UNIVERZITA OBRANY. Manažerská ekonomika a manažerské účetnictví v armádách NATO

Transkript

1 UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie Manažerská ekonomika a manažerské účetnictví v armádách NATO Brno 12. a 13. listopadu 2008 Editor: Jakub Odehnal BRNO 2009

2 Univerzita obrany, Brno, ISBN:

3 Obsah Manažerská ekonomika a manažerské účetnictví v armádách NATO 6 (Miroslav Šuhaj) Nové paradigma vojensko ekonomického myšlení od řízení armády k řízení podniku armády 8 (Miroslav Krč) Výkaznictví nákladů na činnosti a způsob označování účetních dokladů v působnosti společných sil v roce (Jiří Camfrla) Strategic Management in Complex Information Systems Projects 19 (Claudia-Georgeta Carstea) Vybrané aspekty inovačního managementu a controllingu ve sféře obrany 29 (Marianna Dražanová) Manažerské účetnictví jako informační podpora pro řízení procesů 38 (Roman Horák) Financial Standards Sackground for Successful Planning - Financial Standards used in the Czech Armed Forces 43 (Michal Ingr, Blanka Jiranova) Foreign Missions - A Defence Economics Approach - Lessons and Experiences 50 (László Király, Zoltán Lakner) Benefity integrovaných manažérskych systémov 57 (Milota Kustrová) Proč právě manažerská ekonomika? 64 (Svatopluk Kunc) Miesto manažérskej ekonomiky v príprave absolventa akadémie ozbrojených síl v Lipt. Mikuláši 70 (Ladislav Lašček) 3

4 Methods and Techniques for Continuous Quality Improvement 77 (Lidia Mandru, Eduard-Cristian Mandru, Ioan-Gheorghe Ratiu) Analýza výsledků kontrol hospodaření s majetkem se zaměřením na inventarizaci majetku v resortu ministerstva obrany České republiky v roce (Petr Marek, Tomáš Rak) Direct-Costing, Main Improvement Direction of Managerial Accountancy within the Tourism Aktivity 93 (Anita Mihalache) Rub a líc účetnictví: jistota administrátorů, tápání manažerů 103 (Dalibor Nový) Vojenský útvar jako ekonomický systém 111 (Aleš Olejníček) Ekonomický informační systém na úrovni vojenského útvaru 126 (Aleš Olejníček) Content Aspects of Outsourcing Formation in Ministry of Defence Sector 132 (Nataša Pomazalová) Criteria for Assessment of the Web Sites Containing Financial and Accounting Information 140 (Ratiu Ioan-Gheorghe, Mandru Lidia, Mandru Eduard-Cristian) Miesto a úloha malého a stredného podnikania v procese scivilňovania služieb v OS SR 153 (Viera Spodniaková) Wykorzystanie rachunkowości w zarządzaniu jednostką wojskową 158 (Konrad Stańczyk) Model hodnocení kvality rozpočtového procesu 168 (Pavel Šmoldas, Jan Janda) 4

5 Crisis Management 2008 Global Economic Crisis 176 (Secarea Tudorel) Profit Centre 184 (Secarea Tudorel) Odpisy dlouhodobého majetku v rezortu MO ČR 190 (Jana Vodáková, Pavel Šmoldas) Některé nové pohledy na ekonomickou stránku mobilizačních opatření 198 (Miroslav Krč, Rudolf Urban) Zajišťování věcných prostředků pro potřebu obrany České republiky před vnějším napadením od právnických a fyzických osob 205 (Miloslav Libánský) Vzhůru právním rodokmenem hodnocení veřejných zakázek 210 (Dalibor Nový) Systém zabezpečení věcných zdrojů nezbytných k činnosti ozbrojených sil ČR za krizových stavů 219 (Bohdan Pavelka) Ekonomického rozhodování o akvizicích v AČR 223 (Svatopluk Kunc) Implementace aliančních aspektů při zavedení vojenského materiálu a komerčních produktů do užívání u organizačních celků resortu Ministerstva obrany 231 (Petr Marek) Akvizice v podmínkách resortu obrany a koncept kapitálových poplatků 239 (Aleš Olejníček) Ústavní základy vojenských krizových stavů a ukládání povinností při řešení vojenských krizových situací v České republice 251 (Radim Vičar, Ivo Svoboda) 5

6 MANAŽERSKÁ EKONOMIKA A MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ V ARMÁDÁCH NATO Miroslav ŠUHAJ Dovolte, abych Vás jménem Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany srdečně přivítal na půdě naší univerzity a popřál Vám mnoho zdaru a inspirace v průběhu konference. Téma probíhající konference je nesporně velmi aktuální. Již dlouhodobě totiž hovoříme o potřebě přesného zmapování ekonomické stránky procesů probíhajících nejen v rezortu MO ČR, ale také v celém českém veřejném sektoru a o potřebě efektivního řízení těchto procesů. Toto řízení se samozřejmě neobejde bez existence spolehlivého informačního systému produkujícího relevantní data pro řízení, to znamená bez fungujícího systému finančního a manažerského účetnictví, ani bez uplatnění účinných řídících a hodnotících metod a nástrojů, neboli bez vytvoření funkčního systému manažerské ekonomiky. Manažerská ekonomika vychází z obecné ekonomické teorie, čerpá z řady vědních disciplín, podnikový management, mikroekonomie, statistika, matematika, finance, úcetnictví. To jsou předměty, ktere se vyučují na naší fakultě. V podmínkách veřejné správy a i v obraně má místo akrualní účetnictví. Jde o účetní princip, podle nějž jsou důsledky transakcí, či jiných událostí uznány v době, kdy nastaly (a nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty) a jsou zaúčtovány do období, k němuž se vztahují. Akruální princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého a podvojného účetnictví. Podle akruálního principu mají být transakce zaznamenány v účetních knihách a vykázány v účetních výkazech v momentě, kdy k nim dojde, nikoliv až při uskutečnění souvisejícího příjmu či výdaje. Cílem akruálního účetnictví tedy je vykázat v období všechna aktiva, pasiva, naklady, výnosy, která v daném období vznikla i pokud ještě nebyl uskutečněn odpovídající pohyb peněžních prostředků. Náklad je účelné a účelové vynaložení prostředků a práce ve vztahu k určitým výkonům. Jinak řečeno, náklad znamená účelový úbytek prostředků s cílem získání ekonomického prospěchu. Z uvedeného vyplývá, že akruální princip zásadním způsobem determinuje zjišťování výsledku. Volání po ekonomizaci procesů, které chápeme jako zvýšení osobní odpovědnosti za alokaci ekonomických zdrojů, jak u velitelů, náčelníků i vedoucích občanských pracovníků, nabývá stálé větší naléhavosti. Ve veřejném sektoru nabývá v posledních letech tento proces stále většího významu.tento proces byl započat v souvislosti s objektivní vnitřní potřebou omezení rozpočtových schodků a dlouhodobého udržení maastrichtských kritérií, např. udržení deficitu státního rozpočtu do výše 3%. V poslední době proces ekonomizace je bohužel také vyvolán v souvislosti s probíhajícím, nebo zatím možná spíše očekávaným hospodářským poklesem, který má vlivem světového propojení ekonomik globální charakter. Obdobné problémy jako Armáda České republiky a rezort MO ČR tak dnes musejí řešit i ostatní armády a samozřejmě nejen ony, ale i další součásti veřejného sektoru zemí Evropy a světa. Z tohoto pohledu se jako velice potřebná a užitečná jeví vzájemná setkání a diskuse nad společnými problémy, výměna zkušeností a hledání východisek pro praktickou realizaci moderních ekonomických nástrojů řízení ve veřejném sektoru. Zavedení manažerského účetnictví do rezortu MO ČR a uplatňování manažerských nástrojů při řízení ekonomických procesů rezortu nebude krátkodobou a snadnou záležitostí. Jsou zde nejrůznější a mnohdy objektivní bariéry bránící rychlému a jednoduchému řešení. Mezi tyto 6

7 bariéry zařazujeme legislativní, personální, finanční a technické nedostatky. Někde je ale nutno začít a podpořit tak tyto žádoucí procesy. Mám dobrou zkušenost s ověřováním nových myšlenek na akademické půdě ve spolupráci s vedoucími pracovníky rezortu MO. Ve vzájemné odborné diskusi se tříbí a konkretizují myšlenky, a to vede k řešení. Účelem setkání je podle mého názoru sepětí naší akademické půdy s rezortní praxí. Bez tak důležité vzájemné spolupráce, ať již v rámci rezortu nebo v mezinárodním měřítku, by naše akademická vědecká činnost byla samoúčelná. Vážení účastníci konference, dámy a pánové, dovolte mi tedy proto ještě jednou popřát hodně úspěchů Vašemu jednání, jak v plénu, tak i v sekcích, a dovolte mi vyslovit přesvědčení, že závěry z těchto jednání Vám budou sloužit jako inspirace pro Vaši další vědeckou i praktickou činnost. 7

8 NOVÉ PARADIGMA VOJENSKO EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ OD ŘÍZENÍ ARMÁDY K ŘÍZENÍ PODNIKU ARMÁDY Miroslav KRČ Ekonomické myšlení a jednání, tedy respektování zásady hospodárnosti se musí stát pevnou součástí velení. ÚVOD Výběr řešení v oblasti vojenství se může ukázat jako mimořádně jemná a složitá práce. Je pravidlem, že základ tohoto výběru tvoří důležité problémy výběru kritérií, určení nákladů a hodnoty nehmatatelných prostředků, ale taktéž vyjádření stupně rizika, vyvolaného různými neurčitostmi a nejasnostmi. Proto pouze jednoduchý formální model výběru je nedostatečný k uspokojivé analýze většiny praktických vojenských problémů. Občas je možné tuto úlohu usnadnit formulováním výběru postupně (po částech) s přizpůsobením se k ekonomice, tj. transformovat problém výběru do jednoduché ekonomické úlohy vyhledávání cest nejefektivnějšího využití omezených zdrojů. Obecně můžeme říci, že libovolné zvýšení používání i-tého systému nebo nákladů na jednu jednotku zvýší E o marginální hodnotu produkce závislé na těchto nákladech. Přítomnost ohraničení znamená, že pro svobodné zvyšování libovolných nákladů existuje hranice. V podstatě, zvýšení libovolného úkolu je provázeno krácením používání jiných nákladů (systémů). Celý tento proces alokace zdrojů můžeme zahrnout pod pojem ekonomizace činností. Zde sehrávají důležitou roli podniko hospodářská kriteria a využití manažerské ekonomiky. EKONOMIZACE ČINNOSTÍ Podle hospodářského principu, se pod pojmem ekonomizace rozumí změna k ekonomičtějšímu myšlení a jednání v okruhu svého působení odpovědných manažerů a každého vykonavatele. Ekonomický princip aplikaci racionality, za podmínky vzácnosti zdrojů, znamená, že se jedná o minimalizaci nákladů při dosažení jisté míry, míry užitku, popř. o maximalizaci užitků při dané úrovni nákladů. Zde si můžeme položit otázku, známe náklady, známe reálné náklady, jednoduchá odpověď zní, náklady neznáme, možná plánované výdaje, ale jaká je skutečnost? To víme všichni. Důsledná aplikace ekonomických měřítek vyžaduje novou orientaci struktur, dispečinku a personálu v provozu armády a zavedení osvědčených provozně hospodářských metod. Ekonomické myšlení a jednání musí být pro každého příslušníka armády samozřejmé a stát se pevnou součástí velení. Doposud byl ve výcviku a výchově ve středu pozornosti výkon bez ohledu na náklady. Měli bychom k tomu připojit nyní novou komponentu, která se týká cesty k výkonu sledování nákladů. Nároky na vojenského velitele v plnění výcvikových úkolů jsou vyšší. Aspekty hospodárnosti by se měly stát nezbytnou součástí metod vojenského velení. To co platí pro vojenského velitele, platí v podobné formě pro vedoucí personál na civilních pracovištích. Také zde musí dojít ke změně způsobu myšlení. Snaha o hospodárné jednání by se pro ně měla stát již dávno závazným měřítkem hodnocení jejich výkonu. Jaké by mohly být doporučení: Vzniká nutnost nového vedení, které je si vědomo nákladů. Provozně ekonomické vyškolení příslušníků armády vykazuje malý potenciál zlepšení. Provozně ekonomické znalosti bez rozdílu ČVO v armádě by měly být dále zlepšeny. 8

9 Dosavadní provozně ekonomické a vzdělávací programy armády nekryjí potřebu. Transparentnost nákladů a výkonů jakož i společné vedení vynakládaných nákladů a výkonů a odpovědnosti za ně podporují hospodárné chování (zveřejnění a zdůvodnění relace náklady/výkony). Změna vědomí je podstatným předpokladem pro hospodářské jednání v armády. Důležitým pomocným prostředkem by měly být provozně ekonomické programy školení. Především v rozsáhlé literatuře je možno najít mnohé, co je dnes v armádě velmi aktuální a co do významu je na špičce. Zde vyslovené soudy jsou často předpokladem k pochopení provozně ekonomického myšlení a zejména s náklady počítajícího jednání v armádě. To poukazuje znova a znova významně na nezbytnost nyní podporovaného vojenskoekonomického myšlení ze Sekce ekonomické a Velitelství spol. sil v Olomouci, Ekonomickým odborem. Ukazuje to přesvědčivě, jakou přípravnou práci Ekonomický odbor ve vojensko-ekonomickém vývoji armády dosud pro sledování nákladů vykonali. Vojenská ekonomika je arci v nejširším smyslu učením o hospodárném jednání v ozbrojených silách. Na co vojenská ekonomika popukazuje: Nutnost počítání nákladů a interních a externích srovnání nákladů. Dnes se to nazývá zapojování vnějších zdrojů. Srovnání nákladů a soutěž ve výkonech ve veřejné soutěži. Vědomí nákladů místo jednostranného myšlení v kriteriích výdaji. Hodnocení výkonu armády. Hodnotit výkon armády podle cen vlastních nákladů. To je žádoucí, aby se při zkoušce hospodárnosti realizovaných výkonů mohly výkony zjistit odloučeně od dění na trhu. Armáda a nebo jednotka jako podnik. Armáda v provozně-hospodářské typologii, stejně jako v soukromém hospodářství musí aplikovat provozně ekonomické metody myšlení a techniky jednání, aby se dosáhlo vyššího efektu. A to je tedy nyní jeden z podstatných požadavků na armádu a v armádě. Výkonový proces armády musí být rozdělen na dílčí procesy, na předběžné procesy výkonu a na finální procesy, a to z důvodu, počítání procesuálních nákladů v armádě, a to již vzhledem ke stoupajícím celkovým nákladům. Ty v armádě vznikají z nutnosti vysoké připravenosti k výkonu a tím z vysokých fixních a celkových nákladů. Pomocí počítání nositelů nákladů není princip kauzálnosti nákladů dále zaručen. Náklady výkony s tradiční metodou výpočtu (celkové náklady) přirážka jsou výchozím bodem, ale v další etapě je nutno využít procesuální myšlení a uvažování v kategoriích počítání procesuálních nákladů. To bude v v budoucnu vysoce aktuální a zásadní při prosazování efektivnosti pomocí výpočtu procesuálních nákladů. K lepšímu pochopení nákladů a jejich místa v hodnocení činnosti velitele, jednotky, armády je třeba se ještě krátce zmínit o této provozně ekonomické problematice. Vycházíme z tohjo, že, Vojenská ekonomie je hospodaření ve vojenských záležitostech, Je to hospodaření uvnitř armády jako mikroekonomie, nebo provozní hospodářství ozbrojených sil a armády s celkovým hospodářstvím. Ve vojenské ekonomii se tak jako v hospodářství počítá s technickými a ekonomickými daty.. PODSTATA A ÚLOHA NAUKY O PROVOZNÍM HOSPODÁŘSTVÍ I když nutnost provozně ekonomického uvažování je dnes zpochybňováno, je třeba k hlubšímu chápání k tomu uvést: 9

10 Vojenská ekonomika je učení věda o hospodaření ve vojenských záležitostech. Hospodaření samo, uvnitř armády a v celkové hospodářské vazbě s ní, to je vojenská ekonomie. Abychom pochopili tuto filosofii vojenské ekonomiky k dalšímu vysvětlení musímet krátce pojednat o všeobecné provozně ekonomické nauce, protože v ní budou prozkoumány pro všechny druhy podniků platné podklady, termíny, zákonitosti a metody. Nauka o provozním hospodářství je naukou o hospodářském jednání podniku, resp. provozu. Podnik je organizační jednotka, v níž jsou realizovány výkony pro osoby či instituce, které se nacházejí mimo tento podnik. Toto pojmové určení se může brát jako mínění, které vládne v provozně ekonomické nauce, i když jsou použitelné i jiné obsahy pojmu. Podle toho je třeba brát armádu jako velký podnik, který podává výkony pro občany. Jeho výkony a služby. Zde se nehovoří o výrobě, nýbrž spíše o záruce o trvalé připravenosti. Každé jednotlivé vojenské nebo civilní pracoviště se může brát jako podnik (provoz), ani když přímo neprovádí výkony pro občany, nýbrž (pouze) výkony pro jiná vojenská místa, která v rámci celkového úkolu armády dostala dílčí úkoly. Při praktické realizaci požadavku hospodárnosti, tu musí být orientace na poznatky provozně-ekonomické nauky a na její instrumentář. Z uvedených vývodů vyplývá, že armáda v provozně hospodářském chápání je specifickou formou podniku. Je velkým podnikem s mnoha provozními články. Provozy, jejichž největším cílem je dosažení zisku, jsou typickými podniky tržního systému a nazývají se podniky. V provozně hospodářském chápání je sice armáda provozem, avšak není to žádný podnik, ve smyslu podnikání. To se často zaměňuje a vede to k nedorozuměním při posuzování hospodářského jednání v armádě a tím k nerealizovatelným představám a požadavkům. Také v armádě platí pro všechny provozy všeobecně platné výroky obecné provozněhospodářské nauky. Armáda je však v protikladu k provozům, které ekonomicky vydělávají v soukromém hospodářství (podnikům) a které jsou orientovány individuálně hospodářsky, provozem pro hospodářskou potřebu resp. sociálněekonomickým provozem, který je orientován na celkové hospodářství. V základě všeho lidského myšlení a jednání leží prostá skutečnost, aby byl vždy činěn pokus udržet myšlenkově či reálně prospěch a vyhnout se újmě. Je to základní myšlenka utilitarismu a je v základě racionality homo oeconomicus. Může se také poněkud vědečtěji říci: Při všem lidském myšlení a jednání se činí pokus dosáhnout účelu vynaložením prostředků. Myšlení a jednání v účelech a prostředcích a dodržování kauzálních vztahů mezi příčinou (prostředek) a následky (účely) je projekcí do budoucnosti a provádí se prakticky, což patří ke kategoriím racionálního myšlení a jednání. Je to podstata veškerého ekonomického jednání. Jednat ekonomicky znamená též průběžně srovnávat a stále zlepšovat. Jednat ekonomicky znamená nakonec dbát u všech rozhodnutí jak na prostředky (náklady), tak i na účely (výkony) a stejně tak na jejich hospodárnost (poměrnost). V celkové oblasti armády se musí myšlení a jednání pohybovat rovnoměrně vždy ve vztazích účel-prostředek. Plánují se a nasazují zdroje resp. potenciální faktory (pracovní síla, materiál a nástroje, čas a peníze), aby se plánovaných účelů resp. cílů dosáhlo myšlenkově i prakticky. Platí to pro čistě vojenskou oblast, pro strategii, taktiku a logistiku a stejně tak pro výcvik a vedení boje, protože tu leží v základě všeobecně platný vzor lidského myšlení (paradigma) a jednoduchá zkušenost lidského jednání. Příkaz právního uvažování a právní zásada přiměřenosti vyžaduje pozornost a zvažování výhod a nevýhod, účelů a prostředků, případně užitku a nákladů. Dosavadní výzkumné práce v oblasti vojenské ekonomiky a způsoby myšlení, které se dají z jejich poznatků vyvodit, jakož i metody a nástroje mohou následně přispět k tomu, aby 10

11 se hospodárnost ve AČR postupně lepšila, najdou-li tyto práce příslušný respekt při realizaci. Tyto poznatky jsou právě podkladem pro sledování nákladů. NOVÉ PARADIGMA VOJENSKO EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ OD ŘÍZENÍ ARMÁDY K ŘÍZENÍ PODNIKU ARMÁDY Relace účel prostředek se nazývá hospodárností. Je to charakteristika hospodářského jednání a stojí ve středu pozornosti všech ekonomických úvah. Myšlení v relacích účelprostředek, tedy v kritériích hospodárnosti, je typický vzor myšlení ekonomů. Je to paradigma právě pro vojensko ekonomické myšlení. Analýza vztahů účel-prostředek je hlavním úkolem všech analýz hospodárnosti, a jedná-li se o vztahy účel prostředek v provozu, pak je to specifický úkol provozně ekonomické nauky. Od řízení armády k řízení podniku armády Od veřejného řízení k podnikovému řízení Od pasivní správy k podnikatelskému řízení v armádě Správa & Management Od správy ke správnímu managementu Od veřejného podniku armáda k podniku armáda Nepasivní správa stávajícího Další rozvoj/ optimalizace stávajícího Podnikohospodářské myšlení a jednání Probíhající optimalizace procesů a struktur Aktivní tvorba budoucnosti Obrázek 1 Zdroj: Vlastní Nyní v armádě při nesledování provozně ekonomických hledisek, v situaci kdy nedochází k aplikaci provozně ekonomických nástrojů, postupů a metod v praxi musí být nejprve ukázáno, co je podle aktuálních provozně ekonomických poznatků správné a tím i doporučené pro praxi. Jednou z velkých zásluh katedry ekonomie je, že to neúnavně činí. Teprve poté by měly být zvoleny a aplikovány provozně ekonomické postupy, metody a instrumenty, které jsou za definovaných předpokladů použitelné, resp. proveditelné. Jinak je tu nebezpečí, že v praxi bude znova vynalézáno kolo, neboť již existující poznatky nebudou použity resp. budou vyvíjeny znovu a že tím budou současně aplikovány odlišné, vždy kompatibilní pojmy, metody a postupy. Bez předchozího zprostředkování v pozadí ležícího provozně ekonomického pochopení věci by mohlo dojít při zavádění provozně ekonomických poznatků k nedorozuměním, rozmíškám a zpožděním a tím v provozně ekonomické terminologii k nákladům. Pro praktika není nic tak praktického jako dobrá teorie. Není žádná praxe bez teorie, neboť bez teorie je praktik slepý. 11

12 ZÁVĚR Zlepšení hospodárnosti v armádě patří k centrálním úkolům, které si vědeckopedagogičtí pracovníci katedry ekonomie v nové struktuře FEM od začátku kladli. Základní výzkum a podpora tvorby a vzdělávání ve všech oborech vojenské ekonomiky patří k základním úkolům FEM. K tomu se objevilo již celé bohatství článků a konferencí, které se už dlouho zabývají možnostmi aplikace provozně ekonomických metod a nástrojů, včetně manažerského účetnictví v armádě pro zlepšení hospodárnosti. K efektivnosti řízení zdrojů v prostředí obrany přes manažerskou ekonomiku a manažerské účetnictví přispějí i další moderní ekonomické nástroje. Mezi tyto moderní ekonomické nástroje počítáme především: Procesní řízení Nová správní kultura. Flexibilní rozpočtování Standardy. Controlling. Průběžné ekonomické vzdělávání pro vojenské manažery. Dlouholetá práce členů katedry ekonomie přispívá dále k tomu, aby byly provozně ekonomické metody a nástroje v armádě prakticky se realizovaly. Tato realizace by se neobešla bez spolupráce s ekonomickým odborem Velitelství společných sil v Olomouci, pod vedením plk. Ing. Zdeňka Zbořila, Ph.D. Podle členů katedry v prvním kroku interní optimalizace, přes provozně ekonomická hlediska, se musí racionalizovat celý provoz armády. LITERATURA: Ekonomické aspekty procesů v ozbrojených silách. Sborník z konference s mezinárodní účastí. Brno 23. a 24. října Brno: UO, ISBN ESTLER, O., KNAACK, A.: Grundlagen der Betriebswitrachatslehre. Mannheim: Bundesakdemie für Wehrwerwaltung und Wehrtechnik, s. GAUSE, C. Die ökonomisierung der Bundeswehr. Strategische neuausrichtung und organisationskulturelle rahmenbedinngugen. Frankfurt am Main: Deutsche Universitäts- Verlag, 2004, 108 s. CHEMIŠINCOVÁ, M. Možnosti modelování (simulace) ekonomických ukazatelů na příkladu vybraných procesů v resortu Ministerstva obrany. Brno: Univerzita obrany Brno, 2007, bakalářská práce, 53 s. KAPLAN, R., NORTON, D., P. Balanced scorecard. Strategický systém měření výkonnosti podniku. Praha KUNC Svatopluk. Ekonomický management a hodnotové řízení. In Sborník materiálů z mezinárodní vědecké konference Moderní ekonomické nástroje v obraně. Brno, 9. prosince 2004, ISBN X. STRUNZ, H. Management im militär. In ÖMZ, č. 2, STRUNZ, H. Management im militärische bereich. Lohmar/Köln: Eul Verlag, ISBN 13: ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání. Praha: LINDE, ISBN

13 VÝKAZNICTVÍ NÁKLADŮ NA ČINNOSTI A ZPŮSOB OZNAČOVÁNÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ V PŮSOBNOSTI SPOLEČNÝCH SIL V ROCE 2008 Jiří CAMFRLA ÚVOD Pokračující profesionalizace AČR, výstavba, redislokace a reorganizace vojenských zařízení vyvíjejí neustále vyšší nároky na jejich zabezpečení lidskými, materiálními a finančními zdroji. Tato skutečnost představuje velmi známý konflikt mezi rostoucími požadavky a omezenými možnostmi. Celou situaci navíc vyhrotil změněný zdrojový rámec v roce 2003 zapříčiněný politickým rozhodnutím. Z tohoto důvodu je dnes daleko nutnější než kdy jindy využívat přidělené rozpočtové prostředky co nejefektivněji, pokud možno pouze k předem naplánovaným a schváleným účelům a samozřejmě při jejich správě si počínat co nejhospodárněji. Dnes jsou to již tři roky, kdy vyšla první publikace Analýza stavu sledování a vyhodnocování nákladů v působnosti Společných sil. Hlavním cílem této publikace bylo upozornit na nedokonalosti plánovacího procesu v rezortu MO ČR a zároveň poukázat na možnosti zvýšení efektivnosti při hospodaření s přidělenými rozpočtovými prostředky v celé působnosti MO ČR. Od této doby byl zaznamenán určitý posun směrem dopředu zejména v oblasti sledování a vyhodnocování nákladů na jednotlivé činnosti vojenských útvarů. Avšak v současné době je nutné pokračovat v řešení této problematiky dále, tak aby byly vytvořeny nejoptimálnější předpoklady pro implementaci nákladového účetnictví do podmínek rezortu MO ČR. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ NA ČINNOSTI V REZORTU MO ČR Jak již bylo řečeno v úvodu této práce byl zaznamenán za poslední roky progres v oblasti sledování nákladů na konkrétní činnosti jednotlivými vojenskými útvary. Je nutné na tomto místě znovu upozornit, že sledování nákladů na činnosti organizačních složek státu je pouze jednou z fází manažerského účetnictví, jehož implementace do podmínek rezortu MO ČR umožní zvýšení efektivnosti hospodaření s přidělenými rozpočtovými prostředky a zkvalitnění celého plánovacího procesu v rezortu MO ČR. Pokud jde o konkrétní kroky a akce, které vedly k progresu v dané oblasti, patří k nim zejména následující: Publikace ekonomického odboru VeSpS Analýza stavu sledování a vyhodnocování nákladů v působnosti Společných sil. Jednalo se o první publikaci poukazující na nedostatky plánovacího procesu, zejména pak na nadhodnocené finanční standardy, ale také první publikace, která vyčíslila nákladovou náročnost konkrétních výcvikových činností vojenských útvarů Společných sil v roce Lze konstatovat, že tato publikace výrazně determinovala dynamický vývoj v následujících letech ve zkoumané problematice. 13

14 Realizace cvičného testu sledování nákladů u 71. mechanizovaného praporu v Hranicích. Hlavním cílem tohoto testu byla analýza možností stávajícího účetního systému sledovat a editovat náklady na jednotlivé činnosti. Výsledky tohoto testu byly dobrým předpokladem pro sledování nákladů na činnosti u všech vojenských útvarů Společných sil. Sledování a vyhodnocování nákladů na vybrané činnosti u všech vojenských útvarů v podřízenosti VeSpS v roce K tomu bylo velitelem Společných sil vydáno nařízení (čj / J8), kterým byla vojenským útvarům stanovena konkrétní výcviková činnost s přiřazením číselného kódu a způsob sledování nákladů. Pro zjednodušení byly sledovány pouze přímé náklady podle základních majetkových uskupeních. Odpovědní příslušníci vojenských útvarů byly v této problematice proškoleni na odborném shromáždění konaného v Olomouci za přítomnosti zaměstnanců Univerzity obrany Brno. Hlavním cílem této akce bylo prohloubení znalostí odpovědných pracovníků v dané problematice a osvojení si úkonů spojených se sledováním nákladů na činnosti, zejména pak označování předmětných účetních dokladů stanoveným číselným kódem a jejich vnitřní oběh. Sledování nákladů na vybrané činnosti u všech vojenských útvarů Společných sil a jejich editace do aplikačního programového vybavení APV UCR 98. K tomu bylo opět vydáno nařízení (čj / J8) velitele Společných sil, kterým byly vojenským útvarům stanoveny výcvikové činnosti s číselnými kódy pro editaci nákladů v APV UCR 98 a v Informačním systému logistiky ISL. V APV UCR 98 byly náklady zachyceny prostřednictvím atributu UKO v účetní větě a v ISL prostřednictvím atributu Účel na výdejním DÚD. Dále byla tímto nařízením stanovena odpovědnost jednotlivých zaměstnanců vojenského útvaru za jednotlivé úkony celého procesu sledování nákladů na činnosti, ale také metodika postupů a činnosti pro zkoumanou problematiku. K úspěšnému splnění těchto úkolů bylo provedeno ekonomickým odborem VeSpS odborné shromáždění konané v Olomouci. Dále byly ve spolupráci se sekcí ekonomickou MO (dále SE MO) s plánovanou akcí obeznámeny všechny dotčené regionální finanční odbory. Hlavním cílem této akce bylo prověřit schopnost stávajících účetních aplikačních programů editovat a vykazovat náklady na činnosti a pokračovat v úpravách metodiky činností a postupů při sledování nákladů na stupni nákladového střediska. Metodika financování zahraničních letů u 24.základny dopravního letectva Praha Kbely. K tomu byl z úrovně SE MO vydán Metodický pokyn pro zajištění financování letecké přepravy do zahraničí realizované prostřednictvím 24.ZDL (čj /2007/DP-8201). Snahou SE MO je pomocí této metodiky sledovat a vyčíslit náklady na leteckou dopravu do zahraničí. Letecká doprava se pro tyto potřeby člení na dopravu v rámci rezortu MO ČR a dopravu ústavních činitelů. Metodika pro tuto činnost je v mnohých směrech shodná s metodikou vydanou z úrovně ekonomického odboru VeSpS pro podřízené vojenské útvary. Také v tomto případě jsou náklady na leteckou dopravu editované v APV UCR 98 prostřednictvím atributu UKO v účetní větě. Navíc jsou prostřednictvím atributu CIN v účetní větě sledovány také náklady konkrétního letu. Důvodem pro takovéto sledování nákladů na jednotlivé lety je změna v systému plánování a financování, ale také předávání relevantních kalkulací nákladů objednavateli zahraničního letu. Doposud byly výdaje na tyto lety kalkulovány v procesu přípravy rozpočtu Úřadem provozu a služeb MO, Stálým operačním centrem MO a Sekcí rozvoje druhů sil MO. Realizace těchto výdajů byla prováděna na vrub rozpočtu Úřadu provozu a služeb MO. V průběhu roku 2007 byly 14

15 postupně převáděny jednotlivé kompetence na 24.základnu dopravního letectva Praha Kbely, která jednotlivé lety realizuje. Rozšíření modulů aplikačního programového vybavení o možnost editace číselných kódů pro činnosti vojenských útvarů. Konkrétně se jedná o zaktivnění atributu UKO v modulu KDF kniha došlých faktur, LEF lokální evidence financí a ISL informační systém logistiky. Atribut UKO je 12-místný číselný kód specifikující jednotlivé výcvikové činnosti podle přílohy 12a Účtového rozvrhu rezortu Ministerstva obrany ČR (čj /2007/DP-8201). Tímto krokem byly vytvořeny předpoklady pro úspěšné zachycování nákladů na činnosti v APV UCR 98. Tento krok je pro zkoumanou problematiku velkým mezníkem, protože náklady na činnosti už nejsou sledovány z úrovně nákladového střediska pouze pracným ručním způsobem a zároveň má tato činnost oporu v interních normativních aktech. Aktualizace Účtového rozvrhu rezortu MO ČR. Konkrétně se jedná o rozšíření analytických účtů u jednotlivých účetních tříd. Např. v účtové třídě 4 Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků u syntetického účtu 410 Materiální náklady došlo k rozšíření oproti roku 2007 celkem o 77 nových analytických účtů (z původních 19 položek na 96). Tento krok zaručuje podrobnější specifikaci konkrétního materiálního nákladu. Zároveň nevyvstává taková nutnost získávat informace o nákladech z různých modulů aplikačního programového vybavení jako tomu bylo v minulých letech. Vydání nového předpisu Fin-1-2 Vedení účetnictví v působnosti rezortu Ministerstva obrany. Tento odborný předpis stanovuje povinnosti, oprávnění a odpovědnost osob, které se podílejí na vedení účetnictví v organizační složce státu. Dále rozpracovává zásady vedení účetnictví, které jsou stanoveny v právních předpisech a účetních standardech, do podmínek účetní jednotky. V předpisu jsou také stanoveny zvláštnosti účtování a evidence majetku v účetní jednotce vyplývající z jejich organizace a systému řízení. Velmi přínosné je potom vymezení obsahu užívaných pojmů. Za účelem získání skutečného obrazu o reálné hodnotě majetku účetní jednotky zavádí tento předpis pro interní potřebu účetní jednotky sledování odpisů dlouhodobého majetku (pozn. doposud není v rezortu MO ČR o odpisech účtováno). Reálná hodnota majetku je tak tvořena pořizovací cenou majetku sníženou o odpisy. Celý předpis tak pomáhá uživateli lépe se orientovat v nepřeberném množství právních předpisů a interních normativních aktů týkajících se účetnictví organizační jednotky. STAV SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ NA ČINNOSTI V PŮSOBNOSTI SPOLEČNÝCH SIL V ROCE 2008 V měsíci březnu 2008 bylo velitelem Společných sil vydáno Nařízení ke sledování nákladů na vybrané činnosti v roce 2008 (čj / /J8), na základě kterého měly podřízené vojenské útvary za povinnost sledovat náklady na všechny činnosti uvedené v příloze 12a Účtového rozvrhu rezortu Ministerstva obrany (čj /2007/DP 8201). K tomu byla vydána následující metodika a organizační pokyny: 1. Náklady zachycené v APV UCR 98 Pro zachycení nákladů v aplikačním programovém vybavení APV UCR 98 prostřednictvím atributů účetní věty budou sledovány náklady v tomto členění: 15

16 a) Přímá spotřeba nakoupeného materiálu a nákup služeb Jedná se o materiál pořízený decentrálním způsobem, který je ihned při realizaci tohoto výdaje vydán do spotřeby, tj. na Likvidačním záznamu faktury je zaškrtnuto pole spotřeba. Výdaje za služby jsou v daném kalendářním roce účetně zařazeny do účtové třídy 4 Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků, tj. výdaj za službu je roven nákladu. b) Výdej materiálu do spotřeby Jedná se o výdej materiálu z vlastních skladových zásob do spotřeby. V tomto případě nezáleží na období, ve kterém byl daný materiál pořízen ani na způsobu jeho pořízení (centrálně nebo decentrálně). Výdej je účetně realizován prostřednictvím výdejního DÚD. c) Ostatní nákupy a náhrady Jedná se o nákupy a náhrady, které jsou podle platné Rozpočtové skladby MO zatříděné do podseskupení položek 517, 519 a 542. V této oblasti nebudou sledovány náklady u následujících RPP: pohoštění přídavek na bydlení věcné dary náhrada za získanou kvalifikaci. 2. Označování předmětných účetních dokladů a jejich podkladových materiálů Všechny účetní doklady včetně jejich podkladových materiálů týkající se sledované činnosti budou označeny číselným kódem Číselníku úkolů (viz. příloha č. 12a Účtového rozvrhu) následovně: a) Likvidační záznam číselný kód bude uveden v poli UKO v účetní větě v tabulce Pro další rozlišení b) Vnitřní účetní doklad číselný kód bude uveden v poli UKO v účetní větě podle stejných pravidel jako u Likvidačního záznamu. c) Cestovní příkazy - jednotlivé cestovní příkazy budou označeny číselným kódem červeně vpravo nahoře d) Podkladové materiály jedná se zejména o podkladovou evidenci k výdeji materiálu do spotřeby a číselným kódem (červeně) bude označen jejich pravý horní roh. 3. Práce v aplikačním programovém vybavení Pro zachycení předmětných nákladů v APV UCR 98 je nutné vkládat číselné kódy podle přílohy 12a Účtového rozvrhu do jednotlivých modulů aplikačního programového vybavení dle charakteru konkrétního účetního případu. Číselný kód bude vkládán za konkrétní účetní případ zachycující náklad pouze do jednoho z následujících modulů LEF lokální evidence financí, KDF kniha došlých faktur (pokud je vojenským útvarem využíván) nebo ISL informační systém logistiky. Např. u výdeje materiálu ze skladu do spotřeby bude číselný kód vložen pouze do ISL, ale nebude vkládán do modulu KDF, tj. k faktuře na pořízení tohoto materiálu na sklad. 16

17 4. Specifické oblasti Náklady na jednotlivé činnosti podle přílohy 12a Účtového rozvrhu nesledovat u platových prostředků, pojistného a ostatních plateb za provedenou práci. Dále nebudou náklady sledovány u výdajů uvedených v bodě 1.c) tohoto nařízení. Nesledovat spotřebu PHM podle jednotlivých činností na karty CCS. Číselný kód podle přílohy 12a Účtového rozvrhu uvádět v účetní větě na Likvidačním záznamu k faktuře za nákup potravin (tzn. náklady budou sledovány pouze u VÚ, který je uveden jako odběratel na faktuře). Předpokladem je, že nákup potravin na sledovanou činnost bude fakturován samostatně. Vztahuje se na všechny stávající způsoby stravování! Spotřebu náhradních dílů a opravy na jednotlivé činnosti sledovat pouze tehdy, pokud je jednoznačně známá přímá souvztažnost se sledovanou činností.v ostatních případech tuto spotřebu a opravy nesledovat. PRAKTICKÉ PŘÍKLADYÚČETNÍHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ NA ČINNOSTI U SPOLEČNÝCH SIL V ROCE 2008 Na základě výstupů z APV UCR 98 lze v následující části tohoto článku dokumentovat náklady na vybrané činnosti u Společných sil v roce Konkrétně se jedná o prezentaci AČR na veřejnosti, tj. akce BAHNA 2008 a realizované výcvikové činnosti u 4. brigády rychlého nasazení. Tab. č.1: Náklady na akci BAHNA 2008 SU AU Věcná specifikace Částka v Kč Materiál běžného použití 6 069, Potraviny-naturální stravování , Textilie 4 528, Osobní výstroj a označení 107, Benzín , Nafta motorová , Oleje , Opravy movitého majetku , Náhrady při SC - VZP , Náhrady při PC o.z ,00 Celkem ,81 17

18 Tab. č.2: Celkové náklady na výcvikové činnosti u 4.brn v roce 2008 Činnost Částka v Kč Činnost Částka v Kč Služební tělesná příprava ,00 Střelecká příprava štábu ,46 Tělesná výchova-jiné ,00 Speciální příprava štábu 9 988,91 Střelecká příprava roty ,06 Střelecká přípravaostatní ,19 Taktická příprava roty 7 326,83 Rotní cvičení ,78 Odborná taktická př. roty 1 448,38 Praporní cvičení ,61 Střelecká příprava praporu ,47 Brigádní cvičení ,49 Speciální příprava praporu ,18 Součinnost-brig. cvičení ,40 Taktická příprava praporu 779,60 Součinnost-ostatní cvičení ,00 ZÁVĚR Rezort MO ČR v současné době disponuje náležitými softwarovými informačními nástroji, pomocí kterých lze realizovat sledování i vyhodnocování nákladů na stanovené činnosti. Bohužel doposud není takovýto projekt organizován z centrální úrovně. 18

19 STRATEGIC MANAGEMENT IN COMPLEX INFORMATION SYSTEMS PROJECTS Claudia-Georgeta CARSTEA INTRODUCTION In order to support the management function, in particular planning, forecasting, monitoring and control, analysts must be able to model complex projects. Models can improve on classical methods, retaining the bottom-up decomposition into project elements. Network models can be improved to include stochastic effects, or the effects of management decisions. Models of time and cost risk can be developed by modeling the combination of many risk elements. Simulations models can be built that simulate the dynamic of many project elements of different types in combination. Alternatively, top-down holistic models can be built perhaps the most successful technique being System Dynamics. While such models usually fail to capture the detail desired by operational management, they allow a strategic overview, and allow modeling of systemic effects that bottom-up methods miss out. Traditional methods capture only hard quantitative data. It has become clear that softer ideas must also be included in project models (Fig.1), if they are to be a useful representation of the real project. Soft systems methods and soft Operational Research methods have proved useful. Some of this data can be used in some holistic modeling techniques, particularly System Dynamics. Fig.1 Interaction- Events, Data, Information IT services provided by internal or third parties, that adequate security and control exists (Fig. 2). 19

20 Fig.2 Enterprise Governance I.T. can facilitate both the integration as well as the coordination of the employee s tasks. Through it, the employees can interact between them more properly. The evaluation system offers the leaders the required data necessary for the administration of that business. But it s still the job of those being in charge to create and launch such a system. THE PURPOSE of this paper, comes from the basic need of every company to understand the status of the own COMPLEX I.S. and refers to making a decision regarding the control and safety which should be offered to these systems to obtain an objective vision of the current state, of the activities development that must be automatic. The owner of the system is able to determine the level of adhesion to the control targets, whether as a self-evaluation, or as a reference related to a balance, or an independent cross examination. In order to make a simple evaluation, an organization must take into consideration every evaluation criteria, to read the 6 levels of scaling and determine which one of the six is better suited for the company s current state. The more important is the process for the company, the higher it is situated on the scale. For example, in a relatively stable commercial environment, the growth maturity of the 13 s processes from the supply and support field is the one that separates the successful companies from the others. On the other hand, in a very dynamic economic field, successful companies are highly depended on the maturity of the field "planning and organization, "acquisition and implementation. In many cases, the level indicators for the two evaluations, the position of the society and its desired position, will be separated on the graphic by a pause, a blank, measure which offers a visual impression of the quantity of work that must be done to close the space and achieve strategic targets. This space must also be details described in order to plan a series of projects which help the company achieve strategic targets in the data safety department and their control. The process of analyze of the discrepancies will turn into a list of all the required actions to remove the discrepancy between the current state and the correspondent strategic purpose. This list of the discrepancies will be used in order to plan a suitable list of projects which will make these projects. There will probably exist a plenty to plenty kind of relationship in the drawing of the discrepancies and projects. (Fig.3) 20