představují v daném regionu dominantní centra zaměstnanosti. V rámci Jihomoravského kraje jsou to města: Vyškov, Znojmo. (Břeclav, Hodonín 1 ) Tyto dva typy území (metropolitní oblasti a regionální centra a jejich zázemí) lze shodně charakterizovat jako vysoce urbanizovaná území, v nichž prioritně budou převažovat problémy a předpoklady spojené s urbánním rozvojem. 1 Města Břeclav a Hodonín také dosahují hranice obyvatel, avšak vlivem nízké dynamiky vývoje a vysoké míry nezaměstnanosti, jsou zahrnuty k periferním územím, nikoliv k regionálním centrům.

12 Lokální jádra s rozvojovým potenciálem Sídla s nižším až nízkým velikostním významem, jež jsou typická velmi vysokým stupněm dynamiky vývoje území (nejčastěji na základě se snižující míry nezaměstnanosti a vyššího indexu vývoje počtu obyvatel). V Jihomoravském kraji jsou lokálními jádry obce: v kategorii s 500 1tis. obyvateli: Luleč, Zbýšov, Nemojany v kategorii do 500 obyvatel: Malešovice, Kurdějov, Žernovník, Kunice v blízké vazbě na dálnici D1 (úsek Brno Vyškov a úsek Brno Velká Bíteš) B) stabilizovaná území Jedná se o území Jihomoravského kraje, která se nacházejí: mimo Brněnskou metropolitní oblast a regionální a lokální jádra s rozvojovým potenciálem, zároveň netvoří periferní území. Tato území jsou zastoupena zejména meziregionálními centry ekonomická a sídelní střediska s omezeným regionálním významem, která tvoří se svým zázemím relativně funkční oblasti. Jedná se o území, která z dlouhodobého hlediska nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky (např. nezaměstnanost, vylidňování), ale zároveň nejsou hybatelem socioekonomického rozvoje v regionu, což předurčuje skutečnost, že část místního obyvatelstva musí vyjíždět za prací a do škol mimo tyto funkční oblasti. To dokládá i jejich poloha, která je orientována do blízkosti dopravních tahů každodenní dojížďky. Stabilizovanými územími jsou: Boskovicko, Blanensko, Znojemsko, jižní Vyškovsko, Slavkovsko, východní Hustopečsko, Mikulovsko, Ivančicko. C) periferní území Území geograficky odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např. periferie Jihomoravského kraje, vnitřní periferie 2 nebo území se specifickými problémy 3 ). Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky, které často spočívají: v nízkém polohovém potenciálu s vazbou na velmi špatnou dopravní dostupnost, ve vysoké nezaměstnanosti území s úbytkem podnikatelských subjektů. 2 Vnitřní periferie je označení pro území se nevýhodněným postavením v integrální prostorové organizacï. Jedná se zejména o polohovou perifernost regiony při vnitřních hranicích administrativních celků (na hranici dvou ORP, příp. 2 krajů, regiony v příhraničních oblastech). 3 Území s nedostatečnou vybaveností, nedostatečnou dopravní dostupností, s vysokou zaměstnaností.

13 Hlavním znakem pro tato území je také dlouhodobé vylidňování, které koresponduje se stabilní absencí bytové výstavby. Stěžejní periferní oblasti jsou: obce ve vnitřní periferii: o obce při hranici Jihomoravského kraje s Pardubickým krajem a krajem Vysočina, jež vytváří téměř souvislý pás periferních území, o obce při vnitrostátní hranici s Rakouskem i Slovenskem (v ORP Znojmo, Mikulov), o obce v ORP Veselí nad Moravou, Kyjov, Vyškov - zde vazba na VÚ Březina. obce v ORP Hodonín a Břeclav vč. center těchto regionů Vojenské újezdy Vojenské újezdy byly zřízeny, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu, na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Od roku 1991, v souvislosti s redukcí počtů příslušníků Armády České republiky, dochází k utlumování vojskové činnosti. Ve vazbě na východiska obsažena v Bílé knize o obraně (usnesení vlády ČR ze dne 18. května 2011 č. 369) vláda usnesením č. 10 ze 4. ledna 2012, schválila optimalizaci vojenských újezdů. Optimalizace předpokládá zmenšení vojenského újezdu Březina, avšak pouze o minimální podíl území (zejména východní část), což se dotkne jen některých obcí (např. Podivice, Radslavice, Zelená Hora). Do budoucna tak bude vyplývat vyšší potřeba podpory východní části oblasti vojenského újezdu. Obrázek 1 Sociálně-ekonomický potenciál území obcí Jihomoravského kraje Sociálně ekonomický potenciál Jihomoravského kraje se soustřeďuje do centra kraje, což koresponduje s nízkou mírou nezaměstnanosti, s vyšším počtem podnikatelských subjektů a vyššími

14 daňovými příjmy. Naopak nejnižším potenciálem, tedy periferním územím v tomto ohledu zatupují obce na Kyjovsku, východním Znojemsku a Břeclavsku. Je zde tedy zřejmý vysoký význam Brna, jež má značnou dostředivou sílu vázat sociálně ekonomické aktivity celého kraje. Obrázek 2 Polohový potenciál území obcí Jihomoravského kraje Tento ukazatel má originální konstrukci spočívající v přiřazení každé obce do jednoho ze 7 definovaných stupňů. Je nejlépe zachycen dopravními možnostmi a prostřednictvím času stráveného na cestě. Předmětem určení jsou izochrony dostupnosti motorovými vozidly z obce do střediska osídlení a k významným dopravním cestám a nabídka četnosti vlaků osobní přepravy, které je možno použít v železniční stanici v obci. Polohový potenciál se váže jak na územní lokalizaci v rámci sídelního systému, tak i na dopravní dostupnost sídla. Vysoký polohový potenciál patří mezi významné zdroje rozvoje území. Jádro Jihomoravského kraje má v této vazbě tedy polohový potenciál ze sledovaných sídel nejvyšší, stejně jako jeho nejbližší zázemí, kde se projevují vysoké dostředivé proudy. Naopak nejnižší polohový potenciál lze identifikovat u obcí ve vnitřní periferii kraje, kde je nedostatečná zejména dopravní obslužnost.

15 Obrázek 3 Dynamika vývoje území obcí Jihomoravského kraje Dynamika vývoje zaznamenává stabilitu či nestabilitu rozvoje území v čase. Územím s dlouhodobě vyšším rozvojovým potenciálem je zázemí města Brna (obce v ORP Šlapanice, ORP Slavkov u Brna, ORP Rosice, ORP Židlochovice). Jedná se o obce, které jsou zasaženy v nejvyšší míře procesem suburbanizace a vykazují tak nejvyšší rozdíly ve sledovaných ukazatelích. Proces suburbanizace s sebou nejčastěji nese nárůst počtu obyvatel, pokles podílu nezaměstnaných, potenciální nárůst počtu podnikatelských subjektů (alespoň statisticky vzhledem k registraci podle sídla) a výstavbu nových bytových jednotek (zejména v rodinných domech). V poslední desetileté dekádě jsou dále významnými rozvojovými oblastmi obce na jihovýchodním Znojemsku a východním Tišnovsku. Naproti tomu snižující se potenciál rozvoje vykazují obce na Břeclavsku, Hodonínsku, Kyjovsku a při hranici s Krajem Vysočina. Závěr typologie regionů Na základě typologie regionů lze označit jako hlavní centrum rozvoje obce na území Brněnské aglomerace (Brno a obce v jeho nejbližším zázemí zejména ORP Šlapanice, Rosice, Židlochovice, Kuřim). V případě ostatních rozvojových území se neprojevuje takto silná územní lokalizace, jedná se spíše o územně roztroušená území zejména v ORP Znojmo, Slavkov u Brna, Vyškov, Tišnov a Blansko. Tyto obce mají tedy vlastní zdroje, které umožňují rozvoj s nižšími vklady do území. Stabilizovaná území se vyznačují průměrnými hodnotami převážné většiny ukazatelů, jež jsou typické pro území celého Jihomoravského kraje. Tato území se nachází zejména mimo vnitřní periferie a zároveň mimo hlavní rozvojová centra a regiony.

16 Obce v periferních územích vykazují dlouhodobě nižší hodnoty ukazatelů, než jsou typické pro Jihomoravský kraj. Jsou to regiony, v nichž se dlouhodobě kumulují zásadní strukturální problémy, jako například obce na Břeclavsku, Hodonínsku, západním Znojemsku a Tišnovsku, Moravskokrumlovsku, Veselsku a Boskovicku. V těchto územích budou nutné intenzivnější vklady do jejich stabilizace. Obrázek 3 Typologie území obcí Jihomoravského kraje

17 Obrázek 4 Typologie území správních obvodů ORP Jihomoravského kraje 3.2 Územní disparity na základě dojížďky do zaměstnání a škol Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. Nejvýznamnějšími denními pohyby obyvatelstva jsou: dojížďka do zaměstnání, dojížďka do škol. Pro školní a pracovní dojížďku byly využity dva základní ukazatele, viz tabulka níže. UKAZATEL ČASOVÁ SPECIFIKACE ZDROJ pracovní dojížďka počet dojíždějících do zaměstnání nad 14 minut k ČSÚ SLDB 2011 školní dojížďka

18 UKAZATEL ČASOVÁ SPECIFIKACE ZDROJ počet dojíždějících do škol nad 14 minut k ČSÚ SLDB 2011 Na základě Sturgesova pravidla a následně pomocí kvalitativního posouzení byly stanoveny kategorie tak, aby byly jasně patrné velikostní rozdíly školní a pracovní dojížďky jednotlivých sídel. Dojížďka, která byla nižší než 50 dojíždějících, nebyla zohledněna. Důvodem je nízký vliv na analýzy dostředivých proudů v rámci řádovostní úrovně kraje. Vizualizace dojížďky byla zpracována pomocí mapového programu ArcGIS. Na základě výše uvedeného hodnocení byly identifikovány hlavní centra dostředivých proudů. Lze říci, že centra pracovní dojížďky primárně korespondují s nabídkou pracovních příležitostí, v rámci školní dojížďky pak sehrává hlavní roli diferenciace nabídky a kapacita školních zařízení. Důležitým aspektem je samozřejmě úroveň dopravní dostupnosti, jedná se zejména o osobní a veřejnou dopravu (intenzita a diferenciace dopravních prostředků). Základním charakterem území je lokalizace významných dojížďkových center, jež odpovídá rozvojovým oblastem. Nuancí jsou však města Hodonín a Břeclav, jež se nachází v periferních územích. V rámci Jihomoravského kraje je nejvýznamnějším centrem město Brno a obce v jeho zázemí, což koresponduje s velkou nabídkou pracovních míst a kapacit školních zařízení. Brno tak jako jediné překročilo v rámci pracovní dojížďky hranici dojíždějících do zaměstnání a dojíždějících do škol. Stejnými dostředivými proudy, jakými si město Brno váže své zázemí, tak ovlivňuje i nejbližší sídla v sousedních obcích s rozšířenou působností a stejně tak samotná centra těchto ORP. Nižší dojížďka, daná zázemím Brna, se tak projevuje v případě obcí v ORP: Ivančice, Rosice a Židlochovice. Dalšími významnými centry pracovní i školní dojížďky jsou centra ORP: Znojmo, Hodonín, Břeclav, Kyjov a Boskovice. To opětovně souvisí s vyšší koncentrací socio-ekonomických zdrojů v těchto sídlech a také s vyšším regionálním významem měst v daném regionu. Některá ORP však vykazují odlišnou sílu dostředivých proudů obou forem dojížďky. Města s vyšší pracovní dojížďkou a naopak školní dojížďkou v nižší velikostní kategorii jsou centra ORP: Tišnov, Blansko a Boskovice. Ostatní města na území Jihomoravského kraje nevykazují významné dostředivé toky dojížďky. Tato sídla se nachází obyvkle ve vnitřní periferii kraje: zejména obce při hranicích s krajem Vysočina. Velikost pracovní a školní dojížďky potvrzuje, že město Brno je nejsilnějším centrem celého Jihomoravského kraje, které si silnými dostředivými proudy váže své zázemí. Jeho obyvatelům tak poskytuje nejvyšší nabídku pracovních a školních příležitostí. V ostatních částech kraje se takto dostředivá funkce neprojevuje a centra dojížďky jsou roztroušeně lokalizována zejména do stabilizovaných území (vyjma Břeclavi a Hodonína viz výše).

19 Obrázek 5 Centra pracovní dojížďky v Jihomoravském kraji Obrázek 6 Centra školní dojížďky v Jihomoravském kraji

20 Školní dojížďka víceméně odpovídá centrům pracovní dojížďky. Jejich velikost však nedosahuje maximálního počtu dojíždějících, jako v případě dojížďky zaměstnanců. To je zřejmě dáno nižší centralizací školních zařízení a jejich lokalizací i do hierarchicky nižších center osídlení. 3.3 Identifikace územních disparit dle Strategie Jihomoravského kraje Volba ukazatelů a jejich hodnoty Pro stanovení územních disparit Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 definovala návrh sady ukazatelů. Tyto ukazatele slouží pro vymezení oblastí, v rámci nichž budou podporovány vybrané aktivity Programu rozvoje Jihomoravského kraje Jedná se o kvantitativní ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, které jsou příslušným způsobem znevýhodněny. Každý z navržených ukazatelů se váže k jednomu nebo více opatřením Strategie rozvoje JMK 2020, konkrétně k opatřením priority 4 Strategie, zaměřené na dlouhodobou životaschopnost znevýhodněných částí kraje. Tato priorita zahrnuje čtyři opatření, z nichž každé se věnuje jinému aspektu znevýhodnění periferních částí kraje. Věcnému zaměření těchto opatření potom odpovídá zvolený mix indikátorů, který je pro kalkulaci disparit využit (viz níže). Priorita formuluje následující opatření: Opatření 4.1: Zachování dostupnosti veřejných služeb, jehož cílem je zajistit adekvátní a ekonomicky udržitelnou vybavenost území veřejnými službami. Opatření 4.2: Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ s cílem zvýšení kvality a kompetence místních samospráv. Opatření 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy a rozšířit nabídku pracovních příležitostí. Opatření 4.4: Modernizace infrastruktury, jehož cílem je zkvalitnění napojení na regionální a nadregionální rozvojová centra a osy a zvýšení kvality infrastrukturního vybavení měst a obcí. V rámci jednotlivých opatření tedy budou území, v nichž budou uplatňovány příslušné intervence, vymezeny pomocí kombinace několika ukazatelů. Následující tabulka uvádí přehled ukazatelů. Tabulka 1: Charakteristika ukazatelů pro vymezení územních disparit UKAZATEL ČASOVÁ SPECIFIKACE JEDNOTKA Průměrná velikost obcí (tj. průměrný počet obyvatel na 1 obec) k počet Změna indexu stáří (podíl počtu obyvatel ve věku 65+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let) za posledních 5 let Celkový přírůstek počtu obyvatel na 1000 obyv. (průměr za posledních 5 let) Počet zařízení základních veřejných služeb (MŠ, ZŠ, SŠ, ordinace prakt. lékaře, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou) na 1000 obyv. Velikost školní vyjížďky (tj. počet vyjíždějících žáků a studentů nad 14 min a počtu žáků a studentů) období 2007/2011 období 2007/2011 k % % počet k % Míra registrované nezaměstnanosti k %

21 UKAZATEL Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyv.) za posledních 10 let Podíl počtu podnikajících fyzických osob a celkového počtu obyvatel ve věku let Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních přepočtený na 1000 obyv. Podíl ekologicky stabilních ploch (sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky) na celkové rozloze SO ORP ČASOVÁ SPECIFIKACE období JEDNOTKA počet k % rok 2010 počet k % Podíl zornění (rozloha orné půdy) k rozloze zemědělské půdy k % Počet zaměstnaných v priméru na 1000 ekonomicky aktivních osob k % Pro zjišťování vnitrokrajských rozdílů je přirozeně vhodnější úroveň správních obvodů ORP, které se nejvíce blíží funkčním mikroregionům s přirozenými spádovými oblastmi Vizualizace hodnocení ukazatelů Na základě mapového editoru dle Jungesova rozdělení ArcGIS bylo: stanoveno vždy 5 intervalů hodnot, zpracováno několik kartogramů, a to jednotlivě pro každý syntetický ukazatel. Kartogramy viz níže. Obrázek 7 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.1

22 Obrázek 8 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.2 Obrázek 9 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.3

23 Obrázek 10 Syntetický ukazatel pro výběr územních disparit podle SO ORP v opatření 4.4 Obrázek 11 Územní disparity Jihomoravského kraje podle SO ORP

24 3.3.3 Závěrečné hodnocení Z hlediska jednotlivých ukazatelů vyplývají následující skutečnosti: negativní demografický vývoj: ORP Moravský Krumlov, Bučovice (nízký přírůstek obyvatel, vysoký nárůst indexu stáří) nejhorší situace na trhu práce: ORP Hodonín, Znojmo - více než 15 %, útlum výstavby: ORP Hodonín, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou nízká vybavenost službami: ORP Hodonín, Kuřim vysoká školní vyjížďka: ORP Kuřim, Šlapanice nízká turistická atraktivita: ORP Bučovice, Židlochovice, nízká ekologická stabilita: ORP Pohořelice, Slavkov u Brna specifická oblast: ORP Vyškov, kde je lokalizován VÚ Březina, ve většině ukazatelů vykazuje průměrné hodnoty Územními disparitami jsou víceméně stejné správní obvody. Tyto obvody tedy mají podobnou úroveň dostupnosti veřejných služeb, ekonomických a podnikatelských aktivit i demografického vývoje, který ovlivňuje všechny sféry života v kraji. Z hlediska zhodnocení dle opatření vyplývají tyto skutečnosti: Pro opatření 4.1 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Bučovice, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Méně ohroženy jsou pak ORP Mikulov, Kyjov, Hodonín, Znojmo. Pro opatření 4.2 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Kyjov, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Boskovice, Bučovice, Hodonín, Mikulov, Znojmo. Pro opatření 4.3 jsou nejvýznamnějšími územními disparitami správní obvody ORP Boskovice, Moravský Krumlov, Kyjov. Méně ohroženy jsou pak ORP Bučovice, Hodonín, Ivančice, Veselí nad Moravou, Znojmo. Pro opatření 4.4 dosahují výrazně záporných hodnot správní obvody ORP Boskovice, Tišnov, Židlochovice, Slavkov u Brna. Nižších extrémních záporných hodnot dosahují ORP Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Veselí nad Moravou. Z uvedených skutečností je zřejmé, že i území brněnské aglomerace je heterogenní, a lze předpokládat, že zejména území správních obvodů ORP vzdálenějších od Brna (např. Moravskokrumlovska) lze zařadit mezi územní disparity. Nejčastěji se však mezi územními disparitami objevují území, která jsou v JM kraji v periferní poloze. V hranicích správních obvodů ORP se jedná především o obvody Bučovice, Kyjova a Veselí nad Moravou a Břeclav, částečně také Boskovice, Ivančice, Hodonín a Znojmo. 3.4 Sociálně znevýhodněné oblasti Ukazatele pro vymezení sociálně znevýhodněných oblastí Mezi sociálně znevýhodněné oblasti jsou řazeny ORP vykazující negativní hodnoty vybraných ukazatelů, jež jsou spojeny s výskytem sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním

25 vyloučením. Toto je spojeno mimo jiné s potenciálním sociálním napětím a s vyšším výskytem sociálně-patologických jevů (drogy, lichva, gamblerství). Pro stanovení sociálně znevýhodněných oblastí je opět definována sada ukazatelů. Jedná se o ukazatele konstruované na základě dostupných statistických dat, které mohou představovat základní argumentační vstup pro identifikaci oblastí, a které jsou příslušným způsobem ohroženy a znevýhodněny. Následující tabulka ukazuje přehled ukazatelů. Tabulka 2: Charakteristika jednotlivých ukazatelů: UKAZATEL CHARAKTERISTIKA podíl obydlených bytů k Ukazatel ilustruje atraktivitu bydlení v daném regionu a je založen na podílu obydlených bytů k celkovému počtu bytů ke dni sčítání. průměrná obytná plocha na byt k Ukazatel se opírá o celkovou obytnou plochu bytů a počet bytových jednotek, tedy je výrazným atributem komfortu bydlení. podíl postavených bytů do roku 1970 k míra registrované nezaměstnanosti k Bytový fond vyššího stáří vykazuje v řadě případů vyšší investiční potřeby a mnohdy je spojen s horší kvalitou bydlení. Ukazatel odpovídá podílu bytů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu bytů ke dni sčítání Ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných. počet trestných činů na 1000 obyvatel k počet osob pobírajících dávky v HN na 1000 obyvatel 2011 počet osob pobírajících příspěvek na péči na 1000 obyvatel 2011 Ukazatel je základním indikátorem výskytu kriminálních činů a tedy bezpečnosti obyvatel v regionu, odpovídá počtu trestných činů vztažených k počtu obyvatel v regionu a následnému přepočtu na 1000 osob. Ukazatel udává průměrný počet dávek v hmotné nouzi vyplacený osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměr neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Výpočet na základě vah: I. skupina příspěvku 10% II. skupina příspěvku 20% III. skupina příspěvku 30% IV. skupina příspěvku 40% Ukazatel odpovídá velikosti podílu závislých osob na péči k celkovému počtu osob. podíl extremistických stran ve volebním výsledku do PS 2010 Ukazatel vychází z velikosti podílu počtu hlasů extremistických politických stran (zastoupeno DSSS) k celkovému počtu hlasů ve volebních výsledcích do PS. Dle výsledných údajů prezentovaných v následujícím kartogramu lze podat komplexní zhodnocení řešeného území kraje, z něhož vyplývají následující skutečnosti problém sociálního znevýhodnění se koncentruje do ORP Kyjov a Znojmo,

26 oblastmi s vyšším sociálním znevýhodněním a potenciálem pro sociální znevýhodnění jsou ORP: o Brno, o Boskovice, o Hodonín, o Mikulov, o Tišnov a o Veselí nad Moravou. sociálně stabilními oblastmi jsou ORP v zázemí Brněnské aglomerace Obrázek 12 Potenciál území sociálního znevýhodnění SO ORP v Jihomoravském kraji

27 4 SWOT analýza SWOT analýza vychází z poznatků analytické části dokumentu a pro účely Programu rozvoje Jihomoravského kraje je pojímána především jako prezentační metoda pro přehledné shrnutí zjištění analytické části. Jednotlivé body jsou rozřazeny do tří kategorií podle svého významu pro další strategické plánování rozvoje kraje. Silný význam Střední význam Slabý význam 4.1 Silné stránky silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné subjekty) výhodná geografická poloha kraje silné institucionální prostředí pro podporu spolupráce veřejného sektoru vysokých škol, výzkumných organizací a firem vysoký podíl odborných pracovníků na celkovém počtu zaměstnaných nadprůměrná úroveň vzdělanosti a kvalifikace ekonomicky aktivních osob kvalitní systém IDS Jihomoravského kraje druhá nejvýkonnější regionální ekonomika republiky (po středočeském prostoru) oborová diverzifikovanost krajské ekonomiky, zejména průmyslu nehrozí závislost na jednom sektoru ekonomiky rychle rostoucí odvětví ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou (především ICT) vysoký počet osob zaměstnaných ve vědě a výzkumu, silně rostoucí trend vysoký podíl podnikatelského sektoru na výdajích na vědu a výzkum dobrá kvalita infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání (podnikatelské inkubátory a klastry) zejména v krajském městě dobře rozvinutý networking mezi krajem a významnými partnery v kraji (vysoké školy, starostové obcí), atraktivní prostředí pro rozvoj různých typů cestovního ruchu předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu nadprůměrná kvalita zemědělského půdního fondu kapacitní silniční a železniční napojení na většinu velkých okolních center (Praha, Bratislava, Ostrava, v případě železnice i Vídeň) vyhovující kapacita zdravotnických služeb, rovnoměrně rozprostřena v celém území příznivá vzdělanostní struktura obyvatel (vysoký podíl vysokoškoláků)

28 dlouhodobá tradice v oblasti vinařství a ovocnářství silná a rozšiřující se mezinárodní a přeshraniční spolupráce obecně čisté a zdravé životní prostředí na výrazné většině území kraje v porovnání s ostatními kraji vysoká životní úroveň obyvatelstva podmíněná vysokou mzdovou úrovní kapacity pro kongresovou turistiku kraj atraktivní pro zahraniční investice bohatá nabídka kulturního vyžití v souvislosti s dominantním postavením města Brna jako centra kultury a silnou folklórní tradicí rovnoměrná distribuce kapacit mateřských i základních škol v celém území nadprůměrná hodnota produktivity práce rostoucí počet malých a středních podniků a živnostníků (na úkor zaměstnanců) trvalý nárůst počtu obyvatel migrací i přirozeně do kraje migrují především perspektivní věkové skupiny (zejména let, pozitivní migrační saldo také ve skupinách a 30 59) aktuálně uspokojivý poměr ekonomicky aktivních osob a osob v postproduktivním věku vysoký podíl firem poskytujících další vzdělávání zaměstnancům připravenost brownfieldů v kraji na revitalizaci (existující analýzy a strategie, atd.) rostoucí trend bytové výstavby provoz Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje dlouhodobý trend poklesu počtu spáchaných trestných činů 4.2 Slabé stránky dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost mladých a vzdělaných osob (absolventů) území kraje výrazně diferencované z hlediska úrovně ekonomického rozvoje, výrazné disparity chybějící kapacitní dopravní napojení na centra ekonomického růstu v evropském měřítku (Vídeň) vysoký podíl silničních komunikací v havarijním stavu chybějící strategický zaměstnavatel v sekundárním sektoru vnitřní diferenciace populačních změn periferní oblasti na jihu kraje a při hranicích ztrácí mladé a vzdělané obyvatelstvo vnitřní diferenciace problémů na trhu práce silné disparity co se týče nezaměstnanosti i strukturální (dlouhodobé) nezaměstnanosti pokračující růst vnitřních disparit v sociální i ekonomické oblasti klesající saldo migrace (zejména zahraniční) vysoký počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo nadprůměrná strukturální nezaměstnanost, především v periferních částech

29 pokračující pokles průmyslové výroby a tržeb nevyřešený železniční uzel Brno chybějící kapacitní silniční napojení na sousední kraje (Pardubický, Zlínský) nedostatek zdrojů pitné vody a vody obecně (např. pro zemědělství) nejnižší průměrný počet přenocování v ČR a vysoký podíl jednodenních návštěv sezónnost cestovního ruchu nevhodné podmínky pro zimní lyžařskou turistiku pokles počtu hostů v ubytovacích zařízeních (nadprůměrně negativní trend) nevyužitý potenciál přeshraničního cestovního ruchu vysoký podíl jednodenních návštěv turistů z Rakouska podprůměrný podíl exportu na celkovém exportu ČR nedostatečná napojenost periferních částí kraje, zejména potom obcí v blízkosti hranic (s výjimkou Břeclavska) na centrum kraje dopravní infrastrukturou posiluje periferní charakter podprůměrná zaměstnanost v primárním sektoru národního hospodářství negativní projevy suburbanizace, zejména v zázemí Brna (zábor zemědělské půdy, zvýšené nároky na dopravu) nízký podíl lesních ploch na rozsáhlých plochách, snižující ekologickou stabilitu krajiny (zejména v okolí Brna ORP Slavkov, Pohořelice, atd.) letiště Brno není napojeno na globální letecké uzly přestože atrakce elit probíhá na celosvětové úrovni vysoká koncentrace prachových částic, příp. dalších znečišťujících látek v Brně špatný stav infrastruktury (zejména silnic nižších tříd) v periferních částech kraje velký počet brownfieldů v Brně a dalších městech nedostatečně rozvinuté ekologické zemědělství a nezemědělská činnost v krajině narůstající rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po kapacitě mateřských škol rychlejší růst poptávky nad nabídkou kapacity v domovech pro seniory a domovech s pečovatelskou službou nadprůměrný podíl kapesních krádeží a sprejerství na trestné činnosti v kraji 4.3 Příležitosti možnost využít evropských fondů v novém programovém období jak přes kohezní politiku, tak prostřednictvím společné zemědělské politiky EU, společné vědecko-výzkumné politiky a dalších iniciativ úspěšná realizace velkých projektů vědy a výzkumu (ale i dalších) podpořených v programovém období potenciál výrazných multiplikačních efektů plánované výrazné navýšení prostředků věnovaných na vědu, výzkum a inovace z evropských fondů po roce 2013, trend na zvýšenou podporu sofistikovanějších typů intervencí, podporu

30 konkurenceschopnosti firem napříč sektory etablovaní a všeobecně respektovaní institucionální aktéři vyvíjející činnosti k podpoře rozvojových aktivit v kraji (Jihomoravské inovační centrum, Jihomoravské centrum mezinárodní mobility) růst zájmu o lokální a regionální produkty zemědělství rozvíjející se ekonomická odvětví s vysoce kvalifikovanou pracovní silou vysoký atrakční potenciál kraje co se týče studia na VŠ potenciál zisku mladé a vysoce kvalifikované populace vysoké investice do špičkové infrastruktury pro vědu, výzkum a inovace potenciál pro rozvoj špičkového výzkumu, napojení do globálních znalostních sítí, příchod zahraničních studentů i vědců, atd. potenciál periferních oblastí zejména na jihu kraje pro rozvoj cestovního ruchu (Znojemsko, okres Břeclav, atd.) vysoký potenciál pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky potenciál pro rozvoj agroturistiky, vinařské turistiky, kongresové turistiky, cykloturistiky a lázeňského CR (mj. také v souvislosti s dobudováním centra v Pasohlávkách) reforma vzdělávacího systému větší míra provázání vzdělávání s potřebami trhu práce plánované nové podmínky podpory ze společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (postupné snižování rozdílů v přímých platbách mezi starými a novými členskými státy, důraz na ekologizaci zemědělské produkce a mimoprodukční funkce zemědělství) nastupující trend tzv. kontraurbanizace (tj. postupný a trvalý přesun některých obyvatel z měst zpět do venkovských oblastí s atraktivním přírodním prostředím) - pro některé marginalizované oblasti Jihomoravského kraje (resp. obce) představovat příležitost pro stabilizaci obyvatelstva v území i rozvoj drobné podnikatelské činnosti tlak na zvyšování efektivity a efektivnosti ve veřejném sektoru a při nakládání s veřejnými prostředky růst mezinárodní mobility podporující příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel rozvoj síťového leteckého spojení z letiště BRQ na jedno z evropských uzlových letišť růst role regionálních letišť v letecké dopravě, příchod významnějších leteckých dopravců zvýšení bezpečnosti obyvatelstva zlepšením činnosti Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a jeho krizového řízení rozvoj programů prevence kriminality pro snížení počtu trestných činů v kraji 4.4 Hrozby zpoždění významných dopravních staveb stárnutí populace nadprůměrně silný trend nestabilita vnějšího makroekonomického prostředí, finanční trhů a společné evropské měny a obtížná predikovatelnost hospodářského vývoje pokles počtu podniků ve všech kategoriích nad 10 zaměstnanců především v okresech Blansko a Hodonín

31 hrozba prohlubujících se disparit tranzitní charakter kraje pro cestovní ruch vysoké ohrožení kraje extrémním počasím, zejména suchem a povodněmi (kraj je součástí jednoho z celoevropsky nejvíce ohrožených území suchem) růst cen zemního plynu projevující se nárůstem využívání lokálních topenišť využívajících tuhá paliva narůstající negativní vliv dopravy na ovzduší zejména ve velkých městech snížení finančních zdrojů na údržbu komunikací nižšího řádu z evropských fondů chybějící Zásady územního rozvoje zpomalují rozvoj kraje a omezují realizaci klíčových strategických projektů (např. dopravních staveb apod.) nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických a řemeslných profesích zpomalení tempa konvergence ČR nestabilní institucionální prostředí (ČR jako celek) prohlubování špatného stavu veřejných financí v zemích EU, resp. eurozóny i v ČR potíže s udržením financování velkých projektů podpořených ze strukturálních fondů (zejm. VaV projekty a projekty v sociální sféře) otázka postoje státu k zajištění finančních prostředků pro tyto projekty (např. souvisí se systémem financování vědy a výzkumu v ČR) nevyhovující nastavení podmínek pro kohezní politiku po roce 2013 ze strany Evropské komise pro Jihomoravský kraj změna zákona o rozpočtovém určení daní (snížení prostředků pro krajské město) vysoká koncentrace exportu České republiky nízká diverzifikovanost cílových zemí exportu zvyšuje zranitelnost ČR a dopady na ekonomiku při případných problémech některé z těchto zemí výhledová nedostačující kapacita a kvalita pitné vody růst mezinárodní mobility umožňující mj. odchod části obyvatel do vyspělejších zemí

32 5 Program rozvoje Jihomoravského kraje Vize, globální a specifické cíle Program rozvoje Jihomoravského kraje je střednědobým strategickým dokumentem, jehož úkolem je pro období čtyř let podrobně rozpracovat opatření a aktivity, které by měly být realizovány ve prospěch dosažení strategické vize Jihomoravského kraje. Ta byla formulovaná ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje Program z tohoto důvodu neformuluje vlastní strategickou vizi, ale přebírá a rozpracovává vizi stanovenou Strategií: Motto: Kraj, kde je radost žít Preambule 2020 Jihomoravský kraj bude ekonomicky prosperujícím regionem, otevřeným vůči mezinárodním výzvám a impulzům, poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní život. Vize je založena na 4 pilířích: 1. Konkurenceschopnost Jihomoravský kraj postaví svou konkurenceschopnost na rozvoji a plném využití inovačních kapacit v podobě rozvinuté sítě pracovišť výzkumu a vývoje v tradičních i nově se vyvíjejících oborech s aplikačním napojením na podnikatelský sektor a na mezinárodním transferu informací a odborníků ve výzkumu a vývoji. Zvládnutí úlohy významného inovačního centra republiky předpokládá dynamický rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně obyvatel kraje a vyšší aktivitu podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků. 2. Sociální soudržnost Sociální soudržnost bude i nadále vycházet z autentického, dlouhodobě stabilizovaného kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje. Předpokladem udržení sociálně vstřícného prostředí pro obyvatele kraje je funkční trh práce, dostatečná kvalita veřejných služeb a ochrana před sociálním vyloučením minoritních a hendikepovaných skupin populace. 3. Infrastruktura I v časovém horizontu vize (2020) si zachová dopravní, informační a environmentální infrastruktura význam klíčového faktoru posilování konkurenceschopnosti, zajištění atraktivity kraje pro podnikání i vysokou zaměstnanost, jakož i úlohu nezbytného předpokladu pro spokojenost obyvatel. Rozhodující zlepšení stavu infrastruktury se bude týkat modernizace silničních a železničních komunikací, napojení na evropskou dopravní síť, protipovodňových zařízení a zásobování energií a vodou 4. Vyvážený rozvoj území kraje Snížení územních disparit rozvoje územních částí kraje zahrnuje eliminaci příkrých rozdílů v ekonomické výkonnosti a životní úrovni mezi jádrem kraje a jeho periferními, resp. venkovskými částmi, povede k růstu efektivity a udržitelnosti ekonomického rozvoje kraje a ke stabilizaci jeho

33 populace a sídelní struktury. Méně rozvinuté oblasti kraje budou v maximální míře participovat na přenosu inovačních procesů do vlastní ekonomické základny, současně si zachovají své specifické místo v územní dělbě práce, s důrazem na rozvoj moderního zemědělství a cestovního ruchu. Pro naplnění tohoto záměru dojde ke zlepšení dopravního napojení těchto územních částí kraje a zlepšení kvality a dostupnosti některých dlouhodobě podfinancovaných složek technické i sociální infrastruktury. V zájmu maximálního provázání Programu se Strategií byly definovány globální a specifické cíle. Globální cíle rozpracovávají strategickou vizi Jihomoravského kraje. Z logiky charakteru Programu jako operačního dokumentu Strategie jsou proto tyto globální cíle, podobně jako strategická vize, ze Strategie do Programu převzaty. Formulace globálních cílů v tomto Programu ovšem byly v některých částech více specifikovány s cílem zohlednit aktivity realizované v rámci Programu. Specifické cíle rozpracovávají cíle globální mají tedy více operační charakter. Z tohoto důvodu byly na úrovni specifických cílů provedeny podstatně výraznější úpravy tak, aby odpovídaly zacílení Programu. Globální cíle Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky v evropském a globálním měřítku prostřednictvím rozvoje znalostní ekonomiky v klíčových /strategických odvětvích kraj, vysoké atraktivity regionu pro zahraniční investice a fungujícího segmentu malých a středních firem Stabilizovat znevýhodněné části kraje z hlediska jejich vybavenosti, ekonomického a sociálního rozvoje a využití krajiny. Stimulovat zvyšování konkurenceschopnosti lokálních ekonomik mimo stabilizovaná území kraje a zastavit trend odchodu mladé a vzdělané populace z těchto území Specifické cíle Zvýšit kvalitu veřejného výzkumu v JMK prostřednictvím zlepšování materiálních podmínek, budování kvalitních výzkumných týmů, zajišťování kvalitních lidských zdrojů a vysoké úrovně strategického řízení Posílit rozvoj malého a středního podnikání a zavádění inovací prostřednictvím spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou Zlepšit prezentaci kraje v klíčových oborech navenek (vůči potenciálním investorům) i dovnitř kraje Využít lokální potenciál cestovního ruchu pro stimulaci ekonomického rozvoje prostřednictvím rozvoje lokálních atraktivit, vhodné profilace v cestovním ruchu, zavedení systémů řízení destinací prostřednictvím spolupráce všech relevantních aktérů a zvyšování kvality služeb i lidských zdrojů Zajistit kvalitu a kompetenci místní samosprávy jako základního předpokladu a současně nástroje řešení problému zaostávání znevýhodněných částí kraje a posílit spolupráci mezi místní samosprávou a dalšími významnými aktéry Zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy i na ekonomické aktivity ve stabilizovaných územích kraje (zejména brněnské aglomeraci), rozšířit nabídku pracovních příležitostí Stabilizovat krajinu s ohledem na její produkční funkci i z hlediska jejích přírodních hodnot a zvýšit udržitelnost, konkurenceschopnost a image zemědělství jako strategického odvětví z hlediska místní ekonomiky (vč. navazujících odvětví) i péče o krajinu Rozvoj potenciálu přeshraniční spolupráce pro ekonomický rozvoj příhraničních oblastí

34 Globální cíle Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb vytvořit podmínky pro rozvoj všech skupin obyvatel a zvýšit atraktivitu území pro návštěvníky i investory Vybudovat kvalitní, dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelnou páteřní dopravní infrastrukturu a zlepšit tak dostupnost území z nadnárodních center ekonomické aktivity i napojení periferních částí regionu na centrum Specifické cíle Zajistit kvalitní, dostupné a individuálním potřebám odpovídající sociální služby a zdravotní péči a další služby pro všechny cílové skupiny vedoucí ke snižování rizika sociálního vyloučení a vyloučení z trhu práce u ohrožených cílových skupin a k zlepšování zdravotního stavu obyvatel Zvýšit vzdělanost obyvatel kraje a prohloubit její vazbu na trh práce, posílit význam a zvýšit zájem obyvatel o další vzdělávání Zvýšit efektivitu a zlepši obraz veřejné správy Posílit bezpečnost obyvatel prostřednictvím zvyšování efektivity fungování integrovaného záchranného systému, zvyšováním bezpečnosti na pozemních komunikacích a prevencí kriminality Zajistit podmínky pro udržitelný rozvoj území a efektivní ochrany proti živelným pohromám Zvýšit efektivitu marketingu JMK z hlediska všech potenciálních cílových skupin a atraktivity JMK Zajistit podmínky pro atraktivní kulturní a volnočasovou nabídku a pro aktivní trávení volného času Zajistit dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelné zásobování pitnou vodou a energiemi a jejich využívání Vytvořit kvalitní a kapacitní páteřní infrastrukturu pro silniční a cyklistickou dopravu a zlepšit napojení Brna na evropská centra Zmodernizovat a zkvalitnit páteřní infrastrukturu pro kolejovou dopravu Dále rozvíjet systém veřejné dopravy v kraji a jeho propojení s dalšími formami dopravy 5.2 Priority a opatření V souladu s tradičním členěním Programu rozvoje Jihomoravského kraje byla rozpracována třístupňová struktura návrhové (programové) části, skládající se z priorit, opatření a aktivit. Aktivity budou dále rozpracovány konkrétními projekty, které budou překládat jejich realizátoři. Navrhovaný Program se skládá ze čtyř priorit, 24 opatření (každá z priorit se skládá z 5 opatření s výjimkou priority č. 3, která obsahuje opatření devět) a 183 jednotlivých aktivit. Struktura priorit a opatření Programu je představena ve schématu na následující straně a následně jsou rozpracovány do úrovně aktivit.

35