Jednoduchá pletiva parenchym, kolenchym a sklerenchym

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jednoduchá pletiva parenchym, kolenchym a sklerenchym"

Transkript

1 Jednoduchá pletiva parenchym, kolenchym a sklerenchym

2 Pletiva jednoduchá - parenchym, kolenchym a sklerenchym - jsou tvořená jedním typem buněk. Odlišují se od sebe především charakterem buněčné stěny. Buňky parenchymu mají obvykle tenké primární buněčné stěny. Buňky kolenchymu mají primární stěny nerovnoměrně ztloustlé, zatímco buňky sklerenchymu mají sekundární, rovnoměrně ztloustlé stěny. Všechna tato tři pletiva jsou především součástí systému základních pletiv. Buňky parenchymatické nebo sklerenchymatickésevšakmohouvyskytovat i jednotlivě nebo v malých skupinách jako součást pletiv vodivých nebo krycích.

3 Parenchym Parenchymatické buňky s tenkou buněčnou stěnu mají obvykle po celou svoji existenci živý protoplast. Proto jsou fyziologicky velmi plastické a mohou podle svého umístění v rostlinném organismu vykonávat mnoho různých funkcí, kterým jsou přizpůsobeny jak tvarem, tak svým vnitřním obsahem. Díky svému živému obsahu jsou schopné i měnit své funkce.

4 Výskyt parenchymu: Hlavní součást základních pletiv (listový mesofyl, primární kůra a dřeň stonků ikořenů, semena, plody, hlízy apod.) Vodivá pletiva (primární i sekundární, floém i xylém) - zde se vyskytují jednotlivé buňky nebo jejich menší skupinky Krycí pletiva (feloderm v peridermu) Tvar buněk: různý, často jsou více méně izodiametrické nebo protáhlé pak mají obvykle tvar mnohostěnů. ů Častot jsou i laločnaté, někdy i hvězdicovité. Mezi buňkami jsou obvyklé mezibuněčné prostory. Ty mohou být schizogenní (vzniklé rozestoupením buněk v oblasti střední lamely) nebo lysigenní (vzniklé odumřením skupin buněk).

5 Trojrozměrná rekonstrukce Tvar buněk z dřeně stonku tvaru parenchymatických buněk bezu černého (Sambucus Vlevo z dřeně stonku pajasanu nigra) žláznatého (Ailanthus altissima), Crang, Vassilyev: Plant Anatomy, CD vpravo ze stonku vodního moru kanadského (Elodea canadensis)

6 Tvary parenchymatických buněk a intercelulár Nahoře parenchym ze vzdušného kořene orchideje (Vandad sp.) s drobnými schizogenními i intercelulárami (některé označeny šipkami) Uprostřed - paradermální řez houbovitým parenchymem v listu Parthenocissus tricuspidata. Buňky mají nepravidelně laločnatý tvar a jsou mezi nimi výrazné schizogenní interceluláry. Dole parenchym s výraznými intercelulárami tvořený buňkami hvězdicovitého tvaru (tzv. aktinenchym) ze stonku sítiny (Juncus sp.). Hranice mezi některými buňkami jsou označeny šipkami. Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998

7 Funkce parenchymu: 1. fotosyntetická tento typ parenchymu obsahuje četné chloroplasty a bývá nazýván chlorenchym. Má obvykle výrazné interceluláry a malý vzájemný kontakt buněk. Vyskytuje se především v listech, ale i ve stoncích, částech květů aplodů, výjimečně vkořenech. Chlorenchym h v dorsiventrálním listu Nahořepříčný řez,1 adaxiálníepidermis,2 palisádový parenchym, 3 houbovitý parenchym, 4 kolaterální svazek cévní, 5 průduch v abaxiální epidermis Dole vlevo paradermální řez palisádovým parenchymem, vpravo - paradermální řez houbovitým parenchymem Povšimněte si tvaru buněk ě v obou parenchymech ec a mezibuněčných prostor. Upraveno podle Němec, 1930

8 Parenchymatické buňky z mesofylu listu trav (u ovsa setého, Avena sativa) Nahoře příčný řez,1 kutikula,2 svěrací buňka, 3 vedlejší buňka, 4 podprůduchová mezibuněčná prostora, 5 ohýbací buňka, 6 mesofylovábuňka, 7 mezibuněčná prostora v mesofylu Dole podélný řez, 1 kutikula, 2 pokožková buňka, 3 mesofylovébuňky, 4 mezibuněčná prostora Povšimněte si tvaru buněk a mezibuněčných prostor. Upraveno podle Braune, W. - Lehman, A. - Taubert, H.: Pflanzenanatomisches Praktikum I. VEB Gustav Fischer Verlag, Jena 1979

9 Příčný řez parenchymatickou buňkou z listového mesofylu bojínku lučního (Phleum pratense) V vakuola, kolem ní v cytoplasmě chloroplasty s grany (G) a škrobovými zrny (S), Pd plasmodesmus, GS mezibuněčná prostora, M mitochondrie Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970

10 Funkce parenchymu: 2. zásobní a) voda ve vakuolách. Někdy (především u sukulentů) vzniká tzv. vodní pletivo Příčný řez listem slanobýlu draselného (Salsola kali) 1 parenchym s chloroplasty, 2 vodní pletivo Sukulentnístonkysvodnímpletivem s Ze Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998

11 Funkce parenchymu: 2. zásobní b) energetické rezervy. Mohou být uložené ve vakuolách (např. rozpustné cukry), v plastidech (škrob), v oleosomech (tuky), v bílkovinných tělískách, někdy i v buněčné stěně. y se škrobovými ý zrny y z oddenkové hlízy y lilku bramboru Zásobní p parenchym (Solanum tuberosum)

12 Příčný řez oddenkem konvalinky vonné (Convallaria majalis). Zásobní ý y ( j ) parenchym obsahující škrobová zrna označují šipky

13 Parenchymatické buňky ze semena lupiny (Fabaceae) Vlevo - před začátkem klíčení, stěny jsou ztloustlé následkem uložení zásobních polysacharidů Vpravo během klíčení dochází k odbourávání zásobních polysacharidů ve stěnách Vpravo během klíčení dochází k odbourávání zásobních polysacharidů ve stěnách a k jejich ztenčování

14 Funkce parenchymu: 3. mechanická díky turgoru orgány s méně významným podílem mechanických pletiv udržují svůj tvar Vlevo nezvadlé listy s parenchymatickými buňkami plně turgescentními Vpravo - tytéž listy zvadlé při nedostatku vody ve vakuolách parenchymatických buněk Obojí sója luštinatá (Glycine max) Z Taiz, Zeiger: Plant Physiology 2006

15 Funkce parenchymu: 4. dělivá a regenerační e živé parenchymatické at c buňky mohou oouobnovitov dělení. To se uplatňuje při hojení ran, regeneraci, tvorbě adventivních kořenů i pupenů, tvorbě sekundárních meristémů (felogén, částečně kambium) aj. Má velký význam při vegetativním množení. Dělení může nastat na vnitřní popudy (např. vznik meristému felogénu) nebo při porušení korelací (poranění, explantáty). Díky této schopnosti parenchymu lze získat novou rostlinu ze skupiny buněk nebo i z jediné parenchymatické buňky.

16 Listy nadutě Bryophyllum daigremontianum s mladými rostlinkami vzniklými na okrajích listu Báze kmene jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) s větvičkami vzniklými z adventivních pupenů

17 Dělení parenchymatických buněk (1, některé dělící se buňky jsou označeny šipkami) a tvorba adventivních pupenů, AB, (2,3) v hypokotylu papriky Capsicum annuum vyvolané působením bakterie Agrobacterium Delis et al., Acta Biol. Cracoviensia 2005

18 Adventivní kořeny vznikající na stonku Philodendron. d

19 Oddenky rákosu (Phragmites australis) s adventivními kořeny vyrůstajícími z nodů

20 Funkce parenchymu: 5. transportní Buněčné stěny parenchymu jsou primární a nejsou impregnované, může jimi tedy probíhat významný apoplastický transport. Živé parenchymatické buňky jsou propojené četnými plasmodesmy a představují důležitou symplastickou transportní dráhu. 1 Plasmodesmy mezi parenchymatickými buňkami z řapíku citlivky (Mimosa pudica) ) 1 - plasmodesmus podélně (dvě další šipky označují oblast buněčné stěny s plasmodesmy

21 Funkce parenchymu: 5. transportní - interceluláry, které jsou vzájemně propojené v celém pletivu, mnohdy i v celých orgánech či celé rostlině, jsou důležité transportní dráhy pro transport plynů. Jsou obzvláště důležité v listech pro transport zejména oxidu uhličitého. Pokud je objem intercelulár výrazný ý (vyšší než objem vlastních buněk), je takové pletivo lti nazýváno ýá aerenchym. Aerenchym se vyskytuje zejména u mokřadních nebo vodních rostlin, kde zajišťuje rozvod kyslíku, kterého je v zaplavených substrátech nedostatek, od listů až do kořenů. V těchto rostlinách se vyskytuje konstitutivně, tj. za všech okolností; jeho vznik však může být unemokřadních rostlin indukován nedostatkem kyslíku.

22 A schizogenní (expansigenní) aerenchym ze středu listu puškvorce obecného (Acorus calamus), B a C - aerenchym tvořený hvězdicovitými buňkami (tzv. aktinenchym) z listu zevaru vzpřímeného (Sparganium erectum) a sítiny rozkladité (Juncus effusus), D lysigenní aerenchym v primární kůřekořene pryskyřníku plazivého (Ranunculus repens) 1 interceluláry, 2 kořenová pokožka, 3 primární kůra kořene, 4 endodermis

23 Lysigenní aerenchym v primární kůře kořenů mokřadních rostlin Vlevo rákos obecný (Phragmites australis), vpravo ostřice štíhlá (Carex gracilis) Orig. Vlevo Aleš Soukup, vpravo Lena Lichtenberková

24 Schizogenní (expansigenní) aerenchym z oddenku puškvorce (Acorus calamus) Vpravo je aerenchym uspořádán kolem koncentrického cévního svazku

25 Příčný řez listem orobince (Typha sp.) s velkými intercelulárami Orig. Lenka Steinbachová

26 Interceluláry na příčném řezu řapíkem listu leknínu bílého (Nymphaea alba) V tomto případě aerenchym nejen zajišťuje transport plynů, plynů ale zároveň list nadlehčuje Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998

27 Aerenchym na příčných řezech stonkem šáchoru (Cyperus) Nahoře řez celým stonkem, dole detail části stonku. Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998

28 Příčné řezy kořeny kukuřice (Zea mays) Vlevo z rostliny rostoucí v provzdušněném substrátu, v primární kůře s malými intercelulárami Vpravo z rostliny rostoucí v zaplaveném substrátu, kde je nedostatek kyslíku. V primární kůře je indukována tvorba rozsáhlého lysigenního aerenchymu (viz šipka). Orig. Zuzana Mašková

29 6. sekreční Funkce parenchymu: Parenchym může fungovat v sekreci látek, především různých typů sekundárních metabolitů.tyseponejvíce ukládají do mezibuněčných prostor různého typu. A schizogenně vzniklá nádržka z listu třezalky tečkované (Hypericum perforatum) B lysigenně vzniklá nádržka v oplodí citroníku (Citrus limonia) Podle Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998

30 List třezalky tečkované (Hypericum perforatum) Světlé body na listu jsou nádržky znázorněné na předchozím obrázku

31 KOLENCHYM Mechanické pletivo tvořené živými, obvykle protáhlými buňkami, většinou bez mezibuněčných prostor. Buněčné stěny jsou nerovnoměrně ztloustlé, primární, schopné v mladých orgánech v určité fázi růst (plasticita stěn). Ve stěnách je vysoký obsah pektinů a vody. Výskyt: Pouze v základních pletivech v primárním těle, není součástí sekundárního těla. Lokalizován je obvykle periferně, v listech, řapících, mladých částech stonků, někdy v květech. Tvoří pruhy nebo souvislé ilé vrstvy. Nbýá Nebývá v kořenech. Je typický pro dvouděložné rostliny zejména některé skupiny (hluchavkovité, miříkovité) jsou na kolenchym bohaté. Funkce: 1. mechanická 2. fotosyntetická např. na periferii stonků,avšakméně významná 3. dělivá vněkterých případech má schopnost se začít dělit, např. přivzniku felogénu u některých stonků Nejčastější typy kolenchymu: 1. rohový stěny ztloustlé na styku tří event. více buněk 2. deskový ztloustlé stěny rovnoběžné s povrchem

32 Kolenchym A rohový kolenchym ze stonku hluchavky bílé (Lamium album), příčný řez B rohový kolenchym na podélném řezu C deskový kolenchym ze stonku bezu č éh (Sambucus černého (S b nigra), i ) příčný říč ý řřez

33 Rohový kolenchym (zelená šipka) ve stonku Sanchezia nobilis

34 Detail rohového kolenchymu z předchozího obrázku

35 Deskový kolenchym ze středního žebra listu podbělu lékařského (Tussilago farfara) Crang, Vassilyev: Plant Anatomy, CD

36 Deskový kolenchym na příčném řezu stonkem bezu černého (Sambucus nigra)

37 N M Buňka rohového kolenchymu z nitky prašníku pšenice seté (Triticum aestivum) EM snímek V vakuola, N jádro buněčné, M - mitochondrie Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970

38 Ukázky výskytu kolenchymu A, B z řapíku a středního žebra listu chmele, C až F ze stonků bezu černého, pastináku, máty a tykve Z Evert : Esau s Plant Anatomy 2006

39 SKLERENCHYM Mechanické pletivo lti tvořenéř buňkami se sekundárně ě ztloustlou buněčnou stěnou, ve které se vyskytují ztenčeniny. Souvislé sklerenchymatické pletivo je méněčasté, mnohem častějij tvoří sklerenchymatické buňky pruhy, skupinky buněk nebo idioblasty. Stěna často (ne vždy) lignifikuje, protoplast často (ne vždy) odumírá. Sklerenchym tvoří buď dlouhá sklerenchymatická vlákna nebo kratší sklereidy různých tvarů. Hranice mezi oběma typy však není ostrá, existuje řada přechodných typů. Sklerenchym poskytuje mechanickou oporu, ochranu proti patogenům i býložravcům.

40 Sklerenchym Nahoře sklereidy z pecky švestky domácí (Prunus domestica), 1 lumen buňky, 2 sekundární buněčná stěna s kanálkovitými ztenčeninami, č i i 3 složená l ž á střední ř d í lamela l l Dole sklerenchymatická vlákna, 1 izolované vlákno, čárky ve stěně jsou ztenčeniny, 2 svazek vláken, jejichž uspořádání dodává svazku pružnost, 3 příčný řez svazkem vláken, v buněčných stěnách je patrná vrstevnatost a ztenčeniny

41 Sklerenchymatická vlákna Jsou to dlouhé, úké úzké, na konci zašpičatělé buňky. Vyskytují se jako součást základních pletiv, např. v pruzích či válcích ve stoncích (primární kůra, pericykl), v listech (podél větších cévních svazků nebo na okrajích dlouhých listů). Tvoří pochvy kolem cévních svazků ponejvíce ve stoncích jednoděložných nebo extense pochev cévních svazků v listech. Jednotlivé buňky nebo skupiny buněk sevyskytují y ivevodivých pletivech (xylému i floému). Vlákna ve vodivých pletivech mohou zůstávat živá a mohou obsahovat škrob. Výjimečně je sklerenchym v pokožce. Vlákna mohou být velmi dlouhá - mohou měřit milimetry, ale i desítky milimetrů. Uvlákenmůže docházet k mitosám a vznikají mnohojaderná vlákna, nebo k mitosám a tvorbě sept a vznikají vlákna článkovaná. Svazky vláken nebo cévní svazky se sklerenchymatickými pochvami se využívají k výrobě textilií, provazů, pytloviny ap.

42 Sklerenchymatická vlákna z mladého stonku tisu kanadského (Taxus canadensis) ML střední lamela, CW 1 primární buněčná stěna, S 1 1, S 2 2, S 3 vrstvysekundárnístěny lišící se směrem uložení celulosových mikrofibril W bradavicová vrstva (warty layer), která zřejmě představuje zbytky odumřelého protoplastu Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970

43 Skl h ti ká lák ( l é ši k ) t k š i té Sklerenchymatická vlákna (zelené šipky) ve stonku pšenice seté (Triticum aestivum) tvoří souvislou vrstvu pod chlorenchymem, pochvu kolem svazku cévního a propojení svazku s epidermis

44 Arctostaphylos uva-ursi - medvědice lékařská Sklerenchymatická vlákna (zelené šipky) v listu medvědice lékařské (Arctostaphylos uva- ursi), Ericaceae Zároveň si povšimněte krypt (černé šipky), ve kterých jsou uloženy průduchy

45 Pruhy sklerenchymatických vláken na příčném řezu listem dračince (Dracaena sp.)

46 Sklerenchymatická vlákna ve stonku lnu setého (Linum usitatissimum) Vlákna vznikají z prokambia v sousedství floému a jsou využívána k výrobě lněných tkanin Z Esau, 1977

47 Sklereidy Vyskytují se jako idioblasty, shluky buněk, vrstvy buněk v základních pletivech, krycích pletivech, vzácně ve vodivých pletivech. Mají tlusté, obvykle lignifikované stěny s četnými jednoduchými ztenčeninami. Výskyt: V primární kůře idřeni stonků V řapících i v mesofylu listů, v epidermis např. u šupin česneku V plodech kamenný endokarp (peckovice), endokarp jabloně, ě kamenné buňky v plodech hrušně, kdoule ap. V semenech - epidermis nebo subepidermální vrstvy např. u Viciaceae

48 Kamenné buňky z plodu hrušně obecné 1 (Pyrusy communis) 1 lumen buňky, 2 2 sekundární buněčná stěna s jednoduchými ztenčeninami proříznutými podélně, 3 - sekundární buněčná stěna s jednoduchými ztenčeninami proříznutými příčně 3

49 Kamenná buňka z plodu hrušně (Pyrus communis) CW 1 primární buněčná stěna, tmavá linie vlevo od ní je střední lamela, CW 2 sekundární stěna se zřetelnou vrstevnatostí, NE - jádro, M mitochondrie V rámečku oblast, kde ztenčenina sekundární stěny navazuje na primární stěnu v oblasti s plasmodesmy Ledbetter and Porter: Introduction to the Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970

50 Sklereidy (2) a sklerenchymatická vlákna (1) ve stopce hrušky 1 2

51 2 Sklereidy (2) a sklerenchymatická vlákna (1) ve stopce hrušky Povšimněte si intenzivnější lignifikace (tmavší zbarvení) sklereid ve srovnání s vlákny 1

52 Sklereidy z pecky švestky domácí (Prunus domestica)

53 Příklady různých typů sklereid

54 Sklereidy z osemení fazolu obecného (Phaseolus vulgaris) Nahoře sklereidy tvoří pokožku a podpokožkovou vrstvu, dole 1 příčný řez horní částí sklereidy z pokožky, 2 zvětšená sklereida z pokožky, 3 zvětšené sklereidy z podpokožkové vrstvy

55 Ukázky výskytu sklerenchymu (především vláken) A stonek pšenice, sklerenchym obklopuje svazky cévní a tvoří pruhy na periferii ii stonku B stonek čiroku, sklerenchym kolem cévních svazků C sekundárně tloustnoucí stonek lípy, vlákna se nacházejí v sekundárním xylému i floému D kořen fazolu, vlákna jsou součástí primárního floému E list trávy, sklerenchym tvoří podélné pruhy pod pokožkou a na okrajích čepele F sekundárně tloustnoucí stonek jasanu, vlákna v deuteroxylému, v primárním floému jsou vlákna i sklereidy G liánovec (Gnetum), stonek, vlákna jsou v primární íkůře, u vodivých pletiv jsou sklereidy H stonek podražce. Souvislý válec vláken je ve středním válci, pod škrobovou pochvou Z Evert 2006

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Více

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera). Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera). Řez pryskyřičným kanálkem borovice černé (Pinus nigra) a schéma vzniku

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.

Více

Praktické cvičení č. 5.

Praktické cvičení č. 5. Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický

Více

Praktické cvičení č. 9.

Praktické cvičení č. 9. Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.

Více

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Rostlinná pletiva. Milan Dundr Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny

Více

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce. Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):

Více

Z Buchanan et al. 2000

Z Buchanan et al. 2000 Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly

Více

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu: Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,

Více

Rostlinná pletiva BIOLOGIE

Rostlinná pletiva BIOLOGIE BIOLOGIE Rostlinná pletiva V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s několika typy rostlinných pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena podle různých hledisek, zde se zaměříme na rozlišení pletiv

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Praktické cvičení č. 11.

Praktické cvičení č. 11. Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

LABORATORNÍ PRÁCE Č. Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte

Více

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY) 2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

Praktické cvičení č. 8.

Praktické cvičení č. 8. Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný

Více

Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je

Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je Vodivá pletiva Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je nezbytný u rostlin s prostorovým oddělením orgánů

Více

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,

Více

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY NÁVODY KE CVIČENÍM OBECNÁ BOTANIKA BOT/OBPX LS BOŽENA NAVRÁTILOVÁ 1 BEZPEČNOST PRÁCE Student je povinen řídit se pokyny vedoucího

Více

Co zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají?

Co zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají? Zasolení Zasolení - vysoký obsah anorganických iontů v půdním roztoku. Je obvyklé na mořských a oceánských březích, v ústích řek, které se do moře vlévají a jejichž voda se s mořskou mísí (vody brakické).

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu) Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,

Více

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr Vegetativní rostlinné orgány Milan Dundr Kořen roste pozitivně geotropicky (gravitropicky) upevňuje rostlinu v substrátu čerpá ze substrátu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky Kořen kořenová soustava

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1. Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Mikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme

Mikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme Mikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme odděleně okem rozlišit. Zdravé lidské oko má rozlišovací

Více

Clivia miniata, Acorus calamus)

Clivia miniata, Acorus calamus) Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN

6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN 6. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA VÝTRUSNÝCH A NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN A. Vývoj a význam soustavy pletiv vodivých a krycích B. Charakteristika a význam hlavních oddělení výtrusných rostlin C. Individuální

Více

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón: Rostlinné orgány - orgány jsou soubory pletiv s určitou charakteristickou funkcí - obor, který se zabývá orgány, se označuje organologie podle funkce můžeme orgány rozdělit na: - vegetativní zabezpečují

Více

člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných

člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

Vodních a mokřadních rostlin

Vodních a mokřadních rostlin Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

Více

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku

Více

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba

Více

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení 2 Mikroskopická stavba dřeva Rostlinný organismus - základní stavební jednotkou jsou buňky (= anatomické elementy) různého typu (např. parenchymatická

Více

absorpční (kořenové vlásky, trichomy masožravých rostlin); Provětrávací pletiva: aerenchym, aktinenchym, merenchym, průduchový aparát buňky, čočinky,

absorpční (kořenové vlásky, trichomy masožravých rostlin); Provětrávací pletiva: aerenchym, aktinenchym, merenchym, průduchový aparát buňky, čočinky, Krycí pletiva Primární rostlinné tělo je kryto pokožkou vznikající z primárního meristému, který je vytvářen apikálním meristémem kořene nebo prýtu. Při sekundárním tloustnutí je pokožka dříve nebo později

Více

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie) List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném

Více

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: List anatomie autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem

Více

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Jsou tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka a většinou také dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem. Zajišťují v rostlinách transport na

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Otázka: Mnohobuněčné organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): freedom13 MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY

Otázka: Mnohobuněčné organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): freedom13 MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY Otázka: Mnohobuněčné organismy Předmět: Biologie Přidal(a): freedom13 MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY -organismy, jejichž tělo je tvořeno větším počtem buněk -histologie věda zkoumající rostlinná pletiva a živočišné

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

Rostlinné orgány I úvod a kořen

Rostlinné orgány I úvod a kořen Rostlinné orgány I úvod a kořen Orgány cévnatých rostlin, kořeny, stonky a listy, vznikly v evoluci postupně po přechodu rostlin na souš. U předchůdců dnešních cévnatých rostlin, např. dnes již vyhynulých

Více

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie Název: Kapraďorosty Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34 Kód DUM : Škola: Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34 Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín CZ.1.07/1.4.00/21.3541

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Michaela ROSTLINNÁ PLETIVA ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA pletiva = soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce - pouze

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

Osnova přednášky 4: Kořen

Osnova přednášky 4: Kořen kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez Osnova přednášky 4: Kořen obecná charakteristika meristém kořene a kořenová špička ontogeneze kořene anatomická stavba: rhizodermis primární kůra (exodermis, hypodermis,

Více

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce. Otázka: Morfologie rostlinných orgánů Předmět: Biologie Přidal(a): nty9 Rostlinné orgány - Orgány jsou soubory pletiv s charakteristickou stavbou a funkcí. U rostlin rozlišujeme orgány vegetativní (kořen,

Více

Živá příroda rostliny

Živá příroda rostliny 1. Rozděl rostliny podle typu stonku: Živá příroda rostliny ( bříza, cibule, slunečnice, jedle, jabloň, blatouch, modřín, jilm, netřesk, hrušeň, pšenice, pýr) byliny dřeviny 2. Správně přiřaď: stonek koruna

Více

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) Gymnázium Olomouc Hejčín Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) vypracovaly: Tereza Tichá Markéta Urbášková Michaela Židková Veronika Kolářová

Více

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba

Více

BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák

BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba

Více

Základy mikroskopování.

Základy mikroskopování. Předmluva. Učební text je určen pro studenty 1. ročníku lesního a krajinného inženýrství a aplikované ekologie na Fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze. Soustřeďuje podklady pro cvičení z cytologie,

Více

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Co poskytuje rostlinám sekundární růst?

Co poskytuje rostlinám sekundární růst? Sekundární růst Co poskytuje rostlinám sekundární růst? 1. Dlouhověkost - díky tomu, že vznikají stále nová vodivá pletiva, která nahrazují pletiva, která přestala fungovat 2. Velikost - vzhledem k mechanické

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 8 Mikroskopická stavba

Více

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN

7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN 7. VYŠŠÍ ROSTLINY - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN A) Charakteristika, květ krytosemenných rostlin, květní vzorec, diagram, opylení, oplození, stavba semene, plody + typy B) Rozdíly mezi

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Stomata (průduchy) Stomata umožňují transpiraci a výměnu plynů (především oxidu uhličitého a také kyslíku) mezi ovzduším a mezofylem listu. Stomatární transpirace uvádí do pohybu transpirační proud a ochlazuje

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

pletiva dělivá = meristémy

pletiva dělivá = meristémy Botanika je věda o rostlinách Obecná botanika studuje rostliny na různých úrovních její organizace: na úrovni rostlinné buňky rostlinná cytologie na úrovni rostlinného pletiva rostlinná histologie na úrovni

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

SROVNÁNÍ DVOUDĚLOŽNÝCH A JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN

SROVNÁNÍ DVOUDĚLOŽNÝCH A JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN SROVNÁNÍ DVOUDĚLOŽNÝCH A JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN metodický list Pro laboratorní práce vypěstujeme klíční rostlinky ve velkých Petriho miskách, jejichž spodní díly vyložíme filtračním papírem a na něj rozložíme

Více

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují konzumaci rostlin herbivory, u některých vodních rostlin,

Více

Vladimír Vinter

Vladimír Vinter Anatomická stavba stonku Stonek (kaulis, kaulom) je zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s nimiž vytváří prýt (frons). Fylogeneticky se stonek vyvinul převršením telomů psilofytních

Více

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Anatomická stavba listu List (fylom) je postranní, většinou plochý, zelený orgán omezeného růstu (s výjimkou některých tropických kapradin a Welwitschia), sloužící především k fotosyntetické asimilaci

Více

KOŘENIct5- Vytvořila: Mgr. Pavlína Kapavíková

KOŘENIct5- Vytvořila: Mgr. Pavlína Kapavíková PřP- 4 KOŘENIct5- Vytvořila: Mgr. Pavlína Kapavíková podzemní orgán rostliny při klíčení semene vyrůstá jako první obr.č.1 obr.č.2 FUNKCE KOŘENE -upevňuje rostliny v půdě - nasává z půdy vodu s rozpuštěnými

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

BOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list

BOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list BOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list Tato čeleď zahrnuje stromy, keře i byliny velmi rozmanitého vzhledu. Na kořenech mají hlízky se symbiotickými bakteriemi. Listy jsou jednoduché nebo složené, většinou

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum

Více

Stavba semenných rostlin I Semenné rostliny jsou rostlinami žijícími na souši (pomineme-li skutečnost, že některé druhy se zpětně vrátily do vodního

Stavba semenných rostlin I Semenné rostliny jsou rostlinami žijícími na souši (pomineme-li skutečnost, že některé druhy se zpětně vrátily do vodního Stavba semenných rostlin I Semenné rostliny jsou rostlinami žijícími na souši (pomineme-li skutečnost, že některé druhy se zpětně vrátily do vodního prostředí). Stavba jejich těl se po přechodu z vodního

Více

Vladimír Vinter

Vladimír Vinter Meristémy (dělivá pletiva) Meristémy vytváří růstové zóny z mitoticky se dělících buněk. Meristémy zajišťují organogenezi (vznik nových orgánů) a vlastní sebereprodukci (udržování meristému). Meristematické

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Stavba buněčné stěny Buněčná stěna tvoří celulózní obal buňky přiléhající z vnější strany k cytoplazmatické membráně. U cévnatých rostlin chybí pouze u spermatozoidů, spermatických buněk a někdy u vaječných

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více