ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

Transkript

1 DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/ Ostrava Vítkovice Ostrava Vítkovice Z-01-ŘP-sp ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

2 ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012 Zpracoval: Dr. Ing. Petr Jelínek: kap. 2, 3, 4, 6, úvod, závěr vedoucí odboru ekologie Jiří Hirka: kap. 1 vodohospodář Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář Ing. Jan Pastrňák: kap. 7 vedoucí oddělení sanačně-rekultivačních prací Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany Kontroloval: Ing. Pavel Fasolo náměstek pro techniku, výrobu a ekologii Schválil: Ing. Josef Havelka vedoucí odštěpného závodu Datum: Výtisk číslo: 1 Strana 2 (celkem 47)

3 Rozdělovník D R Ž I T E L Funkce Titul, jméno, příjmení Výtisk č. DIAMO, s.p., o.z. ODRA - TE Dr. Ing. Petr Jelínek 1 DIAMO, s.p., ŘSP - OE Ing. Pavel Vostarek 2 Strana 3 (celkem 47)

4 OBSAH ÚVOD NAKLÁDÁNÍ S VODAMI Pitná voda Externí zdroje Vlastní zdroje Provozní voda Odpadní voda Čistírna odpadních vod areál Hrušov Výpustné profily odpadních vod Důlní voda Čistírna důlních vod Výpustné profily důlních vod Odkaliště a laguny Monitoring okolí povrchové vody Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami Realizované akce a opatření Kontroly Uložené pokuty Shrnutí HYDROGEOLOGIE Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Hydrologické poměry Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Monitorovací systémy Monitoring podzemních vod Monitoring povrchových vod Výsledky monitoringu Podzemní vody Povrchové vody Shrnutí OVZDUŠÍ Emise z tepelných zdrojů Spalovací zdroje Plnění emisních limitů Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Emise z technologických zdrojů Technologické zdroje Odkaliště, odvaly Emise a poplatky z technologických zdrojů Imise Prašný spad Prašnost Důlní plyny Metan Oxid uhličitý Oxid uhelnatý Měření hluku Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší Realizované akce a opatření Kontroly Uložené pokuty Náhrada škod způsobených exhalacemi...32 Strana 4 (celkem 47)

5 3.7 Shrnutí KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU Kontaminace půdy Kontaminace biologického materiálu Shrnutí ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Produkce a nakládání s odpady Provozovny Produkce odpadů Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Náklady a výnosy Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství Podnikání v oblasti nakládání s odpady Realizované akce a opatření Kontroly Uložené pokuty Shrnutí NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM Uložná místa Odvaly Odkaliště Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Shrnutí SANACE A REKULTIVACE Sanačně-rekultivační akce Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu Revitalizace Moravskoslezského kraje Shrnutí...44 ZÁVĚR...46 Strana 5 (celkem 47)

6 ÚVOD Monitoring stavu životního prostředí v oblasti sféry zájmů odštěpného závodu ODRA byl prováděn na základě obecné závazných právních pžředpisů, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí orgánů státní správy a rovněž v souladu s dokumentem systému managementu organizace ŘP-sp Monitoring pracovního a životního prostředí. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s. p. o. z. ODRA Ostrava k přípravě a uvolňování ploch v rámci jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně, ale i lokálně likvidovat (ve smyslu platné legislativy) nejen odpady z vlastní činnosti, ale i černé skládky a ostatní odpady -relevantně vzniklé či nalezené. Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Za základní úkol v tomto je nutno považovat uvedení příslušné části sítí do řádného technického stavu, a to ještě před zahájením procesu předávání. Za tím účelem byly v mezirezortní komisi schváleny projekty Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s. p. Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava - Mariánské Hory, Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč, Odstranění následků hornické činnosti spočívající v komplexním řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování a Odstranění následků hornické činnosti spočívající v zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování. V roce 2012 probíhala realizace 1. části projektů, tj. zpracování vlastní prováděcí projektové dokumentace u akcí Jan Šverma (financováno OVaK, a. s.), Alexander a Koblov (financováno z programu revitalizace MSK). V areálu Petr Bezruč byla ukončena 1 fáze komplexní opravy areálové vodovodní a kanalizační sítě, která byla financována z RP ZNHČ. Vzorkování důlních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce (analýzy RO) a LABTECH s. r. o. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních předpisů. V souvislosti s novým zákonem o ovzduší byla zrušena vyhláška SMO o regulaci zdrojů znečištění ovzduší. Schválený Regulační plán pro odtěžování odvalu Heřmanice však zůstal v platnosti; jeho plnění je kontrolováno ČIŽP OI Ostrava. Byla zahájena 2. fáze akce Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice, v jejímž rámci je prováděn doprůzkum lokality; následně pak bude zpracován prováděcí projekt sanace staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. V dalších letech bude provedena poslední fáze komplexní sanace území: 3. fáze - vlastní sanační zásah včetně postsanačního monitoringu s následným předáním lokality. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému jakosti a nebo aktů hospodářského řízení. Vzhledem k vývoji názorů na danou problematiku a rovněž v rámci nově vydávaných právních předpisů a metodických pokynů, dochází u některých segmentů k aktualizaci. Obecně je možno konstatovat, že o. z. ODRA neměl v roce 2012 vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí. Strana 6 (celkem 47)

7 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 1.1 Pitná voda Externí zdroje Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012 Dodavatel: OVaK, a. s m 3 SmVaK, a. s m 3 OKD, a.s., Důl Paskov m 3 Cizí odběratelé: 115; množství odebrané vody m Vlastní zdroje DIAMO, s. p., o. z. ODRA nemá žáden vlastní zdroj pitné vody. 1.2 Provozní voda V roce 2012 nebyla odebrána žádná provozní voda. 1.3 Odpadní voda Čistírna odpadních vod areál Hrušov - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. (ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO) Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Ukazatel Hodnota vzorků Min. Max. Průměr překročení BSK 5 50 mg.l -1 ne t.rok , ,69 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 120 mg.l -1 ne t.rok , ,15 0 ne t.rok -1 MBAS 1 mg.l -1 ne t.rok ,01 0,39 0,16 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 1,6 mg.l -1 ne t.rok ,096 0,615 0,31 0 ne t.rok -1 Fe 2 mg.l -1 ne t.rok ,081 1,85 0,85 0 ne t.rok -1 Cr celk. 0,2 mg.l -1 ne t.rok ,04 0,04 0,04 0 ne t.rok -1 Zn 0,2 mg.l -1 ne t.rok ,025 0,148 0,06 0 ne t.rok -1 Ni 0,1 mg.l -1 ne t.rok ,003 0,03 0,02 0 ne t.rok -1 P celk. 5 mg.l -1 ne t.rok ,013 0,465 0,21 0 ne t.rok -1 NL 30 mg.l -1 ne t.rok ne t.rok -1 ph 6-9 mg.l -1 ne t.rok ,2 8 7,5 0 ne t.rok -1 Strana 7 (celkem 47)

8 1.3.2 Výpustné profily odpadních vod Tabulka č. 1-1a. Výpustné profily areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka Platné vodoprávní rozhodnutí zn. MUOR S /2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jed. vzorků Min. Max. Průměr překroče ní Q.rok m 3.rok m 3.rok -1 BSK 5 60 mg.l -1 1,5 t.rok ,6 3,26 2,51 0 0,021 t.rok -1 CHSK Cr 150 mg.l -1 6 t.rok ,8 18,62 0 0,156 t.rok -1 NL 60 mg.l -1 1,5 t.rok ,098 t.rok -1 N-NH 4 20 mg.l -1 0,5 t.rok ,9 3,9 2,32 0 0,019 t.rok -1 P celk. 6 mg.l -1 0,1 t.rok ,24 0,15 0 0,001 t.rok -1 - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Platné vodoprávní rozhodnutí zn. OŽP / /JAE Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překro čení Hg ne mg.l -1 ne t.rok ,0004 0,0004 0, ne t.rok -1 - areál Paskov, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov a.s. Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽPaZ/2544/2008/Vol/231.2 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Ukazatel Hodnota vzorků Min. Max. Průměr překro čení Hg ne mg.l -1 ne t.rok ,0004 0,0004 0, ne t.rok -1 Strana 8 (celkem 47)

9 - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Ukazatel Hodnota vzorků Min. Max. Průměr překročení Q.rok m 3.rok m 3.rok -1 BSK 5 34 mg.l -1 1,22 t.rok ,68 10,2 5,5 0 0,156 t.rok -1 CHSK Cr 120 mg.l -1 4,86 t.rok ,2 31,3 23,33 0 0,663 t.rok -1 NL 40 mg.l -1 1,82 t.rok ,511 t.rok -1 - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph 6-10 ne t.rok ,4 8,4 8,09 0 ne t.rok -1 RAS 1200 mg.l -1 ne t.rok ,3 0 ne t.rok -1 NL 30 mg.l -1 ne t.rok ,67 0 ne t.rok -1 NEL 0,5 mg.l -1 ne t.rok ,05 0,277 0,09 0 ne t.rok -1 - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. Kanalizační řád SmVaK, a.s. Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph 6-9 ne t.rok ,8 8 7,9 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok , ,9 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok , ,6 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ne t.rok -1 C 10 C mg.l -1 ne t.rok ,467 1,04 0,7 0 ne t.rok -1 - areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph mg.l -1 ne t.rok ,7 8,2 7,95 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok ,1 56,8 50,88 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok , ,2 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ,75 0 ne t.rok -1 Strana 9 (celkem 47)

10 - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph 6-9 ne t.rok ,7 8,9 8,35 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok ,6 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok , ,7 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ,3 0 ne t.rok -1 C 10 C mg.l -1 ne t.rok ,1 3,88 1,77 0 ne t.rok -1 - areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph 6-9 ne t.rok ,2 8,2 7,85 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok , ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok ,1 36,03 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ne t.rok -1 C 10 C mg.l -1 ne t.rok ,009 0,8 0,27 0 ne t.rok -1 - areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph 6-9 ne t.rok ,8 7,9 7,85 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok , ,83 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok , ,78 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ne t.rok -1 - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4012/12 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překročení ph mg.l -1 ne t.rok ,9 8 7,93 0 ne t.rok -1 BSK mg.l -1 ne t.rok , ,74 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok , ,4 0 ne t.rok -1 RL 1200 mg.l -1 ne t.rok ,5 0 ne t.rok -1 + N-NH 4 45 mg.l -1 ne t.rok ,9 36,1 17,18 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok ,58 0 ne t.rok -1 Strana 10 (celkem 47)

11 1.4 Důlní voda Čistírna důlních vod O.z. ODRA neprovozuje žádnou čističku důlních vod Výpustné profily důlních vod Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to, ve smyslu horního zákona, na základě podmínek stanovených vodohospodářským orgánem. Tabulka č. 1-1b Výpustný profil -vodní jáma Jeremenko důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od č. 1605/10/VH S- SMO/307700/10/OŽP/Bn; od ŽPZ/44199/2010/Hrn Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Dosažená skutečnost vzorků Min. Max. Průměr překroče ní Q.rok -1 ne m 3.rok m 3.rok m 3.rok -1 ne mg.l -1 ne t.rok , t.rok -1 SO 4 2- Cl -1 ne mg.l -1 ne t.rok t.rok -1 RAS ne mg.l -1 ne t.rok t.rok -1 Fe ne mg.l -1 ne t.rok ,417 2,720 1,19-6,60 t.rok -1 NL ne mg.l -1 ne t.rok ,0 59, ,25 t.rok -1 NEL ne mg.l -1 ne t.rok ,1 0,1 0,1-0,5544 t.rok -1 - vodní jáma Žofie důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP / /JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Ukazatel Hodnota vzorků Min. Max. Průměr překročení Q.rok -1 ne m 3.rok m 3.rok m 3.rok -1 ne mg.l -1 ne t.rok , ,99 t.rok -1 SO 4 2- Cl -1 ne mg.l -1 ne t.rok t.rok -1 RAS ne mg.l -1 ne t.rok , t.rok -1 Fe ne mg.l -1 ne t.rok ,98 9,41 4,54 0 5,49 t.rok -1 NL ne mg.l -1 ne t.rok , ,26 t.rok -1 NEL ne mg.l -1 ne t.rok ,05 0,05 0,05 0 0,0605 t.rok -1 Strana 11 (celkem 47)

12 1.5 Odkaliště a laguny DIAMO, s. p., o. z. ODRA neprovozuje odkaliště a laguny 1.6 Monitoring okolí povrchové vody Tabulka č. 1-2 Sledovaný profil - profil Muglinov, říční voda (VJJ) Ukazatel vzorků Hodnota Minimum Maximum Průměr Cl -1 mg.l , SO 4 mg.l , vodivost us.cm Fe mg.l ,063 0,178 0,12 - jez Rychvald, říční voda (VJŽ) Ukazatel vzorků Hodnota Minimum Maximum Průměr Cl -1 mg.l ,25 NL mg.l RAS mg.l SO 4 mg.l vodivost us.cm Fe mg.l ,05 0,528 0,11 Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí) schváleného SÚJB RC Kamenná dne pod č.j /2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2012 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2013. Strana 12 (celkem 47)

13 Tabelární zpracování výsledků analýz: Chemismus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov skutečný stav plnění platného Rozhodnutí počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům limitní hodnoty max c prům status analýz CL - SO 4 2- období CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] ,3 155, ,0 60,0 280,0 86, ,3 151, ,0 13,0 480,0 36, ,0 125, ,0 22,0 265,0 54, ,5 108, ,0 19,0 151,0 31, ,1 124, ,0 37,1 267,0 54, ,6 135, ,0 86,2 221,0 68, ,8 131, ,0 17,1 301,0 26, ,5 94, ,0 26,0 152,0 40, ,7 124, ,0 46,1 223,0 61, ,5 122, ,0 80,4 185,0 39, Legenda: status - vyhovuje nevyhovuje Strana 13 (celkem 47)

14 Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka - jez skutečný stav plnění indikační meze počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům hodnoty max c prům status analýz CL - SO 4 2- období CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- CL - SO 4 2- n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] ,3 171, , ,0 194,0 141, ,5 195,6 * * ,0 177,0 254,0 169, ,7 188,2 * * ,0 834,0 248,0 82, ,1 188,3 * * ,0 145,0 250,0 127, ,4 194,4 * * ,0 418,0 319,0 108, ,3 177,6 * * ,0 132,0 223,0 103, ,6 172,9 * * ,0 438,0 216,0 101, * * 2014 Strana 14 (celkem 47)

15 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami Realizované akce a opatření - v březnu 2012 byly dokončeny práce na projektové dokumentaci - Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč, a v říjnu/2012 byla provedena 1. etapa realizace zmiňovaného projektu. Práce byly ukončeny pokračují práce na PD - Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování, Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování tyto PD se nacházejí ve fázi územního řízení jakož i PD - Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma kterou po dohodě zpracovávají na své vlastní náklady Ostravské vodárny a kanalizace a.s.. Na základě schválené projektové dokumentace DIAMO, s. p. o. z. ODRA následně zrealizuje přes MF zmiňovanou akci. - v rámci investic byla zrealizována akce Rekonstrukce rozvodu pitné vody v areálu Jeremenko, dále byly provedeny dílčí úpravy na vnitřním rozvodu pitné vody ve správní budově za účelem zkvalitnění TUV. - byla zpracována zadávací dokumentace na rekonstrukci kanalizace v areálu Jeremenko rozsah prací v úhrnné hodnotě cca ,- Kč - došlo ke zrušení odběrných míst pitné vody v areálu Jeremenko zůstává jedno odběrné místo, areálu Pokrok zůstává jedno odběrné místo a v areálu Paskov od bez odběrného místa. - na základě prodeje budovy s ambulatóriem areál Paskov, nejsme nadále odpovědni za vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace rozhodnutí přešlo na nového majitele objektu. - bylo vyřízeno nové povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky (amalgám) do kanalizace pro roky Kontroly V roce 2012 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí Uložené pokuty Za rok 2012 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8 Shrnutí - v areálu bývalého dolu Pokrok je připravován prodej zbylé části areálového rozvodu pitné vody a areálové kanalizace, při kterém dojde k předání výpustného profilu do Bezejmenného potoka a převedení závazků vyplývajících z ROZHODNUTÍ zn. MUOR S 82008/2010/OZP/JEA na nového nabyvatele. výpustné profily odpadní vody do kanalizace: - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK - areál Paskov, odpadní voda ze zub. ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. - areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s.areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Strana 15 (celkem 47)

16 - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. - areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. výpustné profily odpadní vody do DVT: - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka - areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka výpustné profily důlní vody - vodní jáma Jeremenko důlní voda do řeky Ostravice - vodní jáma Žofie důlní voda do Petřvaldské stružky V roce 2012 nedošlo k překročení maximálních hodnot u stanovených ukazatelů V obecné poloze došlo z hlediska standardních činností monitoringu ke stabilizaci na udržitelné platformě a z hlediska středně a dlouhodobého pohledu byly učiněny další kroky k výraznému zlepšení stávající situace Tabulka č. 1-4 Vody vypuštěné ze závodu Profil Druhy vod vypuštěné množství [m 3.rok -1 ] odpadní důlní Průsakové Drenážní Haldové odkalištní Paskov 704 Šverma Pokrok Hrušov 971 Heřmanice 675 Bezruč Barbora Koblov Alexander Žofie Jeremenko Celkem Tabulka č. 1-5a Celkové znečištění vypuštěné ze závodu odpadními vodami Ukazatel Jednotky BSK 5 t.rok -1 4,45 CHSK Cr t.rok -1 8,94 NL t.rok -1 4,16 C 10 C 40 t.rok -1 0,02 Tabulka č. 1-5b Celkové znečištění vypuštěné ze závodu důlními vodami Ukazatel Jednotky 2- SO 4 t.rok Cl -1 t.rok RAS t.rok Fe t.rok -1 12,09 NL t.rok ,51 NEL t.rok -1 0,615 Strana 16 (celkem 47)

17 2 HYDROGEOLOGIE 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko- karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí ,2 km 2, připadá na naše území pouze 135,5 km 2, t.j. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu km 2 ). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km 2. Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice ( od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické pořadí a Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apd.) plně stabilizovaná Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořený podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo sekundárně, tj. zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil Strana 17 (celkem 47)

18 nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech/částech dolů jsou dotace z uvedených systémů odlišné. 2.2 Monitorovací systémy Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko a vodní jámy Žofie. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod. V roce 2010 bylo vydáno na žádost o.z. ODRA nové Rozhodnutí pro vypouštění důlních vod z vodní jámy Jeremenko (platné od 12/2010), které zvyšuje maximální množství vypouštěných důlních vod na m 3 /rok. Souhrn prováděných analýz: a) vodní jáma Jeremenko: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven výtok z obtokového potrubí konduktometru ve směšovací komoře. b) vodní jáma Žofie: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 1. Žofie 5/4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jamách Hlubina 2, Rychvald 5 a František 4. Strana 18 (celkem 47)

19 2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků: c) vodní jáma Jeremenko sledování koncentrací iontů [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice- Muglinov. d) vodní jáma Žofie sledování koncentrací iontů [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, NL, RAS na měrném profilu Stružka-jez Rychvald. 2.3 Výsledky monitoringu Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem maximálně rovnoměrnému (z provozního hlediska) systému čerpání dostává stabilizovaných podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod, a to zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování Q při programové maximalizaci retenčního prostoru, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí-ras), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, dále konduktivita, ph a také teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech se pravděpodobně postupně vytváří hydrochemická zonálnost (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m 3. Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m 3. DIAMO, s.p. o.z. ODRA provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu. Strana 19 (celkem 47)

20 Tabulka č. 2-1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Objekt / Hodnota VJJ OD-2 VJŽ Hladina podzem. vody SO 4 2- Cl - U 226 Ra RAS Fe celk. NEL m n. m. mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Bq.m -3 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Max. -380, <0, ,72 <0,05 Min. -389, <0,01 < ,19 <0,05 Průměr -384, <0,01 < ,19 <0,05 Max. -286, Min. -288, Průměr -287, Max. -480,3 33, <0, ,41 <0,05 Min. -483,0 11, <0, ,98 <0,05 Průměr -482,5 18, <0, ,54 <0,05 U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke stagnaci až mírnému poklesu úrovně koncentrací a zároveň ke kolísání obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento jev je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS 2 ). Změna koncentrace iontů SO -2 4 v časové řadě je patrna z následujícího grafu č. 1. Graf č. 1. Strana 20 (celkem 47)

21 Z dlouhodobého hlediska naopak dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl - v časové řadě je patrna grafickém znázornění. V roce 2012 docházelo k mírnému nárůstu koncentrací Cl - vzhledem k výpočtu směšovací rovnice s parametrů dílčích přítoků by se měla ustálit koncentrace Cl - iontů na úrovni mg/l viz graf č. 2. Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době výrazným způsobem poklesla koncentrace Fe ve vypouštěných důlních vodách a nízká úroveň se zastabilizovala nevýznamnými rozkyvy, ilustrativně je to patrné z grafu č. 3. Strana 21 (celkem 47)

22 Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst, po období jisté stagnace, má opět mírně stoupající trend, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Časová řada viz graf č. 4. Graf č.4 Bližší údaje o radiomonitoringu za 2012 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2013. Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství usazenin dominantní složka NaCl, v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků viz graf č. 5. Graf č. 5 Strana 22 (celkem 47)

23 Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz graf č. 6: Graf č.6 Koncentrace Fe iontů je v současné době v podstatě bezproblémová. Průběh v čase de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace. Výrazná jsou ovšem dílčí maxima, která jsou odrazem nehomogenní směsi různých typů důlních vod. Detailněji viz graf č. 7. Graf č. 7 Strana 23 (celkem 47)

24 Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz následující graf č. 8) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ. Tento jev je již patrný viz graf č. 9. Hladina v západní části ODP (tzv. oderský bazén) začala od poloviny roku 2012 systematicky klesat. K ustálení zatím nedošlo. Naopak se předpokládá větší poklesový gradient vzhledem k vymývání aktivních hydraulických komunikací. Graf č. 8 Graf č. 9 Strana 24 (celkem 47)

25 2.3.2 Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu Ostravice- Muglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s.p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření. Tabulka č. 2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok Sl. Ostrava 58,0 34,1 26,9 36,8 37,4 98,5 40,8 86,7 76,4 104,0 49,4 30,0 679,0 Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o.z. ODRA sledovány. 2.4 Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat. Podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově (dle aktuálního stavu poznání), ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice může dojít po dohodě se správcem toku Povodí Odry, s.p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Tato regulace nebyla v roce 2012 uplatněna, a to přesto, že v nejsušším období byly úhrny srážek na Ostravsku velmi nízké. V průběhu roku 2012 došlo v měsících dubnu a listopadu k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního kolektoru VJJ. Obecně je třeba konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci. 3 OVZDUŠÍ 3.1 Emise z tepelných zdrojů Spalovací zdroje O. z. ODRA je provozovatelem stacionárních spalovacích zdrojů - kotelen na plynná paliva. Dle zák. č. 86/2002 Sb. byly 3 kotelny zařazeny mezi střední zdroje znečišťování ovzduší a 8 mezi malé spalovací zdroje. Předmětné stacionární spalovací zdroje (plynové kotelny) jsou provozovány na lokalitách Jeremenko, Heřmanice a Pokrok. Dne vstoupil v účinnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012, který zrušil stávající kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší a zavedl pro zdroje znečišťování nové označení - vyjmenované a nevyjmenované v příloze č. 2 tohoto zákona. Zákon stanovil také řadu změn v podání poplatkového přiznání a vedení Strana 25 (celkem 47)

26 nest. nest. nest. nest. nest. nest. Výtopna/Kotelna Označení kotle limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012 souhrnné provozní evidence. Mezi vyjmenované zdroje v Příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. patří na o. z. dvě plynové kotelny na lokalitě Jeremenko a jedna kotelna na lokalitě Heřmanice. V závěru r došlo tedy vlivem nového zákona o ovzduší ke změnám v kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, celkový počet zdrojů na o. z. ODRA, v počtu 11, se ve sledovaném období nezměnil. Přehled zdrojů v kategorizaci dle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění, je v Tabulce č. 3-1 na straně Plnění emisních limitů Z výsledků provedených posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro dříve označované malé a střední spalovací zdroje plynové kotelny byly splněny. Poslední jednorázové měření pro ověření plnění emisních limitů, emise CO a hodnot účinnosti spalování u provozovaných dříve malých spalovacích zdrojů, bylo realizováno v březnu Pro tyto zdroje neuvedené v příloze č. 2 k zákonu povinnost ohlašování poplatku ani vedení provozní evidence už v budoucnu není požadováno. Výsledky včetně protokolů měření a kontroly spalinových cest byly zaslány příslušným obcím s rozšířenou působnosti, čímž bylo doloženo, že všechny malé spalovací zdroje splnily požadavky dané zákonem č. 86/2002 v platném znění. Dle součastné platné legislativy další měření těchto, dříve malých, spalovacích zdrojů nejsou již požadována s výjimkou kontrol technického stavu. V roce 2012, v souladu s platnou legislativou, byla provedena autorizovaná měření emisí CO a NO x na plynové kotelně v kompresorovně, lokalita Jeremenko a na plynové kotelně Heřmanice. Tabulka č. 3-2 Plnění emisních limitů TZL SO 2 Hmotnostní koncentrace v mg.m -3 NO x CO CxHy plynová kotelna, správní budova Jeremenko plynová kotelna, kompresorovna Jeremenko plynová kotelna, podnik. centrum, Heřmanice K1 WP 1000 I 100,5 0 K2 WP 1000 I , K3 WP 1000 I 113,9 0 K1 Viadrus G ,7 0,9 K2 Viadrus G , K3 Viadrus G ,3 6 K1 Buderus G505 59,9 2, , Strana 26 (celkem 47)

27 Poř. č. Rok uvedení do provozu Zařazení zdroje Celk. jm. tepel. příkon (MW) Účinnost odlučovače Druh paliva kotlů / kamen provozních hodin Zpoplatněná zneč. látka Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012 Tabulka č. 3-1 a Přehled zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší 1 plynová kotelna, správní budova č. 631 Jeremenko 1995 vyjmenovaný 3,774 - zemní plyn SO 2, NO x, CO 2 plynová kotelna, podnikatelské centrum Heřmanice2000 vyjmenovaný 0,596 - zemní plyn SO 2, NO x, CO 3 plynová kotelna, kompresorovna č.004 Jeremenko 1995 vyjmenovaný 0,300 - zemní plyn SO 2, NO x, CO 4 plynová kotelna, zdravotní středisko Pokrok 1998 nevyjmenovaný 0,139 - zemní plyn plynová kotelna, důlní dílny č. 115 Jeremenko 1995 nevyjmenovaný 0,130 - zemní plyn plynová kotelna, dílna ZAPO č.065 Jeremenko 1995 nevyjmenovaný 0,081 - zemní plyn plynová kotelna, podniková laboratoř Pokrok 1998 nevyjmenovaný 0,078 - zemní plyn plynová kotelna, zámečnická dílna č. 025 Jeremenko1995 nevyjmenovaný 0,052 - zemní plyn plynová kotelna, stolárna č. 061 Jeremenko 1995 nevyjmenovaný 0,041 - zemní plyn plynová kotelna, dílny č. 005 Jeremenko 1995 nevyjmenovaný 0,026 - zemní plyn plynová kotelna, sklad olejů č. 016 Jeremenko 1995 nevyjmenovaný 0,026 - zemní plyn Strana 27 (celkem 47)

28 Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2012 DIAMO, s. p., o. z. ODRA Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů V r byla v zákonné lhůtě splněna povinnost provozovatele středního stacionérního zdroje týkající se povinného výpočtu poplatku za r a oznámení toho výpočtu správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. V podmínkách o. z. ODRA byly předmětem zpoplatnění střední spalovací zdroje plynové kotelny. Poplatek ze spalovacích zdrojů za r ve výši 100,-Kč nebyl v roce 2012 vyměřen jelikož vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice, tj. 500 Kč. Jak vyplývá z výpočtů emisí za rok 2012, s použitím údajů z posledních platných autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů, vypočtený poplatek ve výši 200,-Kč nedosáhl nově zákonem stanovené spodní hranice Kč, poplatek proto nebude vyměřen. Přehled emisí a poplatků za rok 2012 ze zpoplatněných zdrojů, vypočtený dle pokynů ISPOP, je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3-3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů za r Zdroj znečisťující ovzduší Znečisťující látka TZL NOx SO2 CO Cx Hy Poplatek* vypoč tený Plynová kotelna [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [Kč] Spr. budova 0,003 0,00 0, ,00 0,002 0,00 0,000 0,00 0,011 0,00 200,00 0,00 Jeremenko Kompresorovna 0,000 0,00 0,015 0,00 0,000 0,00 0,000 0,00 0,001 0,00 0,00 0,00 Jeremenko PC Heřmanice 0,001 0,00 0,011 0,00 0,000 0,00 0,001 0,00 0,001 0,00 0,00 0,00 Celkem cca 0,004 0,218 0,002 0,001 0, ,00 0,00 uhraz ený Monitoring skleníkových plynů (CO 2 ) není prováděn. O. z. ODRA nepodléhá systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 3.2 Emise z technologických zdrojů Technologické zdroje Dle zákona č. 86/2002 byly na o. z. ODRA dva malé stacionární zdroje, Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ), zařazeny mezi technologické zdroje. Na těchto zdrojích nejsou provozovány činnosti související s fyzickou těžbou uhlí a zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. O. z. ODRA zde zabezpečuje pouze čerpání důlních vod za účelem udržování jejich hladiny na úrovni stanovené OBÚ v Ostravě a zajišťuje chod degazačního systému uzavřených dolů (tyto exhalace nejsou emisemi ve smyslu zákona o ovzduší) Rozhodnutím KÚ MSK nebyly pro tyto zdroje stanoveny žádné emisní limity a nejsou proto zpoplatněny. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2012: Vodní jáma Žofie: Ventilátory m 3 CO 2 ; m 3 CH 4 ; Strana 28 (celkem 47)

29 Poř. č. Rok uvedení do provozu Kategorie ZZO Instalovaný výkon [MW] Druh paliva kotlů/ kamen provozních hodin Zpoplatněná zneč. látka Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012 Degazace m 3 CO 2 ; m 3 CH 4 ; Vodní jáma Jeremenko m 3 CO 2 ; m 3 CH 4 Tabulka č. 3-1b Přehled technologických zdrojů Zdroj znečištní ovzduší 1 Důl Vodní jáma Jeremenko hlavní důlní ventilátor 1995 malý hlavní důlní ventilátor Důl Vodní jáma Žofie malý 2 degazační stanice Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou na o. z. ODRA provozovány. Přehled úložných míst karbonských materiálů, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v rámci kapitoly 6. Žádný z těchto objektů není hodnocen jako zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb Emise a poplatky z technologických zdrojů Na o. z. ODRA tyto zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. Zdroje nejsou zpoplatněny. 3.3 Imise Prašný spad Prašný spad není na o. z. monitorován Prašnost Důlní pracoviště Na důlních pracovištích o. z. ODRA platí pro měření koncentrace respirabilní frakce prachu rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č.j. HP/OV-7667/245.1/09, které stanovuje interval měření (pokud nedojde ke změně technických či technologických podmínek) jedenkrát za dva roky. Poslední měření bylo provedeno ke konci roku Pracoviště byla zařazena, z hlediska prašnosti, do kategorie 1. Strana 29 (celkem 47)

30 3.4 Důlní plyny Metan Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne zařazeny dle 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu Vodní jáma Jeremenko a její jámová tůň je dle 232 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu BNM. Výdušná jáma Je 1, její jámová tůň a překopy , jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu SNM. Důl Vodní jáma Žofie je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro př. č.9020, překopy č. 902, 9023, 903 a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 Skipová a překop č Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle 83 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb.: Tabulka č. 3-5 Monitoring důlních plynů* Bod monitorovací sítě: EOAR H x C S, U CH 4 Roční průměr jednotka [Bq.m -3 ] [µsv.h -1 ] [mg d -1 ] [m 3.24 h -1 ] Frekvence kontinuálně měření kontinuálně Překročení stanovených mezí ne o o Průměrná absolutní exhalace CH 4 za 01 12/2012 činila na lokalitě Jeremenko m 3 /24 hod. Průměrná koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,08%. Průměrná absolutní exhalace CH 4 za 01 12/2012 činila na lokalitě Žofie m 3 /24 hod. Průměrná koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo úměrně závislé na hodnotě barometrického tlaku. Monitoring důlních plynů ve stanovených monitorovacích bodech je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem.monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s 16 odst. 4, 5 a 6 a 17 odst. 1 Vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění Vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Strana 30 (celkem 47)

31 3.4.2 Oxid uhličitý o o o o Průměrná absolutní exhalace CO 2 za 01 12/2012 činila na lokalitě Žofie 552 m 3 /24 hod Průměrná koncentrace CO 2 na lokalitě Žofie za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,02%. Průměrná absolutní exhalace CO 2 za 01 12/2012 činila na lokalitě Jeremenko m 3 /24 hod. Průměrná koncentrace CO 2 na lokalitě Jeremenko za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,07% Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý je monitorován v souladu s 109a, odst.3 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb. na vtažné a výdušné jámě provozovaných dolů Jeremenklo a Žofie kontinuálními analyzátory s vyvedením sledování do dispečinku. V roce 2012 nedošlo k překročení stanovených mezí. 3.5 Měření hluku Škodliviny a fyzikální faktory pracovního prostředí jsou sledovány systematicky i namátkově při pravidelných kontrolách pracovišť odpovědnými vedoucími zaměstnanci o. z. ODRA. Při podezření na nedodržování hygienických limitů u některé ze složek pracovního prostředí, a tedy i hluku, jsou provedena kontrolní měření. Monitorování složek pracovního prostředí je realizováno podle SPP-ODRA Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA. V roce 2012 nebylo zjištěno na žádném monitorovaném pracovišti překročení hygienických limitů. 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší Realizované akce a opatření Tepelné zdroje Interní kontroly a revize spalovacích zdrojů znečišťování prostředí, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN. Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu CO v kotelnách jsou prováděny v pravidelných měsíčních intervalech ve všech kotelnách. Odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení byly provedeny v listopadu a prosinci Roční revize spalinových cest a čištění průduchů byly provedeny dne ,. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a říjnu V r pro snížení spotřeby zemního plynu na ohřev TUV bylo instalováno v budově kotelny areálu Jeremenko tepelné čerpadlo (dále jen TČ) IVT Greenline, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. Instalovaný výkon TČ je 29,5 kw. Za účelem rozšíření poznatků o využití geotermální energie čerpaných důlních vod Strana 31 (celkem 47)

32 z VJJ, byla ve spolupráci s VŠB TU Ostrava v r instalována do plynové kotelny v obj. 115 důlní dílny (malý zdroj) 2 tepelná čerpadla Greenline G21 o jednotkovém výkonu 25 kw. Provozem tepelných čerpadel se snížila spotřeba zemního plynu v kotelně obj. č. 115 v r na m 3. Oproti předchozí dosahované průměrné roční spotřebě zemního plynu ve výši m 3, bylo v r dosaženo snížení spotřeby zemního plynu o m 3. V roce 2012 byla z kotelny obj.115 dodávka tepla rozšířena do objektu č. 25 zámečnická dílna ve kterém se dosud provozovala samostatná plynová kotelna s kotlem Dakon KS 24 R o výkonu 24 kw. Celková spotřeba zemního plynu v areálu Jeremenko se provozem 3 ks tepelných čerpadel snížila v roce 2012 o m 3. Dosažená úspora ve spotřebě zemního plynu v roce 2012 přispěla ke snížení emisí z provozovaných tepelných zdrojů v areálu Jeremenko. Důlní plyny Pro snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu ze zdroje Vodní jáma Žofie je ve spolupráci se společností ENIGEN, s.r.o. provozována kogenerační jednotka (KJ), která spaluje produkovaný důlní plyn (CH 4 ). Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. ENIGEN, s. r.o. do distribuční soustavy spol. NWR Energy, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu na KJ, realizovala spol. ENIGEN, s. r. o. v roce 2008 dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a.s. Nové zařízení umožňuje využívat celou produkci CH 4 v KJ. V roce 2012 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie m % CH 4, ke které si spol. ENIGEN, s.r.o. ještě přikoupila ze spol. Green Gas DPB, a.s. dalších m % CH 4. Využitím odebraného důlního plynu pro provoz KJ zajistila spol. ENIGEN, s. r. o. výrobu MWh silové elektřiny, kterou dodala do napojené el. distribuční rozvodné soustavy. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie GJ Kontroly Kontroly orgánů státní správy na úseku ochrany ovzduší na zařízeních provozovaných o.z. ODRA nebyly v roce 2012 provedeny Uložené pokuty Pokuty nebyly uloženy Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. ODRA nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody. Strana 32 (celkem 47)