Byznys vizraeli. Nová zastoupení vzahraničí. listopad 2013/09. Izraelci jsou tvrdí byznysmeni, ještě víc než Američané

Transkript

1 listopad 2013/09 Byznys vizraeli Nová zastoupení vzahraničí Kresba: David Böhm Izrael: růst v zájmu spolehlivé obrany strany 4 9 Izraelci jsou tvrdí byznysmeni, ještě víc než Američané strany Překážek pro obchod ve světě přibývá, pomoc nabízí speciální databáze strana 27

2 Předplaťtesi týdeník nejčtenější ekonomický týdeník na 1rok za 2548Kč + jako dárek Roční dálniční známka do 3,5tnarok 2014 vhodnotě 1500 Kč -30% na 1rok se slevou 30%za 1 784Kč Další nabídky naleznete na Objednávejte na , predplatne@economia.cz nebo na Nabídka platí pro nové či navýšené předplatné do nebo do vyčerpání zásob. Předplatné se uzavírá na dobu neurčitou suvedeným časovým závazkem. HN044969

3 Český exportér tiráž Obsah: Téma izrael: růst vzájmu spolehlivé obrany Bonton V izraeli počítejte sneformálním oblečením apřímočarým jednáním Rozhovor izraelci jsou tvrdí, pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané Úspěšný exportér Při obchodech v izraeli nás zpočátku překvapil bezohledný tlak Státy v číslech izraelské ekonomice pomohly hlavně inovativní myšlenky atechnologie Obchodní politika Obchodní příležitosti v izraeli se mění. Díky nalezeným ložiskům plynu Zástupci desítek českých firem jednali v izraeli o obchodní spolupráci Vyšší daňové úlevy pomohou snížit nedostatek technicky vzdělaných lidí Ministerstvo má nová zastoupení vcizině Překážek pro obchod ve světě přibývá Informační servis Aliance České dobývací techniky se představila klíčovým hráčům v turecku Firmy mohou do izraele na zkušenou Cesta, jak nastartovat náš export České firmy z leteckého průmyslu se úspěšně prezentovaly v Číně Ze světa: v Africe roste spotřeba piva, rumunsko sází na zemědělství Kalendář akcí Exportní vzdělávání a chystané veletrhy Slovníček/Kvíz ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin atýdeníku Ekonom vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci sministerstvem průmyslu aobchodu ČR aagenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, Thinkstock, CzechTrade, MPO ČR, archiv Meopta optika, Jan Fridrich / Letecká amatérská asociace ČR, R. Tillmann / Messe Düsseldorf Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Jaroslav Novák, Soňa Žertová inzerce: inzerce.hn@economia.cz tisk: SEVEROTiSk, s. r. o. Samostatně neprodejné Miloslava Nováková ředitelka komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Listopadové vydání Českého exportéra je věnováno Státu Izrael. Zemi, se kterou má Česká republika velmi dobré politické iekonomické vztahy. Vzájemný obchod vroce 2012 poprvé vhistorii překročil miliardu dolarů aexport vhodnotě 752 milionů dolarů byl pro nás dokonce čtvrtý nejvyšší zmimoevropských zemí za USA, Čínou atureckem. Letos se nám podařilo vytvořit systém konzultací oizraelských zkušenostech voblasti inovativního myšlení astátní politiky podpory malých astředních firem. Největší část českého vývozu do Izraele tvoří osobní automobily Škoda ahyundai, zdalších stojí za zmínku zařízení pro automatické zpracování dat, výrobky organické chemie, nožířské výrobky. Izrael je zajímavým partnerem také voblasti špičkových technologií. Význam Státu Izrael nejenom jako exportního trhu, ale ijako potenciálního investora do české ekonomiky podtrhla vříjnu iprvní mimoevropská státní návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana. Otéto návštěvě informujeme na dalších stránkách, stejně jako ootevření nového zastoupení ministerstva průmyslu aobchodu vtel Avivu, které naplno začíná fungovat vlistopadu letošního roku. český exportér listopad 2013, číslo 9 3

4 Téma Izrael: růst v zájmu spolehlivé obrany Hospodářství Izraele musí růst alespoň o čtyři procenta ročně, aby mohlo financovat rostoucí výdaje na obranu. Podle vlády je to nejvyšší priorita. Václav lavička vaclav.lavicka@economia.cz Hospodářství Izraele, původně převážně zemědělské aopírající se ozásady kolektivní výroby, postupem času zásadně změnilo svoji strukturu. Díky tomu se řadí mezi vysoce vyspělé státy. Pro současnou izraelskou ekonomiku je příznačný vysoký podíl chemicko-farmaceutického průmyslu ainformačních technologií. Na mimoburzovním trhu Nasdaq se nyní obchoduje přes 50 izraelských firem, to je druhý nejvyšší počet zahraničních titulů hned po Číně. Velice silný aexportně výkonný je také zbrojní průmysl. Málokterou ekonomiku totiž ohrožují geopolitická rizika vtakové míře jako izraelskou. Na tom nic nemění poznatek zposlední doby: politický chaos vegyptě, ani občanská válka vsýrii na izraelskou ekonomiku neměly podstatný negativní dopad. Alespoň zatím. Izraelské firmy by mohly včeské republice například více investovat voblasti farmaceutického průmyslu nebo vobchodu snemovitostmi. České podniky by se naopak měly více zaměřit na nejrůznější výběrová řízení vizraeli. Ten se snaží investovat velké peníze do rozvoje železnic, kde by se mohla otevřít příležitost pro české strojírenské podniky. Na českém vývozu se však nejvíce podílejí automobilky Škoda ahyundai. Jejich obchody tvoří téměř polovinu zcelkového českého exportu do Izraele. Další zboží, které do židovského státu tuzemské firmy hodně vyvážejí, jsou například zařízení pro automatické zpracování dat nebo turbíny. klíčová je obrana, říká premiér Izraelské hospodářství musí meziročně růst alespoň očtyři procenta. Jedině tak bude vnásledujících letech schopno financovat velmi vysoké výdaje na obra- Základní fakta o Izraeli Počet obyvatel: 7,87 milionu oproti 6,6 milionu vroce 2005 (v roce 2013 díky imigraci přesáhne osm milionů) Rozloha: km 2, včetně východního Jeruzaléma agolanských výšin Hlavní město: Jeruzalém (většina vládních úřadů sídlí vtel Avivu) Hodnota HDP (s ohledem na paritu kupní síly): letos podle MMF dosáhne 274,5 miliardy dolarů oproti 167,3 miliardy vroce Meziroční změny HDP (v procentech) ,0 4, * , , Index hospodářských potíží (součet míry nezaměstnanosti a míry inflace, v procentech) 15,6 4,8 10, ,5 12,6 1,3 2,1 11,2 10, ,7 0,5 9, , Výdaje státu: odpovídají 41 procentům HDP. Od roku 2005 ve vztahu khdp zvolna klesají. Národní měna: šekel, který má 100 agorot. Loňský průměrný kurz činil 3,85 šekelu/usd, letos posílí na zhruba 3,60 šekelu. 1, ,3 12,7 4,6 3,3 7,7 9, izrael * průměrné roční tempo růstu, ** Roky 2013 a2014 jsou předpověď Zdroj: Mezinárodní měnový fond, izraelské ministerstvo financí 5, , ,4 3,8 3, Tel Aviv 2013** 2013** Jeruzalém 2014** 11,0 10,6 2,7 3,5 8,6 8,4 8,9 1,7 2,1 8,3 1,6 7,1 6,9 6,8 6,8 2014** 4 český exportér listopad 2013, číslo 9

5 Téma Vyhlídky zatím nejsou příliš povzbudivé Hospodářský výhled Izraele zůstává podle Davida Lubina, ekonoma Citibank, poměrně chmurný. Vysoce otevřenou ekonomiku bude stále tlumit slabší globální poptávka inízká spotřebitelská důvěra vizraeli, napsal vposledním měsíčním výhledu Lubin. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu letos ochabuje. Index nákupních manu, aniž by se musely zvedat daně. Na nedávné hospodářské konferenci veilatu na jihu země to uvedl premiér Benjamin Netanjahu. Před námi stojí mnoho výzev, vprvé řadě aze všeho nejvíce zabezpečení naší obrany, uvedl Netanjahu. Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů, abyly tak sedmnácté nejvyšší na světě. Vpřepočtu na obyvatele jsou páté nejvyšší na světě. Vztaženo kroční hodnotě HDP pak třetí nejvyšší za Saúdskou Arábií ajižním Súdánem. Česku patří s2,5 miliardy dolarů místo padesáté. Premiér Netanjahu na zmíněné konferencinastínildalší hospodářsképriority. Země se musí soustředit na další rozvoj informačních technologií. Internetový svět je běžícítygr, na jehož krku sedí malá kočka kybernetická obrana.bez ní není možnérozvíjetinternet, uvedl podle serveru globes-online.com Netanjahu. Za další prioritu označil výstavbu amodernizaci dopravní infrastruktury, jmenovitě silnic a železnic. Daně bez ohledu na sliby rostou Netanjahu podnikatelům také řekl, že daně se zvyšovat nesmějí, neboť by to tlumilo tolik potřebný růst. Za tato slova si vysloužil vizraelských médiích štiplavé komentáře. Jeho koaliční vláda, jež se chopila moci po letošních lednových volbách, totiž daně zvedá. Od prvního ledna 2014 stoupne sazba daně zkorporátního zisku ze současných 25 procent na 26,5 procenta. Nahoru půjde isazba daně zpříjmu fyzických osob, ato opůldruhého procentního bodu ukaždého příjmového pásma. Lidé vydělávající více než šekelů ročně (asi 4,6 milionu korun) budou státu odvádět rovnou polovinu. Podnikatelské prostředí unás není tak příznivé, jak by se mohlo na první pohled zdát, komentoval izraelský server haaretz.com říjnovou zprávu Světové banky opodmínkách podnikání ve 189 zemích (Doing business 2014). Izrael vglobálním žebříčku zaujímá 35. místo avesrovnání sloňskem si pohoršil odvě příčky. Nemusí to nutně znamenat, že se unás podnikatelské prostředí zhoršilo. Vglobálním pořadí jsme klesli proto, že ostatní země provedly potřebné reformy omezující napří- Česko uznává za hlavní město Izraele Jeruzalém (nasnímku vpravo je Zeď nářků).ekonomickýmcentremzemě, kde má většina států světa také svá velvyslanectví, je Tel Aviv. foto: shutterstock klad byrokracii, míní Esti Goldhammer zporadenské firmy Kav Project. český exportér listopad 2013, číslo 9 5

6 Téma KnejbližšímspojencůmIzraele patříspojenéstáty americké. Na snímku je izraelský premiérbenjamin Netanjahu (vlevo) aministrzahraničí USAJohnKerry přiříjnovémsetkání vřímě. Foto: reuters Izrael vdatech Celkový veřejný dluh Izraele (stav koncem roku) suma (v mld. šekelů) Vpoměru khdp (v %) 739,5 90,6 618,9 563,6 71,5 70, Hlavní obchodní partneři vroce 2012 Celková hodnota vývozu: 49,9 mld. eur Ztoho podíly klíčových partnerů (v %): USA 27,5 Evropská unie 26,7 Hongkong 7,6 Čína 4,3 Indie 3,9 Turecko 2,2 Brazílie 1,8 Švýcarsko 1,8 Rusko 1,6 Japonsko 1,3 Zdroj: Eurostat, Izraelský statistický úřad 2013 * * Celková hodnota dovozu: 56,7 mld. eur Ztoho podíly klíčových partnerů (v %): * předpověď Evropská unie 34,5 USA 12,9 Čína 7,3 Švýcarsko 5,6 Turecko 2,9 Indie 2,7 Japonsko 2,4 Jižní Korea 2,3 Hongkong 2,1 Rusko 1,1 nažerů (PMI jeden zklíčových soft indikátorů ) se letos vúnoru poprvé od března 2012 dostal pod 50 bodů. To je hranice oddělující vyhlídky na růst (přes 50 bodů) od vyhlídek na pokles (méně než 50 bodů). Zmíněný index vzáří dále sklouzl dolů na 44,9 bodu. Aktivita vprůmyslu ochabuje, což platí především ojeho vývozu. Naproti tomu ukazatele charakterizující domácí poptávku se vyvíjejí mnohem lépe, konstatuje vzářijové analýze izraelské ekonomiky Bank Hapoalim. Karnit Flugová, nedávnojmenovaná guvernérka izraelské centrální banky (vůbec první žena vizraeli na tomto postu), to ale tak černě nevidí. Hospodářství jepodle ní vdobrém stavu, zejména porovná-li se sostatními vyspělými zeměmi. Škody, které utrpělo během globálního útlumu, charakterizuje jako minimální. Jedním zdůkazů je historicky nízká nezaměstnanost. Její průměrná míra během letošního třetího čtvrtletí dosahovala 6,1 procenta ve srovnání se 6,8 procenta ve čtvrtletí druhém. Míra ekonomické aktivity obyvatel starších 15 let činila 63,7 procenta. Průměrná mzda vsrpnu byla zhruba 9300 šekelů (přibližně 53 tisíc korun). Mezi jednotlivými odvětvími ale přirozeně existují velké rozdíly. Například společnost Israel Chemical (ropný apetrochemický průmysl) vykazuje průměrnou mzdu téměř 22 tisíc šekelů, zatímco číšník si vprůměru oficiálně přijde na 4300 šekelů. Veřejné finance se dlouhodobě potýkají srozpočtovými schodky, které se vposledních letech prohlubují, nejsou však dramatické. Deficit loni odpovídal 3,7 procenta HDP, ale letos to vzhledem knejistému vývoji příjmů nejspíš bude přes čtyři procenta. Naděje se vkládají do těžby plynu Ekonomika zaznamenala během letošního druhého čtvrtletí neobvykle silný růst. HDP vzrostl ve srovnání spředchozími třemi měsíci oudivujících 4,9 procenta. Ale takové tempo není udržitelné. Důvod? Za prudkým vzestupem je především to, že Izrael začal vdubnu těžit zemní plyn zmořského naleziště Tamar vlevantském moři, přibližně 130 kilometrů západně od přístavu Haifa. Jde onaleziště, které může spolu 6 český exportér listopad 2013, číslo 9 HN

7 Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. Pobočkovásíť Citi ve více než100 zemíchsvěta,zahrnujícímimojiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední adálný východ,přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: fyzickoupřítomnostcitinadaném trhu zaručujícíjehoznalost, odbornou pomoc přirealizaci financování azajištění obchodních případůrespektující specifika daného trhu,obchodnízvyklosti apříslušnouprávníúpravu, rozsáhlou síťpartnerskýchbank garantující: pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů abankovních záruk, pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami HN

8 Téma Důležité kontakty vizraeli Velvyslanectví ČR vizraeli Tomáš Pojar, velvyslanec Zeitlin St. 23 P. O. Box 16361, Tel Aviv, Izrael tel.: fax: Zastoupení Ministerstva průmyslu aobchodu ČR vtel Avivu Jiří Rak, vedoucí zastoupení Tel Aviv, Izrael mob.: Honorární generální konzulát ČR vhaifě Finland 42, Dania, Haifa, Izrael Roni Gipsz, honorární konzul tel.: fax: Honorární konzulát ČR v Jeruzalémě 27, Reh. 29 November, apt. 4, Jeruzalém, Izrael Tatiana Hoffmann, honorární konzulka tel./fax: jerusalem@honorary.mzv.cz Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry 23 Efal St., Prisma Building P. O. Box 3286, Petah Tikva, Izrael tel.: fax: business@iccci.org.il Důležitá telefonní čísla První pomoc 101 Policie 100 Požární služba 102 Kontakt v Česku: Česko-izraelská smíšená obchodní komora Václavské nám. 802/56, Praha 1 tel.: fax: sdalším obřím nalezištěm Leviathan vbudoucnu změnit geopolitickou aenergetickou mapu celého Středomoří. Zásoby Tamaru, okteré se Izrael dělí skyprem, se odhadují na 3,5 bilionu krychlových metrů plynu. Uvedené množství by podle U.S. Geological Survey postačovalo Evropě na zhruba sedm let. Těžba plynu zmořského dna příští rok přispěje krůstovému tempu 0,7 až 1,0 procentního bodu, neboť díky ní bude možné omezit nákladný dovoz energie. Izrael akypr budou moci jenom znaleziště Tamar vyvézt až dva biliony krychlových metrů vhodnotě 800 miliard dolarů (vyjdeme-li ze současné ceny na evropském trhu). Zmíněné naleziště ještě skrývá zhruba 1,7 miliardy barelů ropy. Hlavními podílníky jsou texaská společnost Noble Energy (36 procent) advě filiálky izraelské Delek Group (každá po 15,6 procenta akcií). Zájem ododávky izraelského plynu což je ale záležitost čtyř až pěti let předběžně projevilo Turecko výrazně závislé na dovozu plynu zruska. Vláda vtel Avivu hodlá zřídit státní investiční fond, do něhož se bude převádět část příjmů zvývozu plynu. Kolem roku 2040 by vněm mohlo být přes 80 miliard dolarů, více než třetina současného ročního HDP Izraele. skladba vývozu se výrazně změnila Útlum globální ekonomiky se záporně projevil inaizraelském vývozu zboží. Loni se proti roku 2011 snížil o3,2 procenta na 62,3 miliardy dolarů. Dovoz pak klesl o1,2 procenta na 71,7 miliardy dolarů. Ve skladbě vývozu nastaly vminulých letech podstatné změny. Vobdobí se zvýšil podíl chemických produktů aléčiv z15,9 na 23,8 procenta (z toho podíl léčiv z5,1 na 10,8 procenta). Centrální bance dělá velké starosti sílící kurz šekelu. Obává se, že bude mít nepříznivé důsledky na ozdravení ekonomiky, zejména pak na export. Izraelští vývozci za kritickou hranici považují kurz 3,60 šekelu/usd. Průměr za letošní třetí čtvrtletí ukazuje, že se kurz šekelu ktéto hranici nebezpečně blíží. Vláda za prioritu považuje podstatné zvýšení vývozu do Číny, která už je klíčovým obchodním partnerem, ataké do Latinské Ameriky. evropská kritika za výstavbu osad Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční abezpečnostní politiku Izraele adoznačné míry iekonomiku jsou jeho vztahy spalestinci. Izrael po bleskové šestidenní válce vroce 1967 obsadil také západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém agolanské výšiny. Drží je pod svoji správou dosud, což je podle Organizace spojených národů neslučitelné smezinárodním právem. Proto je nelegální také výstavba osad na okupovaných územích pro židovské přistěhovalce. Dnes jich tam žije více Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční abezpečnostní politiku Izraele adoznačné míry iekonomiku jsou jeho vztahy spalestinci. než 600 tisíc. Vláda vtel Avivu začátkem listopadu ohlásila nové tendry na výstavbu dalších sídel na těchto územích. Evropská unie na to reagovala zvláštním prohlášením, vněmž zopakovala, že jejich budování je zhlediska mezinárodního práva nelegální. Vyzýváme Izrael, aby tuto aktivitu ukončil, uvedla místopředsedkyně Evropské komise Catherine Ashtonová. Ministr zahraničí USA John Kerry během své cesty po Blízkém východě začátkem listopadu prohlásil, že budování osad na okupovaných územích představuje překážku vnastoupeném mírovém procesu. palestinci stupňují aktivitu Představitelé Palestiny nedávno vyzvali vlády vzápadních iasijských zemích, aby přiměly firmy udržující obchodní vazby sizraelskými osadami na okupovaných územích kjejich přerušení. Podle britského listu Financial Times byly příslušné dopisy odeslány zhruba 50 vládám nejenom vzápadní Evropě aseverní Americe, ale také japonské či jihokorejské vládě. Palestinci údajně oslovili také několik arabských vlád, 8 český exportér listopad 2013, číslo 9

9 Téma Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů. Vpřepočtu na obyvatele byly páté nejvyšší na světě. Vzemi také platí povinná vojenské služba žen. Foto: reuters ale odmítají upřesnit, jaké. Palestinci tím otevírají novou frontu boje za to, aby Izrael upustil od další výstavby osad na okupovaném západním břehu Jordánu avevýchodním Jeruzalémě, píše Financial Times. Izraelci argumentují také tím, že tyto osady skýtají práci mnoha Palestincům. Představitelé Palestinské autonomie podle mínění Tel Avivu svým tažením proti osadám porušují slib, že se zdrží jakýchkoli provokativních akcí během probíhajících mírových rozhovorů. Izraelská anexe východního Jeruzalému byla označena za okupaci aopakovaně kritizována Organizací spojených národů. Právě východní Jeruzalém je považován Palestinskou autonomií za hlavní město jejich budoucího státu. Vdůsledku rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 zroku 1980 přesunula většina států světa svá velvyslanectví dotel-avivu.včetně Česka, které současně uznává za hlavní město Jeruzalém. Platební styk aobchodování vizraeli Zcelkového počtu dvou desítek bank je vizraeli jenom pět bank zahraničních. Mnoho místních bank bylo vkrizovém roce 1983 znárodněno. Od té doby prodala vláda výraznou část svého podílu vtěchto bankách, nicméně inadále zůstává významným akcionářem soukromých místních bank. Izrael je od října roku 2010 členem Organizace pro hospodářskou spolupráci arozvoj (OECD). Izraelský šekel (ILS), který se dělí na 100 agorot, je plně konvertibilní. VIzraeli se na otevírání rezidentních anerezidentních účtů žádná omezení nevztahují, rezidenti si mohou otvírat účty také vzahraničí. Na transakce rezidentů nad ekvivalent 50 tisíc amerických dolarů anerezidentů nad ekvivalent 200 tisíc ILS se vztahuje Helena Port obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank reportovací povinnost místní národní bance. Reporting za své klienty provádí banka. Na konverzi měn arepatriaci kapitálu se žádná omezení nevztahují. VTel Avivu, který je finančním centrem země, se nacházejí místní clearingové systémy. Systém BOICH je manuální aslouží převážně ke zpracování šeků. Systém MASAV umožňuje elektronické zpracování domácích plateb ainkas. Prostřednictvím systému ZAHAV je možné zpracovávat domácí platby vreálném čase tak, aby platba vden, kdy byla odepsána zúčtu odesílatele, byla připsána na účet příjemce. Ke specifikům místního trhu patří skutečnost, že pracovní týden začíná nedělí akončí pátečním polednem. Výjimkou jsou státní úřady, které jsou vpátek uzavřeny. český exportér listopad 2013, číslo 9 9

10 Bonton VIzraeli počítejte sneformálním oblečením apřímočarým jednáním Už při domlouvání první obchodní schůzky klade izraelská strana zahraničnímu partnerovi množství velice konkrétních otázek inacenu zboží. Jakub Šlosárek ekonomický rada, velvyslanectví ČR, Tel Aviv Je třeba mít na paměti, že ikdyž obyvatelé Izraele často pocházejí zevropy, stát jako takový leží vorientu. Generace přistěhovalců vytvořily během necelých sedmi dekád od založení státu osmimilionovou mnohovrstevnou společnost. Etnicky, nábožensky, ba inárodnostně. To logicky vyvolává řadu nejistot, počátečních potíží. Ale není nutné propadat panice, při bližším ohledání dojdete kzávěru, že máte co do činění se zemí velmi příjemnou apřátelskou. Ležérnost násobená přímočarostí Kdo chce dělat byznys sizraelci, musí Izrael dříve či později navštívit. Je to nutnost, osobní kontakt je vobchodování sizraelem nezbytný, nízké ceny letenek tuto potřebu činí naštěstí snesitelnější. Každý návštěvník se pak vnávaznosti na svůj naturel potýká především sneformálností apřímočarostí, které jsou Izraelcům vlastní. Kombinace těchto dvou faktorů vprvní fázi způsobí, že se na české (usedlejší akonvencemi svázané) straně zpravidla dostaví jisté rozpaky. Po čase zjistíte, že obojí činí vzájemnou komunikaci výrazně jednodušší apříjemnější. oblek se nevyžaduje a zapomeňte na tituly Šéf velké firmy bez kravaty asaka, na nohách sandály, sekretářka mu tyká, tj. oslovuje ho křestním jménem, nebo dokonce přezdívkou (nezbytný to atribut zvojny, kam rukují chlapci idívky), potažmo ke všemu tyká šéf také sekretářce to vše může supjatým Čechem na úvod zamávat. Tápe, kdo je kdo, není pán, není kmán, není žádné pane řediteli, není žádné slečno sekretářko. Ale není ani potřeba ŠéfvelkéfirmyvIzraeli běžněpřijdenaobchodní jednání vkošili skrátkým rukávem ase sandály na nohou. Ilustrační foto: thinkstock jakkoliv se znervózňovat, spíše naopak. Vmístních vedrech doprovázených po většinu roku vysokou vlhkostí je zajisté příjemnější nemít košili upnutou až ke krku. Hle, jde to ibez vázanky avkombinaci skrátkým rukávem záhy oceníte, že se vám lépe dýchá nejen vklimatizovaných prostorách, nýbrž iběhem procházky vplenéru. Formální oblek je vzásadě raritou, pokud ho má váš partner na sobě, pak jen proto, že ho konvečně očekával inavaší straně. Když si vpředmětném uděláte jasno předem, nemusíte si oblek ani brát do letadla. Rovněž milovníci statusových oslovení mají smůlu, odměnou budiž, že takřka výlučně užívaná jména křestní se komolí pohříchu méně než příjmení. Já jsem David, ty jsi Tomáš, podáme si ruku ajde se na věc, tečka. Po krátké chvíli dojdete kzávěru, že verbální neformálnost je velmi, velmi návyková. Zdvořilostní schůzky neexistují Jeden můj známý, Izraelec, který působí včeské republice, se mi onehdy svěřil, co ho na podnikání unás doma nejvíc frustruje. Pracovní morálka, dochvilnost, schopnost improvizace nic ztoho není problém. Jako Izraelce ho nejvíce mučí neschopnost kolegů být konkrétní, jít přímo kvěci, nezdržovat se podružnostmi. Každé zasedání dozorčí rady trvá podle jeho slov zbytečně ohodinu déle: I když všichni vmístnosti dobře víme, kde vězí jádro problému, pokaždé si 10 český exportér listopad 2013, číslo 9

11 Bonton musíme nejdříve projít nezbytným rituálem objevování Ameriky, to vizraeli neexistuje. Věru neexistuje. Izraelci jsou nesmírně praktičtí apragmatičtí, nepotrpí si na kudrlinky, jejich přímočarost je pro nepřipraveného jedince mnohdy až bolestivá amylně ji interpretuje jako obhroublost či nevychovanost. Pokud si domlouváte obchodní schůzku, buďte mimo jiné připraveni na množství otázek, kterým budete podrobeni. Kdo jsi? Proč se snámi chceš scházet? Jak jsi na nás natrefil? Slyšel jsi onás, dobrá, aodkoho tedy? Co konkrétního chceš koupit, respektive prodat? Za kolik? Atak podobně. Výzvy typu budu zrovna vizraeli arád bych se svámi sešel, když už pojedu kolem zůstanou z99% nevyslyšeny. Takže před úvodním výkopem, před iniciačním em či telefonátem jednoznačně doporučuji pečlivou přípravu. Dobře si utřiďte, co odotčené firmě víte, buďte co nejvíce konkrétní, jde-li oúčel návštěvy, výstižně popište, co umí společnost, kterou reprezentujete. Můžu vám garantovat, že protistrana se připraví asamotné jednání se pak bude ubírat, no přímo kvěci. kavárny vládnou Scházet se spolu se svými obchodními partnery můžete leckde, ale velmi příjemnou variantou bude některá zkaváren, ježjsoufenoménemizraelskéreality. Ráno, vpoledne či večer, vpracovní době imimo ni, život vmístních kavárnách permanentně pulzuje, neutichá. Jsou na každém rohu,jsouvěčně plné. Výběr ponechte na hostitelské straně. Jednak se lépe vyzná, nadto sama určí, zda-li se půjde do kavárny košer či nekošer. Vám to bude snejvětší pravděpodobností jedno aizraelský partner si vybere dle míry svého náboženského zanícení. Objedná si snejvětší pravděpodobností kávu hafuch, což je preso smlékem (nebo spíš mléko spresem), samozřejmostí je voda zkohoutku, nad jedním šálkem se pak dá posedět idvě hodiny, nikdo nikoho neurguje, nikdo nikoho nevyhání, vlastně ani není divu, že je pořád plno. Alkohol sevšak vizraeli konzumuje jen minimálně, vtomto směru nelze než doporučit jistou obezřetnost. Mějte na paměti, že při objednávce třetího Život vizraelských kavárnách permanentně pulzuje aje to ivhodnémísto proobchodní jednání. Na fotografii je kavárna vjeruzalémě. Foto:shutterstock piva už budete za alkoholika. Takže scitem asmírou, aťsinepokazíte první dojem. Hovory opolitice Cizinci bez výjimky sledují dění vblízkovýchodním regionu. Není divu, když sželeznou pravidelností plní již po desetiletí zpravodajství. Cizinci ale také mnohdy mají tendenci probírat blízkovýchodní mírový proces či jiná regionální témata se svými partnery. Je to lákavé, ale na úplném počátku ne zcela vhodné. Dění voblasti Blízkého východu je příliš dynamické, komplexní anepřehledné adoznačné míry rozděluje idomácí populaci. Pokud nejste dobře zorientováni, dostáváte se na tenký led asnadno se může stát, že poznamenáte něco, co druhou stranu rozladí. Doporučuji tudíž uchýlit se kméně komplikovaným tématům. Ne bez zajímavosti přitom je, že izraelský smysl pro humor nezřídka sebeironický je velmi podobný našemu. Abez zajímavosti není rovněž ani to, že Češi se vizraeli obecně těší veliké oblibě, někdy mám pocit, že možná až nezasloužené. Důvody jsou jak historické (podpora nově vzniklému Státu Izrael vroce 1948 vpodobě dodávek zbraní), tak aktuální (podpora Státu Izrael na některých mezinárodních fórech), abyť si samotný byznys musí každý tvrdě odpracovat, určitě není na škodu, že na počátku budete coby Češi odměněni úsměvy avřelým uvítáním. český exportér listopad 2013, číslo 9 11

12 Rozhovor Izraelcijsoutvrdí,pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané Mezi Českem a Izraelem panují výborné vztahy, které by se podle politiků měly odrazit do ekonomických vazeb. České firmy by na to ale neměly spoléhat, říká Jiří Rak. Marcela Honsová honsova@economia.cz Jiří Rak Vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu aobchodu ČR vtel Avivu jiri.rak@czechtrade.cz Izraelskou kancelář ministerstva průmyslu aobchodu vede od letošního září. Přesto má bohaté zkušenosti ze zahraničního působení. Například vabú Dhabí zastával šest let pozici obchodního rady aposledních dva apůl roku se na MPO věnoval právě Izraeli. Na Vysoké škole ekonomické vpraze vystudoval specializaci ekonomika zahraničního obchodu, voboru působí celý profesní život. OIzraeli tvrdí, že je to země, která není formální akterá žije. Jedno znejnovějších zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu aobchodu je vtel Avivu. Vedoucí kanceláře Jiří Rak tam stačil dorazit jen pár dnů před prezidentem Milošem Zemanem. Bylo to tak akorát, aby stihl sříjnovou delegací všechny důležité návštěvy azískal první kontakty, které se chystá využít hlavně ve prospěch českých firem. Je to vtéto oblasti vlastně jediné zastoupení ministerstva průmyslu. Nejbližší jsou varabské Dubaji, egyptské Káhiře atureckém Istanbulu. Takže když se jednalo, kde založit nové kanceláře ministerstva vzahraničí, byl Izrael na prvním místě. Kvůli objemu českého vývozu azájmu českých firem, říká Jiří Rak. Loni vzájemný obchod poprvé překročil miliardu amerických dolarů, ato dokonce vnáš prospěch. Přesto se některé české firmy bojí vyvážet do Izraele, aby si tak nezavřely export do arabských zemí. Máte stejné zkušenosti? To je pravda, že se musí export do Izraele citlivě zvažovat. Kdo chce třeba obchodovat se Saúdskou Arábií, tak asi do Izraele raději nepůjde. Mohlo by jim to opravdu nějak uškodit. Ale neplatí to stoprocentně. Například Škoda Auto vyváží spousty vozů jak do Izraele, tak také do Saúdské Arábie. Když mluvíte oškodovkách, tak jsem si všimla, že vjeruzalémě jezdí taxíky apolicejné vozy značky Škoda. Platí to pro celý Izrael? Po celé zemi aivtel Avivu jezdí škodovky. Škoda je tam velice úspěšná. Když bychom rozdělovali vývoz do Izraele na komodity, tak automobily dělají 43 procent, to je významný podíl. Sice něco dělá také Hyundai, ale gró je Škodovka, která ročně vyveze přibližně 12 tisíc automobilů, to je hodně. Proto bych řekl, že uatraktivního zajímavého výrobku není podstatné, že jde na export itřeba do arabských zemí. Abych ale nechválil jen Škodu Auto, tak se zde daří ipřerovské Meoptě, která dodává zaměřovače pro vojenský průmysl, ale ivýrobky do jiných oblastí, dále Třineckým železárnám, firmě Moravia Steel, ETD Transformátory, Karose, Tatře, Remontě, přerovskému Olympusu, Olšanským papírnám amnoha dalším. Dá se ztohoto výčtu vygenerovat, které obory jsou pro vývoz do Izraele nejperspektivnější? Jednak se tam dobře uplatňujínové špičkové technologie ahi-tech průmysl. To znamená biotechnologie, nanotechnologie, kompozitní materiály, elektronika, ekologie, informační akomunikační technologie, software apodobně. To jsou moderní obory, které tam mají aktuálně zelenou. Izraelští výrobci stále hledají subdodavatele nebo firmy na spolupráci. Rozhlížejí se po celém světě, hodně vamerice, ale itřeba včesku. Druhádůležitáoblastpotenciální spolupráce je vinfrastruktuře. Kvůli přistěhovalcůmnarůstápočet obyvatel, takže narážejí nanedostatek dopravních prostředků.například TelAvivbude vypisovatvelký tendrnatramvaje, což je šance třeba pro Škodu Transportation.Tobybylaakceza500 milionůeur, kdyby vyšla. Budou se stavět silnice aželezniceisezabezpečovacím zařízením, tedy příležitost nejenom pro AŽD Praha. Dopravní infrastrukturajeperspektivní oblast.apak jsou inové věci jako třeba těžba plynu. Díky novým nalezištím vmoři se stane Izrael vývozcem plynu 12 český exportér listopad 2013, číslo 9

13 Rozhovor abude do tohoto segmentu investovat velké peníze, což je příležitost, které by se měly české společnosti rychle chopit. Když jste se teď zmínil opřílivu obyvatel, tak určitě Rusové patřili apatří kdominantním přistěhovalcům. Je pravda, že právě byznys sizraelem otevírá často idveře pro export do zemí bývalého Sovětského svazu? Ještě jsem se stím nesetkal, ale teoreticky je to možné. Ovšem vím jistě, že při obchodních jednáních vizraeli lze vedle hebrejštiny aangličtiny úspěšně uplatnit často také ruštinu. Dokonce úspěšněji než angličtinu, protože Rusové jako byznysmeni jsou vizraeli hodně aktivní. Ruských emigrantů je tam něco kolem dvou milionů, jedná se ovzdělané lidi, třeba doktory avědce. Takže je tam vbyznysu pro nás pozitivní, že jsme Slované. Není nutné umět hebrejštinu, když tam chce někdo obchodovat, tak angličtina aruština bohatě stačí. Vraťme se kizraeli jako startovací zemi pro obchod do jiných států. Co třeba USA? Izraelci mají velmi dobré asilné vztahy se Spojenými státy, především voblasti vědy aaplikovaného výzkumu. Vtěchto segmentech se dá určitě byznys propojit do USA, tím jsem si stoprocentně jistý. Například společný projekt udělaný sizraelskou firmou může přinést trhy ijinde aspeciálně ve Spojených státech. Jinak co se týče spolupráce sostatními zeměmi, je kromě Evropy atřeba Číny Izrael dost izolovaný. Omezenou spolupráci má segyptem ajordánskem, jinak sostatními zeměmi vokolí moc ne. To znamená, že ijá třeba budu schopen jednat pro firmy na území Jordánska. Sice omezeně, ale to není problém. Dá se tam zajet autem. Na půdě Izraele jste vlastně nováčkem. Není to handicap? Máte pravdu, ale vpodstatě tuto zemi znám, byl jsem tam služebně isoukromně několikrát. Býval jsem šest let obchodním radou vabú Dhabí aposlední skoro tři roky jsem měl na teritoriálním odboru ministerstva průmyslu na starosti Izrael, takže skoro ideální průprava pro tuto pozici. Znám lidi na izraelské straně, se kterými budu spolupracovat. Třeba dobré osobní Jiří Rak. foto: czechtrade vztahy mám se zástupci Izraelsko-české obchodní aprůmyslové komory. Když budu mít nějakou poptávku od české firmy, tak tam budu chodit zřejmě prvně, aby mi pomohli vytipovat vhodné firmy vizraeli. Komoře šéfuje velmi vážený podnikatel David Hercky svýznamnými kontakty. Aběhem prezidentské návštěvy byla podepsána dohoda ospolupráci stamním Institutem pro export amezinárodní spolupráci, takže itam budu mířit pro pomoc. Apochopitelně od prvního dne usilovně pracuji na kontaktech. Zmínil jste se oizraelsko-české komoře, aco česko-izraelská, která působí vtuzemsku? Je nějak prospěšná český exportér listopad 2013, číslo 9 13

14 Rozhovor Desatero pro obchodování s Izraelem podle agentury CzechTrade 1. Pro zájemce oexport do Izraele je rozumné najít si místního partnera. Založení vlastní pobočky není pro většinu dodavatelů ekonomicky opodstatněné a reálné. Místní partner může mít například postavení prodejního agenta na provizní bázi. 2. Je běžné, že místní zástupci důrazně vyžadují exkluzivitu. Na úvod lze doporučit exkluzivitu časově omezenou apodmíněnou dosaženým obratem. 3. Pokud nebudete vizraeli osobně podnikat, hebrejsky se učit nemusíte. Většina partnerů bude umět dobře anglicky, někteří z nich i rusky (podle původu). 4. Cena hraje při jednání významnou roli spolu s kvalitou a dalšími službami. Izraelský trh je vysocekonkurenční, zároveň zde přetrvává tendence podceňovat kvalitu výrobků znaší části Evropy. 5. Izraelci dokážou být při obchodním jednání velmi tvrdí aobvykle říkají, co si myslí. Doslova chápou ito, co řeknete vy. Jejich chování může někdy působit až nezdvořile. Pokud se na to adaptujete, budete jim rovnocenným partnerem. Výsledky jednání je vždy dobré potvrdit písemně. 6. Na rozdíl od arabských obchodníků je izraelská nabídka často konečná abez prostoru pro další smlouvání. 7. Důležité je dodržování běžných norem obchodního jednání, jako je osobní přítomnost při důležitých jednáních, flexibilita či dynamičnost jednání. Flexibilita ale není silnou stránkou izraelských protějšků vmnoha případech trvají na svých podmínkách až do konce. 8. Obvyklá pracovní doba obchodních firem je neděle až čtvrtek 8 až 16 h, vpátek 8 až 13 h (pokud vpátek pracují). Vsobotu obchodním partnerům pokud je dobře neznáte radši ani netelefonujte, může to být bráno jako nezdvořilost. 9. Obchodní schůzku se doporučuje ještě potvrdit předem telefonicky. Izraelci často chodí inaobchodní jednání (obzvláště vletním období) vneformálním oblečení bez saka akravaty, vsandálech. 10. Je třeba pamatovat na velkou různorodost izraelské společnosti zhlediska oblasti původu i aspektů kulturně-společenských, zejména náboženství. Tyto faktory ovlivňují přístup a chování různých skupin v rámci izraelské společnosti. pro obchodní výměnu mezi oběma státy? Každá organizace nebo instituce, která napomáhá rozvoji obchodních vztahů akontaktů, si zaslouží uznání apodporu. Pro Česko-izraelskou smíšenou obchodní komoru to platí stoprocentně, osobně ji považuji za jednu znejlepších smíšených komor, které unás působí. Budu snimi inadále úzce spolupracovat, stejně tak jako se sesterskou Israel Czech Chamber of Commerce and Industry, která má sídlo vizraeli. Adoporučuji to ifirmám. Co byste poradil podnikům, které chtějí uspět na izraelském trhu? Alfou omegou jetam najít místního partnera, který je bude zastupovat, nabízet české zboží. Důležité je vybrat tu správnou firmu, která je tam nepotopí, nebude jejich byznys brát jako vedlejší maličkost, ale jako součást svého podnikání. Pak samozřejmě je třeba být nachystaný, nabízet exkluzivitu, výhodnou cenu apřipravit se na tvrdé jednání, které může působit na Čechy ažnezdvořile, ale jde jen oto, že Izraelci říkají naplno, cosimyslí. Není to vbyznysu podle mě špatná vlastnost. Jdou rovnou navěc, to znamená, že iprvní jednání užjeobchodní bez velkého okecávání, seznamování aoťukávání. Aco smlouvání, tolik typické pro tyto oblasti? Nepočítejte stím, že jsou ochotni smlouvatocenách. Známpřípadfirmy, která nadsadilacenuakalkulovala stím,žese o konečné ceně bude posléze jednat.ale nestalosetak.hnedsesnimirozloučili, protožefirmachtělazazbožíodvacet procent víc než německý Siemens. Izraelci jsou tvrdí, pragmatičtí byznysmeni, ještě víc než Američané. Takže nehraje roli to, že je Česko vnímáno vizraeli velice pozitivně? Ano, vnímají nás velmi kladně. Jsme jejich největší spojenec vpolitice avěřím, že se to odráží ivbyznysu. Ale zmiňovaný příklad dokazuje, že můžeme mít přednost, ale musíme nabízet kvalitní zboží za srovnatelné ceny. Nečekejme nějakou benevolenci nebo rozhazování kvůli českým firmám. Izraelci jsou dobří byznysmeni. Co říkáte diskusím, zda je důležitější Jeruzalém, nebo Tel Aviv? Mluvilo se na toto téma vizraeli stejně jako včesku? Nebyl jsem samozřejmě upolitických jednání, která vedl prezident svrcholnými představiteli Izraele, ale vrámci obchodní části prezidentské návštěvy téma přemístění velvyslanectví nezaznělo ani jednou. Obchodním centrem Izraele není Jeruzalém, ale Tel Aviv. To je byznysmísto, Jeruzalém, to je jen politika. Vládní návštěvy bývají pro firmy spíš takovou demonstrací, že patří kpodnikům, snimiž se určitá země chlubí. Jak dopadla podnikatelská delegace vizraeli? Víte, jak to bývá pokud se během návštěvy podepíše nějaký kontrakt, tak se na něm předtím třeba rok pracuje, takže plánovaná návštěva spíš podpis oddálí, než kněmu přispěje... To ale nebyl případ Izraele, tady skutečně návštěva potvrdila vysoce nadstandardní politické vztahy mezi oběma státy, které by se měly promítnout idoekonomických vztahů atřeba úspěchu české firmy vněkterém velkém státním tendru. Velmi zajímavé jednání zde měl ČEZ, Tatra, Meopta, Dekonta, AŽD Praha, ETD Transformátory, Sigma Group. Nerad bych na někoho Je třeba být nachystaný, nabízet exkluzivitu, výhodnou cenu apřipravit se na tvrdé jednání, které může působit na Čechy až nezdvořile. zapomněl, celkem měla doprovodná podnikatelská delegace 56 členů. Achtěl bych ještě prozradit ito, že se během prezidentské návštěvy poprvé velmi výrazně mluvilo iospolupráci českých aizraelských firem na některých třetích trzích, kde sejedna nebo druhá strana zrůzných důvodů obtížně prosazuje. 14 český exportér listopad 2013, číslo 9

15 Rozhovor Izraelské taxíky nesou často značku Škoda.Na snímku projíždí taxi podél pláže vtel Avivu. foto: shutterstock Už si včesku konečně připouštíme, že politik by měl lobbovat izafirmy, byť jsou třeba privátní. Přesto stále zaostáváme vporovnání sjinými státy. Jak se na lobbing díváte vy? Třeba za mého působení vabú Dhabí na mě velvyslanec Velké Británie působil jako marketingový ředitel anglických firem. Lobboval zcela zjevně atvrdě. Unás je pravda, ženěkteří čeští velvyslanci se nechtějí špinit obchodními záležitostmi, ale jsou itací, kteří jsou vůči byznysmenům vstřícní. Karel Schwarzenberg před šesti lety tvrdil, žeekonomická diplomacie je hloupost, posléze otočil. Astejně se pozvolna mění ipostoje na ambasádách. Například na velvyslanectví vtel Avivu jevedoucím úřadu Tomáš Pojar, který jebyznysově orientovaný, to je prototyp velvyslance, jaký mábýt zhlediska podpory obchodu. Takže české firmy mají jistotu, že najdou otevřené dveře uněj iuvás. Jak budete pomáhat vy? Vím, jak funguje obchodní rada ajaký širší servis mohu poskytnout firmám já. Takže jsem připraven za ně navštívit potenciální partnery, vytipovat ty nejvhodnější, za kterými se zástupcům české firmy už vyplatí přijet. Posláním zahraničních kanceláří ministerstva průmyslu je sjednávat schůzky, postarat se opropojení podniků zobou zemí. Pak zajišťujeme s agenturou CzechTrade společné účasti na veletrzích vizraeli, ale také zajíždíme do Česka na konzultace sfirmami nejenom do Prahy, ale idoregionů. Pozveme podnikatele, aby se mohli se mnou už konkrétně pobavit ojejich možnostech vizraeli, protože přímý kontakt je pro mnohé přijatelnější než třeba písemný. Vaše služby si ovšem české firmy platí. Ikdyž od nich vím, že ceny jsou vporovnání sposkytnutou službou zanedbatelné... Základní informace dáváme zdarma,ale jakmile jde o individuální službu,tak ta už je placená. I když je fakticky dotova- ná,protože nepokrýváveškeré náklady. Jde spíš oto, aby zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu aobchodu nebyla zahlcována zbytečnými dotazy. A naopak, když je to honorované,tak je inamě ze strany firem větší tlak, abych pracoval pro podniky co nejkvalitněji. Už máte někde sídlo, nebo ještě hledáte kancelářpro zastoupení ministerstva? Vzhledem ktomu, že zastupitelský úřad České republiky vtel Avivu nedisponuje vsoučasné době volnými prostory, tak jsem předem kontaktoval realitní kancelář ahned první den jsem začal hledat vhodnou místnost. Vtuto chvíli ještě není podepsaná smlouva, ale pro kancelář zahraničního zastoupení ministerstva průmyslu aobchodu jsme vybrali severní předměstí Tel Avivu vherzliyah Pituach. Tato oblast se velmi rychle rozvíjí aněkteré firmy sem již stěhují svá sídla zcentra města, které se potýká se zhoršující dopravní situací anedostatkem parkování. Takže budeme ve velmi dobré společnosti. český exportér listopad 2013, číslo 9 15

16 Úspěšnýexportér Při obchodech vizraeli nás zpočátku překvapil bezohledný tlak Čeští podnikatelé by měli jezdit do Izraele se sebevědomým postojem, žertování nebo kličkování se neosvědčuje. Marcela Honsová Vítězslav Moťka (55) Absolvent Vojenské akademie vbrně oboruoptoelektronikanastoupilpo škole vroce 1983 rovnou do Meopty. Ve firmě prošel funkcemi zkušebního technika, vedoucího podnikové zkušebny imanažerskými posty. Je to typ šéfa, který zná firmu na základě vlastních zkušeností zprovozu. Ve vedení firmy Meopta je od roku 1992, vsoučasné době je jednatelem aod roku 2012 igenerálním ředitelem. Ikdyž mezi majiteli společnosti někdy zastává pozici nárazníkové zóny, přesto si velice cení jejich snahy orozvoj firmy, která podle něj patří ke světové špičce výrobců optiky. Za jeden zdůvodů tohoto úspěchu považuje preferování vlastního výzkumu avývoje aneustálé inovace. foto: ArchIV MeoPtA - optika Česko má vizraeli velmi dobrý zvuk. Ovšem jde jen odílčí výhodu oproti konkurentům zjiných zemí. Když nenabídne česká firma izraelskému partnerovi stejnou kvalitu icenu jako soupeř, tak své preference okamžitě ztrácí. Navíc dobře poznat izraelského obchodního partnera trvá tak tři roky. Na kamarádíčkování tam nikdo nehraje. Mentalita Izraelců je velice rozdílná od naší, shrnuje Vítězslav Moťka, generální ředitel společnosti Meopta optika. Tato přerovská firma vyváží 80 procent své produkce, ztoho do Izraele 15 procent, což představuje zboží zhruba za 400 milionů korun ročně. Ovšem nejdůležitější je, že Meopta se byznysu stouto zemí věnuje intenzivně už 13 let. To je slušná doba na získání zkušeností ahlavně poznání, jak Izraelci obchodují. Tvrdě. Zpočátku nás překvapil bezohledný, až arogantní tlak. To není jen tah na branku, to je nekompromisní řešení byznysu, míní Moťka. Neberte si ataky osobně Vpraxi to znamená, že ikdyž třeba český partner má jiný, lepší názor na řešení problémů, tak jen těžko oněm může přesvědčit svého izraelského partnera. Přesto, anebo právě proto Moťka českým podnikatelům radí, aby se nebáli stát za svým. Aby korektně, nicméně nekompromisně obhajovali své postoje. Je potřeba, aby tam naši lidé jezdili se sebevědomím. Doporučuji izčeské strany tvrdší přístup. Žertování či kličkování se neosvědčuje, radí. Především je ovšem třeba nebrat si případné ataky osobně, nebýt citlivý avztahovačný. Je důležité chápat Izraelce ajejich přístup kobchodním jednáním jako fakt azbytečně jej příliš nepitvat. Nebo si jako Moťka uvědomit, proč jsou vlastně Izraelci takoví tvrdí. Proč na přátelství avstřícnost reagují znašeho pohledu až bezohledně? Žijí vjiném světě. Pod odlišným tlakem, vjiné pozici iatmosféře, je třeba pochopit souvislosti. Vsituaci, kdy jde oživot, se naučili neprojevovat slabost, vysvětluje generální ředitel Meopty. Kvůli Izraelcům vtéto firmě zavedli iinstitutprojektovéhořízení. Sice něco podobného měli, ale ne v takovém rozsahu anatakové úrovni.až poté, co Izraelci dennodenně volali a zajímali se, v jakém stavu je vyřízení jejich zakázky, přistoupilafirmakvytvoření nového týmu, který nasazuje na jednotlivé kontrakty.ti, co na zakázce dělají, zase mají časnavlastní práciaužnečelíatakům zákazníka. V současné době je neustále klientovi někdo k dispozici. Je to světový trend, kterýnabízímeijiným globálním firmám, což nám zajišťuje ivyšší konkurenceschopnost, míní Moťka. Na rozdíl od většiny českých firem, které obchodují sizraelem, to ovšem měla Meopta, alespoň zpočátku, mnohem jednodušší. Jejím vlastníkem je totiž židovská rodina. ZČeskoslovenska utíkala dvakrát. Poprvé před Hitlerem apodruhé před komunisty. Vdevadesátých letech se pak tehdy šedesátiletý Paul Rausnitz ze Spojených států amerických, rodák zjablonce nad Nisou, rozjel do střední Evropy ahledal firmu, do které by investoval. Rozhlížel se voboru, ve kterém měl vusa už firmu, ajeho volba padla na Meoptu. Izraelští obchodní zástupci jsou výhodou Židovští majitelé nejenom stabilizovali společnost apřispěli kúspěšné novodobé historii Meopty, ale také svými kontakty kexportním příležitostem. Vsoučasné době firma vyváží do Německa, Švýcarska, Rakouska, mimo 16 český exportér listopad 2013, číslo 9

17 Úspěšnýexportér Vultračistých prostorách Meopty se montují například moduly pro zařízení na kontrolu mikročipů, které Meopta vyváží do Izraele. foto: Archiv MeoptA optika Meopta optika Firma vznikla vroce 1933 vpřerově pod názvem Optikotechna. Prošla znárodněním a posléze i privatizací. Nakonec ji odkupem akcií od 10 tisíc drobných akcionářů získala rodina Rausnitzova ze Spojených států amerických. Nyní ji z99 procent vlastní společně pětaosmdesátiletý Paul Rausnitz, jeho šedesátiletý synovec Gerald ajeho třicetiletý syn David. Veškerý zisk majitelé vracejí zpět do rozvoje firmy. Ta je specialistou na optické produkty nejvyšší kvality pro průmyslové, vojenské a spotřební trhy. Zaměstnává 2500 lidí. Roční tržby se pohybují kolem dvou miliard korun, loni vytvořila společnost čistý zisk dosahující téměř 70 milionů. Vývoz představuje 80 procent celkové produkce, z toho 15 procent tvoří Izrael. Celkem firma exportuje do 55 zemí, například do USA avevropě do Německa, Švýcarska a Rakouska. Evropu především do USA aizraele. Paul Rausnitz se votevření tohoto trhu sám angažoval, pomohl nám vstoupit do Izraele, kde měl kontakty. Ale pak už jsme museli dokázat, že na export do této země máme, vzpomíná na rok 2000 generální ředitel. Původně jsme vyráběli podle výkresů moduly do zařízení, která kontrolují mikročipy. Nyní už se podílíme na jejich vývoji apo schválení prototypu je ivyrábíme, dodává. Jde otakzvané průmyslové aplikace, které tvoří největší, zhruba 70procentní podíl ve firmě. Takzvaná sportovní optika, jako jsou pozorovací či třeba binokulární dalekohledy, vzniká na základě vlastního vývoje azabírá 25 procent obratu. Aněco mezi pěti až deseti procenty tvoří vojenská optika, jako jsou optické systémy pro bojová vozidla, přístroje pro noční vidění nebo taktické puškohledy. V Izraeli máme kontrakty zoblasti medicínské ivojenské, ale hlavně dva velké významné partnery, kteří se specializují na přístroje pro kontrolu mikročipů, uvádí Vítězslav Moťka. Plánuje iprodej dalekohledů, protože se vizraeli rozmáhá pozorování zvěře beze zbraní. Meopta má vizraeli tři své vlastní obchodní zástupce Izraelce. Tento model podnikání šéf firmy doporučuje. Navíc upozorňuje na to, ževsoučasné době je vtéto zemi mnoho menších firem, které mají dobré nápady ahledají někoho, kdo by byl schopen je realizovat. Je tam až neskutečná koncentrace hi-tech technologií, míní generální ředitel Meopty. inzerce KOMPLEXNÍ PŘEPRAVNÍ A LOGISTICKÁ ŘEŠENÍ Plavíme se itam, kam se ostatní nedostanou. HN český exportér listopad 2013, číslo 9 17

18 Státy v číslech Izraelské ekonomice pomohly hlavně inovativní myšlenky a technologie Hospodářství Izraele je velmi otevřené avyspělé. Páteř průmyslu tvoří softwarové aplikace, výroba léčiv atechnologicky náročné výroby. Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz, MPO vomastek@mpo.cz Už od svého vzniku se Izrael těší výraznému růstu HDP. Do roku 1973 rostla izraelská ekonomika průměrným tempem 8,9%ročně. Od konce jomkipurské války vroce 1973 průměrný růst HDP zpomalil na 3,8%.Ikdyž počet obyvatel Izraele vzrostl za dobu existence židovského státu téměř desetkrát, z800 tisíc obyvatel vroce 1948 na současných zhruba osm milionů, rostl dynamicky také HDP na obyvatele. Aktuální žebříček (Mezinárodního měnového fondu) zemí podle HDP na obyvatele vparitě kupní síly řadí Izrael s29531 americkými dolary na 28. místo ze 180 zemí světa. Nástup světové finanční krize, který seprojevil zhoršením úvěrových podmínek, pádem cen na kapitálových trzích azpomalením spotřeby iinvestic, měl také za následek propad izraelského exportu ve druhé polovině roku Vreakci natento vývoj byla přijata monetární afiskální opatření, díky nimž se podařilo poměrně rychle uklidnit trhy aobnovit důvěru spotřebitelů ainvestorů. Přesto se ani izraelská ekonomika nevyhnula výraznému zpomalení růstu, když ze4%vroce 2008 klesl meziroční růst HDP na0,8 % vroce stále solidní hospodářský růst Ekonomické oživení vroce 2010 bylo taženo zejména obnovenou spotřebou domácností avládními výdaji. Postupně se také začala přidávat poptávka ze zahraničí, která přispěla krůstu izraelského HDP. Ten vroce 2010 podle Mezinárodního měnového fondu stoupl o5,7 %. Solidním tempem rostla izraelská ekonomika ivroce 2011, HDP Jedním ze symbolů moderního Izraele je komplex mrakodrapů vtel Avivu snázvem Azrieli Center. foto: shutterstock 18 český exportér listopad 2013, číslo 9

19 Státy v číslech Vzájemná obchodní výměna ČR aizraele (v milionech Kč) Export z ČR Import do ČR Obchodní bilance ČR Izrael (v milionech Kč) Zdroj: ČSÚ se zvýšil meziročně o4,6 %. Již vzávěru roku se začaly objevovat známky zpomalení izraelské ekonomiky, které pokračovalo ivprůběhu loňska. Růst HDP loni zpomalil na 3,4%,což je nicméně stále velmi dobrý výsledek vporovnání svývojem řady dalších rozvinutých ekonomik. Ikdyž OECD předpokládá mírné zrychlení růstu izraelského HDP vletošním roce na 3,9%, je další vývoj inadále ovlivněn nižší poptávkou ze strany hlavních obchodních partnerů Izraele, Evropské unie aspojených států. Průmysl Izraele se vpoměrně krátké době rozvinul způvodních odvětví snízkou přidanou hodnotou do špičkových oborů využívajících moderní metody atechnologie výroby. Zatímco dříve dominovalo zpracování potravinářských výrobků avýroba oděvů, dnes tvoří páteř izraelského průmyslu softwarové aplikace, výroba léčiv, elektrických aelektronických zařízení, částí letadel adalší technologicky náročné výroby. Odynamice změn svědčí například skutečnost, že ještě před dvaceti lety představovaly výrobky snízkou přidanou hodnotou téměř polovinu izraelského exportu, dnes představují zhruba pětinu. Zbytek připadá na výrobky hightech průmyslu. Specifickou součástí izraelské ekonomiky je tradiční zpracování surových diamantů. Ty představují přibližně 20% izraelského dovozu a30% vývozu. přes 40 procent obyvatel má vysokou školu Ipřes zvýšené výdaje vsouvislosti sfinanční krizí seizraeli vposledních letech daří snižovat své zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Vzhledem křadě faktorů, jako je například absorbování imigračních vln či zvýšené výdaje naobranu, byly vládní výdaje Izraele vporovnání sostatními státy OECD vždy vyšší. Přesto Izrael dokázal po roce 1985, kdy byl přijat ekonomický stabilizační plán, snižovat deficity veřejných financí. Vládní dluh, který vroce 2005 dosahoval podle Izraelského statistického úřadu zhruba 91 %HDP, se podařilo srazit na 71,5% vroce Podobně úspěšně seizraeli dařilo vboji sinflací, která vroce 1984 dosáhla hrozivých 445%. Základem bylo přijetí stabilizačního plánu vroce 1985, který zavedl nezbytné reformy aotevřel cestu liberalizaci izraelské ekonomiky. Součástí stabilizačního plánu bylo také zavedení nového izraelského šekelu výměnou za stávající izraelský šekel ve směnném poměru 1:1000. Na úspěšné transformaci izraelské ekonomiky jevelmi jasně vidět, jak je důležité vhodně skloubit nezbytné reformy, liberalizaci ekonomiky apříkladnou fiskální amonetární politiku spodporou vědy avýzkumu. Když ktomu ještě připočítáme, že více než 40% obyvatelstva dosáhlo vysokoškolského vzdělání, je jasné, proč se Izraeli daří vmezinárodní konkurenci. Dle aktuálního žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum, je Izrael 27. zemí vpořadí 144 zemí světa. Takto dobré pořadí zajišťujezemi zejména schopnost inovací, ve které Izrael obsazuje přední místa na čele žebříčku. Pro srovnání, Česká republika je vtomto žebříčku 46. avkonkurenceschopnosti se spíše propadá. český exportér listopad 2013, číslo 9 19

20 Obchodnípolitika Obchodní příležitosti v Izraeli se mění. Díky nalezeným ložiskům plynu Izraelská ekonomika je postavená na špičkových technologiích, nyní poroste mimo jiné zájem ododávky pro těžební průmysl Dita Nedělková centrum informačních služeb, CzechTrade dita.nedelkova@czechtrade.cz Stát Izrael je specifickým teritoriem charakteristickým vysokým důrazem na inovace, výzkum avývoj. Ztoho plyne také úspěšnost na poli high-tech produktů atechnologií. Hybatelem tohoto trendu byla dosud závislost Izraele na dovozech ropy azemního plynu, ale ipoměrně malá soběstačnost vurčitých odvětvích, jako je strojírenství apotravinářství. Díky tomu se Izrael stal synonymem pro úspěšnou inovaci astart-up. Ročně totiž investuje do vědy avýzkumu 4,4procenta HDP, což je nejvíce na světě, eviduje přes 3500 úspěšných start-up firem především vhigh-tech oblasti atel Aviv získává podobné postavení jako americké Silicon Valley. Tato strategie Izraeli zajistila stabilně pozitivní vývoj ekonomiky, která nebyla výrazně zasažena výkyvy ve světové poptávce ani hospodářskou krizí či krizí eurozóny. To dokládá růst HDP, který ivroce 2013 poroste podle odhadů tempem 3,8%ročně, respektive 3,3%vroce 2014 nepatrný pokles bude způsoben menší domácí spotřebou spolu splánovanými úspornými opatřeními, která vyhlásila nová vláda. Izrael: třetí největší trh s rizikovým kapitálem Mezi klíčové sektory izraelského hospodářství patří obory jako komunikační technologie a software, internetové aplikace, high-tech technologie a tzv. živé vědy především biotechnologie. V tomto směru je třeba zmínit trh rizikového kapitálu (velké množství začínajících firem), který hraje významnou roli vrozvoji všech těchto technologií a pro Izrael je typický. Agenturou Deloitte byl Izrael vroce 2013 vyhodnocen jako třetí největší trh srizikovým kapitálem (počíně ajaponsku).vroce2012plynula největší Barometr exportních příležitostí ukazuje, které obory jsou vizraeli pro české exportéry nejperspektivnější (zelená barva). grafika: czechtrade míra investic do sektoru živých věd, mobilních aplikací,skladování energie a informačních technologií. Tato charakteristika určuje i skladbu a hlavní rysyzahraničního obchodu, ve kterém země Evropské unie zaujímají významné postavení, produkty zeu totiž představují 34,5% izraelského importu. Vtomto směru není Česká republika výjimkou anaizraelském trhu je vjiž zavedených segmentech úspěšná. České vývozy stále rostou avroce 2012 opět dosáhly dalšího maxima (759 milionů dolarů) ameziročně vzrostly o20%. Mezi již tradiční vývozní artikly patří produkty chemického, slévárenského a strojírenského průmyslu, vposledních pěti letech stabilně rostl vývoz především 20 český exportér listopad 2013, číslo 9