Vykazování dle IAS/IFRS a bankrotní modely

Transkript

1 Vykazování dle IAS/IFRS a ní modely Dana Kubíčková 1 Abstrakt Mezinárodní standardy finančního výkaznictví přinášejí do výpovědi o finanční situaci a finanční výkonnosti firem ve finančních výkazech, které se pak promítají i do hodnot ukazatelů finanční analýzy a do hodnot ních a bonitních modelů. Analýza vlivu IAS/IFRS na hodnotu Altmanova modelu Z-score a jeho strukturní prvky byla provedena na základě dvou souborů účetních výkazů vybraného souboru firem. Výsledky této analýzy jsou obsahem tohoto příspěvku. Klíčová slova Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, finanční situace, ukazatele, ní model, 1. Úvod a vymezení problému Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou shrnutím osvědčených účetních postupů a zkušeností účetní profese a požadavků uživatelů na rozsah a kvalitu zveřejňovaných informací. Jsou postupně vytvářeny od 70. let minulého století a jejich účelem je především zvýšit srovnatelnost, vypovídací schopnost a využitelnost vykazovaných informací, které mají vypovídat o finanční pozici a výkonnosti různých podniků působících v různých národních podmínkách. Srovnatelnost údajů obsažených v účetních výkazech (rozvaha, výsledovka, výkaz změn ve vlastním kapitálu a výkaz o peněžních tocích) má význam nejen pro investory a banky, ale i pro management a finanční řízení podniků, na tyto ukazatele jsou vázány i metody řízení rizik a regulační ukazatele finančních institucí. Pro finanční řízení na úrovni podniků má význam především zajištění srovnatelnosti údajů obsažených v účetních výkazech. Vývoj ekonomického prostředí, objektivní projevy procesu globalizace nutí i malé a střední podniky k tomu, aby ve svém vlastním zájmu začaly věnovat této oblasti pozornost a poskytovaly informace využitelné, přehledné, srovnatelné a spolehlivé. A i když současné předpisy dosud nestanovují pro MSP povinnost sestavovat účetní závěrku v souladu s IFRS, podniky ji sestavují vedle účetní závěrky podle ČÚS. Důvodem je přístup zahraničních společností, které samy používají IFRS, umějí s nimi pracovat, rozumí informacím, které poskytují, které jsou srovnatelné a spolehlivé. Lze předpokládat, že finanční výkazy budou stále významnější a samozřejmou podmínkou pro navázání a udržení obchodních vztahů, především se zahraničními společnostmi, že budou představovat jistou konkurenční výhodu. Ve srovnání s českými účetními standardy přináší vykazování majetku a závazků podle mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS) podstatné v klasifikaci, obsahu i oceňování jednotlivých zobrazovaných prvků, které prostupuje v různých rovinách téměř 1 Ing. Dana Kubíčková, CSc., Vysoká škola finanční a správní, Praha, Praha 10, Estonská 500, dana.kubickova@centrum.cz

2 všechny položky účetních výkazů. Účetní výkazy sestavené podle IFRS poskytují podstatně jinou soustavu dat, podávající odlišný obraz o majetkové a finanční situaci daného podniku. To má vliv i na odvozené využití účetních dat, mj. pro hodnocení finanční stability a výkonnosti firem s využitím metod finanční analýzy. Výsledky finanční analýzy využívají firmy samotné ve finančním řízení, mj. i k hodnocení obchodních partnerů, kdy právě prostřednictvím metod finanční analýzy posuzují rizikovost a perspektivnost spolupráce s nimi. Finanční analýza je také nástrojem jímž hodnotí rizikovost své investice do podniků investoři. Na základě ukazatelů odvozených z účetních dat jsou však také konstruovány modely hodnotící rizikovost jednotlivých dlužníků při rozhodování o poskytnutí úvěrů firmám a dále pak pro řízení rizik finančních institucí, na které pak navazují i regulační ukazatele těchto institucí. Analýzu účetních dat využívají též instituce spravující prostředky fondů EU a hodnotí jejich prostřednictvím nejen důvěryhodnost kandidáta, ale následně i úspěšnost projektu, dále i regionální orgány především pro posouzení efektivnosti poskytovaných prostředků v rámci své působnosti. Finanční analýza má poměrně široké využití pro svou schopnost obsáhnout poměrně široce finanční situaci firmy: umožňuje analyzovat a sledovat vývoj základních stránek finanční stability (výkonnosti, likvidity, zadluženosti), hodnotit a predikovat vývoj finanční situace, kvantifikace jednotlivých charakteristik umožňuje je konfrontovat s doporučenými či oborovými hodnotami, sledovat vzájemné vztahy mezi nimi, srovnávat se stavem ve vybraných podnicích, identifikovat problémové oblasti a stanovovat cíle i opatření ke zlepšení situace. Základním zdrojem dat pro finanční analýzu a hodnocení finanční situace jsou účetní výkazy. Jestliže účetní výkazy sestavené podle IAS/IFRS poskytují jinou soustavu dat a jinou výpověď o finanční situaci účetní jednotky a s tím i závěry a hodnocení finanční situace prováděné na základě metod finanční analýzy jsou jiné než na základě výkazů sestavených dle české účetní legislativy. O tom svědčí výsledky výzkumu realizovaného v rámci projektu Užití IAS/IFRS v malých a středních podnicích a vliv na měření jejich výkonnosti, registrovaného u Grantové agentury České republiky pod evidenčním číslem č. j. 402/09/0225, který je řešen na Ústavu financí a účetnictví na FAME UTB Zlín a na němž se v této části podílí sekce účetnictví a auditu katedry podnikové ekonomiky VŠFS, o.p.s. Praha. Tyto výsledky byly publikovány např. v příspěvku Hodnocení finanční situace MSP v podmínkách mezinárodních standardů účetního výkaznictví" na mezinárodní vědecké konferenci "Finanční řízení podniků a finančních institucí", Ostrava, VŠB-TU 10. a ISBN Výsledky toho výzkumu ukázaly, že vykazování dle IAS/IFRS skutečně změnu v obraze finanční situace přináší, že dochází ke změnám jak v pozitivním i negativním směru, a to jak v oblasti dílčích poměrových ukazatelů, tak i v komplexním hodnocení ním modelem Z-score, kde u 20 procent firem přinesly výrazné zhoršení výsledného hodnocení. Výzkum pokračuje i nadále v současné době je analyzována výpověď o finanční situaci v podobě ukazatelů finanční analýzy na bázi účetních výkazů podle dvou účetních systémů za soubor celkem šestnácti firem (soubor se rozšířil ve srovnání s minulou etapou, o níž bylo referováno v minulém příspěvku, o dalších deset společností). Zjištěné rozdíly v jednotlivých dílčích ukazatelích vpodstatě potvrzují závěry z první etapy, resp. zdůrazňují, že mohou být kvantitativně mnohem podstatnější než ukázal první soubor (veškeré údaje budou

3 publikovány v souhrnném výstupu z již zmíněného projektu GAČR č. j. 402/09/0225, Užití IAS/IFRS v malých a středních podnicích a vliv na měření jejich výkonnosti ). Změny v hodnotách dílčích ukazatelů i komplexního ukazatele jsou souhrnným výsledkem změn v mnoha parametrech, které se v datech účetních výkazů dle IAS/IFRS promítají. Určit příčiny změn jednotlivých ukazatelů a určit jejich vztah k reálnému stavu a výkonnosti firmy je proto dalším důležitým krokem v porozumění nové výpovědi o finanční situaci v podmínkách IAS/IFRS. Ve změnách hodnot finančních ukazatelů i ního modelu se odrážejí jednak konkrétní podmínky činnosti podniku (obor činnosti, způsob financování) a s tím spojenou i jinou strukturu dopadů jiných metod zobrazování v účetních výkazech. Identifikovat tyto vlivy může být důležitou podmínkou. Intenzita vlivu těchto faktorů může být různě strukturovaná a identifikovat jednotlivé z nich je obtížné. Proto jsme v dalším zkoumání zvolili analýzu podle strukturních prvků modelu Z-score. Výsledky této analýzy jsou obsahem tohoto příspěvku. 2. Použitá metoda Altmanův model má za cíl v souhrnné veličině postihnout finanční situaci analyzované firmy. Zahrnuje ukazatele postihující ty stránky, které representují vnitřní i vnější podmínky činnosti podniku, v nichž se nejvíce odrážejí příznaky možných problémů. Jde o vybrané poměrové ukazatele: - x 1 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva, - x 2 = Zadržené výdělky / Celková aktiva, - x 3 = EBIT / Celková aktiva, - x 4 = Vlastní kapitál / Cizí kapitál, - x 5 = Tržby / Celková aktiva. Jejich významnost pro výpověď o finanční situaci je podtržena vahami těchto ukazatelů a výsledný vztah pro stanovení souhrnné veličiny je tento: Z o = 0,717*x 1 + 0,847* x 2 + 3,107*x 3 + 0,420*x 4 + 0,998*x 5 Interpretace zjištěných výsledných hodnot vychází z této škály hodnocení: hodnoty vyšší než 2,7 - podnik není ohrožen em hodnoty v intervalu 2,7 1,2 - další vývoj nelze přesněji stanovit ( šedá zóna ), hodnoty nižší než 1,2 - podnik je v horizontu 2-3 let ohrožen vážnými finančními problémy Pro nedostupnost ukazatele pohledávky po lhůtě splatnosti nebylo tedy možné využít varianty Altmanova Z-score pro české podniky Z tohoto vztahu jsme vycházeli při výpočtu souhrnných hodnot Z-score na základě dat dvou souborů účetních výkazů, sestavených za identickou účetní jednotku a účetní období, jednou dle českých účetních standardů a podruhé dle mezinárodních účetních standardů. Rozdíly mezi oběma hodnotami dílčích ukazatelů (včetně vah) je porovnáván absolutní a relativní (procentní) veličinou, kdy výchozí hodnotou je hodnota ukazatele vycházející z účetních výkazů dle českých účetních standardů. Analýza byla prováděna na souboru patnácti

4 podniků, u nichž byly za identické období k dispozici dva soubory účetních výkazů jeden sestavený dle českých účetních standardů, druhý dle mezinárodních standardů finančního výkaznictví. 3. Dosažené výsledky Výsledky provedené analýzy jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2. V tabulce č. 1 je porovnán dopad použití IAS/IFRS na celkové hodnocení finanční situace firem. Č Společnost Hodnota Z-score Výsledné hodnocení ČÚS IFRS Rozdíl v % ČÚS IFRS Změna ČÚS 1. Řízení letového provozu, s. p. 4,710 4,464-0,246-5,22 2 Spolana, a. s. 1,185 1,117-0,068-5,74 Šedá zóna Šedá zóna 3 Škodaauto CZ, 2,949 2,600-0,349-11,83 Šedá zóna Zhoršení a.s. 4 Česká námořní plavba, a. s. -0,955-0, , ,81 Ohrožení em Ohrožení em 5 Léčebné Lázně 2,503 2,775 +0, ,87 Šedá zóna Zlepšení Jáchymov, a.s. 6 České vinařské závody, a. s. 2,221 2,450 +0, ,31 Šedá zóna Šedá zóna 7 T-mobil CZ ,074 3, ,202 +6,57 8 T-mobil CZ, a. s ,010 3,284 +0,274 +9,10 9 T-mobil CZ, a. s ,434 3,177-0,257-7,48 10 Strojní zařízení, 2,863 2,655-0,208-7,26 Šedá zóna Zhoršení a. s. 11 Vodárna, a. s. 1,264 1,225-0,039-3,09 Šedá zóna Šedá zóna 12 Motor, a. s. 2,010 1,945-0,065-3,23 Šedá zóna Šedá zóna 13 OHL ŽS, a. s. 2,1152 2, , ,58 Šedá zóna Šedá zóna 14 Stroje, s. r. o. 16,590 16,230-0,360-2,17 15 ŽPSV UO, a. s. 2,237 2,474-0,237-10,59 Šedá zóna Šedá zóna 16 ČSA, a. s. 2,14 1,36-0,78-36,45 Šedá zóna Ohrožení Zhoršení em Tabulka č. 1 Výsledné hodnocení firem na základě hodnoty Altmanova modelu Z porovnání výsledného zařazení do škály pro souhrnné hodnocení finanční situace je patrné, že u celkem 12 firem ze 16 analyzovaných nepřineslo použití IAS/IFRS žádnou změnu, i když se hodnoty ukazatele měnily. U 7 firem z těchto 12 došlo ke snížení hodnoty Z-

5 score, u 5 naopak ke zvýšení. U třech firem přineslo použití IAS/IFRS zhoršení souhrnného hodnocení jejich finanční situace. A pouze u jedné z analyzovaných 16 firem přineslo použití IAS/IFRS zlepšené hodnocení její finanční situace. Tyto výsledky již opravňují zobecnit, že použití IAS/IFRS povede spíše k horšímu obrazu finanční situace. Přechod z ČÚS na IAS Hodnota Z-score Souhrnné hodnocení na základě škály přinesl Zlepšení Zhoršení Zlepšení Zhoršení Celkem Tabulka č. 2 Vliv IAS/IFRS na hodnoty Z-score a celkové hodnocení finanční situace firem ve zkoumaném souboru V následujících částech tabulky č. 3 jsou uvedena srovnání hodnot dílčích ukazatelů, z nichž se Altmanův model skládá, s cílem identifikovat u nich objem a směr způsobené použitím IAS/IFRS a identifikovat jak extrémní rozdíly v rámci pěti komponent modelu i mezi jednotlivými firmami. Dílčí Řízení letového provozu, s. p. Spolana, a.s. Škodaauto.cz a.s. ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1 0,083 0,077-0,006-7,23-0,494-0,521-0,026-5,26 0,032 0,001-0,031-96,87 x 2 0,512 0,512 0,000 0,00 0,030 0,000-0, ,00 0,168 0,248 0,080 47,61 x 3 0,373 0, ,00 0,160 0,158-0,002-1,27 0,262 0,194-0,068-25,95 x 4 3,165 2,925-0,240-7,58 0,153 0,140-0,013-9,23 0,354 0,421 0,067 18,92 x 5 0,578 0,578 0,000 0,00 1,337 1,340 0,003 2,133 1,736-0,397 0,22-18,61 Z-skore 4,710 4,464-0,246-5,22 1,185 1,117-0,068-5,74 2,949 2,600-0,349-11,83 Tabulka č. 3 Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS Dílčí Česká námořní plavba, a.s. Léčebné lázně Jáchymov a.s. České vinařské závody, a.s. ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1 0,293 0,276-0,017-5,80-0,011-0,013-0,002-18,18 0,740 0,750 0,010 1,35 x 2-2,174-1,979 0,195 8,97 0,242 0,343 0,101 41,74-0,131-0,095 0,036 27,48 x 3 0,273 0,259-0,014-5,13 0,178 0,193 0,015 8,23 0,567 0,752 0,185 32,63 x 4 0,565 0,558-0,007-1,24 1,550 1,757 0,207 13,35 0,473 0,496 0,023 4,86 x 5 0,087 0,082-0,005-5,74 0,544 0,495-0,049-9,00 0,572 0,547-0,025-4,37 Z-skore -0,955-0,804 0,151-15,81 2,503 2,775 0,272 10,87 2,221 2,450 0,229 10,31 Tabulka č. 3 Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS pokr.1 Ukazatel x i T-mobil CZ, 2004 T-mobil CZ, 2005 T-mobil CZ, 2006 ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1 0,014 0,224 0, ,00 0,033 0,216 0, ,54 0,123 0,080-0,043-34,96 x 2 0,323 0,593 0,270 83,91 0,370 0,612 0,242 65,41 0,470 0,462-0,008-1,70 x 3 0,766 0,631-0,135-17,62 0,578 0,597 0,019 3,29 0,702 0,665-0,037-5,27 x 4 1,030 0,979-0,051-4,95 1,279 1,095-0,179-13,99 1,276 1,088-0,188-14,73 x 5 0,942 0,853-0,089 9,45 0,750 0,763 0,013 1,733 0,863 0,882 0,019 2,20 Z-skore 3,074 3,276 0,302 9,82 3,010 3,284 0,274 9,10 3,434 3,177-0,257-7,48 Tabulka č. 3 Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS pokr.2

6 Dílčí Strojní zařízení, a.s. Vodárna, a.s. MOTOR, a.s. ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1 0,238 0,180-0,058-24,37 0,013 0,010-0,003 23,08 0,215 0,182-0,033-15,35 x 2 0,118 0,125 0,007 5,93 0,115 0,143 0,028 19,58-0,012 0,061 0, ,33 x 3 0,360 0,355-0,005 1,39 0,238 0,242 0,004 1,68 0,069-0,044-0, ,77 x 4 0,920 0,868-0,052-5,65 0,655 0,588-0,067 10,23 0,381 0,492 0,111 29,13 x 5 1,226 1,127-0,001-0,08 0,243 0,243-0,000 0,00 1,356 1,253-0,103 7,60 Z-skore 2,863 2,655-0,208-7,26 1,264 1,225-0,039 3,09 2,010 1,945-0,065 3,23 Tabulka č. 3 Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS pokr.3 Dílčí OHL ŽS, a.s. Stroje, s.r.o ŽPSV UO,a.s. ukazatel ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1 0,368 0,459 0,091 24,73 0,82 0,82 0,00 0,00 0,167 0,141-0,026-15,57 x 2 0,065 0,085 0,020 30,77 1,23 1,23 0,00 0,00 0,237 0,179-0,058-24,47 x 3 0,135 0,117-0,018-13,33 13,46 13,12-0,34-2,53 0,111 0,099-0,012-10,81 x 4 0,099 0,112 0,013 13,13 0,72 0,71-0,01-1,39 1,023 1,506 0,483 47,21 x 5 1,448 1,820 0,372 25,69 0,36 0,35-0,01-2,78 0,699 0,548-0,150-21,46 Z-skore 2,115 2,593 0,478 22,60 16,59 16,23-0,36-2,17 2,237 2,474 0,237 10,59 Tabulka č. 3 Srovnání dílčích ukazatelů Z-Score zjištěných na základě ČÚS a IAS/IFRS pokr.4 Ukazatel x i CSA, a.s. ČÚS IFRS Rozdíl %ČÚS x 1-0,23-0,12 +0,11 +47,83 x 2-0,11 0,12 +0, ,09 x 3 0,06 0,03-0,03-50,00 x 4 0,06 0,19 +0, ,67 x 5 2,36 1,14-1,22-51,69 Z-skore 2,14 1,36-0,78-36,45 Tabulka č. 3 pokr.5 Z těchto dílčích údajů je patrné, že v hodnotách jednotlivých dílčích ukazatelů (x 1 x 5 ) Altmanova modelu pod vlivem vykazování dle IAS/IFRS ve srovnání s hodnotami podle ČÚS nabývají a) hodnot záporných i kladných. b) velikost této odchylky se liší jak u jednotlivých dílčích ukazatelů, c) velikost odchylky je u jednoho dílčího ukazatele dosahována různá u jednotlivých analyzovaných firem d) rozdíly jsou v obou směrech (u dílčích ukazatelů i u ukazatelů v jednotlivých firmách) zanedbatelné, ale i velmi významné (často představující i několikanásobnou změnu původní hodnoty dle ČÚS). Tato zjištění znázorňuje přehledněji.následující graf č. 1:

7 Graf č.1 Rozdíly v hodnotách dílčích ukazatelů Z-score (x 1 x 5 ) a celkové hodnoty (Zscore) - v procentech hodnoty dle ČÚS Ze srovnání v tabulce i v grafu je možné odvodit několik poznatků: a) nejvyšších odchylek, a to především kladných, bylo dosaženo v ukazateli x 2, tj. poměr Zadržené výdělky a Celková aktiva, a x 1, tj. podíl Čistý pracovní kapitál na celkových aktivech, b) druhá významná kladná odchylka byla dosažena v ukazateli x 4, tj. podílu Vlastní kapitál/cizí kapitál, u tohoto ukazatele však bylo dosahováno ve stejné četnosti, i když v menším objemu, odchylek záporných, c) relativně nejnižších odchylek, kladných i záporných, bylo dosaženo v ukazateli x 3, tj. rentability celkových aktiv (EBIT/celková aktiva) a v ukazateli x 5, tj. obratovost celkových aktiv (Tržby/celková aktiva), d) u většiny srovnávaný dílčích ukazatelů dochází jak ke kladným, tak k záporným hodnotám, i když lze konstatovat převahu pozitivních posunů. 3. Závěry Provedená analýza potvrdila, že jiný způsob vykazování, dle IAS/IFRS, povede ke změnám ve výpovědi o finanční situaci firem, a to jak v dílčích ukazatelích, tak v souhrnném modelu. Ve struktuře ního modelu byly nejvíce ovlivněny především ukazatel podílu Zadržených výdělků (nerozděleného zisku) na vlastním kapitálu a ukazatel podílu vlastního kapitálu na cizím (ukazatel samofinancování). V prvním případě lze příčinu vidět v jiném způsobu pojetí a vykazování položky Zadržené výdělky, ve druhém případě se projevila vliv odlišného pojetí a vykazování obou porovnávaných položek, tj. položky Cizí kapitál i položky Vlastní kapitál jako výsledek jiného pojetí nákladů a výnosů, oceňování aktiv a závazků a dalších. Lze předpokládat, že intenzita vlivu těchto odlišných postupů je spojeno i s oborem činnosti jednotlivých účetních jednotek, ale i např. s právní formou a dalšími skutečnostmi, které při této analýze nebyly zkoumány.

8 Literatura [1] CALTOVÁ M., Finanční analýza podniku /Financial analysis of company. Diplomová práce. 100 s. Praha, VŠFS 2008 [2] DVOŘÁKOVÁ D., Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. Brno : Computer Press, 2008 [3] KUBÍČKOVÁ, D., KOTĚŠOVCOVÁ, J., Finanční analýza. Praha : Eupress, 2006 [4] KUBÍČKOVÁ, D., "Hodnocení finanční situace MSP v podmínkách mezinárodních standardů účetního výkaznictví" In: Sborník mezinárodní vědecké konference "Finanční řízení podniků a finančních institucí", 10. a Ostrava, VŠB-TU 2009 [5] SEVEROVÁ J., Mezinárodní účetní standardy a jejich odraz v hodnotách ukazatelů finanční analýzy / IFRS and their reflection in indexes of financial analysis. Diplomová práce. 121 s. Praha, VŠFS Summary Financial Statements according to the International Financial Reporting Standards give the other dates, which bring ganges into the assesment of the financial situation and financial efficiency of the enterprises in comparison with these based on the Financial Statements according to Czech Accounting Standards. The comparison of the two picture, given by the two different value of the Altman models, through the partly indicators ways can bring interesting conclusions concerning the financial situation and efficiency of the enterprises as well as the Accountign Standards. How the ratios change, at what measure and direction, it is the question, on which is concentrated this article. Key words International financial reporting standards, financial situation, assesment of the financial performance, indicators, bankrupcy model