POSTAVENÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSTAVENÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb POSTAVENÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Lenka CHALUPSKÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph. D. Znojmo, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postavení soukromých vysokých škol v České republice vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph. D. za cenné a věcné připomínky, vstřícnost a odbornou pomoc při zpracování této práce. Dále bych na tomto místě chtěla poděkovat Ing. Pavlu Štohlovi za poskytnutý rozhovor a přístup k interním materiálům Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s.r.o.

3 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Lenka CHALUPSKÁ Ekonomika a management Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Název tématu: Postavení soukromých vysokých škol v České republice Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Problematika soukromého vysokého školství Cíl práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza systému současného vysokého školství v České republice se zaměřením na soukromé vysoké školy na základě určených kritérií. Dílčím cílem je analýza společnosti Soukromá vysoká škola ekonomická s.r.o. Znojmo (SVŠE), zhodnocení jejího postavení na trhu vysokoškolského vzdělávání, zjištění problémových oblastí, popř. navržení řešení na zlepšení situace. Teoretická část: analýza současného trhu vysokých škol, struktura vysokoškolského vzdělávání, financování. Praktická část: analýza současného stavu, praktická ukázka situace u společnosti SVŠE, problematika financování. Použité metody: syntéza poznatků, sběr dat, analýza odborné literatury, řízené rozhovory.

4 Rozsah práce: 50 Seznam odborné literatury: CHVÁTALOVÁ, Alena, KOHOUTEK, Jan, ŠEBKOVÁ, Helena. Zajišťování kvality v českém vysokém školství. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, s ISBN KELLER, Jan, TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. 1. vyd. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), s. ISBN MATĚJŮ, Petr, STRAKOVÁ, Jana, BASL, Josef. (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. 1.vyd. Praha: Academia, s. ISBN URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství. 1. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN Datum zadání bakalářské práce: květen 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010

5 Abstrakt Bakalářská práce se podrobně věnuje terciárnímu vzdělávání v České republice, jeho právní úpravě a poslání. Analyzuje a následně vyhodnocuje jednotlivé typy vysokých škol, formy a financování vysokoškolského studia, zabývá se i kvalitou vzdělávání a kontrolními institucemi ve vysokém školství. Zaměřuje se na podrobnou analýzu soukromých vysokých škol a současný stav vzdělávacího procesu na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo s.r.o. Klíčová slova: vysoká škola, soukromá vysoká škola, vzdělání, školné Einleitung Die Bakkalaureatsarbeit bezieht sich näher auf die tertiäre Ausbildungswesen in der Tschechischen Republik, auf ihre rechtliche Regelung und Sendung. In der Arbeit sind die einzelnen Typen der Hochschulen, ihre Formen und die Finanzierung des Hochschulenstudiums analysiert und danach bewertet. Die Arbeit befasst sich auch mit der Qualität der Ausbildung und mit den Kontrollinstitutionen des Hochschulwesens. Die Arbeit orientiert sich an die genaue Analyse der privaten Hochschulen und an den aktuellen Stand des Ausbildungsprozesses an der Privaten Hochschule für Ökonomie in Znaim GmbH. Schlüsselwörter: Hochschule, Private Hochschule, Ausbildung, Studiengebühr

6 Obsah Úvod...8 Cíl práce a metodika Terciární vzdělávání v České republice Význam a historie vzdělávání Systém terciárního vzdělávání v České republice Hodnocení kvality Instituce spojené se zajišťováním kvality Dílčí shrnutí kapitoly Vysoké školy Právní úprava Typy vysokých škol Veřejná vysoká škola Státní vysoká škola Soukromá vysoká škola Studijní programy Bakalářský studijní program Magisterský studijní program Doktorský studijní program Celoživotní vzdělávání Systém financování vysokých škol Financování státních vysokých škol Financování veřejných vysokých škol Financování soukromých vysokých škol Dílčí shrnutí kapitoly Analýza současného stavu soukromého vysokého školství v ČR Akreditace Počet vysokých škol Situace podle krajů Počty studentů Nejžádanější obory Přijímací řízení Úspěšnost přijetí Studijní neúspěšnost Absolventi soukromých vysokých škol Cena za vzdělání Soukromé versus veřejné vysoké školy Vzdělání jako výnosný byznys? Dílčí shrnutí kapitoly Analýza Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo Popis společnosti Poslání školy Akreditované studijní obory Zájem uchazečů o studium Přijímací řízení Počty studentů jednotlivých studijních oborů Studijní neúspěšnost Poplatky za vzdělávání Poplatky za přijímací řízení...43

7 4.3.2 Školné a jeho vývoj Financování SVŠE Výnosy organizace Náklady organizace Problémové oblasti Proč studovat na SVŠE Dílčí shrnutí kapitoly Návrhy a doporučení Závěr Použité zdroje...55 Seznam tabulek a grafů...59 Seznam zkratek...60 Seznam příloh Přílohy

8 Úvod Vzdělaná populace je předpokladem pro současný i budoucí ekonomický a společenský rozvoj každé země. V celém vyspělém světě roste poptávka po vysoce vzdělané společnosti, která je schopna flexibilně reagovat na změny na trhu práce, zároveň tak roste tlak na zvyšování kvalifikačních předpokladů u určitých profesí. Společnost tak má eminentní zájem na tom, aby byl co největšímu počtu lidí umožněn široký a rozmanitý přístup ke vzdělávání všech stupňů. Čím více vzdělaných lidí máme, tím lépe může společnost využívat jejich potenciál a obvykle pak dochází i k rozmachu celé ekonomiky. Stále ve větší míře si uvědomujeme ekonomické a sociální výhody plynoucí ze získání vysokoškolského vzdělání. Úspěšné ukončení terciárního vzdělávání je spojeno s možností vyšších výdělků, získání lepšího zaměstnání, popřípadě upevnění pozice v zaměstnání. Absolventi vysokých škol mají mezi absolventy jednotlivých stupňů vzdělání výrazně nejnižší nezaměstnanost. Velký mezník v rozvoji vysokoškolského vzdělávání představuje přijetí zákona o vysokých školách z roku 1998, který umožnil vznik soukromých vysokých škol, a přispěl tak k diverzifikaci a rozšíření nabídky vysokoškolského vzdělávání. Vzhledem k nedostačujícím kapacitám veřejných vysokých škol mají soukromé vysoké školy významné místo v našem vzdělávacím systému, ať už se jedná o rozšířenou nabídku studijních programů a oborů, či poměrně otevřenějšímu přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. V České republice existuje velký převis poptávky po vysokoškolském studiu. Ve srovnání s minulostí studuje v terciárním vzdělávání stále více lidí vyššího věku, což znamená, že se část naší populace na vysoké školy vrací i v pozdějším věku. Pro instituce poskytující terciární vzdělávání to znamená zvýšenou poptávku po vzdělávacích místech. Na budoucím studentovi zůstává již pouze volba, zda bude odběratelem služeb soukromé nebo veřejné vysoké školy, na základě jakých kritérií se rozhodne, jaké jsou jeho aktuální možnosti a co očekává od studia na vybrané vysoké škole. 8

9 Cíl práce a metodika Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je vyhodnocení analýzy systému současného vysokého školství v České republice se zaměřením na soukromé vysoké školy na základě určených kritérií (např. počty a rozložení soukromých vysokých škol, studenti, nejžádanější obory, školné). Dílčím cílem je analýza společnosti Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o., zhodnocení jejího postavení na trhu vysokoškolského vzdělávání, jejího financování, zjištění problémových oblastí, popř. navržení řešení na zlepšení situace. Metodika a struktura práce V první a druhé kapitole práce popisuji terciární vzdělávání obecně. Vysvětluji, jakou úlohu má Akreditační komise ve vysokoškolském procesu, popisuji jednotlivé typy vysokých škol a jejich financování, studijní programy a formy studia z pohledu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Praktickou část mé práce tvoří třetí a čtvrtá kapitola. Třetí kapitola popisuje současný stav a vývoj soukromých vysokých škol v České republice. Popisuje, na jaké obory se soukromé školy zaměřují, kolik studentů zde studuje a kolik z nich již absolvovalo, jak vysoké se zde platí školné, jaké formy přijímacího řízení tyto školy používají. Součástí této kapitoly je i zjištění, jaké výhody a nevýhody mají soukromé vysoké školy oproti školám veřejným. Do čtvrté kapitoly jsem zařadila praktickou ukázku situace na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo s.r.o. Zaměřila jsem se na její vzdělávací proces, její financování a také na problémy, se kterými se v současné době potýká. Zde jsem zároveň vedla i řízené rozhovory s jejím zřizovatelem Ing. Pavlem Štohlem. Za každou kapitolou následuje její krátké shrnutí. Pátá kapitola obsahuje návrhy a doporučení. Jako základní metodické prostředky byly využity: syntéza poznatků, sběr dat, analýza odborné literatury, řízené rozhovory. 9

10 1 Terciární vzdělávání v České republice Tato kapitola popisuje systém terciárního vzdělávání v České republice, které členíme na vzdělávání vysokoškolské a vyšší odborné. Dále se zabývá nejen významem, historií a kvalitou vysokoškolského vzdělávání, ale i orgány, které spoluurčují fungování a další rozvoj vysokého školství v našem státě. 1.1 Význam a historie vzdělávání Bílá kniha, jako základní strategický dokument vlády České republiky, definuje terciární sektor vzdělávání jako: všechny typy státem uznaného vzdělávání občanů, navazující na úplné střední všeobecné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou 1. Právo na vzdělání je obecně zakotveno v Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod. Význam vzdělanosti a vzdělávání pro společnost stále roste. Vzdělanost populace a vědecká úroveň budou rozhodovat o budoucnosti každé země. Roste podíl vzdělávající se populace, životní fáze věnovaná vzdělávání zabírá stále větší část života 2. Nikdo z nás již nepochybuje o tom, že vzdělání je v moderní společnosti klíčem k zaměstnání zajišťujícím vyšší výdělky, vyšší prestiž, vyšší životní úroveň i celkově vyšší kvalitu života. Význam investic do lidského kapitálu trvale roste. O tom, jakého vzdělání mladý člověk dosáhne, hrají rozhodující roli nejen schopnosti, představy o životním úspěchu a vzdělanostní aspirace samotných dětí, ale do značné míry i to, z jaké rodiny dítě pochází a jaký význam dosažení co nejvyššího vzdělání pro životní úspěch připisují rodiče 3. Škola a celý vzdělávací systém prošel historicky několika fázemi. Nejprve působila škola jako jakýsi chrám vědění, jako monumentální instituce dostupná pouze úzké elitě vyvolených. V této fázi mělo vzdělání, omezené na úzkou hrstku vyvolených, výrazně politický rozměr. V padesátých letech 20. století má vzdělání sloužit jako výtah, s jehož pomocí se široké vrstvy obyvatel dostanou sociálně o několik pater výše v sociální struktuře, stanou se pevnou součástí širokých a v blahobytu žijících středních vrstev. 1 MŠMT. Národní program rozvoje vzdělání v České republice (Bílá kniha), s SAK, Petr, SAKOVÁ, Karolina. Hodnota vzdělání a místo médií v celoživotním vzdělávání, s BASL, Josef. Kdo studuje na vysoké škole? Sociální profil studentů prvních ročníků vysokých škol, s

11 V průběhu poslední čtvrtiny 20. století se škola stále více proměňuje v jakousi pojišťovnu, vzdělání už negarantuje vzestup zdaleka tak spolehlivě 4. Diplom se stává stále více nezbytným prostředkem pro nalezení zaměstnání, zajištění dobré životní úrovně a mění se v nezbytný obranný prostředek proti sestupu. 1.2 Systém terciárního vzdělávání v České republice Přístup k terciárnímu vzdělávání je v České republice umožněn všem uchazečům, kteří splnili podmínku složení maturitní zkoušky a následně uspěli v přijímacím řízení umožňujícím vstup do terciárního vzdělávání 5. Terciární vzdělávání dělíme na: vzdělávání na vysokých školách (uskutečňované vysokými školami včetně doktorských studijních programů). Tuto oblast upravuje zákon o vysokých školách 6. nevysokoškolské vzdělávání (např. ve vyšším studiu s absolutoriem na vyšších odborných školách nebo v pomaturitním studiu na jazykových školách). Nevysokoškolské terciární vzdělávání vzniká v České republice v roce 1995, kdy byly uzákoněny vyšší odborné školy jako nový typ školy určený pro vzdělávání studentů, kteří ukončili studium na střední škole maturitní zkouškou. Jsou zaměřeny spíše prakticky, a jsou tedy určeny pro studenty, kteří sice chtějí pokračovat ve studiu, ale ne na vysoké škole. Tuto oblast upravuje školský zákon 7. Absolventi vyšších odborných škol získávají titul diplomovaný specialista (Dis.). Terciární systém se v České republice dříve zaměřoval spíše na tzv. dlouhé (většinou pětileté) magisterské studijní programy. To však již neplatí, vysoké školy se v současné době více zaměřují na bakalářské programy a stávají se tak více otevřenými pro větší počet studentů. I to je důvodem, proč se Česko stále více přibližuje vyspělým zemím OECD. 4 KELLER, Jan, TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna, s PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Vzdělávací systém České republiky v mezinárodním srovnání, s Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 84 (dále jen Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) 7 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 11

12 Základním přístupem k charakteristice terciárního vzdělání je jeho umístění v celkovém systému školství. K obecnému a mezinárodně přijatému stanovení pozice určité školy v systému vzdělávání v určité zemi slouží klasifikace ISCED. 8 Takto široce pojaté terciární vzdělávání je dále členěno na tři základní druhy programů: Vzdělávací programy ISCED 5A, které jsou založeny převážně teoreticky a jsou koncipovány tak, aby poskytovaly dostatečnou kvalifikaci pro získání přístupu k vyšším vědecko-výzkumným studijním programům a k profesím s vysokými kvalifikačními požadavky (bakalářské a magisterské studium na vysokých školách). Vzdělávací programy ISCED 5B, které jsou zaměřeny spíše prakticky (odborně, na konkrétní povolání). Patří sem vzdělávání na vyšších odborných školách a ve dvou nejvyšších ročnících konzervatoří. Vzdělávací programy ISCED 6, které vedou přímo k udělení vědecko-výzkumné kvalifikace (doktorské studium na vysokých školách). 9 Schéma vzdělávacího systému v České republice uvádím v Příloze č Hodnocení kvality Významnou prioritou vysokoškolských, resp. terciárních systému vzdělávání je kvalita, její zajištění i její rozvoj. Kvalita vysoké školy přesněji řečeno kvalita služby, kterou vysoké školy poskytují, je poskytnutí určité kvalifikace, jejíž držitel se uplatní na trhu práce, přičemž bude schopen tuto svou kvalifikaci dále zdokonalovat 10. Hodnocení kvality je významným prvkem v řízení vysoké školy. Vysoké školy s ohledem na celospolečenské zájmy musí pečovat o svůj nejen kvantitativní, ale především kvalitativní rozvoj. Komplexní hodnocení a zajišťování kvality vysokých škol je velmi významným procesem, na kterém si musí dát záležet každá vysoká škola. Zvýšením autonomie a samostatnosti může v budoucnu dojít k jejich výrazným kvalitativním rozdílům, což bude mít určitě dopad na jejich prestiž a prosperitu a tím samozřejmě i dopad na ekonomiku těchto škol URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství, s KOUCKÝ, Jan. Kolik máme vysokoškoláků? Expanze terciárního vzdělávání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu, AULA, č. 1/2009, s Malátek Vojtěch, Nezval Pavel, Kvalita vysokých škol a jejich financování, s ŠŤÁVA, JAN. Evaluace škol, s

13 Úroveň a kvalita činnosti vysokých škol se stala v současné době první prioritou Boloňského procesu, který ji považuje za nutnou podmínku uznávání studia a tudíž za podmínku rozvoje mobility studentů, která by měla vést ke zcela volnému pohybu studentů po společném evropském prostoru vysokého školství a následně i volnému pohybu pracovní síly. Kvalita a excellence akademických činností spolu s kvalitou a kulturou akademického života jsou dvě ze tří priorit deklarovaných v Dlouhodobém záměru ministerstva školství. Kvalita v uvedených oblastech má být zajišťována pomocí systému pravidelného hodnocení (vnitřního a vnějšího). Jedním z rozhodujících a nejsilnějších faktorů ovlivňujících kvalitu vysokých škol je hodnocení kvality vnitřního prostředí, tzv. vnitřní hodnocení kvality. Procedury vnitřního hodnocení českých vysokých škol nejsou v ČR upraveny žádným koncepčním ani právním dokumentem 12. Vnitřní hodnocení je uskutečňováno v souladu se statutem příslušné vysoké školy (fakulty) a může být též upraveno zvláštními vnitřními předpisy a nařízeními. Jsou to zejména studentské průzkumy týkající se kvality výuky a jejího zabezpečování na příslušné škole. Klima školy, mezilidské vztahy, organizační model školy, kvalita managementu a materiální prostředí jsou určujícími faktory pro vyváření odpovídajícího vzdělávacího prostředí, které motivuje studenty iučitele k co nejlepším výkonům. Vnější hodnocení je vymezeno zákonem o vysokých školách a spadá do kompetencí Akreditační komise. Dále jsou to všechny aktivity, které jsou organizovány jiným subjektem, např. mezinárodní organizací, profesní agenturou apod. 1.4 Instituce spojené se zajišťováním kvality O akreditaci 13 jednotlivých studijních programů rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě stanoviska Akreditační komise. Akreditační schéma je aplikováno na národní úrovni a akreditační postupy platí pro všechny vysokoškolské instituce bez výjimky. 12 ŠEBKOVÁ, Helena, SMRČKA, Jiří. Zajišťování kvality vysokého školství v České republice, s Akreditace rozhodnutí autorizované instituce o uznání práva udělovat akademické grady ve studijních programech a udělovat akademické hodnosti v daných oborech. Závěrečná fáze navazující na proces hodnocení formulaci zhodnocení. 13

14 Akreditační komise - pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. Hodnotí zejména činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení, posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko. Akreditační komise vydává stanovisko a) k žádostem o akreditaci studijních programů b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení jmenování profesorem c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola e) k určení typu vysoké školy 14 Akreditační komise je nezávislá odborná organizace, která se skládá z 21 členů. Předsedu, místopředsedu a členy jmenuje na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy vláda České republiky. Jsou jmenováni na dobu šesti let, nejvýše na dvě funkční období. Mohou se jimi stát pouze významné osobnosti, jejichž bezúhonnost a odborná autorita je všeobecně uznávána. Při výkonu své funkce jsou nezávislí. Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora nebo děkana. 15 Postavení jediného akreditačního subjektu pro vysoké školy má v procesu zajišťování kvality v České republice zcela zásadní charakter daný tím, že není-li udělena akreditace, program se nerealizuje. I když tento samotný akt udělení akreditace nemůže z principu věci následně zajistit reálnou kvalitu provádění vysokou školou deklarovaných vstupů, má se za to, že znatelně nekvalitní programy by neměly akreditačním sítem v zásadě vůbec projít. 16 Snaha o péči o kvalitu vysokého školství jsou účinně podporovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zákonnými reprezentacemi vysokých škol (Českou 14 Zákon č. 111/1998 Sb., Zákon č. 111/1998 Sb., KRHUTOVÁ, Lenka. K přístupnosti vzdělávacího prostředí studentům vysokých škol se zdravotním postižením ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska a v České republice. AULA, č. 01/2009, str

15 konferencí rektorů a Radou vysokých škol) a odbornými institucemi, mezi nimiž rozhodující postavení zaujímalo po celé období Centrum pro studium vysokého školství, které se zabývá mimo jiné problematikou hodnocení kvality a rozvojem příslušných metod. Projekt Hodnocení kvality vysokých škol je nejobsáhlejším výzkumem tohoto druhu v České republice. V současné době probíhá jeho 3. etapa. 1.5 Dílčí shrnutí kapitoly Bílá kniha definuje terciární vzdělávání jako všechny typy státem uznaného vzdělávání občanů, navazující na úplné střední všeobecné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Terciární vzdělávání se dělí na vysokoškolské (uskutečňované na vysokých školách) a nevysokoškolské (uskutečňované na vyšších odborných školách nebo v pomaturitním studiu na jazykových školách). K obecnému a mezinárodně přijatému stanovení pozice určité školy v systému vzdělávání v určité zemi slouží klasifikace ISCED, která stanovuje tři typy vzdělávacích programů ISCED 5A, ISCED 5B a ISCED 6. Dosažené vzdělání se stalo znakem kulturní úrovně společnosti a také jedním ze základních zdrojů kvalifikace člověka. Tím, že jedinec investuje do vzdělání, zvyšuje kvalitu svého pozdějšího pracovního výkonu i svou tržní hodnotu. Vzdělání se tak stává investičním statkem, jehož získání zahrnuje nynější investici a pozdější užitek. Zatímco v dřívějších dobách bylo vyšší vzdělání záležitostí elit, dnes jsme svědky demokratizace a masifikace na nejvyšší úrovni. Kvalita vysokoškolského vzdělávání má být zajišťována pomocí systému pravidelného hodnocení (vnitřního a vnějšího). Vnitřní hodnocení je uskutečňováno v souladu se statutem příslušné vysoké školy, může být upraveno vnitřními předpisy a nařízeními. Vnější hodnocení je vymezeno zákonem o vysokých školách a spadá do kompetence Akreditační komise (popř. mezinárodní nebo profesní organizaci). Zjistí-li Akreditační komise při hodnocení vysoké školy závažné nedostatky v řízení její kvality, může navrhnout Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy odnětí akreditace studijního programu, zákaz konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly. Ministerstvo je zákonem vázáno neudělit vysoké škole akreditaci, je-li stanovisko Akreditační komise negativní. 15

16 2 Vysoké školy Vysoké školy mají v České republice dlouholetou tradici. V roce 1348 byla založena císařem Karlem IV. v Praze dnešní Karlova univerzita, nejstarší akademická instituce ve střední Evropě. Nové období vývoje českého vysokého školství započalo v listopadu Záhy byl přijat zákon o vysokých školách, který oprostil vysoké školy od dřívějších ideologických hledisek, navrátil jim autonomii, samosprávu a akademická práva a svobody. S účinností od 1. ledna 1999 byl schválen nový zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, který změnil právní postavení dosavadních státních vysokých škol (s výjimkou vojenských a policejních) na veřejnoprávní instituce a veškerý majetek, který dosud užívaly, jim byl předán do vlastnictví. Zákon dále rozlišil univerzitní a neuniverzitní vysoké školy, umožnil vznik soukromých vysokých škol a výrazně posílil kompetence nezávislé Akreditační komise. V neposlední řadě byla také zavedena třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání a celoživotní vzdělávání. 2.1 Právní úprava Vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy a představují vrcholná centra vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, 16

17 e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. 17 Právní postavení vysokých škol je upraveno zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon popisuje základní ustanovení, dělení vysokých škol, jejich vznik, zánik, studijní programy, akreditaci atd. Vysoká škola je právnickou osobou. 2.2 Typy vysokých škol Od roku 1999 se v České republice setkáváme se dvěma typy vysokých škol univerzitního a neuniverzitního typu. Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů, provozovat vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou činnost. Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje převážně bakalářské, popř. magisterské studijní programy, nečlení se na fakulty. Dle právní formy a z hlediska zřizovatele rozlišujeme tři typy vysokých škol veřejné, státní a soukromé Veřejná vysoká škola Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem o vysokých školách. Fungují na základě systému bezplatného veřejného školství. Činnost veřejných vysokých škol je financována především ze státního rozpočtu, z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT. Veřejná vysoká škola hospodaří podle schváleného rozpočtu, který sestavuje na kalendářní rok. Rozpočet se sestavuje jako vyrovnaný. Po skončení roku provádí vyúčtování, které předkládá ministerstvu školství v určeném termínu. O své činnosti každoročně vypracovává výroční zprávu o hospodaření. Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy. Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou: akademický senát, 17 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 1 17

18 rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada, disciplinární komise. Mezi další orgány patří: správní rada, kvestor. 18 V roce 2008/2009 působilo v České republice 26 veřejných vysokých škol (viz. Příloha č. 2), které jsou v působnosti MŠMT (24 je vysokými školami univerzitními a 2 jsou neuniverzitní - Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích). Veřejné vysoké školy mají své sídlo ve 13 městech České republiky a v dalších 4 městech jsou umístěny některé jejich fakulty Státní vysoká škola Soustavu vysokého školství v České republice doplňují dvě státní vysoké školy (viz. Příloha č. 2) Policejní akademie v Praze a Univerzita obrany v Brně. Tyto školy zaujímají v terciárním systému specifické postavení. Státní vysoké školy nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Policejní akademie České republiky je státní vysoká škola univerzitního typu, vůči které vykonává Ministerstvo vnitra působnost podle 95 zákona o vysokých školách. Od roku 2008 se člení na dvě fakulty: Fakultu bezpečnostního managementu (v roce 2008 zde studovalo 586 studentů) a Fakultu bezpečnostně právní (v roce 2008 zde studovalo 2169 studentů). Vzdělává odborníky zejména pro bezpečnostní sbory. Mohou zde studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. Vojenské vysoké školy připravují vojenské profesionály a další odborníky působící ve sféře bezpečnosti a obrany státu na základě potřeb Armády ČR, státní správy a smluvních závazků s ostatními demokratickými státy. Mohou zde studovat také studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě. Univerzita obrany se člení na tři fakulty (v roce 2008 zde studovalo 1501 studentů). 18 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 7 18

19 2.2.3 Soukromá vysoká škola Existenci soukromých vysokých škol v České republice umožnil zákon o vysokých školách z roku Působit jako soukromá vysoká škola, má právnická osoba se sídlem nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, pokud jí k tomu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise udělilo státní souhlas. Soukromé vysoké školy mívají statut akciové společnosti, obecně prospěšné společnosti a nebo společnosti s ručením omezeným. Každý rok musí soukromá vysoká škola předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy výroční zprávu o činnosti, a v případě, že obdržela státní dotaci, i výroční zprávu o hospodaření. 19 Základním cílem soukromých vysokých škol je postupné budování programové struktury studia, usilování o akreditace nových studijních programů, případně studijních programů na vyšších stupních. Soukromé vysoké školy se v České republice rychle rozšířily. V roce 2008 zde působilo celkem 45 soukromých vysokých škol. Od roku 2007 již tři vysoké školy získaly statut univerzity (Metropolitní univerzita, Univerzita Jana Ámose Komenského a Vysoká škola finanční a správní). 2.3 Studijní programy Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Student si volí různou formu studia 20 : a) Prezenční studium neboli denní studium standardní typ studia, je vyžadována téměř každodenní účast studentů na vyučování (v dopoledních i odpoledních hodinách). Skládá se zpravidla z přednášek a cvičení. Vedou je učitelé v přímém kontaktu se studenty. 19 URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství, s GAUDEAMUS. Slovníček vysokoškolských pojm. [online] 19

20 b) Distanční studium - student fyzicky nedochází do školy. S vyučujícími je ve spojení většinou prostřednictvím internetu ( y, webové stránky, e-learning) nebo telefonu. Vyučující poskytuje studentovi studijní materiály a v případě potřeby konzultace, většinou elektronickou formou. Student dochází do školy pouze jednou nebo dvakrát za semestr na konzultaci a na závěr semestru vykonat zkoušky. c) Kombinované studium - vyvážené spojení prezenčního a distančního studia. Student je však vždy předem informován o rozsahu povinné prezenční části studia, aby se mu mohl přizpůsobit. Student dostává studijní materiály k nastudování a zároveň dochází v průběhu semestru na konzultace, někdy probíhají o víkendech. Tento typ studia je vhodný zejména pro vzdělávání při zaměstnání. Vysoké školy uskutečňují, v souladu s Boloňským procesem vytváření Evropského systému vysokého školství, akreditované studijní programy bakalářské, navazující magisterské a doktorské. Souběžně s nimi jsou realizovány tzv. dlouhé (nejčastěji pětileté) magisterské studijní programy (např. studijní programy lékařství, právo, učitelství pro základní a střední školy) Bakalářský studijní program Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. Standardní doba studia včetně praxe je tři a nejvýše čtyři roky. Studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. ), v oblasti umění akademický titul bakalář umění (ve zkratce BcA. ) Magisterský studijní program Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program, standardní doba studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. 21 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 45 20

21 Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. Standardní doba studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případě, kdy je udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, v podobě tradičních magisterských programů (Všeobecné lékařství, Zubní lékařství, Veterinární lékařství, Farmacie, Právo a právní věda a Učitelství pro 1. stupeň základních škol), které nenavazují na bakalářské programy, je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Absolventům studia se uděluje akademický titul inženýr architekt (Ing. arch.), doktor medicíny (MUDr.), doktor zubního lékařství (MDDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.), magistr umění (MgA.), magistr (Mgr.) Doktorský studijní program Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a ukončuje se státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul doktor (Ph.D.), v oblasti teologie doktor teologie (Th.D.) Celoživotní vzdělávání Dalším způsobem, jak otevřít vysoké školy většímu počtu zájemců a zároveň vylepšit rozpočet školy, jsou profesně nebo zájmově zaměřené kurzy celoživotního vzdělávaní. Celoživotním vzděláváním se rozumí takové druhy vzdělávání, které prohlubují nebo rozšiřují vědomosti, dovednosti a kvalifikaci jejich účastníků a jsou poskytovány v rámci nebo mimo rámec akreditovaných studijních programů. V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. O absolvování studia vydá vysoká škola účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům 22 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 47 21

22 celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle zákona o vysokých školách, může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Účastníci celoživotního vzdělávání však nejsou na rozdíl od ostatních studentů studenty podle zákona o vysokých školách 24. Předmětem celoživotního vzdělávání je nabídka kurzů a programů, které jsou určeny nejen široké veřejnosti jako zájmové studium (např. zájmové kurzy, univerzita třetího věku), ale i odborné veřejnosti pro doplnění či aktualizaci předchozího odborného vzdělání. Umožní tak široké veřejnosti relativně snadný přístup ke vzdělávacím příležitostem kdykoliv, kdy to uchazeč potřebuje, bez ohledu na jeho věk. 2.4 Systém financování vysokých škol Vysokým školám se poskytují transfery prostředků z kapitoly 333 MŠMT podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) a v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Základním principem pro poskytování příspěvků a dotací je typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost, dále pak dlouhodobý záměr ministerstva a dlouhodobé záměry vysokých škol, s jejich každoroční aktualizací. Pro stanovení výše příspěvků jednotlivým vysokým školám jsou rozhodné ukazatele, které stanoví MŠMT. Celkové výdaje rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2009 činily tis. Kč, z toho rozpočet pro vysoké školy činil tis. Kč (nárůst oproti roku 2008 o tis. Kč) a rozpočet na vědu a výzkum tis. Kč. 24 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, 60 22

23 2.4.1 Financování státních vysokých škol Jak již bylo uvedeno, státními školami jsou vojenské vysoké školy a Policejní akademie. Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační složky státu financované z kapitoly Ministerstva vnitra 25. Dle závěrečného účtu kapitoly 314 Ministerstva vnitra 26 (Výdaje resortního a policejního školství a Muzea Policie ČR za rok 2008) činily náklady na činnost Policejní akademie celkem tis. Kč (z toho tis. Kč na výzkum a vývoj). Hospodaření Policejní akademie se řídí zákonem č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Výdaje na financování Univerzity obrany České republiky dle závěrečného účtu kap. 307 Ministerstvo obrany 27 za rok 2008 činily tis. Kč (z toho tis. Kč na výzkum a vývoj) Financování veřejných vysokých škol Veřejné vysoké školství je financováno především ze státního rozpočtu. Rozdělování prostředků jednotlivých vysokým školám provádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které také kontroluje využití těchto prostředků. Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy: příspěvek ze státního rozpočtu (výši stanovuje MŠMT) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků dotace ze státního rozpočtu (na ubytování a stravování studentů) poplatky spojené se studiem (poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením, poplatky spojené se studiem studentů, kteří překračují standardní dobu studia nebo studují postupně více studijních programů, poplatek za studium v cizím jazyce) výnosy z majetku 25 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, Ministerstvo vnitra České republiky. Závěrečný účet kapitoly 314-Ministerstvo vnitra za rok 2008 [online] 27 Ministerstvo obrany České republiky. Závěrečný účet kapitoly 307-Ministerstvo obrany za rok 2008 [online] 23

24 jiné příjmy nebo jiné příspěvky ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů výnosy z doplňkové činnosti (např. celoživotní vzdělávání) příjmy z darů a dědictví Státní dotace je poskytována veřejné vysoké škole na uskutečňování akreditovaných studijních programů, celoživotního vzdělávání, na vědeckou a výzkumnou činnost. Na tuto tzv. základní dotaci má škola právní nárok. 28 Financování vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol je v podstatné části závislé na výkonové formuli, jejímž hlavním parametrem jsou vedle náročnosti studia počty studentů v příslušném studijním programu. Pro objektivní stanovení výše dotace je určen soubor ukazatelů 29 : Ukazatel A a B (studijní programy a s nimi spojená tvůrčí činnost) Výše příspěvku na jednoho studenta pro příslušnou vysokou školu, resp. její fakultu, se vypočítá vynásobením základní výše příspěvku (např Kč pro rok 2009) koeficientem ekonomické náročnosti fakult, kterých je 7. Tab. 1: Koeficienty ekonomické náročnosti fakult Číslo skupiny Skupina fakult Koef. nároč. Kč na studenta /rok 1 Filozofické, právnické, teologické,ekonomické 1, Pedagogické 1, Technické, tělesné výchovy a sportu, informatiky 1, Přírodovědecké, zemědělské, farmaceutické 2, Lékařské, chemické 2, Veterinární 3, Umělecké 5, Zdroj: Práce autora s využitím PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru Ukazatel C (stipendia pro studenty doktorských studijních programů) Na jednoho studenta prezenční formy doktorského studijního programu je pro rok 2009 stanoven příspěvek ve výši Kč. Ukazatel D (prostředky pro studenty nefinancované podle ukazatelů A a B, mezinárodní spolupráce) 28 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, s PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, s

25 Finanční prostředky na zahraniční studenty, jejichž studium je určeno mezinárodními smlouvami (cca USD ročně na 1 studenta). Ukazatel F (Fond vzdělávací politiky - vzdělávací projekty, programy a záměry) Ukazatel G (projekty dotované z Fondu rozvoje vysokých škol) Financování tzv. rozvojových projektů nové obory studia, výpočetní technika, knihovny. Ukazatel I (rozvojové programy) Financování mimořádných rozvojových programů vyhlášených ministerstvem. Ukazatel M (mimořádné aktivity) Dotace na podporu mimořádných, rozpočtem nezajištěných aktivit, např. důsledky právních předpisů. Ukazatel S (sociální stipendia) Měsíční sociální stipendium v roce 2009 činí Kč. Přiznává se na 10 měsíců v akademickém roce. Ukazatel U (ubytovací stipendia) Příspěvek se stanovuje na základě procenta studentů, kteří splňují kritéria pro tzv. započtení. Tyto podmínky se obecně týkají délky a místa studia. Příspěvek pro rok 2009 činil Kč. Dotace na ubytování a stravování studentů dotace na jedno jídlo činilo 23 Kč. Veřejná vysoká škola ke svému financování zřizuje také fondy, které jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění - fond rezervní (na krytí ztrát v následujících účetních obdobích), fond odměn, fond reprodukce investičního majetku (z odpisů hmotného a nehmotného majetku) a stipendijní fond (z převodu oplatků spojených se studiem). Poměrně často diskutovaná problematika zavedení školného na veřejných vysokých školách zatím není právně upravená, školné platí pouze studenti při překročení standardní doby studia Financování soukromých vysokých škol Finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost je soukromá vysoká škola povinna si zajistit sama. Dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost může Ministerstvo poskytnout 25

26 pouze soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost 30 (v praxi se tak ovšem dosud nestalo). Podmínky dotací těmto školám, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. Výše dotací se určuje na základě: Dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace Dlouhodobého záměru ministerstva Typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů Počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti. 31 Studium na soukromé vysoké škole je placené. Poplatky spojené se studiem stanovuje vysoká škola ve svém vnitřním předpisu 32. Školné také tvoří většinu příjmů soukromé vysoké školy. Od roku 2006 je možno ze státního rozpočtu poskytnout soukromým vysokých školám dotaci na ubytovací a sociální stipendia. Dalšími příjmy jsou příjmy z poplatků za přijímací řízení, z doplňkové činnosti, z darů, dotací a grantů. 2.5 Dílčí shrnutí kapitoly Právní postavení vysokých škol je upraveno zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Od roku 1999 se v České republice setkáváme se dvěma typy vysokých škol univerzitního a neuniverzitního typu. Dle právní formy a zhlediska zřizovatele rozlišujeme tři typy vysokých škol veřejné, státní a soukromé. Veřejné a státní vysoké školy jsou financovány zejména ze státního rozpočtu, popř. rozpočtů svých ministerstev, formou dotací a příspěvků. Soukromé vysoké školy si musí svoji činnost financovat samy, nejčastěji vybíráním školného. Ze státního rozpočtu jsou financovány pouze soukromé vysoké školy, které vznikly jako obecně prospěšná společnost. Od roku 2006 poskytuje ministerstvo soukromým školám dotaci na ubytovací a sociální stipendia. Studenti mají možnost studovat v bakalářském, magisterském, navazujícím magisterském nebo doktorském studijním programu. Novinkou je program tzv. celoživotního vzdělávání. Studenti si rovněž volí různou formu studia: prezenční, distanční nebo kombinovanou. 30 Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů 31 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, str

27 3 Analýza současného stavu soukromého vysokého školství v ČR Zásadní institucionální změnou v terciárním vzdělávání bylo přijetí zákona o vysokých školách z roku 1998, který umožnil zakládat soukromé vysoké školy. V této kapitole se zabývám jejich vývojem, studijními obory, formou a úspěšností přijímacího řízení, v jakých krajích jsou které zastoupeny, počty studentů a v neposlední míře i jejich financováním. Některé údaje jsou pro srovnání uváděny i s údaji o veřejných vysokých školách. V závěru se zabývám otázkou, proč jich v současné době tolik vzniká a jaké místo zaujímají na českém trhu vzdělávání. 3.1 Akreditace Akreditační komise, jako klíčová instituce v oblasti zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání, projednává žádosti o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, bez tohoto souhlasu nelze žádnou soukromou vysokou školu zřídit. Od roku 1999 do konce května 2009 projednávala Akreditační komise 133 žádostí o udělení státního souhlasu. Souhlasné stanovisko bylo uděleno v 50 případech, 30 žádostí bylo staženo samotným žadatelem, 50 žádostí bylo zamítnuto, 3 se projednávají. 33 Graf 1: Počty žádostí o udělení státního souhlasu a počet souhlasů žadatelé souhlasy Zdroj: CHVÁTALOVÁ, A., KOHOUTEK, J., ŠEBKOVÁ, H. Zajišťování kvality v českém vysokém školství; MŠMT. Školská reforma pokračuje: Díl I. Vzdělávání v roce 2008 v datech 33 MŠMT. Školská reforma pokračuje: Díl I. Vzdělávání v roce 2008 v datech [online] 27

28 Z Grafu 1 je patrné, že zatímco v prvních pěti letech ( ) platnosti nového zákona vydala Akreditační komise stanovisko k devadesáti žádostem, od roku 2005 se počet projednaných žádostí ustálil na cca 8 za rok. V roce 2008 bylo předloženo celkem 8 žádostí o udělení státního souhlasu. Z toho byl souhlas udělen pouze v jediném případě (Akcent College, s.r.o.), u zbylých žádostí bylo vydáno nesouhlasné stanovisko. Vesměs se jednalo o zamítnutí z důvodu nedostatečného personálního zabezpečení navržených programů. 3.2 Počet vysokých škol První soukromé vysoké školy začaly být zakládány vroce 1999, kdy jako první vznikl Bankovní institut vysoká škola v Praze, dále Evropský polytechnický institut v Kunovicích a Vysoká škola hotelová v Praze. V roce 2008 poskytovaly soukromé vysoké školy studium ve 139 bakalářských, 3 magisterských, 58 navazujících magisterských a 4 doktorských studijních programech. V bakalářském stupni uskutečňovaly soukromé vysoké školy 68,14 % akreditovaných programů a navazujícím magisterském stupni 28,43 % svých akreditovaných programů 34. V současné době působí v České republice již 45 soukromých vysokých škol (Příloha č. 3). Jejich vývoj můžeme sledovat v následující tabulce. Tab. 2: Počty vysokých škol v ČR Typ školy 2001/ / / / / / / /09 Veřejná Státní Soukromé Celkem Zdroj: ÚIV. Školský systém České republiky Z Tab. 2 je patrné, že počet soukromých vysokých škol již výrazně převýšil počet veřejných vysokých škol. Zatímco od roku 2001 vznikly pouze dvě veřejné vysoké školy, u soukromých to bylo 28 škol. V současné době se rapidní růst soukromých vysokých škol již zpomalil, domnívám se, že do budoucna již nebude jejich počet tolik narůstat, spíše jich bude ubývat, a to z důvodu poklesu populačního ročníku studentů, který se dotkne nejprve právě škol soukromých. 34 MŠMT. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 [online] 28

29 3.2.1 Situace podle krajů Od roku 2007 jsou zastoupeny veřejné nebo soukromé vysoké školy ve všech krajích České republiky. Studenti tak mají možnost rozhodnout se pro studium ve svém rodném kraji nebo na vysokou školu dojíždět. Regionální význam vysokých škol, zejména soukromých, v poslední době vzrůstá. Města si prestiž vysokoškolského studia v regionu stále více uvědomují a také v této činnosti školy podporují. Z následující tabulky vidíme rozložení škol podle jednotlivých krajů a měst, ve kterých se nacházejí. Je patrné dominující postavení Prahy, kde se nachází 26 soukromých a 8 veřejných škol. Soukromé školy najdeme v kraji jihomoravském (7), středočeském (3), jihočeském (3), olomouckém (2), kraj plzeňský, karlovarský a kraj Vysočina má po jedné soukromé vysoké škole. Ve čtyřech krajích České republiky zastoupení soukromých vysokých škol doposud chybí. Podrobnější členění nabízí Příloha č. 4. Tab. 3: Vysoké školy podle krajů v ČR Poř. Kraj Soukromé Veřejné Město VŠ VŠ Město 1. Hlavní město Praha 26 Praha 8 Praha 2. Středočeský 3 Kolín,Kladno,Ml.Bol Jihočeský 3 Písek,České Bud. 2 České Budějovice 4. Plzeňský 1 Plzeň 1 Plzeň 5. Karlovarský 1 Karlovy Vary Ústecký Ústí nad Labem 7. Liberecký Liberec 8. Královéhradecký Hradec Králové 9. Pardubický Pardubice 10. Vysočina 1 Třebíč 1 Jihlava 11. Jihomoravský 7 Brno, Znojmo 5 Brno 12. Olomoucký 2 Olomouc, Přerov 1 Olomouc 13. Moravskoslezský 1 Ostrava 2 Ostrava, Opava 14. Zlínský 1 Kunovice 1 Zlín Zdroj: Práce autora s využitím Výroční zprávy o stavu vysokého školství za rok 2008 Některé soukromé vysoké školy mají ještě kromě svých sídel tzv. konzultační střediska, např. Bankovní institut vysoká škola Praha v Břeclavi, Jablonci nad Nisou, Karlových Varech, Teplicích a Písku, CEVRO Institut Kunovice v Kroměříži a Hodoníně, Metropolitní univerzita Praha v Plzni, Liberci a Hradci Králové. Výhodou těchto středisek je bližší dostupnost a nižší školné než v sídlech těchto škol. 29

30 3.3 Počty studentů Nejmarkantnějším rysem terciárního vzdělávání v ČR posledních let jsou nárůsty počtu studentů. Vysoké školy se snaží získat co nejvíce studentů, což je také trend české vzdělávací politiky. Z pohledu počtu studentů výrazně vedou veřejné vysoké školy, na kterých studuje téměř 90 % všech vysokoškolských studentů. V roce 2008/2009 na veřejných a soukromých vysokých školách studovalo celkem studentů. Oproti roku 2007/2008 tento nárůst představuje 6,9 %. Na soukromých školách studovalo v roce 2008/2009 celkem studentů, což představuje 13,5 % z celkového počtu, toto procento se každým rokem zvyšuje. Prudký nárůst vysokoškolských studentů na soukromých vysokých školách dokládá Tab. 4 za posledních 5 let jejich počet vzrostl o 165 %. Tab. 4: Počty studentů soukromých a veřejných škol v letech Vysoká škola 2004/ / / / /2009 Soukromá Veřejná Celkem Zdroj: Práce autora s využitím ÚIV. Výkonové ukazatele 2004/ /2009 Kapitola F. Vysoké školství Pro srovnání uvádím v Tab. 5 počty studentů prezenčního a kombinovaného studia za rok Na soukromých vysokých školách studovalo v roce 2008 z celkového počtu studentů v prezenčním studiu studentů (tj. 34 %), v distančním a kombinovaném studiu studentů (tj. 66 %). Zde je patrné, že na soukromých školách studují studenti převážně v kombinované formě studia na rozdíl od veřejných škol, kde jednoznačně převládá prezenční studium (77 %). Kombinovanou formu studia u soukromých vysokých škol využívají převážně lidé již zaměstnaní, kteří si chtějí zvýšit kvalifikaci a kterým soukromé školy vycházejí více vstříc. Domnívám se, že tento stav je také způsoben současnou povinností doplnění kvalifikace u určitých profesí, jako jsou například policisté, zdravotní sestry, zaměstnanci ve veřejné správě. Další příčinou je také současný světový trend celoživotního a dalšího vzdělávání. 30

31 Tab. 5: Počty studentů v prezenčním, distančním a kombinovaném studiu r Typ školy Typ studijního programu bakalářský magisterský nav.magist. doktorský Celkem PREZENČNÍ STUDIUM Veřejná Soukromá DISTANČNÍ A KOMBINOVANÉ STUDIUM Veřejná Soukromá Zdroj: Práce autora s využitím ÚIV. Výkonové ukazatele 2008/2009 Kapitola F. Vysoké školství Nejvíce studentů soukromých vysokých škol v současné době studuje na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze (8 404 studentů), Bankovním institutu vysoké školy Praha (6 391 studentů), Vysoké škole finanční a správní Praha ( 272 studentů). Nejméně studentů má Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona Brno (7 studentů, tato škola se zaměřuje především na celoživotní vzdělávání). 3.4 Nejžádanější obory Téměř všechny projekty soukromých vysokých škol zamýšlejí uskutečňovat studijní programy, u kterých předpokládají masový zájem uchazečů, a to i u starších, studujících např. při zaměstnání, na mateřské dovolené atd. Soukromé vysoké školy mají akreditováno celkem 204 studijních programů. Z Přílohy č. 5 je patrné, že většina studijních programů soukromých vysokých škol je orientována na obory ekonomické (99 programů tj. 48,53 %), humanitní a společenské vědy a nauky (43 programů tj. 21,1 %), dále na pedagogiku, učitelství a sociál. péči (18 programů tj. 8,82 %). Mizivé je zastoupení technických a zdravotnických oborů a oborů psychologie, žádné zastoupení nenacházíme u přírodních věd a zemědělských oborů. U veřejných vysokých škol (viz Příloha č. 5) naopak vedou technické obory (554 z 2033 studijních programů), humanitní a společenské vědy (354 programů), přírodní vědy a nauky (332 programů), ekonomické vědy (200 programů), pedagogika, učitelství (182 programů). Z tohoto rozložení vidíme, že soukromé vysoké školy se zaměřují převážně na studijní programy finančně nenáročné na technické, laboratorní či informační zajištění, dále pak na studijní obory, kde je převis poptávky na veřejných vysokých školách. 31

32 Graf 2: Studenti soukromých vysokých škol podle skupiny studijních programů v r Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: Práce autora s využitím ÚIV. Výkonové ukazatele 2008/2009 Kapitola F. Vysoké školství Převládajícím oborům odpovídají i počty studentů. Z Grafu 2 vidíme, že v roce 2008 studovalo z celkového počtu studentů soukromých vysokých škol nejvíce studentů ve studijním programu Ekonomické vědy a nauky ( tj. 55 %). V programu Humanitní a společenské vědy a nauky ( studentů, tj. 22 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (6 493 studentů, tj. 13 %). V ostatních oborech jsou počty studentů mnohonásobně menší, nejméně studentů v současné době studuje v programu Vědy a nauky o kultuře a umění (90 studentů, tj. 0,20 %). 3.5 Přijímací řízení Zákon z roku 1990, který nezavedl standardizovanou součást přijímacích zkoušek, umožnil vysokým školám při přípravě přijímacích zkoušek a testů plnou autonomii. 35 Kritéria pro přijetí ke studiu jsou tak plně v rukou každé školy. Soukromé vysoké školy mají o studenty velký zájem, proto pro ně pořádají několikrát do roka dny otevřených 35 SIMONOVÁ, Natálie, MATĚJŮ, Petr, BASL, Josef. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství, s

33 dveří, aktivně poskytují údaje o studiu a oborech, vypisují více termínů přijímacích řízení a přihlášky přijímají někdy až do září. Velká většina soukromých vysokých škol nepořádá klasické přijímací řízení, na které jsme zvyklí u veřejných vysokých škol. Základními požadavky kpřijetí jsou mnohdy pouze vyplněný formulář přihlášky, maturitní vysvědčení (bakalářský diplom pro žadatele o magisterské studium) a zaplacený administrativní poplatek. Posledním krokem k zapsání ke studiu je pak uhrazení školného. Některé školy vyžadují také přijímací pohovor, který však neověřuje znalosti, ale zaměřuje se spíše na motivaci a předpoklady ke studiu zvoleného oboru, další formou může být napsání motivační eseje, ústní pohovor v angličtině, talentová zkouška či doklad o zdravotní způsobilosti. Některé školy zůstávají u testu ze všeobecných znalostí, popř. doloženým výsledkem Scio testu studijních předpokladů, či testu z cizího jazyka, takových škol je však mizivá část Úspěšnost přijetí Na soukromé vysoké školy se v roce 2008 hlásilo osob, úspěšných bylo 90 % uchazečů (u škol veřejných 66 %). Největší zájem o studium byl na Univerzitě Jana Ámose Komenského (2 408 osob) a na Vysoké škole finanční a správní (1 673 osob). 36 Úspěšnost přijetí na soukromou vysokou školu dosahuje u některých škol 100%. Nejnižší procento úspěšnosti ze soukromých škol má Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) 42,9 % a Vysoká škola realitní Institut Franka Dysona 62,2 %. Podrobný přehled úspěšnosti přijetí na soukromé vysoké školy obsahuje Příloha č Studijní neúspěšnost Přestože se do prvních ročníků vysokých škol přijímá mnohonásobně více studentů než dříve, zdá se, že počet úspěšných absolventů zdaleka tak rychle nenarůstá. V roce 2008 úplně ukončilo své vzdělávání na soukromých vysokých školách, aniž by získalo diplom, studentů, což je 7,68 % z celkového počtu studentů soukromých vysokých škol (u veřejných škol 13,7 %) 37. To může být interpretováno dvěma způsoby. Jednak, že 36 MŠMT. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 [online] 37 MŠMT. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 [online] 33

34 finanční spoluúčast studentů vede k jejich větší motivaci školu dokončit a jednak se bohužel objevují názory upozorňující na nízkou obtížnost studia na soukromých školách Absolventi soukromých vysokých škol Počet absolventů soukromých vysokých škol se každým rokem postupně zvyšuje (viz Tab. 6). Z celkového počtu absolventů soukromých a veřejných škol úspěšně ukončilo v roce 2008 studium 13 % absolventů soukromých škol (9 452 studentů). Jednalo se o absolventů bakalářského studia, 29 absolventů magisterského studia a navazujícího magisterského studia. Soukromé vysoké školy nemají doposud žádného absolventa doktorského studijního programu. Od roku 2006/2007 začínají převažovat počty absolventů distančního a kombinovaného studia. Tab. 6: Počty absolventů soukromých škol podle formy studia v letech Rok Prezenční studium Distanční a kombinované studium Celkem 2003/ / / / / / Zdroj: ÚIV. Vývojová ročenka školství v ČR 2003/ /09 Kapitola B7 3.6 Cena za vzdělání Hlavní a často i jediný zdroj příjmů finančního zajištění chodu soukromé vysoké školy je školné. Studenti si musí své vzdělání zaplatit. Výše školného není zákonem nijak limitována a vysoké školy si ji stanovují s ohledem na zajištění svých potřeb. Cena školného se pohybuje od do Kč. Mým původním záměrem v této kapitole bylo provést podrobnou analýzu školného jednotlivých soukromých škol, ale musela jsem bohužel od tohoto záměru upustit pro značný rozsah práce a množství informací - platby školného se různě liší, např. odlišná platba za studium v českém a cizím jazyce, za prezenční či kombinované studium, za studium jednotlivých oborů či navazujícího magisterského studia, vyšší či naopak nižší platba za semestr ve 2. a 3. ročníku. Soukromé vysoké školy také nabízejí různé slevy a akce z ceny školného: snížená jednorázová platba 34

35 (roční školné), zvýhodněné školné pro konzultační střediska, sleva 50 % pro tělesně postižené studenty, slevy vrámci projektu Studuj rok zdarma, kdy nejlepší student 1. ročníku získává roční studium zdarma, akce Přiveďte nového studenta a získejte slevu! (Za každého studenta, kterého přivede stávající nebo budoucí student do nového ročníku, získá slevu ve výši 1 % ze školného za celou dobu studia 38 ). Jako názornou ukázku přikládám v Tab. 7 alespoň přehled výše školného jednotlivých soukromých vysokých škol dle Výroční zprávy o činnosti vysokých škol MŠMT za rok Tab. 7: Přehled školného na soukromých vysokých školách v roce 2008 Soukromá vysoká škola Školné v tis. Kč/akad. rok Soukromá vysoká škola Školné v tis. Kč/akad. rok BIVŠ Praha ZMVŠ Třebíč 28,5 EPI Kunovice VŠPSV Kolín 39.8 VŠH Praha VŠERS České Budějovice 42 VŠFS Praha RaVŠ Brno VŠ Karlovy Vary VŠRR Praha VŠP Ostrava FAMO Písek ŠAVŠ Ml. Boleslav VŠTVS Palestra Praha 58 LA Praha NC Praha 63 VŠCRHL Praha VŠL Přerov SVŠES Praha 53 VŠZ Praha VŠO Praha BIBS Brno bližší informace o školném na Akad. STING Brno SVŠE Znojmo 22 29,8 MU Praha MVŠ Olomouc 30 UJAK Praha CI Praha VŠKE Brno 40 UC Praha 60 AAVŠ Praha školné závisí na počtu zaregistrovaných předmětů viz VŠOH Brno PVŠPS Praha 49,5 65 VŠAES České Budějovice 40 VŠAP Praha 50 VŠR IFD Brno 50 VŠEM Praha VŠSS ICV Havířov bližší informace o školném na UNYP Praha AC Praha 55 VŠMIE Praha SVI Kladno 38 VŠMVV Praha MBTS Praha Zdroj: MŠMT. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 bližší informace o školném na 38 Bližší informace na 35

36 V Příloze č. 3 je přiložen seznam soukromých vysokých škol s jejich internetovou adresou, kde je možné se podrobněji dozvědět bližší informace. 3.7 Soukromé versus veřejné vysoké školy Veřejné vysoké školy mají v rámci vysokoškolského sektoru výhodnější postavení. Nemusí zcela soupeřit o studenty, zvláště školy humanitního směru a školy umělecké, které nestačí uspokojovat poptávku. Konkurenční výhodou je také jejich vybavení (moderní komplexy budov, včetně kolejí a menz) a co je hlavní neplatí se zde školné. Většina studentů se tudíž nejdříve hlásí na veřejné vysoké školy. Soukromé školy musí o každého studenta více usilovat než školy veřejné. Dostatečný počet zájemců je totiž předpokladem pro získávání důležitých finančních zdrojů pro instituci. A právě to je nutí, aby nabídly něco navíc, například individuální přístup ke každému studentovi, snazší přijímací řízení, lepší vybavení učeben, modernější metody výuky, různé bonusy, soutěže, účast na konferencích, studijní texty a učební pomůcky zdarma. Více také dbají na silnější propojení s trhem, aby jejich absolventi mohli co nejdříve nastoupit do práce. Z poznatků jsem vyhodnotila, jaké výhody a nevýhody mají soukromé vysoké školy oproti veřejným. Výhody: - přijímací zkoušky nejsou obtížné nebo nejsou žádné (úspora za přípravné kurzy, literaturu) - studium v menších skupinách (studenti se navzájem lépe znají, při zápisu na některé žádané předměty nemusí svádět souboje s ostatními studenty) - více termínů přijímacích řízení (přihlášky je možno podat až do konce září) - dny otevřených dveří (více termínů, popř. po domluvě kdykoliv) - individuální přístup ke studentům - silnější orientace na podnikovou sféru, propojení výuky s praxí (Škoda Auto Mladá Boleslav, Unicorn College Praha) - poskytování některých učebnic a výukových pomůcek již v ceně studia - plánování studia zejména při zaměstnání výrazně usnadní flexibilní systém zkoušek. Díky němu mohou studenti vykonávat zkoušky kdykoli dle vlastních časových možností - během celého roku, v pracovní dny i o víkendech, bez omezení klasickým zkouškovým obdobím a pevně předepsanými termíny zkoušek (B.I.B.S. Brno) 36

37 - elektronickou podporu studia (intranet, elektronické konzultace apod.) - v regionálních městech mají lokální výhodu (studenti nemusí cestovat) Nevýhody: - soukromé vysoké školy nemají prozatím takové jméno jako veřejné - platba školného, které se pohybuje v rozmezí od do Kč ročně - menší nabídka studijních programů - na některých školách chybějící magisterské studium - slabá účast na výzkumu a vývoji 3.8 Vzdělání jako výnosný byznys? Proč tolik soukromých vysokých škol a tolik zájemců o založení dalších? Ačkoliv soukromé vysoké školy nemají nárok na žádné dotace od státu a na svůj provoz si musí vydělat samy, hospodářské výsledky těchto institucí jsou pro jejich majitele obvykle velmi zajímavé. A zájem studentů také jen tak neustane - veřejné vysoké školy už roky nedokážou poptávku Čechů po vysokoškolském diplomu uspokojit. Je však především důležité zajistit, aby se poskytování vzdělání nezměnilo v prodej zboží, na němž lze snadno vydělat. Pro stát by měla být oblast vzdělání natolik významná, než aby ji jednoduše přenechal soukromému trhu, který chce z poskytování vzdělání pouze profitovat. Vláda musí zajistit takové fungování školského systému, které uspokojí obecné potřeby zakladatelů škol, ale také zajistí kvalitu a prestiž vysokoškolského vzdělávání. Je potřeba se zbavit dojmu, že diplom se dá koupit za peníze (tzv. titul za peníze ). Známá mediální kauza Plzeň, kdy byly na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni neoprávněně udělovány tituly tzv. rychlostudentům, tomu jen nasvědčuje. V takové situaci se pak může zdát, že student prestižní školy má pocit devalvace vlastního vzdělání či diplomu a dochází tak k celkovému znehodnocení kvality vzdělávání. 3.9 Dílčí shrnutí kapitoly S účinností od 1. ledna 1999 je možno na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a po udělení státního souhlasu zakládat soukromé vysoké školy. Počáteční rychlý nárůst počtu soukromých škol se v současné době již ustálil. V roce 2008/2009 na 45 37

38 soukromých vysokých školách studovalo celkem studentů, což představuje 13,5 % vysokoškolských studentů. V prezenčním studiu studovalo studentů (tj. 34 %), v distančním a kombinovaném studiu studentů (tj. 66 %). Zde je patrné, že soukromé vysoké školy se zaměřují převážně na studenty distančních forem vzdělávání, na rozdíl od veřejných vysokých škol, kde jednoznačně převládá prezenční studium (77 %). Tendence soukromých vysokých škol je zaměřovat se převážně na výhodné obory, po nichž je mezi studenty velká poptávka a veřejné školy tuto poptávku nestačí uspokojovat a také jejichž provoz je finančně méně nákladný. Z akreditovaných studijních oborů převládají ekonomické obory, humanitní a společenské vědy a nauky a pedagogika, učitelství a sociální péče. V technických oborech se například neprofilují vůbec, jelikož úspěšnost přijetí na veřejné vysoké školy je vysoká a tak by nedosáhly na patřičný počet uchazečů. Rovněž materiální vybavení škol by bylo finančně nákladné. Soukromé školy musí o každého studenta více usilovat než školy veřejné. Z tohoto důvodu velká většina soukromých vysokých škol nepořádá klasické přijímací řízení, na které jsme zvyklí u veřejných vysokých škol. Základními požadavky kpřijetí jsou mnohdy pouze vyplněný formulář přihlášky, maturitní vysvědčení (bakalářský diplom pro žadatele o magisterské studium) a zaplacený administrativní poplatek. Posledním krokem je pak uhrazení školného. Tento nábor je u soukromých vysokých škol spíše nutností, jelikož některé školy by obtížně získávaly dostatečný počet uchazečů, který je předpokladem pro získávání důležitých finančních zdrojů pro instituci, školné od studentů je totiž často jediným zdrojem příjmů k zajištění provozu soukromé školy. Výše školného není zákonem nijak limitována a vysoké školy si ji stanovují s ohledem na zajištění svých potřeb. Cena školného se pohybuje od do Kč za akademický rok studia. Finanční spoluúčast studentů také vede k jejich větší motivaci školu dokončit, což dokazuje poměrně nízké procento studijní neúspěšnosti (7,68 % ) oproti veřejným školám (13,7 %). Z důvodu velké konkurence musí soukromé vysoké školy nabízet vždy něco navíc: atraktivní obory a nadstandardní podmínky zhlediska péče o studenty, přistupují k jim jako ke klientům, jsou schopny pružně řešit jejich individuální potřeby a problémy, reagují rychleji na potřeby trhu práce i na regionální specifika studia a zaměstnanosti. 38

39 4 Analýza Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo Abychom nemluvili pouze o teorii a statistických údajích, zařadila jsem do své bakalářské práce praktickou ukázku situace na konkrétní soukromé vysoké škole. Vzhledem k tomu, že sama na této škole studuji, vybrala jsem si právě ji. Zhodnotím její postavení, financování, představím její výhody i problematické oblasti. Dále jsem do této kapitoly zařadila řízené rozhovory s jejím zřizovatelem Ing. Pavlem Štohlem. 4.1 Popis společnosti Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. je vysokoškolskou institucí neuniverzitního typu s bakalářským studijním programem. Vznikla v roce 2005 (zápis v Obchodním rejstříku ) jako první vysoká škola ve Znojmě. Jejím zřizovatelem je Ing. Pavel Štohl, s.r.o. Společnost sídlí na ulici Loucká 656/21 ve Znojmě. Generálním partnerem školy je Město Znojmo Poslání školy Hlavním posláním, jak již vyplývá z názvu školy, je vychovávat kvalifikované a kvalitní ekonomy a stát se uznávanou vysokou školou. Škola si zakládá na tom, že je školou kvalitní a studijně náročnou, ale zároveň chce, aby výuka probíhala v příjemném prostředí a atmosféře pohody Akreditované studijní obory SVŠE má akreditován jeden bakalářský studijní program Ekonomika a management s těmito studijními obory: Účetnictví a finanční řízení podniku Marketing a management Mzdové účetnictví, daně a personalistika Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb. Studenti zde studují jak v prezenční, tak v kombinované formě. 39

40 Od roku 2006/2007 je vzdělávací činnost uskutečňována i na detašovaném pracovišti v Praze, kde je realizován obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Zde je zřízena pouze kombinovaná forma studia. Akreditační komise MŠMT prodloužila platnost akreditace všech stávajících bakalářských studijních programů a jejich oborů na dobu platnosti do Od akademického roku 2009/2010 je na SVŠE také zaveden kreditní systém podle ECTS. V akademickém roce 2010/2011 bude otevřeno ve spolupráci s The Széchenyi István University, Győr (Maďarsko) navazující magisterské studium v anglickém jazyce pro obor Marketing cestovního ruchu a služeb. 4.2 Zájem uchazečů o studium Přijímací řízení Podmínkou pro přijetí ke studiu je dosažení úplného středního nebo středního odborného vzdělání s maturitou. Studenti mohou být přijati ke studiu na SVŠE: 1) Bez přijímacích zkoušek Absolventi obchodních akademií (úspěšně absolvovaná maturitní zkouška nahrazuje přijímací zkoušku), absolventi vyšších odborných škol (na základě diplomu o absolutoriu a maturitního vysvědčení), absolventi jiných typů středních škol (pokud dosáhli na maturitní zkoušce průměru do 2,25). 2) Na základě úspěšného složení přijímací zkoušky Přijímací zkoušku tvoří písemný test ze všeobecného přehledu a z cizího jazyka. U kombinované formy je pouze test ze všeobecného přehledu. O přijetí rozhodne pořadí uchazečů, stanovené na základě součtu bodů, a to jednak dle výsledků písemných testů a jednak dle studijních výsledků na střední škole. Část přijímací zkoušky test z všeobecného přehledu může být nahrazena doloženým výsledkem Scio testu studijních předpokladů v případě dosažení alespoň 60 percentilů. 40

41 Tento způsob přijímacího řízení se samozřejmě odrazil i v míře úspěšnosti přijetí na vysokou školu, která dosahuje v roce 2009/2010 téměř 99,3 %. Přijímací zkoušky probíhají ve třech termínech červnu, červenci a září. V rámci dne otevřených dveří (leden, únor, duben) si zájemci o studium mohou prohlédnout prostory školy a získat tak podrobnější informace o podmínkách denního i kombinovaného studia Počty studentů jednotlivých studijních oborů Do roku 2006/07 uskutečňovala SVŠE studium pouze ve dvou studijních oborech Marketing a management a Účetnictví a finanční řízení podniku. Od roku 2007/08 se studium rozšířilo o další dva obory Mzdové účetnictví, daně a personalistika a Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb. Studium se uskutečňuje v prezenčním i kombinovaném studiu. Zájem studentů o jednotlivé studijní obory ukazuje Tab. 8 a Tab. 9 (záměrně uvádím jednotlivá střediska zvlášť, aby nedošlo ke zkreslení u oboru Účetnictví a finanční řízení podniku). Tab. 8: Počet přijatých studentů jednotlivých oborů středisko Znojmo, stav k Studijní obor 2007/ / /2010 PF KF PF KF PF KF Marketing a management Účetnictví a finanční řízení podniku Mzdové účetnictví daně a personalistika Ekonomika veřejné správy a soc. služeb Celkem Zdroj: Práce autora s využitím interních zdrojů SVŠE Tab. 9: Počet přijatých studentů středisko Praha, stav k / / /2010 Studijní obor PF KF PF KF PF KF Účetnictví a finanční řízení podniku Zdroj: Práce autora s využitím interních zdrojů SVŠE 41

42 Jak dokazuje Tab. 8, největší zájem uchazečů je v současné době u oboru Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb, velký nárůst byl zejména u prezenční formy studia (oproti roku 2008/2009 činil 333 %). Postupně klesá zájem o obor Marketing a management (v roce 2007/2008 počet přijatých dosahoval 44,4 % celkově přijatých studentů, v roce 2009/2010 již jen 26,5 %). Poměrně stabilní vývoj je u oboru Účetnictví a finanční řízení podniku. Trvale výrazně nižší zájem než o zbývající tři obory je o obor Mzdové účetnictví daně a personalistika V letech 2008/2009, 2009/2010 nebyl vůbec tento obor v prezenčním studiu otevřen. Pro nový akademický rok 2010/2011 se zvažuje neotevření i pro kombinovanou formu záleží na počtu podaných přihlášek (obor bude otevřen při min. počtu 25 studentů). Počet studentů prezenční formy v roce 2009/2010 se oproti roku 2008/2009 zvýšil o téměř 61 %, zájem o kombinovanou formu studia (ve Znojmě i v Praze) zůstává zhruba stejný. Přesto můžeme konstatovat, že celkový zájem o studium je vyšší u kombinované formy studia, který výrazně převyšuje počty studentů ve formě prezenční. V roce 2008 měla SVŠE prvních 46 absolventů prezenčního studia a v roce 2009 absolvovalo dalších 137 studentů ( Znojmo studentů, Praha - 27 studentů) Studijní neúspěšnost Studium na SVŠE je náročné a ne všichni studenti je dokončí. Dle Výroční zprávy SVŠE za rok 2008 ukončilo v roce 2008 studium 26 studentů prezenční formy a 62 studentů kombinované formy. Kvalita studentů je daná náročností výuky. Studijní neúspěšnost na této škole je daná především nezvládnutím některých předmětů (nejčastěji mikroekonomie, makroekonomie, finanční matematiky, statistiky, finančního účetnictví). Dalšími důvody je pracovní vytížení (zejména u kombinované formy), rodinné důvody, někteří studenti sami studium vzdali, protože si mysleli, že když je škola soukromá, studium si zaplatí. Někteří kriticky zhodnotili, že je náročnost studia nad jejich síly. 42

43 4.3 Poplatky za vzdělávání Poplatky za přijímací řízení Poplatek za přijímací řízení pro rok 2009/2010 činí: 400 Kč elektronická přihláška i přihláška na formuláři SEVT. Většina studentů dává přednost přihlášce elektronické (95 %). Poplatky za přijímací řízení jsou významným příjmem SVŠE, za rok 2009 např. činily Kč (Znojmo), (Praha) Školné a jeho vývoj Výše školného je stanovena s přihlédnutím k finanční situaci v regionu, který patří z tohoto pohledu k nejslabším v České republice. Jak je patrné z Tab. 10, školné se v letech nijak výrazně nezměnilo. Teprve od roku 2009/2010 je jeho výše o 10 % vyšší. U prezenčního studia došlo za celou dobu studia k navýšení školného pouze o 11,4 %, u kombinovaného o 12,7 %. U kombinovaného studia je školné za semestr cca o 10 % nižší, než u prezenčního studia. Velkou výhodou pro studenty této školy je také neměnná výše školného po celou dobu jejich studia, rovněž při opakování ročníku je výše stejná jako v aktuálním ročníku, který student opakuje. Studentům je nabídnuta rovněž možnost splácení školného v pěti měsíčních splátkách. Výhodou studia je poskytování některých knih pro výuku zdarma. Tab. 10: Vývoj školného na SVŠE Znojmo v letech Akademický rok Školné za semestr studia Prezenční studium Kombinované studium 2005/ Kč / Kč Kč 2007/ Kč Kč 2008/ Kč Kč 2009/ Kč Kč Zdroj: Práce autora s využitím interních materiálů SVŠE 43

44 4.4 Financování SVŠE SVŠE hospodaří podle rozpočtu nákladů a výnosů. Rozpočet je sestavován na kalendářní rok. Vede podvojné účetnictví podle 37 až 40 obchodního zákoníku a zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V této podkapitole provedu rozbor nejdůležitějších výnosů a nákladů této organizace Výnosy organizace Tab. 11: Výnosy organizace za rok 2007, 2008 v tis. Kč Poř. Výnosová položka Rok 2007 Rok 2008 Rozdíl 1. Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Ostatní provozní výnosy Ostatní finanční výnosy Celkem výnosy Zdroj: Práce autora s využitím Výkazu zisku a ztráty za rok 2007 a 2008 Z provedeného rozboru výnosů a nákladů organizace za roky 2007 a 2008 jsem zjistila, že organizace hospodaří zatím se ztrátou (za rok 2007 ztráta 546 tis. Kč, za rok 2008 ztráta 472 tis. Kč). Z Tab. 11 vidíme, že nejvyšší výnosovou položkou v obou letech jsou tržby za prodej výrobků a služeb, obsahem této položky je především vybírané školné, které v roce 2008 činilo tis. Kč, poplatky za přijímací řízení 165 tis. Kč, poplatky za služby pro studenty (kopírování, půjčovné v knihovně) ve výši 51 tis. Kč, za pronájem prostorů organizace utržila 73 tis. Kč, jednalo se především o pronájmy učeben. U této položky došlo k navýšení o 51,29 %, což bylo způsobeno nárůstem počtu studentů. Další nezanedbatelnou položkou jsou ostatní provozní výnosy, kterou tvořila převážně dotace od Města Znojma ve výši tis. Kč a dále výnosy z plesu či jiných kulturních akcí. Dle zákona o vysokých školách obdržela organizace ze státního rozpočtu dotaci na sociální stipendia ve výši 321 tis. Kč a dotaci na ubytovací stipendia ve výši 172 tis. Kč. Za prodej učebnic utržila organizace 202 tis. Kč, ve výši 10 tis. Kč jí byly poskytnuty sponzorské dary. Ostatní příjmy jsou víceméně zanedbatelné. Jak je na první pohled vidět, hlavním zdrojem příjmu jsou poplatky za školné. Celkově se příjmy oproti roku 2007 zvýšily o 46 %, to bylo především způsobeno navýšením počtu studentů. Škola má ještě volné kapacity, což vidím do budoucna jako její velký potenciál a jistý zdroj příjmu. 44

45 4.4.2 Náklady organizace Tab. 12: Náklady organizace za rok 2007, 2008 v tis. Kč Poř. Nákladová položka Rok 2007 Rok 2008 Rozdíl 1. Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba ostatních nesklad. dodávek Náklady vynaložené na prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Ostatní provozní náklady Odpisy dlouhodobého majetku Úroky Ostatní finanční náklady Náklady celkem Zdroj: Práce autora s využitím Výkazu zisku a ztráty za rok 2007 a 2008 Jak se dalo předpokládat, nejvyšší nákladovou položkou jsou mzdové náklady, které v roce 2008 činily 9096 tis. Kč a s tím související zákonné odvody ve výši tis. Kč. U mzdových nákladů došlo oproti roku 2007 k navýšení o 55 %. Toto navýšení bylo způsobeno přijetím vyššího počtu zaměstnanců, a to z důvodu navýšení počtu studentů. Další významnou nákladovou položkou jsou ostatní služby ve výši tis. Kč, v této položce nejvyšší částku tvoří poplatky za pronájem budov ve výši 932 tis. Kč, lektorská činnost 812 tis. Kč, inzerce a reklama firmy 659 tis. Kč, dále došlo ke zvýšení nákladů u spotřeby materiálu, energie a cestovného. U nákladů na opravy a udržování došlo v roce 2008 kmalému poklesu. Vyplaceny byly rovněž sociální a ubytovací stipendia. Čtyřem studentům bylo dle stipendijního řádu vyplaceno prospěchové stipendium ve výši 10 tis. Kč. Celkově se náklady oproti roku 2007 zvýšily o 44 %. V souvislosti s financování jsem si dovolila položit otázku přímo zřizovateli této školy Ing. Pavlu Štohlovi: Je náročné finančně zabezpečit chod vysoké školy? 45

46 Samozřejmě ano, jenom školné k zabezpečení financování nestačí, řešíme tuto věc i s Městem Znojmem, které nám sponzorsky vychází vstříc, dále formou dočasných půjček a vkladů. Tato situace je ovlivněna velkými počátečními investicemi (vybavení učeben, nové posluchárny, nové kabinety), které by měly trvat ještě cca 2 roky. V dalších letech by se již měla situace stabilizovat. Naším cílem je dosáhnout během 5 let od vzniku alespoň nulového hospodaření, bez velkého navyšování školného. K této odpovědi lze jen dodat, že počáteční ztrátové hospodaření je běžný jev u nově zakládaných škol, situace by se ovšem měla zlepšit. Vzhledem k tomu, že zřizovatel školy je kapitálově dostatečně silný a formou půjček umožňuje finančně překlenout počáteční období vzniku soukromé školy, není tato situace spojena s vysokým rizikem. 4.5 Problémové oblasti Z rozhovorů se studenty a ztiskových zpráv Akreditační komise jsem vytipovala tři nejpalčivější problémy zdejší školy: Magisterské studium: SVŠE již několik let usiluje o získání navazujícího magisterského studia v češtině. Z Hodnotící zprávy Akreditační komise 39 vyplývá, že Jádro pedagogů, na kterých stojí základní předměty studijního programu, nevytváří dostatečné předpoklady pro rozvoj vysoké školy. Závažným faktem je také skutečnost, že v seznamu vyučujících, které SVŠE Znojmo poskytla, se vyskytuje řada osob pouze s magisterským vzděláním, z nichž 15 nestuduje v doktorském studijním programu. Zde je potřeba zabezpečit lepší stabilizaci personálního zabezpečení. Nemyslím si, že by jádro pedagogů nebylo dostatečně kvalitní, nebudeme navyšovat počty docentů a profesorů, spíše se budeme snažit, aby jejich většinové úvazky byly převážně na naší škole včetně publikační, popř. výzkumné činnosti. Rovněž magisterské vzdělání, například na katedře cizích jazyků je dostačují. Někteří vyučující si doktorantské vzdělání dodělávají, reaguje Ing. Štohl. Knihovna knihovna je teprve ve vývoji, s moderními vysokoškolskými knihovnami se nedá vůbec srovnat. Je potřeba zajistit doplnění knihovního fondu odbornou literaturou, periodiky, zahraniční literaturou, aby bylo možno tento fond využívat lépe pro výuku i tvorbu bakalářských prací. Kvalitní knihovna je také jednou z požadavků akreditační 39 MŠMT. Zpráva Akreditační komise o hodnocení SVŠE 46

47 komise pro akreditaci magisterského studia. Vedení školy si je plně vědomo tohoto neutěšeného stavu a pro následující roky vyčlení každoročně 400 tis. Kč na rozvoj knihovního fondu. Moggis informační systém. Na podzim roku 2009 byl spuštěn nový informační systém Moggis. Dle sdělení studentů se však tento systém zdá uživatelsky velmi složitý, nepřehledný, příliš strohý, z větší části je vše anonymní. Nedá se v něm dobře orientovat. Aby student zachytil všechny informace, musí sledovat nejen tento systém, ale i školní nástěnku a tzv. hot-mail, což zabere spoustu času. Ing. Štohl reaguje: Tento informační systém funguje na dalších 25 vysokých školách. Některé věci budou přizpůsobovány v brzké době přímo na míru naší školy. Bude také samozřejmě chvíli trvat, než si studenti i vyučující na tento nový systém zvyknou. 4.6 Proč studovat na SVŠE SVŠE si zakládá na rodinném prostředí školy, atmosféře pohody, vstřícnosti a týmu kvalitních pedagogů. Láká i přijatelným školným, které patří u ekonomických oborů k nejnižším v České republice. Navíc studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku je organizován ve spolupráci s Institutem svazu účetních Praha, a.s. - garantem a provozovatelem systému certifikace účetních. Díky této spolupráci se SVŠE Znojmo stala jedinou školou v České republice, jejíž úspěšní studenti získají nejen bakalářský diplom, ale budou moci požádat o uznání většiny relevantních zkoušek pro získání profesního titulu "Certifikovaný účetní", který je vstupenkou k plnohodnotnému uplatnění v nadnárodních společnostech působících na našem území, ale i v celé Evropské unii. Škola dále umožňuje přípravu na mezinárodně uznávané jazykové zkoušky, zahraniční praxe a stáže studentů (SVŠE spolupracuje s pěti zahraničními vysokými školami, třemi slovenskými, maďarskou a polskou). Bohatá je i mimoškolní činnost školy, např. pořádání vzdělávacích a kulturních akcí ve vysokoškolském klubu HARVART, besed se známými osobnostmi, pořádání různých soutěží pro studenty či absolventy školy (soutěž v účetnictví MÁ DÁTI, DAL, odborná soutěž MLADÝ EKONOM), sportovních akcí, plesu, vydávání čtvrtletníku Znojemských akademických listů. Novinkou je Klub absolventů, kdy absolventi SVŠE členstvím získávají různé slevy na kulturní a sportovní akce, možnost zúčastňovat se různých 47

48 seminářů a další výhody. Zavedení kreditního systému ECTS je další silnou stránkou, která podporuje mobilitu studentů v domácím i mezinárodním prostředí a umožňuje vhodně využít účast ve vzdělávacích programech EU. Poslední novinkou je možnost celoživotní vzdělávání, kde si mohou zájemci z řad veřejnosti zkusit studium tzv. nanečisto, popřípadě si jen zvýšit svoje znalosti. 4.7 Dílčí shrnutí kapitoly SVŠE jsem si pro svoji práci vybrala, protože je mi nejbližší, jelikož zde v současné době také studuji. Soukromá vysoká škola ekonomická vznikla v roce Má akreditován studijní program Ekonomika a management a v současné době uskutečňuje čtyři studijní obory. Má také zřízeno detašované pracoviště v Praze, zde je realizován pouze obor Účetnictví a finanční řízení podniku, a to kombinovanou formou. V současné době na škole studuje 816 studentů. Největší zájem uchazečů je v o obor Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb, nejmenší o obor Mzdové účetnictví, daně a personalistika. Vedení školy dokonce uvažuje o zrušení tohoto oboru. Financování SVŠE je zabezpečováno především ze školného, které má díky přílivu počtu studentů vzrůstající tendenci. Díky dotaci Města Znojma patří školné na této škole k jedněm z nejnižších v České republice. Z provedeného rozboru výnosů a nákladů organizace jsem zjistila, že škola hospodaří zatím se ztrátou. Toto je způsobeno především tím, že se teprve rozvíjí a jsou zde velké počáteční investice do vybavení a modernizace školy. Největší výdajovou položkou jsou samozřejmě mzdové náklady, dále pak spotřeba energie, pronájem a platby za poskytnuté služby. Důležité je také to, že škola vyvíjí i bohatou mimoškolní činnost, neexistuje jen sama pro sebe, ale dostává se do povědomí široké veřejnosti. O kvalitě vypovídá i to, že škola spolupracuje s jinými institucemi v zahraničí a svým studentům umožňuje absolvovat studijní pobyty v cizině. Problémovou oblastí této školy je vybavenost knihovny, malá funkčnost informačního systému Moggis a problémy s udělením akreditace navazujícího magisterského studia v češtině. Věřím, že se vedení SVŠE podaří tyto problémy v brzké době odstranit a získat tak akreditaci na navazující magisterské studium v češtině a že i z této školy budou odcházet absolventi s titulem inženýr ekonomie. 48

49 5 Návrhy a doporučení V návaznosti na výsledky kapitoly tři, která mimo jiné pojednávala o rozdílech (výhodách a nevýhodách) soukromých vysokých škol oproti veřejným vysokým školám, si dovoluji tvrdit, že většina z těchto základních rozdílů má společného jmenovatele, a to rozdílný systém financování soukromých a veřejných vysokých škol, vycházející ze znění současné legislativy, zejména zákona o vysokých školách. Zatímco veřejné vysoké školy dostávají tzv. normativ na studenta závislý zejména na materiální náročnosti studovaného oboru, tvořící významný zdroj jejich financování, soukromé vysoké školy mají základní zdroj financování z plateb školného od studentů. Toto je základní konkurenční nevýhodou soukromých vysokých škol na trhu terciárního vzdělávání oproti školám veřejným. Tento zásadní rozdíl má poté vliv např. na materiální vybavení, personální zabezpečení a bohužel v některých případech ovlivňuje i náročnost (kvalitu) studia na těchto školách. Ze stejného důvodu patří mezi nejčastější typ ekonomické zaměření soukromých škol, které je méně náročné na materiální vybavení, což vyplývá i z výše normativu uvedeného v Tab. 1. Dle mého názoru, pokud by se změnil systém financování vysokých škol, byla by tato konkurenční nevýhoda soukromých vysokých škol odbourána, což by mohlo změnit současné rozdíly mezi soukromými a veřejnými vysokými školami, a to zejména ve prospěch soukromých vysokých škol. Změna financování by rovněž umožnila vznik dalších typů soukromých škol, těch, které jsou materiálně náročnější na realizaci studia (např. zemědělské, umělecké). V základu by při změně systému financování mohl být použit současný systém stipendia na ubytování, zavedený v roce 2006, kdy finance jdou tzv. za studentem a student by pouze rozhodoval, jakou školu si vybere. Každá škola (veřejná i soukromá) by měla stanovené vlastní školné, pokud by se na danou školu student zapsal, obdržela by fixní příspěvek dle příslušného normativu zohledňujícího materiální a technickou náročnost vybavení studia. Student by pak ze svých vlastních zdrojů doplácel pouze rozdíl daného školného a normativu. Výše školného by měla odrážet kvalitu, propracovanost a obsah daného vzdělávacího procesu Obdobným způsobem by měla být odstraněna i konkurenční nerovnost i u získávání ostatních finančních prostředků (investičních atd.). V tomto případě by se mělo jednat vždy o soutěž neziskových projektů. 49

50 Návrh tohoto systému má ovšem dvě rizika: politická nepřijatelnost pro některé politické strany skutečnost, že některé vzdělávací subjekty by upřednostňovaly kvantitu před kvalitou, těšily by se pověsti školy jednak nenáročné a jednak i školy s nízkým školným. Vsázely by na to, že by byly vyhledávány určitou skupinou uchazečů, toužících pouze po akademickém titulu a tohoto jevu by využívaly pro tvorbu zisku, či jiného prospěchu. Jak plyne z náznaků, toto se děje již nyní nejen u soukromých, ale bohužel i u veřejných vysokých škol. Eliminaci tohoto nepříznivého jevu (nekvalitní instituce) lze realizovat dvěma způsoby, které se navzájem nevylučují. Za prvé institucionální kontrola ze strany regulatorního orgánu (zejména MŠMT a jím zřízené Akreditační komise). Tato eliminace by měla za úkol garantovat minimální úroveň vzdělávání, aby kvalita jak u dílčích institucí, tak u celého systému terciárního vzdělávání nešla pod únosnou mez. Na zvážení je i zavedení uvolněných funkcí členů Akreditační komise, kteří se nyní práci v tomto orgánu věnují souběžně se svými pracovními povinnostmi na univerzitách. Pokud by se plně či převážně po nějakou dobu věnovali především práci v Akreditační komisi, mohl by být celý systém terciárního vzdělávání pod důkladnější kontrolou. Vynaložené prostředky na jejich mzdy by vporovnání s důležitostí role tohoto sektoru vzdělávání pro celou společnost byly relativně zanedbatelné. Po ukončení činnosti v Akreditační komisi by poté členové měli zákonný nárok se plně vrátit na svá původní pracoviště do původních funkcí. Druhý způsob eliminace popsaného nepříznivého jevu je podmíněn sledováním původu absolventa ze strany firem (či obecně zaměstnavatelů), což je ve vyspělých zemích zcela běžná záležitost. Firmy preferují absolventy s velmi kvalitním a propracovaným vzděláním a uchazeči o studium jsou si této skutečnosti vědomi, a proto kvalitní školy vyhledávají i za cenu vyššího školného. Pokud by tato situace nastala ve větším měřítku i v ČR, nekvalitní instituce by v dlouhodobějším horizontu musely zaniknout z důvodu nedostatku počtu uchazečů, a to i za předpokladu nabídky velmi nízkého školného. Tato skutečnost by se stala pozitivní pro určité vyčištění vysokoškolského trhu v ČR. Ten by probíhal zánikem nebo slučováním některých vysokých škol. Tento druhý způsob eliminace, tzn. preferování absolventů vybraných vysokých škol, není v ČR ještě tolik rozšířen, i když určité náznaky již existují, je to však jev spíše ojedinělý. 50

51 Významnější rozšíření tohoto jevu je stále ještě během na dlouhou trať, ovšem pro kvalitu terciárního vzdělávání je to možná významnější než změna systému financování. Změna financování může být pro tento jev velice vhodná zejména v počáteční fázi, soukromé vysoké školy by tak získaly další finanční prostředky a mohly se zaměřit na větší zvýšení kvality svého vzdělávacího procesu 41. Dodatečné prostředky, které by přinesla změna financování soukromých vysokých škol, by na příkladě SVŠE Znojmo zkvalitnily vzdělávací proces a vybavení zejména v následujících oblastech, které rovněž vyplynuly z provedené analýzy této školy: a) Personální zabezpečení. I když má SVŠE velmi kvalitní pedagogický sbor, vyšší finanční prostředky by umožnily získat do vzdělávacího procesu další akademické i praktické odborníky či by umožnily stávajícím pedagogům navýšit své úvazky, což by umožňovalo jejich vyšší zapojení i do vědeckovýzkumné činnosti. Toto vše by bylo velmi kladně hodnoceno při žádosti o získání navazujícího magisterského studia u Akreditační komise MŠMT. Získání magisterského studia v češtině by pro SVŠE byla nejenom věc prestižní, ale znamenalo by to bezesporu i zvýšení zájmu o vzdělávání na této instituci, což by přineslo i další finanční prostředky pro rozvoj kvality vzdělávacího procesu na této instituci, což by vyvolalo tzv. spirálový efekt. b) Dodatečné finanční prostředky by umožnily i lepší vybavení instituce informačními zdroji (knihy, časopisy, databáze), lepší IT infrastrukturou (informační systém, vybudování informačního centra a rozšíření služeb s tím spojených). Zlepšení vybavení školy by této instituci zvedlo nejen prestiž, ale opět by bylo pozitivně hodnoceno Akreditační komisí při získání magisterského studia. c) Zásadní modernizace prostor, která SVŠE chybí, aby vypadaly reprezentativním způsobem (včetně oddychových zón pro studenty a rozšíření gastronomických služeb). 41 Relativně nízkou kvalitu českých vysokých škol oproti zahraničním mimo jiné potvrzuje i studie The QS World University Rankings 2009, kde do prvních 500 vysokých škol se dostaly pouze dvě české veřejné vysoké školy, a to Univerzita Karlova a ČVUT. 51

52 6 Závěr Vzdělávání se v současné době stává významnou hodnotou, životním cílem i výrazným prvkem způsobu života a obsahem trávení volného času. Zájem o vysokoškolské vzdělání stále vzrůstá, vzdor nepříznivým demografickým ukazatelům roste i počet vysokoškoláků. Je to pochopitelné, poněvadž vzdělání dává absolventům větší šanci na uplatnění v profesním i osobním životě. Rozvoj vzdělání a vzdělanosti patří k nejdůležitějším indikátorům kulturnosti každé země. Tato práce si stanovila za cíl provedení analýzy terciárního vzdělávání v České republice. Nejprve byly analyzovány rozdíly mezi veřejnými, státními a soukromými vysokými školami, jejich financováním a dalšími aspekty těchto škol. Byla realizována podrobná analýza Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, s.r.o., kde byly zmíněny její významné problémy. Na základě analýzy celého vysokoškolského systému, zejména systému financování, který způsobuje největší rozdílnost mezi soukromými a veřejnými vysokými školami, jsem v závěru stanovila možnost a rovněž jsem na praktickém příkladu SVŠE ukázala, jak by mohl být vzdělávací proces na SVŠE zlepšen, pokud by došlo ke změně financování. Velký rozvoj vysokoškolského vzdělávání přinesl nový zákon o vysokých školách, který umožnil v roce 1999 vznik soukromých vysokých škol, jichž je v současné době 45 a již výrazně převýšily počet veřejných vysokých škol. Klíčovou institucí v oblasti zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání je Akreditační komise, zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která projednává žádosti o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola. Bez tohoto souhlasu nelze žádnou soukromou vysokou školu zřídit. Dohlíží také na to, aby byla zachována kvalita poskytovaného vzdělávání a soukromé vzdělávání se tak nestalo jen výnosným byznysem pro určitou skupinu lidí. Přestože jsou soukromé vysoké školy stále ještě částí veřejnosti vnímány jako školy druhé volby, domnívám se, že je správné, aby bylo každému, kdo chce a má pro to předpoklady, umožněno, aby mohl studovat podle vlastního výběru a tak dlouho, jak sám uzná za vhodné. Z provedené analýzy soukromých vysokých škol vyplynulo, že vzdělávání se vznikem soukromých vysokých škol zpřístupnilo většímu počtu uchazečů o vysokoškolské studium. Na těchto školách studovalo v akademickém roce 2008/2009 celkem

53 studentů, což představuje 13,5 % celkového počtu vysokoškolských studentů a toto procento se každým rokem zvyšuje. Další oceňovanou předností soukromých vysokých škol je jejich relativně snadná dostupnost studia (až 90% úspěšnost při přijetí) daná nenáročností nebo i častou absencí přijímacích zkoušek, což může být na úkor budoucí kvality a náročnosti studia oproti veřejným vysokým školám. Z analýzy dále vyplývá, že soukromé školy se orientují převážně na studenty distanční a kombinované formy (66 %), tento stav je podle mého názoru způsoben také současnou povinností doplnění kvalifikace u určitých profesí, jako jsou například policisté, zdravotní sestry, či úředníci ve veřejné správě. Od vzdělání se začíná, na rozdíl od minulosti, vyžadovat bezprostředně praktický přínos a právě použitelnost na trhu práce se má stát testem této přínosnosti. Smysl vzdělání již není spatřován v dosažení pouhého titulu, ale především ve flexibilitě jednotlivce, přizpůsobovat se nepředvídatelným změnám a stále novým požadavkům světa práce. Vzhledem k tomu, že většina absolventů soukromých vysokých škol převážně směřuje na trh práce, sehraje neméně důležitou roli praktická využitelnost znalostí a schopností, kterými škola studenty vybaví a které budou moci ihned na pracovním trhu využít. U některých lidí budí soukromé školy pocit nedůvěryhodnosti, hlavním důvodem je fakt, že se na nich platí nemalé částky za školné a to mnohdy vyvolává dojem, že studenti tak mají úspěšné dokončení studia téměř zajištěno. Škola by měla fungovat jako spolehlivá forma investice pro každého, kdo se rozhodl zúročit svůj vklad do vzdělání právě touto cestou. Platba školného také zvyšuje motivaci studenta úspěšně dokončit či si lépe vybrat školu, na které chce studovat, protože chce za své peníze dostat to nejlepší a také to, co skutečně v praktickém životě upotřebí. Rovněž je nutno zmínit i vysoké riziko pro všechny vysoké školy v ČR v nadcházejícím období (cca v následujících 5 letech), a to je příchod populačně velmi slabých ročníků, kdy bude vysoká konkurence vysokých škol při získávání zejména prezenčních studentů. Pokud mají soukromé vysoké školy z pohledu financování v současné době konkurenční nevýhodu, lze očekávat, že tento nepříznivý jev dopadne nejtvrději na ně a je velmi pravděpodobné, že některé z nich toto období buď nepřekonají a zaniknou či se budou spojovat, aby došlo k redukci některých nákladových položek a mohly tak toto období překonat i s nižším počtem studentů. 53

54 Postavení soukromých vysokých škol bude hlavně záviset na manažerských schopnostech vedení, na strategii, kterou zvolí a na zajištění vyváženého zapojení akademických pracovníků do vyučování, vědy a výzkumu, popřípadě praxe. Prestiž školy se stane jedním z rozhodujících faktorů pro rozhodování zájemců o studium a nejlepší reklamou budou reference těch, kteří již tuto školu vystudovali. Na základě analýzy činnosti a financování Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s.r.o., jsem dospěla k závěru, že soukromé vysoké školy se potýkají především s problémy personálního zajištění, akreditací navazujících magisterských programů a materiálním vybavením. Při snaze udržet si co nejnižší školné, jsou nuceny často tyto problémy řešit v delším časovém horizontu, bohužel někdy i na úkor kvality. Hlavním přínosem této bakalářské práce je pro mě rozšíření znalostí v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Tato práce se může stát rovněž pomůckou pro absolventy středních škol při jejich rozhodování o vysokoškolském studiu, možná právě na soukromých vysokých školách. Na závěr přeji soukromým vysokým školám, aby se staly skutečnou konkurencí veřejných vysokých škol, aby co nejlépe naplňovaly své cíle a poslání, a tím zvyšovaly kvalitu vysokého školství nejen v naší republice. 54

55 7 Použité zdroje Tištěné zdroje: BASL, Josef. Kdo studuje na vysoké škole? Sociální profil studentů prvních ročníků vysokých škol. In MATĚJŮ, Petr, STRAKOVÁ, Jana et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. 1. vyd. Praha: Academia, s. ISBN CHVÁTALOVÁ, A., KOHOUTEK, J., ŠEBKOVÁ, H. Zajišťování kvality v českém vysokém školství. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN KÁŇA, P., Základy veřejné správy. Ostrava: Montanex, s. ISBN KELLER, Jan, TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. 1. vyd. Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), s. ISBN KOUCKÝ, Jan. Kolik máme vysokoškoláků? Expanze terciárního vzdělávání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu. AULA, roč. 17, č. 01/2009, s Praha: Centrum pro studium vysokého školství. ISSN KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, 4. vyd. Praha ASPI, s. ISBN KRHUTOVÁ, Lenka. K přístupnosti vzdělávacího prostředí studentům vysokých škol se zdravotním postižením ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska a v České republice. AULA, 2009, roč. 17, č. 01/2009, s. 26. Praha: Centrum pro studium vysokého školství. ISSN KUČEROVÁ, Michaela. Kolik lidí se hlásí na vysoké školy a kolik uspěje. Mladá fronta DNES, 3. února 2010, roč. 20, č. 07, příloha D4. ISSN MALÁTEK, Vojtěch, NEZVAL Pavel. Kvalita vysokých škol a jejich financování, In Hodnocení kvality vysokých škol. Sborník příspěvků z 6. semináře z cyklu Hodnocení 55

56 kvality vysokých škol Ústí nad Labem. 1.vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, s ISBN PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Vzdělávací systém České republiky v mezinárodním srovnání. In MATĚJŮ, Petr, STRAKOVÁ, Jana et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. 1. vyd. Praha: Academia, s. ISBN REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN SAK, Petr, SAKOVÁ, Karolina. Hodnota vzdělání a místo médií v celoživotním vzdělávání, In Petr Sak a kolektiv, Člověk a vzdělání v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN SIMONOVÁ, Natálie, MATĚJŮ, Petr, BASL, Josef. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství. In Simonová, Natálie. (ed.). České vysoké školství na křižovatce. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, s. ISBN Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Výkaz zisku a ztráty za rok Znojmo: SVŠE, s. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Výkaz zisku a ztráty za rok Znojmo: SVŠE, s. ŠŤÁVA, Jan. Evaluace škol, In Vzdělávání - brána k evropské integraci, Sborník z Mezinárodní konference, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství. 1. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN

57 Internetové zdroje: Česko. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s Dostupný z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb pdf>. ISSN GAUDEAMUS. Slovníček vysokoškolských pojmů [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.gaudeamus.cz/?id=cz%2fslovnicek&mf= #studium>. Ministerstvo obrany České republiky. Závěrečný účet státního rozpočtu za rok 2008 [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.army.cz/images/id_7001_8000/7996/szu_2008.pdf>. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, I. Východiska a předpoklady rozvoje vzdělávací soustavy. Dostupný z WWW: <http://www.msmt.cz/files/pdf/bilakniha.pdf>. ISBN Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Školská reforma pokračuje: Díl I. Vzdělávání v roce 2008 v datech. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, ISBN Dostupné z WWW: <http://www.ceskaskola.cz/2009/12/vysla-vyrocni-zprava-o-stavu-rozvoji.html>. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok Výroční zpráva o činnosti vysokých škol [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyrocni-zprava-o-cinnosti-vysokych-skol-za-rok-2008>. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zpráva Akreditační komise o hodnocení Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo s.r.o. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/uploads/soubory/akak/hodnoceni_vs/hodnoceni_svse_2009.doc>. 57

58 Ministerstvo vnitra České republiky. Závěrečný účet kapitoly 314-Ministerstvo vnitra za rok 2008 [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/rozpocet-mv-cr.aspx?q=y2hudw09nq%3d%3d>. QS Quasquarelli Symonds. THE - QS World University Rankings top universities [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.topuniversities.com/university-rankings/worlduniversity-rankings/2009/results>. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Výroční zpráva 2008 [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.svse.cz/doc/vz2008.pdf>. Ústav pro informace ve vzdělávání. Výkonové ukazatele [online]. [cit ]. Kapitola F. Vysoké školství. Dostupné z WWW: <http://www.uiv.cz/rubrika/98>. Ústav pro informace ve vzdělávání. Vývojová ročenka školství v ČR [online]. [cit ]. Kapitola B7. Dostupné z WWW: < Ústav pro informace ve vzdělávání. Školský systém České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.uiv.cz/clanek/28/147>. 58

59 Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tab. 1: Koeficienty ekonomické náročnosti fakult Tab. 2: Počty vysokých škol v ČR Tab. 3: Vysoké školy podle krajů v ČR Tab. 4: Počty studentů soukromých a veřejných škol v letech Tab. 5: Počty studentů v prezenčním, distančním a kombinovaném studiu r Tab. 6: Počty absolventů podle formy studia v letech Tab. 7: Přehled školného na soukromých vysokých školách v roce 2008 Tab. 8: Počet přijatých studentů jednotlivých oborů středisko Znojmo, stav k Tab. 9: Počet přijatých studentů středisko Praha, stav k Tab. 10: Vývoj školného na SVŠE Znojmo v letech Tab. 11: Výnosy organizace za rok 2007, 2008 v tis. Kč Tab. 12: Náklady organizace za rok 2007, 2008 v tis. Kč Seznam grafů: Graf 1: Počty žádostí o udělení státního souhlasu a počet souhlasů Graf 2: Studenti soukromých vysokých škol podle skupiny studijních programů v r

60 Seznam zkratek ČR ECTS EU ISCED MŠMT OECD SVŠE ÚIV VŠ Česká republika Evropský systém převodu kreditů Evropská unie Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (International Standard Classification for Education) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. Ústav pro informace ve vzdělávání Vysoká škola 60

61 Seznam příloh Příloha č. 1. Schéma vzdělávacího systému České republiky 2008/2009 Příloha č. 2. Seznam veřejných a státních vysokých škol v České republice Příloha č. 3. Seznam soukromých vysokých škol v České republice Příloha č. 4. Soukromé vysoké školy podle krajů Příloha č. 5. Veřejné a soukromé vysoké školy podle akreditovaných oborů Příloha č. 6. Přehled úspěšnosti přijetí na soukromé vysoké školy v ČR

62 PŘÍLOHA č. 1 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání. Školský systém České republiky

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1- Malá strana tel.: +420

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Schéma vzdělávacího systému České republiky

Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma vzdělávacího systému České republiky Doktorský studijní program PhD. 5 Mgr., Ing., MUDr., MVDr.,... 4 1 0 19 Magisterský studijní program Magisterský Istudijní program 1 Bakalářský studijní program

Více

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M (výrazně pozměněné oproti původnímu návrhu) Návrh vymezení Orgánu pro vnitřní hodnocení kvality veřejné vysoké školy a Standardů

Více

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy

Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Přehled právních předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Následující informativní přehled uvádí právní předpisy v resortu školství, mládeže a tělovýchovy ve znění účinném k 1. 6. 2014. Členění

Více

Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb.

Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb. Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

Právní úprava školství v ČR

Právní úprava školství v ČR Právní úprava školství v ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Více

Řád celoživotního vzdělávání

Řád celoživotního vzdělávání Řád celoživotního vzdělávání Září 2009 Praha Čl. 1 Úvodní ustanovení Tento řád upravuje bližší podmínky celoživotního vzdělávání na vysoké škole CEVRO Institut, o.p.s. (dále jen "Vysoká škola"). Studium

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo v souladu s 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 27. prosince

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010

Řád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. června 2010

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Informace pro maturanty

Informace pro maturanty Informace pro maturanty Kam po maturitě Vysoká škola Vyšší odborná škola Nástup do zaměstnání Jazykové studium Jiné Kde získat informace U výchovného poradce a na nástěnkách ve škole Výstava Gaudeamus

Více

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření AMU za rok 2011 4. 6. 2012 projednal a schválil Akademický senát AMU 6. 6. 2012 projednala a vzala na vědomí Správní rada AMU 14. 6. 2012 projednala Umělecká rada

Více

Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011)

Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011) Zhodnocení podpory vysokoškolského vzdělávání v rámci OP Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání (2008-2011) Jana Kouřilová, Jana Folková Katedra regionálních studií,

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 25. SRPNA 2014

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 25. SRPNA 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. srpna 2014

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Doktorské studium 2013-2014

Doktorské studium 2013-2014 Doktorské studium 2013-2014 Proč a jak studovat v doktorském studiu? Doktorské studium 3. a nejvyšší stupeň VŠ vzdělání Bakalářské (Bc.) Magisterské (Mgr., Ing.) Doktorské (Ph.D. za jménem) Doktorské studium

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY OBRANY

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY OBRANY ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY OBRANY Obsah: Čl. 1 Úvodní ustanovení... 3 Čl. 2 Základní ustanovení... 3 Čl. 3 Program celoživotního vzdělávání... 3 Čl. 4 Přijímání ke studiu... 4 Čl. 5 Průběh

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. dubna 1999

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Garant dokumentu: 9200 - prorektor pro studium Účinnost dokumentu od: 17. 4. 2013 ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA ze dne 17. dubna 2013 Řízená kopie č.:

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV)

Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Výnos děkana č. 1/2009 (Upravené znění ze dne 10. 1. 2011) Mimořádné studium (MS) v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Studium je poskytováno jako program celoživotního

Více

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Dokument schválila Vědecká rada Matematického ústavu dne 17. února 2015. 1. Studijní

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s.

STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Stipendijní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 poskytování stipendií studentům Metropolitní univerzity

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 1. 11. 2013 Účinnost od: 4. 11. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: 39369/2013 Počet stran: 4 Počet příloh:

Více

Stipendijní řád HAMU

Stipendijní řád HAMU Stipendijní řád HAMU Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Stipendijní řád HAMU se řídí ustanoveními zákona č. 111/ 1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dále

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně

STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

Více

Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011

Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Úvod do doktorského studia Agronomické fakulty MENDELU 30. září 2011 Studijní a zkušební řád doktorského studia, doporučený postup studia Excelence doktorského studia na AF MENDELU pro navazující evropskou

Více

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Obsah OBSAH... 2 1 VEDENÍ MVŠO... 3 2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MVŠO... 4 3 HISTORIE MVŠO... 5 4 NABÍDKA STUDIA... 6 strana 2 strana 3 1 Vedení MVŠO 2 Organizační

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Úvod. Důležité odkazy:

Úvod. Důležité odkazy: Úvod Publikace Školy a školská zařízení přináší základní údaje za oblast školství v České republice ve školním roce 2014/15. Představuje vybrané statistické ukazatele o počtu škol, tříd, dětí, žáků a studentů

Více

Vědecko-výzkumná a vzdělávací pracoviště se představují

Vědecko-výzkumná a vzdělávací pracoviště se představují Vědecko-výzkumná a vzdělávací pracoviště se představují VYSOKÁ ŠKOLA VEŘEJNÉ SPRÁVY A MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ a mezinárodních vztahů (VŠVSMV, ) vznikla jako obecně prospěšná společnost v roce 2001 a patří

Více

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002 Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2002 Opava, březen 2003 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě garantuje a zajišťuje

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Preambule Univerzita chápe nadané studenty a talentované akademické pracovníky jako jeden z pilířů svého rozvoje.

Více

Článek 4 Prospěchové stipendium

Článek 4 Prospěchové stipendium Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

Více

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Příloha č. 4 ke statutu ČVUT PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ ČVUT Článek 1 Obecná ustanovení 1. V oblasti hospodaření se ČVUT řídí zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy ČVUT a příkazy

Více

Stipendijní řád DAMU

Stipendijní řád DAMU Článek 1 Úvodní ustanovení Stipendijní řád DAMU 1. Stipendijní řád DAMU se řídí ustanoveními zákona č. 111/ 1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen zákon). 2. Na stipendium,

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Statut vysoké školy STATUT MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY OLOMOUC, O.P.S. dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Statut vysoké školy STATUT MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY OLOMOUC, O.P.S. dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR STATUT MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY OLOMOUC, O.P.S. Verze: Platnost: pátá dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Zpracoval/i: RNDr. Josef Tesařík ředitel doc. RNDr. Eva Grublová, CSc.

Více

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP)

ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) ÚČETNICTVÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU (ÚFŘP) 1 nabízíme univerzitní studium bakalářského a navazujícího magisterského studijního oboru obor je nepřetržitě vyučován na JU již od roku 1994 garantem je Katedra

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků VYHLÁŠKA č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ze dne 27. července 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Jaroslav Dokoupil Cheb, 02.10.2014 Na ZČU bylo v roce 2013 celkem 128 akreditovaných studijních programů, z toho je 55 bakalářských, 5 magisterských, 37 navazujících

Více

Stipendijní řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013

Stipendijní řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Veřejná správa školství

Veřejná správa školství Veřejná správa školství Ústavní základy Ústavním základem správně právní úpravy českého školství jsou zejména ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod a článku 15 odst. 1, odst. 2 téhož ústavního

Více

S T A T U T Justiční akademie

S T A T U T Justiční akademie Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ACADEMIA RERUM CIVILIUM - VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o. STATUT ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Základní ustanovení 1) Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Navazující magisterský studijní program 5345T SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ Studijní obor LF 5342T009 REHA LÉČEBNÁ REHABILITACE A FYZIOTERAPIE Prezenční forma

Více

Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia

Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Informace k poplatku za nadstandardní dobu studia Poplatky za nadstandardní dobu studia jsou příjmem Stipendijního fondu AMU. Citace ze zákona č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1985. Uverejnené: 14.08.1985 Účinnosť od: 01.09.1985

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1985. Uverejnené: 14.08.1985 Účinnosť od: 01.09.1985 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1985 Uverejnené: 14.08.1985 Účinnosť od: 01.09.1985 61 V Y H L Á Š K A ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. července 1985 o dalším

Více

PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 15. ČERVENCE 2013

PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 15. ČERVENCE 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013

Více

OPATŘENÍ Č. 6/2015 Rozsah platnosti Vzdělávací činnost mimo akreditované studijní programy Mimořádné studium

OPATŘENÍ Č. 6/2015 Rozsah platnosti Vzdělávací činnost mimo akreditované studijní programy Mimořádné studium OPATŘENÍ DĚKANA FAKULTY MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Č. 6/2015 KE VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI MIMO AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY NA FAKULTĚ MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ V PRAZE Děkan Fakulty mezinárodních

Více

Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM

Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM Kvantifikovaná kriteria pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na FEM ÚVOD Kvantifikovaná kriteria jsou pomocným podkladem pro zahájení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vyhodnocení přijímacího řízení na navazující magisterské studijní obory akademický rok 2014/2015 Zpracovala: Mgr. Vlasta Ditrichová Ing. Romana Lamačová Předkládá:

Více

IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 2. KVĚTNA 2011

IV. ÚPLNÉ ZNĚNÍ PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU A PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ZE DNE 2. KVĚTNA 2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 19. listopadu 2007

Více

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006 Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006 Opava, leden 2007 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě, garantuje a zajišťuje

Více

Informace o rigorózním řízení ve studijním oboru. Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví

Informace o rigorózním řízení ve studijním oboru. Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví Informace o rigorózním řízení ve studijním oboru Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví V souvislosti ze získáním akreditace pro uskutečňování rigorózního řízení ve studijním programu

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Ústavní právo - moc soudní, ČNB, NKÚ III/2 VY_32_INOVACE_186 3 Název školy Registrační číslo

Více

Podmínky přijetí ke studiu v univerzitním studijním programu. Výpočetní vědy. pro akademický rok 2015/2016

Podmínky přijetí ke studiu v univerzitním studijním programu. Výpočetní vědy. pro akademický rok 2015/2016 Podmínky přijetí ke studiu v univerzitním studijním programu Výpočetní vědy pro akademický rok 2015/2016 V akademickém roce 2015/2016 bude na VŠB-TU Ostrava otevřen následující studijní program: doktorský

Více

Organizační řád Fakulty strojní TU v Liberci

Organizační řád Fakulty strojní TU v Liberci Organizační řád Fakulty strojní TU v Liberci Část první Článek 1 Základní ustanovení (1) Organizační řád Fakulty strojní TU v Liberci (dále jen organizační řád ) upravuje postavení a činnost jednotlivých

Více

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Poznámka redakce: Změny jsou

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace

Více

Tab. 3.1 - Akreditované studijní programy (počty)

Tab. 3.1 - Akreditované studijní programy (počty) správní, o.p.s. Fakulta 1 (název)* Navazující Bakalářské Magisterské magisterské P K/D P K/D P K/D Doktorské přírodní vědy a nauky 11-18 1 1 0 0 1 1 0 4 technické vědy a nauky 21-39 0 0 0 0 0 0 0 0 nauky

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 %

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % Vysoká škola Úspěšnost uchazečů UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 47,2 % 1. lékařská fakulta 47,1 % 2. lékařská fakulta 16,0 % 3. lékařská fakulta 26,2 % Lékařská fakulta v Plzni 39,7 % Lékařská fakulta v Hradci

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI ZE DNE 5. ČERVNA 2009

III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI ZE DNE 5. ČERVNA 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 31. března 2006

Více

Seminář Výstupy z učení

Seminář Výstupy z učení Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Seminář Výstupy z učení Přerov, Vysoká škola logistiky, o.p.s. I. Vytváření kvalifikačního

Více

Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Řád celoživotního vzdělávání

Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Řád celoživotního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

Více

Základní charakteristiky vývoje českého vzdělávacího systému mezi lety 1989 2009

Základní charakteristiky vývoje českého vzdělávacího systému mezi lety 1989 2009 Základní charakteristiky vývoje českého vzdělávacího systému mezi lety 1989 2009 V souladu s dramatickými změnami politického uspořádání po roce 1989 došlo přirozeně i ke změnám v navazujících oblastech

Více

Institucionální plán pro rok 2014

Institucionální plán pro rok 2014 Institucionální plán pro rok 2014 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 29. 10. 2013 1 Institucionální plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro r. 2014

Více

STATUT CENTRA VZDĚLANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE

STATUT CENTRA VZDĚLANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE STATUT CENTRA VZDĚLANOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Přílohy Příloha 1: Síť místních center celoživotního vzdělávání PRVNÍ ČÁST Úvodní ustanovení 1 Zřízení Centra vzdělanosti Libereckého kraje a sítě Místních center

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ ze dne 24. června 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně

Více

OPATŘENÍ REKTORA K VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM PRO AKADEMICKÝ ROK 2016/2017

OPATŘENÍ REKTORA K VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM PRO AKADEMICKÝ ROK 2016/2017 OR č. 24/2015 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích OPATŘENÍ REKTORA K VYHLÁŠENÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM PRO AKADEMICKÝ ROK 2016/2017 Datum

Více

Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava

Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Účinnost dokumentu od 1. 1. 2015 Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka

Více

Organizační řád UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAVU JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Organizační řád UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAVU JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Organizační řád ÚSTAVU JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Organizační řád Ústavu jazykové a odborné přípravy (dále jen ústav ) upravuje v souladu se

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FZV- SD-4/2013 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UP V OLOMOUCI PROVÁDĚCÍ NORMA SMĚRNICE DĚKANA FZV UP K ŘÁDU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Předkládá Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. proděkanka

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM 6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech

Více

Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 28. listopadu 2006

Více