Priority strategie integrace cizinců pro Praha 12 a Praha-Libuš

Transkript

1 M U L T I K U L T U R N Í C E N T R U M P R A H A, o. s. Multikulturní centrum Praha, Náplavní 1, Praha 2 Telefon.: , Fax: infocentrum@mkc.cz, Priority strategie integrace cizinců pro Praha 12 a Praha-Libuš na základě výsledků integračního workshopu z 12./14. listopadu 2013 Editoři: Jan Dítko, Jakob Hurrle, Lucie Trlifajová, Veronika Simonová Leden 2014 Tato aktivita je součástí projektu Na práci v ČR (Integrace cizinců na trhu práce v ČR: posílení role českých měst) financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. 1

2 Obsah 1 Úvod Cizinci na Praze 12 (analytický podklad) Strategické priority pro integraci cizinců Vzdělávání a jazyk Mapování situace: Vzdělávání a jazyk Formulace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk Akční plány pro realizace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk Shrnutí, doporučení Vtahy, soužití a komunikace Mapováni situace: Vtahy, soužití a komunikace Formulace vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace Shrnutí, doporučení Instituce, participace a dodržování zákonů Mapováni situace: Instituce, participace a dodržováni zákonů Formulace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů Akční plány pro realizace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů Shrnutí, doporučení Sociální práce, prevence, drogová problematika Mapováni situace: Sociální práce, prevence, drogová problematika Prioritní oblasti: Sociální práce, prevence, drogová problematika Shrnutí, doporučení Přílohy i Zdroje ii Program integračního workshopu iii Integrační workshop Praha 12/Libuš: očekávání účastníků iv Účastníci strategického workshopu v Fotodokumentace workshopu

3 1 Úvod Stěhování lidí ze zemí s odlišným kulturním zázemím proměnilo v posledních dekádách tváře mnoha evropských měst. Změnu skladby obyvatelstva lze od roku 1990 pozorovat i v Praze, kde podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů dosáhl v roce 2011 podíl cizinců 14,9 %. Je to hodnota srovnatelná s některými městy na Západě a podstatně vyšší než ve zbytku české republiky (4,4 %), což vypovídá o atraktivitě a ekonomické síle hlavního města. Vzhledem k tak vysokém počtu migrantů může překvapit, že pražská městská politika teprve v poslední době začíná vnímat otázku integrace migrantů jako pole pro městskou politiku. Na jednu stranu lze absenci zájmu pražské komunální politiky o toto téma vysvětlit tím, že integrační proces v Praze probíhá relativně bez problémů nelze zatím pozorovat trend vedoucí ke vzniku etnických ghet nebo k interkulturním střetům, díky kterým se otázka integrace dostala do centra pozornosti mnoha lokálních politiků na Západě. Situace v západních městech však zároveň přináší i poučení, že je vždy mnohem lepší (a mnohem levnější) vzniku problémů v soužití preventivně předcházet, než se pokoušet o hašení požárů. Když v roce 2012 začala Praha pod metodickým vedením Pražského integračního centra pracovat na tvorbě první celopražské koncepce pro integrace migrantů (ta má byt předložená Radě hlavního města na začátku letošního roku), jednalo se o bezpochyby důležitý první krok. Na úrovni městských částí lze MČ Praha 12 a MČ Praha-Libuš zařadit k pionýrům v oblasti integrace cizinců. Obě městské části nabývají již několik let zkušenosti s realizací projektů, které financují hlavně aktivity pro podporu integrace v lokálních školách. Městská část Praha-Libuš navíc spolupracovala na několik výzkumních projektech, které realizovala Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy s podporou Ministerstva pro místní rozvoj a které mapovaly situaci vietnamské menšiny v souvislosti s obchodním centrem SAPA. V obou městských částech se navíc můžeme setkat s významnými aktivitami neziskových aktérů, které mohou sehrávat klíčovou roli v překonávání každodenních těžkostí ve vzájemném soužití a integračním procesu. Při dalším plánování je nesmírně důležité nezapomenout na to, že zde již spousta aktivit existuje a funguje, a proto mají nové aktivity na co navázat. Vzhledem k existujícím zkušenostem je realizace workshopu pro integraci cizinců další logický krok, který může pomoci nastavit aktivity více strategicky. Workshop se odehrál 12. a 14. listopadu 2013 pod vedením neziskové organizace Multikulturní centrum Praha. Struktura workshopu byla inspirována integračními workshopy, které projektový partner Multikulturního centra Praha, německá nadace Bertelsmann-Stiftung, realizovala v posledních letech v mnoho německých městech. Kromě identifikace silných a slabých stránek a priorit byla cílem workshopu i podpora networkingu mezi aktérů z veřejného a neziskového sektoru. Výsledky workshopu mají být jedním z podkladů pro proces komunitního plánování sociálních služeb a mohou sloužit samostatně jako podkladový materiál při tvorbě projektových návrhů. Rozhodnutí městských časti Praha 12 a Praha-Libuš uspořádat společný workshop přitom svědčí o chápání skutečnosti, že otázku integrace cizinců lze nejlépe řešit společně koordinovaným způsobem. I když na samotném workshopu nebyla příležitost otázku spolupráce mezi MČ Praha 12 (která vykonává jako obec s rozšířenou působností určité funkce delegované státní správy pro MČ Praha-Libuš) a MČ Praha-Libuš řešit systematicky, ukázalo se během workshopu a při přípravných rozhovorech, že by bylo žádoucí, aby se vedení obou městských částí pokusilo zlepšit tok informací a nastavení aktivit, které mají dopad na obě městské části. Návrh priorit pro oblast integrace, který držíte v rukách, byl sestaven editory z Multikulturního centra na základě dokumentace workshopu. V některých místech si editoři dovolují upozornit na skutečnost, že nastavení priorit je odrazem složení účastníků workshopu. Z tohoto důvodu není překvapivé, že existují oblasti, které jsou bezpochybně důležité, ale které byly účastníky workshopu zpracovány jen okrajově. Výsledky otevřeného workshopu nelze proto chápat jako hotový strategický dokument, ale jako výchozí materiál pro další strategické plánování. Dokumentace byla doplněna přehledem dat o populaci cizinců v obou městských částech. I přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící v MČ Praha 12 a v MČ Praha-Libuš nelze vnímat pouze jako dočasné migranty cizinci se naopak stávají trvalými obyvateli městských částí. Rychlá proměna, kterou městské části na pražském jihovýchodě v posledních letech prochází, může být chápána i jako potenciál pro další rozvoj stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů. 3

4 2 Cizinci na Praze 12 (analytický podklad) Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců žijících na území těchto městských částí není oproti jiným částem Prahy příliš vysoký jestliže v celé Praze jde o téměř 15%, ve správním obvodu (SO) Praha 12 podíl cizinců přesahuje podle SLDB 11%. Přesto jde o výrazně vyšší podíl, než je ve většině českých obcí. Pro Prahu 12 je dále specifické, že jsou mezi cizinci výrazněji zastoupeni občané třetích zemí žije zde pětina všech Vietnamců žijících v Praze a naopak podíl Slováků je realitně nízký. V rámci správního obvodu Prahy 12 je s cizinci nejsilněji spojovaná zejména městská část Praha-Libuš, a to díky přítomnosti početné skupiny Vietnamců vázané na tržnici SAPA. Ta kromě funkce tržiště plní, mnoho dalších funkcí a pro řadu Vietnamců představuje místo, kam se mohou Podíl cizinců v jednotlivých částech Prahy (Zdroj: Vnitřní diferenciace Vietnamců Zpracováno podle dat SLDB 2011) obrátit s jakýmkoliv problémem, při řešeni jakékoliv životni situace (viz Kušniráková, Plačková, Vu Van Anh 2013). Značná část otázek týkající se integrace cizinců na území SO Praha 12 se zaměřuje právě na vietnamské občany. I přes význam Sapy je třeba si uvědomit, že Vietnamci tvoří méně než třetinu cizinců žijících v tomto správním obvodu, cizineckou populaci nejde tedy omezit jen na ně. Podle Sčítaná lidu, domů a bytů zde v roce 2011 žilo přes 2175 občanů vietnamská národnosti (necelé 3,5% obyvatel), počet Ukrajinců dosahoval téměř 1700 (necelá 3%), dále jde především o Rusy a Slováky. Podle Sčítání lidu žilo v roce 2011 ve SO Praze 12 přes obyvatel, silné zastoupením zde má střední generace, tedy lidé ve věku let, a jejich děti ve věku let, což je do značné míry dané postupným stárnutím obyvatel sídlišť. Zahraniční migrace je jedním z podstatných faktorů, který přispívá k relativně vyrovnanému počtu obyvatel SO Praha 12 v posledních letech. Zatímco počet obyvatel MČ Praha 12 od roku 2003 lehce klesá a průměrný věk je zde o něco vyšší než v Praze jako celku, počet obyvatel MČ Praha-Libuš díky migraci až do roku 2008 stoupal, přičemž šlo zejména o mladší lidi. Od začátku ekonomické krize a s ní spojenými omezeními vstupu a pobytu cizinců na území České republiky dochází v MČ Praha-Libuš ke značnému poklesu počtu obyvatel, který má dopad i na celý SO Praha 12, jak ukazuje graf níže. Vzhledem k vnitřní diferenciaci cizinecké populace jsou cizinci zastoupeni ve všech těchto skupinách obyvatel. Jak ukazuje následující mapa podílu cizinců v základních sídelních jednotkách (zahrnuty byly jen jednotky s více než 300 obyvateli), celkově nejvyšší podíl cizinců je v částech Libuš-sever a Libuš-střed, vyšší podíl cizinců je také částečně na modřanském sídlišti (zejména základní sídelní jednotka Modřany Nad Roklí), u občanů Vietnamu je vyšší koncentrace obecněji v dalších částech Libuše a v Písnici a v případě Rusů a Ukrajinců i v Komořanech (kde je naopak zastoupení Vietnamců nízké). 4

5 Prostorová koncentrace cizinců v základních sídelních jednotkách v městské části Praha 12 a Praha-Libuš (Zpracováno podle SLDB 2011) I přes určitý pokles migrace v posledních letech dostupná data naznačují, že cizince žijící v SO Praha 12 nelze vnímat pouze jako dočasné migranty, ale stávají se trvalými obyvateli obou městských částí. Rychlá proměna, kterou SO Praha 12 v posledních letech prochází, může být viděna jako potenciál pro další rozvoj městské části stejně tak ale může nevhodné nastavení politik nebo jejich absence vést ke vzniku konfliktů a zhoršování sousedských vztahů. Příkladem může být vývoj okolo tržiště SAPA. Zde došlo v roce 2008 rozsáhlému požáru a následně se začínaly objevovat stížnosti na chování Vietnamců, na konzumaci drog, rušení nočního klidu, znečištění společných prostor a vznik vietnamského ghetta. V následujících pěti letech bylo v MČ Praha-Libuš realizováno několik výzkumů (viz literatura níže), které ukazují na to, že k vzniku ghetta, tedy k prostorové segregaci Vietnamců, nedochází. Je zde nicméně řada oblastí, kde lze různými patření přispět ke zlepšení sousedských vztahů, jako je vzájemná znalost a informovanost, užší kontakty a nástroje pro komunikaci, přijetí proměny městské části ze strany politického vedení, aj. 5

6 Vedle přijetí do místní společnosti představuje velmi podstatnou dimenzi integrace ekonomické postavení migrantů. Na základě dat na úrovni Prahy i České Republiky lze odhadovat, že míra zaměstnanosti je u cizinců vyšší než u většinové populace (data o zaměstnanosti cizinců nejsou na úrovni městských části dostupná), tomu by ostatně odpovídal i nízký počet příjemců dávek v hmotné nouzi 1. Do budoucna je ovšem otázkou, jestli zde nedochází k dekvalifikaci a koncentraci cizinců na méně kvalifikovaných pozicích určitým náznakem vyššího zastoupení cizinců v SO Praha 12 mezi obyvateli s nižšími příjmy je např. jejich vysoký podíl mezi příjemci přídavků na děti 2. S tímto úzce souvisí i přístup cizinců ke vzdělání. Cizinci v současnosti tvoří 6% z celkového počtu 3589 žáků na základních školách v MČ Praha 12 (podrobněji viz tabulka níže). Podíl je o něco vyšší v MČ Praha-Libuš, kde ZŠ Meteorologická hlásí podíl 13 % z celkového počtu 392 žáků (ZŠ L. Coňka 10 % z celkového počtu 114 žáků). Většina škol nicméně nevnímá, že by v této oblasti byly větší problémy, nejčastější problém, na které školy poukazovaly, je komunikace s rodiči a nedostatečný zájem z jejich strany. Na řadě škol jsou v současnosti realizované projekty na podporu integrace. Škola Počet žáků celkem Celkem EU Celkem mimo EU Cizinců celkem Podíl (cca.) ZŠ a MŠ ANGEL v Praze % ZŠ prof. Švejcara v Praze % ZŠ Písnická v Praze % ZŠ a MŠ Na Beránku v Praze % ZŠ Rakovského v Praze % ZŠ a MŠ Smolkova v Praze % ZŠ Zárubova v Praze % ZŠ T. G. Masaryka v Praze % ZŠ a MŠ K Dolům v Praze % Celkem MČ Praha % ZŠ L. Coňka ,5 % ZŠ Meteorologická % Celkem MČ Praha - Libuš ,5 % Pro porozumění postavení cizinců ve SO Praha 12 nelze přehlížet dopady ekonomická krize a na ni navázaných politik, které přinesly výrazné zhoršení pozice cizinců ze třetích zemí, a to jak pro vstup na trh práce, tak i pro udržení legálního povolení k pobytu. Byť jde o jevy, které se dotýkají české společnosti jako celku, patří cizinci z řady důvodů mezi skupiny, které jsou tímto vývojem zasaženi silněji. Tento vývoj se promítá i do nárůstu některých negativních jevů, na které v posledních době poukazují nevládní organizace a zástupci městských částí vyšší počet cizincůbezdomovců, podezření z nárůstu drogové kriminality, aj. 31 Kvalifikované odhady za rok 2012 Úřadu práce pro Prahu 12 oddělení nepojistných dávek. 2 Podle odhadů Úřadu práce pro Prahu 12 oddělení nepojistných dávek bylo z cca žádostí (vyplaceno měsíčně cca 2 700) o rodičovský příspěvek a přídavky na děti měsíčně polovina žádostí cizinců (včetně občan jiných států EU). 6

7 4 Strategické priority pro integraci cizinců Dvoudenní workshop, který proběhl 12. a 14. listopadu 2013 v prostorách ZŠ Prof. Švejcara, měl několik cílů. V první fázi workshopu šlo o vzájemné seznámení účastníků a vyjasnění toho, jaké oblasti integrace (např. školství, sociální práce, poskytování jazykových kurzů, podnikání, atd.) jsou na workshopu vůbec personálně zastoupeny. Na to přímo navazovala otázka, které z těchto dimenzí integrace účastníci považují osobně za nejvíce důležité (rámeček 1). Výsledkem byl seznam se 4 5 oblastmi, na které se účastnici v následujících plánovacích fázích soustředili. Priority v oblasti integrace migrantů podle účastníků workshopů Jazyk: 26 Politika: 22 Vzdělání: 22 Sociální práce:16 Podnikání, ekonomika obchod: 9 Sport:1 Bydlení: 1 Vysvětlení: Jedná se o výsledek hlasování, v kterém měl každý účastník tři hlasy. Oblast podnikání, ekonomika, obchod byla zpracována pouze částečně. V následujících fázích účastníci nejdříve hodnotili silné a slabé stránky, identifikovali příležitosti a potenciální hrozby a následně vytvořili vize a akční plány pro některé oblasti. Následující dokumentace výstupů nepředstavuje výsledky jednotlivých fází v chronologickém pořadí, ale zařazuje je tematicky (nebo sektorálně) do čtyř kapitol 4.1 Vzdělávání a jazyk, 4.2 Vtahy, soužití a komunikace, a 4.3 Instituce, participace a bezpečnost a 4.4 Sociální práce, prevence, drogová problematika. Je důležité upozornit na to, že výsledky workshopu jsou cenným podkladem pro další zpracování, ale nelze je považovat za hotový strategický plán. Výsledky jsou silně ovlivněny skladbou účastníků během workshopu, která se lišila v prvním a druhém dni workshopu. Jak ukazuje následující přehled výstupů, lze identifikovat určitá bílá místa, která nebyla na workshopu zpracována z kapacitních důvodů. Vzdělávání a jazyk Vtahy, soužití a komunikace Instituce, participace a bezpečnost Sociální práce, prevence, drogová problematika Identifikace silných a slabých stránek Proběhlo Proběhlo Proběhlo Proběhlo Formulace vize Vypracované akční plány pro jednotlivé strategické cíle Proběhlo Proběhlo Proběhlo Vypracovány 2 akční plány Chybí, doporučujeme ještě doplnit Vypracovány 2 akční plány Chybí, doporučujeme ještě doplnit V počáteční fázi workshopu, věnované formulaci vize do budoucnosti, účastníci napsali svoji představu o ideálním stavu v roce 2020 na kartičky, které byly následně tematicky seřazeny. To umožnilo formulovat nadřazující vize, ke kterým se vztahují akční plány, které byly formulovány v pozdější části programu. 7

8 4.1 Vzdělávání a jazyk Mapování situace: Vzdělávání a jazyk Silné stránky - Stávající praxe na školách (Zkušenosti z 5 let projektu MV ČR) - Nadstandardní multikulturní výchova SO Praha 12 (Vytvoření metodiky, informační materiály, proškolení pedagogové ZŠ) - Dobrá praxe čerpání grantů - Už existují některé jazykové kurzy - Propojená spolupráce jednotlivých organizací - Využívání zkušeností, ochota zlepšování a zabývání se tématem - Zapojení neziskových organizací a jejich akce Slabé stránky - Nedostatečná podpora integrace cizinců v MŠ Jazyková bariéra - Nedostatek jazykových kurzů zejména pro dospělé, omezený přístup ke vzdělání - Omezené jazykové vybavení soc. pracovníků Dostupnost informací - Nedostatek informačních materiálů (v rodném jazyce cizinců) - Malá informovanost cizinců o akcích (styčné místo) a o službách soc. pracovníků poskytovaných bezplatně Formulace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk Výsledky brainstormingu vize pro oblast Vzdělávání a informovanost (kartičky) Vize 1: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství - Kroužky ve školách (setkání dětí z různého prostředí při volnočasových aktivitách) - Asistenti se znalostí jazyka v MŠ i ZŠ alespoň 2krát týdně - Asistenti dětem sociálně nebo zdravotně znevýhodněným Vize 2: V roce 2020 budou dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty (geograficky, finančně, časově, různé úrovně znalosti) - Volitelné předměty ve školách (multikulturní) - Jazykově kurzy migrantů jako povinně volitelné předměty - Kurzy ČJ a poradenství zdarma - Uzákonit povinnost zkoušky z ČJ - Rozšíření nabídky výuky jazyků na školách - Plošný systém integračních kurzů ČJ pro děti - Funkční informační, koordinační a výkonné služby - Jazykové kurzy (oboustranné) cesta k odstranění bariér - Častější kulturní akce - Kurzy češtiny všem - Dostupnost kurzů všem (dle poptávky) Akční plány pro realizace vize pro oblast Vzdělávání a jazyk 8

9 Vize 1: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství Cíl: Rychlejší a kvalitnější zařazení cizinců (žáků) do vzdělávacího procesu - dostatečný počet asistentů přístupným školám dle potřeby - metodika - koordinace + finance Strategická aktivita Vytvoření pracovního místa (funkce, úvazek) koordinátora na ZŠ/MŠ/atd. Dílčí aktivita Kdo Kdy Ukazatel Finance Školení migrace ZŠ, MŠ 2014 Počet + účast na školení ZŠ granty sponzoři Zapojení do kom. plán. - cizinci ZŠ, MŠ 2014 Účast na komisích ZŠ granty sponzoři Vytvoření a doplňování evidence požadavků ZŠ, MŠ 2014 Podklady pro školu + MČ ZŠ + školy Vytvoření databanky jazykově vybavených asistentů (rotující na ZŠ) Vytvoření dtb. školení; zapojení do kom. plánování Přidělování asistentů dle potřeby školy Asistenti prohlubování a zdokonalování jazykových, kultur. a pedagog. znalostí MČ 2016 Skupina asistentů MČ (MHMP) MČ 2016/17 Fungující asistenční služba MČ 2018 MČ + škola Vytvoření metodiky Celková i pro školy proces tvorby pomocí pracovních skupin a setkání MČ + školy aktualizace + novelizace Vytvoření dokumentu MČ (granty) Vize 2: V roce 2020 budou dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty (geograficky, finančně, časově, různé úrovně znalosti) Cíl: Existence systému jazykového vzdělávání migrantů různých věkových skupin - dostatečný počet jazykových kurzů v různých úrovních znalosti ČJ - koordinátor + síť lektorů + výukové prostory Strategická Dílčí aktivita Kdo Kdy Ukazatel Finance aktivita Výběr koordinátora ÚMČ leden Uzavřená smlouva 2015? Vytvoření sítě lektorů Koordinátor únor 2015? Zajištění (vyhledání) lektorů např. formou outsourcingu (ZŠ, ) 10 nakontaktovaných lektorů 9

10 Proškolení lektorů - Outsourcing (META, SOZE) březen 2015? 10 proškolených lektorů Využití stávajících nabídek kurzů průběžně Aktuální přehled nabídek dalších aktérů Zajištění prostorů v dostupnosti komunit (SAPA, sídliště školy, firmy) Nabídka kurzů (různé úrovně, dospělý (A1,A2,B1) děti, individuály, matky s dětmi) a strategie jejich propagace Propagace kurzů Oslovení skrze média (místní, komunitní) Koordinátor? Písemný příslib o pronájmu a ceně (ZŠ a MČ, P-12 a P- Libuš) Koordinátor Termín!!! koordinátor průběžně Komunitní akce Skrze děti na školách Skrze kontakty do komunit (migranti, ICP, NNO) Průběžný monitoring realizace koord. skrze překladatele koord. skrze ředitele? Koordinátor skrze poskytovatele soc. služeb koord. spolu s lektory a poskytovateli průběžně průběžně průběžně 1x ročně Další podněty: Shrnutí, doporučení Využití webu MČ = souborné informace o kurzech, dalších vzdělávacích aktivitách, pedagog. asistentech atd. Mezi silné stránky v této oblasti patří zejména existující zkušenosti škol se vzděláváním cizinců, existence jazykových kurzů, dobrá spolupráce aktérů na tomto poli a zapojení neziskových subjektů. Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná podpora integrace dětí cizinců v MŠ, nedostatek jazykových kurzů pro dospělé, omezené jazykové vybavení sociálních pracovníků, nedostatek informačních materiálů v jazyce cizinců a nízká informovanost cizinců o akcích a bezplatných službách. V rámci workshopu byly definovány 2 vize, které jsou rozpracovány do podoby akčních plánů: Vize 1.: V roce 2020 budou jazykově vybavení asistenti běžným jevem ve školství; Vize 2.: V roce 2020 budou dostupné jazykové kurzy ČJ pro migranty. S ohledem na stanovené vize doporučujeme následující: 10

11 Domníváme se, že klíčovým prvkem pro akční plány k oběma vizím je vytvoření pozice koordinátora. Jeví se nám vhodné, aby koordinátorem byl zaměstnanec MČ Praha 12 či MČ Praha-Libuš, neboť takový pracovník může bezprostředně komunikovat s ostatními odbory úřadů i se samotnými školami (jejichž zřizovatelem úřady jsou). Obě vize se nám jeví relativně snadno uskutečnitelné, největším rizikem zůstává otázka, zda se podaří akční plán naplňovat i po možné změně politického vedení městských částí. Financování pozice koordinátora a asistentů pedagogů je možné zajistit z tzv. emergentních projektů MV, při realizaci jazykových kurzů je potřeba spolupracovat s dalšími aktéry (NNO), aby nedocházelo k jejich dublování. Určitá komplikace, o které je potřeba přemýšlet, je změna poptávky po jazycích v jednotlivých školních letech. Na jednou stranu by koordinátor měl být schopen na akutní potřebu v konkrétní škole rychle reagovat; na druhou stranu nemůže garantovat asistentům dlouhodobou spolupráci, protože se složení studentů může se rychle změnit. Doporučujeme proto vytvořit databázi jazykových asistentů a rozvinout spolupráci s neziskovými organizacemi a dalšími městskými částmi. Doporučujeme vytvořit pozici integračního koordinátora, zřídit jednotné informační místo o kurzech (např. na webu MČ v jazyce cizinců), pravidelně nové kurzy inzerovat v médiích cizinců a k jejich propagaci rovněž využívat terénní sociální práci NNO. Koordinátor by zároveň vytvářel a spravoval databázi asistentů. Důležité je rovněž zasíťování a pravidelné setkávání lokálních aktérů např. v tematické pracovní skupině (výměna informací o kapacitách aktérů realizovat kurzy, poptávce apod.). Rovněž je vhodné kontraktovat jeden stabilní prostor (učebnu), ve které se kurzy budou konat. 11

12 4.2 Vtahy, soužití a komunikace Mapováni situace: Vtahy, soužití a komunikace Silné stránky Slabé stránky: Navazování sociálních vazeb - Příklady dobré praxe - oboustranný kontakt cizinců a majority - Vzdělávací instituce jako funkční (ale bohužel jediný!) prostředek kontaktu cizinců s majoritou Nízká vzájemná znalost - Neznalost (malá znalost) kultury cizinců - Neznalost kultury, práva, práv a povinností - Vnitřní procesy komunity (majorita je nepozná nebo jim nerozumí) Nedostatečné využití mediálního prostoru Komunikace s cizinci - Neschopnost/nedostatečnost komunikace - nepropojenost s minoritami Formulace vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace Výsledky brainstormingu vize pro oblast Vtahy, soužití a komunikace (kartičky) Vize 1: V roce 2020 bude četnější společný kulturní a spolkový život MČ - Využití možnosti se vzájemně učit - Dostatek kulturních a komunitních akcí - Setkání integrace s 30 % účastí migrantů - Společné aktivity (zapojení minorit do komunitních akcí) - Společné kulturní, sportovní (společenské) akce - Organizování společenských poznávacích akcí 1/měsíčně - Spolky na základě společných zájmů členů Vize 2: V roce 2020 bude vícejazyčná mutace komunikačních kanálů běžným jevem - Místní periodika v jazykových mutacích (VN,RJ) - Zlepšení komunikace (např. dokumenty v cizích jazycích) - Stanice metra SAPA - Dvojjazyčná média Akční plány vizí k této oblasti nebyly na workshopu z kapacitních důvodu rozpracovány. Další podněty: Práce s majoritou 12

13 4.2.3 Shrnutí, doporučení Nedostatečná komunikace zejména ve vztahu k vietnamské komunitě spojená s nahlížením problematiky soužití primárně z bezpečnostního hlediska spolu s nešťastnou rétorikou některých zaměstnanců úřadu MČ Praha-Libuš vedla v minulosti k vyostření vzájemných vztahů, mediální hysterii a aktivitám pravicových radikálů v MČ Praha-Libuš. K růstu napětí došlo v souvislosti s přítomností tržnice Sapa a problematickým soužitím v několika bytových domech s vyšším podílem vietnamských nájemníků. Mezi slabé stránky patří neznalost zákonů či vyhlášek migranty, a to zejména z důvodu jejich nedostatečné jazykové vybavenosti, a s tím související četnost zejména daňových, hygienických apod. deliktů. Častým zdrojem nedorozumění je pak vzájemná neznalost zvyklostí a kultur a s nimi souvisejících vnitřních procesů v majoritní společnosti a v cizineckých komunitách. Je velmi pozitivní a mezi silné stránky patří skutečnost, že úřady obou MČ si uvědomují nutnost pěstovat dobré sousedské vztahy, posilovat vzájemnou komunikaci mezi majoritním obyvatelstvem a cizinci a aktivně vytvářet podmínky pro dobré vzájemné soužití. Za doklad tohoto lze považovat i realizaci integračního workshopu či zapojení obou MČ do emergentních projektů MV. Z brainstormingu účastníků integračního workshopu vyplývá, že by obě MČ měli podněcovat organizování pravidelných společných kulturních, sportovních a komunitních akcí, podněcovat vzájemné poznávání (např. organizovat prohlídky na Sapě) či podporovat spolky se smíšenou členskou základnou. MČ by zároveň měla podporovat vznik jazykových mutací lokálních médií, disponovat překlady vyhlášek či formulářů v dalších jazycích apod. (pro inspiraci viz příklad města Louny, které překládá městské vyhlášky do vietnamštiny). Na základě výstupů workshopu a diskuse s účastníky doporučujeme nadále intenzivně pěstovat vzájemné vztahy a podporovat aktivity, které vytvářejí prostor pro vzájemné setkávání. Domníváme se, že úřady obou MČ by měly podporovat komunitní aktivity a iniciativy vycházející zdola (jak z vietnamské komunity, tak organizované občanskými sdruženími apod.). Tato podpora může být jak symbolická (vyjádřená např. účastí představitelů MČ na takových akcích), tak materiální (poskytnutí prostor, pomoc s logistickým zastřešením atd.) či mediální (podpora těmto akcím na webu a v novinách obou MČ). K zapojení do všech akcí pořádaných úřady obou MČ by měli být zváni zástupci či aktivní lidé z vietnamské komunity i majoritní občanské společnosti. Doporučujeme rovněž zvážit zavedení neformálních mechanismů, které by podpořili účast migrantů na rozhodovacích procesech (při absenci volebního práva naprosté většiny z nich), a to minimálně v oblastech, které se jich bezprostředně dotýkají (otázka budování infrastruktury související s areálem Sapy, problematika vzdělávání apod.). Jednou z možností neformální participace je ustanovení tematických fokusních skupin, jejichž prostřednictvím by bylo možné komunikovat vzájemné očekávání, požadavky a problémy. Doporučujeme rovněž pokračovat v pořádání veřejných debat na téma vzájemného soužití, rozvoje infrastruktury či nové výstavby v obou MČ (výstavba silničního napojení Sapy na Kunratickou spojku, developerské projekty, výstavba metra) a snažit se do těchto debat zapojit i zástupce vietnamské komunity. 13

14 4.3 Instituce, participace a dodržování zákonů Mapováni situace: Instituce, participace a dodržováni zákonů Silné stránky Existence širšího strategického rámce - komunitní plánování, - strategické dokumenty MA 21 Zájem a aktivity města - Pracovník s integrační agendou - Emergentní projekt - Existující platforma - zapojení širšího spektra institucí Poskytované sociální služby - Široké spektrum služeb, profesionalita - Zájem ze strany cizinců Všechny org. v MČ P-12/P-L mají snahu o multidisciplinární přístup Slabé stránky: Spolupráce s MHMP Spolupráce s PČR Nedostatečné propojení subjektů - informovanost jednotlivých subjektů, nepropojené informační kanály (zejména ve vztahu k cizincům a jejich institucím - Konkurence/nespolupráce organizací Nízký počet cizinců zapojených do sociálních služeb Nedostatečné čerpání z dotačních programů Formulace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů Výsledky brainstormingu oblast Instituce, participace a dodržováni zákonů (kartičky) 1. V roce 2020 budou migranti cizince zaměstnanci státní správy a institucí - Účast cizinců v poradním orgánu MČ - Integračně vzdělaní úředníci - Příslušník policie migrant - Poměrné zastoupení cizinců v institucích/státní správa/místní samospráva (školy, hasiči) - Účast cizinců v samosprávě - Sociální pracovníci a zdravotníci se znalostí jazyka - Cizinecká policie se sociálním vzděláním - Zaměstnání ve všech oblastech - Cizinci s ČR občanstvím v uniformě - Cizinci jako zaměstnanci institucí 2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zák., atd. na pětinu současného stavu 3. Poradna pro cizince v regionu - granty - Spolupráce - Pro všechny 14

15 4.3.3 Akční plány pro realizace vize pro oblast Instituce, participace a dodržování zákonů Vize 1 : V roce 2020 budou migranti/cizinci zaměstnanci státní správy a institucí Strategická aktivita 1. Ze strany státní právy projevit zájem a zjistit zpětnou vazbu 2. Vytvoření podmínek pro potřebnou kvalifikaci s ohledem na jejich možnosti 3. Trvalé udržení migrantů ve státní správě - motivování Cíl: Zlepšení komunikace s minoritou, propojení komunit Dílčí aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance Získat informace o dosavadních 2014 MČ zkušenostech Oslovení institucí s infokampaní 2014 MČ Počet oslovených, počet zapojených MČ + ICP - grant Vymezit pozice, kde budou cizinci přínosem pro nás i minoritu Informování minorit o vytvořených pozicích 2014 Počet potenciálních pracovních míst 2014 Příslušné instituce Počet info kanálů; počet oslovených MČ Příprava pracoviště na příchod migrantů průběžně Evaluace dosazených Vize 2: V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zák., atd. na pětinu současného stavu Strategická aktivita 1: Mapujeme kulturu cizinců a mapujeme možnosti státní správy a přirozené informační kanály Cíl: Vytvoření studie, metodiky a manuálu pro práci s podnikateli-cizinci do roku 2017 Dílčí aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance 7/2014 Koordinátor Měsíční výstupy - Policie ČR, Měst. policie, - neveřejné Živn. úřad, Hygiena, - některé na stavební odb., právník, veřejnost tlumočník, Fin. úřad Vytvoření týmu - monitoring/ studie - návrh řešení (metodika) Starosta (tajemník) výběr koordinátora (rada) Vytvoření popisu aktuální situace 6/2014 Rada zastupitelů Usnesení rady obec 7/2015 Koordinátor + tým reporty EIF integrace OP Podnikání a inovace (OPPI), obec (úvazek) 15

16 Vytvoření metodiky 7/2015 Koordinátor + tým Vznik metodiky - veřejná a neveřejná - semináře - různé verze metodiky dle odborů + pro cizince Ověření metodiky 7/2016 Koordinátor + tým - komentáře od terénních prac. - dokumentace + reporty Vytvoření a vydání manuálu 12/2016 Rada zastupitelů počet vydaných manuálů + jazykové mutace Vize 2: V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živnost. zákona, daňového zákona atd. na pětinu současného stavu Strategická aktivita 2: Cíl: Převádíme poznatky z metodiky do praxe a terénní prevence Medializované výsledky a opakované informování Aktivita Kdy Kdo Ukazatel Finance Medializace výstupů - Co policie ověřila, ale občané to neví NNO Semináře + články INFO kampaň kam se obracet MČ Testy počty absolventů Vybavenost pracovníků MČ MČ Osobní ohodnocení Práce s majoritou Články v médiích Poznámka: zlepšení situace v této oblasti naráží na jejím zakotvení v české legislativě a souvisí s problematikou obtížné vymahatelnosti práva v otázce daňových úniků, registrace živnostenských listů apod. Vize 3 (Poradna pro cizince v regionu) nebyla na workshopu z kapacitních důvodu rozpracována. Další podněty: Společný postup MČ P-12 a P-Libuš Síťování propojování, spolupráce jednotlivých organizací SAPA multifunkční centrum s vyřešenou dopravní situací Zvládat to i bez grantů EU 16

17 4.3.4 Shrnutí, doporučení Mezi silné stránky, které pojmenovali účastníci workshopu v rámci tohoto tématu, patří zájem obou MČ problematiku integrace cizinců strategicky uchopit (existence komunitního plánování a strategických dokumentů MA 21). Obě MČ jsou zapojené do emergentních projektů MV, spektrum nabízených služeb je široké, o tyto služby je mezi cizinci zájem, obě MČ se snaží o multidisciplinární přístup. Rovněž z pohledu některých zástupců úřadu MČ Praha-Libuš je žádoucí zlepšení spolupráce a komunikace mezi úřady obou MČ. Doporučujeme proto vytvořit formální pravidla vzájemné komunikace (např. pravidelné setkávání pracovníků, kteří se problematikou integrace cizinců na úřadech obou MČ zabývají). Velkým pozitivem jsou dobré osobní vztahy, které na politické úrovni spojují obě MČ, a vůle ke spolupráci. Naopak mezi slabé stránky patří nedostatečná spolupráce s MHMP, Policií ČR, vzájemná informovanost aktérů o vlastních aktivitách a jejich nedostatečná koordinace. Služeb (zejména sociálních) využívá méně cizinců, než jaká je jejich kapacita, rovněž čerpání dotačních programů není dostatečné. V rámci tématu byly stanoveny 3 vize, z nichž 2 jsou rozpracovány do podoby akčního plánu (1. V roce 2020 budou migranti zaměstnanci státní správy a institucí; 2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živn. a daň. zákona na pětinu současného stavu). 3. vize (Založení poradny pro cizince v regionu myšleno v MČ Praha- Libuš) nebyla na workshopu z kapacitních důvodů rozpracována. S ohledem na stanovené vize doporučujeme následující: Vize 1. V roce 2020 budou migranti zaměstnanci státní správy a institucí Vzhledem k zákonným požadavkům na zaměstnance vybraných institucí státní správy (bezpečnostní složky armáda, Policie ČR, Celní správa apod.) doporučujeme pokusit se o vytvoření či obsazení pracovních míst migranty na pozicích, které jsou v pravidelném přímém kontaktu s migranty a na nichž není ze zákona požadováno české občanství. Z našeho hlediska se může jednat o pozice sociálních pracovníků, pedagogických pracovníků (učitel, asistent), mediační pracovník či komunitní tlumočník pracující pro odbory státní správy (živn. úřad., fin. úřad a pod.). Vize 2. V roce 2020 bude snížena četnost výskytu porušování živn. a daň. zákona na pětinu současného stavu V rámci této vize byly definovány 3 strategické aktivity: 1. Mapování kultury cizinců, možností státní správy a přirozených informačních kanálů cizinců; cílem této aktivity je vytvořit studii, metodiku a manuál pro práci s podnikateli-cizinci Domníváme se, že metodika by měla akcentovat společný postup jednotlivých institucí státní správy (Policie, živn. úřad, fin. úřad, ČOI apod.) ve smyslu určení zodpovědných osob z daných institucí a vytvoření pracovní skupiny, jež bude jejich práci koordinovat. Do metodiky je vhodné zakomponovat využití institutu komunitních tlumočníků/interkulturních mediátorů, stojí za zvážení, zda tyto dále neproškolit (předpokladem je zakotvení této profese v systému práce s cizinci v dané lokalitě). 2. Převádíme poznatky z metodiky do praxe a terénní prevence; cílem je výstupy metodiky medializovat a cizince-podnikatele periodicky informovat o zákonných předpokladech a požadavcích pro provozování živnosti Relevantní instituce by zároveň měly vytvořit přehledný manuál základních požadavků, který bude přeložen do jazyka podnikatelů-cizinců. Ten bude distribuován jak za pomoci organizací, které v lokalitě působí (ICP + další NNO), prostřednictvím vytipovaných cizinců samotných, kteří v rámci své komunity disponují vlivem či důvěrou (z hlediska rizika možné komodifikace je otázka, zda využívat etablované prostředníky), tak skrze vlastní média cizinců (webové stránky a tištěná periodika) a samozřejmě média MČ. Při budoucích kontrolách se nám jeví vhodné využívat služeb komunitních tlumočníků, kteří budou kontrolní orgány doprovázet při práci v terénu. 17

18 Z hlediska předcházení komodifikace služeb (a z toho plynoucí závislosti podnikatelů-cizinců na placených prostřednících) se nám jeví vhodné zaměřit se na zvyšování kompetencí podnikatelů-cizinců v otázkách podnikání a to jak formou distribuce požadavků a pokynů v jejich jazyce, tak formou periodických, prakticky zaměřených školení (např. na téma vyplňování daňových přiznání apod.). Co se týče 3. vize (Založení poradny pro cizince v regionu myšleno v MČ Praha-Libuš), zde doporučujeme zvážit rozšíření působnosti ICP na Sapě (nyní působí pouze 1xtýdně) či využít emergentní projekty pro kontraktování služeb od místních NNO. 18

19 4.4 Sociální práce, prevence, drogová problematika Mapováni situace: Sociální práce, prevence, drogová problematika Silné stránky - Existující služby - Počty klientů v sociální situaci (poptávka) - Příklady dobré praxe práce s cizinci - Studium cizinců na oborech sociální práce - Snaha o multidisciplinární přístup Slabé stránky: - Aktuální neflexibilita jazykové vybavenosti soc. pracovníků - Nedostatečná informovanost cizinců o službách soc. pracovníků poskytované bezplatně (z naší strany) - Nízký počet cizinců zapojených do sociálních služeb - Nedostatečné čerpání z dotačních programů - Spolupráce s PČR - Konkurence/nespolupráce organizací Prioritní oblasti: Sociální práce, prevence, drogová problematika 1. Zapojení a udržení sociálních pracovníků cizinců ve všech druzích sociálních služeb Silné stránky - služby na MČ Praha-Libuš již existují - už jsou cizinci-studenti oborů soc. prac. VŠ/VOŠ - existující příklady dobré praxe oboustranný kontakt cizinců a majority Příležitosti Hrozby rozšíření finančních zdrojů vnitřní procesy komunity, které majorita nerozpozná, nerozumí jim riziko nepřijetí soc. prac. - cizince komunitou riziko nenalezení soc. prac. - cizince do služby Aktéři OSPOD, NNO (příspěvková org. P 12, Proxima Sociale, Lačhe Čhave, Dropln); klienti = většina služeb reaguje na poptávku; MV; vzdělávací instituce (VŠ/VOŠ) 2. Konkurence (nespolupráce) organizací Silné stránky Všechny org. P-12/P-Libuš mají snahu o multidisciplinární přístup + existující platforma Příležitosti Hrozby Aktéři Zahraniční spolupráce udržení profesionálních pracovníků ve službách a s ním odchod know-how (viz. 1 + koordinátor pro IC P-12) Strategické vize ani akční plány k této oblasti nebyly na workshopu z kapacitních důvodů rozpracovány. 19

20 4.4.3 Shrnutí, doporučení Mezi silné stránky této oblasti patří široké spektrum služeb dostupných v dané lokalitě, existující poptávka klientů po těchto službách, snaha o multidisciplinární přístup a rovněž skutečnost, že řada cizinců z lokality studuje obor sociální práce. Naopak mezi slabé stránky patří nízká jazyková vybavenost sociálních pracovníků pro práci s cizinci (mezi soc. pracovníky převládají etničtí Češi), stále nedostatečná informovanost cizinců o existujících službách, z toho plynoucí relativně nízký počet cizinců využívajících soc. služby, nedostatečná spolupráce s Policií ČR a rovněž vzájemná konkurence a nízká míra spolupráce organizací, které v lokalitě působí. Doporučujeme vytvořit strategické vize a akční plány pro tuto oblast, neboť z kapacitních důvodů nebyly zpracovány. Jako klíčová se nám jeví koordinace sociálních služeb, která umožní předcházet jejich zdvojování, vzájemné konkurenci a při vhodném zasíťování aktérů (např. formou pracovních skupin) i jejich rozšíření a přesnější zaměření dle aktuální poptávky. I zde se jeví klíčové využívat komunitní tlumočníky a výhledově podporovat zaměstnávání samotných cizinců v organizacích poskytujících soc. služby (zaměstnaný cizinec zvěrohodňuje poskytované služby v cizineckých komunitách). Rezervy existují v rozsáhlejším využívání emergentních projektů MV. 20