Děti jsou nejspokojenější, když mohou do školy pěšky nebo na kole

Transkript

1 Auto*Mat, Lublaňská 12, Praha 2, Jakub Hradilek, telefon , Jana Pírková, telefon , Tisková zpráva iniciativy Auto*Mat ze dne 13. května 2010 Děti jsou nejspokojenější, když mohou do školy pěšky nebo na kole DĚČÍN Jak prožívají své každodenní cesty děti, kteří cestují různými dopravními prostředky? Co jim vadí a co je naopak těší? Na to se zaměřila iniciativa Auto*Mat ve spolupráci se základní školou Dr. Miroslava Tyrše ve Vrchlického ulici v Děčíně. Pilotní průzkum (1) proběhl mezi žáky II. stupně a zúčastnilo se ho celkem 171 dětí. O přívětivosti města se můžeme od dětí, které jsou konfrontovány s řadou problémů intenzivněji než dospělí, mnohé dozvědět. Průzkum ukázal, že nejvíce dětí používá k cestě do školy veřejnou dopravu. Nejšťastnější ale děti jsou, když mohou do školy dojít pěšky nebo dojet na kole. Umožňuje jim to nejintenzivnější kontakt s jejich kamarády a spolužáky. Samotná cesta je určitým zážitkem, shrnuje výsledky průzkumu Jakub Hradilek z iniciativy Auto*Mat. Vyplynulo z něj i to, že děti se často potýkají se silným provozem, špatně řešenými křižovatkami a celkově nevábným veřejným prostorem. Téma ekologie dopravy je potřeba co nejvíce podporovat. Účast v projektu nám také zpestřila a obohatila výuku, vysvětluje ředitel Základní školy Miroslava Tyrše Jiří Bouček. Navíc nám dává možnost zviditelnit výhodné postavení naší školy v klidné části města bez výraznějších problémů s hustotou dopravy a s tím souvisejícím bezpečným prostředím pro žáky. Paradoxně řada rodičů dá raději dítě do školy u silnice, aby děti nemusely chodit pár metrů navíc pěšky a ještě k tomu do kopce, doplnil ředitel Bouček. Výsledky průzkumu poslouží jako podklad pro zlepšení cest dětí do školy a zlepšení prostředí v okolí škol. Statistiky ukazují, že intenzita automobilové dopravy neustále roste a s ní i počet nehod, při nichž bývají zraněny děti. Na základě dalších analýz nyní vypracujeme návrhy, jakými opatřeními se dá situace u konkrétní školy zlepšit. Ty předáme škole i děčínské samosprávě, vysvětluje záměr Jana Pírková z Auto*Matu. K intenzivnímu automobilovému provozu přispívá mimo jiné to, že třetina rodičů vozí své děti do školy autem. Vedle zvýšeného rizika dopravních nehod v okolí škol a zhoršování dopravní zácpy ve špičce vede tento současný trend k nárůstu civilizačních chorob u dětí, jako je obezita, cukrovka nebo dokonce rakovina. Každodenní dojíždění dětí automobilem do školy navíc v podstatě vychovává novou generaci motoristů, kteří prakticky nechodí pěšky. Ranní cesta je důležitou aktivitou dne, která kombinuje nezbytný fyzický pohyb, kontakty se spolužáky a cvičí vlastní samostatnost, zdůrazňuje Jana Pírková. Děti v ulicích na cestě do školy jsou pravým a přirozeným obrazem ranního města, který alarmuje pozornost motoristů a nutí je k zodpovědnému chování. Nárůst aut vede naopak k větší anonymitě ulic a pasivitě obyvatel města. Počet venkovních aktivit ubývá, dodává.

2 Průzkum je součástí pilotního výchovného a vzdělávacího programu k udržitelné dopravě (2), prostřednictvím kterého Auto*Mat oslovuje žáky základní škol. Cílem programuj je jednak zlepšovat prostředí měst v okolí škol a vychovávat děti k samostatnosti a bezpečnému pohybu po městě. Mimo Děčína se podobné aktivity odehrávají nyní také v Ústí nad Labem a v Chomutově. Přílohy: 1) Výsledky výzkumu v Děčíně Jako hlavní způsob cestování do školy označilo 51 % žáků jízdu veřejnou dopravou. Více jak třetina, 37 % žáků, dochází do školy pěšky. 12 % procent dětí vozí rodiče ráno převážně autem. Graf: cesty dětí do školy podle druhu dopravy: Děti, které jezdí veřejnou dopravou nebo chodí pěšky, vysoce oceňují kontakty a povídání s vrstevníky. Kamarádů na cestě do školy si cení 24 žáků, což činí 30 % všech pasažérů veřejné dopravy. Ovšem stejný počet lidí si stěžuje na přeplněné autobusy či špatný vzduch uvnitř dopravních prostředků. Pohodlí při cestování veřejnou dopravou si chválí pouze 5 z dotázaných dětí, tj. něco málo přes šest procent. Více než třetina dětí dochází každé ráno pouze pěšky. Také tito žáci mohou využívat cestu k povídání s kamarády a rozvíjení svých sociálních dovedností. Možnost být s ostatními dětmi si zvláště cení 15 % z nich. Pěší však nejvíce trpí nemocemi současného města: přesně čtvrtina žáků docházejících pěšky si stěžuje na nadměrný provoz, rušné a nepříjemné křižovatky a další hlučná nevábná místa, kterými jsou nuceni procházet. Chůze je největší zážitek. Pěšky docházející děti, které nejsou vystaveny hluku, špatnému ovzduší a nadměrnému provozu, si pěší cesty zároveň nejvíce užívají. Mezi ostatními skupinami vedou ve spokojenosti s pobytem venku a aktivním pohybem více než 50 % by nechtělo cestovat jinak a 22 % na cestě nevadí nic. Žáci, které vozí do školy rodiče autem, mají nejmenší šanci bavit se s vrstevníky. Pouze rodiče, které vozí i děti sousedů, mohou nabídnout dětem společnost nad rámec své rodiny. Děti vožené auty nechtějí na svých cestách mnoho měnit: 47 % nehledá pro své každodenní cesty jinou alternativu. Zvyk jezdit autem vyvolaný u dětí zvyšuje pravděpodobnost, že z nich vyrostou každodenní motoristé.

3 Celá analýza je dostupná na webových stránkách: 2) Vzděláváním k udržitelné dopravě Efektivní vzdělávání a komunikace má sílu vyřešit mnoho problémů. Auto*Mat realizuje projekt Vzděláváním k udržitelné dopravě, jehož součástí je výukový program, který poskytuje školám a výukovým institucím různorodé a diferencované nástroje pro předávání znalostí z oblasti ekologické dopravy. Ty jsou uzpůsobené podle věku a potřeb dětí. Výukový program je rozdělen do tří částí a může být začleněn do standardní výuky či použit v rámci projektové výuky. Aktivity jsou určeny pro žáky a žačky prvního a druhého stupně základních škol a pro studenty středních škol. V rámci modelů výchovy volně inspirovanými zahraničními metodikami se učí rozlišovat jednotlivé formy dopravy, popsat jejich silné a slabé stránky z hlediska uživatelů i prostředí. Dále se interaktivní formou naučí rozumět vlivu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Budou také umět relevantní informace vyhledávat a dále s nimi pracovat. Pilotní realizace výukového programu právě probíhá na třech školách v Děčíně, Mostě a v Chomutově, kde žactvo a pedagogové či pedagožky vytvořený program testují. Na každé zapojené škole pak projekt vyvrcholí uspořádáním školního Dne bez aut, kdy žáci a žačky představí výsledky výuky. Součástí Dne bez aut může být také organizovaná dojížďka dětí do školy na kole a promítání filmu s dopravně-ekologickou tématikou. Celý projekt vyvrcholí školením učitelů a učitelek a školením koordinátorů a koordinátore environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Bude vytvořeno interaktivní DVD obsahující jak samotný program, tak i přehledné informace o metodách vzdělávání o ekologické dopravě v jiných zemích a odkazy na užitečné webové stránky k dané problematice. Toto DVD zdarma získá 500 škol po celé republice. V další fázi je plánováno zapojení dalších stovek škol v České republice do projektu a dlouhodobé začlenění vzdělávacího programu do výuky nebo do pravidelných aktivit na některých z nich. Ve spolupráci s místními úřady školy také učiní trvalá opatření v podobě zlepšení dopravní situace školy, podporou dojížďky na kolech a další. Více o vzdělávacím projektu: 3) Nárůst automobilové dopravy v ČR Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy v České republice je trvalý a velmi rychlý růst počtu osobních automobilů a tím i dopravních výkonů. Zatímco v roce 1990 připadalo na 1000 obyvatel 233 automobilů, o necelých 20 let později, v roce 2008, to bylo již 423 automobilů, mezi lety 1990 a 2008 tedy došlo k nárůstu automobilizace v populaci o 82%. V současné době není díky řadě různých vlivů zajištěn soulad mezi zvyšováním intenzit silničního provozu a zvyšováním kapacit infrastruktury. To vede k vytváření hlukové zátěže, znečišťování ovzduší, záborům veřejných prostranství a často i chodníků parkujícími automobily, a k dopravním zácpám.

4 Zdroj: Ústav dopravního inženýrství, Ročenka dopravy Praha 2008 ( Dopravní zácpy Je nepochybné, že vození dětí autem do školy přispívá k ranní dopravní špičce a s tím souvisejícím environmentálním, společenským (včetně špatného zdravotního stavu a tělesné kondice) a ekonomickým problémům. Více informací: Nehodovost V celé západní Evropě počet smrtelně a těžce zraněných chodců dlouhodobě klesá. Mezinárodní statistiky ukazují, že Česká republika patří již mnoho let, pokud jde o dopravní nehodovost, k nejhorším státům v EU. To se týká i zraněných a usmrcených dětí do 15 let. Výmluvné údaje poskytuje Mezinárodní databáze dopravních nehod Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (IRTAD OECD). Počet usmrcených dětí do 15 let v důsledku dopravních nehod na 100 tisíc dětí dané věkové kategorie činí například ve Velké Británii 1,5; ve Švédsku 1,9; v SRN 1,8; v Polsku 2,4 a v ČR 3,2. To znamená, že v České republice je v důsledku dopravních nehod usmrceno ročně téměř dvakrát více dětí než v ostatních evropských státech. Zdroj statistiky: Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, sekropk@mvcr.cz, ) Údaje ze zahraničí Počet dětí, které vozí rodiče do školy autem, se za posledních 20 let zdvojnásobil (Ministerstvo dopravy Velké Británie). Obdobný výzkum v ČR nebyl proveden. Silniční doprava v Británii vzrostla v průběhu 25 let (mezi lety 1980 až 2005) o 80%. V České republice vzrostl počet automobilů v průběhu 18 let (mezi lety 1990 až 2008) o 82%. V roce 2006 vykonaly děti do 10 let pěšky pouhou polovinu (52%) ze všech cest do školy. 41% cest urazily děti auty (Ministerstvo dopravy Velké Británie, Celostátní výzkum dopravy, 2006). Téměř 30% dětí od dvou do patnácti let trpí v Británii nadváhou nebo obezitou (Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie, 2006). Obezita je druhou nejčastější příčinou předčasného úmrtí ihned po rakovině (Světová zdravotní organizace, 2001). Pro obyvatele EU představuje fyzická pasivita větší hrozbu onemocnění než kouření (Světová zdravotnická organizace, 2001). Dopravování dětí do školy autem se podílí dopravní špičce v čase před začátkem vyučování celými 18% (Ministerstvo dopravy Velké Británie, Celostátní výzkum dopravy, 2006). Pěší docházka do školy funguje jako účinná výchova dětí k samostatnosti. Děti docházející pravidelně pěšky do školy jsou dříve schopny pohybovat se po městě samostatně (IAM).

5 Dokonce i zběžný a krátkodobý prožitek cesty přírodními scenériemi (parky, zelenými koridory) přispívá k pozitivní náladě dítěte a účinně snižuje pocity vzteku a úzkosti. Zdroj: Britská iniciativa Walk to School, která se dlouhodobě zabývá životními podmínkami dětí a mládeže (