Vybudování inovačního centra Ústeckého kraje rozpracování konceptu struktury a činnosti centra (BERMAN GROUP s.r.o.)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vybudování inovačního centra Ústeckého kraje rozpracování konceptu struktury a činnosti centra (BERMAN GROUP s.r.o.)"

Transkript

1 Vybudování inovačního centra Ústeckého kraje rozpracování konceptu struktury a činnosti centra (BERMAN GROUP s.r.o.) ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd České republiky

2 Obsah Seznam tabulek...3 Seznam grafů...3 Seznam obrázků...3 Seznam zkratek...3 Koncept struktury a činnosti centra... 5 Resumé...5 Úvod Cíle Inovačního centra Ústeckého kraje Rozpracování služeb, nástrojů a činnosti Inovačního centra Výchozí předpoklady Doporučené aktivity Aktéři centra, role kraje Personální zajištění centra Ředitel inovačního centra Manažer transferu technologií Manažer podpory podnikání S3 Manažer Finanční manažer Marketingový a PR manažer ICT manažer Finanční a ekonomická analýza Náklady na provoz centra Zdroje financování Ekonomická analýza Publicita a marketing centra Cíle Cílové skupiny Formy komunikace Řízení marketingu a měření účinku Doporučené první kroky realizace ICUK Přípravná fáze Zahájení činnosti Rok Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO Ostrava (http://cpi.vsb.cz/pi/uvodni-stranka-pi/) BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum (http://www.bic.cz/) Technologické centrum Hradec Králové (http://www.tchk.cz/) OK4Inovace (http://www.ok4inovace.cz/) Jihomoravské inovační centrum (www.jic.cz)

3 Seznam tabulek Tabulka 1: Nejvýznamnější exportní položky Ústeckého kraje... 9 Tabulka 2: Nejvýznamnější odvětví krajské ekonomiky... 9 Tabulka 3: Nejvýznamnější podnikoví investoři do výzkumu a vývoje Tabulka 4: Vstupní údaje v Kč pro variantu I Tabulka 5: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu I Tabulka 6: Vstupní údaje v Kč pro variantu II Tabulka 7: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu II Tabulka 8: Vstupní údaje v Kč pro variantu III Tabulka 9: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu III Tabulka 10: Rozdělení financování ICUK Seznam grafů Graf 1: Podíl zaměstnaných v Ústeckém kraji k ČR ve vybraných NACE a podíl vybraných NACE na zaměstnanosti v Ústeckém kraji... 8 Graf 2: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta I Graf 3: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta II Graf 4: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta III Graf 5: Příjmy TIC ČKD, běžný měsíc Graf 6: Výdaje TIC ČKD, běžný měsíc Seznam obrázků Obrázek 1: Projekty jako špička ledovce Obrázek 2: Organizační struktura ICUK Obrázek 3: SODA Inc. na twitteru (oznámení o konání workshopu, na kterém začínajícím firmám pomůžou experti centra s přípravou jejich business plánu) Obrázek 4: SODA Inc. na facebooku (oznámení o tom, že místní známá a úspěšná podnikatelka Melissa Clark-Reynolds bude jedním z hlavních řečníků na chystané soutěži pro začínající firmy Iness48 Business Start-up Competition s možností přihlášení se na akci.) Seznam zkratek ABCap AJ CFD CRM CSc. ČSÚ ČVUT EBN EU FTE HDP HW IC ICT absorbční kapacita anglický jazyk "počítačová dynamika tekutin" (Computational Fluid Dynamics) řízení vztahů se zákazníky (Customer relationship management) kandidát věd (candidatus scientiarum) Český statistický úřad České vysoké učení technické Evropská síť inovačních center (European Business and Innovation Centre Network) Evropská unie ekvivalent zaměstnance na plný pracovní úvazek (Full-time equivalent) hrubý domácí produkt hardware inovační centrum informační a komunikační technologie 3

4 ICUK Inovační centrum Ústeckého kraje IP Duševní vlastnictví (Intellectual Property) ITI ÚCHA Integrovaná územní investice Ústecko - Chomutovské aglomerace JIC Jihomoravské inovační centrum KHK Krajská hospodářská komora KRK Krajská rada pro konkurenceschopnost KÚ Krajský úřad MIC Microsoft inovační centrum MSP malé a střední podniky NACE klasifikace ekonomických činností (Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes) NJ německý jazyk NNO Nestátní nezisková organizace OA osobní automobil OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OUO Ostravská univerzita Ostrava PC osobní počítač (personal computer) Ph.D. mezinárodně uznávaný akademický titul doktor (philosophiæ doctor) PI Podnikatelský inkubátor PR "vztahy s veřejností" (public relations) PZ průmyslová zóna RIS Regionální inovační strategie RIS3 Regionální strategie inteligentní specializace S3 Strategie inteligentní specializace SEO optimalizace pro vyhledávače (Search Engine Optimization) SF Strukturální fondy SITC standardní mezinárodní obchodní klasifikace (Standard International Trade Classification) SmAc Smart akcelerátor SUO Slezská univerzita Opava SW software TAČR Technologická agentura České republiky ÚGN AVČR Ústav geoniky Akademie věd České republiky UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně UTB Univerzita Tomáše Bati VaV výzkum a vývoj VŠ vysoká škola VŠB-TUO Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava VTP Vědeckotechnický park VÚHU Výzkumný ústav pro hnědé uhlí 4

5 Koncept struktury a činnosti centra Resumé Evropa čelí zásadním ekonomickým výzvám, které vyžadují ambiciózní ekonomickou politiku pro 21. století. EU přijala strategii Evropa 2020, která je postavena na třech vzájemně provázaných pilířích: inteligentní růst založený na znalostech a inovacích, udržitelný růst podporující efektivnější, zelenější a konkurenceschopnější ekonomiku a ekonomický růst přinášející vysokou zaměstnanost a přínosy pro všechny společenské skupiny. Investice do výzkumu, inovací a podnikavosti je základem této strategie. Stejně tak je rozhodující strategický a integrovaný přístup k inovacím, který bude maximalizovat evropský, národní a regionální potenciál výzkumu, vývoje a inovací. K jeho naplnění má mimo jiné sloužit systém S3 strategií strategií inteligentní specializace, které jsou zpracovány jak na národní, tak na regionální úrovni. Česká republika se řadí mezi konvergenční země EU a usiluje o postup do skupiny vyspělých zemí, jak v evropském, tak ve světovém měřítku. V posledních 15 letech měly na transformaci české ekonomiky významný podíl přímé zahraniční investice a na ně navazující výroby a služby, které využívaly příznivé geografické polohy ČR v blízkosti silných průmyslových zemí Rakouska a Německa, dostatečné infrastruktury a především nižších výrobních nákladů při dostatečně kvalitní pracovní síle. Konkurenční výhoda ČR založená na nízkých nákladech se však postupně vyčerpává, z hlediska cen vstupů představují středo- a východoevropské země pro ČR stále větší konkurenci. Pro další růst českého hospodářství je nezbytné postupné posilování těch segmentů ekonomiky, které jsou založeny na inovacích a na větší roli českého domácího podnikatelského sektoru. Produktivita ekonomiky v ČR je stále nízká ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi, a proto nepřímo ukazuje na nízkou znalostní náročnost hospodářství. Zároveň platí, že výroby v ČR se často nacházejí na nižších stupních globálních hodnotových řetězců. Nízká produktivita má negativní dopady na snahu o přiblížení vyspělým ekonomikám pomocí rychlejšího hospodářského růstu. Zdá se, že jedinou zaručenou cestou ke zvýšení produktivity je vyšší znalostní náročnost a inovační výkonnost hospodářství. Ekonomika Ústeckého kraje má průměrnou výkonnost v porovnání s ostatními regiony ČR. Zatímco v 1. polovině 90. let patřil Ústecký kraj mezi regiony s nejvyšším HDP na obyvatele a přesahoval průměrnou úroveň ČR (počítanou bez Prahy), v období transformační krize mezi roky 1995 a 2001 zaznamenal nejprudší propad ze všech regionů ČR. Poté se negativní trend zmírnil díky přímým zahraničním investicím, přestože ty přivedly spíše firmy na spodních pozicích v globálních hodnotových řetězcích. V období globální ekonomické krize v roce 2009 zaznamenal krajský HDP naopak nárůst, neboť zdejší nosná odvětví (především těžba a energetika) byla krizí postižena relativně nejméně, až v roce 2010 se HDP per capita relativně vůči ostatním krajům i v absolutním vyjádření propadl. Nejnovější údaje ČSÚ ukazují, že v roce 2011 se propad zastavil a v roce 2012 byl obnoven růst. Inovační systém Ústeckého kraje trpí velmi nízkým objemem vstupů. Lidské zdroje i finance ve VaV se koncentrují dominantně do podnikatelského sektoru. Ačkoliv v kraji sídlí univerzita, její výdaje na VaV jsou zanedbatelné v porovnání se srovnatelnými kraji. Aktivita v podávání patentů a jiných způsobů ochrany duševního vlastnictví je v kraji nízká a koncentruje se téměř výhradně do sektoru firem a fyzických osob. Univerzita J. E. Purkyně realizuje pouze malé množství dlouhodobých projektů ve spolupráci s aplikační sférou. Přesto lze na UJEP najít potenciálně významné projekty a výzkumné týmy, spíše však menšího rozsahu. Spolupráci UJEP s podniky limituje malá informovanost firem o nabídce a možnostech školy a nesoulad mezi poptávkou podniků a nabídkou výzkumných a vývojových služeb školy. Krajskému inovačnímu systému chybí facilitátor, který by propojoval partnery 5

6 z podnikatelského, akademického a veřejného sektoru a podpořil jejich spolupráci a transfer technologií. Mezi další subjekty inovační infrastruktury v kraji patří zejména Vědeckotechnický park Ústí nad Labem, Vědeckotechnický park a Podnikatelské centrum Rumburk, Technologický park Chomutov, Nupharo Park, Podnikatelské a inovační centrum Most, VÚHU, Výzkumný ústav anorganické chemie, Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, Výzkumný ústav hnědého uhlí, Chmelařský institut, Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj a Výzkumný ústav balneologický. Cílem připravovaného Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK) je zejména pozitivní vliv na zlepšování makroekonomických regionálních veličin (produkt, zaměstnanost). Toho lze postupně dosahovat pomocí při zakládání (inovačních) firem / spin-off společností, podporou těchto firem, rozvojem venture kapitálu, podporou spolupráce firem a výzkumných organizací a podporou smluvního výzkumu, pomocí s komercializací produktů, poradenstvím v oblasti ochrany duševního vlastnictví, organizací inovačních voucherů, zprostředkováním přenosu technologií (know-how), mezinárodní spoluprací, rozvojem poradenských služeb pro rozvoj inovačního podnikání, zavedením procesních, organizačních a marketingových inovací, realizací specializovaných výstav, seminářů a podobných akcí, rozvojem místních klastrů, podporou a propagací technického vzdělávání atp. Konkrétní činnosti centra mohou být převzaty z dobré praxe dalších úspěšných regionů ČR i zahraničí. Tato koncepce je blíže rozpracována v kapitole dvě, přičemž popisuje konkrétní aktivity úspěšně realizované v podobných ekonomických podmínkách. Aktivity můžeme rozdělit dle funkce na 1. podnikatelsko-inkubační aktivity, 2. poradenství, mentoring, koučing, 3. komunikačně-networkingové aktivity, 4. rozvoj lidských zdrojů, 5. financování projektů a 6. koordinační role ICUK v inovační politice kraje. Dále tento materiál rozpracovává strukturu ICUK, navrhuje kompetence a odpovědnost aktérů inovačního ekosystému, popisuje právní prostředí a vhodnou řídicí hierarchii. Tím se zabývá až na úroveň organigramu ICUK a popisu jednotlivých plánovaných pracovních pozic. Podstatnou částí je zpracovaná finanční a ekonomická analýza, otázky publicity a marketingu ICUK. Tento dokument však NENÍ manuálem pro činnost ICUK, který ředitel vezme a bude přesně podle něho pracovat, naopak se od ředitele očekává určitá úroveň tvůrčího přístupu a schopnost vybrat z nabízených možností aktivit ty, které jsou pro Ústecký kraj nejpřínosnější. Samotné aktivity nejsou a ani nemohou být rozpracovány do konkrétních projektů, ale jsou souhrnem možností a doporučení na základě zkušeností z podobných subjektů a příležitostí, které se otevírají do budoucna. Zpracování konceptu činnosti centra je podkladem k zahájení konkrétní realizace projektu ICUK a zodpovídá odborné otázky spojené s přijetím politického rozhodnutí. Formálně navazuje na předcházející informační zdroje, ty dále v dané problematice rozpracovává a zpřesňuje. Porovnáním nákladů a očekávaných přínosů inovačního centra považujeme jeho zřízení (s využitím existujících dotačních titulů) za potřebné a přínosné. Zakládajícím členům spolku doporučujeme vytvořit centrum dle varianty II nebo III kapitoly 5.1. s tím, že centrum bude mimo jiné plnit roli krajského Smart akcelerátoru. 6

7 Úvod Na úvod chceme dát stručnou odpověď na otázku, proč Ústecký kraj potřebuje inovační infrastrukturu. V následujících odstavcích zmíníme význam inovací pro EU (a proč se přistupuje k S3 strategiím), pro ČR a pro Ústecký kraj. 1. Evropa (Evropská Unie) čelí zásadním ekonomickým výzvám, které vyžadují ambiciózní ekonomickou politiku pro 21. století. EU přijala strategii Evropa 2020, která je postavena na třech vzájemně provázaných pilířích: Inteligentní růst založený na znalostech a inovacích; Udržitelný růst podporující efektivnější, zelenější a konkurenceschopnější ekonomiku Ekonomický růst přinášející vysokou zaměstnanost a přínosy pro všechny společenské skupiny. Investice do výzkumu, inovací a podnikavosti je základem strategie Evropa 2020 a klíčovou odpovědí na ekonomickou krizi. Stejně tak je rozhodující strategický a integrovaný přístup k inovacím, který bude maximalizovat evropský, národní a regionální potenciál výzkumu, vývoje a inovací. K jeho naplnění má mimo jiné sloužit systém S3 strategií strategií inteligentní specializace 1, které jsou zpracovány jak na národní, tak na regionální úrovni. Jedním z nástrojů, které podporují konkurenceschopnost regionů založenou na inovacích, jsou inovační centra vznikající ve všech zemích EU. Základní informace o těchto centrech jsou shrnuty v příloze Česká republika se řadí mezi konvergenční země EU a usiluje o postup do skupiny vyspělých zemí, jak v evropském, tak ve světovém měřítku. V posledních 15 letech měly na transformaci české ekonomiky významný podíl přímé zahraniční investice a na ně navazující výroby a služby, které využívaly příznivé geografické polohy ČR v blízkosti silných průmyslových zemí Rakouska a Německa, dostatečné infrastruktury a především nižších výrobních nákladů při dostatečně kvalitní pracovní síle. Díky kombinaci těchto a dalších faktorů se ČR stala jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy. To se mimo jiné projevilo také ve výši a druhu exportu v exportní výkonnosti a specializaci českého hospodářství. Konkurenční výhoda ČR založená na nízkých nákladech se však postupně vyčerpává, z hlediska cen vstupů představují středo- a východoevropské země pro ČR stále větší konkurenci. Pro další růst českého hospodářství je nezbytné postupné posilování těch segmentů ekonomiky, které jsou založeny na inovacích a na větší roli českého domácího podnikatelského sektoru. Produktivita ekonomiky v ČR je stále nízká ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi, a proto nepřímo ukazuje na nízkou znalostní náročnost hospodářství. Silný průmyslový charakter ČR je způsoben lokalizací výrobních kapacit zahraničních investorů a jimi stimulovaných subdodavatelů. Zároveň platí, že výroby v ČR se často nacházejí na nižších stupních globálních hodnotových řetězců. Nižší produktivita je v tomto smyslu nepřímým důsledkem takto popsaného charakteru českého hospodářství. Nízká produktivita má negativní dopady na snahu o přiblížení vyspělým ekonomikám pomocí rychlejšího hospodářského růstu, bez zvýšení produktivity nelze očekávat ani další konvergenci České republiky s vyspělými zeměmi. Zdá se, že jedinou zaručenou cestou ke zvýšení produktivity je vyšší znalostní náročnost a inovační výkonnost hospodářství Ekonomika Ústeckého kraje má průměrnou výkonnost v porovnání s ostatními regiony ČR. Ve srovnání s EU je však Ústecký kraj z hlediska ekonomické výkonnosti výrazně podprůměrný stejně jako většina ostatních krajů ČR. Vývoj ekonomické výkonnosti kraje je závislý na specifické oborové skladbě. Zatímco v 1. polovině 90. let patřil Ústecký kraj mezi regiony s nejvyšším HDP na obyvatele a přesahoval průměrnou úroveň ČR (počítanou bez Prahy), v období transformační krize mezi roky 1995 a 2001 zaznamenal nejprudší propad ze všech regionů ČR. Poté se negativní trend zmírnil díky 1 European Commission, Joint Research Centre - Guide on Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation (RIS3 Guide), Technologická agentura ČR - Analýza makroekonomických a agregátních dat - projekt INKA mapování inovační kapacity,

8 přímým zahraničním investicím, přestože ty přivedly spíše firmy na spodních pozicích v globálních hodnotových řetězcích. V období globální ekonomické krize v roce 2009 zaznamenal krajský HDP naopak nárůst, neboť zdejší nosná odvětví (především těžba a energetika) byla krizí postižena relativně nejméně, až v roce 2010 se HDP/obyvatele relativně vůči ostatním krajům i v absolutním vyjádření propadl. Nejnovější údaje ČSÚ ukazují, že v roce 2011 se propad zastavil a v roce 2012 byl obnoven růst 3. Podprůměrná ekonomická výkonnost Ústeckého kraje je mimo jiné způsobena orientací na ekonomické činnosti s nižší znalostní náročností. Z pohledu odvětvové struktury dominuje v kraji zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v tradičních (Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků např. ze skla, Výroba elektrických zařízení) odvětvích (graf č. 1). Nejvíce se na zaměstnanosti v kraji podílí automobilový průmysl, spolu se strojírenstvím a průmyslem elektrotechnickým. Významným odvětvím jak z hlediska zaměstnanosti uvnitř kraje, tak i v rámci České republiky je Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, kam lze zařadit tradiční odvětví jako sklářství či výrobu porcelánu. Neméně důležitým odvětvím je také chemický průmysl a opomenuta nesmí být ani těžba uhlí, i když ta v kontextu konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodních trzích ztrácí svůj význam (dle dat UN Comtrade). Zjištění získaná na základě zaměstnanosti dle ekonomických činností potvrzuje také analýza exportních položek (tabulka 1). Z té je patrná silná specializace Ústeckého kraje na petrochemický, automobilový a sklářský průmysl a potvrzuje tak důležitost těchto odvětví pro konkurenceschopnost ekonomiky kraje. Graf 1: Podíl zaměstnaných v Ústeckém kraji k ČR ve vybraných NACE a podíl vybraných NACE na zaměstnanosti v Ústeckém kraji % 20% 15% 10% 5% 0% podíl na ČR podíl na ULK Zdroj: ČSÚ, 2013 Pozn.: 10 - Výroba potravinářských výrobků; 13 - Výroba textilií; 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru; 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků; 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků; 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství; 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení; 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení; 27 - Výroba elektrických zařízení; 28 - Výroba strojů a zařízení j. n.; 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů; 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 3 Berman Group Analýza socioekonomického vývoje a rozvojového potenciálu Ústeckého kraje,

9 Tabulka 1: Nejvýznamnější exportní položky Ústeckého kraje Pořadí Klasifikace SITC (3 místa) Podíl na exportu [%] ropné oleje, oleje z živých nerostů (ne surové), přípravky z nich, j.n. 8, díly a příslušenství motorových vozidel 7, sklo (laminátové bezpečnostní sklo) 6, nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. čalouněný nábytek 4, roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové 4, papír a lepenka 3, polymery etylénu v prvotní formě 3, elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 3, elektrické přístroje 2, polyacetáty, polyetery a epoxidové pryskyřice 2,6 Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulka 2: Nejvýznamnější odvětví krajské ekonomiky Domény specializace v rámci Krajské přílohy k Odvětví specializace na základě analýzy národní RIS 3 Organická a anorganická chemie Chemický průmysl Výroba skla a porcelánu Sklářský průmysl a Automotive a strojírenství jako výroba porcelánu komplementární obory Produktový cyklus těžba a využití uhlí, energetika, Strojírenství jako dodavatelské obory a rekultivace komplementární obor (Automotive) 4 Automotive V Ústeckém kraji působí několik výzkumných organizací veřejného i soukromého sektoru. Nejvýznamnější z nich je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde především Fakulta výrobních technologií a managementu, Přírodovědecká fakulta, Fakulta životního prostředí a Fakulta umění a designu disponují největším potenciálem aplikovat výstupy své činnosti v praxi. Výzkumnými subjekty nacházejícími se v Ústeckém kraji jsou také firmami vlastněné organizace: Výzkumný ústav anorganické chemie a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, UNIPETROL Centrum výzkumu a vzdělávání a připravovaný NUPHARO Park. Všechny uvedené výzkumné organizace v rámci své odborné specializace nabízejí prostor pro rozvoj spolupráce mezi podnikovou a akademickou sférou. Kromě samotných výzkumných organizací působí v kraji i řada firem, která realizuje vlastní výzkumné a vývojové aktivity (tabulka 2). Jedná se jak o zahraniční firmy, tak firmy s českými majiteli různých velikostí a zaměření. Odvětvové složení nejvýznamnějších podnikových investorů do VaV však potvrzuje specializaci ekonomiky Ústeckého kraje na chemický, automobilový a sklářský průmysl a výrobu porcelánu. Potvrzuje také důležitost strojírenství jako komplementárního odvětví k hlavním odvětvím specializace. Z provedených analýz je zřejmá jak ekonomická, tak výzkumná specializace na výše zmíněné obory. Relativně velký vzájemný překryv zaměření výzkumných aktivit a zaměření ekonomiky Ústeckého kraje nabízí prostor pro podporu inovačních aktivit ve zjištěných odvětvích specializace se zapojením soukromého i veřejného sektoru. Inovační systém Ústeckého kraje nicméně trpí velmi nízkým objemem vstupů. Lidské zdroje i finance ve VaV se koncentrují dominantně do podnikatelského sektoru. Aktivita v podávání patentů a jiných způsobů ochrany duševního vlastnictví je v kraji nízká a koncentruje se téměř výhradně do sektoru firem a fyzických osob. Univerzita J. E. Purkyně realizuje pouze malé množství dlouhodobých projektů ve spolupráci s aplikační sférou. Projekty komerční spolupráce existují, ale obvykle se soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou (měření, výpočty, konzultace). Přesto lze na UJEP najít potenciálně významné projekty a výzkumné týmy, spíše však menšího rozsahu. Spolupráci UJEP s podniky limituje malá informovanost firem o nabídce a možnostech školy a nesoulad mezi poptávkou podniků a nabídkou výzkumných a vývojových služeb školy. Krajskému inovačnímu systému chybí facilitátor, 4 Nejedná se explicitně o doménu specializace 9

10 který by propojoval partnery z podnikatelského, akademického a veřejného sektoru a podpořil jejich spolupráci a transfer technologií 5. Tabulka 3: Nejvýznamnější podnikoví investoři do výzkumu a vývoje firma odvětví počet zaměstnanců AGC Automotive Czech a.s. automotive, sklářství AGC Europe IT G.I.E., organizační složka IT DYNTEC spol. s r.o. farmacie 65 Euro Support Manufacturing Czechia, s.r.o. chemie 191 HENNLICH s.r.o. strojírenství, kovovýroba 147 Chmelařský institut s.r.o. potravinářství 61 INDUSTRY PLANT LG a.s. dopravní prostředky Magna Automotive (CZ) s.r.o. automotive SALTEK s.r.o. elektrický průmysl 121 Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost chemie 519 STRIX Chomutov, a.s. stavebnictví 73 TOS VARNSDORF a.s. strojírenství 546 UNIPETROL RPA, s.r.o. chemie Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. chemie 129 Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. těžba 69 Zdroj: justice.cz, IS VaVaI 5 Berman Group - Regionální inovační strategie Ústeckého kraje,

11 1. Cíle Inovačního centra Ústeckého kraje Na úvod si dovolujeme navrhnout obecnou strategickou vizi Inovačního centra. Vize: ICUK se stane místem, kde se budou setkávat podniky a akademický sektor k tomu, aby realizovaly nové myšlenky vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. ICUK bude poskytovat manažerskou podporu existujícím i začínajícím inovativním firmám, podporovat a zvyšovat transfer technologií mezi akademickým a podnikatelským světem. ICUK je dlouhodobě a cíleně připravováno, a proto je součástí všech strategických dokumentů kraje. Nyní je ukotveno zejména v Regionální inovační strategii a z ní vyplývající S3 strategii kraje a dále je součástí i nové strategie ITI Ústecko-chomutovské aglomerace. Jeho cíle vycházejí z důvodů proč potřebujeme centrum zmíněných v úvodu této zprávy a v první řadě uvádíme cíle makroekonomické růst HDP kraje, růst HDP od inovačních firem, růst zaměstnanosti v inovačních firmách, výdaje na VaV v podnikatelském sektoru, účetní přidaná hodnota vytvořená v regionální ekonomice, vynálezy a udělené patenty - počet přihlášek, podíl inovujících ekonomických subjektů v podnikatelském sektoru apod. Tyto ukazatele však Inovační centrum ovlivní jenom obtížně a měřitelnost jeho přínosu k případným pozitivním změnám bude prakticky nemožná. Proto potřebujeme indikátory, které v dlouhodobém horizontu přispějí k dosažení výšeuvedených makroekonomických cílů a které současně centrum může svými cílenými aktivitami být schopno ovlivnit. V počátcích činnosti centra se pozornost soustřeďuje na tzv. procesní indikátory, tedy vlastní aktivity centra (počet kontaktů s firmami, počet pořádaných akcí). Postupně budou nabývat na významu výkonové indikátory popisující dopady činnosti centra (založené firmy, transferované technologie). Zakladatelé budou potom patrně také sledovat indikátory nákladů a výnosů, kterými jsou např. náklady na jedno vytvořené pracovní místo nebo objem smluvního výzkumu na 1 milión Kč v inovačních voucherech. Kvalifikovaný odhad plnění indikátorů při zapojení 1 FTE/rok při koncentraci na jeden libovolně zvolený indikátor ve stávajícím ekosystému Ústeckého kraje je následující: Cíl 1 Spolupráce Počet podpořených projektů a mechanismů pro komercializaci 5 Počet subjektů účastnících se mezinárodních projektů výzkumu a vývoje 4 Počet realizovaných specializovaných výstav, seminářů a podobných akcí 22 Cíl 2 Podpora firem Počet nově založených (inovačních) firem / spin-off společností 4 (3+1) Počet podpořených podniků (MSP), počet podpořených inovačních firem 40 Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace 10 Počet poskytnutých poradenských služeb pro rozvoj inovačního podnikání 55 Počet podpořených subjektů v oblasti inovačního poradenství 14 Počet podpořených uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, 20 zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací 11

12 Cíl 3 Duševní vlastnictví Počet vytvořených licencí, patentů, know-how v souvislosti s realizovaným projektem 4 (neplatí pro 1. rok; v prvním roce max. 1 výsledek) Počet zprostředkování přenosu technologií (know-how) 6 Počet inovací produktů/technologií vytvořených díky aktivitě centra První rok 3, následující roky 4 Cíl 4 Financování Počet MSP podpořených z fondů rizikového kapitálu 1 Objem smluvního výzkumu 3 mil. Kč Počet projektů / objem spolupráce výzkumného a podnikového sektoru, počet 7 / 6 mil. Kč / objem administrovaných i zprostředkovaných inovačních voucherů Hodnoty indikátorů jsou kvalifikovaným odhadem, který zohledňuje zkušenosti z dalších krajů ČR a současný stav regionální inovační infrastruktury a inovačního ekosystému. Navržené hodnoty indikátorů platí pro první zapojený FTE s tím, že nelze prostě extrapolovat. Například neplatí, že každý dodatečný FTE bude generovat další 4 nově založené start-up/spin-off firmy, protože je určitá kritická mez, která je dána externími faktory. V tomto případě by mohl dodatečný FTE generovat další max. 1 2 inovační firmy. Pro splnění hodnot indikátorů by bylo zapotřebí plného stavu pracovníků centra. V případě zahájení činnosti se 2 (3) zaměstnanci se k plnění vybraných indikátorů přistoupí až v dalších letech. Pro první kalendářní rok činnosti ICUK, který bude trvat od do , tedy pouhých 6 měsíců, se plánované hodnoty indikátorů krátí na polovinu. Vysvětlení obsahu jednotlivých indikátorů je uvedeno v Příloze č. 2. Vedle těchto měřitelných indikátorů bude IC plnit řadu úkolů strategických, plánovacích a koordinačních. Centrum se bude podílet, případně bude přímo zodpovědné za přípravu krajských inovačních politik a strategií, bude zajišťovat soulad krajských strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s republikovými a bude aktivně vyhledávat partnery pro přeshraniční spolupráci v Německu a Polsku 6. Podrobné cíle centra musí vcházet ze shody jeho zakladatelů / zřizovatelů. Podle našeho názoru a zkušeností by centrum nemělo vznikat prioritně jako instituce, která bude zajišťovat podnikům a výzkumným organizacím dotace. Takové organizace již existují jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. Dotační poradenství do určité míry podrobnosti může být jednou z aktivit poskytovaných ICUK, který by měl koncentrovat znalost, jaké inovační aktivity lze podpořit z dotačních zdrojů a tím si vytvořit image pomocníka inovačního podnikání. Patrně také bude jednou z cest, jak ICUK bude získávat dodatečné zdroje na svou vlastní činnost, ale neměla by to být činnost hlavní. Samotné zpracovávání dotačních projektů a následný dotační management by již mohl být aktivitou vybrané partnerské expertní organizace. Z dříve zpracovaných analytických materiálů vyplývá, že tím, co v kraji nejvíce chybí, je jednotná adresa pro inovace, tedy místo, kde bude logicky hledat první pomoc každý, kdo potřebuje asistenci ať už jako podnikatel nebo akademik v případě, že ho zajímá transfer technologií. Jak plyne z kapitoly 5.3, za ekonomicky úspěšné bude možno inovační centrum považovat už tehdy, kdy svou činností vyvolá smluvní výzkum nebo další spolupráci akademického a podnikatelského sektoru ve výši cca 20 miliónů Kč (která by bez jeho práce nevznikla) nebo přispěje ke zvýšení objemu inovačního podnikání v kraji o stejnou částku. Měření dopadů činnosti ICUK bude úkolem zřizovatelů a ukáže, nakolik jsou částky investované do činnosti centra ve veřejném zájmu. 6 Následující kapitola již počítá i s těmito aktivitami 12

13 2. Rozpracování služeb, nástrojů a činnosti Inovačního centra 2.1. Výchozí předpoklady Činnosti ICUK vycházejí v první řadě z popisu této instituce v krajské RIS, tedy ne jako objektu, ale ve formě instituce poskytující služby. Úkolem ICUK bude zvyšování inovačního potenciálu krajské ekonomiky dvěma vzájemně propojenými hlavními způsoby, a to 1. systematickou podporou vzájemné spolupráce výzkumného a výrobního i nevýrobního sektoru, služeb i veřejné správy s cílem identifikovat možnosti transferu technologií a pomáhat jim, a 2. posílením inovativních činností ve firmách. RIS jako hlavní aktivity inovačního centra určil: zprostředkovávat nabídku a poptávku po inovativních / výzkumných službách; stimulovat vzájemnou komunikaci aktérů z výzkumné a z aplikační sféry; zajišťovat (částečně dotované) služby pro firmy např. zprostředkování právního poradenství, zejména pro ochranu duševního vlastnictví, poradenství pro strategické řízení inovací a tržní ověřování inovací (market validation), dotačního poradenství atd.; hledání investorů pro inovativní nápady či malé firmy z regionu; administrace systému inovačních voucherů; přeshraniční spolupráce s inovačními centry v SRN a přenos dobré praxe. Aktivity musí být v první řadě zaměřeny na potřeby podniků a podnikatelů cílovou skupinou jsou malí a střední podnikatelé a začínající podniky, pro které je nákup takových služeb na trhu obtížnější a musí nabízet vysokou kvalitu. Inovační centrum se do budoucna nemusí zaměřovat pouze na technické inovace, ale i na inovace organizační a sociální. Otevře se tak potenciál spolupráce i s veřejným a neziskovým sektorem. Cílovou skupinou bude také veřejná správa. Druhým dokumentem, který popisuje činnost inovačního centra, je ITI ÚCHA, kde se v opatření píše, že cílem je vytvoření aktivní integrující platformy pro inovační a podnikatelské aktivity v regionu. Záměr zahrnuje nejenom technologické, ale i nové typy inovací, na které klade důraz EU: sociální a organizační inovace, které rozšiřují inovační prostor a přispívají k lepšímu fungování lokální ekonomiky. Pro aglomeraci je typická nízká inovační a podnikatelská aktivita, ale také roztříštěnost a nekoordinovanost různých regionálních a národních institucí, které však mají stejný cíl - podpořit inovativnost a podnikavost. Vytvořením platformy získá Ústecko-chomutovská aglomerace zázemí, které umožní rychlejší výměnu informací, sníží transakční náklady na hledání vhodných partnerů, zajistí podporu inovační aktivitě existujících podniků nebo inovacím vedoucím k zahájení podnikání. Podrobnější popis aktivit centra nabízí i další opatření RIS, zejména: Opatření B Vytvoření krajského systému inovačních voucherů Cílem je stimulovat vzájemnou spolupráci firem a výzkumných zařízení (včetně vysokých škol). Vouchery představují finanční podporu firmám, která jim snižuje riziko nákupu služby od výzkumných organizací a VŠ. Vouchery jsou určeny pro firmy Ústeckého kraje, předpokládá se, že je budou využívat především malé a střední podniky. Inovační centrum by mělo systém inovačních voucherů v kraji spravovat, což mu významně pomůže zmapovat inovační prostředí v kraji, identifikovat možnosti spolupráce mezi podnikovou a akademickou sférou a současně pomůže ustanovit sebe sama na mapě inovační infrastruktury v kraji. Opatření B Stimulace vzájemné spolupráce výzkumných zařízení (včetně vysokých škol) a firem IC by mělo zprostředkovat informace o nabídce výzkumných služeb, výsledků výzkumu a o poptávce a potřebách firem, usnadnit vyhledávání partnerů a zvýšit objem spolupráce. 13

14 Mezi možné aktivity patří: webový portál; pořádání seminářů, workshopů a obdobných akcí (prezentace nabídky výzkumných organizací místním firmám); vzdělávací aktivity pro manažery / majitele firem; využití kooperativních forem vzdělávání s intenzivní spoluprací vzdělávacích institucí a firem; zajištění účasti na zahraničních akcích např. společné workshopy firem z ÚK a německých univerzit. Opatření A Podpora podnikání absolventů Ve spolupráci s UJEP a KHK bude centrum zajišťovat poradenství a zprostředkování přístupu k finančním prostředkům pro absolventy, kteří plánují zahájit vlastní podnikání, jako jsou: informace o firemním / pracovním právu; nabídka infrastruktury pro začínající podnikatele (podnikatelské inkubátory v kraji a dalších regionech); nabídku přeshraniční spolupráce (projekt Enterprise Europe Network aj.); informaci o finanční podpoře, případně asistenci při žádosti o finanční podporu pro začínající podnikatele; systematické poradenství při založení firmy a publicita studentských podnikatelských projektů směrem k investorům, médiím atd. Opatření A Iniciace inovativních start-up firem Vedle absolventů vysokých škol (zejména UJEP) bude ICUK (spolu)-vyhledávat zajímavé nápady a příležitosti pro komerční využití nápadů, vznikajících v akademickém sektoru, a těm bude zprostředkováváno zapojení do národních programů na podporu start-up inovativních firem. Součástí programu by mělo být jak zprostředkování technologického poradenství, tak zprostředkování poradenství pro tržní ověření inovativních nápadů. Bude se jednat o obdobu inkubačního programu nevázaného na konkrétní infrastrukturu. Opatření A Odborníci do škol Inovační centrum se stane spolunositelem realizace programu, který bude zajišťovat pro žáky základních, středních i vysokých škol přednášky odborníků z praxe (technicky orientované inovativní firmy) a z vědecké sféry (pracovníci výzkumných zařízení). Program se bude zaměřovat na prezentaci současných poznatků a popularizaci vybraných oborů. Obsahem programu bude navázání spolupráce s odborníky a metodická podpora pro školy (návaznost na vzdělávací programy). Součástí příprav i realizačních aktivit bude výběr a příprava přednášejících z firem s cílem pomoci jim rozvinout dovednosti připravit a provést zajímavou prezentaci. Opatření B Aktivní politika kraje vůči usídleným i novým investorům ICUK bude mapovat potřeby stávajících firem, které usilují o rozšíření nebo doplnění svých inovačně zaměřených a vývojových aktivit a bude se podílet na přípravě programů a projektů, které jim zavedení nebo rozšíření výzkumných, vývojových nebo inovačních aktivit budou usnadňovat. Vlastní služby centra Inovační centrum bude své služby v rámci hlavní činnosti klientům (podnikům, výzkumným institucím) nabízet zdarma, jako činnost společensky a hospodářsky veřejně prospěšnou, jejíž výsledky jsou rovnocenně přístupné všem bez omezení a bezplatně. Rozsah vedlejší hospodářské činnosti spolku, která je provozována zejména za účelem podpory hlavní činnosti a může generovat příjmy, zůstává dle stanov spolku omezen. 14

15 2.2 Doporučené aktivity Na základě tohoto zadání se zaměříme na návrh konkrétních aktivit, které se osvědčily v dalších krajích České republiky nebo v zahraniční praxi, a které přispějí k plnění cílů RIS Ústeckého kraje. Aktivity můžeme logicky rozdělit do šesti skupin 7 : 1. Podnikatelsko-inkubační aktivity 2. Poradenství, mentoring, koučing 3. Komunikačně-networkingové aktivity 4. Rozvoj lidských zdrojů 5. Financování projektů 6. Koordinační funkce ICUK v inovační politice kraje 1. Podnikatelsko-inkubační aktivity Úspěšně realizované podnikatelsko-inkubační aktivity mohou významně přispět k naplnění cílů centra v oblasti nově založených inovačních firem. V současné době již dávno neplatí premisa, že lze provádět podnikatelskou inkubaci start-up a spin-out firem pouze za předpokladu disponibilní nemovitosti a nabídkou prostor. Naopak - inkubátory se předhánějí v tvorbě flexibilních řešení na míru jednotlivým typům projektů a start-up firmy si volí nejvhodnější způsob podpory své firmy. Dokonce se celosvětově inkubátory specializují na nějaký sektor anebo poskytování určitých specializovaných služeb dle S3 (chytré) specializace příslušného regionu. Pro účely Inovačního centra Ústeckého kraje lze doporučit některé z následujících flexibilních podnikatelských programů: Virtuální inkubátor, tedy distanční podobu klasické podnikatelské inkubace. Základní odlišností tohoto programu je to, že klientské organizace nevyužívají vlastní pronájem kancelářských a laboratorních prostor, ale především podnikatelské služby, které se tvoří na zakázku (na míru) dle potřeb začínající firmy. Typickým klientem jsou vznikající ICT firmy, které podnikají z domova, ale potřebují se jednou za týden nebo čtrnáct dnů sejít k sdílení informací a projektovému řízení zakázkové práce. Pre-inkubátor - speciální krátkodobý program (zpravidla v délce max. 6 měsíců) určený fyzickým i právnickým osobám, které teprve precizují podnikatelské vize a nápady a připravují svůj podnikatelský plán. Program Pre-inkubátor za výhodných podmínek poskytuje velmi dobrou volbu pro vypracování kvalitního podnikatelského plánu, který pomůže novému produktu přímo uspět na trhu, nebo pomůže začínající firmě postoupit do dalších klientských programů. Spin-off firmy: Zakládání firem pracovníky a studenty vysokých škol. Cílem firem je komercializovat výsledky výzkumu, který se na škole provádí. Cílem je založení nového, nezávislého podniku (přičemž vysoká škola zde může mít určitý majetkový podíl např. náhradou za poskytnutí duševního vlastnictví). Tyto firmy jsou většinou navázány na mezinárodně významný výzkum nebo na mezinárodně významné obory podnikání. Branch Office program, který šetří čas věnovaný administrativním činnostem, zajištěním chodu virtuální nebo reálné kanceláře tuzemské (příchozí z jiných regionů do Ústeckého kraje) nebo zahraniční (příchozí ze zahraničí do Ústeckého kraje) inovativní firmy, která plánuje expandovat na lokální trh. Program nabízí komplex služeb na míru za tržní cenu (one-stop-shop) a poskytování knowhow potřebného pro úspěšný průnik na ústecký (český) trh. Jedná se opět o dočasný program (až 1 rok). 7 Většina aktivit je typická spojením více rolí; například inovační vouchery plní role jak financování projektů, tak roli prohlubování spolupráce mezi firemní a veřejnou sférou. 15

16 Back-office jedná se o balíček vysoce individualizovaných služeb, které podnikateli šetří čas (zajišťování pošty, poskytování informací po telefonu, sjednávání schůzek, správa firemního serveru, příprava propagačních materiálů) a v případě zájmu dále plné spektrum služeb a poradenství (dále viz poradenské služby). Začínající podnikatelé musejí řešit širokou škálu administrativních ale nikoliv zcela složitých úkolů po omezenou dobu. Najmutí administrativní síly je vyloučené, protože ji v této fázi nevytíží a navíc nesou riziko nekvalitního výběru. Inovační centrum může dodat profesionální službu zapůjčením vhodného zaměstnance po nezbytnou dobu. Front-Office - možnost dočasného outsourcingu řízení vztahu s klienty a to v průběhu celého pracovního týdne. Začínající podnikatel například skrze pracovníky Inovačního centra předává zásilky/výrobky, vyřizuje přímou komunikaci, prezentuje výrobky nebo informuje potenciální zákazníky o možnostech spolupráce. Inovační centrum se stává dočasným místem styku s firemními zákazníky a to do doby, kdy růst tržeb umožní firmě převzít řízení styku s vlastními zákazníky na profesionální úrovni. 2. Poradenství, mentoring, koučing Poradenství se patrně stane jednou z klíčových rolí ICUK a také největší příležitostí profilovat se jako instituce, která je schopna podnikům opravdu pomoci. Nejsložitější manažerskou rolí inovačních center a podnikatelských inkubátorů je zvládnutí všech poptávaných služeb, protože ty se často velmi liší podle charakteru poptávající firmy nebo instituce. Centra mají navíc často velmi omezený rozpočet a tím také početnost realizačního týmu. S tímto problémem lze bojovat jednak výběrem vhodných profesionálů do týmu Inovačního centra (business generalistů) a jednak vytvářením kooperačních sítí s dalšími aktéry lokálního trhu, kteří se specializují do vyšší míry než Inovační centrum a kterým spolupráce s Inovačním centrem a jejími klienty také přináší jinou (třeba i nepeněžní) hodnotu. Příkladem může být spolupráce s místní advokátní kanceláří, která poskytuje klientům Inovačního centra balíček právních služeb za poloviční hodinovou sazbu oproti ceníkové ceně s vizí, že pravděpodobně se po rozvoji inovační firmy dostane k větším zakázkám rostoucí firmy, která bude-li spokojená, nebude mít důvod hledat jinou právní kancelář. Jiným příkladem může být dohoda s lokální bankou, která upustí od poplatků za zřízení a vedení účtu po dobu třeba prvních dvou let apod. nebo dohoda s firmami, které poskytují dotační poradenství o zvýhodněných službách pro klienty centra. Poradenství poskytované centry zahrnuje podle lokální poptávky zpravidla: a. Podnikatelské poradenství (zpracování podnikatelského záměru, založení firmy, základní právní poradenství, živnostenská oprávnění, účetnictví a daně, lidské zdroje: inzerce, pracovně-právní vztahy, nábory, základní PR a mediální poradenství, dotační poradenství) b. Technická a digitální podpora (ICT) c. Ochrana duševního vlastnictví a transfer znalostí d. Marketingová podpora zpracování marketingového průzkumu, rešerše, studie proveditelnosti, koncepční studie e. Organizace akcí (seminářů, konferencí a workshopů) na míru ICUK by měl rozvinout dobrou znalost různých zdrojů financování a dotačních schémat. Vysoká míra podrobnosti znalostí se očekává u dotačních příležitostí na vlastní činnosti ICUK, kdy by si měl být schopen samostatně zpracovávat a obhajovat projektové žádosti. Méně podrobně (do úrovně výběru vhodného dotačního titulu) by ICUK měl udržovat znalost dotačních schémat využitelných klienty centra; znalost by měla být tedy do úrovně umožňující nasměrování klienta a odkaz na další instituce nabízející podrobnou expertízu. 16

17 Komercializace intelektuálního vlastnictví může významné přispět k regionálnímu ekonomickému rozvoji. K tomu, aby bylo možno duševní vlastnictví úspěšně komercializovat, musí existovat nejen stabilní podnikatelské a institucionální prostředí, zdroje investičního kapitálu, výsledky výzkumu ke komercializaci a komerční prostředí, které je schopno tyto výsledky absorbovat ale také kompetentní zprostředkovatelé technologického transferu. Tuto roli by ICUK mělo bezpodmínečně hrát. Duševní vlastnictví (Intellectual Property = IP) je možno komercializovat cestou licencí nebo nových společností, které budou založeny na jeho rozvoj a využití. V České republice k zakládání takových společností dochází velmi zřídka z mnoha důvodů, jedním z nich je neexistence zprostředkovatelů, kteří by pomáhali překonávat rozdíly mezi akademiky (původci IP) a podnikateli (zakladateli nových společností). Tyto rozdíly vyplývají z odlišných principů akademických a komerčních aktivit. Zatímco výzkumníci jsou obvykle řízení vlastní touhou poznat dosud nepoznané, jsou zvyklí na nepředpověditelné výsledky a o zaměření práce nejraději rozhodují sami, v komerční sféře musí být výstupy předpověditelné a o zaměření činnosti rozhodují požadavky trhu. ICUK by mělo v ideálním případě plnit roli zprostředkovatele mezi oběma skupinami, v ideálním případě na území kraje. Vzhledem ke struktuře ekonomiky a vysokého školství v regionu je však pravděpodobné, že partnera pro druhou stranu bude nutné hledat i mimo kraj. Inovační centrum bude mapovat inovační prostředí v regionu a propojovat vhodné partnery. Půjde o velmi důležitou aktivitu, která by měla odstranit bariéry mezi akademickým a podnikatelským světem, které začínají tím, že o sobě vhodní partneři vůbec nevědí, protože akademický sektor neumí vysvětlit, jak jeho výsledky mohou pomoci podnikům a podniky zase neumějí popsat, jakou konkrétní pomoc by při svých inovačních aktivitách potřebovaly. Mentoring Uvádíme příklad Jihomoravského inovačního centra, které převzalo úspěšný model ze Švýcarska. Tzv. Platinn podporuje start-up firmy při realizaci jejich podnikatelských inovačních projektů tím, že nabízí služby sítě akreditovaných mentorů. Zpravidla se jedná o oblasti inovace produktu a služby, organizační inovace, rozvoj distribučního modelu a výzkumu nových trhů a rovněž financování. Více o tomto mentoringovém programu na nebo Koučing Rozdíl mezi mentoringem a koučingem je spíše v teoretické rovině, protože v oblasti start-up firem se často prolíná či úplně stírá. Koučování (též koučing) je proces, podporující hledání individuálních řešení a osobní rozvoj člověka v ním zvolené oblasti. Kouč není poradce nebo konzultant, ale hledá řešení společně s klientem kladením těch správných otázek. Termín pochází z anglického slovesa coach (trénovat, vést). Cílem je dostat se z výchozího bodu firmy do plánované destinace (cílového stavu). Koučování je kombinace individuálního poradenství, osobní zpětné vazby a prakticky orientovaného tréninku; účelem je dosahování profesního a osobnostního rozvoje majitele nebo jednatele firmy. Na rozdíl od mentoringu či odborného poradenství nedochází k poskytování rad, znalostí, doporučení; dochází pouze k podpoře při využívání vlastních zdrojů nutných pro dosažení stanovených cílů. Určitým příkladem z českého start-up prostředí je projekt CzechEkoSystem realizovaný agenturou CzechInvest. Obdobou z oblasti průniku na trh Spojených států ze zahraničí je aktivita US Access Market Center nebo z poslední doby česko-americká aktivita MeoHub. Podstatné je v obou případech nasazení vlastních expertů a vlastní infrastruktury partnera na daném trhu a jeho odměňování formou provize z uzavřených obchodů. STARCUBE JIC vyvinul vlastní formát tříměsíčního start-up akcelerátoru, který nazval STARCUBE. Stojí za ním jednotlivci nebo malé týmy, které se během tří měsíců intenzivních workshopů a práce snaží vyrůst do podoby rychle se rozvíjejících firem se sehraným týmem. 17

18 STARCUBE poskytuje: znalosti z různých oborů od vedení lidí až po firemní účetnictví, prostory pro práci v týmu přístupné 24 hodin denně, možnost diskutovat o svých nápadech a plánech se zkušenějšími, networking se schopnými a zajímavými lidmi, zkušenosti a snad i první zákazníky či peníze. Jednotlivé výzvy jsou vymezeny pouze pro projekty z určité oblasti (v roce 2015 například pro oblast internetu věcí a IT bezpečnosti). Více informací na stránkách projektu: 3. Komunikačně-networkingové aktivity ICUK by mělo trvale napomáhat vytváření prostředí pro stimulaci výzkumu, vývoje a inovací. Půjde o kontinuální proces, který je důležitý jak při rozjezdu inovační strategie, tak v jejím průběhu, kdy stimuluje spolupráci mezi jednotlivými sektory / aktéry. Možné aktivity zahrnují studijní návštěvy; rozšiřování výsledků průzkumů a studií; konference, semináře a workshopy; sběr a šíření příkladů dobré praxe; webové stránky, newslettery; tvorba komunikačních kanálů, PR aktivity; webové služby; popularizace inovací a inovačních firem prostřednictvím soutěží. Propojení nabídky a poptávky v oblasti aplikovaného výzkumu Nástroj první linie spolupráce mezi vysokými školami / výzkumnými zařízeními a soukromou sférou. Centrum může působit jako místo, kde mohou soukromníci najít odbornou podporu při řešení krátkodobých, konkrétních problémů. Důležité je, že projekty jsou jasně definované, časově ohraničené, s jasnými cíli, milníky a náklady. Mohou položit základ pro pozdější trvalou spolupráci a pro zapojení akademiků do inovačního podnikání. Klastry a sítě Podpora mezifiremní spolupráce a rozvoje ve vybraných průmyslových odvětvích. Staví se na odvětvích, která mají v regionu největší potenciál růstu. Umožňuje maximální využití původně roztříštěných zdrojů pro celkové zlepšení celého odvětví. Musí vycházet ze skutečně společných potřeb místních firem. Propojené firmy vzájemně obchodují, spolupracují na projektech a sdílí marketingové aktivity. Tato činnost je v zájmu samotných firem, proto většinou nevyžaduje výraznější veřejnou podporu. Kromě těchto akcí může ICUK zvážit pořádání aktivit, které už se v českém prostředí uchytily a které představují např. projekty JIC Brno nebo Technologického Centra Hradec Králové vteřin pro firmy Za každou firmu se však smí účastnit pouze jeden zástupce a podmínkou je prezentace společnosti dle stanovených pravidel. Večer začíná oficiálními prezentacemi každé společnosti - každý zástupce má 120 vteřin na představení činnosti firmy a oblastí pro možnou spolupráci. Následuje neformální společenský večer s rautem či jiným programem, který nabízí prostor pro networking a domluvu konkrétních spoluprací. Výhodou tohoto formátu je rychlost seznamování a množství obchodních kontaktů, které může člověk za jeden večer posbírat. Student Business Forum (Konference pro studenty, kteří mají zájem rozvíjet vlastní projekty a nápady) 8 Aktivity úspěšných inovačních center v ČR jsou podrobněji popsány v příloze 4 18

19 TC Hradec Králové ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové pořádá každoroční konferenci Student Business Forum, které se účastní kolem 50 studentů. Tématem fóra byl například marketing a public relations. Účastníci získali zajímavé informace z oblasti marketingu, ale také věcné ceny a měli možnost networkingu a osobních konzultací s přednášejícími. Prezentující jsou většinou lidé z byznysu, zástupci inovačních center nebo pořadatelé studentských soutěží. JIC Grill Program JIC Grill umožňuje představit svůj projekt čtyřem byznys expertům a získat na něj cennou zpětnou vazbu a tím se posunout zase o krok blíž k uskutečnění svého snu. Před JIC Grill zájemci absolvují individuální trénink prezentačních dovedností. Přímo na akci si pak vyzkouší pětiminutový start-up pitch a v dalších patnácti minutách diskutují se zkušenými podnikateli, specialisty na obchodní i marketingové strategie. Díky tomu lze rychle odhalit silné a slabé stránky byznys záměru. Po skončení JIC Grill probíhá neformální networking. Obdobou JIC Grillu je například projekt Nápad mě napad, který realizuje Technologické centrum Hradec Králové. Microsoft inovační centrum Microsoft inovační centrum (MIC) je společným projektem vybraného regionu a společnosti Microsoft. Hlavním cílem MIC je prohlubovat znalosti o nových informačních technologiích společnosti Microsoft u odborné veřejnosti a vytvářet prostředí usnadňující kooperaci a růst firem v regionu. Služby MIC jsou jak pro firmy v daném regionálním inovačním centru, tak pro všechny zájemce o přístup ke znalostem a technologiím Microsoftu z řad studentů i profesionálů. Ve světě začala podobná centra vznikat od roku 2007 a dnes jich je již více než 110. Liší se velikostí i oblastmi poskytovaných služeb, spojuje je však dlouhodobá podpora ekonomického růstu v regionu. Výhody Microsoft inovačního centra: networking ICT firem; odborné semináře a školení pořádané v MIC; bezplatné licence k produktům Microsoft pro inkubované firmy; bezplatné odborné konzultace pro inkubované firmy; MS Knihovna, IT laboratoř, videokonferenční zařízení; Klientem MIC jsou nejen začínající ICT firmy s inovativním nápadem, ale i již zaběhlé renomované ICT firmy, které potřebují nastartovat svůj další rozvoj, chtějí sledovat nejnovější technologické trendy a být na ně připraveny. 4. Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj dovedností Vzdělávací programy, které jsou přínosné pro zaměstnavatele (zajišťují jim vhodně vzdělanou pracovní sílu), pro zaměstnance (zajištují jim profesní rozvoj a kariérní růst) a pro region (vhodné dovednosti posilují pozici regionu ve vybraných oborech). Nabídka vzdělávacích programů musí být flexibilní a orientované na potřeby průmyslu i studentů. Při tvorbě a náplni programů je nutná úzká spolupráce vzdělávacích zařízení a soukromé sféry. Univerzity se tak podílejí na rozvoji klíčových sektorů regionální ekonomiky, soukromé podniky naopak mohou těžit i z dalších aspektů spolupráce s VŠ. Vysoká kvalita místního vzdělávání přispívá k udržení firem v regionu. 19

20 Podpora mobility Podpora transferu vysokoškolských pracovníků a studentů mezi školou a soukromým sektorem. Různá forma (praxe, stáže apod.). Zvyšuje zaměstnatelnost studentů, podporuje transfer poznatků do soukromé sféry, může sloužit jako základ další spolupráce. Přilákání a udržení talentů Oslovení vybraných jednotlivců s vynikajícími znalostmi či dovednostmi a jejich přilákání do regionu, případně jejich udržení v regionu. Péče o talenty dnes často nahrazuje dřívější investiční pobídky. Nástrojů existuje celá řada (daňové úlevy, vysokoškolská kariéra atd.). Je nutno je plánovat v úzké spolupráci mezi vzdělávacími zařízeními a soukromým sektorem, aby na sebe navazovaly jejich dílčí aktivity. Neexistuje jednoduchý recept každý region je v jiné situaci a různé typy pracovníků reagují na různé druhy pobídek. Popularizace technických a přírodovědných oborů Interaktivní vzdělávací a zážitkové akce Univerzita Pardubice popularizuje vědu a technické a přírodovědné obory pořádáním interaktivních a vzdělávacích akcí v rámci projektu Brána vědě/ní otevřená. Žáci základních škol, studenti středních škol i jejich pedagogové se tak na jeden rok stanou součástí univerzitního vědeckého světa. Ke spolupráci přizvala univerzita sedm partnerů, hlavními jsou pardubické střední školy. Jedná se o různé typy populárně-naučných akcí, které se zaměřují především na prohloubení systematické práce se studenty středních škol a jejich pedagogy. Během jediného roku pro ně připraví na dvě stě různých vzdělávacích, populárně-naučných, zážitkových akcí, během kterých se zájemci detailněji seznámí nejen s přírodními a technickými disciplínami, ale s moderní vědou a vědeckým bádáním obecně. Univerzita chce žákům a studentům ukázat, že studium zejména technických a přírodovědných oborů je zajímavé, umí být i zábavné a navíc jim může zajistit dobré pracovní uplatnění v jejich budoucím životě. Žáci mohou absolvovat specializované workshopy a exkurze na pracoviště fakult, účastnit se přednášek a besed, mohou se zapsat do technických zájmových kroužků, strávit v létě jeden týden v univerzitní letní škole nebo se zapojit do badatelské činnosti. Probíhá řada odborných seminářů z chemie, fyziky a matematiky, technologie a dopravy, restaurování nebo elektrotechniky a informatiky. Kurzy jim mají pomoci zatraktivnit vyučovací hodiny, poradit, jak udržet pozornost studentů nebo jak vzbudit zájem o danou problematiku. Cílem projektu je mimo jiné prohloubit spolupráci mezi univerzitou a základními a středními školami v kraji a širším okolí. Science centrum Podstatně investičně náročnějším a dlouhodobě výkonnějším projektem je vybudování regionálního Science centra. Příklady dobré praxe jsou v ČR dva: Techmania (http://www.techmania.cz/) a IQ Park (http://www.iqpark.cz/cs/). Základní premisou je Věda je zábava! Vzhledem k investiční náročnosti lze alternativně smluvně zajistit využití stávajících národních science center pro účely Ústeckého kraje. Dalšími příklady jsou Den země s Akademií věd ČR (http://www.otevrena-veda.cz/den-zeme-s-av-cr/) anebo Úžasné divadlo fyziky (ÚDIF, 5. Financování projektů Půjde o jeden z nejdůležitějších úkolů ICUK z pohledu dopadů do místní ekonomiky a skutečné pomoci transferu technologií a spolupráci podnikového a akademického sektoru. Může se jednat o přímou či nepřímou finanční podporu nejrůznějších aktivit inovativních malých a středních firem. Je nutno odlišit vlastní financování ICUK, které je řešeno v kapitole 5.2, a pomoc firmám s přístupem k financím. 20

21 Inovační centrum by mělo být klientovi schopno pomoci s identifikací vhodného dotačního projektu (národní i evropské fondy) a dále s nasměrováním projektové žádosti, popřípadě s doporučením partnerské instituce mající detailní expertizu a kapacitní zázemí pro zakázkový dotační management, provést investment pitch, ukázat cestu k bankovním i nebankovním úvěrům, mikroúvěrům či grantům pro start-up a spin-off firmy, kontokorentům, zárukám a zvýhodněným úvěrům či pojištění při exportních aktivitách. V dalším pokračování by mělo zprostředkovat kontakty na sítě business angels, rizikový kapitál a pre-seed kapitál (grant k financování doplňujícího výzkumu pro uvedení výrobku na trh, popř. i výrobu prototypu, modelu apod.). Inovační vouchery Inovační vouchery představují nástroj podpory spolupráce firem s vědecko-výzkumnými institucemi, úspěšně rozvinutý v celé řadě regionů v Evropě (Holandsko, Rakousko, Francie, Slovinsko). Inovační (znalostní) voucher se dá označit za tzv. slevový kupon pro podnikatelské subjekty na nákup specifických služeb od vědecko-výzkumných institucí. Vouchery byly v České republice poprvé představeny v roce 2009 Jihomoravským inovačním centrem v Brně, který se inspiroval programem v Nizozemí. Inovační vouchery se ukázaly být efektivním nástrojem podpory spolupráce mezi firmami a výzkumnými institucemi. Firmy mají možnost prostřednictvím voucherů nalézt potenciální přínosy ze spolupráce s výzkumníky a současně jsou na tuto spolupráci lépe připraveni. Svět podnikatelské sféry a svět akademického výzkumu funguje zcela odlišně a bez pochopení těchto odlišností je navazování vzájemné spolupráce často spojeno s překonáváním řady zbytečných překážek. Určitou přidanou hodnotou tohoto nástroje je také poměrně jednoduchá a rychlá administrace - jednoduchá žádost, rychle provedená a proplacená zakázka, minimum nutných dokladů. Zajímavé výsledky programu zaměřeného na inovační vouchery inspirovaly a motivovaly další regiony v ČR k zavedení tohoto nástroje. V současné době lze o voucher zažádat celkem v 9 krajích České republiky. Inovační vouchery mají v každém kraji jinou podobu, přizpůsobenou na míru místním podmínkám a všude jsou využívány jako nástroj rozvíjení vzájemné důvěry a spolupráce mezi podniky a vědecko-výzkumnými institucemi. Programy inovačních voucherů jsou organizovány z regionální úrovně. Do konce roku 2013 bylo z veřejných financí ve všech regionech vyčleněno na vouchery celkem 106,3 miliónů Kč; podáno 1243 žádostí a uděleno 406 voucherů. Ústecký kraj již prošel prvním kolem inovačních voucherů na jaře Výzva byla vyhlášena 15. ledna 2015, alokace činila 3 milióny Kč a podáno bylo 45 žádostí. Z nich bylo 29 úspěšných, 10 žádostí bylo vyřazeno pro nesplnění formálních požadavků a 6 z důvodů věcných (nízká inovativnost předložených projektů). Mezi partnerskými výzkumnými organizacemi byla nejčastěji uvedena ČVUT (13) a na druhém místě UJEP (8), což ukazuje schopnost místní školy úspěšně spolupracovat s podnikatelskou sférou. Žadatelé podnikají v oborech typických pro region, kterými jsou strojírenství (9), chemie (6), elektro (6) a těžba (6), zastoupeny byly i nové obory, kterými jsou nanotechnologie, sanace nebo lékařství a kosmetika. První kolo je možno hodnotit jako úspěšné a plánuje se jeho pokračování, které už by mohlo administrovat ICUK. Další kraje / instituce již zřídily konkrétní fondy na pomoc inovačnímu podnikání: Regionální podpůrný zdroj Regionální podpůrný zdroj je společnost s ručením omezeným stoprocentně vlastněná Zlínským krajem, která je založena za účelem podpory rozvoje podnikatelské činnosti a realizace rozvojových projektů. Podpora ekonomického rozvoje ve Zlínském kraji reaguje na hlavní překážku ekonomického rozvoje ztížený přístup ke kapitálu, kterou pociťují vybrané skupiny podnikatelských subjektů, zejména začínající podnikatelé, mikropodniky, inovační podkapitalizované podniky, podniky ve fázi růstu a podniky čerpající podpory ze SF EU. Hlavní překážkou rozvoje je časový nesoulad mezi realizací projektů a tokem finančních prostředků z dotačních titulů. 21

22 PRE SEED fond VŠB Technické univerzity Ostrava Výzkumníci (jak jednotlivci, tak týmy) mohou své návrhy projektů přihlašovat v Centru podpory inovací VŠB, přičemž toto centrum vyhlašuje sběr návrhů tzv. dílčích projektů. Vědeckovýzkumné týmy i jednotlivci univerzity tak mají možnost získat prostředky pro realizaci fáze proof-of concept přípravy komercializace svých výzkumně vývojových výstupů do praxe. Venture kapitál Venture kapitál představuje finanční prostředky sloužící k investování do velmi rychle rostoucích inovativních projektů, je založen na vstupu investora do vybraného podniku prostřednictvím navýšení jeho základního kapitálu. Tento finanční nástroj nabízí fondy rizikového kapitálu. Fond vstoupí do podniku a dodá mu potřebný kapitál, čímž získá příslušný, zpravidla menšinový podíl. Vedle finančních zdrojů investor přináší i aktivní přístup k řízení firmy formou strategického, obchodního a finančního poradenství. Taková investice by měla podpořit postup firmy do další fáze jejího vývoje a přispět k růstu její tržní hodnoty. V České republice působí řada zahraničních ale i českých soukromých investorů sdružených pod Českou venture kapitálovou asociací. Bližší informace o vývoji českého venture kapitálového trhu, možnostech financování a jednotlivých venture kapitálových fondech jsou na stránkách 6. Koordinační funkce ICUK v inovační politice kraje Koordinační role ICUK v oblasti regionální inovační politiky má srovnatelnou důležitost s jeho rolí v oblasti podpory inovačních aktivit firem a výzkumných organizací a jejich spolupráce. Stejně tak jako v této oblasti i koordinační role centra bude záviset na tom, jaké postavení si v kraji vybuduje, jakou spolupráci a komunikaci naváže s ostatními partnery, ale také na tom, jakou bude mít podporu od zakladatelů a od samospráv, které regionální inovační politiku vytvářejí a pro které může centrum realizovat programy této politiky. Koordinační role znamená především zprostředkování komunikace, výměny a sdílení informací a slaďování strategických záměrů, cílů a aktivit různých hráčů, resp. hledání a podporu synergických efektů aktivit různých hráčů. Koordinační role se odehrává v několika úrovních, které jsou naznačeny na následujícím schématu: Obrázek 1: Projekty jako špička ledovce Projekt Program Politiky Finance Politický, institucionální a právní kontext Zdroj: Závěrečná zpráva projektu ABCap, ECORYS, říjen 2004, adaptováno autory V nejnižší úrovni leží koordinace projektů, která je sama o sobě náročným úkolem, zvláště v prostředí, kde je implementace projektů vedena externími pravidly, termíny a kritérii danými převážně operačními programy. Pokud se koordinace na projektové úrovni soustředí na úsilí o koordinaci k realizaci již připravených projektů, bude nutně selhávat nebo bude mít omezený výsledek se shora uvedených důvodů. Podmínkou úspěšné koordinace projektů realizace intervencí je úspěšná 22

23 koordinace a komunikace v úrovni inovačních programů a politik, které mají dlouhodobější horizont a které by měly (ne vždy tak činí) projekty generovat a které by měly být jednotlivými projekty naplňovány. Koordinační role ICUK proto začíná v úrovni koordinace inovační politiky kraje, na jejímž vytváření by mělo centrum participovat a pro kterou by mělo přinášet podklady jak samo, tak ve spolupráci s dalšími hráči. Koordinační role v tomto případě spočívá v hledání (či napomáhání hledání) společných zájmů různých významných hráčů v kraji a v úsilí o sladění jejich zájmů, které jsou mnohdy různorodé. Mezi významné hráče v tomto smyslu patří zejména podniky a mezi nimi ty, pro které jsou inovace a výzkum a vývoj důležitou aktivitou, dále výzkumné organizace (veřejné i soukromé), podnikatelské organizace a krajská a městské samosprávy, jejichž inovační politika reaguje na potřeby významných inovačních aktérů v kraji. Inovační politika se promítá do regionální inovační strategie a do programů na podporu inovací, které by měly zohledňovat záměry a cíle různých hráčů, a v nichž je opět koordinační a zprostředkovatelská role ICUK důležitá, podobně jako v případě koordinace v oblasti inovační politiky. Ve sféře programové a strategické je role ICUK nejenom v koordinaci při vzniku programů tak, aby jejich cíle a záměry na sebe navazovaly, ale především v koordinaci různých dílčích intervencí, realizovaných různými hráči v inovačním systému tak, aby se zajistilo, že jejich výsledky budou provázány v případech, kdy to je potřebné, a že budou mít synergické efekty v úrovni strategické a programové. Proto je jedním z důležitých úkolů ICUK koordinace regionální inovační strategie tedy koordinace různých opatření, projektů a aktivit tak, aby co nejefektivněji vedly k dosažení cílů v prioritních oblastech strategie. Koordinace v programové a strategické úrovni představuje také úsilí o sladění intervencí, které jsou realizovány z vnějších zdrojů (např. z operačních programů). Toto úsilí směřuje do projektové úrovně a spočívá ve snaze o provázání aktivit různých hráčů, snažících se získat podporu z různých, na regionální úrovni zpravidla nezávislých zdrojů a programů, s cílem využívat vnější zdroje s maximálním efektem pro naplnění cílů regionální inovační strategie. Stejně důležitou koordinační rolí vůči vnějším programům a strategiím je identifikace potřeb a provázání intervencí z programů, jejichž zaměření není primárně inovační, které však svojí povahou mají na inovační prostředí v kraji velký dopad. Jedná se zejména o programy zaměřené na vzdělávání, na programy zaměstnanosti, a také o některé investice do infrastruktury, které mohou mít na inovační aktivity v kraji přímý dopad. Koordinace intervencí realizovaných z vnějších zdrojů na programové úrovni je v českých podmínkách značně obtížná a v této oblasti nelze očekávat velké úspěchy, protože programové zaměření národních a evropských programů zohledňuje především národní priority a cíle. Na druhou stranu ICUK představuje organizaci, která bude vybavena nástroji a informacemi, sloužícími pro prosazování regionálních potřeb (potřeb různých hráčů v regionu) na národní úrovni, v národních a evropských programech. V této oblasti je role centra také v tom, že bude v národních a evropských programech vyhledávat příležitosti pro realizaci aktivit a intervencí, které jsou součástí regionální inovační strategie. Nejedná se o zajišťování souladu národních a regionální strategie, ale o identifikaci takových příležitostí na národní úrovni, které umožní realizovat intervence v kraji, vedoucí k naplnění cílů regionálních. V tomto smyslu je expertní činnost ICUK, jeho činnost zprostředkovatele informací a jeho komunikace s různými aktéry v kraji významná. V této souvislosti je důležitá také koordinace se strukturami, které budou koordinovat aktivity v oblasti strategie inteligentní specializace (RIS3) na krajské a národní úrovni. Koordinační role ICUK se týká také spolupráce s orgány i jednotlivými hráči v sousedních zemích přeshraniční spolupráce se Saskem a Polskem. Tato spolupráce a její koordinace mají více úrovní, jak vyplývá z předchozího textu a koordinační role centra se týká jak úrovně programové návaznost a možné synergie jednotlivých programů a strategií na podporu inovací a VaV, tak úrovně projektové. Na projektové úrovni patří mezi nejvýznamnější úkoly ICUK vyhledávání a podpora vzniku společných či partnerských projektů a podpora spolupráce jednotlivých firem navzájem, nebo firem a 23

24 výzkumných ústavů (a vysokých škol) na obou stranách hranice s cílem posílit inovační výkonnost místních ekonomik. Významnou podmínkou koordinační role ICUK je jeho znalost prostředí a v něm probíhajících změn. ICUK proto musí být schopno systematicky provádět analýzy krajského inovačního prostředí, podmínek pro inovace v kraji, musí mít přehled o nejvýznamnějších inovačních aktérech v soukromé i veřejné sféře a musí s nimi pravidelně komunikovat, vyměňovat si informace a budovat dlouhodobý partnerský vztah. Koordinační role ICUK je do velké míry závislá také na institucionálním uspořádání centra a na jeho zřizovatelích. Věrohodnost centra a důvěra v jeho činnost se bude, mimo jiné, odvíjet také od toho, jakou podporu bude mít centrum od zřizovatelů a v jakém rozsahu a jakou formou budou s centrem spolupracovat. Silné institucionální zakotvení ICUK, nikoliv ve smyslu závislosti či výkonné složky zřizovatelů, ale ve smyslu silné podpory činnosti centra ze strany zřizovatelů, je klíčovou (nutnou, nikoliv postačující) podmínkou jeho koordinační role v regionálním inovačním systému. 24

25 3. Aktéři centra, role kraje Partnerství mezi klíčovými hráči inovačního ekosystému je nutnou a důležitou podmínkou pro dobře fungující inovační centrum. Potvrzují to příklady dlouhodobě a kvalitně operujících center ve světě i v Česku (viz Příloha 4). Význam partnerství je ještě umocněn nerozvinutostí inovačního ekosystému v Ústeckém kraji a tím, že kraj jako hlavní iniciátor projektu nemá s realizací inovačního centra předchozí zkušenosti a zároveň nedisponuje komplexní znalostní bází a kompetencemi potřebnými pro přípravu a zajištění všech atributů a služeb správně fungujícího inkubátoru. Zásadní podmínkou pro úspěšnou přípravu a rozjezd projektu inovačního centra je nalezení lídra nebo lídrů, kteří by stáli v čele projektu, převzali by za něj institucionální a současně osobní záštitu. Dosavadní získané poznatky o situaci v kraji vedou k tomu, že těmito lídry by měly být společně kraj, univerzita a zástupce podnikatelského sektoru. Partnerství těchto klíčových institucí musí obsahovat dlouhodobý závazek k leadershipu a podpoře projektu. Dlouhodobou podporou se rozumí závazek nejméně na dobu 5 10 let. Partnerství mezi klíčovými hráči podílejícími se na přípravě projektu podnikatelského inkubátoru by obecně mělo mít následující atributy: Partnerství je písemně potvrzeno (smlouvou o spolupráci / memorandem či obdobnou formou) a má jasně definovaný obsah; Obsahuje jasně definované role partnerů, hodnotu, kterou do projektu inkubátoru vkládají (nemusí být pouze finanční) a zároveň benefity, které jim činnost inkubátoru přináší; Řeší také další rozvoj partnerství, identifikuje další potenciální partnery, které je vhodné pro projekt inkubátoru získat; Má jasně definované cíle a metriky, pomocí nichž lze měřit dosažení stanovených cílů. Na potřebu partnerství odpověděli tři partneři z veřejného / neziskového sektoru Ústeckého kraje uzavřením Memoranda o partnerství a spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu technologií mezi Ústeckým krajem, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Krajskou hospodářskou komorou Ústeckého kraje dne Tato trojice rovněž reprezentuje tzv. triple helix 9, tj. partnerství veřejného sektoru, akademického výzkumu a průmyslu, které je obecně považováno za klíčového hráče v podpoře rozvoje konkurenceschopnosti založené na inovacích. Dále se ukazuje, že je vhodné, aby ICUK byl zřízen partnery z veřejného / neziskového sektoru, a to minimálně ze dvou důvodů: 1. Úkolem organizace bude všeobecná podpora podnikatelského prostředí a růstu konkurenceschopnosti místní ekonomiky založené na inovacích přímá účast jednotlivé firmy by mohla způsobit narušení rovného prostředí; 2. Pro účast v operačních programech je výhodnější (někdy nezbytné), aby organizace nebyla podnikatelskou organizací. Ústecký kraj bude hlavním garantem činnosti centra, protože zajištění ekonomického rozvoje kraje je mimo jiné jeho úkolem ze zákona. To předpokládá na prvním místě poskytování politické podpory ve vědecké i politické literatuře až do 90. let minulého století převládal názor, že veřejný sektor má za úkol podporovat vědu / základní výzkum, zatímco podpora aplikovaného výzkumu / transferu technologií mu nepřísluší. Tento názor však prošel vývojem a dnes hrají národní i regionální vlády mnoha (i západních, tradičně kapitalistických ) zemí podstatnou roli i v podpoře aktivní spolupráce mezi soukromým sektorem a akademickou sférou. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je největší a nejstarší vysokou školou v kraji, jedinou univerzitou a jedinou školou s vlastním kampusem. Stále důležitější se pro ni stává tzv. třetí 9 Etzkowitz, H. (2002): The Triple Helix of University-Industry-Government, Implications for Policy and Evaluation, Science Policy Institute, Working Paper 2002/11, SISTER, Stockholm, 17 p. 25

26 role (vedle výuky a vědy a výzkumu), kterou je přenos výsledků výzkumu do ekonomické praxe. UJEP si je zároveň dobře vědoma nelichotivé pozice Ústeckého kraje v rámci ČR ve výdajích na vědu a výzkum a podle principu triple helix souhlasí s rozšířenou rolí univerzity v inovacích a ekonomickém rozvoji. Na činnosti ICUK je navíc ochotna se podílet i ekonomicky nad rámec členského příspěvku např. formou poskytnutí vybavených prostor. Další role univerzity zahrnují popularizaci a rozvoj podnikavosti u studentů/absolventů, identifikaci výsledků výzkumu vhodných pro komercializaci formou zakládání start-upů a zprostředkování poskytování vlastních VaV kapacit a specializovaných služeb pro inovativní firmy. Krajská hospodářská komora zastupuje podnikatelský sektor a měla by přenášet jeho požadavky. Hlavní výhody ICUK vidí v podpoře konkurenceschopnosti firem. Podle KHK se činností centra zvýší motivace firem k inovacím, protože region potřebuje produkci s vyšší přidanou hodnotou, ne výrobu založenou na levné pracovní síle. Firmy dále chtějí pomoci při navazování partnerských vztahů s výzkumnými organizacemi (různé dílčí aktivity řešit systémově). Komunikací s výzkumnými organizacemi dosáhnout toho, že budou podpořeny investice do infrastruktury VaV dle poptávky firem (laboratoře, zkušebny apod.). KHK má rovněž stanoveny v RIS3 strategii úkoly, jejichž plnění bude usnadněno působením ICUK. Dalšími partnery / členy spolku se do budoucna mohou stát např. města Ústeckého kraje (zejména krajské město Ústí nad Labem a další města zapojená do ITI) a veřejné výzkumné organizace s právní subjektivitou a sídlem v kraji. Dle navržených stanov právní formou ICUK bude tedy spolek jako právnická osoba založená dle ustanovení 214 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zakládajícími členy budou: a) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem, IČ: ; b) Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, IČ: ; c) Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje, se sídlem Mírové náměstí 3097/374, Ústí nad Labem, IČ: Účelem spolku je vybudovat v rámci účinné spolupráce jeho členů systematickou institucionální podporu vědecké a výzkumné činnosti v Ústeckém kraji, její aplikace do praxe a zajištění trvalé podpory inovační činnosti v aplikační sféře, transferu technologií, stejně jako podpory přeshraniční spolupráce výzkumných institucí a podniků. Cílem je podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu 10. Úkolem zakládajících i dalších řádných členů spolku bude v první řadě činnost Inovačního centra strategicky řídit a současně podporovat a spolufinancovat. Pravomoci, činnosti a odpovědnosti těchto aktérů jsou ukotveny ve stanovách spolku, zejména v odstavci 8. V ideálním případě se budou všichni partneři / zakladatelé podílet na činnosti centra rovnoměrně a rovným způsobem si i rozdělí příspěvky na provoz. V takovém případě by bylo možno stanovit výši členského příspěvku, který partneři budou platit, a s rostoucím počtem členů by se příspěvek buď snižoval, nebo naopak rostl rozpočet centra. Toto uspořádání je pro dva z partnerů neproveditelné, proto bude nutné rozhodnout pouze o symbolické výši členských příspěvků a příspěvky centru řešit formou dotace. S tím už jsou ovšem spojeny první praktické problémy. Zatímco členský příspěvek může doputovat na účet ICUK prakticky okamžitě s jeho založením, smlouvu o dotaci je nutné mít s kým uzavřít, centrum by před tím mělo aspoň nějakou dobu fungovat a minimálně musí mít ředitele. Finanční podpora Ústeckého kraje je pro činnost centra samozřejmě klíčová i v případě, že ICUK bude podpořen ze strukturálních fondů (OP PIK, OP VVV). I tehdy bude nutné poskytnout spolufinancování 10 Stanovy spolku Inovační centrum Ústeckého kraje, z.s. ze dne

27 a peníze na dobu před tím, než případná dotace dorazí. V rozpočtu kraje tak budou muset být vyčleněny prostředky na různé formy podpory centra včetně prostředků na inovační vouchery, případně jiné finanční nástroje, které bude centrum spravovat. Jakkoliv bude finanční podpora kraje patrně nejvíce diskutovanou a více či méně obtížně schvalovatelnou, samotné finance kvalitní práci ICUK nezajistí. K tomu je nezbytná tzv. strategická podpora, kdy kraj bude práci centra monitorovat, bude vytyčovat její směr a stanoví strategické cíle. Po odborné stránce musí na krajském úřadu existovat odbor (nejspíš odbor strategie, přípravy a realizace projektů), který bude odborným garantem práce centra, bude schopen diskutovat jeho cíle a jejich naplňování a přinášet nové podněty pro ICUK. Politické zadání bude předkládat a kontrolní činnost ze zákona vykonávat krajské zastupitelstvo, přičemž patrně využije některé své orgány, jako je komise pro VVI. Relativně novou institucí je Krajská rada pro konkurenceschopnost (KRK), kde jsou zastoupeni jak všichni zakladatelé centra, tak další relevantní organizace, a která má za úkol řídit realizaci krajské RIS3 strategie. Zejména v případě, že bude ICUK plnit funkci Smart akcelerátoru a zaměstná krajského S3 manažera, bude KRK monitorovat a spoluřídit činnost centra. 27

28 4. Personální zajištění centra Z činnosti předních inovačních center vyplývá, že není efektivní zajišťovat všechny činnosti samostatně. Efektivní je to pouze u těch činností, které se často opakují, mají zásadní dopad nebo strategický význam a umožňují využívat plně kapacity zaměstnaného specialisty. Naopak je vhodné smluvně najímat partnerské organizace na činnosti sice spadající do oblasti zájmu inovačního centra, ale jinak činnosti málo se opakující, vysoce odborné či naopak rutinní. Za tímto účelem ICUK buduje síť vhodných regionálních partnerských organizací, které v případě potřeby využívá k plnění takových úkolů (zpravidla za partnerskou cenu, která je nižší než tržní). Příklady partnerských organizací jsou lokální banka, patentová kancelář, dotační agentura, účetní a daňový poradce apod. Navrhovaná organizační struktura ICUK je znázorněna na obrázku a vyplývá z platných stanov. Je třístupňová a zahrnuje valnou hromadu, ředitele a jeho zaměstnance. Kontrolním orgánem odpovědným valné hromadě je Kontrolní komise. Tu jmenuje valná hromada. Ředitel inovačního centra vzejde z výběrového řízení a je jmenován valnou hromadou ICUK. Té také odpovídá za činnost a pravidelně reportuje. Ředitel po svém jmenování vyhlašuje výběrová řízení na další pozice dle schváleného rozpočtu a plánu činností, vybírá další zaměstnance a z jejich středu si volí svého zástupce. Vztah ředitele a zaměstnanců je dán jednostupňovou liniovou organizační strukturou. V případě nepřítomnosti ředitele jeho role plní jeho zástupce; role statutára ovšem jen v zákonných mezích a s platnou plnou mocí. Obrázek 2: Organizační struktura ICUK Valná hromada Kontrolní komise Ředitel ICUK Zaměstnanci Zejména manažerské role plní ředitel inovačního centra. Ostatní role jsou víceméně odborné (manažer transferu technologií, manažer podpory podnikání, finanční manažer, manažer marketingu a PR, ICT manažer). Z této skupiny odborných manažerských pozic si ředitel volí svého zástupce. Předpokládáme, že v Inovačním centru budou postupně vytvořeny následující pracovní pozice, a to v první fázi: Ředitel inovačního centra Manažer transferu technologií Manažer podpory podnikání / Manažer podpory inovací S3 manažer 11 Pro hladké nastartování činností ICUK doporučujeme, aby ředitel inovačního centra a jeho zástupce pracovali hned zpočátku na plný pracovní úvazek. Pracovní úvazek dalších pracovních pozic se může postupně zvyšovat dle potřeb ICUK. Zatímco ředitel inovačního centra je hodnocen vrcholným orgánem ICUK, hodnocení ostatních zaměstnanců provádí ředitel inovačního centra samostatně ve své výlučné kompetenci. K nastavení cílů zaměstnanců a jejich následnému hodnocení přiměřeně použije znění Přílohy č Pozice S3 manažera v ICUK souvisí s rolí centra jako Smart Akcelerátoru a je podmíněna existencí tohoto projektu 28

29 Ředitel inovačního centra Popis pozice: Celkové řízení centra po stránce obchodní, provozní, personální, finanční, a projektové. Reporting valné hromadě. Řídí se pokyny valné hromady, je nadřízen všem zaměstnancům. Na základě pověření je v rámci řízení projektu nadřízen osobám, které se na projektu podílejí eventuálně osobám vykonávajícím externí služby pro centrum. Základní povinnosti a hlavní úkoly: Zabezpečuje strategické a taktické řízení centra Zajišťuje kontakty s klienty a dalšími partnery Sleduje podnikatelské příležitostí Sleduje podpůrné nástroje pro firmy v regionu a navrhuje jim účast v projektech Požadavky: VŠ vzdělání, aktivní znalost alespoň 2 jazyků (AJ podmínkou, NJ výhodou 12 ) Komunikativnost, schopnost aktivního jednání na mezinárodní úrovni Praxe v průmyslu a/nebo aplikovaném výzkumu Řidičský průkaz na OA Znalost PC v rozsahu Microsoft Office (Word, Excel, Access, PowerPoint) Hodnocení a motivační systém: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. Roční (pololetní) odměna stanovená exaktně na základě Manažerské smlouvy a stavu plnění vytyčených cílů a indikátorů (nad rámec běžné operativy). Zpravidla je maximální roční výše odměny počítána jako 30-50% roční fixní mzdy s tím, že jsou dopředu stanoveny váhy jednotlivým cílům a dle procenta plnění těchto cílů se exaktně spočítá výsledná odměna, aby se vyloučilo subjektivní neodborné hodnocení a následná frustrace manažera. Navrženou odměnu ve výši dle Přílohy č. 1 schvaluje vrcholný orgán ICUK. Návrh manažerských cílů a hodnocení pro druhou polovinu 2015 a 2016 jsou v příloze. Manažer transferu technologií Popis pozice: Zajišťuje propagaci transferu technologií mezi podniky i výzkumnými organizacemi v rámci kraje Komunikuje s výzkumnými pracovišti, monitoruje jejich výstupy, pomáhá se zajištěním jejich ochrany. Systematicky vyhledává příležitosti ke společným výzkumným aktivitám podniků a akademického sektoru. Prezentuje potenciál výzkumných pracovišť. Poskytuje konzultace k tématu ochrany duševního vlastnictví a jeho využití. Zajišťuje transfer technologií (komercializaci) a spolupracuje na komercializaci technologií a znalostí (nalezení klíčových partnerů nebo spolupracujících subjektů, nastavení a vedení komunikace s nimi, dojednání obchodních podmínek transferu) 12 Kromě znalosti anglického jazyka by vzhledem k blízkosti německých trhů a možnostem přeshraniční spolupráce bylo vhodné, aby nejlépe ředitel inovačního centra anebo jeho zástupce prokázali velmi dobrou znalost jazyka německého. 29

30 Spolupracuje na přípravě a realizaci projektů navazujícího výzkumu/vývoje technologií a znalostí vzniklých v kraji (projekty především ve spolupráci s aplikačními subjekty) Monitoruje běžící VaV projekty s aplikačními výstupy z pohledu komerčního využití, zajišťuje zhodnocení komerčního potenciálu/spolupracuje na zhodnocení komerčního potenciálu Monitoruje inovační potřeby firem, identifikuje možnosti spolupráce s výzkumnými pracovišti na řešení těchto problémů Provádí analýzu příležitostí zakázkového výzkumu Poskytuje podporu při uplatňování patentů a užitných vzorů Požadavky: VŠ vzdělání (Ph.D./CSc. nebo vlastní praxe z firemního výzkumu a vývoje výhodou) Orientace a znalost komerčního prostředí (přesahy na přírodní vědy či oblast ICT výhodou) Zkušenosti s problematikou transferu technologií a znalostí z akademického prostředí do praxe výhodou Znalost strukturálních fondů výhodou Anglický jazyk slovem i písmem, němčina výhodou Výborné komunikační a organizační schopnosti Aktivní přístup k řešení problémů, pečlivost, samostatnost, zodpovědnost Schopnost práce v týmu, flexibilita, odolnost vůči stresu Ochota se vzdělávat Znalost práce na PC adekvátní pro danou pracovní pozici Hodnocení a motivační systém: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. Hodnocen bude s použitím indikátorů pro transfer technologií v příloze 2. Manažer podpory podnikání Popis pozice: Konzultace a poskytování služeb zejména firemnímu sektoru a výzkumným organizacím Poradenství v oblasti rozvoje podnikání a inovací Poradenství v oblasti evropských a národních projektů podpory podnikání a inovací Poradenství v oblasti finančních nástrojů pro podnikatele Práce s informacemi o nástrojích podpory podnikání a inovací Spolupráce se subjekty inovační infrastruktury v kraji Organizace akcí spojených s podporou vzniku, s identifikací, posuzováním a rozvojem podnikatelských nápadů Zajišťování a koordinace aktivit zaměřených na zahajování podnikatelských aktivit Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje, včetně poradenství o vhodných nástrojích komercializace (založení spin-off apod.) Zajišťovat intenzivní rozvoj nově vznikajících inovativních firem Propojování firem s vhodnými kontakty v Česku i zahraničí Podíl na výběru nových firem do programů centra 30

31 Požadavky: Ukončené VŠ vzdělání Přehled a zkušenosti v oblasti národních a evropských projektů podpory rozvoje podnikání, aplikovaného výzkumu a inovací Přehled v oblasti finančních nástrojů pro podnikatele Anglický jazyk slovem i písmem na dobré uživatelské úrovni Pokročilý uživatel/ka MS Office a Internetu Dobré komunikační a organizační schopnosti, schopnost týmové práce Schopnost samostatné činnosti, preciznost Hodnocení a motivační systém: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. Hodnocen bude s použitím indikátorů pro podporu podnikání v příloze 2. S3 Manažer Popis pozice Komplexní koordinace přípravy a realizace aktivit Smart akcelerátoru a krajské RIS3 strategie Celková odpovědnost za všechny aktivity Smart akcelerátoru Koordinační funkce ICUK v inovační politice kraje Koordinace a komunikace s partnery v rámci inovačního ekosystému kraje Koordinace činnosti inovačních platforem Spolupráce na realizaci RIS3 strategie Požadavky: Ukončené VŠ vzdělání Znalost a schopnost používat obecné ekonomické principy a pojmy. Orientace v ekonomickém a finančním řízení, včetně přehledu o finančních službách a produktech Znalost strategického řízení regionálního rozvoje Znalost projektového a programového řízení Orientace v právním systému Anglický jazyk slovem i písmem na dobré uživatelské úrovni Pokročilý uživatel/ka MS Office a Internetu Dobré komunikační a organizační schopnosti, schopnost týmové práce Schopnost samostatné činnosti, preciznost Hodnocení a motivační systém: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. Hodnocen bude zejména dle plnění úkolů Smart akcelerátoru a implementace S3 strategie. 31

32 Následně s tím, jak bude Inovační centrum růst a plnit další úkoly, bude vhodné obsadit další specializované pracovní pozice, kterými jsou zejména: Finanční manažer Marketingový a PR manažer ICT manažer Finanční manažer Popis pozice stanovování finanční strategie a postupů tvorba ročních plánů a rozpočtů hodnocení rizikovosti projektů analýza finančních ukazatelů poskytování finančních analýz a doporučení reprezentace organizace na jednáních organizace a koordinování činnosti podřízených manažerů zajištění efektivnosti hospodaření organizace Zaměstnanecké podmínky: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. Marketingový a PR manažer Popis pozice je zodpovědný za public relations a společenské vnímání centra podílí se na oblastech produktového managementu, marketingové komunikace, distribučních kanálů a zákaznické péče nebo za ně přímo zodpovídá navrhuje rozpočet a mediální plán marketingové komunikace Zaměstnanecké podmínky: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. ICT manažer Popis pozice zodpovídá za správu HW, SW, komunikační infrastruktury a serverů, navrhuje optimalizaci jejich provozu, řeší havarijní stavy, navrhuje a realizuje potřebná opatření v oblasti jejich konfigurace s cílem zabezpečit jejich funkčnost, výkonnost, dostupnost a bezpečnost 32

33 zajišťuje spolehlivý chod virtuální infrastruktury a optimalizuje její výkon poskytuje odbornou pomoc uživatelům služeb centra, vyhodnocuje požadavky uživatelů a navrhuje optimální řešení Zaměstnanecké podmínky: Fixní mzda s běžnými zaměstnaneckými benefity (stravenky, dovolená nad rámec zákona, použití mobilního telefonu a notebooku pro osobní potřebu, polopružná pracovní doba, příspěvek zaměstnavatele na penzijní/životní pojištění, rekreaci apod.) na základě Pracovní smlouvy. Měsíční mzda by se měla v daném regionu pohybovat v rozmezí ,- Kč ,- Kč dle dosaženého vzdělání, délky a kvality praxe vč. zahraniční praxe, jazykové vybavenosti, digitální gramotnosti, osobnostního profilu a významných úspěchů v dosavadní profesionální činnosti. 33

34 5. Finanční a ekonomická analýza 5.1. Náklady na provoz centra V tuto chvíli existuje velká řada neznámých pro to, aby bylo možno odpovědně připravit roční rozpočet ICUK. Byly zpracovány 3 varianty, přičemž v každé z nich tvoří rozhodující položku osobní náklady. Výsledné údaje jsou pochopitelně jen orientační a ve skutečnosti se budou jistě lišit, ale odchylka by při daném počtu zaměstnanců a zvolené průměrné mzdě neměla být vyšší než % uvedených částek. Určitým praktickým příkladem rozpočtu inovačního centra je případová studie TIC ČKD Praha uvedená v Příloze č. 3. Varianta I minimální Ta počítá v prvních dvou letech se 2, později se 3 zaměstnanci. Předpokládá, že ICUK nebude platit nájemné a že základní vybavení bude poskytnuto zakladateli, nicméně v kalkulaci jsou náklady na nájemné uvedeny, aby mohl být započítán příspěvek partnera, který prostory pro ICUK poskytne. Osobní výdaje vycházejí z průměrné mzdy Kč měsíčně hrubého, nástup třetího zaměstnance plánujeme v lednu Ceny nájemného se pohybují mezi 100 a 150 Kč za metr a měsíc. Energie, tedy teplo, elektrickou energii, vodné a stočné a odvoz odpadků uvažujeme ve výši 1000 Kč na metr a rok. Cestovné vychází z počtu 5 cest za měsíc na zaměstnance s průměrem 150 km a použití vlastního osobního automobilu viz např. Náklady na telekomunikace počítáme ve výši 1200 Kč na osobu měsíčně (1 pevná linka na kancelář + mobilní na každého zaměstnance + internet). Vybavení 1 pracovního místa nábytkem ve výši Kč vychází z katalogových cen dostupných na internetu (např. obdobně jako Kč na osobu na vybavení ICT. Náklady na pořádané akce se odhadují těžko, nicméně počítáme s 1 větší akcí měsíčně, kde bude nutné uhradit pronájem sálu a základní občerstvení pro účastníky, celkem za 5000 Kč. Obdobně obtížný je přesný odhad nákladů na nakupované služby (právní, konzultační, marketingové). Uvažované částky 100 a 150 tisíc za rok jsou spíše na dolní hranici potřeb centra. Náklad Kč na správu webových stránek ročně vychází ze současného stavu. Na závěr uvažujeme s rezervou ve výši 5 % celkových výdajů. Tabulka 4: Vstupní údaje v Kč pro variantu I Proměnná: počet měsíců počet zaměstnanců průměrná mzda metry kanceláří nájemné za m energie za m dny na cestě náklady na 1 cestovní den/150 km vybavení 1 pracoviště nábytkem vybavení 1 pracovního místa ICT telekomunikace měsíčně na 1 pracovníka správa webových stránek kanc. potřeby na 1 pracovníka měsíčně náklady na 1 pořádanou akci inflační koeficient 1 1,01 1,0201 1, , ,

35 Tabulka 5: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu I Položka osobní náklady nájemné celkem energie osobní automobil (leasing) cestovné vybavení nábytek vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby pořádání akcí rezerva VÝDAJE ZAOKROUHLENÉ podíl osobních výdajů 61% 68% 69% 69% 71% 69% V prvním roce tak vzhledem k nákladům se zřízením kanceláře tvoří osobní náklady 61 %, v dalších letech již téměř 70 % celkových výdajů. Graf ukazuje podíl jednotlivých položek na celku. Graf 2: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta I 1% 5% 3% 5% osobní náklady nájemné celkem energie 2% 4% osobní automobil (leasing) cestovné 6% vybavení nábytek 4% 7% 0% 61% vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby 1% pořádání akcí 1% rezerva Varianta II realistická Tato varianta plánuje zahájit činnost se 3 zaměstnanci a tento počet posléze zvýšit na 4, resp. 5 v pátém roce provozu. Jednotlivé náklady jsou počítány víceméně stejně jako ve variantě I, došlo pouze k těmto změnám: Průměrný plat byl mírně snížen na Kč; počet služebních cest na 1 pracovníka se rovněž snížil z 5 na 4 měsíčně. Naopak se o 20 % na pracovní místo zvýšily náklady na nakupované služby. Osobní výdaje jsou opět (a v ještě větším poměru) rozhodující položkou celého rozpočtu, graf 3 ukazuje podíl jednotlivých položek. 35

36 Tabulka 6: Vstupní údaje v Kč pro variantu II Proměnná: počet měsíců počet zaměstnanců průměrná mzda metry kanceláří nájemné za m energie za m dny na cestě náklady na 1 cestovní den/150 km vybavení 1 pracoviště nábytkem vybavení 1 pracovního místa ICT telekomunikace měsíčně na 1 pracovníka správa webových stránek kancelářské potřeby na 1 pracovníka měsíčně náklady na 1 pořádanou akci inflační koeficient 1 1,01 1,0201 1, , ,05101 Tabulka 7: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu II Položka osobní náklady nájemné celkem energie osobní automobil - leasing cestovné vybavení nábytek vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby pořádání akcí rezerva VÝDAJE ZAOKROUHLENÉ podíl osobních výdajů 62% 70% 69% 69% 71% 72% Graf 3: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta II 2% 3% 1% 7% 2% 6% 4% 6% 0% 1% 1% 5% 62% osobní náklady nájemné celkem energie osobní automobil cestovné vybavení nábytek vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby pořádání akcí rezerva 36

37 Varianta III optimální Zde se počítá se 6 zaměstnanci v prvním roce, přičemž tento počet se zvýší na 8 (9) v pátém roce. Opět je snížen počet služebních cest na pracovníka (na 3 za měsíc) a naopak zvýšen limit na nakupované služby (na Kč na zaměstnance a rok). Nákup osobního automobilu se plánuje hned v prvním roce provozu. Tabulka 8: Vstupní údaje v Kč pro variantu III Proměnná: počet měsíců počet zaměstnanců průměrná mzda metry kanceláří nájemné za m energie za m dny na cestě náklady na 1 cestovní den/150 km vybavení 1 pracoviště nábytkem vybavení 1 pracovního místa ICT telekomunikace měsíčně na 1 pracovníka správa webových stránek kancelářské potřeby na 1 pracovníka měsíčně náklady na 1 pořádanou akci inflační koeficient 1 1,01 1,0201 1, , ,05101 Tabulka 9: Vypočtené výdaje v Kč pro variantu III Položka osobní náklady nájemné celkem energie osobní automobil cestovné vybavení nábytek vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby pořádání akcí rezerva VÝDAJE ZAOKROUHLENÉ podíl osobních výdajů 62% 71% 71% 69% 72% 72% 37

38 Graf 4: Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajích centra v prvním půlroce provozu varianta III 1% 1% 1% 9% 2% 6% 5% 2% 3% 1% 2% 5% 62% osobní náklady nájemné celkem energie osobní automobil cestovné vybavení nábytek vybavení ICT telekomunikace, poštovné správa webových stránek kancelářské potřeby nakupované služby pořádání akcí rezerva Ve všech variantách vycházejí náklady na činnost centra předběžně ve výši tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Přitom vlastní příjmy můžeme očekávat maximálně do 10 % této částky, takže provoz bude muset být dotován zřizovateli Zdroje financování Domníváme se, že pro první 1 2 roky provozu centra je reálné očekávat, že příjmy centra budou v první řadě zajištěny příspěvky zřizovatelů, případně smlouvami na služby s nimi uzavřenými. Centrum samozřejmě bude vedeno k tomu, aby zvyšovalo podíl vlastního financování, ale zkušenosti odjinud (např. OK4I) naznačují, že zejména v prvním roce budou pracovníci plně vytíženi rozběhem činnosti a aktivity, které budou provozovat, budou směřovat na umístění centra na mapu, navázání kontaktů a zahájení prací, za které někdy v budoucnu budou účtovat peníze. OP PIK Ústecký kraj nicméně pro financování centra bude patrně moci využít externích zdrojů. Zejména Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vypadá velmi slibně, neboť jeho Specifický cíl 1.2 Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích má v indikativním výčtu podporovaných aktivit: i. tvorbu nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné infrastruktury, tj. vědecko-technických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů; a dále také ii. rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace); iii. iv. vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami; rozvoj komunikace a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou; v. rozšiřování/výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum. Zde jsou orgány státní správy a samosprávy (včetně jejich svazků) a jim podřízené či jimi zřízené organizace výslovně uvedeny mezi možnými typy příjemců, takže se dá očekávat, že projekt na 38

39 rozjezd a fungování ICUK bude možné do tohoto OP podat, pokud bude zahrnovat zejména aktivity zaměřené na zlepšení vnějšího prostředí pro podnikové inovace, tj. intervence rozvíjející služby podpůrné inovační infrastruktury, které pomáhají řešit problémy nedostatku kapacit podnikatelských subjektů (zejména MSP), lidských i finančních zdrojů, nedostatku odborných znalostí v podnikatelském sektoru způsobené zejména nedostatečnou spoluprací při rozvoji výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Inovační centrum bude muset prostřednictvím vlastních expertů nebo formou zprostředkování ověřených externích služeb poskytovat inkubovaným a dalším inovativním MSP služby specializovaného poradenství. Důraz bude kladen na rozvoj kvality služeb v těchto oblastech: (i) strategické řízení a management inovací; (ii) strategické poradenství při vstupu na nové trhy; (iii) ochrany a využití práv duševního vlastnictví; (iv) navazování a rozvíjení výzkumné spolupráce; (v) komercializace výsledků výzkumu; (vi) přístupu ke kapitálu apod. V rámci 1. prioritní osy OP PIK zejména identifikujeme jako vhodný program Služby infrastruktury (http://www.oppik.cz/dotacni-programy/sluzby-infrastruktury), jehož cílem je v obecné rovině poskytování služeb inovačním podnikům ve VTP, inovačních centrech a podnikatelských inkubátorech, provozování VTP, podnikatelského inkubátoru nebo inovačního centra, rozšiřování prostor a pořízení nového vybavení do VTP. Žadatelem může být právnická osoba, (provozovatel VTP, IC, PI), NNO, municipalita, VŠ a univerzita. Způsobilými výdaji mohou být při splnění dalších podmínek náklady dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, ovšem i provozní náklady. V případě projektu neobsahujícího stavební náklady je výše omezena částkou 1 mil. Kč zdola a 75 mil. Kč shora, což pro potřeby ICUK je dostačující. Je zapotřebí zvážit osobu žadatele, protože míra podpory se bude lišit (rozmezí % uznatelných nákladů)a lze předpokládat, že municipality či vysoké školy dosáhnou na vyšší míru financování než jiné právnické osoby. Předpokládaný termín vyhlášení je 2. pol V tuto chvíli je ovšem zásadní zmínit jednak stanovisko řídicího orgánu, že se prioritně budou podporovat stávající osvědčená centra než budování center nových. To bude možné po dohodě v lokalitách, kde taková centra dosud chybějí. Doporučujeme tedy případný projekt předjednat ve spolupráci s vhodnou agenturou dotačního managementu s poskytovateli dotace. Určitým východiskem může být i spolupráce s dalšími prvky inovační infrastruktury Ústeckého kraje. Přímo pro instituce typu Inovačního centra je z 1, prioritní osy určen rovněž program Poradenství 1 (pro začínající podniky) jehož cílem je poskytování základních poradenských služeb prostřednictvím externích poradců oprávněných k této činnosti podle platných právních předpisů. V rámci programu Poradenství 1 mohou nové podnikatelské subjekty žádat o dotace expertní poradenské služby, a to například prostřednictvím podnikatelských inkubátorů, zejména v periferních oblastech. Podporováno bude poskytování základních poradenských služeb zaměřené na začínající firmy v oblasti výroby, stavebnictví, obchodu a služeb s cílem podpořit zvýšení počtu nových podnikatelů a konkurenceschopnosti začínajících MSP v hospodářsky problémových regionech. Podporovány budou poskytované poradenské služby pro začínající MSP (s historií do 5 let) poskytované provozovateli inovační infrastruktury jako jsou podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky a inovační centra a nebudou podporovány poradenské služby mající charakter stálé nebo pravidelné činnosti související s obvyklými provozními náklady podniku na služby, jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama. Příjemcem dotace jsou provozovatelé inovační infrastruktury, jako jsou podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky a inovační centra působící v regionech ČR, jejichž projekt bude v rámci vyhlášené výzvy vybrán k poskytování poradenských služeb MSP v příslušném regionu. Příjemci podporovaných poradenských služeb jsou podnikatelské subjekty MSP, tento podnikatelský subjekt musí mít historii maximálně do 5 let. Dotace pro jeden projekt provozovatele inovační infrastruktury na poskytování cenově zvýhodněných poradenských služeb pro MSP bude minimálně 5 a maximálně 10 miliónů Kč. 13 Informace z

40 OP VVV Dalším zdrojem, který bude možno využít, je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Ten má v Prioritní ose 1 Posilování kapacit pro kvalitní výzkum, kde jsou mezi oprávněnými příjemci rovněž uvedeny Orgány státní správy a samosprávy, jim podřízené či jimi zřízené organizace a kde zejména specifický cíl 2: Zvýšení přínosů výzkumu pro společnost hodlá podporovat aktivity zaměřené na rozvoj kapacit pro výzkumnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru a na rozvoj strategických partnerství veřejného a soukromého sektoru, tj. opět činnosti, které ICUK hodlá vykonávat. Zde se jedná zejména o aktivity typu: i. Příprava a realizace projektů dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací s podniky a mezioborových partnerství využívající existující výzkumnou infrastrukturu (typu evropských kompetenčních center, kolokačních center apod.). iii. Navázání a rozvoj strategických partnerství veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní i mezinárodní úrovni pomocí nových nástrojů, které povedou k naplňování RIS 3. Zde bychom rádi upozornili, že OP VVV nebude sloužit ani k podpoře udržitelnosti velkých výzkumných infrastruktur ani k budování nových kapacit v mimopražských oblastech. Jeden příjemce bude ovšem moci podávat i více projektů a nově se zavádí i spolupráce se zahraničím, což může být pro Ústecký kraj příležitostí. ICUK jako Smart akcelerátor V rámci OP VVV bude podpořen projekt Smart akcelerátor, který je podrobněji rozpracován v tomto odstavci: Většina krajských úřadů v ČR nemá kapacity, ani dostatečné know-how, pro koordinaci agendy RIS3 a implementaci jejích priorit (realizace nástrojů podporujících spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje, inovačního podnikání). To se projevuje v nedostatečném rozvoji inovačního ekosystému v ČR a jeho krajích. Realizace Národní RIS3 strategie, včetně jejích krajských částí, vyžaduje existenci a rozvoj základní podpůrné infrastruktury služeb, které jsou na implementaci RIS3 přímo zaměřeny. Základy byly položeny v procesu přípravy RIS3 strategií, kdy MŠMT vybralo v krajích experty do pozic S3 manažerů, později také S3 projektových manažerů, financovalo jejich činnost a podpořilo rozvoj potřebných kompetencí službami facilitátora. Na tyto základy je potřebné navázat v průběhu celého programovacího období do konce roku Základním prvkem podpůrné infrastruktury služeb pro implementaci RIS3 strategie v krajích bude výkonná jednotka - tým krajského RIS 3 manažera - která bude koordinovat agendu RIS3 v kraji, zajišťovat závazné akce regionálních RIS3 struktur (zasedání krajské rady pro inovace, inovačních a tematických platforem RIS3) a vytvářet podmínky pro realizaci strategických intervencí schválených do Akčního plánu RIS3 strategie. S cílem zajistit ve všech krajích ČR kapacitu a klíčové kompetence ke koordinaci a implementaci agendy RIS3 prostřednictvím výkonné jednotky, zpravidla organizačně umístěné mimo strukturu krajského úřadu, v rámci krajem doporučeného a již existujícího nebo nově pro tento účel založeného externího subjektu, který bude splňovat podmínky pro poskytování služeb ve veřejném zájmu a zajistit stabilizaci a postupný rozvoj této kapacity podle toho, jak se bude rozvíjet inovační ekosystém v kraji, podpoří OP VVV založení a provoz instituce nazvané Smart akcelerátor. Jeho hlavní činností bude zejména: 1. Komplexní podpora rozvoje inovačního ekosystému v kraji s využitím RIS3 strategie Povinnou aktivitou je otevřená, strukturovaná a motivující komunikace a spolupráce s klíčovými partnery, kteří jsou, nebo je vhodné, aby byli zapojeni do rozvoje inovačního ekosystému kraje. Jedná se především o členy Krajské rady pro inovace, tematických inovačních platforem, krajské a městské politiky a další důležité aktéry. K tomuto účelu výkonný tým odborně i organizačně podporuje jednání těchto partnerů a zapracovává jejich doporučení do RIS3 strategie a dalších navazujících dokumentů. Výkonná jednotka v této aktivitě zajišťuje zpracování a projednání RIS3 strategie a Akčního plánu RIS3 strategie, včetně jejích aktualizací, v příslušných rozhodovacích procesech a strukturách ve svém 40

41 kraji. V této činnosti se snaží o maximalizaci pozitivního efektu RIS3 strategie ve prospěch rozvoje inovačního ekosystému, a to zejména koordinací strategických intervencí a podporou získávání finančních zdrojů k jejich realizaci. 2. Příprava strategických intervencí k implementaci akčního plánu RIS 3 strategie v kraji Povinnou aktivitou je podpora koncepční přípravy strategických intervencí naplňujících RIS3 strategii a její Akční plán. Většina strategických intervencí bude vyžadovat spolupráci několika partnerských organizací, což znamená vyšší nároky na řízení a koordinaci než je tomu u běžných projektů realizovaných jedním nositelem. V případě strategických intervencí se bude jednat spíše o větší projekty nebo vzájemně propojené skupiny projektů, jejichž přesnou strukturu a obsah, roli jednotlivých aktérů, sladění jejich představ a nastavení potřebných kapacit bude nutné pečlivě vyjednat v procesu facilitovaném výkonnou jednotkou RIS3 strategie, konkrétně developerem strategických projektů. Tyto aktivity bude zajišťovat tým (financovaný z OP VVV za splnění podmínek realizace potřebných výstupů typu minimálně 6 strategických intervencí programů koncepčně připravených k realizaci v průběhu každé fáze financování Smart akcelerátoru ), který se bude skládat z RIS3 manažera a RIS3 developera strategických projektů (za podpory asistenta a finančního manažera, nejspíš na méně než plný úvazek). Vzhledem ke shodě cílů ICUK a Smart akcelerátoru je vhodné uvažovat o propojení těchto dvou institucí v Ústeckém kraji, neboť existence dvou jednotek s podobnými cíli ( plnění RIS3 strategie a podpora inovačního prostředí ) by působila kontraproduktivně a současně by ohrozila možnost čerpání financí z operačních programů pro ICUK. ICUK by se stalo odbornou jednotkou nositelem Smart akcelerátoru. Pracovníci Smart akcelerátoru by byli zaměstnanci ICUK. Vůči vnějšímu prostředí v regionu (především vůči firmám) by celá organizace s celým týmem vystupovala jednotně jako Inovační centrum ÚK. V rámci ICUK by z hlediska vnitřního členění (a zdrojů financování) působily dvě skupiny pracovníků pracovníci vlastního ICUK a pracovníci SmAc. Fungovala by jejich vzájemná zastupitelnost. Výhody navrhovaného řešení - Personální posílení týmu ICUK z vnějších finančních zdrojů. - Možnost realizovat více aktivit pod hlavičkou ICUK. - Zajištění administrativního zázemí pro ICUK. - Využití činností SmAc pro reálné pozitivní dopady v regionu. - Profesionalizace činnosti SmAc. - Celková synergie aktivit obou jednotek. Projednání navrhovaného řešení Propojení ICUK a SmAc bylo projednáno a schváleno Krajskou radou pro konkurenceschopnost dne 13. května Koncept propojení ICUK a SmAc a realizované aktivity lze graficky znázornit takto 14 : 14 Mgr. Cingl: Návrh propojení Smart Akcelerátoru a ICUK pro potřeby přípravy S3 manažerů ČR 41

42 Inovační centrum Ústeckého kraje Databáze Inovační centrum Smart akcelerátor Řízení RIS Inovační vouchery Ředitel S3 manažer Platformy Poradenství Komunikace, networking Inkubace Zástupce Asistent S3 developer Finanční manažer Analýzy Vzdělávání Příprava projektů Plánovací procesy Marketingové aktivity Spolupráce se Saskem ICUK by v takovém případě byl financován ze dvou zdrojů, kterými jsou příspěvky zakladatelů a projekt Smart akcelerátoru. Pro lepší názornost přikládáme tabulku: Tabulka 10: Rozdělení financování ICUK Kategorie Popis Finanční zdroj Mzdové výdaje Ředitel Příspěvek zakladatelů ICUK Zástupce Příspěvek zakladatelů ICUK S3 manažer Projekt (85 % dotace, 15 % spoluúčast ÚK) S3 developer Projekt (85 % dotace, 15 % spoluúčast ÚK) Asistent ½ příspěvek zakladatelů ICUK, ½ projekt Finanční manažer ½ příspěvek zakladatelů ICUK, ½ projekt Režijní výdaje Nájem, telefony, energie aj. ½ příspěvek zakladatelů ICUK, ½ projekt Náklady na Činnost ICUK (subdodávky, experti) Příspěvek zakladatelů ICUK činnost Činnost SmAc (subdodávky, experti) Projekt (85 % dotace, 15 % spoluúčast ÚK) Použití dotačních titulů na činnost centra s sebou nese vedle logických předností (další peníze) i nevýhody tou zásadní je nutnost plnit další úkoly od nového zadavatele, které nemusí být vždy ve stoprocentním souladu s vlastní strategií centra. V případě Smart akcelerátoru by sice nešlo o nesoulad se strategií (ta je v obou případech stejná), ale o nutnost podřizovat se rozhodnutí MŠMT a národního S3 manažera, tedy jistou dvoukolejnost řízení ICUK. Další možné zdroje externího financování Příležitostí Ústeckého kraje je i možnost využití Operačního programu Sasko ČR (Cíl 3). Tento OP nabízí mimo jiné tematické cíle Investice do vzdělání, dovedností a celoživotního vzdělávání a Zlepšení institucionálních kapacit a podpora efektivní veřejné správy, které by mohly být využitelné zejména v případě, kdy by ICUK plánovalo spolupracovat s obdobným centrem na saské straně. Výhodou pak je nepochybně skutečnost, že se Ústecký kraj do tohoto OP zapojil i v minulém programovacím období právě v projektech na podporu MSP nebo síťování inovačních subjektů v příhraničních regionech a může na tyto aktivity relativně snadno navázat. Dalším potenciálním zdrojem je ITI ÚCHA, který se ve třetí prioritní ose zabývá rozvojem konkurenceschopné ekonomiky postavené na moderních technologiích, znalostech a inovacích. Zejména specifický cíl 3.1 je výslovně zaměřen na rozvoj funkční infrastruktury pro vědu, výzkum a inovační podnikání a jeho opatření předpokládá vznik Integrátora inovací, což je přesně role 42

43 ICUK. Ve chvíli, kdy budou vyčleněny prostředky pro implementaci ITI, mělo by být ICUK jediným příjemcem v tomto konkrétním opatření Ekonomická analýza Náklady a přínosy provozu centra budou pravidelně posuzovány tak, aby zřizovatelé věděli, zda jsou prostředky na činnost ICUK správně využity. Nicméně je poměrně obtížné stanovit dopady působení centra na ekonomiku celého kraje, i když naplnění některých indikátorů bude možné sledovat (zejména nové firmy, růst stávajících firem apod.). Co bude určitě možné, to je porovnat účinnost jedné investované koruny do ICUK s korunou věnovanou na jiné aktivity podpory místního ekonomického rozvoje. V první řadě se nabízí srovnání s patrně nejúčinnějším nástrojem podpory, kterým byla v minulém období výstavba průmyslových zón a jejich propagace a aktivní lákání investorů. Konkrétní čísla z Ústeckého kraje a PZ Triangle udávají náklady na 1 hektar zainvestované plochy ve výši cca 6 miliónů korun, přičemž tato hodnota byla ve srovnání s jinými středo- a východoevropskými zónami spíše nadprůměrná. Dlouhodobé průměry ukazují, že na jednom hektaru průmyslové zóny je možno očekávat vznik cca 40 pracovních míst a investici ve výši USD na jedno pracovní místo, tj. zhruba 8 miliónů USD (dnes skoro 200 miliónů Kč) na jeden hektar. To ovšem ještě nejsou všechny přínosy investice, která obvykle vytváří další nová pracovní místa u dodavatelů nebo (jinými slovy) generuje zhruba miliónů Kč HDP ročně. Jedna investovaná koruna tak v tomto případě přinese Kč jednorázové investice a dalších Kč každý rok. Inovační vouchery jsou jiným nástrojem, který je již navrhován jako jedna z činností provozovaných centrem. Podle zkušeností JIC, které má v poskytování voucherů v ČR nejdelší praxi, zde 1 investovaná koruna přinese 5 korun, které firmy samy vloží do spolupráce s akademickým sektorem. Tento poměr (5:1) by zřejmě mohl být konečným cílem i pro působení ICUK. Na druhé straně existují i příklady neúspěšných intervencí veřejného sektoru na podporu místního ekonomického rozvoje, kdy dotace negenerovala zisk, ale naopak ztrátu. Odstrašujícím příkladem tohoto přístupu je Technopark Pardubice, který s 300 milióny Kč dotace skončil v konkursu se 400 milióny dluhu. Není proto možné jednoznačně prohlásit, že když se investice do ICUK nevrátí dvacetkrát, tak jde o neúspěch. 43

44 6. Publicita a marketing centra Tato kapitola popisuje zejména čtyři základní prvky marketingu, kterými je určení cílových skupin, formy komunikace, používané marketingové nástroje a měření účinku. Jelikož v první fázi neplánujeme obsazení pozice marketingového manažera, budou tyto úkoly plněny v první řadě ředitelem centra. Inovační centra (i podnikatelské inkubátory) většinou působí na komplexních trzích, které se vyznačují celou řadou jedinečných charakteristik. Jejich geografický a oborový rozsah, činnosti, struktura, zřizovatelé, zralost a reputace, mise a způsob zapojení v regionálním inovačním systému jsou v podstatě jedinečné a obtížně srovnatelné s příbuznými organizacemi v jiných krajích a zemích. Samo působení centra (geneze a vývoj, spolehlivost apod.) ovlivňuje jeho vnímání cílovými skupinami a také uživatelské chápání přidané hodnoty služeb, které centrum poskytuje. Hodnota značky centra je přímo závislá na uživatelské zkušenosti těch, se kterými centrum přichází aktivně do kontaktu a na jejich referencích o činnosti a kvalitě poskytovaných služeb těm, kteří s centrem do přímého styku zatím nepřišli. Etablovaná značka usnadňuje nabídku a rychlost penetrace existujících i nových služeb cílovým subjektům a naopak slabý nebo poškozený image funguje proti zájmům zřizovatelů centra a poskytovatelů těchto služeb. Cíle Marketingem inovačního centra tedy chápeme takové aktivity, které vedou k: Etablování nebo zvyšování hodnoty značky u žádoucích cílových skupin v žádoucím kontextu. Růstu poptávky po stávajících službách centra a růstu pravděpodobnosti, že trh bude akceptovat nabídku služeb nových. Pochopení přidané hodnoty centra, klíčových služeb a růst schopnosti komunikovat tato sdělení ostatním subjektům (ambasadorství). Obecně upevňování pozice na trhu oslovení a dodávka služeb rostoucímu počtu subjektů na trhu (růst tržního podílu), jasná diferenciace od konkurence, pokud existuje. Ostatní činnosti podporující výše uvedené, jako například tvorba rozpočtu, řízení vztahů se zákazníky, stakeholdery, sponzory apod., návrh produktů a služeb a způsobu jejich prezentace, apod. Marketingové aktivity mohou mít řadu podob: Výzkum, ověřování poptávky, získávání, třídění a analýza informací Správa, údržba a využívání informací o trhu a zákaznících (CRM) Tvorba marketingové a komunikační strategie Tvorba, realizace kampaní a edukačních akcí (realizace strategie) Organizace spolupráce v oblasti brandingu, tvorby a realizace strategie a sdílení marketingových informací s partnery Marketingová strategie by obecně měla navazovat na Strategický plán centra a na rozpracovaný podnikatelský záměr, který bude obsahovat předpoklady a cílové hodnoty prodeje služeb. Testování reálnosti (nebo zdrojování) těchto cílových plánovaných hodnot je marketingovou aktivitou, stejně tak jako nalezení vhodné strategie jak těchto hodnot dosáhnout a jaké zdroje k tomu budou zapotřebí. Mezi typické služby inovačních a podnikatelských center patří strategické poradenství pro klíčové subjekty inovačního systému, působení proti koordinačnímu a informačnímu selhání (aktivity a projekty, které přibližují tvůrce a uživatele znalostí) a inkubační služby pro začínající inovativní firmy s vysokým potenciálem růstu. Součástí podnikatelských modelů inovačních center také bývá aktivní spolupráce s významnými partnery z veřejného nebo soukromého sektoru, kteří mohou poskytnout financování (sponzoring nebo dotace) na specifické inovační projekty nebo činnosti centra. Z hlediska 44

45 marketingu jsou tedy tito poskytovatelé podpory, znalostí a financí také zákazníky, kteří většinou očekávají reciproční tok hodnoty od centra směrem k danému poskytovateli. Právě tato komplexita cílových skupin, různorodost jejich očekávání a vztah k podnikatelskému modelu inovačního centra činí z marketingu inovačního centra činnost náročnou na intelekt / talent, prostředky a čas. Z opačného pohledu pak dobře nebo špatně zvládnutý marketing a komunikace zásadním způsobem ovlivní dlouhodobou životaschopnost inovačního centra. Bez marketingových a komunikačních aktivit brzy po otevření centra vyschne přítok nových podnikatelů, které má centrum ambici obsluhovat. Bez marketingových aktivit směrem ke sponzorům a partnerům brzy ochladne zájem širší komunity centrum finančně a morálně podporovat. Technický přístup k organizaci služeb, který může vyústit v sebelepší kvalitu, nebude úspěšný, pokud inovační centrum nebude zároveň investovat do marketingu a vytváření nehmotných statků v podobě hodnoty značky a podpory dlouhodobého růstu poptávky mezi základními cílovými skupinami. Cílové skupiny Mezi typické cílové skupiny marketingových aktivit a komunikačních sdělení inovačního centra obvykle patří: Uživatelé Začínající podnikatelé z řad: studentů, absolventů zaměstnanců podniků nezaměstnaných zaměstnanců institucí různých jiných skupiny např. oborově nebo etnicky členěných vymezených zkušení podnikatelé (jako mentoři a andělští investoři) Vynálezci a výzkumníci Investoři Studenti Veřejnost Partneři Veřejná správa jako poskytovatel veřejných dotací na cíle nebo činnosti centra Firmy - jako sponzoři, nebo jako zákazníci open innovation Instituce - jako zákazníci open innovation Výzkumná pracoviště Instituce terciérního vzdělávání Asociace a fondy rizikového kapitálu Průmyslové asociace a spolky, klastry Další poskytovatelé služeb, informací a zdrojů pro podnikatele A další Existence výše uvedených cílových skupin (jejichž rozdělení mezi uživatele a partnery není vzájemně exkluzivní) má také geografickou dimenzi, protože centrum potřebuje budovat vztahy nejen v rámci kraje, ale rovněž na národní a mezinárodní úrovni. Vztahy s cílovými skupinami přitom slouží nejen k prodeji produktů a služeb, ale rovněž k poznání potřeb a předvídání poptávky, ale hlavně umožňují efektivně (a s přidanou hodnotou) propojovat jednotlivé subjekty působící v rámci inovačního systému. Dobré marketingové informace a marketingová koordinace jsou nutné také k omezení neefektivit v rámci inovačního systému duplikování činností či konkurování si s jinými veřejně podpořenými nebo soukromými iniciativami. Je třeba si také uvědomit, že subjekty nepůsobí v regionech staticky, ale jsou součástí nějaké dynamiky a vývoje, plánují své aktivity minimálně střednědobě a bez dobré komunikace a účasti manažera zodpovědného za marketing a publicitu (což zprvu bude sám ředitel nebo ředitelka inovačního centra) může dojít k neefektivitám, neporozumění, zmatení cílových skupin s celkově negativním dopadem na hodnotu značky centra, které je většinou v regionu novým hráčem. To se může poté nepřímo projevit na míře politické podpory, které centrum má k dispozici a jelikož se jedná o aktivitu neziskovou, typicky závislou na veřejné podpoře, může neobratně vedený marketing a komunikace přímo přispět k zániku centra samotného. 45

46 U každé cílové skupiny bude v rámci marketingového výzkumu a strategie i plánu zjištěn počet nebo odhad počtu reprezentantů. Budou stanoveny cíle komunikace, obsahy sdělení, navrženy formy a četnost komunikace, včetně plánovaných finančních prostředků, lidských zdrojů a ostatních vstupů potřebných k dosažení cílů. Marketingové cíle budou přímo svázané s cíli podnikatelskými. Náklady na oslovení zástupce cílové skupiny a získání pro využití služby by měly být úměrné přidané hodnotě, kterou společnost bude mít z toho, že daný zákazník danou službu využije. Formy komunikace Formy a způsob komunikace musí být uzpůsobeny potřebám cílových skupin. Pro VIP vztahy budou nutné osobní kontakty, často za účasti nebo dokonce v zastoupení VIP podporovatelů centra, a to buď politické, akademické nebo podnikatelské reprezentace. Prezentace centra ministrovi nebo delegaci z ústředí nadnárodní firmy bude mít větší váhu za přítomnosti hejtmana nebo představitele nejvýznamnějšího regionálního podniku. Hromadné formy komunikace, jako například tvorba a distribuce zpravodaje / newsletteru jsou většinou nákladově velmi efektivní (nízké náklady na doručení jednomu účastníkovi), ovšem je třeba si uvědomit a pracovat s celou řadou jejich omezení. Mezi ta nejzávažnější patří přesycení trhu informacemi a nízká schopnost cílových skupin přijímat informace distribuované formou push. Aktivita na sociálních sítích a on-demand informace na webových stránkách zaberou více času a prostředků na přípravu a obsluhu, ale jsou účinnější na jednoho účastníka. Dobře přehledné a propagované webové stránky (SEO), smysluplná účast na běžných komunikačních platformách LinkedIn, Twitter, Facebook a Pinterest, provoz (nebo účast v) diskusních skupin na klíčová témata spojená se zaměřením centra, jsou velmi důležitými aktivitami pro získání pozornosti zákazníků, komunikaci hodnot a nabídky inovačního centra směrem k těmto potenciálním zákazníkům a získávání informací o nic, jak konkrétních a demografických, tak kvalitativních ve vztahu k jejich potřebám, preferencím nebo naopak obavám apod. Moderní nástroje reklamy na těchto sociálních sítích rovněž umožňují oslovit pomocí kampaní či propagace konkrétních příspěvků předem geograficky i jinak definované skupiny zákazníků. Níže uvádíme pro ilustraci ukázku aktivit Inovačního centra SODA Inc. z Nového Zélandu na sociálních sítích. Obrázek 3: SODA Inc. na twitteru (oznámení o konání workshopu, na kterém začínajícím firmám pomůžou experti centra s přípravou jejich business plánu) 46

vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha

vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha Role veřejného vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu Ing. Martin Dittrich 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha Obecně prospěšná společnost zapsána do rejstříku

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Podpora inovací v elektronické výrobě

Podpora inovací v elektronické výrobě Podpora inovací v elektronické výrobě Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 13. března 2012 Český elektrotechnický průmysl: Jak jsme na tom? Agenda 1. Operační program Podnikání

Více

Transfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015

Transfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015 Transfer technologií v praxi Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz. RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj

Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz. RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj Strategie Evropské unie Evropská unie připravuje strategii podpory regionů v novém programovacím

Více

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje

Současná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Přehled priorit a opatření Prosinec 2006 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje... 2 Prioritní osa 2: Rozvoj spolupráce veřejného

Více

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3

RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 RIS 3 Karlovarského kraje krajská příloha k Národní RIS 3 Slabá pozice kraje (ve VaV) počet obyvatel HDP (mil. Kč) zaměstnanci ve VaV (FO) celkové výdaje na VaV (mil. Kč) KV kraj 301 726 78 151 200 203,5

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací 26. dubna 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a inovace (OPPI) CzechAccelerator - CI Rizikový kapitál - seed fond CIP + Enterprise

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Monitoring gg dotačních příležitostí Obsah 1. Hamonogram výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost... 3 2. Program Inovace... 4 3. Program

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání

Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání Mgr. Zuzana Fialová regionální projektová manažerka Brno, 29. ledna 2015 OP PIK 2014-2020

Více

Strategie inteligentní specializace Olomouckého kraje

Strategie inteligentní specializace Olomouckého kraje Strategie inteligentní specializace Olomouckého kraje Inovace a technologie v rozvoji regionů 24. dubna 2014 Brno Cíl RIS3 Podpořit vznik a růst nových, konkurenceschopných hospodářských aktivit s lkým

Více

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Možnosti pro vyhledávání inovací a partnerů pro zahraniční spolupráci Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994 Oddělení TC AV

Více

Návaznost na S3 (principy)

Návaznost na S3 (principy) Návaznost na S3 (principy) Příprava projektů do výzvy Twinning 13. dubna 2015 Doplňkovost s ESIF Politika soudržnosti (kohezní politika) - realizována prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji

Potenciál klastrů v Karlovarském kraji Potenciál klastrů v Karlovarském kraji RNDr. Jan Vozáb, PhD. Východisko M. Porter Klastry jsou úspěšná odvětví spojená vertikálními (dodavatelsko - odběratelskými) a horizontálními (společní zákazníci,

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

Partnerství znalostního transferu

Partnerství znalostního transferu Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Projekt TECH-NET. Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe

Projekt TECH-NET. Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe Projekt TECH-NET Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe ing. Blanka Tomková Ph.D. Fakulta textilní TUL Hlavní manažer projektu Hlavní cíl projektu: OP VK - oblast podpory

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR

Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994; www.tc.cz Oddělení TC AV ČR: ORP

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

Společnost vědeckotechnických parků ČR. Projekt SPINNET CZ.1.07/2.4.00/17.0094. Jaroslav Lakomý. České Budějovice, 2.4.2014

Společnost vědeckotechnických parků ČR. Projekt SPINNET CZ.1.07/2.4.00/17.0094. Jaroslav Lakomý. České Budějovice, 2.4.2014 Společnost vědeckotechnických parků ČR Projekt SPINNET CZ.1.07/2.4.00/17.0094 Jaroslav Lakomý České Budějovice, 2.4.2014 Seminář s účastí zahraničního experta věnovaný mechatronice 1 Doba řešení projektu:

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji

Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji Inovační strategie a podpora malých a střední podnikatelů v Libereckém kraji Konference Průmyslová inovace a transfer technologií v praxi Membránové inovační centrum MemBrain 19. března 2014, Stráž pod

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO)

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) M. Neulinger, M. Robenková 7. června 2012 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) Kdo jsme? Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava byl vybudován za přispění strukturálních fondů EU, statutárního

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Dohoda o partnerství: koncem března začátkem dubna by měla být předána

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací

Podpora výzkumu, vývoje a inovací Podpora výzkumu, vývoje a inovací Ing. Martin Štícha Ministerstvo průmyslu a obchodu Zkušenosti MPO s operačními programy OPPP 2004-2006 Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI 2007-2013

Více

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011

RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího

Více

21. září 2015. Mapování potenciálu a spolupráce v oblasti VaVaI v Ústeckém a Karlovarském kraji

21. září 2015. Mapování potenciálu a spolupráce v oblasti VaVaI v Ústeckém a Karlovarském kraji 21. září 2015 Mapování potenciálu a spolupráce v oblasti VaVaI v Ústeckém a Karlovarském kraji Mapování potenciálu VaVaI v Ústeckém kraji Hlavní výsledky šetření Vnímané bariéry pro rozvoj VVI a spolupráce:

Více

Návrh intervencí financovaných ze SF 2013+ v oblasti VaVaI

Návrh intervencí financovaných ze SF 2013+ v oblasti VaVaI Návrh intervencí financovaných ze SF 2013+ v oblasti VaVaI David Uhlíř 27. července 2011 Klub VaVpI - SynBIOsis 1 1 Struktura témat Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky 1. Podpora podnikání 2. Podpora

Více

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST Ing. Petr Porák, Ministerstvo průmyslu a obchodu PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 MPO je Řídícím orgánem

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec

Přítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Přítomni z týmu UTB ve Zlíně Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová Prezentuje: Michaela Bařinová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované

Více

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV Title Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Sub-title PLACE PARTNER S LOGO HERE European Commission Enterprise and Industry 2 Základní

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Daniel Všetečka

STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Daniel Všetečka STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Daniel Všetečka Kontext RIS3 1 - Switzerland 29 40 53 148 - Chad Principy RIS3 PRIORITIZACE BOTTOM-UP (ENTREPRENEURIAL DISCOVERY PROCESS, HLEDÁNÍ

Více

CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHACCELERATOR 2011-2014

CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHACCELERATOR 2011-2014 CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHACCELERATOR 2011-2014 O projektu CzechAccelerator 2011-2014 zaměřen na rozvoj českých technologických malých a středních podniků na zahraničních

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020

Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020 Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020 V roce 2020 se město Ostrava začíná významněji profilovat jako kulturně-technologické město. Prostřednictvím podpory kooperace mezi uměním a

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální

Více

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 Termín realizace: 6.8.2012-30.6.2015 Stručný obsah projektu: Hlavním cílem projektu je prostřednictvím přenosu know-how

Více

DOTAČNÍ PODPORA Z EU

DOTAČNÍ PODPORA Z EU DOTAČNÍ PODPORA Z EU V Olomouci dne 27.11.2009 Zpracovatel: Lenka Keclíková Období 2007 2013: celkem 24 operačních programů Vybrané programy: OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské

Více

Technologické Inovační Centrum

Technologické Inovační Centrum Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji

Více

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo první výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost (OPPIK) Již od 1. 6. 2015 je možno podat žádost o dotace na projekty podporující

Více

Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance. Ředitel Regionální kanceláře CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance. Ředitel Regionální kanceláře CzechInvest pro Jihomoravský kraj Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Operační programy 2007 2013 Patrik Reichl 25. ledna 2007 Ředitel Regionální kanceláře CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační programy

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblas< výzkumu a vývoje

Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblas< výzkumu a vývoje Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblas< výzkumu a vývoje Mar4n Štorkán, ředitel mar4n.storkan@ins4tut sp.cz Prezentace projektu pro podniky 1 Fórum průmyslu a vysokých škol

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více