1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země"

Transkript

1 1.6.8 Pohyby centrálním graitačním poli emě Předpoklady: 160 Pedagogická poznámka: Pokud necháte experimentoat s modelem studenty, i případě, že už program odellus znají, stráíte touto hodinou dě yučoací hodiny (samotný učitel dokáže oditeroat úkoly daleko rychleji). Přesto bych se za yužití samostatné práce studentů elmi přimloual, postupné iteroání je elmi blízké způsobu, kterým studenti uažují a přesto yžaduje (pokud má být efektiní) dobrou orientaci a logické uažoání. Důležité je i to, že se žákům líbí a předstauje zajímaou změnu. Jinak platí to co pro každou samostatnou práci na počítačích: má smysl se o ni pokoušet pouze případě, že jsou studenti schopni pracoat samostatně i normálně, na šech počítačích by mělo být to samé a je třeba kontroloat, co studenti dělají (například doplňoáním do souboru se zadáním). Pedagogická poznámka: odellus je možné stáhnout na stránkách Jde o půodem portugalský program, přeložený do češtiny se sadou fyzikálních modelů. Bohužel je e erzi,5, která je půodem ještě 16 bitoá a na Windows 7 se mohou yskytoat problémy. V takoém případě překopírujte celý adresář s modelem na lokální disk (model nelze oteírat ze sítě), úplném názu (četně cesty) by neměly být mezery, háčky a jiné problematické znaky. Existuje i noější erze programu odellus X stažitelná z oficiálních stránek, model ní bohužel nefunguje. atím jsem neměl čas se tím íce zabýat. Chceme prozkoumat pohyby družic a kosmických lodí okolí emě. Př. 1: ozmysli, zda pro popis pohybu družice okolo emě můžeme použít ronice odozené pro rhy. onice odozené pro rhy jsme ododili za základního předpokladu konstantní graitační síly (homogenního graitačního pole) tento předpoklad při pohybu družice okolo emě neplatí, mění se směr graitační síly a často i její elikost (pokud se mění zdálenost od středu emě) ronice pro rhy použít nemůžeme. Protože graitační síla mění během pohybu družice okolo emě minimálně sůj směr, nemůžeme na středoškolské úroni obecně popsat pohyb družice okolo emě pomocí pohyboých ronic použijeme modeloání pomocí počítače. Př. : V počítačoém modelu postupně měň elikost počáteční rychlosti sondy od 0 do m/s a sleduj, jak se mění oběžná dráha. Urči co nejpřesněji rychlost, při které sonda obíhá kolem emě po kruhoé dráze (kruhoou rychlost). Při jaké nejmenší rychlosti sonda obletí emi? Hodnoty pro každý uskutečněný pokus zapisuj do tabulky (postupně přidáej řádky). [m s doba oběhu [h nejmenší zdálenost 0 středu od emě [km nejětší zdálenost od středu emě [km [m s min 1

2 [m s nejmenší zdálenost nejětší zdálenost od 0 min středu od emě [km středu emě [km 0 pád na zem 1, pád na zem 1, pád na zem 1, , , , , , , , Odhad nejmenší rychlosti potřebné k oběhu emě je možné ještě zpřesňoat. Pedagogická poznámka: ozhodně nečekám, až šichni najdou nejmenší rychlost nutnou k oběhu emě. ozhodující je, aby se šichni dostali k přibližné hodnotě kruhoé rychlosti. Př. 3: Nakresli obrázek se emí a družicí obíhají okolo ní po kruhoé dráze. Nakresli do obrázku síly, které působí na družici. Odoď ztah pro ýpočet kruhoé rychlosti záislosti na zdálenosti družice od středu emě. Pokud se družice pohybuje po kruhu, pohybuje se ronoměrným otáčiým pohybem. Na družici působí jediná síla - graitační síla, směřuje přesně do středu tohoto kruhu (středu emě) a hraje tak roli dostředié síly: Fg = Fd. ms κ = m s κ = κ =

3 = κ, kde je je zdálenost sondy od středu emě a je její hmotnost. Pro každou zdálenost od středu emě existuje jedna hodnota yhoující kruhoé rychlosti, hodnoty kruhoé rychlosti se zmenšují se zdáleností od středu emě. Velmi často se zdálenost sondy od středu emě zapisuje pomocí poloměru emě a ýšky sondy nad jejím porchem h takto: = + h. Pro kruhoou rychlost tak získáme zorec: k = κ + h. Př. 4: Urči kruhoou rychlost pro následující oběžnice emě: a) sondu z našeho modelu (obíhá e zdálenosti km od středu emě), b) kosmickou stanici ISS (obíhá e zdálenosti 350 km nad porchem emě), c) ěsíc (obíhá e zdálenosti km od emě). 4 Výsledky bodech a) a b) oěř pomocí modelu. Hmotnost emě je 5,98 10 kg. Pro ěsíc urči dobu oběhu a poronej ýsledek se skutečností. a) kruhoá rychlost sond z našeho modelu (obíhá e zdálenosti km od středu emě) ,98 10 = κ = 6,67 10 = 4466 m/s b) kosmickou stanici ISS, která obíhá e zdálenosti 350 km nad porchem emě ,98 10 = κ = 6, m/s = 7700 m/s + h c) ěsíc, který obíhá e zdálenosti km od emě ,98 10 = κ = 6, m/s = 100 m/s ěsíc se pohybuje okolo emě ronoměrně 3 3 s π π π π t = = = = = = π κ κ κ κ t = = = = π π s, s 7, 5dne 11 4 κ 6, ,98 10 Výsledky ýpočtu odpoídají ýsledkům získaným modeloáním. Vypočtená oběžná doba měsíce 7,5 dne je dobrém souladu s udáanou oběžnou dobou 7 dní 7 hodin. Pedagogická poznámka: Poloměr emě není ueden záměrně. Žáci sedí u počítačů připojených na internet a mají možnost si jakýkoli údaj na internetu najít (občas je pro obě strany elmi poučné sledoat, jaké problémy s takoou prkotinou někteří příslušníci síťoé generace mají). Pedagogická poznámka: Na oěřoání bodu b) je zajímaé, že si žáci šimnou, že ýška e které obíhá stanice ISS je zhledem k poloměru emě elmi malá. 3

4 Nejznámější kruhoou rychlost pro družice emě získáme, když dosadíme nuloou ýšku nad porchem emě: = 6378 km (poloměr emě) ,98 10 k = κ = 6,67 10 = 7908m/s Tato hodnota kruhoé rychlosti se nazýá prní kosmická rychlost. π π Doba oběhu: T = = s = 5068s = 84, 4min k Př. 5: Najdi na internetu ýznam slo perigeum a apogeum. Nakresli do obrázku emě a sondy s eliptickou oběžnou drahou oba body. Perigeum místo na oběžné dráze, e kterém je oběžnice nejblíže k emi. Apogeum místo na oběžné dráze, e kterém je oběžnice nejdále od emě. perigeum apogeum Pedagogická poznámka: Studenti sice ještě nemají probrány Kepleroy zákony, ale situaci iděli během předchozí práce několikrát. Často sice nakreslí elipsu, ale emi kreslí do středu nebo oba body ani nemají elipse naproti. V záislosti na tom, jaký odkaz yhodí yhledáač jako prní se občas snaží kreslit obrázky s několika oběžnými drahami. Jiní pouze opíší definice. Př. 6: měň nastaení modelu tak, aby sonda startoala z porchu emě. ětšuj počítačoém modelu postupně rychlost sondy startující z porchu emě a sleduj, jak se mění její oběžná dráha okolo emě. Při jaké rychlosti se sonda k emi již nerátí? Na základě jakého zákona bychom mohli tuto rychlost určit? Hodnoty, které popisují každý z Tých pokusů yplň do následující tabulky. [km s doba oběhu [h perigeum [km apogeum [km [km s 0 min [km s 0 min 8 1, ,6 9, ,9 10 5, , , ,4 Sonda se pohybuje po čím dál protáhlejších elipsách. Při rychlostech ětších než 11 km/s je pohyb sondy elmi dlouhý a zdá se, že se k emi již nerátí. 4

5 Pedagogická poznámka: V předchozím příkladu je třeba lepší odhad, protože příliš elká rychlost znamená nekonečně dlouhou dobu pokusu. Je také zajímaé sledoat, kolik žáků začne rychlostí ětší než 7,9 km s. ychlost potřebnou k opuštění graitačního pole emě bychom mohli určit na základě zákona zachoání energie: kinetická energie sondy při startu se musí ronat potenciální energii sondy nekonečné zdálenosti od emě. Bohužel nejsme matematicky schopni tento problém yřešit, protože graitační síla, kterou musíme při zdaloání překonáat, se se zdáleností od středu emě postupně zmenšuje. Nejmenší rychlost, při které sonda opustí graitační pole emě, se nazýá parabolická rychlost (sonda se tomto případě pohybuje po parabole) a z kruhoé rychlosti ji můžeme ypočítat ze ztahu: Pro porch emě: p = k = κ = κ ,98 10 p = κ = 6,67 10 m s = 11190m s 11, km s Této hodnotě říkáme druhá kosmická rychlost. Vrátíme se k sondám, které emi obíhají, a kruhoé rychlosti. Se zdáleností kruhoá rychlost klesá mohla by existoat zdálenost, e které družice oběhne emi jednou za 4 hodin takoá družice bude stát nad jedním konkrétním místem na zemském porchu a proto se jí říká geostacionární. Př. 7: Najdi pomocí modelu zdálenost, e které musí kolem emě obíhat geostacionární družice (družice, které oběhnou emi jednou za 4 hodin, otáčejí se tak se emí a při sém pohybu stojí nad jedním místem jejího porchu. Otáčení emě je znázorněno šipkou. Hodnoty, které popisují každý z Tých pokusů yplň do následující tabulky. [km s [km 0 0 doba oběhu [h perigeum [km apogeum [km [km s min [km s 0 [km 0 doba oběhu [h perigeum [km apogeum [km 4, , , , , Geostacionární družice obíhají emi přibližně e zdálenosti km od středu emě. [km s min Pedagogická poznámka: Opět je zajímaé, kdo začne alespoň ýsledky z prního pokusu. Pokud je málo času, řekněte studentům, aby tabulce yplňoali pouze prní da sloupce, tím se iteroání značně urychlí, protože geostacionárnost družice je znát už z malé části oběhu. 5

6 Př. 8: Odoď zorec pro zdálenost, e které obíhají geostacionární družice. I geostacionární družice se pohybuje po kružnici graitační síla směřuje do středu a hraje tak roli dostředié síly. F = F g d ms κ = m s κ = κ = ychlost družice nemůže být liboolná, aby se sonda udržela nad stejným místem porchu emě, musí ji oběhnout jednou za den T = 1den = 86400s. s π π T = = = T Dosadíme: κ κ = T 3 T = κ = 3 T κ π = = T Dosazení: 3 T 5, = κ = 6, m = m = 450 km. Vzdálenost od emě: h = = km = 3587km ,98 10 ychlost oběhu: = κ = 6,67 10 m s = 3070m s Geostacionární družice létají e zdálenosti km nad porchem emě. Př. 9: Najdi na internetu oběžnou zdálenost geostacionárních družic a sronej údaj s předchozími ýsledky. Wikipedia: h = km. necelých km. Výpočet směru geostacionární družice: km (nad roníkem). Všechny ýsledky odpoídají námi určené hodnotě. Př. 10: Najdi na internetu ýznam a hodnotu 3. kosmické rychlosti. 3. kosmická rychlost rychlost potřebná k opuštění graitačního pole Slunce záleží na zdálenosti od Slunce. Pro emi se udáají dě hodnoty: 16,7 km s pro tělesa startující z porchu emě, 13,8km s pro tělesa startující z yčkáací dráhy okolo emě. 6

7 Př. 11: Najdi na internetu, co znamená, že se při yslání kosmické sondy yužilo graitačního praku. Nakresli obrázek se Slunce a celé oběžné dráhy Jupitera s yznačeným směrem oběhu kolem Slunce. Do obrázku dokresli dráhu kosmické sondy, která yužije graitačního praku Jupitera k cestě mimo Sluneční soustau. Graitační prak: Sonda při pohybu okolí planety yužije její graitační síly, ke zýšení sé rychlosti. Při oběhu okolo stojící emě se rychlost sondy na konkrétním místě oběžné dráhy nemění, při pohybu okolí pohybující se planety, planeta strháá sondu e směru sého pohybu zyšuje její rychlost. Sonda musí letět tak, aby blízkosti Jupitera směřoala podobným směrem, kterým Jupiter letí okolo Slunce. Přitažliost Jupitera nedokáže sondu zachytit na oběžnou dráhu okolo planety, ale zětší její rychlost zhledem ke Slunci (a tím i rychlost, kterou směřuje mimo Sluneční soustau). Shrnutí: Pohyb centrální graitační poli nemůžeme popisoat pomocí zorců odozených pro rhy (mění se směr i elikost graitační síly). Obíhající tělesa se pohybují po kružnicích nebo elipsách. 7

1. 1 V Z N I K A V Ý V O J A T O M O V É T E O R I E

1. 1 V Z N I K A V Ý V O J A T O M O V É T E O R I E 1. Atomová fyzika 9 1. 1 V Z N I K A V Ý V O J A T O M O V É T E O R I E V této kapitole se dozvíte: které experimentální skutečnosti si vynutily vznik atomové teorie; o historii vývoje modelů atomů. Budete

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

1.2.11 Tření a valivý odpor I

1.2.11 Tření a valivý odpor I 1..11 Tření a valivý odpor I Předpoklady: 11 Př. 1: Do krabičky od sirek ležící na vodorovném stole strčíme malou silou. Krabička zůstane stát. Vysvětli. Mezi stolem a krabičkou působí tření, které se

Více

DOBRÁ ŠKOLA 21. STOLETÍ sborník k setkání zástupců škol, neziskových organizací a odborníků v oblasti vzdělávání. Babice, 2. 12.

DOBRÁ ŠKOLA 21. STOLETÍ sborník k setkání zástupců škol, neziskových organizací a odborníků v oblasti vzdělávání. Babice, 2. 12. DOBRÁ ŠKOLA 21. STOLETÍ sborník k setkání zástupců škol, neziskoých organizací a odborníků oblasti zděláání Babice, 2. 12. 2011 Varianty (kol.) 21. století. sborník k setkání zástupců škol, neziskoých

Více

Meteorologická laboratoř

Meteorologická laboratoř AHOL Střední odborná škola, s.r.o. Meteorologická laboratoř Mgr. Hana Grygárková Obsah 1. Měření srážek...8 1.1. Metodický pokyn...8 1.2. Realizace úlohy...9 1.2.1. Teoretický základ úlohy...9 1.2.2. Pomůcky...10

Více

Úlohy pro 56. ročník fyzikální olympiády, kategorie E, F

Úlohy pro 56. ročník fyzikální olympiády, kategorie E, F Úlohy pro 56. ročník fyzikální olympiády, kategorie E, F Z následujících úloh vyřešte ty, které vám doporučí váš vyučující fyziky. To samozřejmě neznamená, že se nemůžete pustit do řešení všech úloh. V

Více

Čas ČAS. Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků hodin, minut a dokonce i sekund. Nyní už měříme čas opravdu přesně.

Čas ČAS. Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků hodin, minut a dokonce i sekund. Nyní už měříme čas opravdu přesně. EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Čas Od nepaměti se lidé snažili změřit a zaznamenat běh času. Zprvu šlo hlavně o počítání dnů, měsíců a ročních období. Začaly tak vznikat první kalendáře.

Více

0.6 - Jak se učit Předpoklady: Neexistuje žádný způsob, jak se naučit matematiku (i cokoliv jiného) zadarmo

0.6 - Jak se učit Předpoklady: Neexistuje žádný způsob, jak se naučit matematiku (i cokoliv jiného) zadarmo 0.6 - Jak se učit Předpoklady: Nechci tady stanovovat nějaký závazný a jistý postup jak se něco naučit. Nic takového asi neexistuje, stejně jako se liší lidé, liší se i jejich postupy. Přesto mají tyto

Více

Klimatické změny a jejich dopady na život lidí

Klimatické změny a jejich dopady na život lidí Klimatické změny a jejich dopady na život lidí Studijní opora k akci v rámci projektu CZ.1.07/1.3.05/03.0030 Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede Celkový počet stran: 40 Autor:

Více

Stavba tratí na soutěžích v bezmotorovém létání

Stavba tratí na soutěžích v bezmotorovém létání AEROKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Plachtařská komise Stavba tratí na soutěžích v bezmotorovém létání Účinnost od 1.1.2008 Zpracoval Jiří Štěpánek Schváleno Plachtařskou komisí AeČR dne 9.2.2008 Stavění tratí na

Více

pouhým odpadním materiálem, který

pouhým odpadním materiálem, který astronomie Vznik planet jsme dlouho považovali za zákonité děje s předem daným výsledkem. Nyní se ukazuje, že je to překvapivě chaotický proces. Ačkoli jsou planety v kosmickém měřítku pouhým odpadním

Více

1 12 čísel z kosmu (Ludvík Tuček)

1 12 čísel z kosmu (Ludvík Tuček) 1 12 čísel z kosmu (Ludvík Tuček) Strana 1 (z 137) 2 12 čísel z kosmu (Ludvík Tuček) Autor knihy - Ludvík TUČEK, výtvarník, * 29. května 1942 v Kolíně. V roce 1977 byla v USA zachycena mimozemská zpráva

Více

Příručka pro federované systémy

Příručka pro federované systémy IBM DB2 Information Integrator Příručka pro federoané systémy Verze 8.2 SC09-3716-01 IBM DB2 Information Integrator Příručka pro federoané systémy Verze 8.2 SC09-3716-01 Než použijete tyto informace a

Více

koncentraci jsme získali roztok o koncentraci 18 %. Urči koncentraci neznámého roztoku.

koncentraci jsme získali roztok o koncentraci 18 %. Urči koncentraci neznámého roztoku. 2.2.2 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice III Předpoklady: 22 Pedagogická poznámka: Příklady na míchání směsí jsou do dvou hodin rozděleny schválně. Snažím se tak zvýšit šanci, že si hlavní myšlenku

Více

1 Nástroje používané v mikroekonomii

1 Nástroje používané v mikroekonomii 1 Nástroje používané v mikroekonomii 1.1 Předmět zkoumání Ekonomie se podle tradiční definice zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby.

Více

Fyzikální korespondenční seminář XXVII. ročník 2013/14

Fyzikální korespondenční seminář XXVII. ročník 2013/14 Aleš Flandera a kolektiv Fyzikální korespondenční seminář XXVII. ročník 2013/14 Copyright Aleš Flandera, 2014 Copyright MATFYZPRESS, vydavatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze,

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Obnovitelné zdroje energie Ing. Jaroslav Chlubný Ing. Jaroslav Lednický Ing. Radek Sedlačík Mgr. Lenka Slezáčková V rámci projektu Energetická efektivita v

Více

Úlohy z matematiky a přírodovědy pro 4. ročník

Úlohy z matematiky a přírodovědy pro 4. ročník TIMSS 2011 Úlohy z matematiky a přírodovědy pro 4. ročník TIMSS 2011 Úlohy z matematiky a přírodovědy pro 4. ročník Svatava Janoušková Vladislav Tomášek a kol. Praha 2013 ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Tato publikace

Více

Očekávaný výstup. Znalost vlastností zemského tělesa. Druh učebního materiálu. Pracovní list

Očekávaný výstup. Znalost vlastností zemského tělesa. Druh učebního materiálu. Pracovní list Škola ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Autor Mgr. Jan Šrámek Číslo VY_52_INOVACE_Ze6_01 Název Tvar, rozměry a pohyby Země Téma hodiny Země jako vesmírné těleso Předmět Zeměpis Ročník/y/

Více

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Měření zpoždění mezi signály EEG Ondřej Drbal Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Roman katedra Teorie obvodů rok obhajoby 24 Čmejla, CSc. Zadání diplomové

Více

Učební text pro Dívčí katolické střední školy Matematika Josef Civín

Učební text pro Dívčí katolické střední školy Matematika Josef Civín Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Evropský Investujeme sociální do vaší fond budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Učební text pro Dívčí katolické

Více

Otázky pro 1. stupeň ZŠ základy bezpečného a ohleduplného chování / chodec a cyklista

Otázky pro 1. stupeň ZŠ základy bezpečného a ohleduplného chování / chodec a cyklista Příloha 6 Návrh testových otázek pro jednotlivé ročníky Otázky pro 1. stupeň ZŠ základy bezpečného a ohleduplného chování / chodec a cyklista Uváděné úlohy a testové otázky odpovídají výstupům jednotlivých

Více

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar Diplomová práce 2008 SOUHRN Tato práce se věnuje balistické odolnosti osobního automobilu. Tato problematika

Více

Klimatické změny: fakta bez mýtů. Ladislav Metelka Radim Tolasz

Klimatické změny: fakta bez mýtů. Ladislav Metelka Radim Tolasz Klimatické změny: fakta bez mýtů Ladislav Metelka Radim Tolasz Klimatické změny: fakta bez mýtů Ladislav Metelka Radim Tolasz Klimatické změny: fakta bez mýtů Tato kniha byla vydána díky laskavé podpoře

Více

- mikrokontrolér pro začátečníky a snadné použití

- mikrokontrolér pro začátečníky a snadné použití - mikrokontrolér pro začátečníky a snadné použití Následující text byl poprvé zveřejněn v modelářském časopisu Praktická Elektronika Amatérské Radio (www.aradio.cz) v roce 2012 jako seriál článků. Seriál,

Více

1) Pyramida jako hyperkomunikační zařízení

1) Pyramida jako hyperkomunikační zařízení PROJEKT GILGAMEŠ V Rusku se již delší dobu cosi děje. Konečně zcela nepokrytým způsobem o tom hovoří ve svém rozhovoru v rámci Projektu Camelot i Valery Uvarov, který úzce spolupracuje s ruským armádním

Více

PŘÍRUČKA JAK SE UČIT NA STŘEDNÍ ŠKOLE

PŘÍRUČKA JAK SE UČIT NA STŘEDNÍ ŠKOLE Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České Republiky. PŘÍRUČKA JAK SE UČIT NA STŘEDNÍ ŠKOLE PRO VŠECHNY ŽÁKY, KTEŘÍ CHTĚJÍ VĚDĚT, JAK SE EFEKTIVNĚ UČIT NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO

Více

TEORIE BOUŘEK Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada

TEORIE BOUŘEK Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada Stručné základy TEORIE BOUŘEK Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 BOUŘKA... 3 1.1 DEFINICE BOUŘKY... 3 1.2 DĚLENÍ BOUŘEK... 3 2 BOUŘKOVÉ OBLAKY... 4 2.1 VNĚJŠÍ PODMÍNKY VZNIKU OBLAKŮ...

Více

Sbírka řešených příkladů do semináře fyziky 2

Sbírka řešených příkladů do semináře fyziky 2 Svět práce v každodenním životě Sbírka řešených příkladů do semináře fyziky G Gymnázium Hranice Svět práce v každodenním životě Mechanické kmitání a vlnění Kinematika G Gymnázium Hranice. Hmotný bod koná

Více

Světová škola ve světě i doma Průvodce projektem

Světová škola ve světě i doma Průvodce projektem Průvodce projektem Světová škola ve světě i doma Průvodce projektem Člověk v tísni, o. p. s., Praha 2012 Všechna práva vyhrazena. Editoři: Petra Skalická, Eva Vernerová Spolupracovali: Martina Benedikovičová,

Více