Provenience valounů ze spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy
|
|
- Blažena Vaňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Provenience valounů ze spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy Diplomová práce Tomáš Vít Vedoucí práce: doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc Konzultant: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc. Brno 2013
2 2 Bibliografický záznam Autor: Bc. Tomáš Vít Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geologických věd Název práce: Provenience valounů ze spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy Studijní program: Magisterský Studijní obor: Geologie Vedoucí práce: doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc Akademický rok: 2012/2013 Počet stran: 34 Klíčová slova: spodnobadenské štěrky, triasové vápence, Pavlovské vrchy Kódy MDT: ; 434.6;
3 3 Bibliographic Entry Author: Bc. Tomáš Vít Faculty of Science, Masaryk University Department of Geologic Sciences Title of Thesis: Provenience valounů ze spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy Degree Programme: Magister Field of Study: Geology Supervisor: doc. Ing. Šárka Hladilová, CSc Academic Year: 2012/2013 Number of Pages: 34 Keywords: Lower Badenian gravels, Triassic Limestones, Pavlovian Hills
4 4 Abstrakt V okolí Pod Pavlovskými vrchy byly zaznamenány štěrky spodnobadenského stáří, které však svým petrografickým složením neodpovídají okolnímu prostředí. V předchozích výzkumech v této oblasti bylo zjištěno především pestré horninové složení těchto štěrků, avšak zdrojová oblast štěrků nebyla zatím uspokojivě vysvětlena. Z několika možností navržených alternativních proveniencí, je zajímavá zejména oblast Severních vápencových Alp. Tento názor podporuje i studie Jiříčka (2002) popisující tzv. matzenskou deltu Paleodunaje, jíž mohly být zmíněné štěrky dopraveny z Alp. I v této práci byl výzkum zaměřen na tuto možnost a bylo tak provedeno srovnání alpských vápenců s triasovými vápenci oblasti vnějších Západních Karpat. Byl proveden rozbor vzorků tmavých vápenců odebraných v okolí Mušova a také provedeno teoretické srovnání s alpskými vápenci. Ačkoli je patrná určitá shoda obou typů vápenců, nelze jednoznačně potvrdit alpskou provenienci. Abstract In the vicinity of Pavlovian Hills there were found gravels of the Lower Badenian age, that do not petrographicaly correspond to surroundings. There was found primarily the varied composition of these gravels during previous researches of this area, however the source area of these gravels was not satisfactorily explained so far. In some suggested alternative provenances there is interesting opinion about Northern Calcareous Alps provenance. This opinion is supported by the study of Jiříček (2002) about the Matzen delta of Paleodanube. Studied gravels may be transported by this Matzen delta from the Alp area. The research was focused on this possibility and there was made comparison between Alp limestones and Triassic limestones from Outer West Carpathians. There was made analysis of samples of dark limestones obtained in the vincinity of Mušov. Although there is evident some similarity of both limestone types, the Alp provenance is not definitely confirmed.
5 5
6 6 Předmluva V této práci se pokouším vyřešit již podruhé problematiku provenience spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy. Poprvé jsem tuto problematiku řešil během mé bakalářské práce, avšak tehdy pro nedostatek času i možností nebylo možno dojít k jistému závěru. Ačkoli i teď není konečné stanovisko úplně jisté, mohu říci, že jsem pokročil dále a celý problém posunul blíže k cíli. Chtěl bych tak poděkovat všem, kdo mě v této práci vedli, pomáhali a podporovali. Na prvním místě chci poděkovat doc. Ing. Šárce Hladilové, CSc za ochotu a trpělivost při vedení a konzultacích této práce. Stejně tak děkuji prof. RNDr. Antonínu Přichystalovi, CSc za odborné rady, pomoc a konzultace. Děkuji také zaměstnancům Moravského zemského muzea za vypůjčení vzorků. Velké díky patří doc. RNDr. Jánu Sotákovi, DrSc. za ochotu a pomoc při mikroskopickém výzkumu vzorků, určení fosilií a stáří vzorků. Nakonec chci poděkovat i mé manželce, rodině a blízkým za jejich podporu a trpělivost během psaní této práce. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 10. května jméno a příjmení
7 7 OBSAH 1. ÚVOD FYZICKOGEOGRAFICKÉ POMĚRY LOKALITY GEOLOGICKÁ SITUACE LOKALITY Regionálně-geologické zařazení Bližší geologická situace oblasti PŘEDCHOZÍ VÝZKUMY NA LOKALITĚ Potvrzení spodnobadenského stáří a rozbor valounového složení štěrků Názory na provenienci valounů TRIASOVÉ VÁPENCE SEVERNÍCH VÁPENCOVÝCH ALP VÝSKYT ALPSKÝCH FACIÍ V OBLASTI VNĚJŠÍCH ZÁPADNÍCH KARPAT Vápence dachsteinské facie Vápence pseudohallstattské facie MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY DISKUZE VÝSLEDKŮ ZÁVĚR LITERATURA... 33
8 8 1. ÚVOD Tato diplomová práce pokračuje v řešení problematiky dotčené v mojí předchozí bakalářské práci. Touto problematikou je nejasná provenience valounů ze spodnobadenských štěrků na jižní Moravě pod Pavlovskými vrchy, konkrétně u obcí Mušov, Pasohlávky a Brod nad Dyjí. Zmíněné valouny vykazují dosti pestré litologické složení, kterým neodpovídají okolnímu prostředí jejich současného výskytu. V bakalářské práci byl především řešen výzkum již zmíněné oblasti a podrobné studium odebraných vzorků z lokality Mušov. Avšak tím nebyla stále objasněna přesná provenience většiny valounů, jež svým petrografickým složením nezapadají do dané oblasti. Bylo sice potvrzeno, že jedna z největších složek valounového souboru (světlé ernstbrunnské vápence) pochází z blízkého okolí zkoumané lokality, ale u dalších vzorků je potřeba dále zjistit jejich zdrojovou oblast. Z předchozích výzkumů je patrné, že tyto štěrky byly zkoumány jen z litologického hlediska, ale jejich provenience nebyla zatím uspokojivě vysvětlena. Byly jen zmíněny nejisté názory, nastiňující možné zdrojové oblasti. Z těchto názorů je nejzajímavější možná provenience ze Severních vápencových Alp. Tato diplomové práce je zaměřena především na potvrzení tohoto názoru, který je částečně podpořen studií Jiříčka (2002) o existenci Paleodunaje a tzv. matzenské delty. Je zde zmíněn výskyt alpských facií na území vnějších Západních Karpat a dále rozbor triasových vápenců Severních vápencových Alp, které mohou být analogické se vzorky vápenců odebraných na zájmové lokalitě. Dále byl proveden výzkum osmi vzorků tmavých vápenců, zapůjčených z Moravského zemského muzea. Tyto vzorky byly podrobeny mikroskopickému výzkumu pro zjištění stáří a obsahu fosilií. Cílem práce je zjistit provenienci zkoumaných štěrků a potvrdit tak případně názor jejich původu ze Severních vápencových Alp. Význam potvrzení tohoto názoru může být nejen geologický, ale i paleogeografický.
9 9 2. FYZICKOGEOGRAFICKÉ POMĚRY LOKALITY Studované spodnobadenské štěrky mají poměrně velké rozšíření v oblasti jižní Moravy. Z předchozích výzkumů (Krystek 1973, Soták 1986) je patrný výskyt těchto štěrků i u obcí Ivaň, Sedlec či Zaječí, ale v této práci je zpracován valounový soubor jen z blízké oblasti Pavlovských vrchů. Zájmová lokalita tedy spadá do oblasti jižní Moravy v blízkosti Mikulova, přesněji se jedná o prostor v okolí obcí Mušov, Pasohlávky a Brod nad Dyjí. Dle Czudka a kol. (1973a) je zájmové území situováno, v rámci geomorfologického členění reliéfu České republiky, při hranici České vysočiny a Karpatské soustavy v prostoru východního okraje rozsáhlého celku Dyjsko-svrateckého úvalu. Z hlediska bližšího geomorfologického členění je zkoumané území situováno na východním okraji Drnholecké pahorkatiny a částečně zabíhá i do oblasti Dunajovických vrchů. Dále je dle Czudka a kol. (1973b) z mapy typologického členění reliéfu České republik patrné, že se jedná o území ploché pahorkatiny v oblasti nezpevněných terciérních struktur u hranice České vysočiny a Západních Karpat, které je mírně porušené tektonikou. 3. GEOLOGICKÁ SITUACE LOKALITY 3.1 Regionálně-geologické zařazení Z regionálně-geologického členění se studovaná lokalita nachází v oblasti, kde je východní okraj Českého masívu tvořený krystalinickými horninami překryt mocnými souvrstvími terciérních usazenin. Jedná se o okrajovou zónu na styku Českého masívu a Západních Karpat, označovanou jako karpatská předhlubeň. Předmětná lokalita je situována v jihovýchodní části karpatské předhlubně, a to téměř při západní hranici ždánické jednotky flyšového pásma. 3.2 Bližší geologická situace oblasti Souvislé rozšíření předhlubňových neogenních sedimentů zabírá území mezi Znojmem a Mikulovem a dále na SV, přičemž rozšíření na SZ je dáno linií jejich transgrese na krystalinický fundament, popř. na předneogenní pokryv Českého masívu. Na východě je karpatská předhlubeň povrchově omezena průběhem čel příkrovů karpatského flyše, avšak předhlubňové sedimenty pokračují dále k východu pod tyto příkrovy. Sedimenty karpatské předhlubně spadají pod spodnomiocénní stupně eggenburgu až badenu. Sedimenty eggenburgu až ottnangu vychází na povrch v severozápadním okrajovém
10 10 pruhu předhlubně. Je zde zaznamenán výskyt bazálních klastik a ve vyšších polohách vápnitých jílů až jílovců s vložkami písků a pískovců. Nejvíce povrchově rozšířené jsou sedimenty karpatu s mocností až 600 m, vyskytující se ve dvou pruzích, na povrchu oddělených sedimenty badenu. V nadloží bazálních klastik převládají pelity, přičemž se jedná o jemně písčité vápnité jíly s písčitými polohami. V daném prostoru karpatské předhlubně končí neogenní sedimentace spodním badenem. Sedimenty badenu do mocnosti 400 m se vyskytují v souvislém pruhu severojižního směru mezi Pohořelicemi a Drnholcem a v okolních denudačních zbytcích. Nad bazálními klastiky jsou vyvinuty šedé nevrstevnaté vápnité jíly (Krásný, Kullman, Vrana et al. 1987). Bližší geologické poměry zkoumané lokality zobrazuje níže uvedený výřez (Obr. 1) geologické mapy ČSR, list Pohořelice (Havlíček 1988). Z této mapy je patrné, že lokalita spadá pod jihovýchodní okrajovou část karpatské předhlubně blízko hranice se ždánickou jednotkou. V tomto prostoru se vyskytují terciérní a kvartérní sedimenty. Mezi těmito sedimenty jsou patrné denudační relikty bazálních a okrajových klastik spodního badenu (morav, mořský a brakický), tvořené vápnitými písky a štěrky (v Obr. 1 vyznačeny hnědou barvou). Štěrky jsou zde polymiktní s dobře opracovanými valouny. Obr. 1: Geologická mapa zkoumané oblasti kolem Mušova. Upraveno podle Havlíčka 1988
11 11 4. PŘEDCHOZÍ VÝZKUMY NA LOKALITĚ První zmínky o výskytu zkoumaných spodnobadenských štěrků bylo možné zaznamenat ve dvou publikacích Krystka (1968, 1974). Spodnobadenské štěrky jsou zmíněny spíše okrajově a hlavní pozornost je upřena na výskyt radiolaritů. Ve starší publikaci je z tabulky valounové analýzy na lokalitě Mušov patrné pestré horninové složení štěrků. Nejpočetnější skupinou jsou zde vyvřelé horniny a křemen, dále se vyskytují různé metamorfity (ruly, granulit, svor, fylity), karbonáty (tmavošedé až černé vápence, světlé vápence, dolomity až dolomitické vápence) a další sedimentární horniny, především pískovce a kulmské droby (Krystek Tejkal 1968, tab. 12). Novější publikace Krystka navíc uvádí ještě křídové spongolity, rohovce a vápence. V tabulce lokality Mušov - vinné sklepy je zaznamenáno následující horninové složení: tmavé devonské vápence 34%, světlé jurské vápence 18%, křemen 12%, křemence 11%, různé pískovce 5%, vyvřeliny 3%, rohovce 3%, kulmské droby a břidlice 2%, jiné horniny 10% (Krystek 1974, tab 3). Dále je zde poznámka o značném množství jurských (vápencových) valounů a o neznámém původu masově červených a zelených radiolaritů (Krystek 1974, s. 17 a 20). 4.1 Potvrzení spodnobadenského stáří a rozbor valounového složení štěrků Rozsáhlejší a komplexnější výsledky bylo možno získat z publikace Valocha a kol. (2009) - MUŠOV I (okr. Břeclav) Geologická a archeologická lokalita na jižní Moravě. Jedná se především o archeologicky zaměřenou publikaci a veškeré vzorky jsou považovány za potenciální artefakty. Je zde však popsán početný soubor vzorků odebraných během několika let a další výsledky spojené s výzkumem na dané lokalitě. Určením stáří zkoumaných štěrků se v rámci zmíněné publikace Valocha kolektivně zabývali Krmíček, Krmíčková, Brzobohatý, Hladilová a Doláková (2009). Výzkum byl proveden ze dvou kopaných sond, přičemž podrobně dokumentována byla především sonda s označením č. 3. Profil této sondy je od shora dolů vystižen následovně: 0-50 cm černá ornice, cm hnědožlutý písčitý štěrk až štěrkovitý písek, cm neprůběžná vrstva rezavě zbarveného písku, cm balvanité písčité štěrky s útržky šedozelených jílů. Polymiktní štěrková frakce vykazuje velikostně nevytříděné valouny (2,5-32 cm), které jsou zaoblené až dokonale zaoblené (dle Zinggovy klasifikace je převládající tvar diskovitý a sférický). Z analýzy 100 valounů je patrné, že 2/3 všech valounů tvoří různé typy karbonátů, přičemž dominují šedé, šedohnědé až béžové mikritické karbonáty (kalové vápence,
12 12 dolomitizované vápence). Dále jsou podružně zastoupeny tmavošedé vápence protkané syntektonickými kalcitovými žilkami. V menší míře se objevují valouny křemene s červenou až mléčně šedou barvou, dále načervenalé křemenné pískovce až křemence, arkózové pískovce a křemenné slepence. Zřídka byly zaznamenány granitoidní horniny (granodiorit typu Olbramovice) a valouny zelenavého radiolaritu alpsko-karpatského typu. Svým složením štěrky odpovídají bazálním klastikám spodního badenu, přičemž je zde zastoupen materiál jak z karpatských jednotek, tak z nejbližších jednotek Českého masivu. Z bazálních klastických sedimentů bylo provedeno mikropaleontologické studium ze dvou vzorků odebraných v sondě č. 1. Paleontologicky vhodný byl však jen vzorek jílovitého závalku, jenž vykazoval hojnou mořskou mikrofaunu. Byly zjištěny zejména foraminifery a jehlice mořských hub, v menší míře úlomky schránek mlžů a ostny ježovek. Mezi foraminiferami byly zaznamenány následující indexové druhy: Pappina breviformis, Pappina primiformis, a Bolivina tastigia. Podle těchto druhů bylo možno stanovit stáří jílového závalku jako spodnomiocenní karpatské. Z druhé sondy č. 3 byly také odebrány dva vzorky, a to šedozelených jílů. Oba vzorky vykazovaly nehojné mikroskopické zbytky mořských organismů schránky foraminifer, ostny ježovek a jehlice hub. Z foraminifer byly zaznamenány rody Elphidium, Globigerina, Uvigerina, Bolivina, Melonis, Cibicidoides, Lenticulina, přičemž druhy Globigerina lentiana a Pappina breviformis svým výskytem nepřekračují hranici badenu. Vzorky studovaných jílů tak představují útržky miocenních sedimentů, jenž jsou redeponovány do bazálních klastik spodního badenu. Petrografickým výzkumem valounového materiálu souboru se ve zmíněné publikaci Valocha (2009) zabývá Přichystal (2009), jenž tuto rozsáhlou kolekci valounů o 695 kusech roztřídil a popsal. Uvádí tak následující zastoupení hornin: 347 ks vápenců a dalších karbonátů, 137 ks klastických sedimentů (pískovce, křemence, arkózy, slepence), 95 ks křemene (v barevných varietách šedé, šedobílé a narůžovělé), 78 ks metamorfovaných hornin, 36 ks vyvřelých hornin a 2 ks silicitů. Karbonátové horniny Přichystal (2009) dále rozčlenil do tří skupin. První skupina o 148 ks (21%) je tvořena šedými až černošedými vápenci, které mohou přecházet do dolomitických vápenců nebo až dolomitů. Z makroskopického hlediska je patrné protkání bílými kalcitovými žilkami, případně jsou i místy patrné fosílie. Přichystal (2009) přisuzuje tmavou barvu těchto vápenců vysokému obsahu organické hmoty. Ojediněle byly zjištěny i vápence řasové nebo vápence s radiolariemi. Dále je uvedeno, že převládající většina valounového souboru neodpovídá žádnému z charakteristických vápencových litotypů macošského souvrství (josefovské, lažánecké a vilémovické vápence). Na totéž upozornil i
13 13 Krystek (1974, 20), jenž konstatoval, že tyto horniny z povrchových výchozů na Moravě nezná a jejich původ nedokáže uspokojivě vysvětlit. Druhou karbonátovou skupinou o 142 ks (20%) jsou masivní nažloutlé nebo nahnědlé vápence, zčásti dolomitické, někdy brekciovité. Tyto vápence jsou dosti podobné s jurskými ernstbrunskými vápenci z Pálavských vrchů. Přichystal (2009) i Krystek (1974) se shodně vyjadřují, že může jít o horniny jurského stáří. Třetí skupinu karbonátových hornin tvoří písčité vápence až vápnité pískovce, často s obsahem zeleného glaukonitu. Přichystal (2009) předpokládá jejich původ z flyšového pásma jižní Moravy nebo oblasti Východních Alp. V této skupině byly zaznamenány červenohnědé arkózové pískovce až arkózy, podobné horninám permského stáří. Z dalších výsledků získaných během mé bakalářské práce (Vít 2011) vyplývá, že ve valounovém souboru z Mušova výrazně převažují vápence, přičemž převládají světlé ernstbrunnské vápence (88 ks) a pak tmavé vápence (50 ks). Dále jsou hojně zastoupeny křemeny (44 ks), pískovce (41 ks) a kvarcity (31 ks). Ruly se objevily v počtu 14 ks. Z magmatických hornin převládají vulkanity o 12 ks, granitoidy jsou zastoupeny v polovičním množství 6 ks. Silicity byly zastiženy jen v sondě M1 v počtu 6 ks. Slepence se objevily jen v malém zastoupení 4 ks (Vít 2011, s. 16, Tab. 4). Tyto valouny byly odebrány ze tří kopaných sond, ve kterých byl zaznamenán profil s polohami štěrkem bohatých hlín a písků. Vzhledem k tomu, že většina zkoumané oblasti je tvořena zemědělsky využívanou plochou, bylo mnoho valounů přítomno i na povrchu ornice. Výsledky dále ukazují, že valouny tmavých vápenců jsou velmi dobře opracované (zaoblené tvary) a valouny světlých ernstbrunnských vápenců jsou spíše ostrohranné, což dokládá delší transport tmavých vápenců. Z celého souboru valounů bylo vybráno osm vzorků k podrobnějšímu výzkumu. Jednalo se o vzorky dvou vulkanitů (ignimbrit, melafyr), vulkanické brekcie, dvou ernstbrunnských vápenců a tři vzorky tmavých dolomitických vápenců. Z těchto vybraných vzorků byly provedeny výbrusy pro mikroskopický výzkum. Stěžejní byl především výzkum vápencových vzorků, v nichž byly zaznamenány fosilie. Jednalo se především o foraminifery, v menší míře pak jehlice hub a možný osten ježovky. Z paleontologického hlediska se podařilo tedy potvrdit původ ernstbrunnských vápenců z nedalekých Pavlovských vrchů. U tmavých dolomitických vápenců však bylo obtížné s jistotou určit jejich původ, byla jen nastíněna možnost původu z klementského souvrství či flyše.
14 14 Vzhledem k nejasnému původu tmavých vápenců i vulkanických hornin zůstala otázka provenience valounového souboru neobjasněna. Tím nemohlo být ani dostatečně potvrzeno, že zkoumané štěrky mohou pocházet ze Severních vápencových Alp (Vít 2011). 4.2 Názory na provenienci valounů Jak již bylo zmíněno výše, Přichystal (2009) nastínil možné zdrojové oblasti karbonátových hornin, rozdělených do tří skupin. Dále se Přichystal (2009) vyjadřuje i k méně zastoupeným horninám ve valounovém souboru a uvádí jejich možnou provenienci. Ze 78 kusů metamorfitů jsou nejčastější různé typy kvarcitů (44 kusů), jejichž původ Přichystal (2009) přisuzuje jihovýchodnímu okraji Českého masivu. Méně početné jsou granátické granulity o 15 kusech, které mohou pocházet z moldanubika Českého masivu v Dolním Rakousku či na západní Moravě. Metamorfity svou podobností mohou poukazovat na to, že pocházejí z jednoho většího tělesa. Z metamorfovaných hornin byly jen v malé míře zjištěny biotitické a kvarcitické ruly, mramor, kontaktní rohovce a metakonglomerát. Ještě méně hojné než metamorfity jsou vyvřelé horniny (36 kusů). Převládají mezi nimi mylonitizované leukokratní granitoidy o 29 kusech a jejich zdrojovou oblast přisuzuje Přichystal jihovýchodnímu okraji Českého masivu, konkrétně dyjského masivu. Nejistý je původ valounů melafyru, přičemž je možné usuzovat na jejich původ z permských slepenců u Zöbing v Dolním Rakousku nebo u Předního Arnoštova u Jevíčka na západní Moravě či v Malých Karpatech (Sološnica). Přichystal (2009) u dalších ojedinělých vulkanitů jako diabas, ryolit, lamprofyr, paleoandezit připouští, že je obtížné určit jejich původ. Křemen zaznamenaný v 95 kusech a v různých barevných variacích od šedé po narůžovělou barvu může dle Přichystala (2009) pocházet z oblasti z krystalinika jihovýchodní části Českého masivu. K silicitům (jen 2 kusy - hnědý radiolarit a rohovec typu Krumlovský les II.) Přichystal (2009) zmiňuje, že jsou známy ze spodnobadenských štěrků karpatské předhlubně, přičemž je sám naposledy v roce 2009 podrobně charakterizoval, a podotýká, že Krystek (1974) jejich provenienci nedokázal přesně určit. Zajímavý názor k problematice předmětných spodnobadenských štěrků předkládá Jiříček (2002) ve své studii věnované výzkumu molasového vývoje Vídeňské pánve a Alpskokarpatské předhlubně. Zmiňuje se o rozšiřující se transgresi spodního badenu, která pronikla až na jižní Moravu, přičemž se zde projevila přítomnost jedné z větví tzv. matzenské delty předchůdce Dunaje (viz Obr. 2). Tyto poznatky mohou v důsledcích potvrdit názor o původu zkoumaných štěrků ze Severních vápencových Alp, jež mohly být dopraveny Paleodunajem
15 15 do matzenské delty a vyplaveny ve zkoumané oblasti na jižní Moravě. K názoru této alpské provenience se lehce přiklání i Přichystal (2009). Obr. 2: Paleogeografie vyššího spodního badenu s matzenskou deltou ve Vídeňské pánvi (upraveno podle Jiříčka 1979 in Jiříček 2002) Tento názor podkládá i výzkum Nehyby a Roetzela (2004). Jedná se o výzkum štěrků svrchnomiocenního hollabrunn-mistelbašského souvrství oblasti alpsko-karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Toto souvrství je sice mladší než zkoumané štěrky, avšak dokládá existenci většího toku a rozsáhlé výskyty říčních štěrků, které jsou velmi podobné zkoumaným štěrkům z oblasti jižní Moravy. Následující kapitoly proto budou dále rozvádět tento názor na alpskou provenienci. Je třeba zmínit detailnější výzkum triasových vápenců z oblasti Severních vápencových Alp. Dále jsou pro srovnání uvedeny zjištěny výskyty vápenců vykazujících znaky alpských facií svrchnotriasového stáří v oblasti vnějších Západních Karpat.
16 16 5. TRIASOVÉ VÁPENCE SEVERNÍCH VÁPENCOVÝCH ALP Dle Haase a kol. (2009) měly ve stavbě Severních vápencových Alp významnou roli dachsteinské vápence svrchního triasu. Na hranici permu a triasu se v této oblasti tvořily evapority a sedimenty typu red bed. Ve středním triasu docházelo k ukládání mělkomořských karbonátů na okraji Tethydy. Od noru do rhaetu se vyvinula velká platforma, kde se akumulovaly mocné karbonátové sekvence. V oblasti Dachsteinu a Hallstattu se vyskytují známé triasové litostratigrafické jednotky a facie, především pánevní hallstattské vápence a platformní karbonáty facie dachsteinských vápenců. Dachsteinská náhorní plošina je tvořena dachsteinskými vápenci noru až rhaetu, které jsou charakterizovány střídáním přílivových facií a facií vnitroplatformních lagun. Detailní výzkum triasových vápenců ze Severních vápencových Alp byl proveden Haasem a kol. (2009) ze vzorků odebraných ve výchozech vápenců na dachsteinské náhorní plošině na trase mezi Gjaidalm a Krippenstein (viz Obr. 3). Obr. 3: Jeden z vápencových výchozů na trase mezi Gjaidalm a Krippenstein (foto: Haas a kol. 2009) Prvním vzorkem byl hnědošedý vápenec, jenž měl bioklastickou strukturu typu wackestone s mikropeloidální a mikrosparitickou matrix. Bioklasty byly tvořeny úlomky mlžů, gastropodů a foraminifer (Auloconus permodiscoides, Glomospira regularis).
17 17 Druhý vzorek byl makroskopicky velmi podobný předchozímu vzorku, avšak obsahoval malé dutiny a rozpuštěné schránky mlžů vyplněné tmavě červeným mikritem. Byly zde patrné tenké schránky ostrakodů a dále foraminifer (Agathammina austroalpina). Třetí vzorek byl tmavší než předchozí, ale makroskopicky podobný. Pocházel z polohy vápencového tělesa, jenž mělo poměrně velké dutiny vyplněné červeným jílovitým mikritem (Obr. 4). Daný vzorek měl strukturu typu packstone, obsahující bioklasty (úlomky měkkýšů a foraminifer). Foraminifery byly většinou silně rekrystalizované Involutinidae (Frondicularia woodwardi, Agathammina austroalpina, Ophthalmidium, Trochammina) - viz Obr. 5. Obr. 4: Poloha vápence s červeným jílovitým mikritem (foto: Haas a kol. 2009). Další vzorek odebraný ze stejného tělesa jako vzorek předchozí se mírně liší mikropaleontologicky. Opět obsahoval hojné foraminifery Involutinidae (Angulodiscus communis, Aulotortus cf. sinuosus), dále nodosarie (Frondicularia woodwardi, Nodosaria sp., Dentalina sp.), Oberhauserellidae, Agathammina austroalpina, Miliolipora cuvillieri, Diplotremina sp., Glomospira sp., Trochammina sp., Gaudryina triadica, Earlandia sp. a Earlandinita sp. (viz Obr. 5). V mikritické výplni se vyskytovali také ostrakodi. Vzorek odebraný z matrix sítě nepravidelných trhlin vyplněných mikrosparitem, vykazoval zbytky dasykladátních řas (Teutloporella cf. peniculiformis), řadu foraminifer (Angulodiscus friedli, A. communis, A. gaschei, A. cf. minutus, Galeanella panticae,
18 18 Glomospirella amplificata, Pilammina densa, Glomospira sp., Ammodiscus cf. incertus a velmi málo nodosarií) a radiolarie (viz Obr. 5). V jiném vzorku byly viditelné 2 cm litoklasty v mikritické až mikrosparitické matrix. Byly zde patrné schránky ostrakodů i bioklasty velikosti několika milimetrů (fragmenty mlžů a ostnokožců, dasykladátní řasy). Pozorovány zde byly následujícící litoklasty: a) načernalý mudstone s ostrakody, mikritickými foraminiferami a gastropody, patrná tenká vrstva oxidu železitého; b) načernalý wackestone s póry, pokrytý oxidem železitým; c) červený mikrit s rozpuštěnými dutinami, bioerodovanými bioklasty (dasykladátní řasy, mikritizované foraminifery) a malými černými intraklasty. Na základě hojného výskytu foraminifer Angulodiscus friedli a Agathammina austroalpina, spoluvýskytu Miliolipora cuvillieri, Turrispirillina minima, Angulodiscus communis, Angulodiscus tenuis a absence Triasina hantkeni bylo stáří těchto hornin interpretováno jako norické, případně svrchně norické (Haas a kol. 2009). Obr. 5: Fotografie vybraných mikrofosilií: 1) Agathammina austroalpina; 2) Frondicularia woodwardi (A) a Trochammina almtalensis (B); 3) Glomospirella amplificata; 4) Pilammina densa; 5) Ammodiscus cf. incertus; 6) Aulotortus sinuosus; 7) Angulodiscus tenuis; 8) Angulodiscus friedli; 9) Oberhauserellidae; 10) Radiolarie (upraveno dle Haase a kol. 2009) Z výzkumů Siblíka (2006), probíhajících v letech v rámci systematické revize triasových a jurských brachiopodových faun oblasti Světového dědictví UNESCO
19 19 Hallstatt/Dachstein, Salzkammergut, je patrný význam brachiopodové fauny v této oblasti. Tato fauna je bohatá především v jurských horninách. Triasová brachiopodová fauna byla zastižena spíše zřídka, přičemž se jednalo o tektonicky postižený svrchní trias ve vývoji šedých zrnitých vápenců. Svrchnotriasové stáří bylo potvrzeno vzácnými nálezy brachiopodů Rhaetina gregaria a Fissirhynchia fissicostata. Byla nalezena i brachiopodová fauna karnu v Sulzgrabenu, konktrétně se jedná o druh Adygella bittneri (Siblík 2005). Dále je uveden výzkum triasových vápenců z oblasti vnějších Západních Karpat pro možnost korelace výše zmíněných vápenců. 6. VÝSKYT ALPSKÝCH FACIÍ V OBLASTI VNĚJŠÍCH ZÁPADNÍCH KARPAT Výzkum týkající se svrchního triasu byl proveden Sotákem (1986) ve vnějších jednotkách Západních Karpat. Práce byla zaměřena na studium valounů svrchnotriasových hornin, zaznamenaných ve slepencích flyšových sekvencí západního úseku račanské, předmagurské a ždánicko-podslezské jednotky. Zajímavé výsledky přinesl především výzkum ve ždánicko-podslezské jednotce v sérii Čejč Zaječí, kde Soták (1986) popisuje norické vápence dachsteinské facie a vápence pseudohallstattské facie. 6.1 Vápence dachsteinské facie Tyto vápence byly nalezeny na lokalitách Střílky Stupava, Zástřizly, Moravany Kameňák, Salaš, Koryčany 1, Cimburk 2, Brňov 1 a Chvalčov a jedná se o organodetritické vápence většinou hnědé, rezavě hnědé až červenavé barvy. Jde o soubor vápenců lagunárního typu se strukturami biomikritů, biointramikritů, biointrasparitů a biooosparitů. Valouny vápenců jsou proniknuty systémem sekrečních kalcitových žilek, které místy přechází do rastrovaných žilek rekrystalizačního původu. Ze zjištěné foraminiferové fauny převládá druh Auloconus permodiscoides. Bioklastický podíl sestává z množství úlomků jehlic ježovek, drtě schránek mlžů (i juvenilní stádia - vlákna) a brachiopodů, článků krinoidů a jehlic hub. Mikrofaunistické společenstvo zahrnuje články krinoidů, sesilní i bentické foraminifery, ostrakody, jehlice hub a ježovek, stélky zelených řas Halicoryne sp., mikroforaminifery a buněčná pletiva cyanofytních řas (Porostromata). Stratigrafická data byla získána rozborem foraminiferové fauny, v níž byly diagnostikovány prvky svrchního noru až spodního rhaetu. Jednalo se o tyto foraminiferové
20 20 druhy: Auloconus permodiscoides, Aulotortus sinuosus, Angulodiscus aff. falsotumidus, Arenovidalina amylovidalina, Tetrataxis inflata, Variostoma catalliforme, Valvulina metula, Triasina cf. oberhauseri, Austrocolomia marschali a Karaburunia aff. rendeli. Tato skladba foraminifer zřetelně připomíná asociace z dachsteinských vápenců Východních Alp i Západních Karpat. Ve vztahu ke známé čtveřici norických formací Západních Karpat se nejpřijatelnější faciální paralelou popisovaných vápenců jeví dachsteinské vápence. Také v porovnání se šesti typy facií dachsteinských vápenců příkrovu Totes Gebirge Severních vápencových Alp je možné vidět určité analogie zkoumaných vápenců v tamějších grapestone faciích, peletovo kalových a kalových faciích (Soták 1986). 6.2 Vápence pseudohallstattské facie Jedná se o hnědé a okrově hnědé, šmouhové, mikroorganogeno-kalové vápence z valounů na lokalitách Střílky Stupava, Salaš 2, Zástřizly, Koryčany 1, Cimburk 2, Zavadilka, Ježov, Kvasice 1. Vápence jsou budovány biomikrity, biosparity a pseudosparity, jejichž kombinací vznikaly v složitých sedimentárně-diagenetických procesech hlíznaté textury. Z mikrofaunistické analýzy je patrná přítomnost vláken juvenilních mlžů, článků krinoidů a foraminifery. U krinoidů se jedná o společenstvo různých morfologických a funkčních článků dezintegrovaných koster planktonických krinoidů. Tito krinoidi byli začleněni do řádu Roveacrinida s dominantním rodem Osteocrinus. Foraminifery byly objeveny ve velmi pestrém a rozdílném složení. Byly zaznamenány tyto čeledi: Archaediscidae (Angulodiscus, Aulotortus, ), Planispirillinidae (Coronipora austriaca, Semiinvoluta clari), Spirillinidae (Turrispirillina), Calcivertellidae (Planiinvoluta), Fischerinidae (Agathamina austroalpina), Milioporidae, Nubecularridae (Ophtalmidium, Arenovidalina, ), Tetraxinidae, Ammonidiscidae (Pilamminella, Glomospirella, ), Trochamminidae, Endothyridae, Nodosariidae (Austrocolomia, Pseudonodosaria, Marginulina), Oberhauserellidae (Oberhauserella), Moravamminidae (Earlandia tintinniformis). Další prvky společenstva tvoří zoospory řas, radiolárie, ostny ježovek, mechovky, jehlice hub (Soták 1986). Dle některých výše uvedených foraminifer (Angulodiscus, Planiinvoluta) Soták (1986) přisuzuje těmto zkoumaným vápencům velkou podobnost s vápenci hallstattskými z Východních Alp.
21 21 7. MATERIÁL A METODIKA Pro tuto práci byl výzkum zaměřen na studium vybraných vzorků tmavých vápenců. Jednalo se o vzorky z Moravského zemského muzea nashromážděné během několika let ze zkoumané lokality v oblasti Mušova. Ze soupisu všech odebraných vzorků (cca 600 kusů) bylo vybráno osm kusů tmavých vápenců, které pak byly vypůjčeny z depozitáře Moravského zemského muzea v Rebešovicích. Jednalo se o následující vzorky (číslo a název vzorku dle Valocha a Přichystala 2009, v závorce je uveden zjednodušený pracovní název): 12787: černý vápenec s bílými žilkami (MV1) 12806: tmavě šedý až černý vápenec s bílými žilkami (MV2) 12901: tmavý vápenec (MV3) 12975: černý vápenec s bílými žilkami (MV4) 13024: černošedý vápenec s bílou žílou (MV5) 13028: černošedý vápenec (MV6) 13043: černý vápenec (MV7) 13286: černošedý vápenec (MV8) Vzhledem k tomu, že zmíněné vzorky pocházely z muzea a byly považovány za potenciální artefakty, byly proto zpracovány výbrusy za použití méně destruktivní metody vrtaným způsobem, při níž nebyly poškozeny štěpné hrany vzorků. Provedené výbrusy byly dále mikroskopicky zkoumány. Zpočátku byl proveden jen předběžný výzkum na přístroji Olympus CX 41. Pro danou problematiku však byla potřeba pomoc odborníka na mezozoické vápence. Ve dnech byl tedy proveden podrobný výzkum vzorků za účasti J. Sotáka na Slovenské akademii věd v Banské Bystrici. Z výbrusů tak bylo možné na základě paleontologických znaků určit stáří vybraných vzorků. 8. VÝSLEDKY Získané vzorky vypadají makroskopicky dosti podobně. Jedná se o valouny šedé až černé barvy. Jejich tvar je ve většině případů zaoblený a dobře opracovaný, avšak je patrná sekundární deformace odlomené části. Vzorek MV5 vykazuje více ostrohranný tvar. Některé vzorky vykazují zbytky bělavé karbonátové krusty. U všech vzorků je patrné protkání kalcitovými žilkami. Za pomoci J. Sotáka byl proveden detailní mikroskopický výzkum výbrusů z vybraných vzorků tmavých vápenců. Dále je uveden popis jednotlivých vzorků.
22 22 MV1: Ve vzorku byl mikroskopicky zaznamenán krinoidový biosparit, v němž byla patrná dvojčatná laminace a silná rekrystalizace krinoidových článků (Obr. 6). Dle usměrněné stavby bylo patrné tlakové působení. Tento vzorek byl určen jako rhaetský vápenec. Dle Sotáka (ústní sdělení, 2012) je tento vápenec podobný fatranské facii Západních Karpat. Obr. 6: Makro a mikrofoto vzorku MV1
23 23 MV2: Zaznamenán byl biomikrit se schránkami mlžů (Rhaetavicula), brachiopodů a články krinoidů. Dále byly patrné rekrystalizační žilky (Obr. 7). Tento vzorek byl určen jako vápenec rhaetského stáří podobný vápencům z fatranského souvrství (dle Sotáka 2012, ústní sdělení). Obr. 7: Makro a mikrofoto vzorku MV2
24 24 MV3: Mikroskopicky byl v tomto vzorku zjištěn biomikrosparit, vyčištěný sparit, kalcit a mikrostylolitové polohy mezi mikritem a sparitem. Z fosilií byly zaznamenány foraminiferové druhy Angulodiscus friedli a Angulodiscus sinosus (Obr. 8). Tento vzorek byl určen jako vápenec norického až rhaetského stáří. Obr. 8: Makro a mikrofoto vzorku MV3
25 25 MV4: V mikritu až biomikritu byla zjištěna vlákna juvenilních pelagických mlžů, dále ostrakodi a rozptýlené krinoidové články. Schránky mlžů mohou poukazovat na hypersalinní podmínky. Byla zde zaznamenána i siltová příměs křemene. Tento vzorek byl označen jako guttensteinský vápenec. Obr. 9: Makro a mikrofoto vzorku MV4
26 26 MV5: Vzorek vykazuje krinoidový mikrosparit, hrubý biodetrit a tmelený sparit. Byly zde zjištěny krinoidové články, které byly dvojčatně lamelované (laminy esovitě deformované). Tyto krinoidové články byly oválné i ostrohranné (Obr. 10). Vzorek byl určen jako vápenec rhaetského stáří Obr. 10: Makro a mikrofoto vzorku MV5
27 27 MV6: Ve vzorku byl zaznamenán dolomikrit, přičemž některé partie byly silněji krystalizované. Patrné zde byly i mikrostylolity a výskyt ostrakodů (Obr. 11). Vzorek se podařilo jen obecněji určit jako karbonát středního triasu, blízký guttensteinské facii. Obr. 11: Makro a mikrofoto vzorku MV6
28 28 MV7: V tomto vzorku byla zaznamenána různá tělesa alochemů v biointrasparitu. Z fosilií byly nalezeny krinoidové články, foraminifery (Gandinella friedli, Angulodiscus) a vyluhované schránky ostrakodů (Obr. 12). Jedná se o vápenec rhaetského stáří a dle Sotáka (ústní sdělení, 2012) je tento vápenec také podobný fatranské facii. Obr. 12: Makro a mikrofoto vzorku MV7
29 29 MV8: Mikroskopicky zde byl patrný intrabiosparit a kalové karbonáty tmelené mikrosparitem. Mezi zrny prostupuje silnější krystalizace acikulární kalcitové krystaly. Dále byly nalezeny fosilie v podobě drobného krinoidového detritu a větších nodosariových foraminifer (Obr. 13). Vzorek byl obecněji určen jako vápenec karnského až norického stáří. Obr. 13: Makro a mikrofoto vzorku MV8
30 30 Dle Sotáka (ústní sdělení, 2012) tyto vzorky vykazují znaky oolitické a krinoidové facie a jsou dosti podobné guttensteinským a ramingským vápencům Západních Karpat. Připouští však i podobnost souvrství hauptdolomitu a nevylučuje možnost alpské provenience. 9. DISKUZE VÝSLEDKŮ Studovaná problematika provenience spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy byla v této práci podrobena detailnějšímu výzkumu. Ze zpracovaných kapitol vyplývá, že během předchozích výzkumů (Krystek 1968 a 1974, Přichystal 2009, Vít 2011) byl potvrzen litologicky pestrý valounový soubor pod Pavlovskými vrchy v oblasti obcí Mušov, Pasohlávky a Brod nad Dyjí. Stáří tohoto souboru bylo potvrzeno jako spodnobadenské na základě paleontologického rozboru, především dle výskytu foraminiferových druhů Globigerina lentiana a Pappina breviformis (Krmíček a kol. 2009). Je patrné, že zdrojová oblast zkoumaných štěrků nebyla zatím uspokojivě zjištěna. Přichystal (2009) uvedl několik možných proveniencí, přičemž se však jednalo o různé oblasti pro jednotlivé horniny. Z hlediska jednotné provenience celého valounového souboru Přichystal (2009) uvedl názor, že tento soubor může pocházet i z oblasti Severních vápencových Alp. To je možno předpokládat na základě velkého obsahu vápencových valounů současně s vulkanickými horninami (alpský vulkanismus), dalšími sedimentárními horninami či metamorfity. Tento názor je podpořen možností existence Paleodunaje a tzv. matzenské delty, zmíněné v práci Jiříčka (2002). Touto deltou mohl být valounový materiál přinesen až z alpské oblasti a vyplaven i v oblasti Pavlovských vrchů. Tuto možnost potvrzuje i výskyt miocenních štěrků v hollabrunn-mistelbašském souvrství na území alpsko-karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Vzhledem k převládajícím zaobleným tvarům valounů, je možné předpokládat jejich transport na dlouhou vzdálenost. Tyto zaoblené tvary valounů byly zaznamenány v předchozích výzkumech i v současně provedeném výzkumu. Vzhledem k velkému zastoupení karbonátových hornin v daném štěrkovém souboru bylo uvažováno, že se může jednat o alpské vápence. Proto bylo provedeno srovnání vápenců Severních vápencových Alp (Haas a kol. 2009, Siblík 2005 a 2006) s vápenci podobnými alpským faciím na území vnějších Západních Karpat (Soták 1986). Z tohoto srovnání vyplývá, že mezi těmito vápenci je určitá shoda. Z makroskopického hlediska se u některých vzorků shoduje červenavá barva. Shoda je však patrná především z paleontologického hlediska v obou případech se jedná o svrchnotriasové stáří těchto vápenců. Podobné je zastoupení některých fosilií, zejména foraminifer (rody Angulodiscus, Aulotortus, Glomospirella, druh
31 31 Agathammina austroalpina, nodosarie), dále ostrakodů a brachiopodů. Z tohoto srovnání a jisté paleontologické podobnosti vápenců z vnějších Západních Karpat s vápenci Severních vápencových Alp, je možné považovat vápence z obou oblastí za dosti podobné. Při srovnání vybraných vzorků tmavých vápenců z oblasti Mušova s výše uvedenými faciemi alpských vápenců je z makroskopického hlediska patrné, že se shodují s některými alpskými vápenci svojí šedou až černavou barvou. Zásadní však je srovnání z mikroskopického hlediska. Je patrný společný výskyt foraminifer (rod Angulodiscus, nodosarie), ostrakodů, mlžů a brachiopodů. Rozdílné však je hojné zastoupení krinoidů ve zkoumaných vzorcích vápenců z Mušova, přičemž ve vzorcích vápenců ze Severních vápencových Alp nebyli krinoidi zaznamenáni. Z tohoto hlediska jsou zkoumané vápence z Mušova bližší vápencům z jednotek vnějších Západních Karpat. Lze tedy uvažovat i možnost, že zdrojovou oblastí vápenců by mohly být Západní Karpaty. Zkoumané vápence i dle Sotáka (ústní sdělení, 2012) vykazují jistou podobnost s tamějšími faciemi. Je však otázkou, jakým způsobem mohly být tyto vápence spolu s ostatními horninami ve valounovém souboru dopraveny do oblasti Pavlovských vrchů. Naopak možnost alpské provenience je více podložena výskytem podobných štěrků hollabrunn-mistelbašského souvrství (Nehyba a Roetzel 2004) a teorií existence matzenské delty Paleodunaje (Jiříček 2002). Tomu i dále odpovídá dobře opracovaný a zaoblený tvar valounů, který poukazuje na dlouhodobý transport. Je tak možné vysvětlit i různorodost valounového materiálu, který mohl být během transportu nasbírán z různých oblastí. Na základě výše uvedených poznatků je možné teoreticky potvrdit názor, že předmětný valounový soubor může pocházet z oblasti Severních vápencových Alp. Bylo by však dále nutné prakticky porovnat vzorky vápenců ze zájmové oblasti se vzorky alpských vápenců.
32 ZÁVĚR V rámci této diplomové práce je řešena problematika nejasného původu spodnobadenských štěrků, které byly zaznamenány v oblasti Pavlovských vrchů. Z přechozích výzkumů je patrné velmi pestré litologické složení těchto štěrků, v němž převažují vápencové valouny. Během těchto výzkumů zatím nebyla uspokojivě vyřešena otázka provenience zkoumaných štěrků, u kterých je patné, že nezapadají svým složením do okolního prostředí. Vzhledem k tomu, že jednou z možných zdrojových oblastí by mohly být Severní vápencové Alpy, byl výzkum této práce zaměřen především na tuto možnost. Bylo proto zpracováno srovnání triasových vápenců Severních vápencových Alp s vybranými vzorky vápenců a s vápenci alpských facií v oblasti vnějších Západních Karpat. Vybrané vzorky vápenců byly podrobeny mikroskopickému výzkumu. Za odborné pomoci docenta Sotáka bylo možno určit paleontologické složení a stáří v rozmezí středního až svrchního triasu. Při srovnání poznatků o těchto vápencích s poznatky o vápencích Severních vápencových Alp byla zjištěna určitá podobnost. Z hlediska paleontologického složení byla patrná shoda některých foraminifer z obou oblastí (rod Angulodiscus, nodosarie), dále zastoupení ostrakodů, mlžů a brachiopodů. Dále je možno předpokládat existenci tzv. matzenské delty Paleodunaje, jíž mohly být předmětné štěrky dopraveny z oblasti Alp. Výše uvedené aspekty mohou teoreticky potvrzovat, že studované spodnobadenské štěrky by mohly pocházet z oblasti Severních vápencových Alp. Tento fakt by však bylo vhodné potvrdit ještě podrobnějším výzkumem, především porovnáním s konkrétními vzorky alpských vápenců.
33 LITERATURA Czudek, T., a kol. (1973a): Geomorfologické členění reliéfu České republiky, Mapa 1 : GÚ ČSAV Brno Czudek, T., a kol. (1973b): Typologické členění reliéfu České republiky, Mapa 1 : GÚ ČSAV Brno Haas, J. a kol. (2009): Paleokarst Phenomena and Peritidal Bedsin the Cyclic Dachstein Limestone on the Dachstein Plateau (Northern Calcareous Alps, Upper Austria). Jahrbuch der Geologischen Bundesansalt, 149, Wien Havlíček, P. (1988): Geologická mapa ČSR. List Pohořelice, Měřítko 1 : Ústřední ústav geologický, tisk OT Kolín 1989 Jiříček, R. (2002): Molasový vývoj Alpsko-karpatské předhlubně a Vídeňské pánve. Exploration Geophysics, Report Sensing and Environment IX, 1-2, Praha Krásný, J., Kullman E., Vrana K., a kol. (1987): Vysvětlivky k základní hydrogeologické mapě ČSSR, 1 : , List 34 Znojmo - Ústřední ústav geologický Praha Krmíček, L. a kol. (2009): Geologické a mikropaleontologické zhodnocení odkrytých profilů na lokalitě Mušov. - In: Valoch, K. ed. (2009): Mušov I (okr. Břeclav). Geologická a archeologická lokalita na jižní Moravě vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, s. Anthropos Vol. 30 (N.S.22). ISBN Krystek, I., Tejkal, J. (1968): K litologii a stratigrafii miocénu jihozápadní části karpatské předhlubně na Moravě.-Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkyn. Brun., Geologia, IX, 7, 31s. Krystek, I. (1974): Výsledky sedimentologického výzkumu sedimentů spodního badenu v karpatské předhlubni (na Moravě). - Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkyn. Brun., Geologia, XV, 8, 32 s. Nehyba, S., Roetzel, R. (2004): The Hollabrun-Mistelbach Formation (Upper Miocene, Pannonian) in the Alpine-Carpathian Foredeep and the Vienna Basin in Lower Austria An example of a Coarse-grained Fluvial System - Jahrbuch der Geologischen Bundesansalt, 144, Wien Přichystal, A. (2009): Petrografický výzkum valounového souboru z Mušova - In: Valoch, K. ed. (2009): Mušov I (okr. Břeclav). Geologická a archeologická lokalita na jižní Moravě vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, s. Anthropos Vol. 30 (N.S.22). ISBN Siblík, M. (2005): Brachiopoda triasu a jury Severních vápencových Alp: nové výsledky Zprávy o geologických výzkumech 2005, Praha
34 34 Siblík, M. (2006): Brachiopodové fauny triasu a jury v oblasti Salzkammergut v Rakousku - Zprávy o geologických výzkumech 2005, Praha Soták, J. (1986): Stratigrafia a typológia vrchného triasu vo vonkajších jednotkách Západných Karpát. In: Pragáč, I., ed.(1986): Zemný plyn a nafta. Moravské naftové doly Hodonín. XXXI. č. 1,1-53 Valoch, K. (2009): MUŠOV I. (okr. Břeclav). Příspěvek k nejstaršímu osídlení střední Evropy - In: Valoch, K., ed. (2009): Mušov I (okr. Břeclav). Geologická a archeologická lokalita na jižní Moravě vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, s. Anthropos Vol. 30 (N.S.22). ISBN Vít, T. (2011): Petrografie a paleontologie vápenců ze spodnobadenských štěrků pod Pavlovskými vrchy. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno
SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VícePlatforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová
VíceSedimentární neboli usazené horniny
Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného
VíceGeologická mapa 1:50 000
Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba
VíceHORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy
HORNINY horninový cyklus Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy VYVŘELÉ (magmatické): VÝLEVNÉ + PYROKLASTICKÉ ŽILNÉ HLUBINNÉ OZNAČENÍ TĚLES
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
VíceKlasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2
Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Textury sedimentů Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být: paralelní Lavicovitá (20 200 cm) Deskovitá
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceSedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška
Sedimentární horniny Strukturní geologie III. přednáška Horninový cyklus vznik usazováním (sedimentací) různé podmínky, různé prostředí rozmanitá povaha ¾ zemského povrchu zakládání staveb mnohé sedimenty
VíceKLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček
Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě
VíceCVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.
VíceOpatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VícePokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU
Opatření děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity č. 12 / 2018 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU (ve znění účinném od 15.12.2018)
VíceBRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceHLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt)
Základní škola, Staré Město, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt) Miniprojekt zpracovaný v rámci projektu OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE. 1 Obsah miniprojektu 1.
VíceVRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
VíceObr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).
PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,
VíceUsazené horniny úlomkovité
Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých
VíceGeologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
VícePoznávání minerálů a hornin. Sedimenty chemické a organogenní
Poznávání minerálů a hornin Sedimenty chemické a organogenní Sedimenty neklastické sedimenty neklastické: typicky chemické, biochemické a organogenní. Též označení endogenní, autochtonní nebo cementační.
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceChemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech
Akademie věd ČR Ústav teoretické a aplikované mechaniky Evropské centrum excelence ARCCHIP Centrum Excelence Telč Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské
VíceG8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty
G8081 Sedimentologie cvičení 21. 2. 2013 Profil klastickými sedimenty Martin Hanáček jaro 2013 Obsah cvičení Zpracování vybraného sedimentárního profilu samostatná terénní práce. 1) Popis sedimentů (textury,
VícePoznávání minerálů a hornin. Klastické sedimenty
Poznávání minerálů a hornin Klastické sedimenty Stavby sedimentů - textura Vnější textury jsou podmíněny vrstevnatostí a uspořádáním vrstev nebo se objevují na jejich povrchu. Tyto textury vznikají nejčastěji
VíceLom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
VíceSedimentární horniny, pokračování
Sedimentární horniny, pokračování Přednáška 5 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Typy sedimentárních hornin Dělení dle geneze (vzniku) - klastické (úlomkovité) - chemogenní
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
VíceSedimenty krasových oblastí. www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf
Sedimenty krasových oblastí www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf Rozpustné horniny karbonáty - vápenec - mramor - dolomit evapority - sádrovec
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
VíceRešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
VícePETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/)
Ústav geoniky AVČR, v. v. i. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Studentská 1768 70800 Ostrava-Poruba Smlouva o dílo č. 753/11/10 Zadavatel: Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Ústí nad Labem
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské
VíceMetamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
VíceZbraslav Zdeněk Kukal
Čas: 4 hod. Zdeněk Kukal Hlavní město Praha GPS: 49 58 20 N, 14 24 1 E ZBRASLAV Praha 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 3 2 4 1 1. most přes Vltavu 2. zářez silnice, letenské souvrství 3. obří konkrece
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceBarrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Vítězslav Straka Zhodnocení dosavadních průzkumných prací v oblasti ložiska uhlovodíků Uhřice Jih a jejich aplikace při posuzování využitelnosti ložiska
VíceUSAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_260 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 VZNIK USAZENÝCH
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VíceSedimentární horniny. Mikroskopie minerálů a hornin. Přednáší Václav Vávra
Sedimentární horniny Mikroskopie minerálů a hornin Přednáší Václav Vávra Makrostrukturní a mikrostrukturní znaky sedimentů Podobně jako u magmatických hornin jsou struktury (makrostruktury) viditelné pouhým
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceSEDIMENTÁRNÍ HORNINY exogenní horniny
Cvičení IV SEDIMENTÁRNÍ HORNINY exogenní horniny Systém sedimentárních hornin Základní dělení sedimentů podle lithifikace dle geneze doplněno o reziduální horniny Lithifikace přeměna čerstvě usazených
VíceStruktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1
Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,
VíceAutoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
VíceNovostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - horniny V této kapitole se dozvíte: Co je to hornina. Jak se dělí horniny zemské kůry. Jaké jsou chemické
Vícepavel.havlicek@geology.cz 2 Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2 (34-21Hustopeče)
1 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1; pavel.havlicek@geology.cz 2 Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2 (34-21Hustopeče) Pavlovské vrchy (CHKO
VíceMalé Svatoňovice Jiří Pešek
Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceMINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad
MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava
VíceGeologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
VíceUniverzita J. E. Purkyně
Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:
VíceGeologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
VíceSedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceRebilance zásob podzemních vod. Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval Významný zdroj podzemní vody na jižní Moravě
Rebilance zásob podzemních vod Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval Významný zdroj podzemní vody na jižní Moravě Jitka Novotná, Pavel Burda GEOtest, a.s. Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval byl nově definován
VíceRešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR. Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol.
Rešerše a analýza dat v oblasti kvartérních a křídových HGR Tomáš Hroch, Michal Rajchl a kol. Cíle 1. vytvoření funkční vrtné databáze potřebné pro další aktivity projektu 2. vymezení hranic geologických
VíceMETAMORFOVANÉ HORNINY
Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění
VíceHlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
VíceHORNINY. Lucie Coufalová
HORNINY Lucie Coufalová Hornina Soubor minerálů v tuhém stavu Horniny se navzájem liší svým minerálním složením, fyzikálními vlastnostmi a stářím Většina hornin se skládá ze dvou či více minerálů Monominerální
VícePŘÍLOHY. I Petrografická charakteristika zkoušených hornin. Vzorek KM-ZE
PŘÍLOHY I Petrografická charakteristika zkoušených hornin Vzorek KM-ZE Makropopis: klastická sedimentární hornina šedobéžové barvy, na makrovzorku není patrné usměrnění. Mikropopis: Klastická složka horniny
VíceNázev materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené
Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceAlkalická reakce kameniva v betonu TP 137 MD
Alkalická reakce kameniva v betonu TP 137 MD Ing. Daniel Dobiáš, Ph.D. Alkalická reakce Situace v ČR do roku 1998 Identifikace alkalické reakce TP 137 stručný přehled Revize TP 137 Alkalická reakce Alkalicko-křemičitá
VíceLitogeografie HORNINY, TEKTONIKA. Přednášející: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU
Litogeografie HORNINY, TEKTONIKA Přednášející: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Tento předmět vznikl v rámci projektu Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) - (CZ.1.07/2.2.00/15.0222)
VíceUSAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY
USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY VZNIK SEDIMENTŮ Vnějším geologickým procesem je např.: činnost povrchové vody, větru, ledu, ale i živočichů ke vzniku usazených hornin je zapotřebí zdrojový materiál, kterým
VíceBřezovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík
Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VícePřírodopis 9: Petrologie - usazené horniny
Přírodopis 9: Petrologie - usazené horniny VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz. Přírodopis
VíceSedimentárně-petrografické studium neogenních a pleistocenních
Sedimentárně-petrografické studium neogenních a pleistocenních sedimentů v oblasti Brno-Švédské šance Neogene and Pleistocene deposits in the area Brno-Švédské šance 31 Slavomír Nehyba 1, Karel Kirchner
VíceDaniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK
Daniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK 2013/2014 2012/2013 2011/2012 2010/2011 10% (s. mgr. Hrochem) 10% (s. mgr. Hrochem) 1 2009/2010 2008/2009 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2001/2002
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
VíceJeskyně Manželského závrtu v trati Záhumensko na náhorní rovině sloupskoostrovské
(Československý kras 1973, roč.25) Jeskyně Manželského závrtu v trati Záhumensko na náhorní rovině sloupskoostrovské v Moravském krasu. (Zpráva z pracoviště Speleologické skupiny pro výzkum Jedlí Speleologického
VíceSuchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
VíceDokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / III. DOKUMENTACE VRTŮ DOKUMENTACE VRTŮ Vrt nejčastější průzkumné dílo (především vig průzkumu) Dokumentace vrtu jednou znejběžnějších
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Více2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků
2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd. Petr Barák. Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Petr Barák Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Rostislav
VíceStratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak
Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceBakalářská práce současný stav problému v literatuře. Rešerše
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Bakalářská práce současný stav problému v literatuře Rešerše Tektonická analýza kyšperského zlomu Lukáš Antl Podzimní semestr Učo: 409
VíceKolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085
Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km
VícePAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č.
Vytěžené vrtné jádro průzkumného IG vrtu IJ-6, v popředí hlubší část vrtu. CHEMCOMEX Praha, a.s. Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Inženýrskogeologický průzkum PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ PRAHA 7 - Troja ZOO
Více