CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální prevence nezaměstnanosti v okresu Prachatice se zaměřením na grantový projekt "Perspektiva propojení práce a péče o děti" Téma práce: Sociální prevence nezaměstnanosti v okresu Prachatice se zaměřením na soukromý projekt "Perspektiva propojení práce a péče o děti" Kateřina Hájková Vedoucí práce: Ing. Jan Říkovský Olomouc 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. Datum:

3 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Janu Říkovskému za odborné vedení mé absolventské práce a koordinátorce projektu "Perspektiva propojení práce a péče o děti" Petule Dolečkové za vstřícný přístup a poskytnutí informací.

4 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ PREVENCE NEZAMĚSTNANOST Míra nezaměstnanosti Typologie nezaměstnanosti Makroekonomický pohled Dle délky Důsledky nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Ohroţené skupiny ŽENY A NEZAMĚSTNANOST Faktory ovlivňující délku přerušení kariéry Vzdělání ţen a návrat na trh práce Ţeny s vysokoškolským vzděláním Ţeny se středoškolským vzděláním Ţeny vyučené a se základním vzděláním Podskupiny podle rizikových faktorů Harmonizace práce a rodiny Zákonem stanovená opatření Opatření zaměstnavatelů OKRES PRACHATICE Výhody a nevýhody okresu Nezaměstnanost v okresu Prachatice KONKRÉTNÍ PROJEKT V OKRESU PRACHATICE - "PERSPEKTIVA PROPOJENÍ PRÁCE A PÉČE O DĚTI" Realizátor projektu Financování Personální obsazení... 30

5 5.4 Průběh projektu Předetapa Etapa - motivace a aktivizace Etapa - individuální program Etapa - kvalifikační kurzy Etapa - pracovní uplatnění Kooperace projektu s jinými subjekty Konkurence projektu VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumné cíle Metoda výzkumu Výzkumný soubor a sběr dat Analýza a rozbor dat Interpretace dat ZÁVĚR SEZNAM ZKRATEK BIBLIOGRAFICKÝ SEZNAM SEZNAM GRAFŮ A TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 62

6 ÚVOD Nezaměstnanost je denně skloňována ve všech pádech. Kaţdého z nás můţe potkat ať jiţ přímo nebo nepřímo, neboť nezaměstnanost je nedílnou součástí pracovního trhu. V posledních letech se však do centra zájmu společenských věd dostává problematika harmonizace rodiny a zaměstnání, dvou velmi ceněných statků dnešní doby (Sirovátka, Bartáková, 2008, s.65, 69). Mezi nejčastěji uváděné důvody patří pracovní absence argumentované rodinnými povinnostmi, zastaralá kvalifikace, sociální izolace aj. Dítě pro ţenu představuje handicap a tak se často uchyluje k oddalování početí či odmítnutí dítě zplodit. Zaujme-li většina ţen takovýto postoj, důsledkem můţe být pokles fertility ovlivňující další vývoj společnosti (Mareš, 2008, s ). Takto stanovená problematika dala v okresu Prachatice vzniknout dvouletému grantovému projektu "Perspektiva propojení práce a péče o děti". Jedná se o souhrn komplexně provázaných aktivit vycházejících z potřeb cílové skupiny (pečující osoba o dítě do 15 let věku), jejichţ cílem je zvýšení jejich zaměstnatelnosti a vyrovnání moţností uplatnění se na trhu práce (www.praceapece.cz). Mým cílem absolventské práce je tedy zjistit, jak účastníci projektu posuzují jeho přínos. Vedlejším cílem je pak zmapování účastníků (především socio-demografické údaje) a jejich zařazení do podskupiny podle rizikových faktorů dle Kuchařové (2006), kterými se zabývám v kapitole 3.3. K dané problematice jsem našla objemné mnoţství zdrojů. V oblasti nezaměstnanosti vycházím především z Mareše (2002) a Buchtové (2002). K problematice ţen a jejich opětnému vstupu na trh práce je výčet zdrojů obsáhlejší. Nejčastěji však čerpám z Bartáková (2008), Maříková (2003b), Kříţková, Hašková (2003) aj. Struktura mé absolventské práce se skládá z vymezení pojmů sociální prevence a nezaměstnanosti, kde jako jednu z ohroţených skupin nezaměstnaností uvádím i ţeny. Tuto problematiku detailněji rozpracovávám v samostatné kapitole, kde poukazuji i na obtíţnou harmonizaci práce a péče o děti. Na tyto kapitoly plynule navazuje 6

7 podrobný popis zmiňovaného projektu, který z pohledu účastníků v okresu Prachatice hodnotím v následující výzkumné části. Jako metodu pro sběr dat jsem zvolila kvantitativní evaluační výzkum s pomocí dotazníkového šetření. K napsání této práce mě motivovala má sestra Petra Prixová, která projekt osobně navštěvovala, a která se po sedmileté pauze zapříčiněné výchovou a péčí o její dvě dcery obává návratu na trh práce. Ráda bych tak prostřednictvím absolventské práce byla inspirací ostatním subjektům pro vznik podobných projektů reagující na potřeby ohroţených skupin zaměstnaností. 7

8 1 SOCIÁLNÍ PREVENCE V rámci této kapitoly, ve které definuji pojem sociální prevence, vycházím z děl autorů Oldřicha Matouška (2003) a zahraničního autora Roberta L. Barkera (1987). Překlad R. L. Barkerova textu do češtiny uvádím jako parafrázi. Prevencí Matoušek (2003, s. 164) rozumí soubor opatření, jimiž se předchází sociálnímu selhání, a to zejména těm typům selhání, které ohrožují základní hodnoty společnosti. Patří mezi ně například kriminalita, prostituce, toxikomanie, násilí a jiné. Barker (1987, s. 124) naopak vymezuje sociální prevenci (prevention) jako jednání sociálních pracovníků (či jiných specialistů), kteří zmenšují nebo minimalizují sociální, psychologické a jiné podmínky, které způsobují psychické a emoční nemoci, někdy i socioekonomické problémy. To zahrnuje vytváření takových podmínek ve společnosti, které zlepší situace pro jednotlivce, rodiny a společenství, a to tak, ţe společně dosáhnou pozitivního výsledku nebo-li naplnění. Oba autoři Barker (1987) i Matoušek (2003) rozlišují tři druhy prevence - prevenci primární, sekundární a terciární. Primární prevence probíhá v době, kdy se očekávaný problém ještě nemanifestoval. Můţe se orientovat buďto na celou populaci (poté se hovoří o prevenci nespecifické) či na skupinu konkrétní (pak lze hovořit o prevenci specifické), (Matoušek, 2003, s. 164). Barker (1987, s. 125) dodává, ţe jde o jednání, které vede k zabránění vzniku nemoci, případně sociálních problémů. V rámci sociálního zabezpečení jde o snahu rozvoje programů sociálního pojištění a aktivit, které napomáhají začlenění a vzdělávání lidí. Tím se mohou vyvarovat různým problémům, a mohou vyuţít dané příleţitosti. Sekundární prevence, někdy označovaná jako prevence indikovaná, se jiţ zaměřuje na osoby se zvýšeným rizikem sociálního selhání, případně osoby, u kterých k selhávání jiţ dochází, ale jeho míra se ještě nedá indikovat (Matoušek, 2003, s. 164). Jde tak o snahy omezit šíři a váţnost problémů prostřednictvím včasné identifikace jejich existence a izolováním od problému. Cílem je minimalizovat dopady těchto problémů na lidi a hledání včasné léčby/pomoci (Barker, 1987, s. 146). 8

9 Terciární prevence se provádí u osob, u kterých jiţ došlo k sociálnímu selhání. Tento typ prevence je poskytován sociálními pracovníky a jinými odborníky, kteří pomáhají lidem zasaţeným daným problémem. Snaţí se tak zabránit návratu vzniklých problémů (Barker, 1987, s. 164). Ministerstvo vnitra České Republiky (MVČR, 2012) definuje sociální prevenci jako aktivity, které ovlivňují proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek. Z výše uvedených argumentů a vymezení sociální prevence obou autorů lze tedy říci, ţe sociální prevence je pro společnost velmi důleţitá a jedním z problémů, na který můţe být aplikována, je i celosvětový problém - nezaměstnanost. 9

10 2 NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost je jeden z ústředních problémů světových ekonomik, coţ dokazují i statistiky. Příkladem mohou být statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které vykazovali za rok 2004 více neţ 37 miliónů nezaměstnaných. V tom samém roce dosáhla nezaměstnanost svého vrcholu i v České Republice, kdy se počet nezaměstnaných vyšplhal na více neţ 570 tisíc lidí (Pavelka, 2010, s. 113). Nezaměstnanost a především masová nezaměstnanost prohloubená nezaměstnaností dlouhodobou, znamená pro společnost finanční, politický, ale i psychologický a sociální problém (Mareš, 2002, s. 11). Je však třeba rozlišovat mezi jedinci, kteří jen nepracují, a kteří jsou nezaměstnanými. Nezaměstnaný je tedy ten, kdo nepracuje na smluvním základě, jehoţ součástí je i dohoda o odměně. Nejde tedy jen o to "nemít práci", ale o to "nemít placené zaměstnání" a tedy ani "nemít příjem ze zaměstnání" (Mareš, 2002, s. 16). O nezaměstnané osobě hovoříme tehdy, je-li starší 15 let (Pavelka, 2010, s. 114) a splňuje-li souběţně následující tři poţadavky definované dle Mezinárodního úřadu práce (ILO) v Ţenevě. Prvním z nich je absence zaměstnání či sebe-zaměstnání. Druhou podmínkou je schopnost člověka (věkem, zdravotním stavem, osobní situací aj.) nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů. Posledním, avšak neméně důleţitým poţadavkem, je aktivní hledání práce (Mareš, 2002, s. 16). Aktivním hledáním práce se dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., 19 (1) rozumí hledání zaměstnání, kdy kaţdá fyzická osoba má právo na zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, která má dle 18 (1) stejného zákona pravomoci na celém území České Republiky. Rozumí se tím také vyuţití soukromých zprostředkovatelů práce nebo inzercí, osobní hledání přímo v podnicích, zaloţení vlastní firmy apod. (Brčák, Sekerka, 2010, s. 189). 10

11 2.1 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je statistickým měřítkem, které poměřuje počet lidí bez práce, kteří jsou ochotni nebo mohou pracovat, s počtem zaměstnaných lidí v populaci. Hodnota je pak vyuţívána sociálními a ekonomickými plánovači (Barker, 1987, s. 169). Míru nezaměstnanosti v procentech vypočítáme následovně: u = U L + U * 100 kde u je míra nezaměstnanosti v procentech, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných (Pavelka, 2010, s. 115); (tedy L + U společně tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo). Ostatní osoby, které nesplňují podmínky pro začlení do kategorie zaměstnaných nebo nezaměstnaných, jsou ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které se ve výpočtu neobjevuje. Patří sem zejména děti do 15 let, studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené aj. (Pavelka, 2010, s. 114). 2.2 Typologie nezaměstnanosti Existuje rozmanitá typologie nezaměstnanosti. Pro povahu mé práce jsem se však rozhodla pouze pro členění dle makroekonomického pohledu a dle délky z důvodu důleţitosti k mému cíli práce. Mým úmyslem totiţ není dopodrobna popsat problematiku nezaměstnanosti, tedy ani typologii. Touto kapitolou bych chtěla především poukázat na základní dělení nezaměstnanosti, které podstatně ovlivňuje sociální a makroekonomický dopad, jeţ postihuje všechny ohroţené skupiny, tedy i ţeny po rodičovské dovolené, na které se ve své práci zaměřuji. Dalšími způsoby, jak je moţno nezaměstnanost členit, jsou klasifikace dle příčiny a specifické druhy nezaměstnanosti, které nelze shrnout pod jednotné označení. Mezi specifické druhy se pak řadí skrytá, neúplná a nepravá nezaměstnanost (Mareš, 2002, s ). 11

12 2.2.1 Makroekonomický pohled Z hlediska makroekonomie se nezaměstnanost rozděluje na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost (Švarcová, 2010, s. 44). Dobrovolná nezaměstnanost je typem nezaměstnanosti, kdy se jedinec rozhodne nepracovat a jeho prioritou se stává volný čas. I navzdory nabízeným pracovním moţnostem shánějí tito nezaměstnaní např. lépe placené místo, které je u nich podmínkou, aby se zapojili do pracovního procesu (Buchtová, 2002, s. 65). Naproti tomu při nedobrovolné nezaměstnanosti lidé pracovat chtějí, ale nemohou odpovídající práci sehnat ani při dané mzdové sazbě (Pavelka, 2010, s. 120). S přebytkem pracovníků se firmy vypořádají tak, že nastaví dodatečná kritéria, podle nichž si vyberou nejlépe kvalifikované a nejzkušenější pracovníky (Samuelson, Nordhaus, 2010, s. 657) Dle délky Významnou charakteristikou nezaměstnanosti je délka trvání, která ovlivňuje nejen míru nezaměstnanosti a přitěţuje státnímu rozpočtu (Matoušek, 2003, s. 125), ale svým prodluţováním prohlubuje řadu negativních důsledků na člověka (Brčák, Sekerka, 2010, s. 192). Za dlouhodobou nezaměstnanost se pokládá taková nezaměstnanost, která setrvává po dobu 6 a více měsíců (někteří autoři udávají 12 měsíců a více), (Matoušek, 2005, s. 300). 2.3 Důsledky nezaměstnanosti V této kapitole bych chtěla poukázat na význam a důleţitost práce a také na vyplívající důsledky při ztrátě zaměstnání. Práce je pro člověka velmi důleţitá. Díky práci odměněné penězi jedinec uspokojuje své potřeby, tvoří svou identitu, podílí se na společenském ţivotě, uspořádává si svůj ţivot a udrţuje/zvyšuje si svou ţivotní úroveň (Mareš, 2002, s. 68). Freud (1963, podle Mareš, 2002, s. 68) zastává názor, ţe práce spojuje jedince 12

13 s reálným ţivotem. Giddens (2006, s ) pak vidí největší význam placené práce v penězích, úrovni činnosti, rozmanitosti ţití, struktuře času, sociálním kontaktu a osobní identitě. Újma při ztrátě zaměstnání se projevuje hlavně změnou sociální statusu, ţivotní úrovně i sociální role nezaměstnaného. Proţívání ztráty zaměstnání je zcela individuální a postihuje i jedincovo sociální okolí, především rodinu (Matoušek, 2005, s. 304). Mareš (2002, s. 75,77) Matouška doplňuje o pokles příjmů a narušení kaţdodenního ţivota. K individualitě se vyjadřuje i Buchtová (2002, s ), která dodává, ţe individuální proţívání je zaloţeno na faktorech, jako jsou odolnost vůči psychickému stresu, věk, pohlaví, doposud získaná kvalifikace, finanční rezervy, naplnění volného času, délka nezaměstnanosti, opakovaná nezaměstnanost, zdravotní stav a rodina. Ztráta sociální statusu, který Giddens (1999, s. 554) definuje jako sociální prestiž, kterou má určitá skupina v očích ostatních členů společnosti, s sebou přináší jakési stigma 1, kdy jedinec musí přijmout sociální roli nezaměstnaného a jeho participace na společném ţivotě je omezena i z důvodu, ţe jedinou činností by se pro něj mělo stát hledání si nové pracovní pozice (Mareš, 2002, s ). "Získat zaměstnání" se pro ně stává synonymem "začít opět žít". (Mareš, 2002, s. 77). Mareš (2002, s ) dále udává, ţe velkými problémy v době nezaměstnanosti (především v té dlouhodobé) jsou také sociální izolace, vyloučení z konzumního ţivota, psychické problémy, ale také problémy zdravotní, narušení časové struktury dne (jedinec nedokáţe rozlišit jaký je den v týdnu, jak mu dny sbíhají v jedno), disharmonie v rodině, ovlivnění zdravotní situace a jiné. Dlouhodobá nezaměstnanost se však dotýká i celé společnosti, jeţ je ovlivněna poklesem porodnosti a odkládáním prvního těhotenství do pozdějšího věku. Nebo si tímto způsobem ţeny naopak kompenzují své znevýhodnění a dostávají se tak do nové sociální role, která je příznivější neţ role nezaměstnané. 1 Viditelný znak pouţívaný k negativnímu hodnocení jedince. Synonymem můţe být téţ selhání (Goffman, 2003, s. 11) 13

14 2.4 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti se řadí k sociální práci z důvodů, ţe řeší a snaţí se zmírňovat sociální problémy a důsledky z nich vyplívajících. Nezaměstnaní se často stávají klienty různorodých sociálních sluţeb, ať uţ jde o poradenství, či finanční zabezpečení (např. charitativní organizace), (Mareš, 2002, s ). Matoušek (2005, s. 309) Marešovo pojetí sociální práce s nezaměstnanými dále rozšiřuje o snahu zmírnit rizika sociálního vyloučení ve všech sférách jedincova ţivota (ekonomická, sociální i psychologická). Ústřední úroveň zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně Správa sluţeb zaměstnanosti, k jejichţ nápomoci vznikly v roce 1990 úřady práce (Čurdová, Wasilová, Zajíčková, 2007, s ). V rámci úřadů práce jsou pak pracovníkům k dispozici nástroje aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti, které pomáhají nezaměstnaným kompenzovat po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu pracovního příjmu a umožnit jim tak, aby si našli pracovní uplatnění (Krebs, 2010, s. 319) Aktivní politika zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., 104 definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako soubor aktivit, jeţ pomáhají jedinci předcházet nezaměstnanosti nebo jim co neefektivněji pomoci v době nezaměstnanosti. Hlavním garantem aktivní politiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které dále spolupracují s dalšími subjekty. Mezi nástroje, jimiţ je aktivní politika realizována, jsou: rekvalifikace; veřejně prospěšné práce; společensky účelná pracovní místa; příspěvek na zapracování; příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program aj. Jiné nabídky poskytují nevládní neziskové organizace. Jednou z nabízených moţností můţe být vhodné vyuţití volného času (Matoušek, 2005, s. 309). Ať sluţby poskytované ze strany státu či neziskového sektoru, obě formy plní funkci ochrannou před důsledky nezaměstnanosti a funkci opětovného začleňování na pracovní trh (Matoušek, 2005, s ). Skrze aktivní politiku zaměstnanosti podporuje stát zaměstnavatele zaměstnávající ohroţené osoby/skupiny dle zákona 14

15 č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Kromě předcházení negativním důsledkům nezaměstnanosti je také aktivní politika zaměstnanosti přínosem velkých úspor pro státní rozpočet (MPSV, 2004a) Pasivní politika zaměstnanosti Krebs (2010, s. 319) vymezuje pasivní politiku jako politiku, která se podílí na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. Podporou v nezaměstnanosti se rozumí dávka sociálního pojištění (Matoušek, 2003, s. 145). Dle Čurdové, Wasilové, Zajíčkové (2007, s. 36) má podpora v nezaměstnanosti kompenzovat dosavadní finanční výdělek. Do pasivní politiky zaměstnanosti se ale neřadí pouze podpora v nezaměstnanosti, ale také dávky státní sociální podpory a pomoci vyplácené dle potřebnosti (Čurdová, Wasilová, Zajíčková, 2007, s. 36). 2.5 Ohrožené skupiny Aby jedinec měl větší šance dosáhnout určité pracovní pozice, musí překonat určitý souhrn znaků, které se stávají rizikem vyčlenění z trhu práce a predestinují jedince k dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti (Buchtová, 2002, s. 108). Četnost těchto rizik ohroţuje především lidi bez kvalifikace, příslušníky etnických menšin, zdravotně postiţené jedince, starší osoby, mládeţ do 30 let a ţeny (Buchtová, 2002, s ). O těchto ohroţených skupinách se zmiňuje i Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., 33 (1). Dojde-li k nakupení těchto nevýhod (např. ţena po mateřské dovolené, ve vyšším věku, s nízkou kvalifikací apod.), ohroţení nezaměstnaností prudce stoupá (Čurdová, Wasilová, Zajíčková, 2007, s. 38). Tyto výše vyjmenované osoby či celé sociální skupiny se mohou snadno stát předmětem marginalizace. Marginalizací je myšlena redukce šancí, zatlačením pracovníků s určitými sociálními charakteristikami do nevýhodných či marginálních 15

16 pozic na trhu práce (nejčastěji na sekundární trh práce) a jejich vystavení vyššímu riziku nezaměstnanosti (Mareš, 2002, s. 65). 16

17 3 ŽENY A NEZAMĚSTNANOST Jednou z ohroţených skupin nezaměstnaností, které definuje zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. v 33, jsou i ţeny, které se těţce vracejí na trh práce z důvodů dlouhodobé nepřítomnosti na pracovišti zapříčiněnou mateřstvím a časté pracovní neúčasti bránící plynulému chodu pracovního procesu (Buchtová, 2002, s. 113). Toto tvrzení vychází i z Průzkumu veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce (Kříţková, Hašková, 2003) provedené Sociologickým ústavem AV ČR, kde 77 % populace České Republiky je přesvědčeno o diskriminaci ţen na trhu práce. Jako nejčastější důvod znevýhodnění ţen je 91 % populace uváděna péče o dítě/děti, poté nastavení trhu práce a zaměstnavatelské politiky, tedy ne schopnosti a znalosti (Kříţková, Hašková, 2003, s ). Ţeny na pracovním trhu jsou diskriminovány i přesto, ţe je pro ně zaměstnání hned po rodině druhou nejdůleţitější a zajímavou hodnotou v jejich hodnotovém ţebříčku. Práce pro ně představuje finanční stabilitu, vylepšení rodinného rozpočtu, nezávislost, zabezpečení pro nemoc a stáří, ale také důvod být mezi lidmi (Kříţková, Hašková, 2003, s. 3-7). Zaměstnavatelé dodnes neumějí ocenit výkonnost a stabilitu těchto ţen (nemají potřebu měnit pracovní místo), (Maříková, 2003b, s. 187). Nejčastěji volenou moţností ke skloubení práce a péče o děti, která se v České republice stala normou, je odchod na rodičovskou dovolenou, která trvá minimálně dva roky (častěji je však vyuţívána délka rodičovské dovolené 3-4 roky) na jedno dítě. Ţeny, chtějící zůstat na rodičovské dovolené co nejkratší dobu (typické pro ţeny s vyšším vzděláním), jsou společností negativně hodnoceny (Kříţková, Dudová, Hašková, Maříková, 2005, s. 36), protoţe populace zastává názor, ţe pracující matka nemůţe svému dítěti/dětem poskytovat stejnou péči a lásku jako matka nezaměstnaná (Maříková, 2003a, s. 116). Rozhodne-li se ţena však pro plnou dobu rodičovské dovolené, nese s sebou i riziko významného znevýhodnění na trhu práce. Nejen ţe ztrácí své dosavadní příjmy a přerušuje svou kariéru (Kříţková, Dudová a kol., 2005, s. 36), ale při hledání nového 17

18 zaměstnání po rodičovské dovolené jí v cestě stojí několik překáţek. Jsou to především delší doba strávená mimo trh práce; sociální izolace (kontakty omezené především na další rodiče); ztráta kvalit poţadovaná zaměstnavateli, zastaralá kvalifikace; potřeba zajistit péči o malé dítě/děti; nízké sebevědomí, nejistota, obavy (Dolečková, 2012); ale téţ zábrany zaměstnavatelů z důvodů nestability ţenské pracovní síly zapříčiněné krátkodobými či dlouhodobějšími absencemi argumentované rodinnými povinnostmi (Maříková, 2003b, s. 187), menší návratnost investic do lidského kapitálu ţeny či menší zájem ţen o práci z důvodu péče o děti a domácnost. Tyto stereotypní představy jsou zaměstnavateli uplatňovány i ve vztahu k ţenám, které se matkami doposud nestaly (Bartáková, 2006). Kuchařová (2006) říká, ţe většina ţen, neţ nastoupí na rodičovskou dovolenou, jiţ disponuje zkušenostmi ze zaměstnání. Tedy problémem není nízká kvalifikační úroveň či zkušenost, ale časová a prostorová flexibilita limitovaná mateřskými povinnostmi. 3.1 Faktory ovlivňující délku přerušení kariéry Problematika zaměstnatelnosti ţen, respektive matek starající se o malé dítě/děti, je ovlivněna velkou škálou faktorů, která ovlivňuje motivace k ukončení rodičovské dovolené a naopak šance pro návrat na trh práce. Všechny faktory jsou pro kaţdého jedince individuální a vţdy ovlivněny rodinnou situací (Kuchařová, 2006). Mezi první velkou a podstatnou skupinu patří faktory spadající do rodinné politiky, tedy časová míra vyuţívanosti rodičovské dovolené a síť zařízení poskytující denní péči. Čím déle ţena setrvává na rodičovské dovolené (doba se zvyšuje s počtem dětí), tím zastarává její kvalifikace, je omezena v sociálních kontaktech atd. (Kuchařová, 2006). Tuto nerovnováhu by měli kompenzovat jesle (dnes málo vyuţívané) a síť mateřských škol (Kříţková, Dudová a kol., 2005, s ). Druhou obsáhlou a neopominutelnou skupinu tvoří opatření a podmínky determinované situací na trhu práce, tedy vývoj nezaměstnanosti specifikovaný podle pohlaví, věku a vzdělání; struktura nabídky a poptávky v místě bydliště; ale téţ nástroje aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Pasivní politika z důvodů daných nároků 18

19 na poskytnutí jednotlivých dávek neposkytuje těmto ţenám velkou ochranu. Upřednostňována je politika aktivní, která však jednotlivým skupinám pomáhá pouze tehdy, bere-li v potaz jejich potřeby (př. dostupnost rekvalifikace v době zabezpečení péče o dítě/děti), (Kuchařová, 2006). Poslední skupinou jsou prvky individuální povahy, jako jsou vzdělání, praxe, věk, motivovanost, adaptabilita, zdravotní stav, příjem domácnosti, ale také rodinný stav a rodinné zázemí včetně mezigenerační rodinné výpomoci, kterými česká společnost často řeší své problémy (Kuchařová, 2006). To, jak jsou v domácnosti rozděleny role a povinnosti, významně umoţňuje rodičům sladit práci a péči o dítě/děti (Kuchařová, Ettlerová, Nešporová, Svobodová, 2006, s. 7). Více ohroţeny jsou pak matky samoţivitelky (Čurdová, Wasilová, Zajíčková, 2007, s. 39). 3.2 Vzdělání žen a návrat na trh práce Uţ od dětství jsou nám do hlavy vtloukána pravidla, ţe pokud se budeme dobře učit, budeme se mít v budoucnu lépe. S tím souvisí význam postavení na trhu práce, ale i strategie návratu na trh práce po rodičovské dovolené Ženy s vysokoškolským vzděláním Obecně se dá říci, ţe lidé s vyšším vzděláním se snaţí vyuţívat dobu rodičovské dovolené v co nejmenší míře - snaţí se do práce nastoupit do 3 let věku dítěte, coţ se od nich očekává i ze strany zaměstnavatelů. Neznamená to, ţe by byly o něco horší neţ jiné matky, které s dětmi zůstávají po delší dobu. Jde především o potřebu sociálního kontaktu a narušení pocitů stereotypu, sociální izolace. Pro tyto ţeny znamená vyšší vzdělání menší míru nejistoty, i kdyţ jsou si vědomy toho, ţe jejich znalosti a dovednosti rychle zastarávají (závislé na charakteru profese, oboru a jeho atraktivitě - čím vyšší atraktivita oboru, tím větší snaha o rychlejší opětovný nástup na trh práce), (Bartáková, 2008, s , ). Pro tyto ţeny je typické (63 %), ţe se častěji po rodičovské dovolené navracejí zpět ke svému původními zaměstnavateli, i kdyţ z počátku třeba jen na částečný úvazek. Je to zapříčiněno i tím, ţe pro vysokoškolsky vzdělané ţeny je charakteristické 19

20 udrţování kontaktu se zaměstnavatelem i po dobu bytí na rodičovské dovolené (Bartáková, 2008, s ). Zajímavým a souvisejícím ukazatelem je také finanční příjem ţeny, který jiţ v rodině není jen doplňkový, nýbrţ umoţňuje udrţení rodinného standardu (Maříková, 2003a, s. 105) Ženy se středoškolským vzděláním Pro ţeny se středoškolským vzděláním je charakteristické postupné prodluţování rodičovské dovolené na 3-4 roky. Tyto ţeny se více orientují na roli matky, tedy péče o děti a o návratu do práce nepřemýšlejí tak intenzivně jako ţeny s vysokoškolským vzděláním. Jsou si vědomy toho, ţe mají omezené moţnosti (více neţ ţeny vysokoškolačky, méně neţ ţeny vyučené či se základním vzděláním) i toho, ţe otevírací doba institucionální péče nekopíruje jejich pracovní dobu. Tyto podmínky ztěţují harmonizaci práce a péče o dítě, kterou navíc prohlubuje tradiční uspořádání rolí v rodině. Tyto ţeny nepřemýšlejí o výměně rolí s manţelem/partnerem, protoţe si jsou vědomy toho, ţe muţi mají vyšší platy a oni by nedokázaly zabezpečit rodinu, tak jako oni. Navíc se své role ani vzdát nechtějí. Hlavní motivací pro návrat do zaměstnání je tedy potřeba změny (Bartáková, 2008, s ) Ženy vyučené a se základním vzděláním Bezkonkurenční hodnotou vyučených ţen nebo ţen se základním vzděláním je rodina, které se snaţí věnovat co nejdéle a co nejlépe. Ţeny se ztotoţňují s tradiční dělbou práce a tak návrat na trh práce oddalují. Je to i z důvodů, ţe povaţují spojení práce a výchovy dítěte/dětí za neslučitelné a vědomí malých šancí uplatnit se na trhu práce z důvodu nedostatečné kvalifikace (nejohroţenější skupina), (Bartáková, 2008, s ). Argumentem, proč se na trh práce vrátit v dřívější době, je finanční potřeba, kterou řeší ţeny různými brigádami či částečnými úvazky paralelně s pobíráním rodičovského příspěvku. Na prvním místě však stojí stále dítě/děti a proto musí být splněny podmínky, ţe dítě touto formou přivýdělku nebude trpět, práce nebude náročná a ţeně tak zbude čas na věnování se dítěti/dětem. Dále by mělo být o dítě postaráno 20

21 v rodinném kruhu a v rodinném prostředí a poslední podmínkou je lokální dostupnost práce (Bartáková, 2008, s ). 3.3 Podskupiny podle rizikových faktorů Vrací-li se ţena na trh práce, podotýká se s mnoha problémy. Všechny zmiňované překáţky však neplatí pro kaţdou ţenu stejně, naopak je to velmi individuální. Jedná se o různorodou kombinaci rizikových faktorů způsobujících handicap, dle kterých lze vymezit typologii těchto skupin (Kuchařová, 2006): matky s nízkou kvalifikací - problematikou je malá poptávka trhu po dané kvalifikaci a častý nezájem o zvyšování kvalifikace, popřípadě rekvalifikace matky z neúplných rodin - tyto ţeny jsou odkázány na institucionální síť z důvodu nevyhovujícího rodinného zázemí, jeţ by ţenu podporovalo matky ţijící v místech s nedostatečnou infrastrukturou (veřejná doprava, zařízení denní péče o děti aj.) - základní předpoklad pro harmonizaci práce a péče o dítě matky s nedostatečnou motivací matky bez nebo s krátkou profesní praxí 3.4 Harmonizace práce a rodiny Problém harmonizace rodiny a zaměstnání, v dnešní společnosti dvou velmi ceněných statků, a s ní související otázka role sociální politiky při jeho řešení, se v posledních letech dostává do centra zájmu společenských věd (Sirovátka, Bartáková, 2008, s.65, 69). Důvody jsou jasné. Dítě pro ţenu představuje handicap pro její profesní kariéru a tak se často uchyluje v tom lepším případě pro oddalování početí, v tom horším pro odmítnutí dítě zplodit. Jestliţe takovéto postoje zaujímá většina ţen, velmi úzce je s tím spojen pokles fertility, který ovlivňuje další vývoj společnosti. Jednoznačně se tak dá říci, ţe plození dětí ztratilo spontánní charakter. Dnes, zda si pořídit dítě, je otázkou 21

22 především velkých úvah s ohledem na finanční a časové moţnosti (Mareš, 2008, s ). Harmonizaci práce a rodiny lze definovat jako udrţitelnost rovnováhy v oblasti placené práce (participace na trhu práce) a zároveň v oblasti rodinné odpovědnosti (péče o závislé členy rodiny a domácnost), (Hill, Yang, Hawkins, Ferrsis, 2004, s. 49). Sirovátka (2004, podle Plasová, 2008, s. 209) dodává, ţe harmonizace s sebou přináší několik důleţitých aspektů:... jde o občanská práva, tedy o podporu rovných šancí v přístupu žen na trh práce a ke společenskému uplatnění, jde o ekonomický efekt - o vysokou pracovní participaci žen, jde o demografický efekt - o vysokou úroveň fertility a v neposlední řadě jde též o sociální efekt - o eliminaci rizika chudoby dětí a prevenci sociální exkluze. Podle Průzkumu veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce (Kříţková, Hašková, 2003, s. 16) nemá jen necelá pětina ţen a necelá třetina muţů problémy s harmonizací pracovní a rodinné zátěţe, coţ je ve skutečnosti velmi malé procento populace, na kterém je třeba pracovat pro zvyšování zaměstnaneckých, ale i rodinných kvalit. Za nejvíce problémové období je povaţována doba do 6 let věku dítěte, tedy předškolní věk. Důvody komplikací harmonizace rodinné a pracovní zátěţe se velmi liší. Obě pohlaví se shodují, ţe největší obtíţí je častá nemocnost dětí, ale další důvody se názorově různí. Ţeny mají pocit, ţe nemají dostatečnou oporu a pomoc od okolí s rodinnou zátěţí a naopak muţi si myslí, ţe jsou na ně kladeny v zaměstnání příliš velké poţadavky (Kříţková, Hašková, 2003, s. 16). Samotní zaměstnavatelé pak tvrdí, ţe za problém si mohou samotní jedinci, kteří se musí poţadavkům a pracovní době přizpůsobit (Kuchařová, Ettlerová a kol., 2006, s. 11). Proto více neţ polovina rodičů spoléhá raději sama na sebe pomocí aktivací vlastních sil (vzájemná výpomoc partnerů v péči o rodinu nebo převzetí hlavní odpovědnosti za fungování rodiny a domácnosti jedním z partnerů), (Kříţková, Hašková, 2003, s. 24). Ţe by stát měl prosazovat další opatření, která by umoţnila rodině harmonizaci, si myslí jen zhruba pětina ţena a čtvrtina muţů (Kříţková, Hašková, 2003, s. 24). 22

23 3.4.1 Zákonem stanovená opatření Jiţ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce definuje povinnosti zaměstnavatelů a práva zaměstnanců, která by měla být dodrţována. Proto bych v této kapitole ráda poukázala na některé závazky zaměstnavatelů týkajících se ţen, popřípadě muţů starajících se o dítě/děti. Jedná se o omezení pracovních cest ( 240) mimo obvod obce svého pracoviště u zaměstnanců pečujících o děti do věku 8 let (nebo do 15 let věku u osamělých zaměstnanců či zaměstnanců, kteří dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II, III a IV stupni), na které mohou být zaměstnanci vyslány pouze se svým souhlasem nebo na ţádost jich samých. Významnou částí zákona, týkající se problematiky harmonizace práce a péče o děti, je 241, který říká, ţe zaměstnavatel je povinen přihlíţet na potřeby zaměstnanců pečující o dítě při zařazování zaměstnanců do směn; zaměstnavatel nemůţe zaměstnancům pečující o dítě do 1 roku věku nařídit práci přesčas a v neposlední řadě má zaměstnancům pečující o dítě vyjít vstříc (nebrání-li mu v tom provozní důvody) při ţádosti o kratší týdenní pracovní dobu. Ţeny během pracovní doby mají nárok kromě přestávek v práci na přestávky ke kojení, které se započítávají do běţné pracovní doby, a za které je poskytována náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku ( 242 zákona č. 262/2006 Sb). Zaměstnanci úřadu práce vidí moţnost změny (i přes finanční náročnost) ve finanční podpoře zaměstnavatelů, kteří umoţní zkrácení pracovní doby; podpoře výstavby a provozu zařízení umoţňujících souběh péče o dítě a zaměstnání; finanční podpoře dojíţďky těchto uchazečů do zaměstnání; zvýšení míry jejich rekvalifikace a doškolování; podpoře jejich samostatné výdělečné činnosti (Čurdová, Wasilová, Zajíčková, 2007, s. 39) Opatření zaměstnavatelů Příčinou, proč si ţeny, vstupující na trh práce po rodičovské dovolené, nemohou najít zaměstnání, mohou být i stereotypní postoje zaměstnavatelů. Problematikou 23

24 moţných opatření ze strany zaměstnavatelů se zabývá mnoho autorů. Já osobně jsem nejvíce čerpala z Plasová (2008); Krčmářová (2011); Kuchařová, Ettlerová a kol. (2006) a z informační broţury Nesnadné neznamená nemoţné (2008). A jak pohlíţí zaměstnavatel na potřebu harmonizace rodičů, tedy jeho zaměstnanců? Je si vědom rodinných závazků zaměstnanců, nejsou mu lhostejné, ale nemá větší potřebu se dle nich přizpůsobovat ani za to necítí odpovědnost. Svou roli interpretuje spíše jako dílčí pomoc/spoluzodpovědnost k opatření státu nebo jiných subjektů (Plasová, 2008, s ). Rozhodne-li se zaměstnavatel ale vyjít vůči rodinným potřebám vstříc, nemusí litovat. Je to pro něj velmi efektivní, protoţe přátelské prostředí vede zaměstnance k lepšímu vztahu k práci, větší produktivitě a tím vytváří na trhu práce pozitivní konkurenční výhodu (Plasová, 2008, s. 216, 238). Informační broţura Nesnadné neznamená nemoţné (2008, s. 5-6) tyto informace doplňuje o optimální vyuţití schopností a dovedností pracovníků a zajištění vlastnímu podniku dostatečnou flexibilitu vedoucí k prosperitě. V České republice existuje několik prorodinných/flexibilních opatření, která nabízejí ţenám při vstupu na trh práce po rodičovské dovolené jakousi kompenzaci podle času, místa nebo pracovních podmínek. Patří mezi ně zkrácený pracovní úvazek, pruţná pracovní doba, sdílení pracovního místa, distanční formy práce (teleworking, homeworking), (Nesnadné neznamená nemoţné, 2008, s. 5). Mezi nejčastěji vyuţívané a nejméně náročné prorodinné opatření pro zaměstnavatele je pruţná pracovní doba, nejméně výhodnou volbou pak práce z domova (Plasová, 2008, s. 225). Tuto kapitolu bych shrnula slovy, ţe ţeny mají opodstatněný důvod, proč být na pracovním trhu chráněnou skupinou před nezaměstnaností, které má být věnována větší ochrana. Jsou to právě ony - ţeny, které se nejčastěji starají o své děti, jeţ vyţadují značnou péči. A právě z těchto výše vyjmenovaných důvodů jsem se rozhodla ve své práci zaměřit na problematiku nezaměstnanosti ţen v okresu Prachatice, kde se nachází mé trvalé bydliště a kde probíhá projekt Perspektiva propojení práce a péče o děti, který ţenám na mateřské dovolené/po mateřské dovolené pomáhá k jednoduššímu návratu na pracovní trh. 24

25 4 OKRES PRACHATICE Okres Prachatice se rozléhá v jihozápadní části Jihočeského kraje při hranicích s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo (ČSÚ, 2011). Dle administrativního členění se dělí na dva správní obvody s rozšířenou působností - Prachatice, pod které spadá 44 obcí a Vimperk s 21 obcemi (ČSÚ, 2008). Jednu třetinu územní plochy okresu Prachatice tvoří Chráněná krajinná oblast Šumava a Národní park Šumava. To se společně s historickým hlediskem v pohraničí (odsun německého obyvatelstva ze sudet) podílí na počtu obyvatelstva (ÚP, 2010), které na konci roku 2011 činilo obyvatel s průměrným věkem 40,1 let (pro rok 2010), (ČSÚa, 2012). Hustota obyvatelstva je nízká, pouze 37 obyvatel na km 2 (ČSÚ, 2011). Předpokládá se, ţe vývoj obyvatelstva v okresu Prachatice bude kopírovat celorepublikový demografický vývoj, tedy lze očekávat pokles porodnosti a naopak nárůst počtu lidí v postproduktivním věku (ÚP, 2010). To lze odvodit ze statistiky ČSÚ (2012a), kdy počet osob pobírajících starobní důchod se rok od roku zvyšuje o stovky osob. Pro srovnání - v roce 2009 pobíralo starobní důchod osob a v roce 2010 se počet osob pobírající starobní důchod zvýšil na osob. 4.1 Výhody a nevýhody okresu Okres Prachatice není bohatý na suroviny. Výjimkou jsou rozsáhlé lesy (52 % okresu) a loţiska rašeliny. I přesto však pracuje v průmyslu zhruba 40 % obyvatelstva okresu Prachatice, coţ je o 3 % více neţ celokrajský průměr. Naproti tomu okres Prachatice zaostává počtem zaměstnaných v trţních sluţbách, obchodě a dopravě. Okres je ale i rekreační oblastí s výhodnými podmínkami. Přírodní charakter umoţňuje pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku a v zimních obdobích i lyţařskou turistiku. Kulturní instituce jako kina, knihovny, muzea, sportovní zařízení apod. se koncentrují především ve větších městech (ČSÚ, 2011). Mezi silné stránky okresu patří příhraniční poloha okresu, ochota dojíţdět za prací a pracovat na směnný provoz, turisticky atraktivní území a s tím spojený rozvoj cestovního ruchu a sluţeb, kulturní a přírodní moţnosti okresu a dostatečná síť 25

26 základního a středního vzdělávání. Naopak mezi slabé stránky se řadí omezená moţnost hospodaření v NP a CHKO Šumava, nízká mobilita pracovní síly do vzdálenějších lokalit okresu spojené se zhoršenou dopravní dostupností v těchto místech, velká rozlehlost území s nízkou hustotou obyvatelstva a výrazné regionální rozdíly v industrializaci území mikroregionů (ÚP, 2010). 4.2 Nezaměstnanost v okresu Prachatice Podíl pracovní síly v okresu Prachatice na konci roku 2011 činil občanů, z čehoţ osob se ucházelo o zaměstnání, coţ je oproti předchozímu roku 2010 o 216 osob méně. Podstatný díl nezaměstnaných tvořily ţeny s počtem 846. Míra nezaměstnanosti v roce 2011 činila 6,48 % (ČSÚa, 2012). Pro srovnání byla míra nezaměstnanosti v celém Jihočeském kraji 7,53 % (ČSÚb, 2012) a v rámci celé České republiky 8,6 % (MPSV, 2012). Takto vysoká míra nezaměstnanosti v okresu Prachatice, i kdyţ ne zcela kopírující míru nezaměstnanosti v České republice, byla příčinou vzniku soukromého projektu "Perspektiva propojení práce a péče o děti", který se zaměřuje na ţeny a pomáhá jim ke snadnějšímu návratu na trh práce (Dolečková, 2012). 26

27 5 KONKRÉTNÍ PROJEKT V OKRESU PRACHATICE - "PERSPEKTIVA PROPOJENÍ PRÁCE A PÉČE O DĚTI" V rámci této kapitoly popíšu jednu z moţností sociální prevence nezaměstnanosti v okresu Prachatice, ve kterém se nachází mé trvalé bydliště - Strunkovice nad Blanicí. Jde o projekt "Perspektiva propojení práce a péče o děti" (dále jen "PPPP"). V rámci celé kapitoly se zaměřím na nejdůleţitější kapitoly týkající se samotného projektu. Jelikoţ mi z důvodu know-how byly poskytnuty omezené informace, jsem si vědoma toho, ţe ani zde nebudou vyčerpávající. Informace týkající se projektu PPPP mi ve velké míře poskytla koordinátorka projektu Petula Dolečková v osobním rozhovoru dne v kontaktním pracovišti v Prachaticích. Projekt PPPP je souhrnem komplexně provázaných aktivit vycházejících z potřeb cílové skupiny, které nenásilně vyrovnávají moţnosti uplatnění se na trhu práce (Práce a péče, 2011a). Tento projekt schválený v období od do se zaměřuje na 94 rodičů dětí do 15 let v Jihočeském kraji (Dolečková, 2012), kteří dle zákona č. 435/2004 Sb. spadají mezi ohroţené skupiny nezaměstnaností, a tak jim je zákonně stanovena intenzivnější pozornost (Práce a péče, 2011a). Cílem projektu je zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných či na trhu práce ohroţených osob pečujících o dítě/děti do 15 let věku. Projekt efektivně a cíleně vyuţívá nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, se zaměřením na potřeby rodičů v rámci prevence nezaměstnanosti vyplývajících z překáţek při návratu na trh práce. Jsou to zejména hledání místa jiţ během mateřské/rodičovské dovolené; poradenství zaměřené na vyjasňování dalšího směřování v ţivotě i na pracovním trhu; informace o aktuálním pracovním trhu a obnovení kontaktu s pracovním prostředím; informace o moţnostech podnikání a poradenství v této oblasti; oţivení znalostí a dovedností, potřeba "nastartování se"; rekvalifikace; podpora aktivního přístupu a dostupnost sluţby péče o děti. To vše projekt svým účastníkům nabízí (Dolečková, 2012). 27

28 Projekt je realizován v rámci celého Jihočeského kraje v původních pěti lokalitách - Volyně s 16 účastníky (okres Strakonice), Křemţe s 14 účastníky (okres Český Krumlov), Vodňany s 15 účastníky (okres Strakonice), Prachatice se 17 účastníky (okres Prachatice), Husinec s 15 účastníky (okres Prachatice) a později přidanou šestou lokalitou Prachatice II s 17 účastníky (okres Prachatice) s mimořádným zaměřením se na obyvatele venkova. Právě trvalé bydliště v Jihočeském kraji je jednou z podmínek projektu. Další podmínkou je jiţ zmíněná cílová skupina, tedy rodiče do 15 let a 10 % zastoupení muţů v tomto projektu (Dolečková, 2012). Původních pět lokalit kopírovalo pět pracovních dnů v týdnu, kdy se v pondělí konaly kurzy ve Volyni, v úterý v Křemţi, ve středu ve Vodňanech atd. Z kapacitních důvodů a pro velký zájem se tento projekt rozšířil o skupinu Prachatice II, která podstoupila kurz intenzivní, nebo-li splnila všech deset kurzů první etapy během dvou týdnů ( ) na rozdíl od jiných skupin, kteří měli kurz jednou do týdne. Tedy první etapa pro ně trvala 10 týdnů, ale následně pro ně platil stejný harmonogram (Dolečková, 2012). Konzultační a aktivizační centrum pro osoby znevýhodněné na trhu práce se nachází na Velkém náměstí čp. 11, Prachatice. Kontaktní je a webové stránky dostupné na (Práce a péče, 2011b). 5.1 Realizátor projektu Realizátorem projektu je IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií (ESFČR, 2011), jeţ se od roku 2007 zabývá aktivizací periférií, sociální interakcí a iniciováním a vytvářením komunitních projektů. Konkrétně se zaměřuje na rodinu, ţivotní prostředí, rovné příleţitosti, gender, sladění práce a rodiny, udrţitelnost předpokladů kvalitního a hodnotného ţivota (IMPAKT, 2012a). Ve vedení organizace společnosti IMPAKT je Kateřina Kulhánková Čejková (předsedkyně) a Mgr. David Kulhánek (koncepce, koordinace), (IMPAKT, 2012b), jeţ oba stojí za vznikem projektu PPPP. Kateřina Kulhánková Čejková jako 28

29 zakladatelka projektu a Mgr. David Kulhánek jako manaţer a kontaktní osoba projektu (Dolečková, 2012). Adresa sídla IMPAKT Společnost pro aktivizaci periferií je Mlýn čp. 33, Dub a IČO (IMPAKT, 2012c). 5.2 Financování Projekt PPPP je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR (Práce a péče, 2011c) a rodičům/účastníkům projektu je poskytován zdarma (Dolečková, 2012). Projekt PPPP s registračním číslem CZ.1.04/2.1.01/ čerpá z grantu s názvem "Provádění aktivních a preventivních opatření na pracovním trhu" s prioritou "Aktivní politiky trhu práce" s oblastní podporou "Posílení aktivních politik zaměstnanosti". Vyhlašovatelem bylo MPSV, Odbor implementace programů ESF. Jeden ze 69 vybraných projektů byl i projekt PPPP, který poţadoval výši podpory , 68 Kč a která mu byla v plné výši schválena (ESFČR, 2010). Výše podpory nebyla uhrazena v plné výši najednou, nýbrţ je hrazena po částech kaţdý půl rok po splnění podmínky odevzdání monitorovací zprávy, která shrnuje všechny náleţitosti (plnění projektu, odevzdání rozpočtu atd.), (Dolečková, 2012). Z podpory ve výši , 68 Kč je ve vyšších částkách hrazeno personální obsazení, pronájem prostorů, ale také přímá podpora účastníků projektu. V rámci přímé podpory účastníků je hrazeno základní občerstvení v rámci aktivačních kurzů a bilanční diagnostiky, které je zprostředkováno personálem projektu; proplácení cestovného z místa bydliště do místa realizace aktivit ve výši jízdenky hromadné dopravy maximálně do výše 60 Kč/den; zajištěná péče o děti v průběhu konání kurzů projektu; proplácení rekvalifikačního kurzu do výše Kč a s ním spojené ubytování do výše 600 Kč, cestovní náklady do výše Kč a zajištění péče o děti do výše Kč; příspěvek na vyřízení ţivnostenského oprávnění a vytvoření 9 nových pracovních míst na půl roku se superhrubou mzdou Kč na měsíc (Dolečková, 2012). 29

30 5.3 Personální obsazení Hlavní personální obsazení tvoří manaţer projektu Mgr. David Kulhánek, koordinátorka projektu Petula Dolečková a na částečný úvazek (0,2 úvazku) jako finanční manaţer Kateřina Kulhánková Čejková (Dolečková, 2012). Dále jsou zajištěny na dohodu o provedení práce chůvy, u kterých je potřeba čistý trestný rejstřík, praxe v oblasti péče o děti a zdravotní osvědčení. Dále samotní lektoři jednotlivých seminářů (Dolečková, 2012). Účastníci projektu PPPP si velmi chválili péči o děti. Rodiče oceňovali především dostatečný počet chův a jejich přístup k dětem; prostory, ve kterých hlídání dětí probíhalo a dostatečnou výměnu informací mezi chůvou a rodičem (hodnotící dotazníky). 5.4 Průběh projektu Jak jsem jiţ řekla, projekt je postaven na komplexně provázaných aktivitách, které jsou zahrnuty ve čtyřech na sebe navazujících etapách realizovaných v průběhu 2 let. V rámci této kapitoly je ve stručnosti popíšu Předetapa Neţ se rozběhl samotný projekt PPPP a všechny jeho etapy, bylo zapotřebí pro klidný a průběţný chod projektu zajistit některé technické náleţitosti (co projekt obnáší, jak bude projekt probíhat, v čem projekt své účastníky podporuje apod.), které vyústily v podepsání smlouvy mezi IMPAKTem Společnost pro aktivizaci periférií zastoupenou předsedkyní Kateřinou Kulhánkovou Čejkovou a samotným účastníkem (Dolečková, 2012). Tyto projekty se postupně uskutečnily v původních pěti jednotlivých lokalitách, kde je kurz konán, v první půlce dubna roku 2012 (Husinec 6.4., Prachatice i 7.4., Volyně 11.4., Křemţe 12.4., Vodňany 15.4.). V přidané šesté lokalitě Prachatice II. se úvodní seminář konal aţ (Práce a péče, 2011d). 30

31 Mezi hlavní důvody, proč se účastníci do projektu PPPP přihlásili, patří konec mateřské dovolené, hledání nového pracovního místa, rozšíření vzdělání, rekvalifikace, osobní růst, pomoc při uplatnění na trhu práce a v neposlední řadě finanční podpora projektu (Hodnotící dotazník k Úvodnímu semináři) Etapa - motivace a aktivizace V rámci první etapy (květen - září roku 2011) probíhá deset motivačních a aktivizačních seminářů (deset vzdělávacích dní) zaměřených na získání základní orientace a dovedností pro znovu zapojení se na pracovní trh. Kaţdý ze seminářů trvá 8 hodin čistého času a tři čtvrtě hodiny přestávky. Aby účastník mohl postoupit do druhé etapy projektu, musí splnit 80 % docházky, tedy minimálně 8 seminářů z 10 (Dolečková, 2012). Během motivačních a aktivizačních kurzů je zajištěno základní občerstvení a hlídání dětí pro účastníky, kteří předem vyplní ţádost a dotazník slouţící k seznámení s dítětem. Dojíţdí-li jedinec z jiné obce, neţ kde aktivity probíhají, má také nárok na proplácení úhrady cestovného hromadnou dopravou do maximální výše 60 Kč/den (Dolečková, 2012). Základní témata jako je Hledání zaměstnání, Podnikatelský plán, Podnikatelské minimum apod. přednášejí interaktivní formou a s podporou svých předem vypracovaných skript (podle ideje a koncepce manaţerů projektu) zkušení lektoři z celé České republiky, kteří na konci svého pracovního materiálu uvádějí pro doplnění a pro větší zájem doporučenou literaturu (Dolečková, 2012). 31

32 Hledání zaměstnání Podnikatelský plán Podnikatelské minimum TÉMA SEMINÁŘE Práce se stresem, pracovní návyky, time-management Slaďování rodinného a pracovního života Pracovně - právní minimum Prezentační a komunikační dovednosti Videotrénink komunikačních dovedností Image LEKTOR Mgr. Gabriela Albrechtová Zdeněk Weber Ing. Martina Tomová Mga. Irena Swiecicki Mgr. Karolína Kaslová Doc. Judr. Jan Hejda Mga. Irena Swiecicki Mga. Irena Swiecicki Mgr. Martina Vrbová, Stanislav Maxa Jak řešit konflikty - v práci, v rodině, mezigenerační Mgr. et Mgr. Miroslav Erdinger Tabulka 1: Témata seminářů a jména jejich lektorů (Dolečková, 2012) Jedna účastnice projektu PPPP, se kterou jsem osobně hovořila, a která si nepřeje být jmenována, podotkla, ţe účastníci se shodli na tom, ţe viděli přínos i v tom, ţe se lektor/ka řídil/a vypracovanými materiály, ale byl-li zájem o jiné téma, diskuzi na něj se nebránil/a (Dolečková, 2012). Po úspěšném absolvování první etapy dostávají účastníci Certifikát o absolvování motivačních a aktivizačních kurzů květen - září 2011, který si mohou zaloţit do svého osobního portfolia (Dolečková, 2012) Jednotlivé semináře první etapy Pro lepší názornost, co si pod jednotlivými tématy představit, uvedu ve stručnosti obsahy těchto kurzů. Z pročítání jednotlivých materiálů k seminářům mohu říci, ţe jsou napsány srozumitelným a čtivým jazykem. Prvním tématem bylo Hledání zaměstnání vedené lektorkou Mgr. Gabrielou Albrechtovou. Obsahem pracovního materiálu a obsahem celého osmihodinového semináře byla diskuze nad tématy kdo jsem, kam směřuji, kde hledat práci, jak dostatečně se připravit na výběrové řízení a jak vhodně se na něm chovat a v neposlední řadě, jak správně napsat ţivotopis a motivační dopis (Albrechtová, 2011). 32

33 Druhé téma s pojmenováním Podnikatelský plán vedl podnikatel Zdeněk Weber, který s účastníky rozebíral témata typu, zda je být lepší zaměstnancem nebo podnikat a postavit se tak na vlastní nohy. Rozhodne-li se jedinec pro podnikání, tak jaké to má výhody a rizika, jaké jsou náleţitosti podnikatelského záměru, tvorby rozpočtu, analýzy trhu a analýzy rizik. Kvůli tomuto projektu a sladění rodinného a pracovního ţivota zařadil i kapitolu s názvem Moţnosti začátku podnikání jako přivýdělku při mateřské dovolené či rodinné dovolené (Weber, 2011). Třetím kurzem, provázeným lektorkou Ing. Martinou Tomovou, bylo Podnikatelské minimum. V tomto kurzu bylo za cíl co nejvíce informovat účastníky o tom, co to podnikání vlastně je, jakého typu existují společnosti (akciová, veřejná, obchodní, komanditní společnost, druţstvo), základní informace o daňové problematice, účetnictví a věcech, které se týkají kaţdého účastníky jako zdravotní pojištění a sociální pojištění. Nechyběla opět kapitola na slaďování ţivota účastníků. V tomto případě se jednalo o Podnikání na mateřské a rodičovské dovolené (Tomová, 2011). Práce se stresem bylo čtvrté téma, které uváděla Mga. Irena Swiecicki. Účastníci se učili, co to stres je, jak ho rozpoznat, jak se mu vyhnout, popřípadě jak s ním pracovat (několik konkrétních rad). Na závěr diskutovali o kontextu 3 instinktů (instinkt sebezáchovy - moc, vliv, kontrola; instinkt vztahový - být milován a sociální instinkt - být uznáván společností) aneb jak se s kým dorozumět (Swiecicki, 2011a). Pátým seminářem bylo Slaďování rodinného a pracovního ţivota s lektorkou Mgr. Karolínou Kaslovou, která s účastníky debatovala, jak začít efektivně organizovat svůj čas a zároveň mít i chvíli jen pro sebe, které jsou pro jedince důleţité z hlediska načerpání nové energie potřebné pro vlastní děti, nejbliţší a práci. Lektorka v prvé řadě upozorňovala na to, ţe je třeba znát skutečné potřeby jedince, motivaci a hodnoty a pak teprve můţe pochopit, co se děje kolem něho. Hovořili proto o vnitřních stresorech, jak se vyvarovat jednostranné zátěţi, jak si správně stanovovat cíle (technika SMART - specifické, měřitelné, akceptovatelné, realizovatelné, časově ohraničené) a jak správně delegovat úkoly. V poslední části tohoto semináře se lektora zabývala tím, co dělat, potřebuje-li jedinec najít a získat znovu nadhled a klid (Kaslová, 2011). Šestým podstatným seminářem bylo Pracovně - právní minimum, kde účastníci s lektorem Doc. Judr. Janem Hejdou vedli dialog na témata jako pracovněprávní vztahy, 33

34 pracovní poměr, ale i těhotenství a práce, mateřská a rodičovská dovolená s moţností přivýdělku, rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu a v neposlední řadě i šikana na pracovišti (mobbing a bossing), (Hejda, 2011). Sedmý seminář připadl lektorce Mga. Ireně Swiecicki, která tentokrát hovořila o Prezentačních a komunikačních dovednostech. Zde se účastníci projektu PPPP učili, jak se na svou prezentaci připravit, jaké jsou kroky k úspěšné prezentaci a jak se během samotné prezentace chovat (Swiecicki, 2011b). Tímto kurzem se účastníci připravovali na následující seminář v dalším týdnu (Dolečková, 2012). Osmý seminář Videotrénink komunikačních dovedností úzce navazoval na seminář předchozí, který téţ vedla Mga. Irena Swiecicki. V tomto kurzu se účastníci ve stručnosti představovali na kameru (kdo jsem, něco o rodině, čeho chci v ţivotě dosáhnout atd.), následně si tento záznam pouštěli a názorně si na něm ukazovali zbytečné chyby, kterých by se měl jedinec vyvarovat. Koordinátorka projektu Petula Dolečková mi téţ řekla, ţe by tyto videonahrávky chtěli pustit na závěrečné konferenci (v jednání), aby byla vidět práce a změna účastníků během projektu, kteří se k tomu mohou ještě na místě vyjádřit (Dolečková, 2012). Předposlední seminář Image vedený lektorkou Mgr. Marinou Hynkovou Vrbovou detailně pojednával o tom, jak na vzhledu záleţí a ţe právě on je jednou z vizitek, které přispívají k vytvoření prvního dojmu, jenţ děláme na okolí. Proto lektorka účastníky poučovala o tom, jak se oblékat, jak vybrat správnou velikost, jak kombinovat barvy a doplňky. V druhé části tohoto semináře se účastnice učili správně líčit (pro běţný den, pro volný čas), (Vrbová, 2011) a na závěr semináře se nechali vyfotografovat profesionálním fotografem Stanislavem Maxou, jehoţ fotografie účastníci dostali/dostanou během osobního koučinku. Fotograf do toho semináře byl přizván z důvodu, aby účastníci měli reprezentativní fotografie do jejich portfolií (Dolečková, 2012). Poslední kurz se zabýval nepříjemnou součástí lidského ţivota a komunikace - konflikt, který kaţdého jedince provází kaţdým dnem a patří do kategorie zátěţových situací. Jedná se o kurz Řešení konfliktů - vnitřních, osobních, rodinných, pracovních, mezigeneračních, jehoţ lektorem byl Mgr. et Mgr. Miroslav Erdinger (Erdinger, 2011). 34

35 Etapa - individuální program V rámci této etapy jiţ kaţdý z účastníků (do druhé etapy postoupilo jen 86 účastníků) pracuje jednotlivě. Tato etapa se skládá z dvou částí na sebe navazujících. První je Pracovní a bilanční diagnostika v časovém harmonogramu v rámci projektu září - listopad 2011 a druhá Poradenské činnosti a programy od října 2011 do června 2012 (Dolečková, 2012). Pracovní diagnostika prováděná počítačovou diagnostikou COMDI (provozuje firma Republikové centrum vzdělávání s.r.o.) je profesní, psychologické, pedagogické a somatické šetření, jehoţ cílem je vlastní sebehodnocení účastníka a zmapování celé jeho osobnosti se zaměřením na budoucí pracovní uplatnění (COMDI, 2013). Tato diagnostika je prováděna na počítači účastníka z domova v den (musí odpovídat časovému harmonogramu pracovní diagnostiky) a hodinu, která vyhovuje rodiči z principu slaďování práce a péče o děti. Po vypracování tohoto testu jsou mu obratem zpět poslány výsledky, které následně v rámci bilanční diagnostiky pod vedením Mgr. Przemka Swiecickiho dvě hodiny rozebírají ve skupině a poté individuálně hodinu konzultují (jak dopadly výsledky, jak se jevil při práci ve skupině, jaký je v něm potenciál člověka apod.), (Dolečková, 2012). Výsledky pracovní diagnostiky se stanovují na základě zkoumaných oblastí, mezi které patří výkonové faktory (verbální/numerická logika, bystrost atd.), pracovní předpoklady (pracovní sebevědomí, organizace práce, pracovní motivace atd.), komunikační dovednosti (asertivní jednání, vyjednávací schopnosti, vyrovnanost v jednání atd.), pracovní výkon (kvalita, vytrvalost, iniciativa atd.), tvůrčí schopnosti (empatie, kreativita, řešení krizových situací atd.), týmová práce (spolupráce, samostatnost, vedení týmu atd.), typ osobnosti a profesní zaměření (právo a legislativa; zdravotnictví, sociální péče; technické obory atd.), (Manuál k profesní diagnostice). Druhá část druhé etapy zahrnuje dvouhodinové poradenství s jedním ze tří lektorů dle výběru jednotlivého účastníka a uváţení pro jeho budoucí cíle. Potřebuje-li někdo probrat svůj podnikatelský plán se všemi náleţitostmi, zvolí si Zdeňka Webera. Konzultace o daních a účetnictví poskytuje Martina Tomová. Přemýšlí-li někdo o nástupu do práce jako zaměstnanec, určitě uvítá konzultaci s personalistkou Gabrielou 35

36 Albrechtovou. Poté následuje povinných 60 minut profesního koučinku s Kateřinou Kulhánkovou Čejkovou s cílem stanovení si osobních priorit a zhodnocení osobních plánů a strategií. Podle potřeby a zájmu má kaţdý účastník nárok na dalších 60 minut, které však nejsou povinné. Nedomluví-li si jedinec termín profesního koučinku, nemá nárok na podporu při rekvalifikaci (Dolečková, 2012). Druhá etapa je zakončena hodinovým sezením s manaţerem, kde se řeší technické věci jako finanční podpora při rekvalifikaci (viz. 4. etapa) a odevzdání osobního portfolia kaţdého účastníka s doporučeným obsahem - evropský ţivotopis, fotografie, motivační dopis, inzerát, podnikatelský záměr, výstup pracovní diagnostiky, kariérní plán, zápis z profesního koučinku + později přidané potvrzení o absolvování re/kvalifikačního kurzu a ţivnostenské oprávnění (Dolečková, 2012). Na konci této etapy si mohou účastníci projektu zaloţit do svých portfolií výsledky testů pracovní diagnostiky Comdi a Certifikát o absolvování individuálního programu (Dolečková, 2012) Etapa - kvalifikační kurzy Rekvalifikace a zvyšování dosavadní kvalifikace se dle časového harmonogramu uskutečňuje od ledna 2012 do února Kaţdý z účastníků má moţnost vlastního výběru konkrétního kvalifikačního kurzu. Oblast zaměření je volná. Koordinátorka projektu aktualizuje rekvalifikační kurzy a zasílá je účastníkům na mail. Výhodou tohoto projektu je, ţe se nemusí jednat pouze o kvalifikační kurzy akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí, nýbrţ i o neakreditované. V případě neakreditovaných kurzů je nutné schválení ţádosti manaţery projektu. Schválí-li manaţeři tuto ţádost, posílají na MPSV ţadateli napsanou obhajobu, jak jim daný kvalifikační kurz dopomůţe k výdělku/přivýdělku (příklad zahradničení - ovocný strom v krajině). Schválí-li manaţeři projektu a MPSV tento jimi vybraný rekvalifikační kurz, vyţádají si od školitele, který je uveden v ţádosti o rekvalifikační kurz tento kurz a proplatí mu fakturu do Kč. Schválí-li tento kurz manaţeři projektu, ale MPSV ne, musí tyto výdaje hradit projekt z nepřímých nákladů (Dolečková, 2012). 36

37 Některé rekvalifikační kurzy zprostředkovává sám projekt PPPP, který najímá praţskou agenturu Společnost sociálních pracovníků České republiky na zaškolení pracovníka v sociálních sluţbách (od péče o malé děti, přes azylové domy, aţ po hospice), (Dolečková, 2012). Je-li rekvalifikační kurz účastníkovi schválen, tento kurz mu projekt proplatí, maximálně však do výše Kč. Další formou podpory při rekvalifikaci je ubytování do výše 600 Kč, cestovné do výše Kč a zajištění péče o dítě v době rekvalifikace do výše Kč (Dolečková, 2012) Etapa - pracovní uplatnění Podpora uplatnění na trhu práce se uskutečňuje dle časového harmonogramu od dubna 2012 do února Projekt tuto fázi podporuje vytvořením 9 nových pracovních míst a příspěvkem na vyřízení ţivnostenského oprávnění + hodina konzultace během prvního roku podnikání pro jedinců, kteří se rozhodli být osobami samostatně výdělečně činnými (Dolečková, 2012). Vytvoření 9 nových pracovních míst je nejnáročnější částí projektu. Nejpozději v září 2012 musí být pracovní místa vytvořená, aby měli jedinci nárok na půlroční finanční podporu ve výši superhrubé mzdy Kč. V rámci této podpory zatím vznikla 3 pracovní místa v mateřských centrech, spolupráce tesaře a keramičky na společném interiéru, rukodílna kachel na kachlová kamna, jedno pracovní místo v sugestopedické jazykové škole a místo učitelky v montessori pedagogice (Dolečková, 2012). 5.5 Kooperace projektu s jinými subjekty Projekt PPPP kooperuje se zkušenými lektory, kteří v první etapě projektu přednášejí svá témata, na která vypracovávají studijní materiály, jeţ jsou poskytnuty kaţdému účastníkovi projektu. Dle hodnotících dotazníků na konci kaţdého semináře lze říci, ţe účastníci jsou s výběrem nadmíru spokojeni. Nejhoršího průměrného výsledku 1,13 dosáhl Zdeněk Weber se seminářem na téma Podnikatelský plán 37

38 a nejlepšího průměrného výsledku 1,008 Mga. Irena Swiecicki se seminářem Videotrénink komunikačních technik (hodnotící dotazníky). Mezi další spolupráci patří poskytovatelé prostor (mateřská centra, Dům dětí a mládeţe, fara apod.) a vzdělávací střediska, která dobrovolně posílají nabídku rekvalifikačních kurzů (Dolečková, 2012). 5.6 Konkurence projektu Velkou konkurencí na začátku projektu PPPP byl regionální projekt "Se sousedy k vzdělání" (Dolečková, 2012), který byl realizován Úřadem práce České republiky v období od do v okresech Prachatice, Český Krumlov, Tábor a Strakonice. Tento projekt spadal téţ do oblasti podpory ESF jako projekt PPPP. Rozdílem byla cílová skupina. Projekt Se sousedy k vzdělání se zaměřoval na uchazeče a zájemce o zaměstnání, kteří byli znevýhodněni zhoršenou infrastrukturou a dopravní obsluţností. Projekt se proto snaţil o zpřístupnění vzdělání a rekvalifikace občanům venkova (Se sousedy, 2012). 38

39 6 VÝZKUMNÁ ČÁST V teoretické části jsem se zabývala tématy (sociální prevence, nezaměstnanost a problematika ţen po rodičovské dovolené vracející se na trh práce), které vytváří podklad pro vymezení projektu zabývající se sociální prevencí nezaměstnanosti v okresu Prachatice - "Perspektiva propojení práce a péče o děti". V této kapitole tento projekt zhodnotím ze stran účastníků. 6.1 Výzkumné cíle Na základě popsané problematiky ţen vracejících se po rodičovské dovolené zpět na trh práce a konkrétního projektu je mým hlavním cílem zjistit, jak účastníci projektu posuzují jeho přínos. Vedlejším cílem je pak zmapování účastníků (především socio-demografické údaje) a jejich zařazení do podskupiny podle rizikových faktorů dle Kuchařové (2006), kterými se zabývám v kapitole Metoda výzkumu Pro realizaci stanovených cílů empirické části jsem zvolila kvantitativní přístup ke zjišťování dat, konkrétně evaluační výzkum s formou dotazníkového šetření. Pro tuto metodu jsem se rozhodla, jelikoţ samotný význam slova evaluace - proces posuzování a hodnocení podstaty (Borg, Gall, 1989 podle Hendl, 2008, s. 289) shrnuje můj hlavní cíl empirického šetření. Výsledky by měly přispívat k tomu, abych zjistila uţitečnost, nevýhody a jiné podstatné připomínky pro zlepšení tohoto projektu, či pro vyhnutí se chyb při realizaci projektů jiných, podobných. Oblastmi, pro které je vhodná právě tato forma výzkumu, jsou školství, zdravotnictví, sociální a rodinná politika, trh práce, organizační výzkum aj. (Hendl, 2008, s. 292). Projekt, který hodnotím, bych mohla zařadit do více sfér těchto oblastí - sociální a rodinná politika, trh práce, ale i organizační výzkum. Evaluační výzkum lze nadále členit na formativní a sumativní evaluaci. Formativní evaluaci lze jinými slovy nazvat průběţným hodnocením během projektu. 39

40 U sumativní evaluace jde pak o zpětné hodnocení projektu po jeho ukončení (Hendl, 2008, s. 295). V mé práci nelze přesně říci, o jakou konkrétní evaluaci se jedná. Sběr dat probíhal v průběhu projektu, jedná se tedy o evaluaci formativní. Výsledky jsou však analyzovány a zveřejněny aţ po ukončení projektu , zde jde o evaluaci sumativní. Předmětem evaluačního výzkumu je sociální intervence, nebo-li opatření k odstranění nebo zmírnění sociální problémů a samotný výzkum je zaměřen spíše na praktickou část neţ teoretická východiska (Hendl, 2008, s. 291). Z povahy výzkumu jsem se proto rozhodla pro nestanovení hypotéz, jelikoţ svým způsobem nemohou vycházet z teorie. Jsem si vědoma i toho, ţe jedním z moţných způsobů, jak hypotézy stanovit, je vlastní stanovení na základě znalosti problematiky, ale ke stanoveným cílům to nepovaţuji za nutné. Pro dotazníkové šetření jsem se rozhodla z důvodu hromadného získávání dat, časové a finanční nenáročnosti a zajištěné anonymitě respondentů (Gavora, 2010, s. 121). Jsem si však vědoma i toho, ţe tato forma s sebou nese rizika. Mezi nejčastěji vyskytovaná patří vynechání odpovědi na určité otázky, nenávratnost dotazníků a zodpovězení otázek jinými osobami (Disman, 2008, s. 141). 6.3 Výzkumný soubor a sběr dat Pro výběr respondentů k záměru mé práce jsem se rozhodla pro účelový výběr, jeţ je zaloţen na přesvědčení výzkumníka o tom, co je potřeba sledovat. Výzkumný soubor by měl tedy být jasně a přesně stanoven (Disman, 2009, s ). Výzkumným souborem mé práce jsou účastníci projektu PPPP sociální prevence nezaměstnanosti v okresu Prachatice. V okresu Prachatice se nachází lokality stanovené projektem PPPP Prachatice I., II. a Husinec. Celkovým počtem tohoto empirického šetření je tedy 49 respondentů. Po dohodě s koordinátorkou projektu Petulou Dolečkovou a schválení dotazníku předsedkyní projektu Kateřinou Kulhánkovou, byly Petulou Dolečkovou z důvodu ochrany osobních důvodů dotazníky rozeslány všem 49 respondentům na jejich ové adresy s prosbou o vyplnění. 40

41 Sběr dat probíhal po celý měsíc říjen 2012 a pro malou návratnost poté ještě od do Respondenti se mohli svobodně rozhodnout, zda zodpovězený dotazník odešlou zpět na Petuly Dolečkové a ta mi jej následně přepošle, či můj osobní , který byl uveden na konci poskytnutého dotazníku. Poměr byl vyváţený a odpovědi se dle této moţnosti nelišily. Návratnost sběru dat však ani tak není 100 %, nýbrţ 51 % - 25 respondentů. 6.4 Analýza a rozbor dat V podkapitolách empirické části jsem stanovila základní fakta výzkumu, která jsou důleţitá pro jeho stanovení. V této kapitole se budu věnovat jiţ samotné analýze a rozboru dat, které jsem získala od respondentů vyplněním dotazníků. Pro přehlednost a srozumitelnost analýzy dat zhodnotím otázky písemně, či si pomohu grafickými znázorněními a tabulkami. Jak jsem zmínila jiţ výše, návratnost dotazníku byla pouze 51 %, tedy 25 respondentů. Z tohoto počtu téţ bude vycházet procentuální vyjádření grafů. 25 respondentů se tedy rovná 100 %. Socio-demografické údaje První pomyslná část mého výzkumu se týkala socio-demografických údajů. Zastoupení z hlediska pohlaví odpovídá nastaveným kritériím projektu PPPP. Vyhodnocená data se od základní podmínky - 10% zastoupení muţů zásadně neliší. Výzkumný soubor zastupují ţeny v 92 % (23 respondentek) a muţi v 8 % (2 respondenti) od věku 26 let a výše. V grafu č. 1 uvádím konkrétní zastoupení respondentů ve věkových hranicích. Nejpočetnější zastoupení se nachází ve věku 36 let a více a to v 68 %, tedy u 17 respondentů. 41

42 26-30 let let 36 a více let počet respondentů Graf 1: Věk respondentů Rodinný stav je uţ o něco pestřejší. V 84 % (21 respondentů) zvolili respondenti moţnost vdaná/ţenatý, 8 % respondentů (4) s partnerem/partnerkou jen ţije, 1 respondent/ka (4 %) je samoţivitel/ka a zbylý 1 respondent/ka (4 %) je rozveden/á. Na jednoho respondenta v průměru připadá 2,48 dítěte, coţ přesahuje průměr České republiky zhruba o 1 dítě (ČSÚ, 2012d). Nejčastější počet dětí připadá na 2 a to v 60 %, tedy u 15 respondentů. Příjemným zjištěním jsou respondenti se 4 a více dětmi v 24 % (6 respondentů). 1 dítě 2 děti 3 děti 4 a více dětí Graf 2: Počet dětí S dětmi souvisí i probíhající rodičovská dovolená, která byla druhou podmínkou projektu PPPP. Zeptala jsem se proto respondentů, jakou moţnou délku rodičovské 42

43 dovolené zvolili (Graf 3). Nejpočetněji si respondentky (52 %, 12 respondentek) vybraly rodičovskou dovolenou trvající aţ 4 roky, méně pak 2-3 roky (44 %, 10 respondentů) a nejméně (4 %, 1 respondent) rodičovskou dovolenou do 2 let. 2 respondenti na otázku neodpověděli. Jedná se o muţe, kteří projekt navštěvovali, avšak nebyli na rodičovské dovolené. Dále se proto zdrţovali odpovědí na otázky týkající se rodičovské dovolené. 8% 4% 48% 40% 1-2 roky 2-3 roky 3-4 roky nezodpovězeno Graf 3: Zvolená délka rodičovské dovolené V kapitole 2.3 jsem se zabývala tématem, jak vzdělání ovlivňuje ţenu při návratu na trh práce. V zásadě jde o to, ţe čím vyšší dosaţené vzdělání, tím se ţena snaţí co nejrychleji vrátit na trh práce. V mém výzkumu se mi tato domněnka nepotvrdila (Tabulka 2). Neznamená to však, ţe by Bartáková (2008) a Maříková (2003a) podaly zavádějící informace. K rozdílnosti mohlo dojít v rámci zkreslení vzhledem k mému malému vzorku respondentů. Dosažené vzdělání Vyučen s maturitou SŠ s maturitou VOŠ VŠ 1-2 roky 1 Zvolená délka RD 2-3 roky roky Tabulka 2: Zvolená délka RD v návaznosti na dosažené vzdělání 43

44 Zaměstnání a trh práce Druhou pomyslnou část mého empirického šetření tvořily otázky na respondenty na rodičovské dovolené týkající se dosavadního zaměstnání a názorů na trh práce vzhledem k jejich obtíţné situaci (kapitola 3 Ţeny a nezaměstnanost). Pozitivním zjištěním, které můţe usnadnit jejich návrat na trh práce, je, ţe všechny respondentky byly před nástupem na rodičovskou dovolenou zaměstnány (disponují praxí a pracovními návyky) a to minimálně 2 roky. Ale jen 7 respondentek (28 %) se po ukončení rodičovské dovolené vrací na svou předchozí pozici. Pro přehled konkrétních odpracovaných let před nástupem na rodičovskou dovolenou uvádím výsečový graf (Graf 4). 12% 52% 28% 2-5 let 5-10 let 10 a více let Graf 4: Odpracované roky před nástupem na RD Další otázka zněla - "Zastáváte názor, že je těžké se po RD zapojit zpět na pracovní trh?" Na tento dotaz převaţovala odpověď "ano" a to u 19 respondentek (76 %). Výčet příčin, které respondentky shledávaly za nejproblémovější, uvádím v pruhovém grafu (Graf 5). Respondentkám byla dána moţnost volby více odpovědí. V moţnosti "jiné" bylo poznamenáváno následující (citováno): "složitá organizace rodinného života - děti na ZŠ, MŠ, manžel zaměstnaný, bez babičky"; "potřeba připomenout si znalosti a naučit se nové věci"; "závisí na oboru, nátuře a bydlišti". 44

45 ztráta pracovních návyků nedostatečné či neodpovídající vzdělání nedostupnost poskytované denní péče o děti přístup zaměstnavatele nabídka volných pracovních míst problémová doprava jiné počet respondentů Graf 5: V čem respondenti vidí největší problém při návratu na trh práce Hodnocení projektu PPPP Posledním a nejobsáhlejším dílem výzkumného šetření bylo hodnocení projektu PPPP, kde jsem se respondentů tázala: jak se o projektu dozvěděli, zda pro ně byly informace o projektu (před a během projektu) dostupné, zda pro ně byl samotný projekt (časově, finančně aj.) dostupný, zda byli po celou dobu trvání spokojeni s personálním obsazením, zda jim projekt pomohl k přehledu o dění na pracovním trhu, zda povaţují přidělené finanční prostředky za dostatečné, zda vyuţili moţnost hlídání dětí, popřípadě jak byli s touto sluţbou spokojeni, zda v projektu něco postrádají, v čem vidí největší přinos projektu a zda projekt splnil jejich očekávání. Podání informací o začínajícím projektu, který se v okresu Prachatice bude konat, bylo různorodé - od informačního letáku, přes denní tisk aţ po internet. Tyto varianty však nebyly významné ve volbě odpovědí respondenty. Jedná se konkrétně jen o pouhé 2 respondenty (8 %), kteří zvolili jednu ze zmiňovaných moţností. Nejčastější volbou bylo zprostředkované předání informací o projektu 45

46 kamarády a příbuznými a to v 84 % (21 respondentů). Zbylí 2 respondenti (8 %) zvolili moţnost "jiné". Dostupnost projektu byla respondenty hodnocena velmi kladně. 92 % respondentů (23 ) je velmi spokojeno. A to jak s informacemi o projektu předávané účastníkům projektu, tak i s jejich dostupností z hlediska finančních a časových moţností. Zbylí 2 respondenti (8 %) mají k dostupnosti jen drobné výtky. Podobně je na tom velmi kladně hodnocená - v 96 % (24 respondentů) evaluace personálního obsazení, kterým jsem se zabývala v kapitole č Názory na otázku, zda respondentům pomohl projekt k přehledu o dění na pracovním trhu, jsou jiţ více rozličné. 88 % respondentů (22) je přehledem o pracovním trhu zprostředkovaný projektem PPPP spokojeno nebo spíše spokojeno. Zbylých 12 % respondentů (3) potěšeni spíše nebyli. Moţným vysvětlením je rozdílnost poţadavků po informacích či srozumitelnost. Jeden respondent poznamenal (citace): "Někteří lektoři zvolili takové prezentace témat, které byly pro relativně velkou část účastníků méně srozumitelné - zejména pokud se na podobné akci ocitli poprvé. Ale vzhledem ke vstřícnosti projektového týmu si myslím, že nedorozumění byla dostatečně vysvětlena." 8% 4% 20% 68% ano spíše ano spíše ne ne Graf 6: Pomohl projekt k přehledu o dění na pracovním trhu? Respondenti byli spíše spokojeni i s poskytnutými finančními prostředky. 84 % respondentů (21) je s poskytnutými financemi plně spokojeno a zbylých 16 % (4 respondenti) spíše spokojeno. Moţným vysvětlením je rozdílnost ţivotního standardu rodiny či výše poplatku za rekvalifikaci a s ní spojené náklady např. na dojíţdění. 46

47 Výše poskytnutých finančních prostředků však byla respondentům předem oznámena, jak jsem popsala v kapitole 5.2. Graf č. 7 popisuje moţnost respondentů vyuţít v průběhu projektu PPPP hlídání dětí. Tuto moţnost vyuţilo 76 % respondentů (19). Z toho 52 % respondentů (13) nechalo hlídat své děti pravidelně a zbylých 24 % (6) jen občas. Spokojenost s touto sluţbou je spíše pozitivní. Pro její hodnocení stačily pouze dvě moţné varianty - "spokojen/a" a s "spíše spokojen/a". Zbytek respondentů, kteří hlídání dětí nevyuţili, dostali finanční příspěvek na zajištění péče o dítě/děti mimo projekt. nevyužil/a 24% využil/a 76% spokojen/a 64% spíše spokojen/a 12% Graf 7: Využil/a jsem možnost hlídání dětí? - Byl/a jsem spokojen/a? Na otázku, zda projekt PPPP splnil očekávání respondentů, odpovědělo 88 % (22) moţností "ano" a zbylých 12 % (3) moţností "spíše ano". Tato odpověď koresponduje s odpověďmi výše poznamenanými, kde je projekt ve své podstatě velmi kladně hodnocen. Jeden respondent k očekávání napsal (citace): "Celkově projekt moje očekávání dokonce předčil, protože jsem netušil, kolika témat a okruhů dovedností se nakonec dotkne - jednak oficiálně, svým programem, jednak tím, co jsme si dál my účastníci řekli mezi sebou a co z toho pro nás vyplynulo. Bylo skvělé sledovat růst a posun některých účastníků. Stejně skvělé bylo zapojit se do vzájemného podporování se ve více rovinách (podpora morální, sdělování nápadů, přímý odběr služeb a zboží, nově navázaná přátelství). Toto vše hodnotím velmi vysoko. Vytvořila se vlastně komunita, která se vzájemně podporuje a informuje dodnes." 47

48 Respondentům byla dána moţnost vyjádřit se, co by v projektu změnili či doplnili, aby více odpovídal jejich přáním a potřebám, popřípadě účastníkům podobných projektů. Respondenti však tuto moţnost nevyuţili z důvodu, ţe by nic nezměnili, či neví, co by měli změnit. Nejčastěji sdělené přínosy projektu uvádím v následujícím pruhovém grafu (Graf 8), kde mohli respondenti zvolit více odpovědí. narušení stereotypu sociální kontakt s jiným prostředím zajímavé informace pomoc při uplatnění na trhu práce finanční podpora rekvalifikace osobní růst jiné počet respondentů Graf 8: V čem respondenti vidí největší přínos projektu 6.5 Interpretace dat Podskupiny dle rizikových faktorů Mým jedním z cílů bylo zmapování respondentek (především socio-demografické údaje) a jejich zařazení do podskupiny podle rizikových faktorů dle Kuchařové (2006), kterými jsem se zabývala v kapitole č Tento první cíl se tedy bude týkat jen 23 ţen respondentek (92 %), které jsou na rodičovské dovolené. Minimální věk je 26 let, nejčastější zastoupení (60 % - 15 respondentek) je však ve věkové hranici 36 a více let. V průměru mají 2,35 dítěte. Průměr respondentek tedy přesahuje průměr České republiky cca. o 1 dítě (ČSÚ, 2012d). Důvodem je nejčastější zastoupení respondentek (60 %) se 2 dětmi a 16% (4) zastoupením respondentek se 4 a více dětmi. Nejčastěji zvolenou formou délky 48

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

Podpora podnikatelek Reg. č. projektu CZ.1.04/3.4.04/00293

Podpora podnikatelek Reg. č. projektu CZ.1.04/3.4.04/00293 Reg. č. projektu CZ.1.04/3.4.04/00293 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Společnost Ascari s.r.o. IČO: 284 04

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0

ODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0 ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Zadávací dokumentace pro projekt dodávky služeb hrazený z projektu na administraci nadregionálního grantového schématu Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Centrum pro podporu zaměstnanc. stnanců. PhDr. Michaela Tureckiová,, CSc. Vedoucí Centra pro podporu zaměstnanc. Lenka Skabrouthová

Centrum pro podporu zaměstnanc. stnanců. PhDr. Michaela Tureckiová,, CSc. Vedoucí Centra pro podporu zaměstnanc. Lenka Skabrouthová Centrum pro podporu zaměstnanc stnanců PhDr. Michaela Tureckiová,, CSc. Lektor Centra pro podporu zaměstnanc stnanců Lenka Skabrouthová Vedoucí Centra pro podporu zaměstnanc stnanců Identifikace projektu

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079. Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079. Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce dotace: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v roce 2000 jako obecně

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce NA VLASTNÍ Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce Realizátor: Spirála Turnov, o. s. Partner projektu: Centrum pro rodinu Náruč, o. s. Termín realizace: 1. 6. 2012 31. 5. 2014 Místo realizace:

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky

Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Audit Rodina a zaměstnání - nástroj personální politiky Blanka Brabcová Otázky dnešní personální politiky Vyplatí se zaměstnávat rodiče s malými dětmi po MD/RD? Jak udržet zaměstnatelnost rodičů během

Více

KOORDINAČNÍ CENTRUM PRÁCE NA DÁLKU TŘEBÍČ

KOORDINAČNÍ CENTRUM PRÁCE NA DÁLKU TŘEBÍČ KOORDINAČNÍ CENTRUM PRÁCE NA DÁLKU TŘEBÍČ Registrační číslo projektu: CZ. 1.04/5.1.01/77.00234 Závěrečná konference, 24. 3. 2015, Třebíč VYBUDOVÁNÍ KOORDINAČNÍHO CENTRA PRÁCE NA DÁLKU V TŘEBÍČI Registrační

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Návrh systému odborného poradenství v oblasti rovných příležitostí na MěÚ Slaný klíčová aktivita 7 projektu Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Základní teze a cíle Cílem aktivity je nastavit systém

Více

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut.

Zodpovězení všech otázek zabere zhruba 10 15 minut. Za odborné zpracování zodpovídá: sfs Sozialforschungsstelle Dortmund (centrum pro sociální výzkum), ústřední vědecká instituce Technické univerzity v Dortmundu Výzkum je součástí projektu: GenCo Zvyšování

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

PRAKTICKÉ ASPEKTY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE. Hana Salačová Svobodová

PRAKTICKÉ ASPEKTY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE. Hana Salačová Svobodová PRAKTICKÉ ASPEKTY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE Hana Salačová Svobodová Flexibilní formy práce zkrácený pracovní úvazek ( 78 až 80 ZP) nejčastěji 20 hod. za týden (4 hod./den) nebo 30 hod. za týden (6 hod./den)

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: pavlik@mc-triton.cz Název projektu: Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 METODIKA FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ

Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ Název projektu: KLÍČ K ÚSPĚCHU NA TRHU PRÁCE A MOŽNOSTI VSTUPU NA VŠ (projekt je spolufinancován z prostředků ESF a Státního rozpočtu ČR) Příjemce podpory: Soukromá vyšší odborná škola sociální o.p.s.,

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji

Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji Aktuální situace na trhu práce, současné a připravované možnosti aktivní politiky zaměstnanosti v Jihočeském kraji Krajská pobočka ÚP ČR v Českých Budějovicích 21. října 2015 2 Situace na trhu práce podíl

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

Konference zaměstnanosti Karlovarského kraje

Konference zaměstnanosti Karlovarského kraje Konference zaměstnanosti Karlovarského kraje Projektový záměr Nestůj a pojď 2 Předmět projektu: Klíčové aktivity projektu se zaměří na propojení regionálních zaměstnavatelů zejména příspěvkových organizací

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. CZ.1.04/2.1.00/70.00072 RECEPT NA ÚSPĚCH Realizátor: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně Úvodní seminář 28. května 2014 Obsah prezentace Harmonogram projektu Hlavní cíle projektu Inovativnost projektu

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Po roce do práce v Jihomoravském kraji

Po roce do práce v Jihomoravském kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00029 Po roce do práce v Jihomoravském kraji Realizátor: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně Úvodní seminář 11. dubna 2013 Obsah prezentace Harmonogram projektu Hlavní cíle projektu

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více