SBoRnÍK VÝSTUPŮ. K tématům zaměstnávání osob s chronickým duševním onemocněnímz

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SBoRnÍK VÝSTUPŮ. K tématům zaměstnávání osob s chronickým duševním onemocněnímz"

Transkript

1 SBoRnÍK SÍTĚ TÉMATICKÉ VÝSTUPŮ K tématům zaměstnávání osob s chronickým duševním onemocněnímz

2 Úvod O projektu SOUČASNÝ STAV PSYCHIATRICKÉ PÉČE V ČR Ambulantní a lůžková péče - současný stav Komunitní péče vývoj a současný stav Evropský kontext ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Benefity při získání práce pro jednotlivců Význam zaměstnání Přístup společnosti VÝSTUPY Z PROJEKTU: PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ Kontext projektu a reformy psychiatrické péče Psychiatrie ČR ve srovnání se zahraničím Realizace Strategie reformy psychiatrické péče, principy a cíle IPS: Individuální umístění a podpora, možnosti zavedení metody u nás Individuální umístění a podpora IPS Klíčové principy modelu IPS Služba podporovaného zaměstnávání - PZ ZKUŠENOSTI A INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ Vývoj psychiatrické péče v Itálii Situace v USA, Finsku, Nizozemí a Anglii BARIÉRY VSTUPU DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH NA TRH PRÁCE V ČR Překonávání bariér vstupu na trh práce u osob s dušením onemocněním Inspirace z Nizozemí 2

3 PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE U NÁS Brněnský projekt podpora zaměstnávání Komunitní služby v oblasti bydlení Chráněné bydlení Podpora samostatného bydlení Indikace vstupu do služby, Baobab, Bona,Eset, Fokus, Ondřejov Kontraindikace vstupu do služby, Baobab, Bona, Eset, Fokus, Ondřejov Kapacita služeb Co děláme všichni? (Spolupráce) Budoucnost v rámci reformy péče o duševně nemocné Seznam členů tematické sítě (instituce) 3

4 Mezinárodní projekt Paralelní životy je spolufinancován z EU, ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 4

5 Úvod Pokračování dialogu mezi komunitou lidí s psychickým onemocněním, odbornou a laickou veřejností tvoří základní osu projektu PARALELNÍ ŽIVOTY. Projekt chce poukázat na fakt, že problém sociálního vyloučení této skupiny občanů je problémem nás všech. Zaměstnání je určující součást sociálního statutu. A právě jeho absence hraje významnou roli v péči o lidi s duševním onemocněním. Práce je sama o sobě terapie a zároveň je cestou ze sociálního vyloučení. Proto jsou informace na toto téma pro odborníky tak žádané. Mají zájem o sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v této oblasti, ať už mezi sebou v České republice, tak i v rámci Evropy, kde i díky rozšířené komunitní péči mají více zkušeností se zaměstnáváním svých klientů. Cílem tohoto sborníku je představit vybrané zkušenosti, které se podařilo shromáždit realizátorům projektu. Jedná se soubor pracovních materiálů, prezentací ze seminářů. Představení těchto informací vyvolalo diskuzi v tematické síti projektu Paralelní životy, na jejímž základě vznikl návrh systémové péče o osoby s chronickým duševním onemocněním v ČR včetně metod jejich prosazení do praxe. Návrh je inspirován zahraničními zkušenostmi. Vzhledem k aktivní účasti Ministerstva zdravotnictví ČR v projektu je zde předpoklad, že osvědčené metody, které uspěly v zahraničí (Švédsko, UK, Itálie) budou brány v potaz i při reformě psychiatrické péče. Tým projektu Paralelní životy 5

6 O projektu Projekt Paralelní životy se zasazuje o zavedení systémových změn, nezbytných pro zlepšení péče o osoby s duševním onemocněním v ČR. Součástí projektu je: Vytvoření odborné platformy tzv. tematické sítě. Ta zahrnuje neziskové organizace, státní správu, firmy i jednotlivce se zájmem přispět ke zkvalitnění péče o osoby s duševním onemocněním. Realizace 21 workshopů po celé republice, v období od června 2013 do října 2014 celkem. Realizace mediální kampaně zaměřené na destigmatizaci osob s duševním onemocněním. Natočení filmového dokumentu, který porovnává péči o osoby s duševním onemocněním ve všech zúčastněných zemích (Itálie, Švédsko, Anglie a Česká republika). Získání inspirace ze zahraničí (Itálie, Švédsko či Anglie) a adaptace osvědčených zahraničních postupů na podmínky v ČR Bližší informace o aktivitách projektu a termíny jednotlivých akcí naleznete na Koordinátor projektu: Art Movement, o.s., Koordinuje projekt, realizuje mediální kampaň, přenáší know-how ze zahraničí, natáčí filmový dokument na podporu destigmatizace lidí s duševním onemocněním. 6

7 Partneři v ČR: FOKUS - sdružení pro péči o duševně nemocné, o.s., Řídí veškeré aktivity projektu po odborné stránce, zaštiťuje přenos know how ze zahraničí. SPIRALIS; Koncipuje a organizuje workshopy a tematickou síť na podporu osob s duševním onemocněním. Zahraniční partneři: Centre for Mental Health, (Anglie), International Mental Health Collaborating Network (Itálie), Nadace ACTIVA (Švédsko), Projekt Paralelní životy č.p.cz.1.04/ / je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 7

8 Současný stav psychiatrické péče v České republice Psychiatrická péče je nedílnou součástí zdravotní péče. Hlavními orgány, které tvoří strukturu zdravotnických institucí v České republice, jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR, Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je ústředním orgánem státní správy. V okruhu své působnosti plní funkce stanovené zákonem a jinými obecně závaznými předpisy. Zpracovává koncepce rozvoje zdravotnictví a je oprávněno podávat legislativní návrhy. Tvoří návrh státního rozpočtu pro kapitolu zdravotnictví. Vydává vyhlášky ministerstva zdravotnictví pro úpravu agendy, která je mu svěřena. Pro otázku financování zdravotnictví jsou obzvláště podstatné jeho zásahy do veřejného zdravotního pojištění, např. vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou vydalo, seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami nebo vyhláška č. 457/2000 Sb., upravující rámcové smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Ministerstvo zdravotnictví ke své činnosti čerpá prostředky ze státního rozpočtu. Psychiatrie je medicínský obor zahrnující psychiatrii dospělých, dětskou a dorostovou psychiatrii, gerontopsychiatrii, psychiatrickou adiktologii, psychiatrickou sexuologii a psychiatrickou rehabilitaci. Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou, rehabilitací a výzkumem duševních poruch. Psychiatrie je úzce propojena s oborem klinické psychologie, společnou funkční specializací je psychoterapie. Cílem je poskytování kvalitní diferencované péče, dle potřeb jednotlivce i společnosti. Psychiatrická péče je realizovaná prostřednictvím systému vzájemně propojené sítě péče o duševně nemocné. Základními prvky této sítě jsou psychiatrické ambulance, klinicko-psychologické ambulance, lůžková zařízení a zařízení systému komu- 8

9 nitní péče, která jsou průnikem psychiatrie do oblasti sociálních služeb. Česká republika patří mezi menšinové země v Evropské unii, které nemají vládní program péče o duševní zdraví. Důsledkem je nesystematičnost při zřizování psychiatrických institucí, chybějící nebo nerovnoměrně rozmístěné ambulantní služby, zastaralá struktura lůžkové kapacity, nedostatek zařízení komunitní péče. Dostupnost psychiatrické péče je neuspokojivá, obor psychiatrie je v České republice dlouhodobě nedostatečně finančně zajištěn a jeho rozvoj je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn. Podhodnocen je i ve srovnání s tuzemskými somatickými medicínskými obory. Mimo jiné i proto, že z principu věci psychiatrie nevykazuje množství drahých instrumentálních výkonů a diagnostická i léčebná vysoce specializovaná a psychicky náročná práce v psychiatrii je podceněná. Toto zanedbání oboru se projevuje ve všech jeho hlavních složkách ambulantní, komunitní a lůžkové. Základními prvky stávajícího systému péče o duševně nemocné v ČR jsou psychiatrické ambulance a lůžková psychiatrická zařízení. Ve srovnání s mezinárodními doporučeními není rozvinutá péče v komunitě. Ambulantní a lůžková péče - současný stav V roce 2012 bylo dle UZIS registrováno 853 zařízení, ve kterých bylo evidováno 790 lékařů a 400 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí. Celkem bylo v ambulancích v roce 2012 provedeno více než 2,8 miliónu vyšetření/ošetření. Od roku 2000 jejich počet vzrostl o téměř 38 %. Ve sledovaném roce bylo ošetřeno pacientů a při porovnání s rokem 2000 dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř 60 %. Dle analýzy údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny a jejich extrapolací na všechny pojišťovny vyplynula reálná průměrná vytíženost ambulantních psychiatrů více než 170 % oproti základní ordinační době. Regulace ze 9

10 strany pojišťoven ani při této vytíženosti nedovolují strávit s pacientem v průměru víc než 2,6 hodiny ročně. Nedílnou součástí systému péče o duševně nemocné jsou psychologické ambulance. Celorepublikově v roce 2012 bylo 552 psychologických ambulancí se smlouvou s pojišťovnou, celkem bylo nasmlouváno 581,7 úvazků, což je průměr 1,05 na jednu ambulanci. Jedna ambulance průměrně ošetřila 240 pacientů (unicitních). Mnohem méně rozvinutá je síť ambulantních zařízení pedopsychiatrických, sexuologických a specializovaných k léčbě závislostí. Průměrný počet lůžek na jednu psychiatrickou nemocnici se blíží pěti stovkám, což generuje spádovou oblast s několika sty tisíci obyvatel. Mimo lůžkový fond v psychiatrických léčebnách (od se rozhodnutím porady vedení ministerstva zdravotnictví většina přejmenovala na psychiatrické nemocnice) existuje 30 psychiatrických oddělení v nemocnicích. Je však zřejmá nevyváženost v počtu lůžek koncentrovaných v 18 velkých psychiatrických institucích a na psychiatrických odděleních nemocnic 8847 vs Alarmující je trend v posledním desetiletí, kdy počet lůžek mimo psychiatrické ústavy klesl o cca 20 %. Za zmínku stojí rovněž fakt, že ze 188 nemocnic v ČR má svoje psychiatrické oddělení pouze 29, jedno oddělení existuje jako samostatné zdravotnické zařízení (Psychiatrické Centrum Praha, od roku 2015 Národní ústav duševního zdraví). O nízké penetraci psychiatrických oddělení do systému nemocnic svědčí i to, že ve všech nemocnicích (vyjma samostatných psychiatrických nemocnic) bylo v roce 2012 hospitalizováno pacientů s psychiatrickou diagnózou, z toho na psychiatrických odděleních pouze

11 Komunitní péče vývoj a současný stav Pojem komunitní péče je často vnímán nejednotně. Koncepce oboru psychiatrie, revize z roku 2008, ji charakterizuje jako soubor služeb, programů a zařízení, jehož cílem je pomoci lidem s duševní poruchou žít co nejvíce v podmínkách běžného života tak, aby mohly být co nejvíce uspokojeny jejich zdravotní, psychologické a sociální potřeby. Mezi postupy komunitní péče patří kromě léčby i podpora sociálních rolí, zejména v oblasti práce, bydlení, sociálních kontaktů, podpora vztahů s rodinou, přáteli a dalšími lidmi. Cílovou skupinou komunitní péče jsou nejen osoby s duševní poruchou, ale i další členové komunity, kteří jsou podporováni tak, aby mohli těmto lidem poskytovat dopomoc. Komunitní péče v oblasti zdravotních služeb zahrnuje všechny typy péče, včetně péče lůžkové, určuje jim však pozměněnou roli. K rozvoji komunitních služeb došlo až koncem 80. let. Síť se však nepodařilo systémově podchytit a v zásadě je velmi podobná stavu z první poloviny 90. let. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2011 u nás existovalo 30 neziskových organizací poskytujících služby psychiatrické rehabilitace s 326 odbornými pracovníky, kteří měli v péči 3870 klientů. Chybí denní stacionáře, krizová centra, chráněná bydlení a další služby, které můžeme vnímat jako součást komunitní péče. V roce 2012 dle ÚZIS byla poskytnuta péče v krizových centrech a psychoterapeutických stacionářích cca 5000 pacientům. Vzhledem k nedostatku komplexních služeb v komunitě (v některých regionech praktické absenci) se dostáváme do situace, kdy je nízká lokální dostupnost lůžkové psychiatrické péče a ambulantní servis je ve své funkci výrazně omezen limitací plateb. Tím je podmíněna i dlouhá průměrná ošetřovací doba v psychiatrických nemocnicích, která v roce 2012 činila 83,8 dne. Podíl resortu práce a sociálních věcí na přímé péči o duševně nemocné není z dostupných dat jasně kvantifikovatelný. Převážně jde o klienty s dlouhodobě probíhající nemocí s funkčním postižením. V ústavních zařízeních sociální péče jsou osoby s duševním onemocněním umísťovány jak do domovů se zvlášt- 11

12 ním režimem (8 zařízení pro osoby s duševním onemocněním s celkovou kapacitou cca 900 lůžek, 8 zařízení pro osoby s chronickou závislostí na alkoholu či psychoaktivních látkách s kapacitou cca 350 lůžek), tak i v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Z dostupných statistik není možné určit, kolik osob z celkového počtu umístěných v těchto zařízeních jsou osoby, které budou vyžadovat speciální pomoc a podporu jako osoby s duševním onemocněním. Kvalifikovaným odhadem se jedná zhruba o 2000 osob. Charakter postižení, resp. typ potřebné podpory osob umístěných v zařízeních sociální péče či v psychiatrických léčebnách se od sebe častokrát mnoho neliší. Setrvávání některých klientů v psychiatrických nemocnicích je dáno nedostatkem kapacit specializované péče v ústavech se zvláštním režimem. Evropský kontext Většina rozvinutých zemí reflektovala jak ekonomickou, tak lidskoprávní realitu. Podpora duševního zdraví, prevence a terapie poruch duševního zdraví spolu s odpovídající péčí se pro Světovou zdravotnickou organizaci (World Health Organization, WHO) a její členské státy, Evropskou unii a Radu Evropy stávají prioritou, jak to dokládají rezoluce přijaté Světovým zdravottou, nickým shromážděním a Výkonnou radou WHO, Regionálním výborem WHO pro Evropu a Radou Evropské unie. Tyto rezoluce se obracejí na členské státy, aby podnikly kroky ke zmírnění zátěže spojené s poruchami duševního zdraví a ke zlepšení pocitu duševní pohody. V tomto směru zatím nejdůležitější mezinárodní iniciativou jsou závěry přijaté na Evropské konferenci 11 ministrů k otázkám duševního zdraví, pořádané Světovou zdravotnickou organizací v Helsinkách v lednu Ministři zdravotnictví členských států v Evropském regionu WHO se ve své Deklaraci duševního zdraví pro Evropu zavázali k realizaci Akčního plánu duševního zdraví pro Evropu v souladu s potřebami a zdroji každé 12

13 z jednotlivých členských zemí. Výzva je formulována tak, že v průběhu příštích pěti až deseti let ( ) se mají připravit, realizovat a vyhodnotit politické koncepce a legislativa, jež pomohou začlenit duševně nemocné do společnosti s akcentem na jejich funkčnost. Priority určily následující kroky: zdůrazňovat a podporovat povědomí důležitosti pocitu duševní pohody; kolektivně řešit stigmatizaci, diskriminaci a nerovnost, podpořit jedince s psychickými problémy a jejich rodiny, aby se aktivně zapojili do tohoto procesu; navrhnout a zavést komplexní, integrované a výkonné systémy duševního zdraví, zahrnující podporu, prevenci, léčbu a rehabilitaci, péči a rekonvalescenci; řešit potřebu kvalifikovaných pracovních sil, efektivních ve všech těchto oblastech; uznat zkušenosti a poznatky uživatelů služby a opatrovníků jako platformu pro plánování a rozvoj služeb. Politika a služby mají usilovat o dosažení sociálního zařazení a rovnosti, s komplexním pohledem na rovnováhu mezi potřebami a přínosy různých aktivit duševního zdraví, zaměřených jak na populaci jako celek, tak i na ohrožené skupiny a jedince s psychickými problémy. Služby se mají poskytovat v rámci širokého spektra komunitních zařízení, a ne výlučně v izolovaných a velkých institucích. Akční plán rovněž klade důraz na zajištění zastoupení uživatelů a opatrovníků ve výborech a skupinách, odpovědných za plánování následujících aktivit: organizování uživatelů, kteří jsou zapojeni do přípravy svých vlastních aktivit, včetně zakládání a činnosti svépomocných skupin a školení v oblasti rekonvalescence; zmocnění zranitelných a marginalizovaných jedinců a prosazování jejich zájmů; 13

14 poskytování komunitních služeb s účastí uživatelů; rozvíjení dovedností při péči a zvládání situace včetně zdatnosti rodin a opatrovníků a jejich aktivní účasti na programech péče; vypracování programů ke zlepšení rodičovství, vzdělávání a tolerance a k řešení poruch v souvislosti s užíváním alkoholu a jiných drog, násilí a zločinu; rozvoj místních služeb, zaměřených na potřeby marginalizovaných skupin; provozování linek pomoci a internetového poradenství pro jedince v krizových situacích, jedince, kteří se stávají oběťmi násilí nebo mají sebevražedné tendence; vytváření pracovních míst pro handicapované. Akční plán duševního zdraví pro Evropu poukazuje na to, že mnohé z aspektů politiky a služeb v oblasti duševního zdraví procházejí napříč celým evropským regionem procesem transformace. Dalším důležitým faktem je ratifikace Úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o právech osob se zdravotním postižením v roce 2009, která ve svém článku 19 říká: Státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními. Přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením umožnily plné užívání tohoto práva a jejich plné zapojení a začlenění do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby: osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít, a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí; osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezá- 14

15 vislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci; komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby. Tato úmluva byla ratifikována Parlamentem i prezidentem ČR a vstoupila v platnost a se stala součástí právního řádu ČR. Recentním klíčovým mezinárodním dokumentem je The European Mental Health Action Plan 2013, který stanovil čtyři základní cíle: každý má rovné právo realizovat svojí duševní pohodu v kterémkoli věku a toto právo je zajištěno zvláště těm, kteří jsou nejvíce zranitelní a ohrožení; lidská práva lidí s duševními problémy jsou naplňována, ceněna, podporována a chráněna; služby v oblasti duševního zdraví jsou dostupné, finančně dosažitelné a poskytované v komunitě; lidé mají právo na respektující, bezpečnou a efektivní léčbu, o které mohou spolurozhodovat. Dokument přijala a ratifikovala WHO a slouží jako doporučení pro vytváření národních zdravotních politik.(28) V návaznosti na všechna uvedená fakta se rozhodlo ministerstvo zdravotnictví připravit strategický materiál, který má sloužit jako základní dokument k reformě psychiatrické péče. Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., vytvořil organizační strukturu, která od podzimu roku 2012 začala připravovat materiál Strategie reformy psychiatrické péče. Kromě interní motivace MZČR přistoupit k přípravě reformy psychiatrické péče byl ministr zdravotnictví vyzván Vládním výborem pro zdravotně postižené občany (VVZPO) k ustanovení Národní skupiny pro transformaci systému péče o osoby s duševním onemocněním a k zahájení práce na přípravě Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude transformace 15

16 psychiatrické péče. Po více než roce práce ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA, představil dne Strategii reformy psychiatrické péče (SRPP), která obsahovala základní ideová východiska a konsenzuální návrhy na změny v poskytování psychiatrické péče v nejbližším desetiletí. Základním referenčním rámcem změny je kvalita života osob s duševním onemocněním. Strategické cíle jsou následující: zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování; omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně; zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí; zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti; zvýšit úspěšnost plnohodnotného začleňování duševně nemocných do společnosti (zejména zlepšením podmínek pro zaměstnanost, vzdělávání a bydlení aj.); zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb; humanizovat psychiatrickou péči.(15) Z uvedených cílů je zřejmé, že jde o komplexní změnu systému. Zásadním krokem je posunout celkové systémové nastavení z výrazně institucionálního modelu péče směrem k péči vyvážené, tak jak ji charakterizoval Thornicroft: služby reflektují priority uživatelů a těch, kteří o ně pečují; existuje vyvážený poměr mezi komunitními a nemocničními službami; služby jsou poskytovány blízko bydliště; existuje vyvážený poměr mezi stacionárními a mobilními službami; intervence se zaměřují jak na symptomy, tak na disabilitu; léčba specificky odpovídá na potřeby. 16

17 Winkler vyhodnocuje zahraniční zkušenosti s reformními aktivitami v evropských státech v několika bodech: mají stejný cíl, směřování, jehož podstatou je zkvalitnění péče a zlepšení kvality života a společenské integrace pacienta; probíhají postupně a různou rychlostí a jsou spoluurčeny historickou zkušeností, sociokulturním prostředím, ekonomickými možnostmi a výchozími podmínkami; nikdy nejde o jednorázový zásah, ale o dynamicky se vyvíjející proces. Právě poslední bod motivoval tvůrce SRPP k tomu, aby její součásti byly analytické projekty (SKVP Standardní klasifikace vybudovaného prostředí a EKODUZ Ekonomika duševního zdraví), které poskytnou nejenom další přesnější údaje o výchozím stavu systému péče, ale i nastaví metodiku měření naplňování zásadních ukazatelů efektivity reformního procesu. V celé Evropě se hlavní reformní kroky soustředí na skupinu pacientů, která se obvykle označuje Severe Mental Illneses (SMI), vážně duševně nemocní. Tato skupina je charakterizovaná diagnostickým vymezením (onemocnění psychózou nebo poruchou nálady, event. obsedantně kompulzívní poruchou nebo poruchou osobnosti), trvající minimálně dva roky, a GAF skóre pod 50 bodů (Global Assessment of Functioning). SRPP přirozeně počítá i s ostatními skupinami pacientů (v základě je možno mluvit o gerontopsychiatrické populaci a pacientech závislých na návykových látkách). Při tvorbě strategie byl zachován obecně inkluzívní přístup a materiál se připravoval s naprostou většinou stakeholdrů. 17

18 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Benefity při získání práce pro jednotlivce zlepšení finanční situace přirozené začlenění do společnosti navázání sociálních kontaktů s kolegy, veřejností (zákazníky) zvýšení sebevědomí, samostatnosti zaměstnanci získají větší důvěru sami v sebe a své schopnosti získání pracovních dovedností u mnoha lidí propukne nemoc v mládí a nezískají tak žádné pracovní zkušenosti. V chráněném prostředí mají možnost tyto zkušenosti získat. Význam zaměstnání upevnění vůle, zvýšení motivace dodržování režimu, časů, povinností získání informací zaměstnanci si mezi sebou povídají o nemoci, životní situaci, předávají si rady, zkušenosti, řeknou si na koho se obrátit, jak které situace řešit, vzájemně si pomohou Nutné provázání se sociálními službami, spolupráce s opatrovníky často je třeba pomoci se zajištěním bydlení, oddlužením, vyřízením příspěvku na péči, atp. Celá řada lidí s duševním onemocněním se velmi dobře zdravotně kompenzuje díky strukturovanému pracovnímu prostředí. Práce působí psychoterapeuticky i socioterapeuticky, zvyšuje sebevědomí i sociální kompetence. 18

19 Mnoho našich zdravotně postižených zaměstnanců, díky práci, potřebují péči psychiatra pouze v omezené míře, nebývají po dlouhou dobu hospitalizováni, jsou soběstačnější jak psychicky, tak ekonomicky. Podle naší zkušenosti více než polovina uchazečů má zájem o zaměstnání zejména z důvodu, aby se zařadili do běžného života, vymanili se z izolace a navázali sociální kontakty. Finance u nich jsou až na druhém místě. Legislativa podmínky pro financování CHPM, rozsah finanční podpory, tlak na tvorbu zisku. Přístup společnosti Zdravotní a sociální situace vliv medikace, relaps, opatrovnictví, posuzování schopnosti pracovat ze strany posudkových lékařů, nedostatek finančních prostředků, nedostatek pracovních zkušeností Propojení se sociálními službami, Doba podpory v chráněném prostředí omezená Problematické oblasti Zaměstnávání osob se zdravotním postižením probíhá podle 67 zákona č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP. 19

20 Legislativa Zaměstnávání osob se zdravotním Zaměstnávání osob se zdravotním postižením probíhá podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP. postižením probíhá podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP. Vazba chráněného pracovního místa ( 75 zákona o zaměstnanosti) na příspěvek na podporu zaměstnávání OZP ( 78) Zaměstnavatel musí mít více než 50 % osob se zdrav. postižením z celkového počtu zaměstnanců. Zaměstnavatel musí doložit bezdlužnosti vůči zdr. pojišťovnám, daňové správě a ČSSZ, trestní bezúhonnost a nesmí mít v předchozích 12 měsících správní delikt na úseku zaměstnanosti. Příspěvek lze čerpat pouze na základě smlouvy o vymezení nebo zřízení CHPM. Zřízení CHPM příspěvek na pořízení vybavení do provozu, posuzuje se udržitelnost, zřízená místa se musí stále obsazovat po dobu 3 let. Po uplynutí období mohou místa zaniknout nebo se vymezí. Vymezení CHPM bez příspěvku, vymezená místa musí být obsazená pouze v době vymezení. Vymezuje se na období 3 let. Poté nové vymezení nebo zánik míst. 20

21 Příspěvek za zaměstnávání OZP na CHPM se skládá z proplacení 75% mzd. nákladů do výše 8000 Kč/os/měsíc (dle 78 odst. 2 ZoZ) a příspěvku na další náklady vzniklé se zaměstnáváním provozní náklady do výše 2000 Kč měsíc (dle 78 odst. 3 ZoZ). Příspěvek za provozní náklady lze čerpat po 12 měsících fungujícího provozu. Pokud např. chráněná dílna začala fungovat již dříve, lze v případě vymezování zahrnout i dobu před vymezením a příspěvek na provoz tak čerpat ihned. Žádost na příspěvek za zaměstnávání OZP na CHPM se podává souhrnně, zpětně za uplynulé čtvrtletí na krajské pobočce Úřadu práce (spadá-li u organizace zaměstnávání OZP do více krajů, podává se za každý kraj zvlášť). Nutnost dofinancovat 25 % mezd nutí zaměstnavatele ke komerční činnosti a tvorbu finančních výnosů. Z pohledu sociálních firem je zde vše v pořádku. Problém nastal u klasických chráněných dílen, které fungovaly před rokem 2012 a nebyly na získávání fin. prostředků z komerčního prostředí zaměřené. Dílny v této podobě proto po novelizaci zákoníku z velké části vymizely. Problematické je také zpětné proplácení příspěvku po 3 měsících, kdy je nezbytné, aby zaměstnavatel disponoval dostatečnou finanční rezervou. Snížený pracovní výkon v kombinaci s nezaučeným zaměstnancem znamená velkou míru podpory na pracovišti. Financování mezd zdravých zaměstnanců, kteří poskytují podporu na pracovišti, je nákladné. 21

22 Část mezd lze zafinancovat z provozního příspěvku od ÚP. Výše příspěvku je limitována a také závisí na počtu osob OZP. Př.: Aby příspěvek z ÚP pokryl celou mzdu jednoho zdravého zaměstnance ve výši Kč hrubého, musí na pracovišti dělat podporu 11 osobám OZP. Výnosy z komerční činnosti často stačí pouze na pokrytí provozních nákladů a doplatků mezd. Mzdy pracovních asistentů je možné dofinancovat z ÚP, ale jsou zde i další mzdové náklady na management, účetnictví, na rozvoj pracoviště, obnovu vybavení, reklamu, apod. Tlak na zvyšování výnosů a výkon zaměstnanců způsobuje vytlačování osob z duševním onemocněním a nahrazováním je lidmi s jiným typem handicapu. Stigmatizace je založena na předpokladu odlišnosti populace psychiatrických pacientů od běžné populace. Samotné značkování může působit jako jeden z udržovacích faktorů nemoci. Může vést buď k nadhodnocení, nebo podhodnocení potíží a nepřiměřené léčbě. Pohled společnosti Stigmatizace je založena na předpokladu odlišnosti populace psychiatrických pacientů od běžné populace. Samotné značkování může působit jako jeden z udržovacích faktorů nemoci. Může vést buď k nadhodnocení, nebo podhodnocení potíží a nepřiměřené léčbě. 22

23 Důsledky stigmatizace: nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami skrytá psychiatrická nemocnost Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší. Zdravotní a sociální situace Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší. Nežádoucí účinky medikace: přílišné zklidnění, ospalost poruchy hybnosti, třes, křeče svalů zpomalený průběh a zmenšení rozsahu pohybů nízký krevní tlak se může projevit závratěmi, či omdléváním vliv na tělesný metabolizmus, vyšší riziko cukrovky, a zvýšení tuků a cholesterolu zhoršení zraku, poruchy vidění zhoršení zdravotního stavu pracovní neschopnost hospitalizace Překážkou v nástupu do práce se může stát nesouhlas opatrovníka s uzavřením pracovní smlouvy z důvodu obav, aby opatrovanému nebyl odebrán ID. 23

24 Podle 65 občanského zákoníku - Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Pokud v posudku o invaliditě není uvedeno, že je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, není možné, aby se zaregistroval na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zároveň není možné, aby s ním byla uzavřena pracovní smlouva. Je nutné zažádat o změnu v posudku než je žádost vyřízena, prodlužuje se doba nástupu do zaměstnání. Špatná finanční situace zaměstnanců způsobuje, že nemají na poplatek za vstupní lékařskou prohlídku, na MHD (pozdní příchody), jídlo, kuřáci na cigarety (snížená výkonost, nesoustředěnost, nervozita). Zároveň bývá problém i s dodržováním osobní hygieny. Důsledky finančních problémů odezní po prvních měsících v zaměstnání. Zaměstnanci s duševním onemocněním se v pracovním výkonu liší. Každý má jiný průběh nemoci, jinou diagnózu. Užívají různou medikaci. Jako v běžné populaci, jsou zde rozdíly v intelektu, znalostech, schopnostech, talentu. Je nutné u každého zvážit vhodnou pracovní pozici. Rozdílná kvalita pracovního výkonu Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší. 24

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10. Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI

PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI SLOŽENÍ SKUPINY Celkem 22 členů Z toho 4 zástupci sociálních odborů městských obvodů, 17 zástupců NNO + 1 zástupce SMO CHARITA

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK

Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava Petr Šilhán, KÚ MSK 30.11.2016 Závažnost duševních nemocí Význam nemocí dle DALYs (WHO 2004) Náklady

Více

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika

Více

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období 2014-2020 OP Zaměstnanost Centra podpory zdraví (CPZ) hlavní cíle Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti zdravotní péče v oblasti prevence nemocí a

Více

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců

Více

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS OBJEVUJEME NOVÝ SVĚT PSYCHIATRIE A PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ PRO UŽIVATELE PSYCHIATRICKÉ

Více

O NÁS, S NÁMI. Zkušenosti lidí s duševním onemocněním s důsledky omezování svéprávnosti. 30. září 2015 Jan Jaroš z. s. KOLUMBUS

O NÁS, S NÁMI. Zkušenosti lidí s duševním onemocněním s důsledky omezování svéprávnosti. 30. září 2015 Jan Jaroš z. s. KOLUMBUS O NÁS, S NÁMI Zkušenosti lidí s duševním onemocněním s důsledky omezování svéprávnosti 30. září 2015 Jan Jaroš z. s. KOLUMBUS OBSAH PŘEDNÁŠKY Strategie reformy psychiatrické péče skupina č. 5 Legislativa

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji. Břetislav Fiala

Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji. Břetislav Fiala Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji Břetislav Fiala Program prostupného zaměstnávání Základní charakteristika Pro koho je určen Jak probíhají jednotlivé

Více

geneze, současný stav

geneze, současný stav Strategie reformy psychiatrické péče Strategie reformy psychiatrické péče geneze, současný stav Aktuální stav reformy psychiatrické péče Konference sociální psychiatrie, Přerov 21. 11. 2014 PhDr. Ivan

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha,

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, Shrnutí práce pracovních skupin 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, 14.6.2016 Agenda Úvod Rozbor činnosti v rámci jednotlivých oblastí (gescí) o Gesce náměstka Landy o Gesce náměstka Phillipa o Gesce

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

INSPIRATIVNÍ PRVKY V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z NIZOZEMSKA V PRAXI ČR. Ing. Alena Vašků

INSPIRATIVNÍ PRVKY V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z NIZOZEMSKA V PRAXI ČR. Ing. Alena Vašků INSPIRATIVNÍ PRVKY V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z NIZOZEMSKA V PRAXI ČR Ing. Alena Vašků 1. Spolupráce s Nizozemskem 1. Projekty mimo sociální oblast: - Projekt regionální televize (Matra -

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Bio-psycho-sociální koncept duševních poruch BIO PSYCHO SOCIÁLNÍ Lékař, psychiatr

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Indikátory sociálního podniku.

Indikátory sociálního podniku. Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory

Více

Peer konzultant. ve vašem týmu. Jan Stuchlík Agáta Zajíčková

Peer konzultant. ve vašem týmu. Jan Stuchlík Agáta Zajíčková Peer konzultant ve vašem týmu Jan Stuchlík Agáta Zajíčková OneDrive Program kurzu I. Úvod II. Kdo je peer konzultant Přestávka VI. Kde a jak začít VII. Jak by měl být PK připravený Přestávka III. Historický

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ. Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s.

OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ. Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s. OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s. 10.12.2009 SEMINÁŘ K TÉMATU BYDLENÍ v rámci spolupráce komunitních služeb a PLB Termín: 4. 6. 2009, 9:00 12:00 Zúčastněné organizace: Baobab,

Více

Projektová dokumentace IROP 2014-2020

Projektová dokumentace IROP 2014-2020 Projektová dokumentace IROP 2014-2020 1. IROP základní představení 2. SPECIFICKÝ CÍL 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví 3. Vybraná opatření, jež mají být podpořena

Více

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost 2014-2020 Lukáš Hrabák 21. listopadu 2014 Současný stav přípravy OPZ Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu OPZ Evropské komisi (začátek formálního

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

ZAHRADA2000 o.s., Jeseník

ZAHRADA2000 o.s., Jeseník ZAHRADA2000 o.s., Jeseník Sociálně rehabilitační centrum www.zahrada2000.cz Sociálně rehabilitační centrum založeno 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných, především duševně nemocných lidí, právní

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová

Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Konference sociální psychiatrie, Karlovy Vary 4. - 6. 11. 2010 Název projektu : Rozvoj péče o osoby s duševním

Více

ZAHRADA2000 o.s., Jeseník. Komplexní model péče o osoby se zdravotním postižením

ZAHRADA2000 o.s., Jeseník. Komplexní model péče o osoby se zdravotním postižením ZAHRADA2000 o.s., Jeseník Komplexní model péče o osoby se zdravotním postižením 2014 Sociálně rehabilitační centrum založeno 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných, především duševně nemocných lidí,

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.: Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Reforma psychiatrické péče. MUDr. Dita Protopopová, Ph.D

Reforma psychiatrické péče. MUDr. Dita Protopopová, Ph.D Reforma psychiatrické péče MUDr. Dita Protopopová, Ph.D Význam reformy péče o duševně nemocné Dus evní choroby - v rozvinutých státech představují nejve ts í spolec ensko-ekonomickou za te ž (22,0 % ztrát

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá

Více

Zpracoval Mgr. Pavel Říčan, projektový manažer únor

Zpracoval Mgr. Pavel Říčan, projektový manažer únor Celkové zhodnocení statistických výstupů projektu Agentura podporovaného zaměstnávání - zavedení uceleného programu individuální podpory pro začlenění na trh práce v oblasti Havlíčkobrodska a Pelhřimovska

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika 1 O čem to je Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě?

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova 15. 5. 2014 DK Akord - Ostrava Pracovní skupina č. 1: I. Vymezení

Více

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více