Účtování krátkodobých a realizovatelných majetkových cenných papírů komparace české úpravy s IFRS/IAS

Transkript

1 Účtování krátkodobých a realizovatelných majetkových cenných papírů komparace české úpravy s IFRS/IAS Jiří Strouhal 1 Abstrakt Příspěvek srovnává účetní vykazování majetkových cenných papírů přeceňovaných na reálnou hodnotu z pohledu platné účetní legislativy v ČR. Cílem textu je naznačit dopady účtování realizovatelných akcií (akcie určené k prodeji) a akcií určených k obchodování podle Českých účetních standardů a podle IFRS/IAS. Závěrem lze říci, že i přes odlišnou metodiku účtování, je dopad vykazování akcií na rozvahu totožný. Klíčová slova akcie, účtování, oceňování, IFRS/IAS, ČÚS 1 Úvod Podle českých předpisů přeceňujeme na reálnou hodnotu následující typy akcií: akcie, které účetní jednotka nabyla za účelem dlouhodobého držení, které však představují nižší než 20 % podíl na vlastním kapitálu emitenta, a akcie, které účetní jednotka nabyla za účelem obchodování. Oceňovací rozdíly vzniklé v důsledku přecenění evidujeme na samostatném analytickém účtu. 1.1 Akcie určené k prodeji (realizovatelné akcie) Akcie dlouhodobého charakteru účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu s dopadem do vlastního kapitálu (oceňovací rozdíly účtujeme prostřednictvím účtu skupiny 41 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků). Od byl novelizován 51 vyhlášky 500/2002 Sb. Od tohoto data účetní jednotky o snížení reálné hodnoty, jež považují za trvalé, neúčtují do vlastního kapitálu, ale přímo do nákladů na vrub účtu skupiny 56 Náklady z přecenění finančního majetku. Takto zaúčtované trvalé snížení nelze u akcií zpětně odúčtovat (naproti tomu u dluhopisů lze toto snížení zpětně odúčtovat prostřednictvím účtu skupiny 66 Výnosy z přecenění finančního majetku až do výše pořizovací ceny). 1 Ing. Jiří Strouhal, Ph.D., Česká zemědělská univerzita, Katedra obchodu a financí, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, strouhal@vse.cz 349

2 Obr.č. 1: Účtování o realizovatelných cenných papírech 41 - Oceň.rozdíly 06 - Realizovatelné CP zvýšení reálné hodnoty snížení reálné hodnoty 56 - N z přecenění snížení reálné hodnoty (trvalý ráz) Příklad 1 trvalé snížení hodnoty Účetní jednotka nakoupila za účelem dlouhodobého držení akcie společnosti UNION v hodnotě Kč (získala tak 5 % podíl na základním kapitálu emitenta). K rozvahovému dni činila tržní cena balíku akcií společnosti UNION Kč a toto znehodnocení je vnímáno ze strany účetní jednotky jako trvalé. Op. Text Částka MD D 1 Nákup akcií Přecenění na reálnou hodnotu Akcie určené k obchodování (akcie jako krátkodobý finanční majetek) Akcie, které účetní jednotka nabyla za účelem obchodování vykazuje v krátkodobém finančním majetku na účtech účtové skupiny 25. Tyto akcie rovněž musí k rozvahovému dni přecenit na reálnou hodnotu, ale tentokráte s výsledkovým dopadem. Obr.č. 2: Účtování o majetkových cenných papírech určených k obchodování 66 - V z přecenění 25 - Maj. CP k obchod N z přecenění zvýšení reálné hodnoty snížení reálné hodnoty 2 Inspirace v IFRS Podle mezinárodních účetních standardů rozlišujeme následující portfolia finančních aktiv: 350

3 Portfolia FVPL HTM L&R AFS HFT ostatní Pro potřeby této subkapitoly nás budou zajímat portfolio FVPL (HFT) a AFS, přesto vymezme všechna uvedená portfolia v následující tabulce: Portfolio Pořízení Přecenění Dopad FVPL Fair Value Through Profit and Loss 2 cena reálná výsledkově pořízení hodnota HFT Held For Trading 3 cena reálná výsledkově pořízení hodnota HTM Held To Maturity 4 pořizovací zůstatková výsledkově cena cena 5 L&R Loans and Receivables 6 pořizovací zůstatková výsledkově cena cena AFS Available For Sale 7 pořizovací cena reálná hodnota kapitálový fond Jak z uvedeného vyplývá, cenné papíry, které účetní jednotka drží za účelem obchodování oceňuje při pořízení cenou pořízení (nikoli jako v ČR pořizovací cenou) a následně je, stejně jako v ČR, přeceňuje na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem. Oproti tomu realizovatelné cenné papíry jsou vykazovány naprosto identicky jako v ČR. Na následujících příkladech ukažme komparaci účtování podle českých předpisů a dle IFRS. Příklad 2 akcie k obchodování vs. portfolio FVPL/HFT Společnost OLGOJ, s.r.o., v průběhu roku 2006 nakoupila za účelem spekulace 100 akcií společnosti CHORCHOJ za Kč. Zprostředkovatelský poplatek činil 0,1 % z hodnoty obchodu. K rozvahovému dni jsou obchodovány akcie společnosti CHORCHOJ za Kč. 2 FVPL cenné papíry, které účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu s dopadem do výsledku. Jedná se o cenné papíry k obchodování (portfolio HFT) a jiné cenné papíry, které účetní jednotka do tohoto portfolia zařadila při prvotním zachycení (akcie, podíly). 3 HFT cenné papíry určené k obchodování (součást portfolia FVPL) 4 HTM investice držené do splatnosti (např. dluhopisy držené do splatnosti) jedná se o investice s pevným nebo proměnlivým výnosem a pevně danou splatností 5 propočet zůstatkové ceny je prováděn pomocí tzv. efektivní úrokové sazby (diskontace na současnou hodnotu) 6 L&R poskytnuté půjčky a pohledávky 7 AFS cenné papíry určené k prodeji (realizovatelné cenné papíry ) jedná se o takové investice, které nebyly zařazeny do výše uvedených portfolií 351

4 V průběhu roku 2007 se společnost OLGOJ rozhodne akcie prodat, a to za jejich stávající tržní ocenění, tj. za Kč. Banka si účtuje z prodeje zprostředkovatelský poplatek ve výši 500 Kč. Srovnejte účtování podle českých předpisů a dle mezinárodních účetních standardů. a) řešení dle české úpravy Jedná se o majetkové cenné papíry, které jsou vykazovány v rámci účtové skupiny 25. Tyto cenné papíry k rozvahovému dni přeceníme na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem. 1 Nákup akcií Úhrada zprostředkovatelského poplatku Zařazení akcií do majetku společnosti Přecenění na reálnou hodnotu k rozvahovému dni OR Prodej akcií Vyřazení akcií z majetku Zrušení přecenění OR 8 Úhrada zprostředkovatelského poplatku Akcie Výsledek hospodaření Běžný účet Změna v aktivech Změna v pasivech Akcie 0 Nerozdělený zisk Běžný účet Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech b) řešení dle IFRS Z uvedeného vyplývá, že se jedná o cenné papíry, které budou zařazeny do portfolia cenných papírů k obchodování. Jedná se tedy o cenné papíry, které účetní jednotka bude přeceňovat na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem. 1 Nákup akcií Úhrada zprostředkovatelského poplatku Přecenění na reálnou hodnotu k rozvahovému dni Přecenění akcií k datu prodeje Prodej akcií Úhrada zprostředkovatelského poplatku Akcie Výsledek hospodaření Běžný účet Změna v aktivech Změna v pasivech

5 Akcie 0 Nerozdělený zisk Běžný účet Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech Příklad 3 realizovatelné cenné papíry vs. portfolio AFS Společnost MATTA nakoupila v průběhu února 2006 za Kč akcií společnosti HARRY, čímž získala 5 % podíl na vlastním kapitálu emitenta. V květnu společnost HARRY vyhlásila dividendu ve výši 20 Kč/akcie, která byla společnosti MATTA zaslána na běžný účet. K rozvahovému dni činila tržní cena akcie 75 Kč. V roce 2007 investor držel akcie po celé účetní období, přičemž k rozvahovému dni činila tržní cena akcie 84 Kč. V průběhu roku 2008 MATTA prodala vlastněné akcie za jejich aktuální tržní ocenění odpovídající 90 Kč/akcie. Srovnejte účtování podle českých předpisů a dle mezinárodních účetních standardů. a) řešení dle české úpravy Jedná se o majetkové cenné papíry, které jsou vykazovány v rámci účtové skupiny 06. Tyto cenné papíry k rozvahovému dni přeceníme na reálnou hodnotu s dopadem do vlastního kapitálu. 1 Nákup akcií Inkaso dividend Přecenění na reálnou hodnotu k OR 4 Přecenění na reálnou hodnotu k OR Prodej akcií Vyřazení akcií z majetku Zrušení oceňovacího rozdílu OR Akcie Oceňovací rozdíly Běžný účet Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech Akcie Oceňovací rozdíly Běžný účet Nerozdělený zisk Změna v aktivech Změna v pasivech Rozvaha 2008 (změny položek) Akcie 0 Oceňovací rozdíly 0 Běžný účet Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech b) řešení dle IFRS Z uvedeného vyplývá, že se jedná o cenné papíry, které budou zařazeny do portfolia cenných papírů k prodeji (AFS). Jedná se tedy o cenné papíry, které účetní jednotka bude přeceňovat na reálnou hodnotu s kapitálovým dopadem. 353

6 1 Nákup akcií Inkaso dividend /1 8 3 Přecenění na reálnou hodnotu k Přecenění na reálnou hodnotu k Prodej akcií x x x /2 9 6 Převod oceňovacího rozdílu do výsledku hospodaření /2 Akcie Oceňovací rozdíly Běžný účet Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech Akcie Oceňovací rozdíly Běžný účet Nerozdělený zisk Změna v aktivech Změna v pasivech Rozvaha 2008 (změny položek) Akcie 0 Oceňovací rozdíly 0 Běžný účet Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Změna v aktivech Změna v pasivech Závěrem Jak je z uvedených ilustrativních příkladů patrné, česká úprava účtování realizovatelných a obchodovatelných cenných papírů se významně neliší od stávajících požadavků mezinárodních standardů IFRS/IAS. V praxi je ovšem zřejmé, že ze standardů IAS 32 (resp. nového standardu IFRS 7) a IAS 39 vyplývají mnohem výraznější požadavky na zveřejňování. Právě se splněním požadavků na vykazování finančních nástrojů mají v současnosti poměrně značné problémy české společnosti kótované na pražské burze cenných papírů 10. V srpnu 2006 IASB zveřejnila na svých internetových stránkách návrh standardu pro malé a střední podniky, kde je rovněž řešena oblast vykazování cenných papírů. Zatímco (viz část 2) podle standardů IFRS/IAS rozlišujeme čtyři základní portfolia finančních aktiv, dle tohoto návrhu budou moci zařadit malé a střední podniky své investice do následujících dvou portfolií: cenné papíry přeceňované na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (jedná se v praxi o ekvivalent portfolia HTM), nebo 8 Výnosy z dividend 9 Zisky z prodeje a držby akcií 10 např. Strouhal, J.: Reporting of Financial Derivatives in the Czech Republic: Problems With Meeting the IFRS/IAS Requirements. 7th Annual Asian Academic Accounting Association Congress, , Sydney, Australia 354

7 cenné papíry vykazované v pořizovacích nákladech s následnou aplikací standardu IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. Jak je na první pohled patrné, významnou novinkou je zavedení druhého jmenovaného portfolia, kdy účetní jednotky budou vykazovat cenné papíry v pořizovacích nákladech. Pakliže dojde ke snížení reálné hodnoty těchto cenných papírů, budou účtovat o impairmentu portfolia. Zajímavý je však požadavek IASB, kdy je aplikace tohoto portfolia vyžadována pro veškeré cenné papíry, které nejsou veřejně obchodovány 11. Toto portfolio v současnosti nemá ekvivalent v české účetní úpravě, a tak bude otázkou do budoucna, k jakému řešení MF ČR přistoupí. Literatura [1] KOLEKTIV AUTORŮ: MERITUM: Účetnictví podnikatelů ASPI, Praha, [2] STROUHAL, J.: Účetnictví 2006 v příkladech. CP Books, Brno, 2006 [3] Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví [4] Vyhláška 500/2002 Sb. [5] České účetní standardy pro podnikatele [6] (official web of International Accounting Standards Board) Summary This paper deals with reporting of shares measured at fair value in the prism of current Czech accounting legislature. The purpose of this text is to show the differences in bookkeeping of the share using CAS and IFRS. Despite of differences in bookkeeping, the reporting of the shares on balance sheet regarding CAS or IFRS is same. 11 Hlavním důvodem je bezesporu obtížné sledování reálné hodnoty instrumentů, které nejsou veřejně obchodovány. 355