Strukturální šetření v zemědělství analytické vyhodnocení 2013

Transkript

1 Strukturální šetření v zemědělství analytické vyhodnocení 2013 spoluautoři: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, kontaktní pracoviště FADN vedoucí: Ing. Josef Hanibal OBSAH ÚVOD ČÁST I. ZAŘAZENÍ ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK DLE TYPOLOGIE EU 1. METODICKÉ VYMEZENÍ KLASIFIKAČNÍHO SYSTÉMU 2. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ VYJÁDŘENÁ VE TŘÍDÁCH EKONOMICKÉ VELIKOSTI 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PŘÍLOHY K ČÁSTI I A1 Klasifikace typů výrobního zaměření A2 Podíl standardní produkce odvětví v rámci hlavních typů VZ B1 Počty podniků dle výrobního zaměření v jednotlivých krajích B2 Podíl podniků různého výrobního zaměření na celkovém počtu podniků v jednotlivých krajích (%) B3 Výměra zemědělské půdy v ha podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti zemědělských podniků v regionálním členění B4 Průměrná hektarová výměra subjektů právnických a fyzických osob v rozlišení podle tříd ekonomické velikosti a regionálního hlediska C1 Detailní struktura zemědělských subjektů: Česká republika C2 Detailní struktura zemědělských subjektů: hl. m. Praha C3 Detailní struktura zemědělských subjektů: Středočeský kraj C4 Detailní struktura zemědělských subjektů: Jihočeský kraj C5 Detailní struktura zemědělských subjektů: Plzeňský kraj C6 Detailní struktura zemědělských subjektů: Karlovarský kraj C7 Detailní struktura zemědělských subjektů: Ústecký kraj

2 C8 Detailní struktura zemědělských subjektů: Liberecký kraj C9 Detailní struktura zemědělských subjektů: Královéhradecký kraj C10 Detailní struktura zemědělských subjektů: Pardubický kraj C11 Detailní struktura zemědělských subjektů: kraj Vysočina C12 Detailní struktura zemědělských subjektů: Jihomoravský kraj C13 Detailní struktura zemědělských subjektů: Olomoucký kraj C14 Detailní struktura zemědělských subjektů: Zlínský kraj C15 Detailní struktura zemědělských subjektů: Moravskoslezský kraj D1 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Česká republika D2 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: hl. m. Praha D3 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Středočeský kraj D4 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Jihočeský kraj D5 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Plzeňský kraj D6 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Karlovarský kraj D7 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Ústecký kraj D8 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Liberecký kraj D9 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Královéhradecký kraj D10 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Pardubický kraj D11 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: kraj Vysočina D12 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Jihomoravský kraj D13 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Olomoucký kraj D14 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Zlínský kraj D15 Základní charakteristiky zemědělských subjektů: Moravskoslezský kraj E1 Struktura podniků ve třídách ekonomické velikosti v rámci skupin výrobního zaměření zemědělské subjekty E2 Struktura podniků ve třídách ekonomické velikosti v rámci skupin výrobního zaměření subjekty fyzických osob

3 E3 Struktura podniků ve třídách ekonomické velikosti v rámci skupin výrobního zaměření subjekty právnických osob E4 Průměrná výměra zemědělské půdy v rámci skupin výrobního zaměření E5 Průměrný počet dobytčích jednotek v rámci skupin výrobního zaměření 1 Zemědělské subjekty a jejich zastoupení ve skupinách výrobního zaměření 2 Subjekty fyzických osob a jejich zastoupení ve skupinách výrobního zaměření 3 Subjekty právnických osob a jejich zastoupení ve skupinách výrobního zaměření 4 Zemědělské subjekty s výrobním zaměřením na chov zvířat zkrmujících objemnou píci 5 Zemědělské subjekty s výrobním zaměřením na polní výrobu 6 Zemědělské subjekty s výrobním zaměřením na smíšenou výrobu 7 Zemědělské subjekty s výrobním zaměřením na chov zvířat krmených jadrným krmivem 8 Zemědělské subjekty s výrobním zaměřením na zahradnictví a trvalé kultury ČÁST II. ANALÝZA VÝSLEDKŮ FSS SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 A AGROCENZU REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 PRŮMĚRNÝ ZEMĚDĚLSKÝ SUBJEKT PŘÍLOHY K ČÁSTI II 1 Struktura zemědělských subjektů 2 Zemědělské subjekty dle velikostních skupin obhospodařované zemědělské půdy 3 Podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech podle velikostních skupin 4.1 Využití obhospodařované zemědělské půdy 4.2 Podíl subjektů na typech pozemků dle právních forem 4.3 Obhospodařovaná zemědělská půda průměrná velikost zemědělských subjektů 5.1 Základní ukazatele o zemědělské půdě: Česká republika 5.2 Základní ukazatele o zemědělské půdě: subjekty fyzických osob 5.3 Základní ukazatele o zemědělské půdě: subjekty právnických osob 6.1 Využití orné půdy obiloviny, luskoviny 6.2 Využití orné půdy technické plodiny 6.3 Využití orné půdy okopaniny, plodiny sklízené na zeleno 6.4 Využití orné půdy ostatní plodiny

4 7.1 Zemědělské subjekty hospodařící bez půdy 7.2 Průměrný počet zvířat připadající na 1 zemědělský subjekt bez půdy 7.3 Podíl právních forem na subjektech bez půdy 7.4 Podíl subjektů bez půdy na úhrnu všech zemědělských subjektů 8.1 Základní ukazatele živočišné výroby podle právních forem subjektů 8.2 Podíl subjektů dle právních forem na celkových stavech hospodářských zvířat 8.3 Živočišná výroba průměrná velikost zemědělských subjektů 9.1 Základní ukazatele o živočišné výrobě: Česká republika 9.2 Základní ukazatele o živočišné výrobě: subjekty fyzických osob 9.3 Základní ukazatele o živočišné výrobě: subjekty právnických osob 10 Zemědělské subjekty podle počtu chovaného skotu 11 Zemědělské subjekty podle počtu chovaných prasat 12 Zemědělské subjekty podle počtu chované drůbeže 13 Zemědělské subjekty podle počtu chovaných ovcí 14 Zemědělské subjekty podle počtu chovaných koz 15.1 Stavy hospodářských zvířat skot 15.2 Stavy hospodářských zvířat drůbež 15.3 Stavy hospodářských zvířat prasata, ovce, kozy 15.4 Stavy hospodářských zvířat koně, ostatní zvířata 16 Pracující v zemědělství 17 Pravidelně zaměstnaní pracující podle počtu odpracovaných hodin 18 Pravidelně zaměstnaní pracující podle věkových skupin 19.1 Základní ukazatele o pracujících: Česká republika 19.2 Základní ukazatele o pracujících: subjekty fyzických osob 19.3 Základní ukazatele o pracujících: subjekty právnických osob 20.1 Zemědělské subjekty podle počtu pracujících: Česká republika 20.2 Zemědělské subjekty podle počtu pracujících: subjekty fyzických osob 20.3 Zemědělské subjekty podle počtu pracujících: subjekty právnických osob 21 Stroje a zařízení 22 Zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů SEZNAM ZKRATEK, ZNAČKY POUŽITÉ V TABULKÁCH

5 ÚVOD Strukturální šetření v zemědělství proběhlo na podzim roku 2013 jako výběrové zjišťování. Navázalo na celoplošné zemědělské sčítání Agrocenzus 2010, výběrová šetření konaná v letech 2007, 2005 a 2003 a plošné zjišťování Agrocenzus Jeho cílem bylo zjištění detailních a komplexních informací o velikosti, struktuře a vývoji zemědělských subjektů, jejich vybavenosti, výrobní orientaci a mimozemědělských a doplňkových činnostech. Šetření je také podkladem pro aktualizaci registru farem, který slouží jako základna pro každoroční zjišťování v zemědělství. Strukturální šetření se provádí ve všech členských státech Evropské unie (EU) na základě požadavků legislativy EU/ES. Základním právním předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 571/88. Prováděcím předpisem k výše uvedenému nařízení je nařízení Komise (ES) č. 1200/2009 ze dne 30. listopadu Podle výše jmenované legislativy se zjišťování týká (i) zemědělských subjektů 1, jejichž obhospodařovaná zemědělská půda činí nejméně jeden hektar; (ii) zemědělských subjektů, jejichž obhospodařovaná zemědělská půda činí méně než jeden hektar, jestliže tyto podniky produkují určitou část na prodej nebo jestliže jejich produkční jednotka přesahuje některou fyzickou prahovou hodnotu. Členské státy mohou použít pro zjišťování práh větší než jeden hektar, musí ho však stanovit na takové úrovni, aby ze šetření byly vyloučeny jen menší zemědělské subjekty, které tvoří nejvýše 2 % celkové obhospodařované zemědělské půdy a nejvýše 2 % z celkového počtu dobytčích jednotek 2. Ve Strukturálním šetření 2013 byly pro Českou republiku použity následující prahové hodnoty: 5 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo najaté, nebo 1 ha sadů, nebo m 2 vinic, nebo součtová plocha zeleniny, jahod a květin od výměry m 2, nebo chov 5 ks skotu, nebo 10 ks prasat, nebo 10 ks koz a ovcí, nebo chov 100 ks drůbeže včetně běžců. Pro vytvoření výběrového souboru byla použita metoda stratifikovaného náhodného výběru. Výkaz pro Strukturální šetření v zemědělství 2013 vyplnilo zemědělských subjektů. V analýze výsledků byly použity údaje dopočtené na základní soubor pro zemědělských subjektů ( subjektů fyzických osob a právnických osob) splňujících stanovené prahové hodnoty. Jedním z nejvýznamnějších výstupů Strukturálního šetření v zemědělství 2013 je klasifikace zemědělských subjektů podle typu jejich výrobního zaměření, ekonomické velikosti a podle významu jiných výdělečných činností. Typologii farem [Nařízení komise (ES) č. 1242/2008 ze dne 8. prosince 2008 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství] zajišťuje v České republice Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), provozovatel mezinárodní zemědělské účetní datové sítě (FADN, Farm Accountancy Data Network), na základě mikroekonomických charakteristik zemědělských podniků odvozených z údajů zjišťovaných ve strukturálních šetřeních. Předkládaná analytická publikace sestává ze dvou tematicky odlišných částí. První část je zaměřena na typologii farem a je zpracována kolektivem pracovníků Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Druhá část popisuje změny v našem zemědělství na základě srovnání výsledků Strukturálního šetření v zemědělství 2013 s výsledky šetření Agrocenzus 2000 a regionální rozdíly zachycené na základě FSS Kapitolu připravil kolektiv pracovníků Českého statistického úřadu. 1 Zemědělským subjektem se rozumí technicko hospodářská jednotka, která podléhá jednotnému řízení a provádí činnosti podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) jako svou primární nebo sekundární činnost. Tyto činnosti jsou: pěstování plodin jiných než trvalých (01.1), pěstování trvalých plodin (01.2) včetně produkce vína z hroznů pocházejících z vlastní produkce, množení rostlin (01.3), živočišná výroba (01.4), smíšené hospodářství (01.5), podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti (01.6). Nejsou zahrnuty zemědělské subjekty s chovem ostatních zvířat (01.49) vyjma chovu pštrosů, emu a králíků, chovu včel a výroby medu a včelího vosku. Dále se ze šetření vyjímají všechny zemědělské subjekty, které výhradně provádějí činnosti ve skupině 01.6, kromě subjektů udržujících zemědělskou půdu v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. 2 Dobytčí jednotka (DJ) je standardní měřicí jednotka umožňující sdružení různých kategorií hospodářských zvířat za účelem jejich srovnání. 1 DJ představuje 500 kg živé váhy zvířete.

6 1. METODICKÉ VYMEZENÍ KLASIFIKAČNÍHO SYSTÉMU Klasifikační systém zemědělských podniků, který je v rámci Evropské unie používán již od roku 1985, představuje nástroj umožňující zařazení zemědělských podniků do stejnorodých skupin na základě přesně stanovených kritérií. Vzhledem k různorodosti zemědělských podniků v EU je porovnatelnost jejich výsledků problematická. Klasifikační systém slouží k vytvoření homogenních skupin zemědělských subjektů, jejichž výsledky lze následně v rámci široké škály analytických činností porovnávat. Na základě jednotné, obecně platné typologie EU jsou zemědělské podniky klasifikovány podle typu výrobního zaměření, třídy ekonomické velikosti a od roku 2010 také podle rozsahu jiných výdělečných činností vykonávaných v podniku (other gainful activities, OGA). Klasifikační systém zemědělských podniků EU je primárně používán především v rámci Strukturálních šetření v zemědělství a pro účely Zemědělské účetní datové sítě FADN. Aktualizovaný systém klasifikace byl aplikován na základní soubor zemědělských subjektů zahrnutých ve Strukturálním šetření v zemědělství Cílem první části této publikace je představení výsledků tohoto zařazení. Aktualizovaný klasifikační systému zemědělských podniků EU je legislativně vymezen Nařízením komise (ES) č. 1242/2008 ze dne 8. prosince 2008 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství. Toto nařízení definující současnou podobu evropské zemědělské typologie vstoupilo v platnost od účetního roku Nejvýznamnější změnou oproti předchozímu pojetí bylo zavedení ukazatele standardní produkce (Standard Output, SO) namísto původního standardního příspěvku na úhradu. Nově byla dále zřízena tříúrovňová klasifikace výrobního zaměření. V rámci předchozího systému byly rozlišovány čtyři úrovně výrobního zaměření. Současný systém vymezuje 14 tříd ekonomické velikosti namísto původních 10 velikostních tříd. Třídy ekonomické velikosti jsou nyní vyjádřeny v eurech, dříve užívané ekonomické velikostní jednotky byly zrušeny. Poslední významnou změnou je zavedení nové klasifikační proměnné, která vyjadřuje míru jiných výdělečných činností provozovaných zemědělskými podniky. Standardní produkce je klíčovým ukazatelem umožňujícím zařadit zemědělské subjekty do skupin výrobního zaměření a ekonomické velikosti. Standardní produkce je definována jako průměrná finanční hodnota hrubé produkce. Koeficienty standardní produkce jsou v jednotlivých členských zemích kalkulovány pro všechny ekonomicky významné plodiny a kategorie hospodářských zvířat. Kompletní seznam těchto zemědělských produktů je součástí Nařízení č. 1242/2008. Hodnota standardní produkce je kalkulována jako naturální množství produkce připadající na jednotku vynásobené cenou zemědělských výrobců. Daň z přidané hodnoty a přímé platby nejsou do výpočtu zahrnuty. Měrnou jednotkou standardní produkce je euro na jeden hektar, nebo jeden kus jednotlivých kategorií zvířat. Výjimku představují pouze drůbež a včely, u kterých je hodnota standardní produkce kalkulována na 100 kusů, resp. 1 včelstvo. Celková hodnota standardní produkce je tvořena součtem hodnot hlavního a případných vedlejších produktů. Hodnota standardní produkce odpovídá produkčnímu období jednoho kalendářního roku. U zemědělských produktů, jejichž produkční období je kratší nebo delší než 12 měsíců, se standardní produkce přepočítává tak, aby odpovídala produkci za jeden kalendářní rok. Hodnota koeficientů standardní

7 produkce je následně vypočítána jako aritmetický průměr za sledované období pěti po sobě jdoucích kalendářních roků. Pro účely Strukturálního šetření v zemědělství (FSS) za rok N je sledovaným referenčním obdobím období roku N-3, které se vztahuje na pět po sobě jdoucích let (N-5 až N-1). Pro zatřídění zemědělských podniků v rámci Strukturálního šetření v zemědělství 2013 byly použity koeficienty standardní produkce 2010 za období 2008 až Kalkulací koeficientů standardní produkce je za Českou republiku pověřeno Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Aktualizace koeficientů probíhá vždy v roce, kdy se uskutečňuje statistické zjišťování o struktuře zemědělských podniků. Ekonomická velikost podniku odpovídá celkové hodnotě standardní produkce podniku, která je kalkulována jako součet hodnot za jednotlivé zemědělské produkty. Tyto hodnoty jsou získávány jako násobek výměry jednotlivých plodin a počtu zvířat konkrétního podniku příslušnými koeficienty standardní produkce. Na základě celkové hodnoty standardní produkce je podnik zařazen do jedné ze čtrnácti tříd ekonomické velikosti. Přehled jednotlivých tříd ekonomické velikosti vymezených prahovými hodnotami standardní produkce je uveden v tabulce 1. Tabulka 1: Třídy ekonomické velikosti podniku Třída ekonomické velikosti Prahové hodnoty celkové standardní produkce v EUR Přepočet prahových hodnoty celkové standardní produkce v EUR na tis. Kč 1) I méně než EUR méně než 52 tis. Kč II nejméně 2 000, méně než EUR nejméně 52 tis. Kč, méně než 104 tis. Kč III nejméně 4 000, méně než EUR nejméně 104 tis. Kč, méně než 208 tis. Kč IV nejméně 8 000, méně než EUR nejméně 208 tis. Kč, méně než 390 tis. Kč V nejméně , méně než EUR nejméně 390 tis. Kč, méně než 650 tis. Kč VI nejméně , méně než EUR nejméně 650 tis. Kč, méně než tis. Kč VII nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč VIII nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč IX nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč X nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč XI nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč XII nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč XIII nejméně , méně než EUR nejméně tis. Kč, méně než tis. Kč XIV nejméně EUR nejméně tis. Kč 1) Přepočet podle průměrného směnného kurzu roku 2013: 25,980 Kč/EUR Výrobní zaměření podniku je stanovováno na základě relativního příspěvku standardní produkce různých produkčních odvětví konkrétního podniku k celkové hodnotě podnikové standardní produkce. Zařazování do příslušných skupin výrobního zaměření se řídí přesně definovanými algoritmy uvedenými v Nařízení č. 1242/2008. Tyto algoritmy vymezují podíl jednotlivých produkčních odvětví rostlinné a živočišné výroby na celkové hodnotě standardní produkce pro jednotlivé typy výrobního zaměření. Klasifikace výrobního zaměření je strukturována do 3 úrovní. Je rozlišováno 9 obecných typů výrobního zaměření, 21 hlavních typů výrobního zaměření a 62 speciálních typů výrobního zaměření. Přehledy

8 všech typů výrobního zaměření a podílů jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné produkce v rámci hlavních typů výrobního zaměření jsou uvedeny v příloze A1 a A2. Kategorie Jiné výdělečné činnosti (JVČ) je klasifikační proměnou, která vyjadřuje procentuální podíl jiných než zemědělských výdělečných činností k celkové produkci podniku. Jedná se o činnosti, při kterých jsou využívány zdroje (pozemky, stavební objekty, stroje) nebo produkty podniku, např. zpracování zemědělských produktů, smluvní práce s využitím zařízení zemědělského podniku, lesnictví atd. Podíl jiných výdělečných činností je obecně definován následujícím vzorcem. Poměr = Obrat jiných výdělečných činností týkajících se přímo zemědělského podniku Celkový obrat podniku (zemědělský + JVČ, které se přímo týkají podniku) + přímé platby Zemědělské podniky jsou zařazovány do tříd podle rozsahu jiných výdělečných činností, který je vymezen v následující tabulce. Tabulka 2: Třídy významu jiných výdělečných činností podniku Třídy Prahy poměru jiných výdělečných činností I Od 0 % do 10 % II Od více než 10 % do 50 % III Od více než 50 % do méně než 100 %

9 2. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ VYJÁDŘENÁ VE TŘÍDÁCH EKONOMICKÉ VELIKOSTI Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, evropský klasifikační systém umožňuje detailní rozčlenění zemědělských podniků do 14 tříd ekonomické velikosti. Pro účely tohoto vyhodnocení byly subjekty zahrnuté do strukturálního šetření roztříděny do tří základních skupin ekonomické velikosti. V rámci této analýzy rozlišujeme zemědělské podniky malé velikosti (třída ekonomické velikosti I.-V.), podniky střední velikosti (třída ekonomické velikosti VI.-IX.) a velké podniky (třída ekonomické velikosti X.-XIV.). Výsledky strukturálního šetření z hlediska zastoupení jednotlivých skupin ekonomické velikosti zachycuje tabulka 3. Nejpočetnější skupinu představují malé subjekty, tvoří necelé dvě třetiny (62 %) všech zemědělských podniků v ČR. Za nimi následují s 31 % zemědělské podniky střední velikosti. Nejmenší zastoupení má skupina velkých zemědělských podniků (7%). Přestože se jedná o nejméně zastoupenou skupinu, je v rámci velkých zemědělských podniků (třída ekonomické velikosti X.-XIV.) soustředěna podstatná část zemědělské produkce ČR. Tyto podniky obhospodařují více než 65 % z celkové výměry zemědělské půdy a v přepočtu na dobytčí jednotky 1 se podílí 78 % na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat. Odlišná situace je u malých zemědělských subjektů, z velké většiny fyzických osob, které jako nejpočetněji zastoupená velikostní skupina hospodaří pouze na 5 % zemědělské půdy ČR s podílem 4 % z celkového počtu chovaných hospodářských zvířat. V podrobném členění zahrnuje nejvíce subjektů třída ekonomické velikosti III (4 625 subjektů), dále třída IV (4 521 subjektů) a třída V (3 013 subjektů). Nejmenší počet zemědělských podniků byl zaznamenán v rámci třídy XI, do které spadá pouze 269 subjektů (1 %). Výsledky strukturálního šetření potvrzují závislost mezi ekonomickou velikostí a právní formou zemědělských podniků. Více než dvě třetiny fyzických osob (69 %) byly zařazeny do třídy malé ekonomické velikosti (I.-V.). Podíl velkých podniků je v rámci skupiny fyzických osob zanedbatelný (1 %). Zcela odlišnou velikostní strukturu lze sledovat u právnických osob, kde více než polovina (54 %) zemědělských subjektů spadá do kategorie velkých podniků. Do střední velikostní skupiny bylo zařazeno 38 % zemědělských podniků právnických osob. Zbývajících 8 % tvoří malé právnické osoby, které však v řadě případů provozují zemědělství pouze jako vedlejší činnost. 1 Přepočet na dobytčí jednotky byl proveden dle metodiky Eurostatu.

10 Tabulka 3: Struktura podniků podle ekonomické velikosti Třída ekonomické velikosti Zemědělské subjekty Subjekty fyzických osob Subjekty právnických osob Počet % Počet % Počet % I , ,7 2 0,07 II , ,8 8 0,28 III , ,6 53 1,82 IV , ,1 79 2,72 V , ,5 95 3,29 Malá (I.-V.) , , ,18 VI , , ,26 VII , , ,21 VIII , , ,98 IX 851 3, , ,46 Střední (VI.-IX.) , , ,91 X 411 1, , ,42 XI 269 1,0 50 0, ,57 XII 367 1,4 38 0, ,35 XIII 459 1,8 18 0, ,22 XIV 302 1,2 2 0, ,35 Velká (X.-XIV.) , , ,91 Celkem* , , ,00 *Nezahrnuty neklasifikované podniky Velikostní struktura zemědělských podniků je z regionálního pohledu v jednotlivých krajích (s výjimkou hl. m. Prahy) podobná. Největší procentuální zastoupení malých podniků bylo zaznamenáno ve Zlínském (80 %), Libereckém (74 %) a Moravskoslezském kraji (70 %). Subjekty střední velikosti jsou v největší míře zastoupeny v Kraji Vysočina (40 %) a ve Středočeském a Ústeckém kraji (39 %). Nejvyšším podílem velkých podniků se vyznačují Pardubický (10 %), Olomoucký kraj (9 %) a Středočeský kraj (9 %). Z hlediska celkového počtu zemědělských subjektů hospodaří nejvíce podniků malé ekonomické velikosti v Jihomoravském kraji (2 623 subjektů), kde je situováno přes 16 % všech zemědělských podniků malé ekonomické velikosti v ČR. Nejvíce velkých zemědělských podniků se nachází ve Středočeském kraji, kde má sídlo 299 velkých zemědělských podniků. Tyto subjekty dosahují 17% podílu na celkovém počtu velkých zemědělských podniků v ČR.

11 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci o počtech podniků v jednotlivých krajích v rámci výrobních zaměření poskytuje příloha B1. Z výsledků strukturálního šetření je zřejmé, že dominantními výrobními specializacemi jsou celkově v České republice a zároveň i v převážné většině krajů výrobní zaměření chov zvířat zkrmujících objemnou píci, polní výroba a smíšená výroba. Výsledky dále ukazují, že zastoupení výrobních zaměření v jednotlivých regionech rozhodujícím způsobem ovlivňují půdně-klimatické a ekonomické podmínky. Nejpočetněji zastoupeným výrobním zaměření českého zemědělství je chov zvířat zkrmujících objemnou píci. Rozvoj této výrobní specializace byl ovlivněn vysokou úrovní poskytovaných podpor a je spojovaný zejména s hospodařením v méně příznivých oblastech (LFA). Zemědělské subjekty zaměřené na chov skotu, ovcí, koz a koní tvoří více než jednu třetinu všech zemědělských podniků ČR (33,7 %). Přibližně 70 % těchto subjektů však představují malá hospodářství, což je dáno velkým zastoupení fyzických osob (91 %) v rámci tohoto zaměření. Zemědělské podniky zaměřené na chov zvířat zkrmujících objemnou píci obhospodařují 23 % zemědělského půdního fondu ČR. Obdobné hodnoty dosahují i co se týká počtu chovaných zvířat, kdy se podílí na celkovém počtu chovaných zvířat v přepočtu na DJ 24 %. Co se týká podílu na celkovém počtu zemědělských podniků v jednotlivých krajích, je chov zvířat zkrmujících objemnou píci nejvíce zastoupen v Karlovarském (62 %) a Libereckém kraji (58 %), dále pak následuje Zlínský kraj (55 %) a Plzeňský kraj (51 %). Z hlediska celkového počtu podniků však hospodaří nejvíce subjektů daného zaměření v Jihočeském kraji (1 269 zemědělských podniků).

12 V podrobnějším členění (dle hlavních typů výrobního zaměření) tvoří výrobní specializaci chov zvířat zkrmujících objemnou píci zemědělské subjekty zaměřené na produkci mléka (14 %), odchov a výkrm skotu (39 %), kombinovaný chov skotu (4 %) a chov ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (43 %). V rámci zkoumaného výrobního zaměření se nejintenzivnější formou produkce vyznačují mléčné farmy. Producenti mléka se podílí 44 % na celkovém počtu dobytčích jednotek dané specializace. V průměru vykazují subjekty zaměřené na produkci mléka chov v intenzitě 153 dobytčích jednotek na podnik. Dalším významným výrobním zaměřením je odchov a výkrm skotu, které v rámci sledované výrobní specializace disponují s 48 % výměry zemědělské půdy a 41 % dobytčích jednotek. Ve vyjádření na podnik připadá na subjekty specializované na výkrm a odchov skotu v průměru 52 dobytčích jednotek. Z hlediska počtu podniků je nejvíce zastoupenou skupinou výrobní zaměření chov ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (3 777 subjektů). Ve většině případů se však jedná o velmi malé subjekty, jejichž vliv na ekonomiku sektoru není významný. Malé podniky se podílí na celkovém počtu chovatelů ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci 92 %. Silnou pozici si udržuje výrobní zaměření na polní výrobu, která dlouhodobě představuje jednu z hnacích sil českého zemědělství. Celkově se na polní výrobu specializuje necelá třetina všech zemědělských podniků (31 %). Podíl polní výroby na celkové výměře zemědělské půdy činí taktéž 31 %. Z hlediska právní formy je poměr fyzických a právnických osob totožný jako výrobního zaměření chov zvířat zkrmujících objemnou píci (91 % FO). Srovnáváme-li dále tato dvě nejpočetnější výrobní zaměření, dojdeme k závěru, že u polní výroby je výrazně nižší podíl subjektů malé ekonomické velikosti (50 %). Co se týká regionálního rozložení, tradiční základnu s největším počtem podniků polní výroby představuje Středočeský kraj (1 881 subjektů), kde je, ponecháme-li stranou Hl. m. Prahu, také největší podíl podniků této specializace (54 %). Významnou roli hraje polní výroba také v Kraji Vysočina (851 subjektů) a v Jihomoravském (822 subjektů) a Jihočeském kraji (722 subjektů). Obecně lze konstatovat, že regiony vhodné pro pěstování polních plodin jsou přirozeným způsobem vymezeny nadmořskou výškou a půdněklimatickými podmínkami.

13 Výrobní zaměření polní výroba tvoří v detailnějším rozlišení skupina podniků specializovaných na pěstování obilovin, olejnin a bílkovinných plodin a zemědělské subjekty zabývající se všeobecnou polní výrobu (kombinace polních plodin, okopaniny, polní zelenina). V rámci polní výroby převládá téměř ze dvou třetin (62 %) zaměření na pěstování obilovin a olejnin, přičemž tyto podniky obhospodařují tři čtvrtiny zemědělské půdy dané specializace. Zbylá třetina podniků je klasifikována jako všeobecná polní výroba. U skupiny podniků zaměřených na pěstování obiloviny a olejniny byl zaznamenán menší podíl podniků malé ekonomické velikosti (45 %), průměrná výměra celkově za tuto skupinu činí 163 ha/podnik. V rámci všeobecné polní výroby spadá více než polovina subjektů do kategorie malých podniků (59 %), z čehož vyplývá i nižší průměrná výměra z. p. (108 ha/podnik). Výrobní zaměření smíšená výroba zahrnuje podniky specializované na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. V menším měřítku jsou zde zastoupeny i podniky, které se věnují smíšené rostlinné výrobě a smíšené živočišné výrobě. S celkovým počtem zemědělských subjektů představuje smíšená výroba třetí nejpočetnější výrobní zaměření. Vzhledem k významnému zastoupení velkých podniků právnických osob (15 % z celkového počtu podniků smíšené výroby) toto výrobní zaměření rozhodující vliv na tvorbu zemědělské produkce. Podniky daná specializace soustřeďují 41 % z celkové výměry zemědělské půdy a 43 % z celkového počtu dobytčích jednotek v ČR. Smíšená výroba je dlouhodobě nejvíce zastoupena v Kraji Vysočina ( 840 subjektů) s více než třetinovým podílem (35 %) na celkovém počtu podniků v tomto regionu. Významnou pozici má toto výrobní zaměření také v Jihočeském kraji (806 subjektů) a ve Středočeském kraji (776 subjektů). S výjimkou Karlovarského, Jihomoravského, Libereckého a Ústeckého kraje se v ostatních krajích pohybuje podíl smíšené výroby mezi 20 % až 30 %. V rámci skupiny zemědělských podniků zaměřených na smíšenou výrobu převažuje z hlediska počtu subjektů výrobní specializace polní výroba a chov zvířat zkrmujících objemnou píci (54 %), následuje skupina podniků kombinující různé druhy rostlinné a živočišné výroby (25 %), dále smíšený chov s převahou zvířat zkrmujících objemnou píci (13 %), smíšená rostlinná výroba (5 %) a smíšený chov s převahou zvířat

14 krmených jadrným krmivem (3 %). Podniky zaměřené na kombinaci polní výroby a chovu skotu se rozhodujícím způsobem podílí na produkci dané specializace s podíly na výměře zemědělské půdy (70 %) a počtu dobytčích jednotek (62 %). Subjekty této skupiny zemědělských podniků dosahují průměrné výměry 344 ha/podnik a počtu dobytčích jednotek 151 DJ/podnik. V důsledku ekonomických problému sektoru chovu prasat pokračovalo snižování počtu podniků zaměřených na chov zvířat krmených jadrným krmivem. Strukturální šetření 2013 zahrnuje 411 subjektů této výrobní specializace. Pro podniky specializující se na chov prasat a drůbeže je charakteristické vysoké zastoupení právnických osob (42 %) s čímž souvisí i vysoký podíl velkých podniků (35 %). Chovatelé prasat a drůbeže se vyznačují vysokou intenzitou výroby. Jejich podíl na celkovém množství dobytčích jednotek v odvětví zemědělství činí 26 %. Na jeden podnik dané specializace připadá v průměru dobytčích jednotek. Výrobní zaměření chov zvířat krmených jadrným krmivem tvoří chovatelé prasat (38 %), chovatelé drůbeže (50 %) a dále podniky chovatelů různých druhů zvířat krmených jadrným krmivem, tzn. kombinace chovu prasat a drůbeže (12 %). Na rozdíl od chovatelů prasat byl u chovatelů drůbeže oproti předchozímu období zaznamenán mírný nárůst počtu podniků. I přes minimální podíl na celkové výměře zemědělské půdy (1 %) tvoří podniky výrobní specializace zahradnictví a trvalé kultury nezanedbatelnou část zemědělské produkce. V rámci daného zaměření převládají fyzické osoby (92 %). Z toho důvodu vykazuje odvětví zahradnictví a pěstovaní trvalých kultur vysoký podíl podniků malé ekonomické velikosti (73 %). Celkově podniky tohoto výrobního zaměření dosahují průměrné výměry obhospodařované půdy 11 ha/podnik. Regionální rozmístění je v nejvyšší míře determinováno klimatickými podmínkami. Výroba je koncentrována do tradičních vinařských a ovocnářských oblastí. Výlučné postavení má v tomto směru Jihomoravský kraj, kde je pěstování trvalých kultur a zahradnictví převládajícím výrobním zaměření (61 % zemědělských subjektů v tomto kraji).

15 V Jihomoravském kraji se pěstováním trvalých kultur, případně zahradnictvím zabývá zemědělských subjektů, což představuje 71 % z celkového počtu takto zaměřených podniků v ČR. Strukturální šetření 2013 zahrnovalo 347 subjektů specializovaných na zahradnictví. Téměř dvě třetiny z nich (64 %) se zaměřují na polní zahradnictví, zbývající podniky (36 %) spadají do ostatního zahradnictví. Výrobní zaměření ostatní zahradnictví tvoří subjekty specializované na školkařtví, pěstování hub apod. Podniky specializované na pěstování zeleniny a okrasných květin ve vnitřních prostorech (skleníky, fóliovníky atd.) strukturálního šetření nezahrnuje. Početnější zastoupení má skupina podniků specializující se na pěstování trvalých kultur ( subjektů), kde téměř tři čtvrtiny (73 %) tvoří vinařské podniky. Významný podíl dále zaujímají ovocnářské podniky (22 %). Zbývajících 5 % podniků se specializuje na pěstování různých trvalých kultury. Více než 80 % z vinařských podniků tvoří malá vinařství. Průměrná výměra obhospodařované zemědělské půdy dosahuje v rámci této specializace 8 ha/podnik. U ovocnářských podniků činí podíl malých podniků 66 %. Subjekty specializované na pěstování ovoce hospodaří v průměru na výměře 22 ha/podnik. Strukturální šetření v zemědělství 2013 zahrnuje 64 neklasifikovaných subjektů, u kterých nebylo možné určit typ výrobního zaměření a třídu ekonomické velikosti. Jedná se o podnikatele, kteří vykazují pouze půdu ležící ladem, nebo trvalé travní porosty bez hospodářského využití, na které se vztahují subvence. Na základně metodiky klasifikačního systému EU je pro takovéto formy hospodaření stanovena nulová hodnota standardní produkce a není tedy možné jejich zařazení do některé ze tříd typologie.

16 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU platný od účetního roku 2010 byl použit k roztřídění podniků v rámci Strukturálního šetření v zemědělství Nejvýznamnější změnou oproti předchozímu pojetí typologie je zavedení ukazatele standardní produkce, který slouží jako klasifikační kritérium pro zatřídění zemědělských podniků. Standardní produkce vyjadřuje průměrnou finanční hodnotu hrubé produkce za stanovený interval pěti po sobě jdoucích let. Koeficienty standardní produkce jsou kalkulovány za všechny významné zemědělské výrobky. Klasifikační systém slouží primárně k diferenciaci zemědělských podniků dle tříd ekonomické velikosti, typů výrobního zaměření a podílu jiných výdělečných činností v rámci šetření zemědělské účetní datové sítě FADN a Strukturálních šetření v zemědělství Typologie EU umožňuje vytvoření homogenních porovnatelných skupin zemědělských podniků, které lze objektivně hodnotit na základě přesně vymezených analytických kritérií. Jádro zemědělské produkce je koncentrováno u velkých zemědělských podniků (třída ekonomické velikosti X.-XIV.), které obhospodařují více než 65 % zemědělského půdního fondu ČR a na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat se podílí 78 %. Nejpočetnější velikostní skupinu českého zemědělství představují podniky malé ekonomické velikosti (třída ekonomické velikosti I.-V.), které tvoří téměř dvě třetiny všech zemědělských subjektů, ale hospodaří pouze na 5 % zemědělské půdy ČR s 4% podílem na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat. Nejvýznamnějším typem výrobního zaměřením českého zemědělství je na základě výsledků Strukturálního šetření v zemědělství 2013 dle zatřídění podle typologie EU chov zvířat zkrmujících objemnou píci, polní výroba a smíšená výroba. Celkově podniky těchto převažujících výrobní specializací soustřeďují 95 % zemědělského půdního fondu ČR. Z hlediska počtu podniků je nejvýznamnějším výrobním zaměřením chov zvířat zkrmujících objemnou píci (34 % všech zemědělských subjektů), který je spojován především s extenzivnější formou hospodaření v méně příznivých oblastech. Toto zaměření zahrnuje především subjekty specializované na chov KBTPM, produkci mléka, ale i chov ovcí, koz a koní. Charakteristickým rysem je velké zastoupení malých hospodářství fyzických osob. Z regionálního pohledu hraje chov zvířat zkrmujících objemnou píci nejvýznamnější roli především v příhraničních oblastech, největší počet takto orientovaných zemědělců hospodaří v Jihočeském kraji. Podniky zaměřené na polní výrobu tvoří necelou třetinu všech zemědělských podniků v ČR s podílem výměry celkové obhospodařované půdy 31 %. V rámci této skupiny převládá specializace na pěstování obilovin a olejnin. Polní výroba je v největší míře soustředěna v Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina.

17 Smíšená výroba představuje třetí nejpočetnější výrobní zaměření v ČR, které se však vzhledem k významnému podílu velkých podniků právnických osob rozhodující měrou podílí na tvorbě zemědělské produkce. Podniky této specializace soustřeďují 41 % z celkové výměry zemědělské půdy a 43 % z celkového počtu dobytčích jednotek v ČR. Převládajícím zaměřením je v rámci této skupiny kombinace polní výroby a chovu skotu. Významnou pozici má smíšená výroba v Kraji Vysočina a ve Středočeském a Jihočeském kraji.

18 A1 Klasifikace typů výrobního zaměření Obecný typ výrobního zaměření 1. Polní výroba 2. Zahradnictví 3. Trvalé kultury 4. Chov zvířat zkrmujících objemnou píci 5. Chov zvířat krmených jadrným krmivem 6. Smíšená rostlinná výroba Hlavní typ výrobního zaměření Speciální typ výrobního zaměření 151. Obiloviny (bez rýže), olejniny a bílkovinné plodiny 15. Obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny 152. Rýže 153. Kombinace obilovin, olejnin, bílkovinných plodin a rýže 161. Okopaniny 162. Kombinace obilovin, olejnin, bílkovinných plodin a okopanin 163. Polní zelenina 16. Všeobecná polní výroba 164. Tabák 165. Bavlna 166. Kombinace různých polních plodin 211. Zelenina pěstovaná ve vnitřních prostorách 21. Zahradnictví pěstování ve vnitřních 212. Květiny a okrasné rostliny pěstované ve vnitřních prostorách prostorách 213. Smíšené zahradnické plodiny pěstované ve vnitřních prostorách 221. Zelenina polní 22. Zahradnictví polní 222. Květiny a okrasné rostliny polní 223. Smíšené zahradnické plodiny polní 231. Houby 23. Ostatní zahradnictví 232. Školky 233. Různé zahradnictví 351. Jakostní víno 352. Ostatní víno 35. Vinice 353. Stolní hrozny 354. Ostatní vinice 361. Ovocnářství (bez citrusů, tropického ovoce a ořechů) 362. Citrusové plody 36. Ovocnářství včetně citrusových plodů 363. Ořechy 364. Tropické ovoce 365. Ovocnářství, citrusy, tropické ovoce a ořechy: smíšená produkce 37. Olivy 370. Olivy 38. Různé trvalé kultury 380. Různé trvalé kultury 45. Produkce mléka 450. Produkce mléka 46. Odchov a výkrm skotu 460. Odchov a výkrm skotu 47. Kombinovaný chov skotu 470. Kombinovaný chov skotu 481. Ovce 48. Ovce, kozy a ostatní chovy zvířat 482. Ovce a skot zkrmujících objemnou píci 483. Kozy 484. Různé chovy zvířat zkrmujících objemnou píci 511. Odchov prasat 51. Chov prasat 512. Výkrm prasat 513. Odchov a výkrm prasat 521. Nosnice 52. Chov drůbeže 522. Jatečná drůbež 523. Nosnice a jatečná drůbež 53. Chov různých druhů zvířat krmených 530. Chov různých druhů zvířat krmených jadrným krmivem jadrným krmivem 611. Zahradnictví a trvalé kultury 612. Polní plodiny a zahradnictví 613. Polní plodiny a vinice 61. Smíšená rostlinná výroba 614. Polní plodiny a trvalé kultury 615. Smíšená rostlinná výroba, převážně polní plodiny 616. Ostatní smíšená rostlinná výroba

19 A1 Klasifikace typů výrobního zaměření dokončení Obecný typ výrobního zaměření 7. Smíšená živočišná výroba 8. Smíšená rostlinná a živočišná výroba Hlavní typ výrobního zaměření 73. Smíšený chov převážně zvířat zkrmujících objemnou píci 74. Smíšený chov zvířat, převážně krmených jadrným krmivem 83. Polní výroba a chov zvířat zkrmujících objemnou píci 84. Různé druhy rostlinné a živočišné výroby Speciální typ výrobního zaměření 731. Smíšený chov převážně mléčného skotu 732. Smíšený chov převážně zvířat zkrmujících objemnou píci jiných než mléčný skot 741. Smíšený chov zvířat krmených jadrným krmivem a mléčného skotu 742. Smíšený chov zvířat krmených jadrným krmivem a jiného než mléčného skotu 831. Polní plodiny a mléčný skot 832. Mléčný skot a polní plodiny 833. Polní plodiny a chov zvířat zkrmujících objemnou píci (bez mléčného skotu) 834. Chov zvířat zkrmujících objemnou píci (s výjimkou mléčného skotu) polní plodiny 841. Polní plodiny a chov zvířat krmených jadrným krmivem 842. Trvalé kultury a chov zvířat zkrmujících objemnou píci 843. Včelařství 844. Různé smíšené druhy produkce 9. Neklasifikované subjekty 90. Neklasifikované subjekty 900. Neklasifikované subjekty

20 A2 Podíl standardní produkce odvětví v rámci hlavních typů výrobního zaměření Obecný typ výrobního zaměření Hlavní typ výrobního zaměření Podíl standardní produkce odvětví na celkové hodnotě standardní produkce 1. Polní výroba 2. Zahradnictví 3. Trvalé kultury 4. Chov zvířat zkrmujících objemnou píci 5. Chov zvířat krmených jadrným krmivem 15. Obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny Obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny > 2/3 16. Všeobecná polní výroba 21. Zahradnictví pěstování ve vnitřních prostorách 22. Zahradnictví polní 23. Ostatní zahradnictví 35. Vinice Vinice > 2/3 Polní plodiny > 2/3; obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované ve skleníku a květiny a okrasné rostliny pěstované ve skleníku > 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody - zahradní produkce a květiny a okrasné rostliny pěstované volně > 2/3 Zahradnické podniky s pěstováním ve vnitřních prostorách 2/3 a pěstováním na poli 2/3 36. Ovocnářství včetně citrusových plodů Ovoce, bobuloviny a citrusy > 2/3 37. Olivy Olivy > 2/3 38. Různé trvalé kultury Podniky ve třídě 3, kromě podniků ve třídách 35, 36 a Produkce mléka 46. Odchov a výkrm skotu 47. Kombinovaný chov skotu 48. Ovce, kozy a ostatní chovy zvířat zkrmujících objemnou píci 51. Chov prasat Prasata > 2/3 52. Chov drůbeže Drůbež > 2/3 53. Chov různých druhů zvířat krmených jadrným krmivem Dojnice > 3/4 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/3 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce pro hospodářská zvířata Skot > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci; dojnice 1/10 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/3 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce pro hospodářská zvířata Skot > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci;dojnice > 1/10 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/3 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce pro hospodářská zvířata; kromě podniků ve třídě 45 Skot 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci Podniky ve třídě 5, kromě podniků ve třídách 51 a Smíšená rostlinná výroba 61. Smíšená rostlinná výroba Polní plodiny a zahradnictví a trvalé kultury > 2/3 avšak (polní plodiny 2/3 a zahradnictví 2/3 a trvalé kultury 2/3) 7. Smíšená živočišná výroba 8. Smíšená rostlinná a živočišná výroba 73. Smíšený chov převážně zvířat zkrmujících objemnou píci 74. Smíšený chov zvířat, převážně krmených jadrným krmivem 83. Polní výroba a chov zvířat zkrmujících objemnou píci Zvířata zkrmující objemnou píci, píce pro hospodářská zvířata a zvířata krmená jadrným krmivem > 2/3; zvířata zkrmující objemnou píci a píce pr hospodářská zvířata 2/3; zvířata krmená jadrným krmivem 2/3 Zvířata zkrmující objemnou píci a píce pro hospodářská zvířata zvířata krmená jadrným krmivem Polní plodiny > 1/3; zvířata zkrmující objemnou píci a píce pro hospodářská zvířata > 1/3 84. Různé druhy rostlinné a živočišné výroby Podniky ve třídě 8, kromě podniků ve třídě Neklasifikované subjekty 90. Neklasifikované subjekty Celková standardní produkce = 0

21 B1 Počty podniků dle výrobního zaměření v jednotlivých krajích Number of agricultural s by type of farming in regions Subjekty / Agricultural s výrobní zaměření / Type of farming Subjekty fyzických osob / Holdings of natural persons výrobní zaměření / Type of farming Subjekty právnických osob / Holdings of legal persons výrobní zaměření / Type of farming Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba Česká Republika* Czech Republic* kraj / Region Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský * bez neklasifikovaných podniků * non-classified s are not included

22 B2 Podíl podniků různého výrobního zaměření na celkovém počtu podniků v jednotlivých krajích (%) Share of farming types in regions (%) Subjekty / Agricultural s Subjekty fyzických osob / Holdings of natural persons Subjekty právnických osob / Holdings of legal persons výrobní zaměření / Type of farming výrobní zaměření / Type of farming výrobní zaměření / Type of farming Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed Total Field crops Horticulture and permanent crops Grazing livestock Granivores Mixed polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba polní výroba zahradnictví a trvalé kultury chov zvířat zkrmujících objemnou píci chov zvířat krmených jadrným krmivem smíšená výroba Česká Republika* Czech Republic* 100,0 30,8 12,7 33,8 1,6 21,0 100,0 31,0 13,1 34,8 1,0 20,1 100,0 29,7 9,5 26,2 6,0 28,6 kraj / Region Hl. m. Praha 100,0 64,5 8,1 17,8 6,5 3,2 100,0 67,4 5,0 25,1 0,0 2,5 100,0 59,2 13,6 4,5 18,1 4,5 Středočeský 100,0 53,5 5,1 18,1 1,3 22,1 100,0 54,1 4,9 18,5 0,8 21,7 100,0 48,7 6,6 15,1 4,6 25,0 Jihočeský 100,0 24,6 3,4 43,1 1,5 27,4 100,0 25,2 3,7 44,3 0,7 26,0 100,0 19,6 0,6 33,7 7,8 38,3 Plzeňský 100,0 25,9 1,1 50,5 1,2 21,2 100,0 27,3 1,0 51,7 0,7 19,2 100,0 12,9 2,4 39,7 5,7 39,2 Karlovarský 100,0 31,4 0,7 61,9 1,1 4,9 100,0 31,8 0,6 63,6 0,4 3,5 100,0 29,1 1,2 52,3 5,0 12,4 Ústecký 100,0 48,8 6,3 34,2 3,2 7,5 100,0 48,3 4,7 36,4 3,1 7,5 100,0 52,3 17,3 18,7 4,1 7,6 Liberecký 100,0 22,3 5,1 58,2 1,0 13,4 100,0 23,0 5,3 57,5 0,3 14,0 100,0 15,9 4,2 64,0 7,7 8,3 Královéhradecký 100,0 25,2 8,5 42,9 1,9 21,5 100,0 24,9 9,1 44,2 1,2 20,7 100,0 27,9 3,5 30,7 8,9 29,0 Pardubický 100,0 26,6 1,9 39,8 2,3 29,5 100,0 27,3 1,7 40,4 1,7 29,0 100,0 21,7 3,5 35,4 6,3 33,1 Vysočina 100,0 35,3 2,9 25,3 1,5 34,9 100,0 36,9 3,2 25,5 1,1 33,3 100,0 23,4 1,0 24,4 4,8 46,3 Jihomoravský 100,0 21,1 60,9 5,2 0,9 11,9 100,0 19,5 64,4 5,3 0,4 10,5 100,0 34,6 31,7 4,6 5,8 23,4 Olomoucký 100,0 38,2 2,6 33,9 3,7 21,6 100,0 39,4 2,3 35,7 3,4 19,3 100,0 28,6 5,0 19,9 6,2 40,4 Zlínský 100,0 17,2 8,4 54,6 0,6 19,0 100,0 17,4 7,4 56,3 0,3 18,6 100,0 15,4 18,2 38,8 4,3 23,3 Moravskoslezský 100,0 24,4 4,1 44,9 1,5 25,1 100,0 23,8 3,4 46,5 1,0 25,3 100,0 30,5 10,6 29,3 6,4 23,1 * bez neklasifikovaných podniků * non-classified s are not included

23 B3 Výměra zemědělské půdy v ha podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti zemědělských podniků v regionálním členění Acreage of agricultural area (ha) by type of farming and economic size in regions malá (I.-V.) Polní výroba Chov zvířat zkrmujících objemnou píci Smíšená výroba Specialist field crops Specialist grazing livestock Mixed crops livestock ekonomická velikost Economic size střední (VI.-IX.) velká (X.-XIV.) malá (I.-V.) ekonomická velikost Economic size střední (VI.-IX.) velká (X.-XIV.) Total Small Medium Large Total Small Medium Large Total Small Medium Large Česká Republika Czech Republic kraj / Region Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký i. d Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský malá (I.-V.) ekonomická velikost Economic size střední (VI.-IX.) velká (X.-XIV.)