Regulace bank v oblasti kapitálu, likvidity a kvality úvěrů. Přednáška kurzu Regulace činnosti bank BIVŠ Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.

Transkript

1 Regulace bank v oblasti kapitálu, likvidity a kvality úvěrů Přednáška kurzu Regulace činnosti bank BIVŠ Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

2 Přehled doposud probírané problematiky 1.Finanční trhy a finanční zprostředkování 2.Rizika v podnikání bank 3.Banky jako regulované subjekty 4.Cíle a principy bankovní regulace 5.Regulace podnikání bank v oblasti kapitálu, likvidity a řízení rizik 6.Regulace vstupu do sektoru, uveřejňování informací a operačních rizik 7.BASEL I-III 8.ČNB jako regulátor 9.Bankovní regulace a dohled v ČR 10.Bankovní právo EU a jednotný trh finančních služeb 11.Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu 12.Bankovní regulace a dohled ve vybraných zemích

3 Obsah Kapitál a kapitálová přiměřenost bank Hrubá a čistá angažovanost Regulatorní přístup k řízení likvidity banky Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek

4 Kapitál a kapitálová přiměřenost bank

5 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Mezi nejdůlěžitější obezřetnostní pravidlo bank patří kapitálová přiměřenost Bývá vyjádřena limitem kapitálové přiměřenosti Jejich prostřednictvím je vynucováno držení dostatečného množství kapitálu, sloužícího bance jako polštář v dobách nepříznivého vývoje k pokrytí neočekávaných ztrát

6 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem (Podle Basel I) : kapitál = 8% KPA +KPB KPA = kapitálový požadavek A - kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPB = kapitálový požadavek B - kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia

7 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem ( podle Basel II): KPúr = kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPtr = kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia KPor= kapitálový požadavek k operačnímu riziku

8 Kapitálová přiměřenost Basel III zavádí do oblasti kapitálové přiměřenosti nové požadavky: dekompozici na jednotlivé skupiny požadavků zavedení nových položek požadující tvrobu kapitálu celkové zvýšení požadavků na kapitál

9 Kapitálová přiměřenost Finanční a bankovní krize vedla Basilejskou komisi k úpravě bankovní regulace v podobě Basel III. Jejím cílem je odstranit procykličnost bankovní regulace, posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bankovních subjektů. Celkový regulační kapitál bude dán součtem následujících 4 následujících složek: Tier 1 (going-concern capital) Common Equity Tier 1 dodatečný Tier 1 Tier 2 (gone-concern capital) Tier 3 už v rámci Basel III jako součást regulatorního kapitálu není akceptovatelný

10 Kapitálová přiměřenost Základem Tier 1 bude Common Equity Tier 1 (CET 1), jenž bude muset být ve výši minimálně 4,5 % rizikově vážených aktiv. Celkový Tier 1 budou muset banky udržovat ve výši nejméně 6 % rizikově vážených aktiv. Kromě Tier 1 a Tier 2 budou banky nově povinny vytvářet dodatečné kapitálové rezervy, jejichž tvorba bude do jisté míry záviset na národním regulátorovi bankovního systému. Bude se jednat o: proticyklický kapitálový polštář (Countercyclical Capital Buffer), kapitálový konzervační polštář (Capital Conservation Buffer), kapitál pro systémově významné banky (Capital for Systemically Important Banks). Úroveň celkového regulačního kapitálu bude ponechána na úrovni 8 %, dodatečné požadavky jej však budou zvyšovat

11 Basel II Basel III

12 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost vyplývá z kapitálu banky, který se skládá z položek definovaných bankovním dohledem. Tyto položky se člení do tří skupin - tier 1,tier 2, tier 3 Tyto položky se ještě snižují o odečitalené položky Tier 3 už Basel III neakceptuje

13 Kapitál Tier 1 - část kapitálu, které představuje součet a) splacený upsaný kapitál a emisní ážio b) povinné rezervní fondy vytvořené bankou c) ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou účelově vytvořených rezervních fondů d) nerozdělený zisk z minulých období, pokud byl takto akcionáři schválen na valné hromadě e) mezitimní zisk běžného období zjištěný v rámci měsíční účetní závěrky f) poslední den účetního období do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby odsouhlasené externím auditorem

14 Kapitál Tier 1 se snižuje o neuhrazenou ztrátu z předchozích období ztrátu běžného období banky nehmotný majetek vč. goodwillu nabyté vlastní akcie a podíly

15 Kapitál Tier 2 je část kapitálu, která je tvořena rezervami až do výše 1,25% rizikově vážených aktiv bankovního portfolia podřízený dluh A, který může představovat podřízený dluhopis emitovaný bankou nebo úvěr, půjčku nebo přijatý vklad

16 Kapitál Podřízený dluh je dluh splňující určité podmínky - v podstatě se chová jako kapitál, jelikož věřitel snáší rizika jako akcionář (možnost splacení až po plném uspokojení všech ostatních věřitelů). Musí mít lhůtu splatnosti min. 5 let. Započítání podřízeního dluhu do kapitálu musí odsouhlasit regulátor. Pro potřebu stanovení kapitálu se podřízený dluh A snižuje o 20% každý rok. Může být v maximální výši 50% tier 1.

17 Kapitál Tier 3 je část kapitálu tvořená podřízeným dluhem B. Tento dluh má pevnou minimální lhůtu splatnosti 2 roky nesmí být splacen ani v termínu splatnosti pokub by tato platba snížila kapitálovou přiměřenost pod limit 8% BASEL III. Tier 3 za kapitál banky již neuznává.

18 Kapitál Kapitálem banky se podle Basel II rozuměl součet (využitelného tier 3), tier 1 a tier 2 sníženého o: kapitálové investice do jiné banky či finanční instituce kromě investic, které jsou konsolidovány a přesahují 10% základního kapitálu jednotlivých bank do nichž banka stanovující kapitálovou přiměřenost investovala součet kapitálových investic bankovního porftofia do jiných bank přesahující 10% kapitálu banky, pokud tyto nejsou konsolidovány a představují podíl do 10% včetně základního kapitálu jednotlivých objektů investice

19 Kapitálové požadavky Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v národní měně propočtená podle regulátorem stanovených postupů vyjádřující potřebu odpovídajícího kapitálové krytí rizik podstupovaných bankou (rizikově vážená aktiva) Skládá se z kapitálového požadavku na kreditní, tržní a operační rizika.

20 Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek na kreditní rizika se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia Kapitálový požadavek k tržnímu portfoliu se rovná součtu požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfollia, k obecnému úrokovému riziku, akciovému riziku, měnovému riziku, komoditnímu riziku

21 Kapitálové požadavky Obchodní portfolio banky tvoří finanční a komoditní nástroje držené za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu (do jednoho roku). Bankovní portfolio tvoří finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje, které chce banka držet do jejich splatnosti. Jsou to úvěry, podílové listy, půjčky, vklady ale i deriváty sloužící k zajišťování nástrojů tohoto portfolia.

22 Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek ke kreditním rizikům se stanoví z nástrojů v bankovním portfoliu. Je roven součinu rizikově vážených aktiv bankovního portfolia a koeficientu 0,08. Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia tvoří součet rozvahových a podrozvahových rizikově vážených aktiv.

23 Kapitálové požadavky Rizikově vážená aktiva (RVA) jsou veškeré aktiva banky, jejichž hodnota je dána násobkem nominální hodnoty aktiva a váhy rizikovosti podle stupně rizika spojeného s jednotlivým typem aktiva.

24 Kapitálové požadavky Rizikové váhy v každé zemi stanoví regulátor a jsou uváděny v procentech. Úkolem každé banky bylo správné přiřazení příslušné váhy rizikovosti k jednotlivým aktivům: riziková váha 0 např. pokladní hotovost, pohledávky za vládou Česk. republiky, pohledávky za Českou národní bankou, kde nehrozí nebezpečí, že by u těchto aktiv banka vykázala pozdější ztrátu riziková váha 20 např. pohledávky za bankami se sídlem v České republice a ve státech zóny G20 (ekonomicky silné, spolehlivé ekonomiky) riziková váha 50 např. náklady a příjmy příštích období, pohledávky za bankami se sídlem v České republice a v zóně A, ve kterých byla zavedena nucená správa riziková váha 100 všechna ostatní aktiva, která nejsou přiřazena k nižším rizikovým vahám, např. pohledávky za právnickými a fyzickými osobami, pohledávky za centrálnimi vládami a centrálnimi bankami v zóně B (zahrnuje všechny země a banky mimo zónu A) a další.

25 Kapitálové požadavky Rozvahová aktiva portfolia se stanovují tak, že se od jejich hodnoty odečtou OP (opravné položky) a hodnota se násobí příslušnou rizikovou vahou. Podrozvahová rizikově vážená aktiva vycházejí z úvěrového ekvivalentu (tj. součinu příslušného aktiva a konverzního faktoru). Úvěrový ekvivalent se pak násobí rizikovou vahou protistrany banky. U rizikově vážených aktiv se zohledňují vybrané typy zajištění, které vlastně snižují objem rizikově vážených aktiv a tím požadavky na objem kapitálu v ukazateli přiměřenosti banky.

26 Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k tržním rizikům se stanoví z nástrojů obchodního portfolia a tvoří jej kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfolia, obecnému úrokovému a akciovému riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku Kapitálový požadavek se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia a je roven součtu kapitálových požadavků ke specifickým rizikům k úrokovým nástrojům, drženým akiovým portfoliím, reverzním repovým operacím, výpůjčkám cenných papírů a komodit.

27 Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia je tvořen součtem požadavků : ke specifickému úvěrovému riziku - absolutní hodnoty úrokových pozic a daných koeficientů zohledňujících úvěrové riziko partnera banky (lze kompenzovat opačné úrokové nástroje téhož emitenta) ke specifickému akciovému riziku - součin koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice v obchodním portfoliu (rovněž jze kompenzovat opačné akciové nástroje téhož emitenta) k obecnému úrokovému riziku - podle metody durací, anebo metody splatnosti (jako součet marží odpovídajících úrokovým futures) k obecnému akciovému riziku - suma součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů (daná součtem dlohých a krátkých pozic.závazků banky) k rezervním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit - podle metod splatností příp. zjednodušenou metodou (součet 15% hodnoty dlouhých a krátkých pozic a 3% součtu hodnot krátkých a dlouhých pozic), případně metodou marží pro komoditní futures) k derivátům - podle hodnot podkladových aktiv

28 Kapitálové požadavky Pro jednotlivé typy obchodních rizik existují koeficienty určující jejich kapitálový požadavek Banky si můžou zavádět i vlastní modely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Model však musí : být koncepčně správný být testován po dobu nejméně jednoho roku a v tomto období i dokladován a srovnán s denními záznamy splňovat kvalitativní požadavky být prokazatelně přesný být pravidelně stresově testován

29 Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k operačnímu riziku se počítá podle zvláštních metod v závislosti na zvoleném ( a regulátorem odsouhlasném) modelu výpočtu. BASEL II zavedl možnost výpočtu podle základního, standardizovaného anebo alterantivního standardizovaného, anebo pokročilého modelu. BASEL III je zachoval.

30 Kapitálové požadavky Jako nový kapitálový požadavek se v rámci BASEL III předpokládá zavést

31 Hrubá a čistá angažovanost

32 Kapitálová Hrubá přiměřenost a čistá angažovanost Limity čisté angažovanosti jsou dalším obezřetnostním pravidlem Hrubá angažovanost bankovního portfolia je součtem všech nástrojů, které banka vlastní vůči jedné osobě a jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy Po odečtění hodnoty zajištění od hrubé angažovanosti dostaneme čistou angažovanost bankovního portfolia

33 Limity angažovanosti Limit čisté angažovanosti vůči jedné osobě nesmí přesáhnout 25% kapitálu banky sníženého o tier 3 (podle BASEL II) pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá Čistá angažovanost bankovního portfolia vůči osobě, s kterou má banka zvláštní vztah nesmí přesáhnout 20% sníženého o Tier 3, pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá za zvláštní vztah se považuje vlastnictví více než 10% základního kapitálu banky

34 Limity angažovanosti úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia vůči ekonomicky spjatým skupinám s vyšší čistou angažovnaností než 10% kapitálu banky nesmí přesáhnout 800% kapitálu sníženého o tier 3 Limitům čisté angažovanosti nepodléhají vybrané angažovanosti vůči centrálním bankám

35 Konsolidovaný dohled Specifickou skupinu sledovanou z hlediska angažovanosti a bankovního dohledu představují konsolidované skupiny. Dohled nad bankami se pak realizuje jak na individuálním základě, tak na konsolidovaném základě. Pod ním se rozumí sledování a regulace rizik konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je vystavená banka z hledisk její účasti v konsolidovaném celku

36 Regulatorní přístup k řízení likvidity banky

37 Kapitálová Regulatorní přiměřenost přístup k řízení likvidity banky Požadavky na řízení likvidity vycházejí rovněž z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) Materiál : Sound Practicies for managing Liquidity in Banking Organisation stanovil 14 principů stanovující mezinárodní standardy pro řízení rizika likvidity a jeho regulaci Převzaly ho mnohé evropské státy včetně ČR

38 Standardy řízení likvidity K základním standardům řízení likvidity bank patří zejména: - povinnost banky mít vhodnou strategii řízení likvidity - povinnost představenstva schvalovat strategii řízení likvidity a ostatní předpisy pro jejich naplňování - požadavek na informovanost představenstva o likviditě banky - požadavek na přizpůsobení řídící struktury požadavkům strategie řízení likvidity banky - požadavek na informační systémy banky

39 Standardy řízení likvidity Řízení likvidity banky zahrnuje zejména: - měření a sledování likvidity (Basel III zavádí pro měření likvidity bank povinné ukazatele dlouhodobé a krátkodobé likvidity) - řízení likvidity - vnitřní kontrolní systém - zveřejňování informací jako nástroje pro zlepšení likvidity

40 Standardy řízení likvidity Řízení likvidity zahrnuje zejména: měření a sledování čistých peněžních toků a dodržování jejich požadovaných parametrů (dlouhodobá a krátkodobá) řízení likvidity v jednotlivých měnách tvorba alternativních scénářů pro řízení likvidity a ověřování správnosti předpokladů vývoje objemu a struktury aktiv a pasiv a dalších faktorů v standardních i nestandardních podmínkách řízení přístupu na trh s dostatečnou stabilizací a diverzifikací finančních zdrojů banky pohotovnostní plán pro řízení likvidity za mimořádných krizových okolností

41 Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek

42 Klasifikace úvěrů a tvorba opravných Kapitálová přiměřenost položek Banky tvoří pro krytí potenciálních rizik rezervy a opravné položky. Tyto se tvoří na budoucí ztráty. Rezervy se tvoří na budoucí potenciální ztráty Opravné položky se tvoří ke konkrétním pohledávkám k pokrytí očekávaných ztrát. BCBS nestanovil přesná jednotná pravidla pro klasifikaci pohledávek Proto je tato oblast méně sjednocená z hlediska jednotlivých států a bank.

43 Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek Rezervy a opravné položky snižují zisk a případně i vlastní kapitál banky, což zajišťuje, aby tyto zdroje nebyly použity k jiným účelům než ke krytí ztrát z úvěrového rizika Účetní výkazy banky musí odrážet hodnotu aktiv sníženou o opravné položky což přesněji odráží reálnou finanční situaci banky. Finanční situace banky je monitorována a vyhodnocována v rámci bankovního dohledu na dálku

44 Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek Způsoby klasifikace úvěrů a tvorba OP se liší v jednotlivých státech i právních řádech. Existuje více pravidel a principů klasifikace (IAS, GAAP, WB...) Basilejský výbor (BCBS) zavedl 27 řádných postupů pro účtování, oceňování a vykazování pohledávek ČNB zavedla pravidla podle doporučení BCBS

45 Klasifikace úvěrů V ČR existuje tzv. klasifikace pohledávek, tj, rozdělení pohledávek z úvěrů do jednotlivých kategorií podle jejich rizikovosti. Klasifikace je pak podkladem pro tvorbu OP. Pohledávky, které nezákladají pochybnosti o jejich splacení kejsou klasifikovány (v ČR jsou nazývány standardní ). Klasifikace úvěrů umožňuje bankám zaměřovat se na intenzivnější práci s nimi a průběžně oceňovat vývoj rizik jejich portfolií

46 Klasifikace úvěrů V ČR se člení bankovní pohledávky z úvěrů na tyto skupiny: standardní sledované nestandardní pochybné ve splatnosti nad 30 D nad 90 D nad 180 D ztrátové nad 360 D po splatnosti

47 Opravné položky Ke klasifikovaným pohledávkám pak banky tvoří opravné položky stanoveným koeficientem z nezajištěné části pohledávky následovně: sledované upravená hodnota x 0,05 nestandardní upravená hodnota x 0,20 pochybné upravená hodnota x 0,50 ztrátové upravená hodnota x 1,00

48 Opravné položky Tvorba opravných položek má svoje účetní a daňové implikace Bankovní subjekty mají právo OP zařadit mezi daňově uznatelné náklady tj. odepisovat je do nákladů Nebankovní subjekty toto právo nemají Existují stropy daňové uznatelnosti opravných položek z klasifikovaných pohledávek

49 Literatura Babouček: Regulace činnosti bank, BIVŠ kap obezretne_podnikani/obsah.html

50 Kontrolní otázky Charakterizujte koncept a obsah pojmu kapitálové přiměřenosti v obezřetném podnikání bank Definujte jednotlivé složky kapitálu banky Charakterizujte pravidla hrubé a čisté angažovanosti v konceptu obezřetného bankovního podnikání Definujte podstatu tvorby rezerv a opravných položek ke klasifikovaným bankovním pohledávkám