Pracovnělekářske služby: teorie a praxe, etika a právo

Transkript

1 Pracovnělekářske služby: teorie a praxe, etika a právo 1 Tuček, M. 1 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie, Praha, Česká republika milan.tucek@lf1.cuni.cz Úvod: Obecně přijímané pojetí zdraví při práci (occupational health) jako nejvyššího stupně tělesné, duševní a sociální pohody při práci s sebou přineslo požadavek na zajištění této hodnoty v podmínkách ekonomických snah o zvýšení kvantity a kvality produkce a minimalizaci nákladů na ni. Zdraví pracovníků má být odpovídajícím způsobem chráněno, avšak dlouhodobé udržení pracovní schopnosti a odpovídající výkonnosti v práci spolu s požadavkem zachování zdraví při práci vyžaduje nejen tuto pasivní formu, ale zejména aktivní přístup označovaný pojmem podpora zdraví. Pracovní kultura (working culture) je určena základní posloupností hodnot přijatých v konkrétním podniku a odráží se v praxi v řídicích systémech, v podnikové personální politice a v zásadách realizace školení a řízení kvality v podniku. V zajišťování zdraví při práci mají své kompetence zaměstnavatelé, zaměstnanci, státní orgány a v neposlední řadě speciální odborné služby. Ty se v medicíně historicky postupně konstituovaly na úrovni podniků do podoby služeb poskytovaných závodními lékaři, později nabývaly nových forem označovaných pojmy occupational health/medical services, Arbeitsmedizinische Dienste, pracovnělékařské služby, pracovná zdravotná služba - obecně je lze považovat za specifickou smluvní zdravotní službu zejména v podnicích. V Česku jsou označeny pojmem pracovnělékařské služby a tvoří součást tzv. specifických zdravotních služeb. Definovány jsou jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Přestože ekonomické rozbory signalizují, že racionální ochrana zdraví pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací, potřebný společenský konsenzus týkající se fungování těchto služeb není ustálený. Nabízí se především otázka, kde je únosná mez mezi požadovanou flexibilitou pracovní síly a mírou rizika pro zdraví pracovníka. Autor detailně rozebírá současný stav pracovnělékařských služeb v mezinárodním kontextu. Klade důraz na základní požadavek pracovnělékařské praxe, jímž je odborná nezávislost, možnost posouzení a odborné rady pro ochranu zdraví pracovníků v podniku v souladu s nejlepším vědomím a svědomím (čl. 10 Úmluvy Mezinárodní organizace práce o závodních zdravotních službách). Mezinárodní etický kodex pro odborníky v ochraně zdraví při práci (occupational health professionals) obsahuje zásady platné rovněž pro zdravotnické pracovníky (lékaře/lékařky a zdravotní ošetřovatelky/sestry/ošetřovatele zahrnuté pod pojem occupational nurses). Zajišťování dostatečné kvality pracovnělékařských služeb je šancí pro zlepšení akceptace smluvních lékařů zaměstnavateli i zaměstnanci a rovněž výzvou pro pracovní lékařství. Kompetenci pracovních lékařů lze klientům znázornit výrazněji a srozumitelněji pomocí prokazatelného zajištění kvality potřeba zajištění zdraví zaměstnanců při práci je tak pro podnik snadněji pochopitelná. Možné konkurenční výhody pro lékaře samotné i ochrana před neoprávněnou kritikou hovoří rovněž pro zprůhlednění kvality a účinnosti prováděných činností. Společnost

2 pracovního lékařství proto zpracovala nabídku dobrovolné kontroly kvality poskytovatelů pracovnělékařských služeb dostupnou na

3 PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY: TEORIE A PRAXE, ETIKA A PRÁVO Milan Tuček Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Praha Podpořeno vědeckým programem PRVOUK Q25/LF1, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika. XXXIII. Kongres pracovného lekárstva, Košice, KOLEM Zdroj:WIKIPEDIE Práce není primárně škodlivá, ale může způsobit poškození zdraví PPr OBSAH 1. Filosofická podstata 2. Historické souvislosti 3. Mezinárodní kontext 4. Národní úprava 5. Zajištění služeb 6. Etické aspekty 7. Liberalizace a kontrola kvality 8. Flexibilita pracovní síly 9. Globalizace a zdravotní rizika 10. Souhrn a náměty k diskusi 1

4 nar Litomyšl zemř Praha 2

5 EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ SMĚRNICE RADY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 89/391/EEC o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zaměstnanců při práci Pracovníci mohou být vystaveni na svém pracovišti během svého pracovního života nebezpečným faktorům prostředí Incidence pracovních úrazů a nemocí z povolání je stále příliš vysoká Musí se neprodleně přijmout nebo zlepšit preventivní opatření k zajištění účinnější bezpečnosti a ochrany zdraví při práci TŘI HLAVNÍ SOUČÁSTI HODNOCENÍ RIZIKA (risk evaluation, assessment) OCHRANNÉ A PREVENTIVNÍ SLUŽBY (protective and preventive services) KONZULTACE A ÚČAST PRACOVNÍKŮ (consultation and participation of workers) BOHS Rantanen J., Joint ILO/WHO Committee on OH, FIOH,

6 Zastoupeno 34 zemí prostřednictvím národních asociací specialistů 11 HLAVNÍ KOMPETENCE CORE COMPETENCIES (WHO, EASOM) (1) Identifikace a hodnocení rizik z nebezpečí pro zdraví na pracovišti Sledování zdraví pracovníka podle právních předpisů, míry profesionálních rizik nebo na základě dobrovolného souhlasu Sledování faktorů pracovního prostředí a pracovní praxe, které mohou ovlivnit zdraví pracovníka Doporučení pro zdraví při práci, bezpečnost a hygienu, ergonomii a používání osobních a kolektivních ochranných pracovních prostředků Organizace první pomoci a ošetření při nehodě Doporučení plánování a organizace práce včetně uspořádání pracovišť, výběru, udržování a stavu strojů a jiných zařízení a látek užívaných při práci Účast a vedení procesů formulujících politiku zdravého a bezpečného prostředí na jasných etických principech 4

7 HLAVNÍ KOMPETENCE CORE COMPETENCIES (WHO, EASOM) (2) Podpora a přizpůsobení práce pracovníkovi, hodnocení způsobilosti k práci, podpora pracovní schopnosti, rovněž za zvláštních podmínek u ohrožených skupin a při specifické legislativě Spolupráce při poskytování informací, výcviku a výchovy v pracovním zdraví, bezpečnosti a ergonomii vedení podniku i pracovníkům Příspěvek k vědeckým poznatkům týkajícím se nebezpečí pro zdraví a bezpečnost při práci.. Poradenství, podpora a monitorování zavedení legislativy ve zdraví při práci a bezpečnosti Určení a poradenství týkající se nebezpečných expozic v prostředí Účast na programech podpory zdraví Řízení zdraví při práci a bezpečnosti Činnost v multidisciplinární službě HISTORIE (1) 1887 začal platit zákon o úrazovém pojištění 1932 schválilo Národní shromáždění připojení ČSR k Úmluvě Mezinárodní organizace práce týkající se odškodňování nemocí z povolání vydán Zákon č. 99/1932 Sb., o odškodnění nemocí z povolání 1932 poradna pro choroby z povolání na II. Interní klinice lékařské fakulty UK v Praze sjezd pracovního lékařství v Praze 1945 vyhláškou ministerstva zdravotnictví byla zřízena síť ústavů pracovního lékařství HISTORIE (2) 1946 vznik Československé společnosti pracovního lékařství vyšlo první číslo časopisu Pracovní lékařství 1961 založeno Toxikologické informační středisko 1952 založen Ústav hygieny práce a nemocí z povolání 1952 ústavy pracovního lékařství v regionech zrušeny, obor nazván hygiena práce a nemoci z povolání hygiena práce přešla do hygienických stanic a problematika nemocí z povolání na interní oddělení příslušných nemocnic od závodní preventivní péče 5

8 Závodní lékař Závodní preventivní péče Pracovnělékařské služby zákon č.373/2011 Sb vyhl.č.79/2013 Sb. PRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁKON 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách HLAVA IV POSUDKOVÁ PÉČE A LÉKAŘSKÉ POSUDKY, PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY, POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ 6

9 PŘEHLED HLAVNÍCH VĚCNÝCH ZMĚN PRÁVNÍ ÚPRAVY PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB S ÚČINNOSTÍ OD V zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ( 41 69): registrující poskytovatel musí vydat výpis ze ZN/potvrzení o nezměněném zdravotním stavu do 10 dnů/platnost 90 dnů za jakých podmínek není třeba výpis nebo uvedené potvrzení požadovat možnost vzdát se práva na přezkoumání posudku zdravotní nezpůsobilost jen u vstupní prohlídky dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti důsledek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zpřísnění možnosti zajišťovat pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců konajících práci v kategorii první u jejich registrujících poskytovatelů vyloučení u prací v riziku ohrožení zdraví PŘEHLED HLAVNÍCH VĚCNÝCH ZMĚN PRÁVNÍ ÚPRAVY PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB S ÚČINNOSTÍ OD V zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ( 41 69): poradenství a dohled lze zajistit ad hoc u prací v kategorii první alternativy zajišťování PLS pro agenturní zaměstnance institut pověřeného poskytovatele Ve vyhlášce o pracovnělékařských službách (č. 79/2013 Sb.): doklad o převzetí záznamu o poradenství a dohledu zaměstnavatelem změna lhůt periodických prohlídek v kategorii druhé (4/2 roky) řešení souběhu mimořádné a periodické prohlídky v době kratší, než 90 dnů před ukončením platnosti lékařského posudku zavedení povinnosti výstupních prohlídek v některých případech ukončení zaměstnání 7

10 PŘEHLED HLAVNÍCH VĚCNÝCH ZMĚN PRÁVNÍ ÚPRAVY PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB S ÚČINNOSTÍ OD Ve vyhlášce o pracovnělékařských službách (č. 79/2013 Sb.): u expozice izokyanátům bez ohledu na kategorii rizika periodické prohlídky poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce, dále 1x za rok upřesnění obsahu prohlídek u celkové fyzické zátěže, zrakové zátěže, svařování elektrickým obloukem aj. řidiči referenti periodicita 1x za 6/4 roky od 50 let věku (1. kategorie), za 4/2 roky od 50 let věku (2. až 4.kategorie) práce ve výškách nad 1,5 metru noční práce periodická prohlídka 1x za 2 roky Riziko vzniku nemoci z povolání (NzP) kat kat kat 2R kat Počet osob v evidenci Kat. 2R Kat NzP dle kategorií rizika 2012 (1099), 2015 (1090), 2016 (1177) 12% 4% 12% KAT 1 KAT 2 13% 19% 47% 25% KAT 2R+3 KAT 4 42% 26% nezař

11 25 Identifikované problémy: Špatná dostupnost poskytovatelů PLS Odborná způsobilost poskytovatelů PLS Nejednotné zařazování prací do kategorií prací hygienickými stanicemi Stanovení časových limitů prohlídek právním předpisem Výpis ze zdravotnické dokumentace jako podklad pro zpracování posudku o zdravotní způsobilosti k práci Povinnost poskytovatele PLS oznamovat porušení povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 9

12 G 25 řízení vozidel, dozor 15,3% infekční agens 15,0% hluk 16,5% neb. pádu 2,0% dýchací přístroje 5,7% kožní nemoci 10,5% homology benzenu 1,2% CHOPN 1,1% svářečské dýmy 0,9% prach SiO2 0,8% prach azbestový 0,8% biotechnologie 0,2% ostatní chróm 6 a sl. 3,7% 0,2% benzen 0,3% G 37 obrazovky 24,6% aromat.nitrosl. 0,3% metanol 0,2% rakovinotvorné látky obecně 0,7% práce v zahraničí 0,6% izokyanáty 0,6% olovo a sl. 0,5% 25 ost. faktorů (pod 10000): práce v horku 0,5% 1,4% prach keram.vlákna, alkylolovo, rak. kůže, nitroglycerin, sirouhlík, oxid uhelnatý, rtuť a sl., sirovodík, fosfor bílý, tetrachlórmetan, trichlóretylén, arzén a sl., tetrachlóretylén, tetrachlóretan, práce v chladu, pošk. zubů z kys., monochlórmetan, přetlak vzduchu, přetlak vzduchu potápěči, kadmium a sl., fluór a anorg.sl., vinylchlorid, nikl a sl., dubové a bukové dřevo, styrén Bildschirmarbeitsplatzverordnung G37 Verordnung über Sicherheit und Gesundheitsschutz bei der Arbeit an Bildschirmgeräten Arbeitsschutzgesetz: 11 Arbeitsmedizinische Vorsorge Bildschirmarbeitsverordnung: 2, Abs. 3 Begriffsbestimmung 6 Untersuchung der Augen und des Sehvermögens 7Ordnungswidrigkeiten Berufsgenossenschaftliche Vorschriften: Berufsgenossenschaftlicher Grundsatz für arbeitsmedizinische Vorsorgeuntersuchungen "Bildschirm- Arbeitsplatz" (G 37) Grundentwurf einer UVV "Arbeit an Bildschirmarbeitsgeräten" (VBG 104): 8 UVV "Arbeitsmedizinische Vorsorge" (VBG 100): 2, 4 bis 9 10

13 11

14 1. ETICKÉ PROBLÉMY VYPLÝVAJÍCÍ ZE VZTAHU LÉKAŘ/ZDRAVOTNÍK KLIENT/PACIENT LÉKAŘ/ZDRAVOTNÍK - PODNIK 12

15 Povinnosti a závazky pracovních lékařů a zdravotníků Cíle a poradní úloha Znalosti a odbornost Vývoj politiky a programu prevence Důraz na prevenci a rychlou akci Následná nápravná opatření Informace o bezpečnosti a zdraví při práci Obchodní tajemství Zdravotní dohled (health surveillance) Informace pracovníků Informace zaměstnavatele Nebezpečí pro třetí stranu Biologické monitorování a vyšetřování International Code of Ethics for Occupational Health Professionals, International Commission on Occupational Health (ICOH), 2012, 4. vydání, 19 s. Mezinárodní etický kodex pro odborníky v ochraně zdraví při práci (27 kapitol) Podpora zdraví (health promotion) Ochrana společnosti a životního prostředí Příspěvek k vědeckému poznání Kompetence, integrita a nestrannost Nestrannost a profesionální nezávislost Rovnost, nediskriminační přístup a komunikace Doložka o etice v pracovní smlouvě Evidence Lékařské tajemství Kolektivní a individuální zdravotní údaje Vztahy se zdravotnickými pracovníky Boj proti zneužívání Vztahy se sociálními partnery Podpora etiky a profesionální audit Základní požadavky odborná profesní nezávislost v souladu s nejlepším vědomím a svědomím (čl. 10 Úmluvy o závodních zdravotních službách, vyhl. 145/1988 Sb.) získání a udržování odborné způsobilosti Základní principy Hlavní důraz na - zachování/ochranu a podporu zdraví pracovníků - zachování pracovní schopnosti (work ability) / zdravotní způsobilosti (fitness for/to work) - zlepšování pracovního prostředí a pracovních podmínek - rozvoj organizace práce, pracovní kultury a pozitivního sociálního klimatu (podpora přizpůsobení práce schopnostem pracovníků s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu) - respektování lidské důstojnosti - profesionalitu chování, nestrannost a ochranu důvěrnosti údajů o zdraví a soukromí pracovníků/zaměstnanců 13

16 2. PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE : LIBERALIZACE BEZ KONTROLY KVALITY ZÁKON UMOŽŇUJE, ABY PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY V PLNÉ ŠÍŘI MOHL POSKYTOVAT VŠEOBECNÝ PRAKTICKÝ LÉKAŘ NEBO PRACOVNÍ LÉKAŘ, ABSOLVOVÁNÍ AKREDITOVANÉHO KURZU ZAMĚŘENÉHO NA PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY JE POVAŽOVÁNO ZA VHODNÉ, NIKOLIV ZA OBLIGATORNÍ (OD ROKU 1995 DO ROKU 2016 ABSOLVOVALO OBDOBNÉ KURZY DOBROVOLNĚ CCA 600 PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ). 14

17 V PRAXI SE TOLERUJE LAXNÍ PŘÍSTUP PODNIKU K OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI do 1% BEZ PLS 14 % V ROZPORU SE STÁVAJÍCÍ LEGISLATIVOU (zpráva HS za 2016) LEGISLATIVNĚ NEZARUČENO KVALIFIKOVANÉ POSKYTOVÁNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB, ZEJMÉNA OSOBÁM VYSTAVENÝM VELKÝM RIZIKŮM Z PRÁCE LIBERALIZUJE POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB, ANIŽ ZAVÁDÍ JEJICH KONTROLU KVALITY NENÍ PROVÁZÁNA NA FUNGUJÍCÍ ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ SPOLEČNOST PRACOVNÍHO LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP Seznam garantovaných lékařů pro podniky Kontrola kvality poskytované pracovnělékařské péče (sebehodnocení poskytovatele) (jen pro členy) Lékaři tak dostali do ruky nástroj, který zvýrazní kvalitu jejich práce a tím jejich kompetenci, nabízí možnost dobrovolného samopřezkoušení, nabízí možnost propojení s podnikovými systémy managementu kvality, a to dříve než dojde k externími auditu. 4. KDE JE TOLEROVATELNÁ HRANICE MEZI FLEXIBILITOU PRACOVNÍ SÍLY A NEÚMĚRNÝM RIZIKEM POŠKOZENÍ ZDRAVÍ? 15

18 AGENTURY PRÁCE V celé Evropské unii jsou z celkového počtu zaměstnanců 2% pracovníků zaměstnána přes agenturu práce. V České republice se jedná o necelé 1%. Zdroj: ILO (podle Rantanena, 2017) 16

19 5. BUDE HODNOCENÍ RIZIK PROVÁDĚT NĚKDO JINÝ NEŽ LÉKAŘ/ZDRAVOTNÍK OMEZÍ SE PRACOVNÍ LĚKAŘSTVÍ NA POSUZOVÁNÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ (A ÚRAZŮ) JE TABU ZÁVODNÍ LÉKAŘ? 17

20 Z DŮVODOVÉ ZPRÁVY MZ ČR K ZÁKONU JE NEZBYTNÉ, ABY PRACOVIŠTĚ, NA NICHŽ SE VYKONÁVAJÍ PRÁCE DRUHÉ RIZIKOVÉ KATEGORIE, POSUZOVAL LÉKAŘ SE ZNALOSTÍ PRACOVNÍCH PODMÍNEK A OBECNĚ PROBLEMATIKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) - KAŽDOROČNĚ JE TOTIŽ ZAZNAMENÁVÁN VÝSKYT NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ I U TĚCH OSOB, KTERÉ VYKONÁVAJÍ PRÁCI ZAŘAZENOU DO KATEGORIE DRUHÉ, PŘIČEMŽ PODÍL TĚCHTO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ NA CELKOVĚ PŘIZNANÝCH NEMOCECH Z POVOLÁNÍ ČINÍ CCA 25 AŽ 26%. Odborní lékaři : D versus CZ Podle Spolkové lékařské komory bylo v Německu k / 2013 / /5688 /5824 specialistů v pracovním lékařství / 5998 /5834 lékařů s doplňkovým vzděláním závodní lékařství. V přepočtu na českou populaci vychází u nás počty cca šestkrát nižší v roce 2013 (poslední údaj ÚZIS Praha) bylo v České republice 137 specialistů v pracovním lékařství, což je cca 18 % počtu lékařů podle německého standardu podle počtu obyvatel při porovnatelné hospodářské struktuře. Použijeme-li počty lékařů v Německu, pak vychází pro Českou republiku: 739 specialistů v pracovním lékařství 778 praktických lékařů s příslušným doplňkovým vzděláním pro pracovnělékařskou službu (Arbeitsmedizinischer Dienst). OD v ČR Pracovní lékařství již potřetí vyřazeno ze základních oborů Nástavbový obor na vnitřní lékařství, hygienu a epidemiologii a všeobecné praktické lékařství 18

21 KOMPLEXNÍ ÚSILÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ TAKOVÉ POZICE PRACOVNÍHO LÉKAŘSTVÍ MEZI LÉKAŘSKÝMI OBORY I MEZI POSKYTOVATELI ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB, JAKÁ JE OBVYKLÁ VE VYSPĚLÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH. SOUČÁSTÍ TOHOTO ÚSILÍ BYLA I HARMONIZACE VZDĚLÁVÁNÍ V PRACOVNÍM LÉKAŘSTVÍ, MIMO JINÉ ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÉHO STANDARDU POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PODNIKŮM. SNAHY, AČ PODPOŘENÉ A ZDŮVODNĚNÉ STANOVISKY A DOPORUČENÍMI MEZINÁRODNÍCH I TUZEMSKÝCH INSTITUCÍ (ICOH, UEMS, WHO, MPSV), NENAŠLY ŽÁDOUCÍ ODEZVU NA MZ ČR. VÝSLEDKEM JE PROTO VELMI PROBLEMATICKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ V PRACOVNÍM LÉKAŘSTVÍ A ABSENCE POVINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZEJMÉNA PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V PRACOVNÍM LÉKAŘSTVÍ. 5. ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ: MÁ FINANCOVAT PREVENCI ÚRAZŮ A NEMOCÍ? (CENA UŽITEK) Hospodaření úrazového pojištění v ČR Cca 90 milionů Euro ročně 19

22 SOUHRN Legislativa nařizuje zaměstnavatelům povinnosti využít služeb, ale nijak nepodporuje jejich rozvoj efektivně nevymáhá plnění služeb nevytváří tlak na kvalitu služeb chybí požadavky na vzdělávání (řešena pouze kvalifikace) a kontrolu kvality poskytovatelů služeb obtížně dosažitelný konsensus zaměstnavatelů, zaměstnanců, politiků, inspekcí, pojišťoven a odborníků nemotivující úrazové pojištění (chybí fond prevence, motivace bonus malus) komplikovanost a omezená srozumitelnost právních předpisů vedoucí k zanedbávání jejich znalosti administrativní náročnost: právní požadavky zatlačily odbornost nezodpovědnost státní administrativy Praktický pouze administrativní důsledek nové právní úpravy od Evropská vize zdravého podniku Zdravý podnik Pracovní lékař Jiní odborníci Vedení podniku 20

23 61 21