VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ KAREL ČUPR TZB I (S) MODUL 2 ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z BUDOV

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ KAREL ČUPR TZB I (S) MODUL 2 ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z BUDOV STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 TZB I(S) Modul 2 Ing. Karel Čupr,CSc., Brno (69) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Metodický návod na práci s textem Odvádění odpadních vod z budov Druhy odpadních vod Složení odpadních vod Množství odpadních vod Průtok odpadních vod (Q ww ) Celkový průtok odpadních vod (Q tot ) Odtok dešťových vod (Q) Základní principy odvádění odpadních vod z budov Účel a cíle návrhu vnitřní kanalizace Autotest Části vnitřní kanalizace Odtokové potrubí Splaškové připojovací potrubí Splaškové odpadní potrubí Řešení ochrany odpadního potrubí proti šíření hluku a požáru Rozmístění splaškových odpadů v budově Větrací potrubí Svodné potrubí Svodné potrubí zakopané Svodné potrubí zavěšené Zákazy umístění svodů a čistících tvarovek Příslušenství vnitřní kanalizace Vpusti Zápachové uzávěrky Drobné objekty a zařízení na vnitřní kanalizaci Revizní, čistící a vstupní šachty Žumpy Odlučovač tuku Odlučovač ropných látek Malé domovní čističky odpadních vod (ČOV) Autotest Dimenzování vnitřní kanalizace Základy hydrauliky Proudění v potrubí Základní pojmy pro výpočet (69) -

4 TZB I(S) Modul Základní rovnice pohybu kapalin Výpočet ztrát v potrubí Dimenzování dle ČSN EN ( ) Navrhování připojovacího potrubí Navrhování odpadního potrubí Navrhování svodného potrubí Autotest Dešťová kanalizace Navrhování a výpočet odvádění dešťových vod ze střech Kanalizace podzemních podlaží Ochrana proti vzduté vodě Kanalizační přípojka Materiály pro kanalizaci Kameninové trouby a tvarovky Betonové trouby a tvarovky Azbestocementové trouby a tvarovky Litinové hrdlové odpadní trouby a tvarovky Ocelové pozinkované hrdlové odpadní trouby a tvarovky Olověné odpadní trubky Odpadní trouby a tvarovky z PVC Odpadní trouby a tvarovky z polypropylenu Odpadní trouby a tvarovky z polyetylénu Zkoušení vnitřní kanalizace Autotest Závěr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury (69) -

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Odvádění odpadních vod z budov patří jako jedno ze tří stěžejních témat do problematiky zdravotně technických instalací ve specializaci technických zařízení budov. Posluchač se zde seznámí s problematikou odstraňování jak splaškových, tak dešťových vod z objektů. Kromě pasáží souvisejících s odpadními vodami obecně, budou postupně probrány a vysvětleny základní požadavky kladený na gravitační systém vnitřní kanalizace v souladu s ČSN EN až 5 (ČSN Vnitřní kanalizace). Podrobně bude vysvětlena funkce a požadavky, které jsou kladeny na jednotlivé částí vnitřní kanalizace. Důraz bude položen na správný návrh a výpočet jednotlivých částí vnitřní kanalizace. Problematika vnitřní kanalizace bude probrána do hloubky potřebných základních znalostí absolventa bakalářského studia oboru pozemní stavitelství. Posluchač získá základní orientaci v probírané specializaci, která mu umožní pochopit vzájemnou propojenost mezi stavebním řešením objektů a požadavky nutných stavebních a dispozičních úprav pro vedení jednotlivých rozvodů vnitřní kanalizace. 1.2 Požadované znalosti Předpokládají se základní znalosti z předmětu typologie obytných a občanských staveb, konstrukcí pozemních staveb. Pro navrhování a výpočty jsou nezbytnou podmínkou znalosti s aplikované matematiky a hydrauliky. 1.3 Doba potřebná ke studiu Doba potřebná ke studiu jednotlivých kapitol bude různá. Obecné pasáže lze pochopit ve velice krátkém časovém horizontu. U stěžejních kapitol se pro plné pochopení a procvičení probírané látky předpokládá minimální doba 2 až 3 hodiny, podle náročnosti probírané tématiky. Dobu nelze kvantitativně přesně stanovit i z toho důvodu, že u každého posluchače budou vstupní znalosti a předpoklady ke studiu dané tématiky rozdílné. Rozhodujícím faktorem je i otázka do jaké hloubky bude chtít posluchač probíranou tématiku pochopit a uplatňovat ve svém dalším studiu a především v praxi. 1.4 Klíčová slova Vnitřní kanalizace, odpadní vody, splaškové a dešťové odpadní vody, systém vnitřní kanalizace, jednotná kanalizace, oddílná kanalizace, potrubí vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka, odpadní potrubí, svodné potrubí, větrací potrubí, připojovací potrubí, odtokové potrubí, výpočtový odtok, odtokový - 5 (69) -

6 TZB I(S) Modul 2 součinitel, průtok odpadních vod, hydraulická kapacita, příslušenství vnitřní kanalizace, čistící šachta atd. 1.5 Metodický návod na práci s textem Autor tohoto modulu při práci s textem doporučuje následný postup: Každou studovanou kapitolu nejdřívě komletně pročíst a stěžejní informace v textu podtrhnou. Dále se vrátit k pasážím, kterým posluchač nerozuměl, nebo které jsou na pochopení náročnější. Po prostudování každé kapitoly zodpovědět na otázky obsažené v autotestu. V případě, že bude správně odpovězeno na všechny otázky je možné na konkrétním příkladě nebo zadání aplikovat probíranou tématiku. Poznámka Autor tohoto modulu si zde dovoluje posluchače upozornit, že uvedené příklady řešení v dalším textu jsou většinou modelové. Při aplikaci na konkrétní zadání lze většinou aplikovat různé způsoby řešení, které jsou většinou specifické a použitelné pro daný případ. Vždy je ale nutné dodržet základní principy, reálnost technického a ekonomického řešení a základní požadavky dané příslušnou normou. Při řešení specifických problému je nutné vždy prostudovat příslušné pasáže normy nebo další odborné literatury, řešící danou problematiku. - 6 (69) -

7 Odvádění odpadních vod z budov 2 Odvádění odpadních vod z budov Stěžejní otázkou při řešení vnitřní kanalizace je odvedení veškerých odpadních vod z budovy a pozemků na kterých budova stojí. O jaké odpadní vody se jedná, jakým způsobem a za jakých předpokladů mohou být tyto vody odvedeny bude vysvětleno v následujících podkapitolách. 2.1 Druhy odpadních vod Definice Odpadní vody (wastewater), jsou vody změněné použitím a všechny vody odvedené do systému vnitřní kanalizace. Odpadní vody jsou tedy zpravidla znečištěné vody odtékající z objektů, ale i jiné vody, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody se podle původu dělí na: - Splaškové odpadní vody (domestic waste water) odpadní vody z kuchyní, prádelen, koupelen, záchodů a podobných prostorů. - Dešťové vody (rainwater) přirozené srážkové vody ze střech, které nebyly znečištěny použitím - Průmyslové odpadní vody (trade effluent) odpadní vody změněné a znečištěné použitím v průmyslu nebo v drobných provozech, včetně chladících vod - Infekční odpadní vody - vody odváděné z infekčních oddělení nemocnic, laboratoří atd. - Podzemní - ostatní Složení odpadních vod Složení odpadních vod je charakterizováno obsahem jednotlivých znečišťujících látek. Každá odpadní voda vypouštěná do veřejné kanalizace může obsahovat maximální závazné limity znečištění, které jsou stanoveny v kanalizačním řádu, vypracované provozovatelem veřejné kanalizace. Základní kriteria se týkají především: - ph faktoru (limit 7,2-7,8), - množství sedimentu po hodině usazování (3 4,5 ml/l), - 7 (69) -

8 TZB I(S) Modul 2 - BSK 5 biologická spotřeba kyslíku ( stanovuje množství kyslíku, které spotřebují bakterie pro svou rozkladnou činnost při odbourávání organických látek za 5 dní mg/l - CHSK- chemická spotřeba kyslíku (je množství kyslíku, které se spotřebuje na všechny chemické procesy ve znečištěné vodě mg/) - Množství nerozpustných látek - Množství rozpustných látek - Oxidovatelnost, atd. Různé kanalizační řády mohou jednotlivé limity upravovat podle svých specifických požadavků a stanovovat seznam látek ( pokud je jejich množství větší než povolený limit), které nejsou odpadními vodami a nesmějí do veřejné kanalizace vniknout. Jedná se především o radioaktivní látky, infekční látky, jedy, žíraviny, výbušniny,pesticidy, hořlavé látky a látky tvořící se vzduchem nebo vodou nebezpečné směsi, biologicky nerozložitelné tenzory, organická rozpouštědla, ropné látky, silážní šťávy, průmyslová a stájová hnojiva, zeminy, látky působící změnu barvy vody, neutralizační kaly, zaolejované kaly, látky narušující materiál stok nebo technologii čištění odpadních vod v čističkách, látky způsobující ucpání stok a jiné látky ohrožující bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě. Odpadní vody, jejichž míra znečištění nesplňuje podmínky kanalizačního řádu, musejí být vnitřní kanalizací odváděny vždy odděleně od ostatních odpadních vod a před vypuštěním do veřejné kanalizace předčištěny tak, aby kanalizačnímu řádu odpovídaly Množství odpadních vod Ve specializaci zdravotně technických instalací se budeme zabývat pouze vnitřní kanalizací. (Termín vnitřní kanalizace bude vysvětlen v následujících kapitolách). S tohoto důvodu budeme stanovovat množství odváděných vod dle ČSN EN (ČSN ) Vnitřní kanalizace Gravitační systémy Část 2:Odvádění splaškových odpadních vod Navrhování a výpočet a ČSN EN (ČSN ) Vnitřní kanalizace Gravitační systémy Část 3:Odvádění dešťových vod ze střech Navrhování a výpočet. Problematika odvádění odpadních vod z územních celků je problematika řešení inženýrských sítí. Pro gravitační systémy vnitřní kanalizace odvádějící splaškové (domovní) odpadní vody platí následující metoda výpočtu: - 8 (69) -

9 Odvádění odpadních vod z budov Průtok odpadních vod (Q ww ) Předpokládaný průtok odpadních vod v části nebo v celém systému vnitřní kanalizace, kde jsou na systém napojeny pouze domovní zařizovací předměty se vypočte ze vzorce: Q WW = K. DU Kde: Q ww je průtok odpadních vod v l/s K součinitel odtoku (bez rozměru ) DU Součet výpočtových odtoků v l/s Celkový průtok odpadních vod (Q tot ) Q tot je celkový návrhový průtok odpadních vod v části nebo v celém systému vnitřní kanalizace, kde jsou na systém napojeny domovní zařizovací předměty, zařizovací předměty s trvalým průtokem nebo čerpané průtoky z čerpadel odpadních vod. Celkový průtok odpadních vod se potom vypočítá podle vzorce: Q tot = Q ww + Q c + Q p Kde: Q tot je celkový průtok odpadních vod Q ww Q c Q p průtok odpadních vod v l/s trvalý průtok v l/s čerpaný průtok v l/s Hydraulická kapacita potrubí (Q max ) musí odpovídat nejméně větší z následujících dvou hodnot: a) vypočtenému průtoku odpadních vod (Q ww ) nebo celkovému průtoku odpadních vod (Q tot ) b) průtoku odpadních vod ze zařizovacího předmětu s největším výpočtovým odtokem Poznámka Odtoky odpadních vod z nebytových zařizovacích předmětů, systémy vnitřní kanalizace odvádějící průmyslové odpadní vody atd. se stanovují individuálně. Poznámka Podrobnější vysvětlení výpočtu průtoků odpadních vod, včetně tabulek a příkladů bude provedeno v kapitole popisující jednotlivé části vnitřní kanalizace. - 9 (69) -

10 TZB I(S) Modul Odtok dešťových vod (Q) Hodnota odtoku dešťových vod, které je nutno za stálých podmínek odvádět ze střechy se vypočte ze vtahu: Q = r. A. C Kde: Q je odtok dešťových vod v l/s r intenzita deště dána v l/(s.m 2 ) A účinná plocha střechy v m 2 C součinitel odtoku Poznámka Podrobněji bude vysvětleno v kapitole dešťová kanalizace. 2.2 Základní principy odvádění odpadních vod z budov Předpokladem správného návrhu odvodu odpadních vod z objektu je navrhnout takové technické řešení, aby přivedená voda do objektu a nespotřebovaná voda (odpadní) byla spolehlivě odvedena do veřejné kanalizace, eventuálně jiným způsobem odstraněna. Podle způsobu odvádění odpadních vod rozlišujeme dvě základní soustavy stokových sítí. a) stoková síť jednotné soustavy (jednotná kanalizace). Je to soustava, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. (zpravidla společně dešťové a splaškové odpadní vody ) b) stoková síť oddílné soustavy (oddílná kanalizace). Je to soustava kdy splašková voda je odváděna jednou stokou a dešťová voda odděleně druhou stokou. Podle místních podmínek můžou nastat dále tyto případy: a) v obci je pouze dešťová veřejná kanalizace. Splaškové vody se z jednotlivých objektů odvádí do vodotěsné jímky bez odtoku žumpy b) veřejná kanalizace v obci ústí přímo do vodního toku bez jakéhokoliv čištění. V tomto případě musí být splašková voda odváděná z jednotlivých nemovitostí čištěna v malých domovních čističkách a potom napojena na veřejnou kanalizaci c) v obci existuje jednotná kanalizace, ale kapacitně přetížena. Dešťové vody v tomto případě musí být vedeny do vsakovacích jam, eventuálně vedeny přes tzv. retenční nádrže do této kanalizace d) veřejná kanalizace v obci je pouze splašková. Dešťové vody musí být vedeny do vsakovacích jam, eventuálně odváděny do vodního toku - 10 (69) -

11 Odvádění odpadních vod z budov e) v obci není žádná kanalizace. Splaškové vody jsou vedeny do žump a dešťové vody jako v předcházejícím bodě. Poznámka Podrobněji budou způsoby odstraňování odpadních vod vysvětleny v kapitole Způsoby odstraňování splaškových vod. 2.3 Účel a cíle návrhu vnitřní kanalizace Jak již bylo řečeno výše, vnitřní kanalizace jako celek musí spolehlivě, hospodárně a hygienicky odvést veškeré odpadní a dešťové vody z jednotlivých objektů. Aby tento předpoklad byl beze zbytku splněn musí být jednotlivé části vnitřní kanalizace navrženy tak, aby tuto funkci beze zbytku plnily po celou dobu své životnosti. Splnění těchto předpokladů je možné dosáhnout: a) správnou volbou použitého materiálu b) správně nadimenzovaným potrubím c) zvolením optimální trasy vedení jednotlivých částí vnitřní kanalizace d) dodržením všech požadavků vyhlášek, směrnic a technických norem e) potrubí, příslušenství a objekty na kanalizaci musí odpovídat ČSN EN 476 f) musí být dodržen maximální průtok příslušenstvím vnitřní kanalizace, které stanoví výrobce (např. vpusti, střešní vtoky atd.) Cílem správného návrhu vnitřní kanalizace by měla být kanalizace navržena tak, aby splňovala všechny výše uvedené předpoklady. 2.4 Autotest - Výjmenujte druhy odpadních vod podle původu - Co je stanovenop v kanalizačním řádu? - Jaké mohou být způsoby odvodnění objektu v obcích, - Jak se vypočítá průtok splaškových odpadních vod? - Jak se stanoví odtok dešťových vod? - 11 (69) -

12 TZB I(S) Modul Části vnitřní kanalizace Vnitřní kanalizace (obr.č.2.1) pro jejíž navrhování, stavbu a zkoušení platí ČSN (2003) Vnitřní kanalizace, je kanalizace odvádějící odpadní vody z objektů a přilehlých ploch funkčně souvisejících s objektem až po napojení na kanalizační přípojku, žumpu apod. Potrubí vnitřní kanalizace můžeme podle umístění v objektu rozdělit na: 1 odtokové potrubí 2 připojovací potrubí 3 odpadní potrubí 4 - větrací potrubí 5 svodné potrubí Kromě potrubí jsou součástí vnitřní kanalizace ještě: a. příslušenství vnitřní kanalizace (např. vpusti, zápachové uzávěrky, armatury atd.) b.- drobné objekty a zařízení (např. revizní, čistící a vstupní šachty, lapače tuku, neutralizační stanice kyselin, odlučovače ropných látek atd. Definice ad. 1 Odtokové potrubí : potrubí od zařizovacího předmětu, nádrží, zařízení a armatur, které je vyústěno volně nad vpusť, odvodňovanou plochu nebo jiné odvodňované zařízení, není odvětrané a nemá zápachovou závěru. Definice ad. 2 Připojovací potrubí (branch discharge pipe): potrubí mezi zařizovacím předmětem a odpadním nebo svodným potrubím. Definice ad. 3 Opadní potrubí (discharge stack): hlavní(obvykle svislé) potrubí, které odvádí vody od zařizovacích předmětů (69) -

13 Odvádění odpadních vod z budov Definice ad. 4 Větrací potrubí (ventilating pipe): potrubí, které omezuje kolísání tlaku v systému vnitřní kanalizace. Nejčastěji se jedná o potrubí, které prodlužuje odpadní potrubí nad nejvýše situované připojovací potrubí ukončené volně otevřeno do ovzduší. Definice ad. 5 Svodné potrubí (drain): ležaté potrubí zavěšené pod stropem nebo uložené v zemi, na které je napojeno odpadní potrubí nebo zařizovací předměty umístěné v nejnižším podlaží. Jednotlivé části jsou zřejmé z obr.č.2.1 a obr.č obr.č.2.1 Legenda: 1 odtokové potrubí 2 připojovací potrubí 3 odpadní potrubí 4 větrací potrubí 5 svodné potrubí 5 obr.č (69) -

14 TZB I(S) Modul Odtokové potrubí Odtokové potrubí je potrubí vedené od zařizovacích předmětů a zařízení bez zápachové uzávěrky nad podlahovou vpusť nebo odvodňovanou plochu. Používá se k odvádění odpadních vod z namáčecích kádí a necek, v prádelnách, zařízení ve velkokuchyních, nádrží na vodu, pojistných ventilů na vodovodním potrubí apod. ČSN nedovoluje použití odtokového potrubí u pisoárových mís. Pokud plní odtokové potrubí funkci přelivu či výpustného potrubí ze zásobních, dešťových a jiných nádrží na vodu nebo vede od vodovodního pojistného ventilu, musí být ukončeno nejméně 40 mm nad vpustí či odvodňovanou plochou. Vpusť musí mít koš na zachytávání nečistot a je třeba zajistit doplňování vody v její zápachové uzávěrce. Nejmenší spád odtokového potrubí je 3 %, délka není omezena, ale má být pokud možno krátké. Vyústění odtokového potrubí má být přímo nad vpustí nebo žlábkem v podlaze. Odtoková potrubí se kladou obvykle volně podél stěn či v prostoru Splaškové připojovací potrubí Připojovací potrubí se nachází mezi zařizovacím předmětem, vpustí nebo jiným odvodňovaným zařízením a odpadním potrubím. Může byt nevětrané (nejčastěji), nebo větrané. Nejmenší spád je 3 %. U připojovacích potrubí napojených na odpadní potrubí pomocí odbočky s větším úhlem než 75 musí být mezi dnem připojovacího potrubí v místě napojení na odpadní potrubí a hladinou vody v připojené zápachové uzávěrce dodržena svislá vzdálenost rovnající se nejméně jedné světlosti připojovacího potrubí (obr.č.2.3). Největší spád ČSN nestanovuje, je tedy možné i svislé vedení. Největší délka půdorysného průmětu připojovacího potrubí 3 m může být překročena jen výjimečně, je - li možné čištění pomocí čistící tvarovky, Obr. č.2.3 demontovatelné zápachové uzávěrky zařizovacího předmětu, případně čistící zátky u vpustí a záchodových mís. Trubky spojujeme pomocí šikmých odboček 45 a 60, redukcí a oblouků. Kolena se používají jen pokud se v sortimentu tvarovek z daného materiálu oblouky nevyrábějí. Ostrá kolena malého poloměru s úhly 87 až 90 nahrazujeme dvěma koleny 45. Kolena s úhly 87 až 90 jsou však vhodná pro napojení zařizovacích předmětů, protože zabírají málo místa a spoj je možné snadno esteticky zakrýt. Excentrické redukce je třeba instalovat s rovným povrchem nahoře. Připojovací potrubí do vnějšího 63 od zařizovacích předmětů s připojením nad podlahou vedeme nejčastěji pod omítkou v šikmých drážkách zdí, přizdívkách nebo dutinách sádrokartonových příček. Zděné příčky s drážkami mají mít tloušťku nejméně 150 mm. Napojení zařizovacích předmětů s připojením do podlahy a podlahových vpustí se provádí připojovacím potrubím vedeným pod stropem nižšího podlaží (možno zakrýt podhledem), nebo výjimečně v podlaze (69) -

15 Odvádění odpadních vod z budov Vedení v podlaze je, vzhledem k nepřístupnosti potrubí, nevhodné a u dnešních tenkých podlahových konstrukcí mnohdy není ani možné. V praxi může nastat případ, že mezi odpadním potrubím a zařizovacím předmětem je překážka (např. dveře), kvůli které je nutno vést připojovací potrubí pod stropem nižšího podlaží i od zařizovacích předmětů s připojením nad podlahou. Potrubí do vnějšího 63 je pod stropem nižšího podlaží možné zazdít do drážky ve zdi. Norma ČSN stanovuje nejmenší jmenovité světlosti (DN) připojovacího potrubí, které je nutno dodržet bez ohledu na výpočet. Tyto světlosti jsou uvedeny v tab. č.2.1 Tab.č.2.1 Minimální jmenovité světlosti (DN) připojovacích potrubí Připojovací potrubí Min. jmenovitá světlost DN Od více než jednoho zařizovacího předmětu 50 Od pisoárové mísy 50 Od dvou a více pisoárových mís 60 Od připojovacího potrubí které je nevětrané, zatížené průtokem Q tot 0,6 l/s a vedené s odklonem do 30 od svislice Od pisoárových stání nebo stěn 70 Od umývacího žlabu nebo umývací fontánky 70 Délky nad 1,5m od velkokuchyňského dřezu 70 Od pisoáru nad 6 míst 100 Od záchodových mís se splachovací nádržkou o objemu 6 l a více nebo s tlakovým splachovačem Mezní hodnoty pro použití nevětraného připojovacího potrubí jsou uvedeny v tab.č Tabulka č.2.2 Mezní hodnoty pro použití nevětraného připojovacího potrubí Připojovací potrubí Mezní hodnoty pro použití doporučené maximální Největší délka potrubí (L) v m 4 1) 6 2) Největší počet kolen s úhlem nad 60 (napojovací koleno nezahrnuto) Největší spádová výška (H) v m s odklonem do 45 od svislice 1 3 3) 1 2 4) Nejmenší sklon v % 3 1 5) - 15 (69) -

16 TZB I(S) Modul 2 1) Pokud je napojen drtič domovního odpadu, smí být připojovací potrubí dlouhé nejvíce 1 m 2) Pokud je možnost čištění a nejedná-li se o připojovací potrubí jmenovité světlosti DN 90 od záchodové mísy 3) Nejsou-li připojeny záchodové mísy nebo keramické výlevky s napojením DN 100 4) Jen u připojovacího potrubí jmenovité světlosti DN 70 a DN 100 5) Jen u připojovacího potrubí jmenovité světlosti DN 90 ukončeného záchodovou mísou; u ostatních připojovacích potrubí je dovoleno zmenšení sklonu pod 3% jen pokud se výpočtem prokáže průtočná rychlost nejméně 0,7 m/s. Mezní hodnoty pro použití větraného připojovacího potrubí jsou uvedeny v tab.č.2.3 Tabulka č.2.3 Mezní hodnoty pro použití větraného připojovacího potrubí Připojovací potrubí Mezní hodnoty pro použití doporučené maximální Největší délka potrubí (L) v m 5 1) 10 2) Největší počet kolen s úhlem nad 60 (napojovací koleno nezahrnuto) Největší spádová výška (H) v m s odklonem do 45 od svislice 1 Bez omezení 3) - 3 4) Nejmenší sklon v % 3 1 4) 1) Pokud je napojen drtič domovního odpadu, smí být připojovací potrubí dlouhé nejvíce 1 m 2) Nejsou-li připojeny záchodové mísy a je-li možnost čištění 3) Nejsou-li připojeny záchodové mísy nebo keramické výlevky s napojením DN 100 4) Jen u připojovacího potrubí jmenovité světlosti DN 90 ukončeného záchodovou mísou; u ostatních připojovacích potrubí je dovoleno zmenšení sklonu pod 3% jen pokud se výpočtem prokáže průtočná rychlost nejméně 0,7 m/s Splaškové odpadní potrubí Splaškové odpadní potrubí vede převážně svisle a propojuje připojovací a svodné potrubí. Rozdělujeme je na: a) větrané - spojené větracím potrubím s atmosférou (tak jak je uvedeno na obr. č. 2.1 a č. 2.2) b) nevětrané - ukončené zátkou nad poslední odbočkou nebo napojením zařizovacího předmětu (obr.č.2.4) nebo přivětrávacím ventilem (obr. č. 2.5) (69) -

17 Odvádění odpadních vod z budov Obr.2. 4 ukončení zátkou Obr.č.2.5 ukončení přivětrávacím ventilem Na splaškové odpadní potrubí se nesmějí připojovat žádné střešní vtoky a dešťová potrubí. Svisle vedený splaškový odpad je někdy nutné převést na jiné místo, což se provádí zalomením. Krátká zalomení se většinou provádějí s vnitřním úhlem zalomení 105 a více, nejlépe pomocí dvou kolen s úhly 30 až 45. V tomto případě není nutné měnit průměr odpadního potrubí. Dlouhá zalomení nebo zalomení, kde by ležatá část potrubí zavazela, se provádějí s menším vnitřním úhlem. V tomto případě je nutné měnit průměr odpadního potrubí nad zalomením v případě, že mezi dva 45 kolena není vložen uklidňovací kus o délce min 250mm. Tato zalomení se řeší: a) pomocí dvou kolen s úhly 87 b) pomocí čtyř kolen s úhly 45 Možné způsoby jsou uvedeny na obr. č.2.6 Obr.č (69) -

18 TZB I(S) Modul 2 Ležatý úsek je veden pod stropem (možno zakrýt podhledem) ve spádu nejméně 3 %. U nevětraných odpadů ukončených zátkou nejsou zalomení vhodná. Důležitým detailem je také zalomení odpadu do svodného potrubí. Možné způsoby řešení jsou zřejmé z obr.č.2.7 obr.č.2.8 Obr.č.2.7 Obr.č.2.8 Kolena musejí být vždy podezděna (podbetonována, podepřena). Někdy je třeba zalomení přizpůsobit tvaru základových pasů a patek. Čistící tvarovky se na odpadním potrubí umísťují pokud možno na přístupném místě (mimo uzamykatelné sklepní boxy apod.) asi 1 m nad podlahou v nejníže ležícím podlaží a v blízkosti zalomení (kromě nevětraných odpadů ukončených zařizovacím předmětem). Osazení čistících tvarovek je patrné z obr. č.2.7 a č.2.8 Na odpadech delších než 27 m je vhodné osazení čistících tvarovek v každém 4. podlaží. Pro napojování připojovacích potrubí na odpad se používají jednoduché, dvojité nebo trojité odbočky s úhly odbočení 60 až 88,5. Pokud se pro napojení - 18 (69) -

19 Odvádění odpadních vod z budov připojovacích potrubí většího průměru než DN 65 ( 75) použije dvojitá odbočka s úhlem odbočení větším než 70, musejí její větve ležet v rovinách svírajících mezi sebou úhel nejvíce 90. Zabrání se tak zatékání odpadní vody z jednoho připojovacího potrubí do druhého. Odpadní potrubí se vede uvnitř budovy nejčastěji společně s vodovodem v drážkách nosných zdí zakrytých omítkou na pletivu či sádrokartonem. Pokud musejí být drážky zřízeny v obvodových zdech, je vhodné umístit do nich tepelnou izolaci. Vedení odpadů v příčkách je nevhodné, neboť se příčka musí zpravidla po celé výšce přerušit. Další vhodné umístění odpadů je v rozích místností, kde se potrubí dá snadno zakrýt omítkou na pletivu nebo sádrokartonem U skeletových staveb se odpadní potrubí často vedou podél nosných sloupů. Moderní je vedení odpadů v instalačních šachtách či dutinách sádrokartonových příček, rovněž společně s vodovodem. Odpadní potrubí se vede vždy volně - nesmí se zplna zazdít. V prostupech stropy se potrubí obalí plstěným pásem a zabetonuje. Možné způsoby vedení jsou zřejmé z obr.č.2.9 Obr.č.2.9 Svislé trouby musejí být upevněny v každém podlaží nejméně dvěma háky či objímkami pod hrdly. Háky se používají jen pro litinové hrdlové odpadní potrubí. U plastových odpadních potrubí upevnění pouze pod hrdly zpravidla nestačí. Pro hrdlové plastové potrubí bývá předepsána vzdálenost objímek nejvíce 1,5 m pro 63 a nejvíce 2 m pro větší průměry. Polyetylenové potrubí - 19 (69) -

20 TZB I(S) Modul 2 bez hrdel (Geberit PE) je třeba upevňovat pomocí pevných bodů tvořených objímkami umístěnými u dlouhých dilatačních hrdel ve vzdálenosti nejvíce 6 m. Jsou - li v podlaží odbočky pro připojovací potrubí, musejí být dlouhá hrdla s pevnými body u nich. Kluzná uložení (objímky) se rozmísťují ve vzdálenostech rovnajících se nejvíce patnáctinásobku vnějšího průměru potrubí Řešení ochrany odpadního potrubí proti šíření hluku a požáru Důležitou otázkou při řešení uchycení odpadního potrubí je aby hluk šířící se z potrubí nebyl přenášen přes stavební konstrukce do vnitřního prostoru. Rovněž tak je žádoucí, aby byla učiněna taková opatření, aby v případě požáru byla minimalizována možnost šíření požárů a vznikajících splodin do dalších podlaží. Opatření proti šíření a přenosu hluku je nutné realizovat jednak vhodným umístěním odpadního potrubí mimo exponované vnitřní prostory (ložnice, obývací pokoje, atd.) a jednak pomocí izolace, která odděluje potrubí s konstrukčními prvky objektu. Příklad nesprávného a správného provedení prostupu mezi nosným stropem a odpadním potrubím je uveden na obr.č.2.10 Obr.č.2.10 příklad znázornění šíření zvuku šířícího se hmotou i vzduchem odpadními trubkami v oblasti šachty Další možné konstrukční řešení proti šíření se hluku jsou zřejmé z obrázku č Změna směru s uklidňujícím kusem a obr.č.2.12 detail umístění minerální vlny (69) -

21 Odvádění odpadních vod z budov Obr.č Obr.č.2.12 Opatření proti šíření požáru lze realizovat použitím speciálních tvarovek nebo manžet. Příkladem můžou být tvarovky a manžety uvedené na obrázku č Podstata ochrany proti požáru spočívá v tom, že v sobě integrují speciální látku, která v případě požáru zaplní prostor potrubí a tím zamezí šíření požáru a splodin do dalších podlaží. Obr.č (69) -

22 TZB I(S) Modul Rozmístění splaškových odpadů v budově Pro vedení odpadů je nejvýhodnější situování zařizovacích předmětů v jednotlivých podlažích nad sebou tak, aby připojovací potrubí byla krátká (do 3m). Vychází- li více připojovacích potrubí delších než 3 m, uvažujeme o navržení dalšího odpadu. U budov občanské vybavenosti (úřadů, škol apod.) a vysokých domů zřizujeme v hygienických místnostech více odpadů, aby při poruše jednoho nebylo vyřazeno z provozu celé hygienické zařízení. Při rozmísťování odpadů dbáme, aby zařizovací předměty mající připojení nejníže nad podlahou, byly pokud možno nejblíže k odpadnímu potrubí. Odpady procházející více podlažími rozmísťujeme podle polohy zařizovacích předmětů ve vyšších podlažích, neboť zařizovací předměty v nejnižším podlaží můžeme napojit pomocí krátkých nevětraných odpadů přímo na svodné potrubí či pro jejich větší počet zřídit nevětrané odpady ukončené zátkou. V podsklepených domech, kde přízemí plní jinou funkci, než vyšší podlaží (např. bytové domy s obchody v přízemí) bývá někdy nutné odvodnit hygienické místnosti v přízemí umístěné v jiných místech, než hygienická zařízení ve vyšších podlažích, nevětranými odpady Větrací potrubí Větrací potrubí je napojeno na odpadní potrubí a zabezpečuje větrání kanalizace, neboť jím odcházejí zapáchající kanalizační plyny do atmosféry. Kromě toho má ještě další důležitou funkci - při odtoku odpadní vody omezuje podtlak v odpadních a svodných potrubích. Není - li průtok odpadní vody, proudí vzduch s kanalizačními plyny odpadním a větracím potrubím nahoru. Při větším průtoku vody se proudění vzduchu otočí, protože voda proudící odpadním potrubím jej strhává s sebou. Vzduch je potom přisáván větracím potrubím z atmosféry a proudí dolů do odpadního potrubí. Pokud by vzduch nemohl být do odpadního potrubí přisáván, docházelo by v něm při větším průtoku vody k podtlaku způsobujícímu odsávání vody ze zápachových uzávěrek. Odsáté zápachové uzávěrky by neplnily svou funkci a zapáchající plyny z kanalizace by mohly unikat do místností. Větrací potrubí rozdělujeme na: - samostatné - pro jedno odpadní potrubí (obr.č.2.14) - společné - pro více odpadních potrubí (obr.č.2.14) - doplňkové - vedené souběžně s odpadním potrubím, které větrá (obr.č.2.14) - ostatní - (doplňkové nepřímé, ochozové, sekundární) - 22 (69) -

23 Odvádění odpadních vod z budov Obr.č Pokud je zajištěno větrání kanalizace alespoň jedním větracím potrubím napojeným na jeden z nejvzdálenějších odpadů od vyústění hlavního svodného potrubí z objektu, může se v odůvodněných případech upustit od zřízení větracího potrubí u jiných odpadů nebo větrací potrubí některých odpadů nahradit přivětrávacím ventilem. Přivětrávací ventil (např. HL obr. č.2.15) umístěný na horním konci odpadního potrubí umožňuje přisátí vzduchu do odpadu, ale zabraňuje unikání vzduchu se zapáchajícími plyny do místnosti. Použití přivětrávacího ventilu je vhodné u delších odpadů, jež nelze větrat, ani ukončit zátkou. Obr.č Větrací potrubí má být vedeno svisle. Při zalomení musí mít jeho ležatý úsek spád nejméně 2 % k odpadu, vhodnější však je použití dvou kolen s úhlem nejvíce 45. Vyústění potrubí do atmosféry má být 0,5 m nad rovinou střechy. Pokud je větrací potrubí vyústěno blíže než 3 m od oken nebo jiných otvorů spojených s trvale používanými místnostmi budovy, musí být vyvedeno nejméně 1m nad nejvyšší část tohoto otvoru. Větrací hlavice se používá pouze tam, kde může dojít k vnikání mechanických částic (listí ze stromů nad střechou, popílku v průmyslových provozech apod.) do nesvislého větracího potrubí. Zaústění větracího potrubí do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostorů není dovoleno. Společné větrací potrubí se zřizuje v případech, kdy využití střechy ( terasa, zahrada apod.) neumožňuje vyústění několika samostatných větracích potrubí nebo u střech, které by velké množství samostatných větracích potrubí mohlo esteticky znehodnotit. Není dovoleno spojovat větrací potrubí splaškové kanalizace s větracím potrubím od odpadních potrubí odvádějících infekční, případně jinak zdraví škodlivé vody. Doplňkové větrací potrubí umožňuje zvýšení průtočné kapacity odpadu neboť přivádí vzduch i do jeho nižších částí. Používá se u značně zatížených odpadů vysokých budov. Propojení doplňkového větracího potrubí vedeného souběžně s odpadem se provádí v každém druhém podlaží šikmou odbočkou - 23 (69) -

24 TZB I(S) Modul 2 (45 až 60 ) umístěnou nad čistící tvarovkou. Dále je nutné napojení nad zaústěním nejvyššího a pod zaústěním nejnižšího připojovacího potrubí. Někdy, u značně zatížených odpadů, se doplňkové větrací potrubí napojuje také na svodné potrubí (vždy shora) vedené od těchto odpadů Svodné potrubí Svodné potrubí je ležaté potrubí, na něž jsou napojena odpadní potrubí či vpusti v nejnižším podlaží. Může být zavěšené pod stropem nebo uložené v zemi. Svod dělíme na: - hlavní, které vyúsťuje z objektu a ve vzdálenosti 1 m před objektem se napojuje na kanalizační přípojku nebo vede do žumpy, malé čistírny odpadních vod či recipientu (dešťová kanalizace vedená např. do vodního toku); - vedlejší, jež se napojuje na hlavní svodné potrubí. Síť svodných potrubí v objektu se navrhuje jako jednoduchá větvená soustava. Hlavní svod má být přímý, v jednotném spádu a umístěn pokud možno v těžišti mezi připojenými odpady, aby vedlejší svody byly krátké a přímé. Hlavní svod a důležitější vedlejší svody, na něž jsou napojeny další svody, mají začínat u dvorní vpusti, dešťových odpadů z větších střech nebo splaškových odpadů od záchodů, koupelen, hromadných umýváren a sprch. V rámci vnitřní kanalizace se splaškové odpadní vody a dešťové vody odvádějí systémem oddílné soustavy a pouze vně budovy mohou být odváděny systémem jednotné kanalizace. Správce stokové sítě může stanovit podmínky pro způsob napojení dešťových vod. Možné vedení svodů je zřejmé z obr.č Obr.č (69) -

25 Odvádění odpadních vod z budov Nejmenší spád svodů je: a) 2 % u svodného potrubí splaškových vod a jednotné kanalizace do DN 200 b) 1 % u svodného potrubí dešťových a mechanicky a chemicky čistých průmyslových odpadních vod do DN 200 c) 1 % pro svodná potrubí DN 250 a DN 300 používaná u vnitřní kanalizace jen výjimečně. Největší spád svodů činí a) 5 % u svodů, na které jsou napojena nevětraná odpadní potrubí ukončená zátkou či zařizovacím předmětem; b) 40 % u ostatních svodů a výjimečně 60 % u krátkých úseků vedlejších svodů. Při spádu větším, než 15 % u potrubí z tradičních materiálů a větším, než 10 % u potrubí z plastických hmot, je třeba potrubí zabezpečit proti posunutí obetonováním Větší spády zmírníme uvnitř budovy pomocí spádových stupňů (obr. 2.17) a vně budovy pomocí spadišť. Legenda: 1 svodné potrubí 2 svislý 3 čistící šachta 4 podbetonování zalomení Č čistící tvarovka Obr.č Optimální spád svodů je 3 % až 5 %. Změny směru svodného potrubí se mají provádět pomocí oblouků o poloměru 1 m. V případě, že nejsou oblouky k dispozici, použijeme kolena s úhlem nejvíce 30. Větší úhly se musejí, nejsou - li oblouky, vyskládat z kolen o úhlech 15 nebo 30. Výjimkou je napojení 45 kolena na 45 odbočku. Svodná potrubí se spojují výhradně 45 a 60 jednoduchými odbočkami Postranní svody připojujeme vždy z boku. Napojení shora je možné provést jen výjimečně na zavěšené svody, které jsou proplachovány větším množstvím odpadních vod. Změny světlosti průběžných svodů provádíme pomocí redukcí, výhodné jsou excentrické redukce instalované s rovným povrchem nahoře, což - 25 (69) -

26 TZB I(S) Modul 2 zabrání zpětnému zatékání vody do užšího potrubí. Srávné a nesprávné řešení svodného potrubí je zřejmé z obr.č.2.17 správné řešení nesprávné řešení Obr.č Čistící tvarovky se na svodném potrubí osazují: a) v závislosti na druhu odpadní vody a světlosti potrubí podle tab. 2.4 b) před změnou směru splaškového svodného potrubí provedenou pomocí kolena s úhlem 60 a větším; c) před zmenšením spádu svodného potrubí; d) u spádových stupňů (obr. 2.17); e) před nebo za vyústěním hlavního svodu z objektu. Největší vzdálenost od obvodové zdi je 2 m f) v místech se zvýšeným nebezpečím ucpávání potrubí (u spojení více svodných potrubí apod.). Čistící tvarovku na svodném potrubí může nahradit čistící tvarovka na odpadu vstupní šachta vně domu, lapač střešních splavenin, podlahová vpusť s čistící zátkou nebo přístupná a demontovatelná zápachová uzávěrka na konci krátkého nevětraného odpadu. Svod nelze čistit přes kameninovou dvorní vpusť. tab.č.2.4 největší vzdálenosti mezi čistícími tvarovkami - 26 (69) -

27 Odvádění odpadních vod z budov Podle způsobu uložení potrubí v objektu dělíme svody na: - zakopané - zavěšené Svodné potrubí zakopané Svody se kladou do země vždy, když je to možné. Zakopané svody vedou pod podlahou podzemního podlaží nebo nepodsklepeného přízemí. Minimální dimenze těchto svodů je DN100. Nejvhodnější je vedení svodů pod podřadnými místnostmi, jako jsou chodby, sklepy, sklady, hygienická zařízení apod. Výhodné je vedení svodů vně budovy pod terénem, neboť při opravách není nutné kopat v budově. Mezi vrcholem hrdla potrubí a úrovní podlahy musí být vrstva nadloží o tloušťce nejméně: a) 0,2 m u potrubí z litinových trub, b) 0,3 m u potrubí z kameninových, ocelových a plastových trub. V odůvodněných případech je možné vrstvu nadloží (krytí) zmenšit, pokud se použije litinové potrubí nebo potrubí Geberit PE, které se obetonuje. Potrubí pod venkovním terénem klademe do takové hloubky, aby vrstva nadloží nad ním byla nejméně 1 m (nezámrzná hloubka). U splaškových svodů do délky 5 m (např. mezi budovou a žumpou) je možné výjimečně vrstvu nadloží snížit na 0,8 m. Při křížení se základy vedeme zakopané svody pokud možno kolmo k základům, ve kterých vytvoříme prostupy o dostatečné velikosti. Obvykle se používají prostupy čtvercového průřezu o rozměrech 300 x 300 mm. Pro větší průměry nebo spády potrubí se výška prostupu zvětšuje na 450 mm. Potrubí se v prostupech obsype pískem. Svody vedené podél základů pod úrovní základové spáry se musejí nacházet ve vzdálenosti dané úhlem vnitřního tření základové půdy (obr. č.2.18). Vzdálenost svodu od základu L je možné určit ze vztahu: H h L = tgα [m] Kde H je hloubka dna výkopu pro svod pod podlahou [m], h- hloubka základové spáry pod podlahou [m], α úhel tření zeminy [ ], který sdělí statik. Obr.č (69) -

28 TZB I(S) Modul 2 Přibližně můžeme předpokládat, že α = 45 a předchozí vztah má potom tvar : L = H - h [m] Svodné potrubí nemá být vedeno pod příčkami (s výjimkou křížení příček) nebo v těsné blízkosti příček. Rýhy pro svody mají být hloubeny v rostlé zemině. Pokud je třeba vést svodné potrubí v násypu, musí se násyp pod potrubím dobře zhutnit, případně potrubí podezdít. Čistící tvarovky se u zakopaných svodů umísťují do čistících šachet. U oddílné kanalizace nelze umístit čistící tvarovky různých kanalizací do jedné čistící šachty. Na svodech vně budov se čistící šachty nahrazují vstupními šachtami, které mohou být řešeny i jako šachty spojné. V šachtě nesmějí být žádná jiná potrubí nebo zařízení (vodovodní potrubí, uzávěry vody apod). Před nebo za vyústěním hlavního svodu z objektu musí být zřízena hlavní domovní čistící šachta, která se nazývá šachtou revizní. Šachty uvnitř budovy se budují nejčastěji jako zděné či betonové obdélníkového půdorysu o rozměrech daných hloubkou: a) - při hloubce dna do 0,75 m pod podlahou je světlý průměr šachty 600 x 900 mm, b) - při hloubce dna více než 0,75 m pod podlahou je světlý rozměr šachty 800 x 1000 mm. Dno šachty má spád k čistící tvarovce. Vstup do šachty hluboké nejvýše 1,9 m tvoří ocelový poklop o rozměrech 600 x 900 mm. Při větší hloubce postačí ocelový nebo litinový poklop 600 x 600 mm. Tam, kde mohou jezdit dopravní prostředky, musí se použít těžký litinový poklop. Nad poklopem musí být světlá výška místnosti alespoň 1,6 m. Potrubí se má ve výkopu ukládat na pískové lůžko tloušťky min. 100 mm a po zkoušce těsnosti obsypat a zasypat pískem do výšky nejméně: a) 100 mm nad vrchol hrdla u kameninových, betonových a litinových trub; b) 300 mm u plastových trub. Další zásyp se provádí nejprve třemi ručně hutněnými vrstvami z prohozené zeminy tloušťky 150 mm a potom dalšími hutněnými vrstvami. Tvarovky plastových potrubí je nutno zajistit proti posunutí obetonováním. Obetonovat je nutné také potrubí z tradičních materiálů vedené ve spádu větším než 15 % a hrdla plastových potrubí se spádem 10 % a větším. Možný způsob přechodu mezi odpadním a svodným potrubím, jeho uložení a zasypání a průchod základem je zřejmý z obr.č (69) -

29 Odvádění odpadních vod z budov Obr.č přechodu mezi odpadním a svodným potrubím, jeho uložení a zasypání a průchod základem Svodné potrubí zavěšené Zavěšené svody jsou vedeny nad podlahou podzemního podlaží buď na závěsech pod stropem, nebo podél stěn na konzolách či pilířích. Minimální dimenze těchto svodů je DN 70. Vedení svodů nad podlahou podzemního podlaží se provádí v případech, kdy není možné zřídit svody zakopané, např. má - li se vnitřní kanalizace napojit na mělce pod terénem uloženou veřejnou stoku, žumpu či malou čistírnu odpadních vod (jejichž uložení ve velké hloubce by bylo neekonomické a někdy i neproveditelné), případně zřízení zakopaných svodů neumožňuje základová konstrukce budovy (založení na železobetonové desce, nevhodnost narušování starých základů u rekonstrukcí budov). Platí zde zásada vedení svodů pokud možno podřadnými místnostmi. U svodů zavěšených pod stropem musí být dodržena podchodná výška alespoň 2,1 m. Podchodnou výšku není nutné dodržet u svodů vedených podél stěn, nejsou - li kříženy dveře (69) -

30 TZB I(S) Modul 2 Přímé napojování odpadů delších než 3 m do zavěšených svodů shora je nevhodné. Před napojením do šikmé odbočky shora má být provedeno zalomení potrubí. Zavěšená svodná potrubí je třeba upevňovat pomocí objímek nebo podezdívat pilířky. Upevnění musí být u každého hrdla. Plastová potrubí upevňujeme objímkami, které se podle potřeby osadí také mezi hrdla, aby jejich vzdálenost byla rovna nejvíce desetinásobku vnějšího průměru potrubí. Poznámka V praxi se můžeme setkat s kombinací zavěšených svodů se svody zakopanými. Zavěšený svod je třeba zřídit např. od odpadních potrubí vyúsťujících ze stropu uprostřed místnosti v podzemním podlaží nebo v budově se dvěma podzemními podlažími. Kombinace se provádí také u rekonstruovaných budov, kde je nutno odvodnit i podzemní podlaží Zákazy umístění svodů a čistících tvarovek Kanalizační potrubí nesmí být vedeno v místnostech, kde by porucha kanalizace spojená s únikem vody mohla způsobit hygienické nebo jiné škody. Zákaz umístění kanalizačního potrubí platí ve skladech potravin, skladech cenného zboží, jež by mohla voda znehodnotit, archivech, spisovnách, zařízeních se zvláštním hygienickým režimem, sacích komorách vzduchotechniky, šachtách pro shoz odpadků a prostorech s elektrickým zařízením (rozvodny, rozvaděče, trafostanice, telefonní ústředny, výtahové šachty a strojovny). Čistící tvarovky nesmějí být instalovány ve všech místech, kde nesmí být vedena kanalizace a dále pak v kuchyních a jídelnách. Zákaz platí také pro čistící tvarovky umístěné v čistících šachtách. Čistící šachta nesmí být umístěna v garáži Příslušenství vnitřní kanalizace Mezi příslušenství vnitřní kanalizace patří vpusti, zápachové uzávěrky,střešní vtoky, kanalizační armatury a zařízení spojená s potrubím vnitřní kanalizace Vpusti Vpusti se zřizují pro odvodnění podlah v místnostech, dvorů, komunikací apod. Na vnitřní kanalizaci se používají vpusti: a. podlahové, b. dvorní, c. žlabové (odvodňovací žlaby). Všechny vpusti uvnitř budov musejí mít zápachovou uzávěrku. Vpusti vně budov napojené na jednotnou kanalizaci musejí být opatřeny zápachovou uzá (69) -

31 Odvádění odpadních vod z budov věrkou umístěnou v nezámrzné hloubce nebo alespoň zápachovou klapkou. Vpusti vně budov napojené na dešťovou kanalizaci zápachovou uzávěrku mít nemusejí (posuzujeme případ od případu). Podlahové vpusti odvodňující místa, kde může dojít k vyschnutí jejich zápachové uzávěrky (není zaručeno doplňování zápachové uzávěrky vodou) jako jsou kotelny, předávací stanice, místnosti s nádržemi na vodu, čerpací stanice apod. mají být kromě zápachové uzávěrky opatřeny ještě klapkou. Větší vpusti se opatřují ještě košem na zachytávání nečistot a Podlahové vpusti Osazení podlahové vpusti v budově je nutné pod každým výtokem vody (mimo požární hydrantové systémy a stabilní hasící zařízení), odtokem pojistného ventilu, přepadem z nádrže apod., kde není zajištěno odvodnění jiným způsobem (zařizovacím předmětem, vyspádováním podlahy k jiné vpusti, odvodňovacím kalichem). Podle ČSN mají být podlahové vpusti umístěny: a) v místnostech, kde se vyžaduje mokré čištění podlahy (kotelny, místnosti pro domovní odpadky); b) v prostorech se zásobními nádržemi na vodu zásobníkovými ohřívači vody, výměníky apod.(není nutné u ohřívačů v bytech); c) ve velkokuchyňských provozech. Dále je vhodné podlahové vpusti osadit: a) u pisoárových stěn, pisoárových stání a pisoárů se dvěmi a více pisoárovými mísami, b) ve sprchách bez sprchových mís, c) v umývárnách s pěti a více umyvadly nebo umývacím žlabem, d) v prádelnách, e) ve vodoměrných místnostech s vodovodními přípojkami DN80 a většími. Instalace podlahových vpustí je podle ČSN zakázána v prostorech, kde: a) není zajištěno doplňování zápachové uzávěrky vodou (sklady, sklepy apod., kde není výtok vody); b) je vyloučeno, vzhledem k bezpečnostním předpisům vodu záp. uzávěrkách doplňovat (prostory s elektr. zařízením chráněné stabilním hasícím zařízením), zápachovou uzávěrku však můžeme instalovat na přístupném místě mimo vpust v tomto prostoru; c) se vytváří podtlak (nasávací komory větracích zařízení); musíme-li zde vpusť osadit, použijeme atypickou konstrukci s hlubokou zápachovou uzávěrkou odolávající podtlaku o 1kPa většímu, než je podtlak v místnosti; d) je možné zamrznutí vody v zápachové uzávěrce; zápachovou uzávěrku můžeme; instalovat mimo vpust v prostoru, kde není nebezpečí mrazu e) by mohly bez čistění unikat do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami (69) -

32 TZB I(S) Modul 2 V koupelnách bytů, hotelových pokojů apod. se podlahové vpusti nezřizují. Pokud pokládáme za vhodné sem vpusť osadit, musí být řešena jako průtočná a sloužit zároveň pro odvodnění vany. Napojením vany je zajištěno doplňování zápachové uzávěrky vpusti vodou. Pro odvodnění místností se vyrábějí různé typy vpustí. U pisoárů, ve sprchách a umývárnách se používají nejčastěji plastové podlahové vpusti. Při osazování vpustí je třeba dbát na dobré spojení s hydroizolací podlahy b Dvorní vpusti Pro odvodnění dvorů, atrií a jiných ploch v okolí domu se nejčastěji používají dvorní vpusti. Pokud není odvodňovaná plocha vydlážděna (vyasfaltována), musí být okolí vpusti nejméně do vzdálenosti 1 m od mříže vydlážděno nebo vybetonováno. Zápachová uzávěrka dvorních vpustí musí být osazena v nezámrzné hloubce s hladinou vody alespoň 1 m pod terénem. Dvorní vpusti musejí být opatřeny košem na zachytávání nečistot. V komunikacích s automobilovým provozem nahrazujeme dvorní vpusti vpustmi uličními nebo vpustmi žlabovými c Žlabové vpusti Po odvodnění komunikací souvisejících s domem je možné použít žlabové vpusti - odvodňovací žlaby. Dno žlabů může být ve spádu k odtoku nebo rovné, když je spád vytvořen spádem komunikace. Pro odvedení vody se uprostřed nebo na konci žlabu zřizuje nádržka se zápachovou uzávěrkou. Hladina vody v zápachové uzávěrce má být v nezámrzné hloubce, tedy 1 m pod terénem Zápachové uzávěrky Jsou armatury, které uzavírají a otvírají odtok ze zařizovacího předmětu (viz Dle konstrukce rozlišujeme zápachové uzávěrky na: - trubní zápachové uzávěrky (tvaru U nebo S) - zápachové uzávěrky k zařizovacím předmětům - integrované (zabudované) zápachové uzávěrky v zařizovacích předmětech Zápachové uzávěrky plní následující funkce: - zamezuje vnikání kanalizačních plynů při přetlaku plynu v kanalizaci do místnosti. - vytváří akustickou clonu proti hluku proudící vody v odpadním potrubí - napomáhá snížit průtok splašků v připojovacím potrubí - vhodnou výškou zabezpečuje, aby nenastalo přetržení vodního sloupce vlivem podtlaku a přetlaku v kanalizační síti - zachycuje sedimentující kal odplavený splaškovými vodami Aby zápachová uzávěrka plnila svoji funkci musí odolávat přetlaku 464 Pa, který je výchozí hodnotou pro posouzení odpadního potrubí (69) -

33 Odvádění odpadních vod z budov Tlak, kterému je schopna zápachová uzávěrka odolávat bez porušení vodního sloupce se vypočte ze vztahu p krit = 1,1. ρ.. g. hzu14 kde ρ - měrná hmotnost odpadních vod (999 kg.m 3 ) g tíhové zrychlení (9,81 m.s -2 ) h zu14 - výška vodního sloupce v zápachové uzávěrce při 14 denní dovolené (dle ISO je běžná výška vodního sloupce zápachové uzávěrky 50 mm. Během 14-ti denní dovolené se za den odpaří 0,5mm vodního sloupce. To znamená, že výška vodního sloupce při 14 denní dovolené je 43 mm) p krit - maximální přetlak, který je zápachová uzávěrka schopna přenést Konkrétní typy zápachových uzávěrek pro jednotlivé zařizovací předměty lze volit z katalogu výrobních a obchodních firem Drobné objekty a zařízení na vnitřní kanalizaci Mezi příslušenství vnitřní kanalizace patří revizní, čistící a vstupní šachty, lapače tuku, neutralizační stanice kyselin, odlučovače ropných látek, žumpy, malé domovní čističky, atd Revizní, čistící a vstupní šachty Revizní, čistící a vstupní šachty se zřizují na svodném potrubí uložené v zemi jak bylo zmíněno v kap a slouží k přístupu k čistícím tvarovkám. Kromě čištění zanesené části svodného potrubí slouží k revizním odběrům vypoušťené odpadní vody z nemovitosti. Šachty umístěné uvnitř objektu mají převážně obdélníkový tvar rozměrů 600x900mm nebo 800x100mm podle hloubky uložení svodu. (viz ) Vně objektu se umísťují kruhové šachty nejčastěji v provedení z betonových prefabrikovaných skruží Ø1000mm, které jsou opatřeny 600mm vysokým kónickým vrchním nádstavcem. Průměr vstupu má 600mm a je opatřen litinovým poklopem. Pro vyrovnání s povrchem upraveného terénu jsou mezi kónický nádstavec a litinový poklop vkládané prstence výšky 100mm. Šachta je opatřena kapsovým nebo vidlicovým stupadlem. V těchto šachtách není čistící tvarovka, ale pouze profilované dno. Veškerá ústící potrubí do této šachty i potrubí z ní vycházející musí být přivedeny do stejné výšky, tj. nade dnem této šachty. V současné době je možné po souhlasu vodáren a kanalizací instalovat vnější kruhové šachty z korugovaného polyethylenu nebo PVC nebo teleskopické šachty z téhož materiálu. Tyto šachty mají průměr 315, 400 nebo 600 mm. (obr.č.2.20) - 33 (69) -