Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal

Transkript

1 Hnojiva a technika hnojení Roman Rozsypal

2 Půda s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice 0,25 m Objemová hmotnost 1,35 t.ha -1 Celková hmotnost ornice 3375 t.ha -1 Obsah organické hmoty C t 2 % = 67,5 t.ha -1 Poměr C/N 10 Obsah dusíku N t - 6,75 t.ha -1 Obsah fosforu (AZP V/D) 2,2 t.ha -1 Obsah draslíku (AZP V/D) 8,8 t.ha -1 Obsah hořčíku (AZP V/D) 6,7 t.ha -1

3 Koho živí půda Člověk zatížení v ČR cca 0,4/ha o.p. Rostliny - bilance živin, plán hnojení Zvířata - bilance krmiv, plán výroby krmiv Edafon -?

4 Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca 5 tun/ha/rok Edafon - zatížení VDJ/ha = potřeba sušiny??? Kořeny + exudáty Posklizňové zbytky + sláma Stájová hnojiva Zelené hnojení Živý edafon (kořist predátorů) Odumřelá biomasa edafonu

5 Bilance organické hmoty (humusu) Potřeba organických látek: 4 5 t/ha/rok Sušina posklizňových zbytků (t/ha): okopaniny - 0,6 1,0 strnisková LOS - 0,9 1,8 obilniny, hrách, bob, kukuřice, řepka - 1,0 2,0 ozimá LOS - 1,5 3,0 víceleté pícniny - 3,0 6,5 Další zdroje: hnůj, kejda, kompost, sláma, zelené hnojení

6 Dusík Pro zajištění dostatečné bilance dusíku by měl být podíl jetelovin, jetelotrav a luskovin v osevním postupu okolo 20 %.

7 Způsoby biologické fixace dusíku Zúčastněné mikroorganismy Symbotická Fixace (druhově specifické) Asociace na povrchu kořenů Volně žijící v půdě Zdroj energie pro mikroorganismy Cukry a metabolity Exudáty Autotrofní a heterotrofní Fixace dusíku - kg N na ha a rok Luskoviny a jeteloviny

8

9 Podmínky pro fixaci dusíku - přítomnost druhově specifických organismů, inokulace osiva (RHIZOBIN) - rhizobia jsou aerobní organismy fyzikální vlastnosti půdy - pórovitost - ph neutrální (optimum 6 7)

10 Kritické hodnoty zhutnění Obsah jílu (%) Objemová hmotnost (t.m 3 ) Pórovitost (%) Hlinitá Půdní druh Jílovitá Hlinitojílovitá Písčitohlinitá Hlinitopísčitá ,4 1,45 1,5 1,

11 Výsledky průzkumu řepařských půd na Hané (1930 Novák, 2000 Pokorný) Rok Průměr Maxima Objemová hmotnost (t.m 3 ) 1,27 1,48 1,55 1,6 Pórovitost (%) Minimální vzdušná kapacita (%)

12 Osud dusíku v půdě Imobilizace C/N - 25/1 Mineralizace

13 Hnojivo Složení stájových hnojiv Sušina (%) C/N Dusík (kg.t -1 ) Fosfor (kg.t -1 ) Hnůj skotu ,4 6-9 Hnůj prasat ,5 4-6 Koňský hnůj ,4 6 Ovčí a kozí hnůj ,6 8-9 Močůvka skotu 2,4 0,5 2,5 0,1 4,4 Močůvka prasat 2 0,4 2,8 0,2 2 Hnojůvka 2 1 1,2 0,1 5 Kejda skotu ,7 4 Kejda prasat ,3 2 Kejda drůbeže ,8 3 Drůbeží podestýlka Draslík (kg.t -1 )

14 Poločas rozkladu půdní organické hmoty Druh odumřelé organické hmoty Kořenové exudáty Kořínky Zelené hnojení Posklizňové zbytky Mikroorganismy - cytoplasma - buněčné stěny Humusové látky - fukvokyseliny - humusové kys. Glomalin Poločas rozkladu 2 5 dnů 1 3 týdny 1 4 měsíce 3 30 měsíců 7 10 dnů dnů 2 40 let let 50 let

15 Hnůj - univerzální hnojivo s optimálním poměrem C/N - dlouhodobá účinnost (1. rok 60 %, 2.rok 30 %) - relativně vyrovnaný poměr N:P:K:Mg:Ca:ME - v době aplikace již částečně rozložená organická hmota - nebezpečí velkých ztrát org.hmoty a živin při špatném ošetření a aplikaci

16 Ztráty dusíku při skladování hnoje Ztráty org.hmoty a dusíku při ošetření zakládky hnoje: vynikající 30 % dobrá 40 % špatná více než 50 % Obvyklá praxe %

17 Ztráty dusíku z hnoje (%) Doba zaorání hnoje po aplikaci Počasí po aplikaci A B A B A B Slamnatý hnůj Hnůj bohatý na dusík Kompost okamžitě Po 2 hod Po 6 hod Po 3 dnech Počasí: A - slunečno, teplo, vítr B - zataženo, chladno, klidno

18 Kvalitní kejda je hnojivo s univerzálním použitím: kejda je rychle působící hnojivo (poměr C/N okolo 1:5) při aplikaci se slámou je účinnost kejdy srovnatelná s hnojením hnojem nebo kompostem vynikající je kombinace, kdy se kejda zapraví do půdy se slámou a zaseje se plodina na zelené hnojení z hlediska omezení ztrát dusíku je nezbytné okamžité zapravení kejdy do půdy přihnojení za vegetace se provádí spec.plečkami nebo aplikátory s vlečenými hadicemi aplikace na vegetaci rozstřikem je použitelná pouze u TTP a k regeneračnímu přihnojení ozimů při aplikaci na vegetaci je nutné ředění

19 Močůvka/hnojůvka močůvka je rychle působící dusíkato-draselné hnojivo zvláště vhodná je k přihnojení plodin náročných na dusík a draslík (pšenice, kukuřice, okopaniny, košťáloviny, celer) tradičně se používá ke hnojení TTP po sečích hnojůvka má stejné použití jako močůvka nebezpečí velkých ztrát dusíku

20 Sláma sláma je typická širokým poměrem C/N (60-90:1) poměr C/N je nutné upravit aplikací kejdy, močůvky nebo silážních šťáv (poměr C/N okolo 25:1) slámu je nutné před zapravením do půdy rozdrtit při aplikaci samotné slámy je nutné počítat s konkurencí mikrobiální populace o dusík a s nižším výnosem (bude převládat imobilizace dusíku a tvorba stabilnějších organických látek na úkor výživy rostlin)

21 Komposty kompost je ideální hnojivo s univerzálním použitím bez nebezpečí ztrát živin na velmi lehkých půdách by měl být používán přednostně (pohotové živiny, malá konkurence o vodu, stabilizovaná org.hmota) při použití kompostu k přihnojení za vegetace se zapravuje zavláčením nebo plečkováním možnost rozšíření podnikání a získání externích zdrojů org.hmoty a živin nevýhodou kompostu jsou zvýšené náklady na jeho výrobu

22 Zelené hnojení Cíle pěstování plodin na zelené hnojení: nakrmit edafon zvýšit obsah rychle rozložitelné organické hmoty v půdě zvýšit fixaci dusíku (při použití jetelovin a luskovin) zvýšit početnost aktivitu edafonu zlepšit výživu následné plodiny zvýšit obsah organické hmoty a humusu zlepšit fyzikální a chemické vlastnosti půdy omezit erozi půdy omezit ztráty živin (zejména dusíku) omezit plevele, choroby a škůdce v případě potřeby zdroj krmiva

23 Sestavení OP a zařazení zeleného hnojení Zásady: - střídání ozimů a jařin - střídání zlepšujících a zhoršujících plodin - rovnoměrné hnojení organickou hmotou (krmení) edafonu Sušina posklizňových zbytků (t/ha): - okopaniny - 0,6 1,0 - strnisková LOS - 0,9 1,8 - obilniny, hrách, bob, kukuřice, řepka - 1,0 2,0 - ozimá LOS - 1,5 3,0 - víceleté pícniny - 3,0 6,5

24 Příklad chov dojnic 1. Jetel 2. Pšenice oz. 3. Brambory Pšenice špalda 5. Jařina 6. Kukuřice sil Pšenice oz. 8. Ječmen j./podsev

25 Příklad chov dojnic, nižší zatížení VDJ/ha 1. Jetel 2. Pšenice oz. ZH - peluška oz.+řepice 3. Brambory Pšenice špalda ZH - peluška + hořčice 5. Jařina ZH - peluška oz.+řepice 6. Kukuřice sil. ++ ZH - podsev vikve ozimé 7. Pšenice oz. ZH svazenka+hořčice+saflor 8. Ječmen j./podsev tun hnoje/ha

26 Příklad chov dojnic, vyšší zatížení VDJ/ha 1. Jetel 2. Pšenice oz. ZH - peluška oz.+řepice 3. Brambory Pšenice špalda 5. LOS oz./los strnisková 6. Kukuřice sil. ++ ZH - podsev vikve ozimé 7. Pšenice oz. ZH svazenka+hořčice+saflor 8. Ječmen j./podsev tun hnoje/ha

27 Příklad bez chovu zvířat 1. Vojtěška (sklizeň na úsušky, produkce osiva) 2. Vojtěška (sklizeň na úsušky, produkce osiva) 3. Pšenice ozimá ZH - peluška j. + hořčice + svazenka 4. Ječmen jarní ZH svazenka + saflor + hořčice 5. Sója 6. Pšenice ozimá + kompost, kejda, digestát ZH peluška oz. + řepice 7. Pohanka ZH - svazenka + saflor + hořčice 8. Ječmen j./podsev vojtěšky

28 Příklad bez chovu zvířat 1. Sója 2. Pšenice ozimá + kejda, digestát ZH peluška oz. + řepice 3. Brambory + kompost, kejda, digestát ZH - peluška j. + hořčice + svazenka 4. Žito ozimé ZH svazenka + saflor + hořčice 5. Sója 6. Pšenice špalda + kejda, digestát ZH peluška oz. + řepice 7. Pohanka ZH - svazenka + saflor + hořčice 8. Ječmen j.

29 Digestát a fugát z výroby bioplynu Kapalné vedlejší produkty z výroby bioplynu: Dusík Fosfor Draslík Digestát 8,8 1,6 6,5 Fugát 6,5 0,9 9,5 Podmínky pro použití v EZ: - nesmí být použity suroviny GMO původu - suroviny nesmí pocházet z velkochovů Nebezpečí: nedostatek organické hmoty a energie pro edafon

30 Nákup hnojiv konvenčního původu Právní úprava ekologického zemědělství připouští použití statkových hnojiv konvenčního původu za podmínky, že nepochází z velkochovů. Definice velkochovu (vztahuje se na hospodářství, ne IČ): - chov více než 150 VDJ a současně více než 3 VDJ/ha - chov více než: 40 tis. kusů drůbeže 2 tis.prasat ve výkrmu 750 prasnic - chovy kde je více než 50 % podlahové plochy stáje zaroštováno - klecové chovy (drůbež, králíci) Nesmí být překročen limit 170 (2 VDJ/ha) kg N/ha z.p.

31 Hnojení minerálními hnojivy Protože se v důsledku ztrát a prodeje živin v tržních bioproduktech část živin z koloběhu ekofarmy ztrácí, je nutné podle bilance a rozborů půdy živiny doplňovat ve formě minerálních hnojiv. Obecně platí, že mohou být použita pouze hnojiva přírodního původu upravená fyzikálními postupy (drcení, mletí a granulace). Použití minerálních hnojiv je vhodné v případě, že AZP prokáže pokles obsahu živin do kategorie vyhovující nebo nízký. AZP je státem hrazenou službou. Výběr minerálních hnojiv je omezen Nařízením rady 889/2008 Příloha I, seznam schválených hnojiv je na

32 Dusík minerální dusíkatá hnojiva nejsou povolena bilance dusíku je zajišťována symbiotickou a nesymbiotickou fixací vzdušného dusíku je nutné zařadit do osevního postupu jeteloviny a nebo luskoviny a u TTP použít do směsek některou z jetelovin velmi důležitá je péče o půdu, protože fixátoři dusíku jsou aerobní mikroorganismy vyžadující strukturní, dobře provzdušněné půdy s neutrální reakcí (optimum ph 6-7,2)

33 Fosfor zdrojem fosforu jsou mleté fosfáty a Thomasova moučka fosforečná hnojiva se přednostně zapravují do půdy s organickými hnojivy mleté fosfáty lze aplikovat na stelivo (omezení ztrát dusíku, zlepšení stájového mikroklima) vhodná je aplikace mletých fosfátu (ale i jiných mletých hornin do kompostů nebo kompostovaného hnoje)

34 Draslík (K) zdrojem draslíku jsou přírodní soli chloridy, sírany a jejich směsi při hnojení draselnými hnojivy je nutné vedle AZP brát v potaz poměr draslík/hořčík v půdě, který je významný z hlediska výživy zvířat Hořčík (Mg) zdrojem hořčíku jsou přírodní soli Kieserit a Kainit a dolomitické vápence a dolomity dává se přednost aplikaci hořčíku ve formě dolomitického vápence při úpravě ph půdy

35 Stopové prvky hnojení stopovými prvky se provádí pouze při prokázaném nedostatku (symptomaticky nebo rozborem) k hnojení se používají technické soli jednotlivých stopových prvků (sírany)

36 Pomocné půdní látky mikrobiální hnojiva obsahují kmeny symbiotických rhizobií (půdních baktérií) specifikých pro danou plodinu m(výsledky nejsou vždy průkazné, jednoznačně se doporučuje jejich použití při prvním pěstování plodiny (např.sóji) na daném pozemku) kompostové mikrobiální preparáty zeolity, jílové minerály, oxyhumolity, rašelina..

37 Vápník (Ca) a půdní reakce (ph) hnojení vápníkem se provádí při úpravě ph používají se mleté vápence, dolomitické vápence, cukrovarská šáma pálené vápno, vápenné hydráty jsou zakázány vápenatá hnojiva se zásadně aplikují odděleně od organických hnojiv k odstranění akutního nedostatku vápníku u ovocných druhů (např.hořká pihovitost jabloně) se používá vápenné mléko nebo chlorid vápenatý optimum ph se liší podle druhu půdy a požadavku pěstované plodiny Optimální je neutrální ph (6 7,2)

38 Děkuji za pozornost Ing.Roman Rozsypal, CSc.