Laboratorní práce č. 1

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Laboratorní práce č. 1"

Kristina Svobodová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Laboratorní práce č. 1 Pozorování stavby těla savců Pomůcky: Mikroskop, potřeby pro mikroskopování, chlupy savců (podsada a pesíky), např. psa, kočky, králíka nebo morčete, lebky králíka, psa nebo kočky, modely kostry kočky a králíka. Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Pozorování chlupů savců Připrav preparáty z chlupů různých druhů savců, prohlédni si je pod mikroskopem a zakresli. Rozliš podsadu a pesíky. Pozorování a porovnání modelů koster savců Nakresli schéma kostry králíka a kočky nebo psa. Popiš jednotlivé kosti na kostře. Pozorování a porovnání lebek býložravých a masožravých savců Porovnej velikost a tvar lebek králíka a kočky nebo psa. Zakresli obrysy lebek z přední a boční strany. Všimni si postavení očních jamek na lebkách. Porovnej velikost obličejové a mozkové části na lebkách býložravého a masožravého savce. Závěr:

Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Pozorování chlupů savců Připrav preparáty z chlupů různých druhů savců, prohlédni si je pod mikroskopem a zakresli. Rozliš podsadu a pesíky.

2 Laboratorní práce č. 2 Etologická pozorování Pomůcky: Pozorované zvíře, potřeby na kreslení, zápisník pro záznamy z pozorování. Úkol 1: Pozorování životních projevů savců chovaných člověkem 1. V rámci samostatného dlouhodobého pozorování sleduj, zapisuj si a zakresluj podle svých možností způsoby pití a příjmu potravy například u kočky, psa, králíka, morčete, křečka, koně, krávy apod. Jak se liší příjem potravy masožravců a býložravců? 2. Pozoruj chůzi psa a kočky. Popiš rozdíly ve způsobu jejich pohybu. S čím tyto rozdíly souvisejí? 3. Při procházce místem, kde lidé venčí své čtyřnohé miláčky si všímej vzájemných vztahů mezi psy. Pozoruj vztahy dominance a submisivity (nadřízenosti a podřízenosti), chování ve smečce různých plemen psů, pachové značení teritoria. Některé způsoby chování zakresli. 4. Založte si ve škole chov laboratorních myší nebo chov křečíka džungarského. Pozorujte životní projevy těchto drobných savců a svá pozorování si zapisujte a zakreslujte. Porovnejte chování těchto drobných savců s chováním psa. Mají tito savci stejnou schopnost učit se? Závěrečná zpráva:

Jak se liší příjem potravy masožravců a býložravců? 2. Pozoruj chůzi psa a kočky. Popiš rozdíly ve způsobu jejich pohybu. S čím tyto rozdíly souvisejí? 3.

3 Laboratorní práce č. 3 Pozorování stavby lidského těla Pomůcky: Kostra člověka, různé druhy volných kostí člověka, úhloměr, krejčovský metr, stopky, obraz správného držení těla, miska s razítkovou barvou, čtvrtka, otisky nohy (plantogramy). Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Určování lidských kostí a porovnání s kostrou Jednotlivé volné kosti porovnej s kostrou. Urči název vybrané kosti a její polohu v těle. Základní polohy těla a pohyb Proveď správné držení těla při vzpřímeném postoji, sezení a při chůzi. Hodnocení nožní klenby Zhotov si otisk chodidla (plantogram). Chodidlo namoč v misce s razítkovou barvou a otiskni na připravený bílý papír. Vyhodnoť otisk podle obrázků předložených učitelem. Závěr:

razítkovou barvou, čtvrtka, otisky nohy (plantogramy). Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Určování lidských kostí a porovnání s kostrou Jednotlivé volné kosti porovnej s kostrou.

4 Přílohy k laboratorní práci č. 3 Správné a vadné držení těla správné držení těla plochá záda přílišné vyklenutí bederní páteře kulatá záda správné držení těla skolióza páteře Otisky chodidel planktogramy normální noha široká, příčně noha s vysokou lukovitá noha plochá noha těžce plochá plochá noha klenbou noha

vyklenutí bederní páteře kulatá záda správné držení těla skolióza páteře

5 Laboratorní práce č. 4 Cvičení k dýchací a oběhové soustavě Pomůcky: Stopky, mikroskop, trvalé mikroskopické preparáty krevního roztěru člověka, lékařský teploměr. Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Jak se změní počet tepů a dechů člověka po tělesné námaze? Spočítej si počet tepů a dechů za minutu nejprve v klidu a pak po tělesné námaze (10 20 dřepů). Uveď, po kolika minutách dojde ke zklidnění. Měření teploty těla Teploměrem k měření teploty těla si změř v podpaží teplotu. Stanov minimální a maximální teplotu těla žáků. Pozorování mikroskopického preparátu krevního roztěru člověka Připrav si mikroskop k pozorování a pozoruj různým zvětšením trvalý mikroskopický preparát krve. Zakresli části krve a popiš je. Závěr:

Uveď, po kolika minutách dojde ke zklidnění. Měření teploty těla Teploměrem k měření teploty těla si změř v podpaží teplotu. Stanov minimální a maximální teplotu těla žáků.

6 Laboratorní práce č. 5 Kožní citlivost a vnímavost Pomůcky: Odpichovátko (esteziometr), milimetrové měřítko, různé předměty s různým povrchem, razítková barva a polštářek, tabulka pro otisky prstů, typy dermatoglyfů s příkladem vyhodnocení. Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Zjištění kožní citlivosti a vnímavosti Dotykem a ohmatáním různých předmětů kolem sebe popiš zachycené pocity. Vyjádři vlastnost pohmatu, např. hladký, drsný Zjištění kožní citlivosti. Sleduj nerovnoměrné uložení čidel tlaku na různých částech těla. Zjisti prostorový práh hmatových tělísek na kůži člověka. Zvol různá místa, např. bříško prstu, hřbet ruky, předloktí aj. Esteziometrem se od vzdálenosti 2 cm dotýkej stejného místa. Hroty přibližuj a zaznamenávej, kdy spolužák pocítí dotyky dva, anebo dotyk jeden. Zhodnocení a vyhodnocení otisků prstů Do připravené tabulky otiskni postupně bříška prstů od palce po malíček (lepší 2. otisk). Otisk vyhodnoť a popiš podle listu s typy otisků. Závěr:

příkladem vyhodnocení. Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Zjištění kožní citlivosti a vnímavosti Dotykem a ohmatáním různých předmětů kolem sebe popiš zachycené pocity. Vyjádři vlastnost pohmatu, např.

7 Příloha č. 1 k laboratorní práci č. 5 Dermatoglyfy (rozdělení podle J. E. Purkyně) 1. Plochý oblouček 2. Stanový oblouček 3. Smyčka 4. Smyčka 5. Smyčka s jádrem 6. Závit 7. Závit 8. Závit 9. Dvojsmyčka

8 Příloha č. 2 k laboratorní práci č. 5 Otisky prstů pravé ruky (kvalitativní charakteristiky) 1. Ulnární smyčka 2. Oblouček 3. Závit 4. Radiální smyčka 5. Dvojsmyčka 6. Spirální závit

9 Laboratorní práce č. 6 Zkoumání funkce zraku Pomůcky: Snellenovy optotypy, obrázky optických iluzí, Mariottovy obrázky. Úkol 1: Úkol 2: Úkol 3: Úkol 4: Zornicový reflex Velikost zornice v oku je závislá na intenzitě světla. Zakryj si proti světlu obě oči. Druhý žák pozoruje, co se děje s tvými zornicemi po odkrytí očí. Pomalu se zužují. Co se děje v oku? Měření zrakové ostrosti Tabulku optotypů umísti do vzdálenosti asi 35 cm od očí. Zakryj si nejdříve levé, pak pravé oko. Při správné zrakové ostrosti bys měl přečíst všechny řádky. Může nás zrak mýlit? Pozoruj obrázky optických iluzí a uveď, co znázorňují. Zrak nás může někdy klamat! Důkaz slepé skvrny v oku Použij Mariottovy obrázky, které obdržíš od vyučujícího. Zakryj si jedno oko a druhým upřeně hleď na značku trojúhelníka. Obrázek drž v natažené paži před očima, pomalu přibližuj k oku a poté zase oddaluj. Změna ve vidění kruhu a pak čtverce nastává ve vzdálenosti asi cm od oka. Obraz se promítá v místě slepé skvrny. Pokus opakuj při zakrytí druhého oka. Závěr:

Pomalu se zužují. Co se děje v oku? Měření zrakové ostrosti Tabulku optotypů umísti do vzdálenosti asi 35 cm od očí. Zakryj si nejdříve levé, pak pravé oko.

10 Příloha k laboratorní práci č. 6 Tabule Snellenových optotypů Zrakové rozlišování EAOWT MEWGI AREPC PQTRSO TREQPO ARETCHS Kdo je na obrázku? Optické klamy a b 1. Jsou úsečky stejně dlouhé? 2. Jsou přímky a, b, c, d, e rovnoběžné nebo různoběžné? c d e 3. Jeden trojúhelník nebo dva? 4. Vnitřní čtverec se zdá buď vzadu nebo vepředu? Mariottovy obrázky 1. 2.

ARETCHS Kdo je na obrázku? Optické klamy a b 1. Jsou úsečky stejně dlouhé? 2.

Podobné dokumenty

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka 1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry