Vážení spoluobčané, - 3 -

Transkript

1 Vážení spoluobčané, sociální oblast je nedílnou součástí života každé obce a na kvalitě a dostupnosti poskytovaných služeb závisí spokojenost lidí, kteří tyto služby využívají. Mám proto upřímnou radost, že Zastupitelstvo města Pardubic schválilo první Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic pro období let , který určuje směr, jakým se budou sociální a další související služby v našem městě rozvíjet. Věřím, že tento dokument přispěje ke zkvalitňování služeb pro občany Pardubic. Na zapracování komunitního plánu více než rok spolupracovali zástupci poskytovatelů služeb, uživatelů služeb a veřejnosti, odborníci z různých oblastí a zástupci města. Všem, kteří se na jeho vytvoření jakkoliv podíleli, bych chtěla vyjádřit poděkování a popřát mnoho úspěchů v jejich práci a to nejen při naplňování komunitního plánu. MUDr. Štěpánka Fraňková náměstkyně primátora Statutární město Pardubice - 3 -

2 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic na období Obsah 1. Úvod Komunitní plánování sociálních služeb Co to je komunitní plánování Východiska komunitního plánování Kdo se komunitního plánování účastní Principy, cíle a přínosy Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích Projekt Proces plánování Organizace a osoby, které se na plánování podílely Základní informace Demografické údaje Výstupy z analýzy poskytovatelů sociálních služeb Struktura komunitního plánu Cíle a opatření pracovních skupin Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením Pracovní skupina Cizinci, národnostní a etnické menšiny Pracovní skupina Osoby v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobení Pracovní skupina Senioři Pracovní skupina Rodiny s dětmi a mládež Společné cíle komunitního plánu Závěr

3 1. Úvod 1.1. Komunitní plánování sociálních služeb Co to je komunitní plánování Komunitní plánování v sobě integruje dva pojmy: komunita (z lat. communitas ) a plánování, kde komunitu můžeme definovat jako lidské společenství, jehož příslušníci jsou vzájemně spojeni určitou spřízněností a vzájemnou spoluprací, a plánování jako manažerský přístup. Komunitní plánování tak v sobě kombinuje manažerský přístup, obvyklý v komerční sféře, s přístupy psychologickými, sociologickými a psychoterapeutickými, které se uplatňují při práci s komunitou či skupinou. Komunitní plánování má zaručit, aby se lidé mohli svobodně účastnit na rozpravě o důležitých otázkách života společenství. Má zaručit, aby přijímaná rozhodnutí odpovědných orgánů odrážela vůli a potřeby obyvatel regionu, aby plánované kroky a řešení co nejlépe využívaly dostupné zdroje, případně nacházely zdroje nové, a aby přinášely co největší užitek a spokojenost. V sociální oblasti komunitní plánování umožňuje plánovat rozvoj sociálních a souvisejících služeb tak, aby odpovídaly potřebám a specifikům daného regionu co do nabídky poskytovaných služeb, jejich dostupnosti a kvality Východiska komunitního plánování Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie. Východiska pro komunitní plánování sociálních služeb se proto vedle vlády a legislativy ČR nachází rovněž v sociální politice Unie. Základními dokumenty EU, ve kterých je sociální politika zakotvena jsou Amsterodamská smlouva (Amsterodam, 1997), Lisabonský proces (Lisabon, 2000) a Evropský sociální program (Nice, 2000). Na úrovni vlády České republiky jsou východisky pro komunitní plánování sociálních služeb: Národní akční plán sociálního začleňování (NAP) směřuje k naplnění cílů Evropského sociální programu (viz výše). Komunitní plánování bylo jako jedno z opatření, které zajišťuje vytvoření systému sociálních služeb na úrovni obcí a krajů, konkrétně zmíněno v NAP na léta NAP na léta vymezuje jako jeden z prioritních cílů v oblasti rozvoje sociálních služeb podporu rozhodovacích procesů na lokální a regionální úrovni. Evropská sociální charta ČR ratifikovala zákonem č. 14/2000 Sb. Evropskou sociální chartu a zavázala se tím usilovat pomocí všech vhodných prostředků dosáhnout podmínek, za kterých budou účinně naplňována základní práva občanů na sociální a zdravotní pomoc, sociální zabezpečení, využívání sociální péče. Bílá kniha v sociálních službách je strategický (programový) dokument Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který definuje základní principy transformace sociální politiky ČR. Zákon o sociálních službách vstoupil v účinnost zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který přinesl zásadní změny do sociální oblasti. Zákon ukládá obcím zjišťovat potřeby poskytování sociální služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území. Zákon rovněž dává obcím možnost zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby

4 Kdo se komunitního plánování účastní Cílem komunitního plánování sociálních služeb je, zapojit do tvorby komunitního plánu příslušníky dané komunity, kteří mají zájem na rozvoji sociálních služeb v daném regionu, mohou přispět ke zpracování plánu a/nebo se podílet na jeho naplňování. Zpravidla se plánování účastní následující skupiny lidí: Ä Uživatelé soc. služeb služby využívají, spotřebovávají, v procesu plánování vychází ze svých potřeb. Ä Poskytovatelé soc. služeb služby provozují poskytují; znají provozní podmínky služby, jsou odborníky ve své oblasti nestátní neziskové organizace, příspěvkové organizace obce, kraje, státu apod. Ä Zadavatelé soc. služeb zodpovídají za poskytování služeb občanům na svém území; služby zadávají, podílí se na jejich financování obce, kraje apod. Ä Ostatní účastníci instituce a orgány veřejné správy, organizace a odborníci působící v sociální oblasti nebo jiných souvisejících oblastech, veřejnost Principy, cíle a přínosy Proces komunitního plánování vychází z několika základních principů, které kladou důraz na: Ä účast zástupců nejm. tří stran, tj. uživatelů, zadavatelů a poskytovatelů, Ä rovnost mezi všemi účastníky plánování, Ä plánování takových služeb, které reagují na skutečné potřeby, Ä dohodu všech zúčastněných, která je upřednostňována před hlasováním, Ä otevřenost procesu, tzn. přístup veřejnosti k informacím o procesu plánování a naplňování komunitního plánu, Ä dosažitelnost přijatých řešení, kdy řešení musí být přiměřená místním podmínkám a zdrojům, Ä pravidelné opakování procesů plánování a realizace, Výstupem procesu plánování je komunitní plán, který určuje směr rozvoje sociální oblasti v regionu, a organizační struktura - systém umožňující komunitní plán naplňovat, realizovat společná opatření a reagovat na aktuální změny v sociální oblasti. Cílem je, aby sociální služby odpovídaly skutečným potřebám obyvatel, aby finanční prostředky, které jsou na sociální oblast vynakládány, byly využity efektivně a hospodárně a aby bylo jejich vynakládání maximálně transparentní. Organizační struktura KPSS má zaručit, aby nikdo nebyl diskriminován při vyjadřování svých potřeb a aby byl proces otevřený vůči veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích Projekt Komunitní plánování je v Pardubicích realizována na základě projektu Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích, který je financován ze zdrojů Evropské unie. Projekt byl zpracován v průběhu roku 2005 a záměr ucházet se o dotaci na projekt byl schválen usnesením Zastupitelstva města ze dne schválila Rada města uzavření smlouvy o financování projektu Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Projekt byl zahájen Termín ukončení projektu je Projekt Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích se zaměřuje na posílení sociální stability a soudržnosti obyvatelstva prostřednictvím podpory komunitní spolupráce a je realizován jako partnerský. Realizátorem projektu je Statutární město Pardubice. Partnerem bylo do o.s. Klub hurá kamarád. Od je partnerem projektu o.s. SKP-CENTRUM

5 Proces plánování Předkládaný Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic pro období let je výstupem činnosti pracovních skupin a koordinační skupiny KPSS. Cíle a opatření uvedená v KP reagují na zjištěné potřeby a vychází z analýz, výzkumů, statistických a dalších údajů, od poskytovatelů sociálních služeb. Vlastní proces komunitního plánování byl oficiálně zahájen 10. října 2006 konferencí, na kterou byli pozváni zástupci neziskových organizací, které působí v Pardubicích v sociální oblasti. Na konferenci byli přítomní seznámeni s projektem a s procesem komunitního plánování. V průběhu října byly (na základě přihlášek) vytvořeny pracovní skupiny, které zahájily v listopadu 2006 svou činnost. V říjnu byla rovněž sestavena koordinační skupina, která celý proces plánování řídí. Pro proces plánování v Pardubicích bylo určeno 5 pracovních skupin podle cílových skupin uživatelů služeb: pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením Dana Stoklasová, DiS. vedoucí skupiny Jiří Srbek patron skupiny pracovní skupina Cizinci, národnostní a etnické menšiny Bc. Lucie Hořínková vedoucí skupiny Slavěna Broulíková patron skupiny pracovní skupina Osoby v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobení Mgr. Jan Mandys vedoucí skupiny František Brendl patron skupiny pracovní skupina Senioři Hana Vičíková vedoucí skupiny Bc. Jana Tomšů patron skupiny pracovní skupina Rodiny s dětmi a mládež Šárka Handlová Němečková, DiS. vedoucí skupiny MUDr. Drahomíra Peřinová patron skupiny Úkolem pracovních skupin je definovat cílovou skupinu uživatelů sociálních služeb, určit klíčové oblasti a definovat cíle a opatření vedoucí k jejich naplnění. V období implementace KP bude úkolem pracovních skupin realizovat kroky, které povedou k naplňování komunitního plánu. Koordinační skupina má úlohu řídící a koordinační. Zajišťuje komunikaci mezi pracovními skupinami, komunikaci s orgány města a komunikaci s dalšími subjekty a veřejností. Koordinační skupina odpovídá za určení společných cílů komunitního plánování a za zpracování konečné podoby komunitního plánu

6 Členy koordinační skupiny jsou: Hana Benešová Ondřej Flégr Šárka Handlová Němečková, DiS. MUDr. Petr Hejzlar Bc. Lucie Hořínková Mgr. Ivana Liedermanová Mgr. Jan Mandys Jan Pakoš Dana Stoklasová, DiS. MUDr. Štěpánka Fraňková Hana Vičíková zástupce poskytovatelů v triádě koordinátor KPSS vedoucí pracovní skupiny 5P člen KS vedoucí pracovní skupiny 2P vedoucí KS vedoucí pracovní skupiny 3P zástupce uživatelů v triádě vedoucí pracovní skupiny 1P náměstek primátora pro oblast sociální vedoucí pracovní skupiny 4P V období únor - květen 2007 probíhal sběr informací pro potřeby plánování, zejm. byla zpracována sociodemografická analýza města Pardubice, byl realizován Průzkum potřeb uživatelů sociálních služeb a Analýza poskytovatelů sociálních služeb v Pardubicích. V pracovních skupinách byly sestaveny SWOT analýzy situace v sociální oblasti v Pardubicích. Od dubna 2007 pracovali členové pracovních skupin na definování cílů a opatření. V září byl sestaven Návrh Komunitního plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic pro období let , který byl předložen ke schválení Radě města Pardubic. 22. října 2007 se uskutečnila konference, kterou byl zahájen proces konzultací návrhu komunitního plánu. Proces konzultací probíhal do 9. prosince. Jeho smyslem je, aby se obyvatelé města, poskytovatelé služeb, odborníci a všichni zájemci o problematiku měli možnost vyjádřit k návrhu tohoto strategického dokumentu. Z procesu konzultací bylo přijato k projednání v pracovních skupinách a koordinační skupině celkem 122 připomínek, z toho 91 jich bylo zapracováno do finální verze komunitního plánu. Pracovní skupina celkem zapracováno nezapracováno 1P P P P P KS Celkem března 2008 byl Zastupitelstvu města Pardubic předložen Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic pro období let Komunitní plán byl usnesením ZM/732/2008 schválen a stane se tak součástí strategického plánu města v oblasti rozvoje sociální oblasti Organizace a osoby, které se na plánování podílely Amalthea APOLENKA, Sdružení občanů pro pomoc zdravotně postiženým Athinganoi, o.s. Babášek, o.s. CC Systems, a.s Centrum pro zdravotně postižené pardubického kraje Centrum psychosociální pomoci rodinná a manželská poradna Česká abilympijská asociace Darjav DC Veská Dětské rehabilitační centrum DROM - BRNO - ZSP Fond ohrožených dětí - pobočka Pardubice Klub seniorů Polabiny IV Klub seniorů Slovany Kolumbus, o.s. Léčebna dlouhodobě nemocných Rybitví Magistrát města Pardubice Městská policie Pardubice Městská romská rada, o.s. Most do života Most pro lidská práva Nemocnice Pardubice Občanská poradna Pardubice, o.s. Oblastní charita Pardubice Péče o dušení zdraví - Výměník Péče o duševní zdraví - region Pardubice PROSAZ, o.s. Ratolest, dětská péče a léčebná rehabilitace Regionální centrum pomoci a mobility Rodinné integrační centrum Romské středisko Sdružení lidských práv a svobod v ČR Sdružení pardubických Romů, o.s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SKP-CENTRUM Sociální služby města Pardubic SPID handicap Společenský klub pro romskou mládež Středisko rané péče SPRP Praha Středisko rané péče v Pardubicích Středisko výchovné péče Pyramida Svaz tělesně postižených, místní organizace JIH SVÍTÁNÍ - sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem, Pardubice Tyflocentrum Pardubice Tyfloservis, o.p.s. Úřad městského obvodu Pardubice I Úřad práce Pardubice VIDA centrum Pardubice Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ Zastupitelstvo města Pardubice - 8 -

7 2. Základní informace 2.1. Demografické údaje Charakteristika města Pardubice jsou jedním ze 13 krajských měst České republiky a díky své populační velikosti jsou desátým největším městem ČR a výrazně dominantním centrem v rámci Pardubického kraje. Pardubice jsou statutárním městem, které se od roku 1992 člení na městské obvody, přičemž v říjnu 2006 vznikl poslední osmý správní obvod. Městský obvod Pardubice I Pardubice II Pardubice III Pardubice IV Pardubice V Pardubice VI Pardubice VII Pardubice VIII Část obce Bílé Předměstí, Pardubice - Staré město, Zámek, Zelené Předměstí Cihelna, Polabiny Bílé Předměstí, Studánka Bílé Předměstí, Černá za Bory, Drozdice, Mnětice, Nemošice, Pardubičky, Staročensko, Studánka, Žižín Draždice, Nové Jesenčany, Zelené Předměstí Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Staré Čívice, Svítkov, Zelené Předměstí Doubravice, Ohrazenice, Rosice nad Labem, Semtín, Trnová Hostovice V rámci Pardubic lze rozlišit 2 skupiny městských obvodů. První tvoří obvody s městským typem zástavby (I, II, III a V), druhou pak představují obvody, které jsou tvořeny převážně venkovskými sídly (IV, VI a VII). Dle těchto typů jsou diferencovány i některé ukazatele. Ve venkovském prostředí je nižší míra rozvodovosti, menší podíl neúplných rodin, nižší index stáří a průměrný věk než v obvodech s městskou zástavbou. Věková struktura je uvnitř města výrazně ovlivněna obdobím, v němž probíhala bytová výstavba

8 Počet obyvatel Pardubic byl sledován po celé 20. století na základě sčítání obyvatel, která probíhala s výjimkou válečného období v desetiletých intervalech. (Posledním dostupným údajem je rok 2005). Populace města během celého sledovaného období rostla, s výjimkou poslední dekády, kdy docházelo vlivem suburbanizace, nebo-li vystěhovávání do zázemí měst, k mírnému snížení populační velikosti města. Zatímco v průběhu 20. století docházelo ke koncentraci obyvatel do krajského města, 90. léta znamenala naopak dekoncentraci obyvatel do zázemí Pardubic. Tento trend se projevuje i v prvních letech 21. století, do budoucna lze však spíše očekávat utlumování tohoto procesu, a naopak mírné zesilování stěhování zejména mladých obyvatel do center měst. Pohlaví nad 65 Celkem Ženy Muži Celkem Data jsou platná k Budoucí demografický vývoj Pardubic bude ve znamení úbytku populace a poté jeho stagnace. Ačkoliv lze očekávat nárůst plodnosti, nebudou její hodnoty tak vysoké, aby nahradily počet umírajících a zajistily tak prostou reprodukci. Ke stagnaci počtu obyvatel Pardubic by mělo dojít, nebudeme-li uvažovat migraci, zhruba v roce Budoucí vývoj počtu obyvatel Pardubic je možné relativně výrazně ovlivnit migrací. Pokud by byly učiněny kroky vedoucí studenty Univerzity Pardubice k jejich setrvání ve městě i po dokončení studia, mohly by Pardubice migračně růst. Přírůstek mladého obyvatelstva by navíc mol pozitivně ovlivnit i přirozenou měnu města. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je v Pardubicích 52%. (Za ekonomicky aktivní je považována každá osoba v produktivním věku, která je zaměstnána nebo zaměstnání aktivně hledá.) Míra nezaměstnanosti v Pardubicích je ve srovnání s dalšími krajskými městy na dobré úrovni. Příčinou nízké míry nezaměstnanosti jsou zejm. vyšší kvalita lidských zdrojů a také nižší podíl odvětví, která musela v průběhu 90. let projít rozsáhlou restrukturalizací a snížením počtu zaměstnanců. Pardubice mají ve srovnání s ostatními krajskými městy relativně dobrou výchozí pozici pro svůj další ekonomický rozvoj. Disponují dobrou vzdělanostní strukturou s vysokým podílem vysokoškoláků, kvalifikovanou pracovní silo a nízkou mírou nezaměstnanosti. Díky tradici chemického a elektrotechnického průmyslu a jeho silným vazbám na zdejší vzdělávací systém investoval v Pardubicích poměrně velký počet strategických investorů nabízející práci stovkám obyvatel. Obdobně jako na území celé ČR je problémem zaměstnanost osob starších 50 let a narůstající dlouhodobá nezaměstnanost, která činí více než 50% celkové nezaměstnanosti. Pardubice jako krajské město plní funkci významného pracovního střediska, které nabízí více než 53 tisíc pracovních příležitostí, které zaměstnávají nejen obyvatelstvo Pardubic, ale i osoby z jeho zázemí, jež do krajského města za prací dojíždí. Tabulka vývoje zaměstnanosti (okres Pardubice) ukazatel Stav k uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa počet uchazečů na 1 1,5 0,6 0,5 volné pracovní místo míra nezaměstnanosti 5,0% 3,9% 3,7% míra nezaměstnanosti - Pardubice 4,73% 3,59% 3,46% zdroj: V únoru 2008 byl počet uchazečů o zaměstnání osob. Ženy tvořily 53,4 % z celkového počtu uchazečů. Uchazeči - osoby se zdravotním postižením představovali 20% a uchazeči - absolventi škol a mladiství 8,4% z celkového počtu uchazečů v evidenci úřadu práce. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 40 let. Nejvíce hlášených volných míst registrovali zaměstnavatelé z odvětví 79,6% ze všech hlášených volných míst. Na druhém místě byla nejvíce hlášena volná místa pro odvětví služeb - 5,8% všech míst, 4,3% volných míst nahlásili zaměstnavatelé z odvětví ostatního zpracovatelského průmyslu

9 Vybavenost Pardubic zdravotními, školskými, sociálními a kulturními zařízeními je na vysoké úrovni a město v tomto ohledu plní funkci střediska služeb i volného času. Kapacita všech školských zařízení je dostatečná, v základních školách je poměrně velké procento volných míst (až 29%). Nejvíce obsazené jsou naopak mateřské školy, které vykazují jen malý počet volných míst. Organizace poskytující sociální služby jsou v Pardubicích velmi rozvinuté, zejména co se týče neziskových organizací působících v tomto sektoru. Kapacity zařízení sociálních služeb jsou dostatečné, v budoucnu není očekáván výrazný nárůst počtu klientů těchto zařízení. Výjimkou je ústav sociální péče pro zdravotně postiženou mládež, jehož kapacita neodpovídá poptávce po těchto službách. Normy nesplňují ani počty míst v domovech pro seniory, což by mohl být do budoucna velký problém v důsledku rychle rostoucího počtu seniorů. Do roku 2015 dojde ke zdvojnásobení populace ve věku nad 80 let, což s sebou přinese i potřebu rozvíjet služby pro seniory. Na území celého kraje zcela chybí zařízení hospicového typu. Zařízení umožňující kulturní a sportovní volnočasové aktivity jsou v Pardubicích také na vysoké úrovni, a to jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Právě dětské složce je k dispozici velká řada zájmových aktivit, která do určité míry snižuje socio-patologické chování mládeže. Užívání drog ani kriminalita nejsou v Pardubicích extrémně rozšířeny. Pravidelných konzumentů drog je nízký podíl, kriminalita na území města představuje zejména majetkové a hospodářské trestné činy. Násilné či mravnostní delikty se vyskytují spíše sporadicky Výstupy z analýzy poskytovatelů sociálních služeb Organizace působící v sociální oblasti v Pardubicích jsou nejčastěji občanskými sdruženími (69%), dále jsou to obecně prospěšné společnosti (9%), organizace zřizované městem Pardubice a Pardubickým krajem (shodně 7%). Zbývající organizace mají jinou právní formu. Téměř polovina poskytovatelů uvádí, že dopad jejich služeb má celokrajský charakter. Přibližně pětina organizací má okresní působnost a na obecní úrovni působí 16% organizací. 74% organizací je vůči prostorám, ve kterých poskytují své služby, v nájemním stavu. Výpůjční smlouvu mají v 7% organizací. Ostatní organizace mají prostory ve svém vlastnictví nebo naopak pro nemají prostory pro poskytování služeb a pro své jednorázové akce využívají pronájem komerčních prostor. V letech 2005 a 2006 využilo sociálních služeb dohromady přes 20 tis. osob, při čemž v roce 2006 narostl počet uživatelů oproti roku 2005 o 15%. Poskytované služby jsou ve velké míře otevřeny všem uživatelům bez rozdílu příslušnosti trvalého bydliště v obci. Celková částka finančních zdrojů, kterou poskytovatelé v roce 2005 získali na svou činnost, činila téměř 230 mil. Kč. V roce 2006 to bylo již více než 270 mil. Kč. Finančními zdroji byly zejm.: Pardubický kraj, zdravotní pojišťovny, Statutární město Pardubice, státní zdroje (MŠMT, MPSV), zdroje EU, platby od uživatelů služeb a další. Vzhledem ke změně systému financování sociálních služeb lze předpokládat změnu struktury financování služeb

10 3. Struktura komunitního plánu Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Pardubic je rozdělen na dvě základní části: textová část - popisuje proces komunitního plánování, uvádí některé informace důležité pro tvorbu a realizaci komunitního plánu (např. demografické údaje, statistické údaje Úřadu práce v Pardubicích a dalších institucí). část cílů a opatření - definuje cíle a opatření, které určili členové pracovních skupin a koordinační skupiny. Popisuje způsob naplňování těchto opatření, uvádí předpokládané náklady na jejich realizaci, zdroje financování a možné realizátory. Součástí je vždy popis pracovní skupiny a vstupů pro vytvoření plánu. Každá pracovní skupina určila cíle a opatření za cílovou skupinu uživatelů, příp. potencionálních uživatelů služeb. Koordinační skupina určila cíle společné všem pracovním skupinám a cíle, které vyplývají z procesu komunitního plánování. Cíle definují jednotlivé oblasti potřeb, které jsou daným cílem naplňovány. Každý cíl obsahuje 1 nebo více opatření, která vedou k jeho naplnění. Každý cíl je označen čísly X.Y, kde X označuje číslo pracovní skupiny a Y pořadové číslo cíle. Opatření popisují konkrétní aktivity, které budou probíhat, definují náklady na tyto aktivity a možné zdroje financování, předpokládané realizátory a dopady opatření. Každé opatření je označeno čísly X.Y.Z, kde X je označení pracovní skupiny, Y pořadové číslo cíle a Z pořadové číslo opatření

11 4. Cíle a opatření pracovních skupin 4.1 Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením Popis cílové skupiny Osoby s pohybovým postižením, osoby se smyslovým postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s duševním onemocněním a osoby s chronickým onemocněním Osoby a organizace, které se podílely na tvorbě komunitního plánu pracovní skupiny Členy pracovní skupiny jsou poskytovatelé sociálních služeb poskytujících služby osobám se postižením, uživatelé těchto služeb, zadavatelé sociálních služeb, laická i odborná veřejnost. zdravotním Vedoucí skupiny: Dana Stoklasová, DiS. Patron skupiny: Jiří Srbek APOLENKA, Sdružení občanů pro pomoc zdravotně postiženým Centrum pro zdravotně postižené pardubického kraje Česká abilympijská asociace Dětské rehabilitační centrum Kolombus Most do života Oblastní charita Pardubice Péče o duševní zdraví - region Pardubice PROSAZ Ratolest, dětská péče a léčebná rehabilitace Regionální centrum pomoci a mobility Rodinné integrační centrum Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SKP-CENTRUM Sociální služby města Pardubic SPID handicap Středisko rané péče v Pardubicích Středisko rané péče SPRP Praha Svaz tělesně postižených, místní organizace JIH SVÍTÁNÍ - sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem, Pardubice TyfloCentrum Pardubice Tyfloservis Úřad práce v Pardubicích VIDA centrum Pardubice Výměník - samostatná organizační jednotka o. s. Péče o duševní zdraví - region Pardubice Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ Zastupitelstvo města Pardubice Bubák Josef Hloušková Vlasta

12 4.1.3 Základní informace SWOT analýza: Členové pracovní skupiny určili SWOT analýzu úrovně sociální oblasti pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Silné stránky: Hodně poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením Dobrá úroveň bezbariérovosti města Existence komunitních služeb pro osoby s duševním onemocněním Bezplatný přístup k internetu Fungování rané péče a dětského rehabilitačního centra Dobře zajištěné terénní ošetřovatelské služby Existence speciální školy pro děti se zdravotním postižením Slabé stránky: Malý objem finančních prostředků pro poskytovatele služeb Špatná informovanost obyvatel o poskytovaných službách v domácí péči Nedostatek pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Chybí komplexní informovanost úřadů Chybí chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením Nedostatečná informovanost poskytovatel a úřadů návaznost služeb Příležitosti: Spolupráce poskytovatelů Osvěta ve školství problematika osob se ZP, seniorů atp. Předávání zkušeností poskytovatelů rodinám pečujícím o osobu se ZP Využití stávajících informačních systémů města Vlastníkem Dopravního podniku města Pardubic je město možnost změn Informování zastupitelů o problémech Motivace zaměstnavatelů k vytváření míst pro osoby se ZP Hrozby: Nedostatek financí Legislativa Nezájem uživatelů o služby Nedostatek kontroly nad využíváním příspěvku na péči Nedostatek sociální cítění Zneužívání investičních projektů Předsudky společnosti Sociodemografická analýza města Pardubice Počet osob se zdravotním postižením není reálně spočítán. Pro určení počtu těchto osob se proto vychází z celkového počtu obyvatel obce přepočteného koeficientem. V Pardubicích je takto určen počet osob se zdravotním postižením na Z tohoto počtu je přibližně 530 osob se zrakovým postižením, 885 osob s postižením sluchu, 2660 osob s mentálním postižením, 2660 osob s pohybovým postižením, 890 osob s duševním onemocněním. Další osoby jsou lidé s nejrůznějšími chronickými onemocněními. Dle výsledků prognózy počtu obyvatel Pardubic, které předpokládají v nejbližších letech pokles populační velikosti Pardubic a poté stagnaci zhruba na úrovni necelých obyvatel, lze předpokládat, že se bude podobně vyvíjet i počet osob se zdravotním postižením. Nemělo by dojít k nárůstu počtu obyvatel se zdravotním postižením, ale spíše ke stagnaci až úbytku. Potřeby osob se zdravotním postižením jsou: eliminace diskriminace, dostupnost vzdělání, zdravotnických služeb, sociální zabezpečení a integrace do společnosti. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením se pohybuje na úrovni 20% všech uchazečů o zaměstnání

13 Služby osobám se zdravotním postižením jsou na území Pardubic poskytovány nestátními neziskovými organizacemi a příspěvkovými organizacemi města a kraje. Průzkum potřeb uživatelů služeb: 73% respondentů uvedlo, že se považuje za uživatele sociálních služeb. Z toho 61% uvedlo, že je spokojeno s kvalitou a rozsahem poskytovaných služeb. Naopak 7% není spokojeno ani s kvalitou ani rozsahem poskytovaných služeb. Nejčastěji využívanými službami jsou: vzdělávací, aktivizační, volnočasové aktivity pomoc při uplatňování na trhu práce ošetřovatelské, pečovatelské a jiné služby pro osoby se ZP pomoc a poradenství pro osoby pečující o osobu se ZP Uživatelé služeb preferují ambulantní typy služeb. Návrhy změn a oblasti, ve kterých uživatelé uvedli potřebu pomoci: zvýšení kapacit a vybavenosti center denních služeb pro osoby se ZP odborné sociální poradenství zařazení alternativních přístupů v péči o osoby se ZP zvýšení kapacity odlehčovacích služeb zvýšení kapacity služeb osobní asistence přizpůsobení časové dostupnosti služeb osobní asistence potřebám uživatelů chráněné bydlení a podpora samostatného bydlení vyšší informovanost uživatelů služeb i veřejnosti o poskytovaných službách pomoc při hledání zaměstnání průvodcovské služby pomoc v domácnosti (vaření, buzení, nákupy)

14 4.1.4 Cíle a opatření pracovní skupiny Osoby se zdravotním postižením Název Cíle: 1.1 Zvyšování samostatnosti a orientace v prostředí osob se zdravotním postižením. Popis a zdůvodnění Cíle: Služby osobní asistence podporují samostatnost osob se ZP a zkvalitňují jim život v přirozeném prostředí.služby průvodcovské a předčitatelské zkvalitňují život osobám se ZP.Služby osobní asistence budou dostupné 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Průvodcovské a předčitatelské služby budou dostupné denně od 6 do 23 hodin, Služby budou poskytovány kvalifikovanými osobami a budou místně, časově a finančně dostupné. Opatření,které vedou k naplnění Cíle: Rozvoj služeb osobní asistence Rozšíření služeb Průvodcovské a předčitatelské služby Služby podporující soběstačnost osob se zrakovým postižením Předpokládaní realizátoři, Rozvoj služeb osobní asistence Zvýšení počtu pracovníků osobních asistentů. Služby osobní asistence budou dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Vyšší dostupnost služeb rozvoj služby ,- Kč/rok ,- Kč/rok (rozšíření služby o 30 osobních asistentů) MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice obce spolufinancování uživateli nejsou Centrum pro zdravotně postižené; Česká abilympijská asociace; Oblastní charita Pardubice; Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ; jiní Počet osobních asistentů: 105 do roku 2011 (současný stav 75)Počet nových pracovníků: 30 v průběhu realizace KP (do roku 2011) Předpokládaní realizátoři, Rozšíření služeb Průvodcovské a předčitatelské služby Rozšíření profesionálně poskytované průvodcovské a předčitatelské služby dle potřeb uživatelů služeb. zvýšení počtu pracovníků (na 1,5 PU) zvýšení dostupnosti služby - denně od 6 do 23 hodin (služba bude časově dostupná na zavolání - koordinaci bude zajišťovat dispečink = vznik nového prac. místa) Zmírnění problémů nevidomých a slabozrakých lidí v samostatné orientaci a informačním deficitu a tím zkvalitnění života lidí s tímto handicapem Zvyšování samostatnosti občanů se zrakovým postižením Po celou dobu realizace KP Rozšíření stávajících služeb, Vznik nové služby - dispečink ,- Kč/rok MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice; spoluúčast uživatelů služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. mládež dobrovolnictví TyfloCentrum Pardubice; Pardubické centrum služeb, jiní Počet uživatelů: 40/rok (po celou dobu realizace KP) Počet průvodcovských a předčitatelských hodin: 200/rok - zvýšení na 300/rok (do roku 2010)Počet pracovníků: 2 (do roku 2010) Dispečink (do roku 2011)

15 1.1.3 Služby podporující samostatnost a soběstačnost osob se zrakovým postižením (sociální rehabilitace) Vznik služeb sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením v Pardubicích. Služba bude zajišťovat služby sociální rehabilitace - tj. soubor specifických činností směřující k dosažení samostatnosti a soběstačnosti osob se zrakovým postižením. Služba obsahuje např. nácvik prostorové orientace, Čtení a psaní Braillova bodového písma, Nácvik vlastnoručního podpisu, sebeobsluha, výuka psaní na kancelářském stroji a jiné. Rozšíření, zvýšení časové a místní dostupnosti terénní pomoci pro zrakově postižené v jejich přirozeném sociálním prostředíseberealizace, sebeuplatnění, zmírnění negativních následků vyplývajících ze zrakového postižení nácvikem dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění a prevenci sociální exkluze. Aktivizace schopností, potenciálu a kompetencí osoby se zrakovým postižením alternativními způsoby, akceptace zrakového postižení a nastolení psychické pohody Pomoc rodině, seberealizace a všestranný rozvoj osobnosti jedince se zrakovým postižením Po celou dobu realizace KP zavedení služby Vznik nové služby ,- Kč/rok ,- Kč zřízení služby Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí Statutární město Pardubice, Pardubický kraj, Sponzorské dary jiné cílové skupiny senioři, kombinované vady Tyfloservis Pardubice; TyfloCentrum Pardubice; jiní Počet uživatelů: 45/rokpočet hodin výuky: 250/rok (přímá práce) Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: 1.2 Aktivní náplň volného času. Umožnit osobám se ZP aktivně trávit volný - kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací aktivity.cílem je aktivní přístup osob se ZP k životu a jejich integrace do společnosti. Opatření,které vedou k naplnění Cíle: Rozvoj celoživotních vzdělávacích aktivit pro osoby se ZP Rozvoj sociálně aktivizačních služeb Denní centra rozšíření kapacity a nabídky služeb pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením Podpora svépomocných skupin

16 1.2.1 Rozvoj celoživotních vzdělávacích aktivit pro osoby se ZP Osobám se zdravotním postižením bude umožněn přístup k systematickému a soustavnému prohlubování konkrétních dovedností, schopností a vědomostí na základě jejich poptávky (nejde o přípravu k práci).rozšíření nabídky služeb a jejich kapacity. Větší samostatnost a aktivní přístup k životu lidí se ZPZapojení osob se ZP do společenského života. Po celou dobu realizace KP Rozvoj stávajících služeb a nabídka na základě poptávky uživatelů ,- Kč/rok MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice Opatření Vzdělávání Centrum pro zdravotně postižené; Péče o duševní zdraví - region Pardubice; TyfloCentrum Pardubice; jiní Psychiatrické oddělení KN Pardubice, Psychiatrické ambulance, spolupracující poskytovatelé soc. služeb Počet setkání/aktivit: 160/rok Počet účastníků aktivit: 100/rok Rozvoj sociálně aktivizačních služeb Rozšíření stávající nabídky sociálně aktivizačních služeb pro cílové skupiny osob s mentálním, pohybovým, příp. kombinovaným postižením a duševním onemocněním a rodinám s dětmi se zdravotním postižením nebo s ohroženým vývojem.zachování stávající nabídky SAS pro osoby se zrakovým postižením. Prevence sociální izolacesmysluplné trávení volného času Překonání bariéry ostychu a nedostatečných sociálních dovedností v mezilidském kontaktupsychická podporaosvojení si návyků - pravidelnost, docházení někam, dochvilnost Po celou dobu realizace KP Zachování stávajících a rozvoj dalších služeb ,- Kč/rok Statutární město Pardubice; Pardubický kraj; MPSV; spoluúčast uživatelůsponzoři; sbírky Aktivnější uživatelé pro další sociální služby, zaměstnavatelé, dobrovolnictví Zdravotní oblast Centrum pro zdravotně postižené; Sdružení pro ranou péči v Pardubicích; Česká abilympijská asociace; Oblastní charita Pardubice; SKP-CENTRUM; TyfloCentrum Pardubice; Péče o duševní zdraví - region Pardubice; Sociální služby města Pardubic; další Psychiatrické oddělení KN Pardubice, psychiatrické ambulance, spolupracující poskytovatelé soc. služeb; Sdružení pro pomoc zdravotně postiženým APOLENKA 330 provozních dnů/rok Aktivity: 85/rok (setkání, výlety, klubová činnost apod.)

17 1.2.3 Denní centra rozšíření kapacity a nabídky služeb pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením Rozšíření kapacity a nabídky sociálních služeb denní stacionář, centrum denních služeb pro osoby s mentálním postižením, pohybovým postižením, příp. pro osoby s kombinací vad s mentálním nebo pohybovým postižením. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutické aktivity osob s handicapem; kompenzace společenských a psychických problémů, které postižení působí; naplnění složky sociální rehabilitace Umožnění pečujícím osobám vykonávat ekonomické, příp. jiné aktivity Umožnění pečujícím osobám vykonávat ekonomické, příp. jiné aktivity Po celou dobu realizace KP investiční rozšíření služeb ,- Kč - investice ,- Kč/rok MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice Granty, dotace, příspěvky (organizace) spoluúčast uživatelů služeb dle zákona 108/2006 Sb. Nejsou SVÍTÁNÍ sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem; Sociální služby města Pardubic, Most do života, Oblastní charita Pardubice; další Počet klientů: 76/rok (z toho 5 nových míst do roku 2011) Podpora svépomocných skupin Budou podporovány aktivity sdružení, která naplňují cíl Aktivní náplň volného času a nejsou poskytovateli sociálních služeb dle zákona č. 108/2007 Sb.V současné době není známa situace svépomocných skupin na území Pardubic. Bude provedena analýza svépomocných skupin analýza potřeb, finanční analýza, analýza finančních zdrojů atd. Možnost trávit aktivně volný čas. Po dobu realizace KP Neinvestiční, rozvoj aktivit Bude stanoveno na základě provedené analýzy. Pro rok 2008 se předpokládají náklady dle přidělených dotací jednotlivým organizacím. Statutární město Pardubice - fond sociálních věcí, zdravotní fond; Úřady městských obvodůostatní zdroje nejsou pracovní skupině známy nejsou organizace sdružující osoby se zdravotním postižením Analýza svépomocných skupin: 1 (do konce roku 2008) Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Opatření,které vedou k naplnění Cíle: 1.3 Zaměstnávání Zvyšování životní úrovně osob se ZP a jejich rodin zaměstnáním osob se ZP, podporou aktivit vedoucích k jejich uplatnění na trhu práce a zaměstnáváním jejich rodinných příslušníků Podpora pracovního uplatnění osob se ZP na otevřeném trhu práce Podpora chráněných pracovišť, chráněných dílen a sociálně terapeutických dílen pro osoby se zdravotním postižením Vzdělávání Podpora vzdělávání pečujících osob směrem k jejich možnému uplatnění na trhu práce Sociální rehabilitace duševně nemocných osob

18 1.3.1 Podpora pracovního uplatnění osob se ZP na otevřeném trhu práce Ä Rozvoj podporovaného zaměstnávání osob se ZP (dle metodiky PZ v rámci sociální rehabilitace) Ä Vzdělávání osob se ZP vedoucí k uplatnění na trhu práce Ä Podpora osob se ZP na pracovišti Ä Práce se zaměstnavateli a pracovním kolektivem (poradenství, výhody x nevýhody, úprava pracovního prostředí aj.) Více osob se ZP uplatňujících se na trhu práce Zvýšení ekonomické aktivity osob se ZP Vyšší informovanost zaměstnavatelů o možnostech osob se ZP a jejich možném uplatnění na trhu práce Po celou dobu realizace KP Rozšíření stávajících služeb ,- Kč/rok Úřad práce; MPSV, Pardubický kraj; Statutární město Pardubice; EU Zaměstnavatelé, široká veřejnost přirozená integrace, úřad práce spolupráce v rámci pracovní rehabilitace Česká abilympijská asociace; SKP-CETNRUM; TyfloCentrum Pardubice; SVÍTÁNÍ - sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem; jiní Počet uživatelů služeb/podpořených osob : 36/rok Podpora chráněných pracovišť, chráněných dílen a sociálně terapeutických dílen pro osoby se zdravotním postižením a jejich dalšího rozvoje Chráněná pracoviště jsou důležitá pro uživatele, kteří kvůli svému zdravotnímu handicapu nejsou schopni uplatnit se na otevřeném trhu práce. Chráněné pracoviště zohledňuje jejich zdravotní stav a potřeby. Jedná se především o uživatele s částečným a plným invalidním důchodem.v průběhu implementace komunitního plánu bude jednáno o rozvoji služeb. Rozvoj, udržení schopností a dovedností uživatele Udržení pracovních návyků uživatele Zlepšení kvality života, Pomoc při řešení pracovních vztahů Po celou dobu realizace KP Neinvestiční ,- Kč/rok Úřad práce vlastní zdroje sponzoři nadace zdravotnictví, zaměstnavatelé Výměník SOJ; SKP-CENTRUM; ZŠ a PŠ SVÍTÁNÍ; jiní Počet chráněných pracovišť: 4/rok Počet pracovních míst v chráněných dílnách: 50/rok Počet rehabilitačních míst: 31/rok

19 1.3.3 Vzdělávání Zachování stávajících vzdělávacích aktivit směřujících k uplatnění uživatelů soc. služeb na trhu práce a rozšíření tematické nabídky (vzdělávacích okruhů). Vyšší uplatnění osob se ZP na trhu práce. po celou dobu realizace KP Zachování služeb ,- Kč/rok Úřad práce; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice; MPSV; EU Školství, vzdělávání Česká abilympijská asociace; TyfloCentrum Pardubice; Centrum pro zdravotně postižené Počet uživatelů vzdělávacích kurzu: 60/rok Počet uživatelů práce PC: 1500/rok Podpora vzdělávání pečujících osob směrem k jejich možnému uplatnění na trhu práce U řady osob dlouhodobě pečujících o člena rodiny dochází ke snížení získaných pracovních schopností a dovedností potřebných pro udržení či získání práce. Předpokladem úspěšného zapojení pečujících osob na trh práce je podpora jejich vzdělávání formou rekvalifikace, kurzů apod. Ä V současné době je zpracován konkrétní projekt na realizaci vzdělávacích akreditovaných kurzů pro osoby dlouhodobě pečující o člena rodiny se ZP - např. počítačová gramotnost, kurzy zaměřené na profesionalizaci ve vztahu k dítěti (kurzy synergické reflexní terapie, bazální stimulace apod.). Ä Další vzdělávací aktivity budou realizovány na základě předložených projektů. Aktivní zapojení na trh práce pro osoby dlouhodobě pečující o členy rodiny v alternativních podobách (zkrácená nebo pružná pracovní doba, práce doma apod.) představuje možnost sociální integrace, sebeuplatnění, seberealizace; prevenci ztráty pracovních schopností a dovedností; kontakt se společenským prostředím ; možnost rekvalifikace Ä 2008 Ä Další vzdělávací aktivity dle zpracovaných projektů po celou dobu realizace KP. Vznik nového programu ,- Kč/rok, ,- Kč - projektvýše dalších nákladů bude stanovena na základě předložených projektů. ESF OPLZ Pardubický kraj; Statutární město Pardubice sbírky; sponzoři Zdravotnictví, technický inženýring, pracovně právní oblast, soc. právní ochrana, speciální pedagogika Dům techniky, s.r.o.; CC Systems, a.s.středisko rané péče v Pardubicích, Amalthea; SVÍTÁNÍ sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem, další 30 frekventantů kurzu,2 kurzy v roce 2008 Další výstupy budou stanoveny na základě předložených projektů

20 1.3.5 Sociální rehabilitace duševně nemocných osobvedoucí k zaměstnávání Předpokladem aktivního zapojení osob s duševním onemocněním je sociální rehabilitace, která směřuje k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti uživatele sociální rehabilitace. Pomáhá stabilizovat základní mezilidské vztahy uživatele. Sociální rehabilitace je prováděna formou ambulantní na základě individuálního přístupu k uživateli. získání, rozvoj a udržení schopností a dovedností uživatele. Získání, rozvoj a udržení praktických návyků uživatele. Zlepšení kvality života. Pomoc při řešení mezilidských vztahů Průběžně celoročně po celou dobu trvání KP. Zachování stávajících služeb ,- Kč/rok MPSV, město, kraj Zaměstnanost o.s. Péče o duševní zdraví region Pardubice; Výměník SOJ partneři psychiatrická zařízení, zaměstnavatelé, široká veřejnost přirozená integrace, úřad práce spolupráce v rámci pracovní rehabilitace Počet uživatelů: 34/rok Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Opatření,které vedou k naplnění Cíle: 1.4 Bezbariérovost Odstraněním bariér se usnadní sociální začleňování osob se ZP do společnosti Iniciace, podpora a konzultace aktivit směřujících k odstranění bariér v Pardubicích Iniciace, podpora a konzultace aktivit směřujících k odstranění bariér v Pardubicích. Pracovní skupina bude usilovat o vytvoření komunikačních kanálů mezi pracovní skupinou, komisí pro bezbariérovost a orgány města. Cílem je spolupráce v oblasti odstraňování architektonických a informačních bariér. Pracovní skupina, případně jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, může poskytnout odborné konzultace a pomoc při odstraňování bariér, při předcházení jejich vzniku apod. Prevence vzniku architektonických a informačních bariér a odstraňování bariér již existujících. Po celou dobu realizace KP Zachování a rozvoj aktivity ,- Kč/rok Statutární město Pardubice samofinancování Veřejnost, zaměstnavatelé, projektanti, školství, veřejná správa Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením Česká abilympijská asociace; TyfloCentrum Pardubice; Tyfloservis, jiní Systém komunikace mezi pracovní skupinou a Komisí pro bezbariérovost (do konce roku 2008). Konzultace řešení bezbariérovosti (dle požadavků objednatele)

21 Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Opatření,které vedou k naplnění Cíle: 1.5 Bydlení Rozvoj služeb podporujících bydlení osob se ZP v domácím prostředí, integrace do společnosti Chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním, mentálním postižením, pohybovým postižením Podpora samostatného bydlení Následná péče o duševně nemocné osoby navazující na psychiatrické služby Sociální rehabilitace duševně nemocných osob Chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním, mentálním postižením, pohybovým postižením Ä Vznik chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním - bydlení pro 8 osob s duševním onemocněním. Ä Vznik chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením Byla definována potřeba cca 25 míst v chráněném bydlení. V průběhu realizace KP bude hledán realizátor opatření. V současnosti jsou v přípravě 2 konkrétní projekty.(rozšíření DS Slunečnice, chráněné bydlení Most do života) Ä Vznik chráněného bydlení pro osoby s pohybovým postižením bezbariérových chráněných bytů Ä Vznik komplexu chráněného bydlení pro 8 duševně nemocných osob (např. 4 byty 2+1) Ä Vznik chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením V připravovaných projektech je počítáno s 5 byty pro 15 uživatelů. Další rozvoj chráněného bydlení bude realizován na základě konkrétních projektů dle definované potřeby. Ä Chráněné bydlení pro osoby s pohybovým postižením pro 6-8 osob. Ä 2008 investiční část,2009 zahájení činnosti služby Ä Ä Investiční (vybudování domu s chráněnými byty nebo rekonstrukce objektu pro potřeby služby), vznik nové služby Ä ,- Kč - investice; ,- Kč/rok Ä ,- Kč investice Ä ,- Kč - investice; ,- Kč/rok EU; MPSV;Pardubický kraj; Statutární město Pardubicepříjmy od uživatelů dle zákona č. 108/2006 Sb. Péče o duševní zdraví - region Pardubice; Sociální služby města Pardubic; Česká abilympijská asociace; Most do života; jiní Partneři: SVÍTÁNÍ sdružení pro pomoc zdravotně postiženým dětem; jiní Počet bytů: 4/5/6-8 do roku 2011 Počet uživatelů: 8-10/15/6-8 ročně

22 1.5.3 Následná péče o duševně nemocné osoby navazující na psychiatrické služby Pomoc duševně nemocným osobám, aby mohly setrvat v přirozeném prostředí a nebyly ohroženi výkyvy jejich onemocnění. Duševně nemocní jsou výrazně ohroženi sociální exkluzí v době zhoršení jejich nemoci, vyžadují podporu a péči v období po propuštění z nemocnice atp. Bez následné péče nemůže řada osob z cílové populace samostatně fungovat. Průběžně celoročně po celou dobu realizace KP Zachování stávající služby ,- Kč/rok MPSV, Pardubický kraj; Statutární město Pardubice Péče o duševní zdraví region Pardubice; jinípartneři psychiatrická zařízení (ambulance, lůžkové oddělení KN Pardubice), praktičtí lékaři Počet uživatelů cca 100/rok Sociální rehabilitace duševně nemocných osob směřující k samostatnému bydlení Předpokladem setrvání v přirozeném prostředí je u duševně nemocných osob komplexní sociální rehabilitace. Rehabilitace napomáhá rozvoji samostatnosti a sociálního zapojení. Rehabilitace je prováděna individuálně ambulantním způsobem. Rozvoj sociálních a praktických dovedností a stabilizace mezilidských vztahů duševně nemocných osob. Po celou dobu realizace KP; rozšíření 2008 Zachování stávající služby ,- Kč/rok MPSV, Pardubický kraj; Statutární město Pardubice Péče o duševní zdraví region Pardubice; jiní Počet uživatelů: 30/rok Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Opatření,které vedou k naplnění Cíle: 1.6 Odborné poradenství Realizací cíle dojde ke zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením a osob o ně pečujících k odborným informacím z oblasti zdravotnictví a sociálních věcí, včetně psychické podpory apod. Včasná a kvalitní odborná intervence zvyšuje šance osob se ZP na kvalitní život a začlenění do společnosti Rozvoj odborného sociálního poradenství Rozvoj ambulantních i terénních služeb rané péče a terénních služeb speciálně pedagogického poradenství Domácí hospicová péče doprovázení občanů v terminálním stádiu

23 1.6.1 Rozvoj odborného poradenství Rozvoj odborného poradenství poskytovatelů sociálních služeb směrem k jednotlivým cílovým skupinám osob se zdravotním postižením včetně půjčování kompenzačních pomůcek. Informovaný uživatel a jeho okolí.poskytnutí odborné rady nebo kompenzační pomůcky. Po celou dobu realizace KP Rozvoj služby ,- Kč/rok MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice Centrum pro zdravotně postižené; Česká abilympijská asociace; Péče o duševní zdraví region Pardubice; TyfloCentrum Pardubice; VIDA centrum; další poskytovatelé soc. služeb Počet uživatelů: 650/rok; Počet konzultací: /rok Počet vydaných časopisů: 900 výtisků/rok Rozvoj ambulantních i terénních služeb rané péče a terénních služeb speciálně pedagogického poradenství Raná péče je terénní popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho individuální specifické potřeby. Terénní služby speciálně pedagogické navazují kontinuálně na služby rané péče a vytvářejí tak plynulý přechod od poskytovatele v rámci sociálních služeb na poskytovatele služeb školských (gesce MŠMT ČR) Zmírnění negativních následků postižení či ohrožení pro dítě a rodinu Podpora celkového motorického, senzorického, psychosociálního a kognitivního vývoje dítěteaktivizace rodiny včetně využití všech jejich potencíprofesionální sociální opora při provázení rodinypodpora sociálního začlenění a integrace rodiny i dítěteprevence ústavní péče, prevence sociální exkluzezkvalitnění spolupráce jednotlivých poskytovatelů včetně spolupracujících a navazujících služeb (školských, zdravotnických) Po celou dobu realizace KP Zachování služeb Rané péče Rozšíření terénních služeb speciálně pedagogického poradenství ,- Kč/rok MPSV; Pardubický kraj; Statutární město Pardubice EU fondy; sponzoři, sbírky Zdravotnictví, školství, sociálně právní a ekonomická oblast, technický inženýring Sdružení pro ranou péči v Pardubicích Středisko rané péče v Pardubicích;Společnost pro ranou péči - SPRP Praha; Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ; jiní Počet uživatelů: 45/rok