Teoretická východiska problematiky retence vysokoškolských studentů
|
|
- Miloslav Král
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teoretická východiska problematiky retence vysokoškolských studentů Václav Švec, Gabriela Koláčková AULA, 2013, Vol.21, No. 2: Abstract: To study at the university is a very difficult process. Before entering the university, students have to decide what to study, what university to enroll, what type of studying to choose and they have to make a decision without the precise knowledge of how the education process works. University students meet the reality of higher education system especially in the first year of their studies. They meet all sorts of obstacles which make their studying difficult or even impossible. If these obstacles are identified and analyzed, it will be possible to reduce or even eliminate them, and thus increase the number of students who successfully complete their studies. The paper deals with the students retention in higher education. Its aim is to sort the theoretical background, which further help to identify the causes leading to the leaving the study programs and propose the strategic retention models of the economic faculties in the Czech Republic. Úvod Výběr vysoké školy a vstup na ni není pro studenty jednoduchá záležitost. Před vstupem na školu se studenti musí rozhodnout, zda a jaký směr chtějí dále studovat, na jaké vysoké škole, a to vše bez znalosti způsobu studia. Pokud se uchazeč stane studentem vysoké školy, vzdá se řady jiných příležitostí a zároveň musí neustále vynakládat vědomé úsilí, aby zajistil, že se ve studiu na vysoké škole udrží. V průběhu času, se stoupající složitostí studia, se toto úsilí zvyšuje a hodnota relativně nejlepších zamítnutých alternativ (k dalšímu vynakládání úsilí ve studiu) se může zvyšovat. Podle Mortensona (2005) bude student vynakládat úsilí setrvat na vysoké škole pouze v případě, když bude vysokoškolské vzdělání přinášet studentem jednoznačně identifikovatelný přínos. Rozhodnutí studenta setrvat ve studiu je z pohledu vysoké školy označováno jako retence tedy udržení studenta ve studiu. Retence vysokoškolských studentů je studována již několik desetiletí. Při zkoumání byly používány různé teoretické perspektivy: ekonomické (Cabrera, 56 aula 2 / 2013 / XXI
2 Stampen, Hansen 1990; St. John, Noell 1989), organizační (Bean 1980, 1982), sociologické (Rootman 1972), ale až Tintova teorie vzájemného ovlivňování naplnila znaky paradigmatu a je dále rozvíjena podporována i kritizována dalšími odbornými autory. V textu jsou předložena základní teoretická východiska, pomocí kterých je problematika retence vysokoškolských studentů v současné době vysvětlována. Na problematiku retence je v článku nahlíženo jako na špatně strukturovaný problém. Také je zde krátce zmíněna problematika měření retence a současná situace v Evropě a v České republice. Teorie a modely retence v USA Historie retence Vývoj retence má v USA dlouhou historii sahající až do 17. století. Berger a Lyon (2005) zpracovali historický přehled vývoje problematiky retence v USA, který rozdělili do devíti etap: prehistorie retence (1600 pol. 19. st.), vývoj směrem k retenci (pol. 19. století 1900), rané počátky retence ( ), vyrovnávání se s expanzí studentů (50. léta 20. st.), prevence opouštění studia (60. léta 20. st.), tvorba teorie (70. léta 20. st.), řízení náborů (80. léta 20. st.), rozšiřování pohledů (90. léta 20. st.), současné trendy (2000 současnost). V dalším textu se budeme zabývat zejména obdobím tvorby teorie retence a implikacemi pro současnou situaci v problematice vysokoškolské retence. Základní koncepty retence Determinanty úspěchů vysokoškolského vzdělávání jsou intenzivně zkoumány vědci z oblastí psychologie, ekonomie a vzdělávání již několik desítek let. Za tu dobu bylo o této problematice publikováno velké množství odborných studií. Pascarella a Terenzini (2005) identifikovali za období 20 let celkem 3000 studií, které reflektovaly změny ve vývoji sledovaného tématu. Nejvýznamnějšími teoretickými koncepty v oblasti retence se staly přístupy podle dvou autorů Beana a Tinta. Bean (1983) přepracoval model fluktuace zaměstnanců v organizacích na problematiku odchodu studentů z vysokých škol. V modelu použil deset exogenních proměnných ovlivňujících spokojenost, která ovlivňuje záměr studentů opustit studium. Pět proměnných převzal z původního modelu (Price, Mueller 1981) rutina, zapojení, komunikace, začlenění, distributivní spravedlnost, a přidal pět nových proměnných studijní výsledky, užitná hodnota, rozvoj, obsah vzdělávání a členství ve studentských organizacích. aula 2 / 2013 / XXI 57
3 Všechny zmíněné proměnné kromě rutiny mají pozitivní vliv na spokojenost studentů. Bean následně dopracoval model opouštění univerzit i pro netradiční studenty (Bean, Metzner 1985) a vymezil pět hlavních příčin pro opuštění studia: studijní výsledky, záměr opustit školu, předchozí výkonnost, vzdělávací cíle, proměnné prostředí (např. finance, pracovní doba, rodičovské povinnosti, atp.). Jako netradiční studenty Bean a Metzner (1985) označili studenty starší, studenty s částečným pracovním úvazkem, etnické minority. V roce 2000 rozšířil Bean svůj model o psychologické teorie (Bean, Eaton, 2000), které obohatily model retence o vstupní charakteristiky studentů (např. vykazované chování v minulosti, víra, představy o vysokoškolském prostředí) a o sžití se s prostředím vysoké školy, které evokovalo psychologické procesy zvyšující se výkonnosti, snižování stresu, zvýšení sebekontroly. Spuštění těchto procesů vedlo podle Bena a Eatona (2000) ke zlepšené aklimatizaci v akademickém prostředí, ke zvýšení loajality k vysoké škole a k záměru vytrvat ve studiu. Tinto rozšířil již existující práce o Durkheimovu teorii sebevraždy aplikovanou na problematiku udržení vysokoškolských studentů ve studiu. Tinto (1986, 1993) viděl za odchody studentů ze studia dlouhodobý proces interakcí mezi formálními a neformálními dimenzemi dané vysoké školy. Ve své původní práci (Tinto 1975) popsal různé individuální charakteristiky studentů (např. rodinné zázemí, individuální vlastnosti, předchozí zkušenosti, apod.), které po vstupu na vysokou školu ovlivňují rozhodování studenta o setrvání nebo opuštění studia. Jako významnou proměnnou identifikoval původní záměr studenta dokončit studium, získat vzdělání, resp. vysokoškolský titul. Pokud je u studenta tato proměnná vysoká, vede k vyššímu zapojení do akademických činností a podporuje tak udržení studenta ve studiu. V revizi svého modelu Tinto dále zahrnul jako proměnné ovlivňující retenci vlivy okolního prostředí, jako finanční zdroje, propojení s komunitou (rodinou, pracovním kolektivem) a zkušenosti z výuky. V současnosti existují stovky, ne-li tisíce, specifických důvodů, proč studenti opouštějíí vysoké školy před úspěšným dokončením svého vzdělání. Teoretické modely navazující na práce Beana a Tinta rozdělují důvody způsobující odchod studentů do několika obecných skupin. Jedna skupina důvodů vychází ze zázemí studentů a zahrnuje podporu rodičů, vzdělání rodičů, příjem rodičů, cíle ve vzdělání, zkušenosti z předchozího vzdělávání, způsob přípravy na vysokoškolské studium, přátele studující na vysoké škole, apod.; skupina organizačních důvodů zahrnuje finanční pomoc (stipendia), kurzy usnadňující orientaci v kampusu 58 aula 2 / 2013 / XXI
4 a v pravidlech vysoké školy, členství ve studentských spolcích, politiku ubytování studentů na kolejích, poradenství, chování pracovníků studijních oddělení, apod.; pedagogickými důvody jsou např. nabízené předměty, způsoby výuky, studijní možnosti vysoké školy (knihovny, studovny, počítačové učebny), apod.; mezi sociální důvody patří blízcí přátelé studující na univerzitě, neformální kontakty se zaměstnanci a pedagogy, identifikace se specifickou skupinou, sociální integrace; důvody okolního prostředí zahrnují např. pokračování rodičovské podpory, možnost přestoupit na jinou školu, finanční zdroje studenta, rodičovské povinnosti, změna rodinného stavu, nástup do částečného či hlavního pracovního poměru; do skupiny psychologických důvodů se řadí vnímání vlastní výkonnosti ve studiu, pocit ze svého rozvoje, sebedůvěra, sebekontrola, motivace ke studiu, potřeba uspět, uspokojení ze studia, vnímání praktické hodnoty daného typu vzdělání, stress, odcizení se v důsledku vzdělání, loajalita, cíl dokončit vzdělání. Nutnost pohlížet na problematiku retence v současné době v širších souvislostech potvrzuje studie autorů Moxley, Najor-Durack, Dumbrigue (2004). Podle Moexleye a kol.na retenci působí okolí formované akademickým prostředím zahrnující očekávání, měřítka, požadavky na chování, zdroje, příležitosti nabízené vzdělávací institucí. Problematika retence studentů je podle uvedených autorů také podmíněna vlivy přesahujícími akademické prostředí, jako jsou práce, ubytování, rekreace, zdraví a zdravotní péče, doprava a neměřitelné vlivy jako sebepovzbuzení, podpora, ujištění se a emoční podpora. Další vlivy, které Moxley a kol. (2004) uvádí, jsou rodinná situace a širší kulturní podmínky, které ovlivňují každodenní život studentů. K tomu uvádí Kuh, Kinzie, Schuh a Whitt (2010), že to, co studenti dělají v průběhu studií, má na jejich studijní výsledky mnohem větší vliv než to, kdo jsou, odkud jsou či jakou univerzitu navštěvují. Jak uvádí Braxton a Hirschy (2005), kritici identifikovali slabé stránky současných teorií o retenci, ale plné porozumění problému opouštění vysokoškolského studia studenty je stále v nedohlednu. Retence jako špatně strukturovaný problém Podle Braxtona a Mundyho ( ) je multiteoretický přístup ke snižování příčin vedoucích k odchodu studentů ze studia nutný proto, že se jedná o tzv. špatně strukturovaný problém. Špatně strukturovaný problém definoval Wood (1983) jako situaci, kdy subjektu rozhodování nejsou dostupné všechny potřebné informace nebo jsou dostupné jen informace do jisté úrovně určitosti. aula 2 / 2013 / XXI 59
5 Výše uvedené výzkumy ukazují, že problematiku retence není možné vyřešit obecně, jednoduše, pro všechny případy stejně, ale je nutné je posuzovat zvlášť a ve vhodné rozlišovací úrovni. Sledovaná problematika je v práci rozdělena na dvě hlavní části vycházející ze základní ekonomické teorie. Prvním kritickým bodem je období, kdy si student vybírá vysokou školu, na které bude studovat. Jakmile se student rozhodne navštěvovat vysokou školu, nastává volba samotné navštěvované instituce a oboru studia. Rozhodování studenta vstoupit na vysokou školu Proces rozhodování o vstupu studenta na vysokou školu je proces skládající se z jednotlivých postupných rozhodnutí, která vedou k hlavnímu závěru zda školu navštěvovat či ne (Hossler, Braxton, Coopersmith 1989). Obecně je možné rozdělit proces rozhodování o vstupu na vysokou školu do tří etap (Hossler a kol. 1989): predispozice rozhodování o nástupu na vysokou školu či výběr jiných aktivit (např. nástup do pracovního poměru), hledání vyhledávání a posuzování informací o specifických institucích, volba výběr konkrétního studijního programu, instituce nebo způsobu studia; když student nastoupí, tak se rozhoduje, jestli vytrvá ve studiu či nikoliv. Vossensteyn (2005) dodává, že v okamžiku rozhodování působí na studenty mnoho různých faktorů a osob, které mají vliv na jejich konečné rozhodnutí. Hossler, Schmit, Vesper (1999) vytvořili tři kategorie modelů rozhodování studentů: 1) Modely dosažení statusu (sociologické modely) jsou založeny na sociologické teorii tvrdící, že studenti se rozhodují podle toho, co si myslí, že je od nich očekáváno. Tyto modely jsou založeny na logice vhodnosti (Hossler a kol. 1989), podle které se studenti asociují s normami, důvody, kódovanými právy a povinnostmi, procedurami, metodami, praktikami a technikami určité sociální skupiny (March a Olsen 1995). Většinou jsou členy různých sociálních skupin a dobrovolně nebo nuceně se přizpůsobují tomu, co od nich sociální skupiny očekávají (Vossensteyn 2005). Sociologické modely většinou neuvažují finanční faktory, analyzovanými proměnnými jsou zejména (Vossensteyn 2005): behaviorální proměnné: akademická výkonnost studentů, aspirace studentů, trávení volného času, motivace; 60 aula 2 / 2013 / XXI
6 proměnné zázemí: charakteristiky rodinného zázemí (rodičovská podpora, příjmy rodičů, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů), pohlaví, příslušnost k etniku, vliv vrstevníků (např. přátelé, učitelé). 2) Ekonomické modely, které jsou založeny na předpokladech, že studenti jsou konfrontováni se vzácností zdrojů z hlediska jejich celkových zdrojů a množství dostupného vzdělání a racionálně maximalizují vybranou užitkovou funkci. Podle Mankiwa (2001) podnikají racionální rozhodovatelé kroky tehdy a pouze tehdy, pokud je mezní užitek z akce vyšší než mezní náklady. Analogicky si tedy studenti vyberou k vysokoškolskému studiu specifickou vysokou školu a vstoupí do procesu vysokoškolského vzdělávání tehdy a pouze tehdy, jestliže vnímané přínosy této volby převažují nad přínosy jiných alternativ (náklady obětované příležitosti) (Leppel 2001, Vossensteyn, 2005). Ekonomické modely užívají mnoho sociologických proměnných, nejvíce jsou však zaměřeny na finanční pobídky, a proto se soustřeďují na peněžní náklady a přínosy vysokoškolského vzdělání (Vossensteyn 2005). Nejčastěji užívané proměnné v ekonomických modelech jsou (Hossler a kol. 1989): peněžní náklady: školné, čisté školné (bez finanční podpory), ostatní náklady na studium (např. skripta, knihy, vybavení), náklady na bydlení, ušlé výdělky (náklady obětované příležitosti); peněžní příjmy: předpokládané nebo budoucí výdělky, granty, stipendia; intervenující nefinanční faktory: charakteristiky rodinného zázemí (příjmy rodičů, vzdělání, zaměstnání), průměrné schopnosti a ambice vrstevníků, institucionální charakteristiky (sazby odchodů ze školy, požadavky pro přijetí, procento přijatých, průměrné schopnosti absolventů, akademická reputace). 3) Modely informačně procesní, které kombinují přístupy modelů sociologických a ekonomických. Vznikly proto, že ani ekonomické, ani sociologické modely rozhodování studentů o vstupu na vysokou školu neposkytovaly uspokojující vysvětlení rozhodování kvůli limitovanému rozsahu vysvětlujících proměnných. Kombinované modely obsahují navíc myšlenku zpracování informací. Vysvětlují volbu vysoké školy jako kontinuální cyklický proces snižování nejistoty, ve kterém potenciální studenti činí po sobě jdoucí rozhodnutí založená na nekompletních informacích a přitom používají výstupy každého subprocesu jako vstup do dalšího (Stinchcombe 1990). V těchto modelech je výběr vysoké školy viděn jako proces začínající dříve než v okamžiku samotného rozhodování a vyžadující různé druhy informací v různých časových okamžicích (Vossensteyn 2005). aula 2 / 2013 / XXI 61
7 V informačně procesních modelech stojí na počátku sociální charakteristiky studentů (Coleman 1990), pak se uplatňuje vliv dlouhodobých dynamických rolí rodičů, vrstevníků a škol ve sbírání a používání informací o školách (Hossler a kol. 1999). Dále působí tyto proměnné: prostředí, rodinné poměry, hodnoty a postoje předávané dětem, způsob, jakým rodiče motivují své děti, např. k povzbuzení čtení, kritického myšlení a docházky na vysokou školu (Vossensteyn 2005). Výdrž studentů ve studiu Jak ukazuje studie Makinena, Olkinuora a Lonka (2004), kritický bod se nachází právě v období přijímání studenta ke studiu. Studie (Makinen, Olkinuor, Lonka 2004) vychází z upraveného Bergenhenegouwenova (1987) rozdělení studentů a rozlišuje tří skupiny podle obecného přístupu ke studiu: 1) studenti zaměřeni na studium, 2) studenti zaměřeni na praxi, 3) studenti nezúčastněni na studiu. Mezi studenty nezúčastněnými na studiu je oproti prvním dvěma skupinám větší část těch, kteří si studovanou instituci a obor studia vybírají pouze na základě jednoduchosti vstupu (bezproblémového přijetí) a na základě jistoty místa na vysoké škole. Makinen, Olkinuor a Lonka (2004) tvrdí, že nedostatek vytrvalosti ve studiu na vysoké škole je způsoben právě nedostatkem zájmu o studium stejně jako pocitem nedůležitosti studia v jeho počátku. Proto jsou studenti ze skupiny nezúčastněných na studiu nejrizikovější skupinou studentů z pohledu předčasného ukončení studia. Dalším kritickým obdobím je časový úsek od přijetí studenta do ukončení studia. Jakmile je student přijat, je jeho chování a rozhodnutí vytrvat, jak tvrdí Leppel (2001), již dáno. Rozhodnutí zda opustit či vytrvat ve studiu již podle ekonomické teorie závisí na tom, zda předpokládané budoucí výnosy budou dostatečně vysoké, aby vynahradily současné vysoké náklady. A to závisí na významu současných problémů, kterým student čelí, a na studentově individuálním chápání budoucích výnosů. Důvody pro přerušení studia mohou podle Makinena a kol. (2004) být studium v zahraničí, povinná vojenská služba, těhotenství. Jak Makinen dále tvrdí, určitá část studentů přerušuje studium bez udání důvodu. Podle mnoha autorů je pro udržení studentů ve studiu rozhodující stupeň zapojení do akademického života, sociální integrace do života na univerzitě a porozumění cílům organizace a vzdělávání. 62 aula 2 / 2013 / XXI
8 Stupeň studentovy integrace je dán jeho příslušností k jedné ze tří skupin rozdělení studentů podle již zmíněného upraveného Bergenhenegouwenova modelu (1987) a individuálním působením psychologických faktorů. Baker a Siryk (1984) rozdělují psychologické faktory působící na udržení studentů ve studiu na pozitivní a negativní. Negativními psychologickými faktory jsou podle Bakera a Siryka strach, deprese, pocit osamění, psychologické potíže. Faktory s pozitivním působením jsou sebeúcta, psychologická nezávislost, pozitivní myšlení. Problém určení retence či odchodu studenta ze studia V praxi vysokých škol bývá problémem určit, kteří studenti studium skutečně opouští. Leppel (2001) odlišuje studenty, kteří dobrovolně opouští studium, a studenty neopouštějící studium, které dále dělí na: pokračující ve svém oboru na dané vysoké škole; měnící obor, ale zůstávající na stejné vysoké škole; pokračující ve studiu na jiné vysoké škole. Mortenson (2005) potvrzuje složitost vykazování retence studentů vysokých škol, která je komplikovaná množstvím způsobů, jakými se studenti mohou pohybovat v systému vysokoškolského vzdělávání. Hagedorn (2005) identifikovala následující scénáře A-J pro chování studentů na vysoké škole z hlediska opuštění či vytrvání ve studiu. Scénáře vycházejí z kontextu post-sekundárního vzdělávání v USA: Student A: Nastoupí na univerzitu, studuje dva roky, poté studium opustí a vrátí se studovat za šest let. Student B: Nastoupí na univerzitu, studuje jeden rok, poté přestoupí na jinou univerzitu, kde dokončí své vzdělání získáním příslušného titulu. Student C: Nastoupí na dvě vyšší odborné školy (community college) zároveň, nakonec dokončí vzdělání a získá titul jen na jedné vyšší odborné škole. Student D: Nastoupí na vysokou školu, ale nezíská žádný kredit (nedokončí žádný předmět). Další rok student znovu nastoupí a zůstává nepřetržitě zapsán jako student až do dokončení vzdělání. Student E: Začne studium na vyšší odborné škole a úspěšně přestoupí na vysokou školu. Student však ve studiu na vysoké škole není úspěšný a opustí školu, aniž by získal jediný kredit (zápočet, zkoušku). V dalším semestru se vrátí na vyšší odbornou školu a absolvuje zbylé kurzy, aby mohl získat odpovídající titul. Student F: Nastoupí do denního studia a zapíše se do pěti kurzů v semestru (15 kreditů), neabsolvuje čtyři předměty, jeden dokončí (splní 3 kredity). aula 2 / 2013 / XXI 63
9 Student G: Zapíše si dva předměty, dokončí pouze jeden. Student H: Nastoupí na vyšší odbornou školu na denní studium (plný objem předmětů), v dalším roce se znovu zapíše do stejných předmětů, protože ještě dostatečně nezvládl(a) učivo. Student I: Nastoupí na vysokou školu v denním studiu, ale kvůli nezvládnutí potřebného počtu kreditů, zkoušek a nízkému pokroku ve studiu je studentovi ukončeno studium. Student J: Kvůli protiprávnímu jednání je vyloučen ze studia. Student K: Nastoupí na vysokou školu po dokončení vyšší odborné školy. Všechny zkoušky složené na vyšší odborné školy se započítávají, student musí dodělat pouze zkoušky, které jsou v osnovách nové. Student L: Nastoupí na vysokou školu a zůstává po celou dobu studia, dokud studium úspěšně nedokončí v době k tomu určené. Scénář K vychází z námi provedeného kvalitativního výzkumu na Kansaské státní univerzitě v USA a scénář L jsme doplnili pro úplnost. Z předchozích scénářů vyplývá nejasnost toho, jak retenci vykazovat či počítat. Jednoduchý návod dává Centrum pro studium retence vysokoškolských studentů (Center for the Study of College Student Retention, dále jen CSCSR). Retenci definuje (CSCSR 2013) jako poměr počtu studentů skutečně zapsaných na začátku studia daného studijního oboru a počtu studentů, kteří skutečně dokončí studijní obor k předem danému (očekávanému) termínu. Vzhledem k výše zmíněným scénářům je zřejmé, že takto jednoduše nebude možné postupovat v každé situaci. Seidman (2005) k tomu podotýká, že jedna definice ne vždy vyhovuje všem institucím terciárního vzdělávání. Zároveň se v oblasti vysokoškolské retence pracuje se základními pojmy, které se často překrývají, případně je lze vnímat jako nadřazené jeden druhému: Attrition (otěr, opotřebení) vztahuje se na studenty, kterým se nepodaří postoupit/zapsat se ve studiu do následujícího semestru. Dismissal (propuštění) vztahuje se na studenty, kterým studovaná instituce nedovolí zapsat se do pokračování studia. Dropout (odpadlík) vztahuje se na studenty, jejichž původní vzdělávací cíl byl dokončit alespoň bakalářský stupeň studia, ale tento cíl nesplnili (nedokončili studium). Mortality (úmrtnost) označuje neúspěšnost studentů, kteří nevydrží ve studiu do okamžiku dokončení vzdělání (získání titulu). Persistence (vytrvalost, trvání) označuje odhodlání a činnost studenta zůstat v systému vysokoškolského vzdělávání od prvního roku studia do okamžiku získání titulu. 64 aula 2 / 2013 / XXI
10 Retention (retence, zadržení) označuje schopnost vysokých škol udržet studenta od okamžiku vstupu na instituci do okamžiku promocí. Stopout (přerušení) označuje studenty, kteří dočasně opustí systém vysokoškolského vzdělávání. Withdrawal (skončení) označuje odchod studenta z vysoké školy. Situace v Evropě Sledování retence vysokoškolských studentů v Evropě je velmi složité. Pokud bychom chtěli srovnat retenci studentů vysokých škol, narazíme na několik zásadních problémů (RANLHE 2010): systém vysokoškolského vzdělávání se v jednotlivých evropských zemích liší (např. poměr studentů, stupeň rozvinutí, způsob výuky, akreditace, atp.) pojem retence je v jednotlivých zemích EU definován různě, statistické sledování je ztíženo růzností používaných pojmů, odlišností institucí a zejména metodickými odlišnostmi při sbírání dat a samotných výpočtech retence. Mezinárodní situaci v evropském kontextu lze srovnat pouze prostřednictvím komparativní studie OECD Education at a Glance. Ve studii je použita tzv. míra přežití (survival rate), která je definována jako podíl nových účastníků specifikovaného stupně vzdělání, kteří úspěšně dokončí první stupeň kvalifikace. Míra přežití se pak počítá jako poměr počtu studentů, kteří ukončili daný stupeň vzdělání vůči počtu studentů, kteří vstoupili do daného stupně vzdělávání o n let před tím, přičemž n je počet let, který je vyžadován k dosažení dané úrovně vzdělání (OECD 2007). Situace v České republice V České republice je problematika retence vysokoškolských studentů zatím ne plně rozvinutou a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či vysokými školami sledovanou oblastí. Informace o mírách retence studentů na vysokých školách lze nalézt ve výročních zprávách o činnosti vysokých škol tak, jak jsou předepsány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v sekci o studijní a pedagogické činnosti, část studijní neúspěchy (za obory, studijní programy, ročníky, fakulty, celou vysokou školu). O problematice studijních neúspěchů studentů vysokých škol v České republice byly vypracovány čtyři studie, dvě pocházejí z roku 2004, dvě z roku První z nich se zabývá neúspěšností studia posluchačů aula 2 / 2013 / XXI 65
11 1. ročníků technických studijních programů (Menclová a kol. 2003), druhá se zabývá výzkumem mezi studenty prvních ročníků všech vysokých škol v České republice Studium na vysoké škole 2004 (Matějů a kol. 2004), třetí posuzovala příčiny neúspěšnosti studia studentů pražských ekonomických fakult veřejných vysokých škol (Švec, Tichá 2007) a čtvrtá se obecně zajímala o příčiny studijní neúspěšnosti na českých vysokých školách (Mouralová, Tomášková 2007). Význam studia této oblasti spočívá podle Menclové a kol. (2004) v tom, že výsledky výzkumu o důvodech vedoucích studenty k opouštění vysokých škol v průběhu studia jsou využitelné v oblasti řízení studia a restrukturalizace studijních programů. Jsou důležitým podkladem a otevírají cestu při hledání návrhů a východisek pro řešení, odstraňování, případně zlepšení stávající situace při zvyšování efektivity vysokoškolského studia. Dalším důvodem pro výzkum oblasti retence studentů je, jak tvrdí Matějů a kol. (2004), že fluktuace studentů mezi obory a školami je jednou z příčin nízké efektivity prostředků vynakládaných na vysokoškolské vzdělání. Závěr Na rozdíl od situace v USA nemá sledování retence vysokoškolských studentů v EU dlouhou historii ani potřebné zázemí v podobě sjednocených pojmů a způsobů výpočtů. Teoretická východiska i výzkumy v USA potvrzují možnost využití retence studentů jako jednoho z důležitých ukazatelů kvality studia na vysoké škole. V Německu, Španělsku, Velké Británii, Švédsku, Polsku a Irsku proběhly koordinované výzkumy, které potvrdily složitost použití jednotného ukazatele retence vysokoškolských studentů v evropském kontextu (RANLHE 2010). V České republice je použití ukazatele retence komplikováno nízkým počtem výzkumných studií v dané oblasti a tím pádem neexistujícím uceleným pohledem na tuto problematiku. Na rozdíl od jiných evropských zemí není v ČR pojem retence oficiálně definován a neexistuje uznaný způsob výpočtu této veličiny. Současné poznání problematiky retence v podmínkách českých vysokých škol zatím neumožňuje využití tohoto ukazatele ke srovnávání jednotlivých vysokých škol či fakult. Hlavní výzvou problematiky retence vysokoškolských studentů v českém kontextu je v současné době komplexní poznání důvodů vedoucích k opouštění jednotlivých studijních oborů, identifikace scénářů chování vysokoškolských studentů ve studiu v českém kontextu a navržení způsobu výpočtu vycházejícího ze struktury dat používané ve výkaznictví českého vysokého školství. Z výše uvedených důvodů byl navržen výzkum, jehož cílem je identifikovat příčiny retence na českých ekonomických fakultách veřejných vysokých škol. 66 aula 2 / 2013 / XXI
12 Výzkum navazuje na výzkum provedený v roce 2007 a je financován Interní grantovou agenturou Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze pod číslem projektu Literatura: BAKER, R.; SIRYK, B. Measuring adjustment to college. In NAPOLI, R. A., WORTMAN P. M. (ed.) Psychological Factors Related to Retention and Early Departure of Two-Year Community College Students. Research in Higher Education, 1998, 39, 4. BEAN, J. P. Dropouts and Turnover: The Synthesis and Test of a Causal Model of Student Attrition. Research in Higher Education, 1980, 12, s BEAN, J. Student attrition, intentions, and confidence: Interaction effects in a path model. Research in Higher Education, 1982, 17, s BEAN, J. The application of a model of turnover in work organizations to the student attrition process. Review of Higher Education, 1983, 6, s BEAN, J. P., EATON, S. B. A Psychological Model of College Student Retention. In Rethinking the Departure Puzzle: New Theory and Research on College Student Retention. Nashville: Vanderbilt University Press, BEAN, J. P.; METZNER, B. S. A Conceptual Model of Nontraditional Undergraduate Student Attrition. Review of Educational Research, 1985, 55, s BERGENHENEGOUWEN, G. Hidden curriculum in the university. Higher Education, 1987, 16, s BERGER, J. B.; LYON, S. C. Past to present: A historical look at retention. In SEIDMAN, A. (ed.). College student retention: Formula for student success. Westport: Praeger Publishers, 2005, s BRAXTON, J. M.; HIRSCHY, A. S. Theoretical Developments in the Study of College Student Departure. In SEIDMAN, A. (ed.). College student retention: Formula for student success. Westport: Praeger Publishers, 2005, s BRAXTON, J. M.; MUNDY, M. E. Powerful institutional levers to reduce college student departure. Journal of College Student Retention, , 3, s CABRERA, A. F.; STAMPEN, J. O.; HANSEN, W. L. Exploring the effects of ability to pay on persistence in college. Review of Higher Education, 1990, 13, s Center for the Study of College Student Retention [Online], [cit ]. Dostupné z: < COLEMAN, J. Foundations of social theory. Cambridge: Harvard University Press, HAGEDORN, L. How to define retention: A New Look at an Old Problem, [Online]. [cit ]. Dostupné z aula 2 / 2013 / XXI 67
13 sites/programs.honolulu.hawaii.edu.intranet/files/rrc-how-to-define%20 Retention_0.pdf>. HOSSLER, D.; BRAXTON, J. M.; COOPERSMITH, G. Understanding student college choice, In SMART, J. C. (ed.) Higher education: Handbook of theory and research. New York: Agathon Press, HOSSLER, D.; SCHMIT, J.; VESPER, N. Going to college, How social, economic and educational factors influence the decision students make. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, KUH, G. D.; KINZIE, J.; SCHUH, J. H.; WHITT, E. J. Students Success in College. Jossey-Bass, LEPPEL, K. The impact of major on college persistence among freshmen. Higher Education, 2001, 41, s MAKINEN, J.; OLKINUORA, E.; LONKA, K. Students at risk: Students general study orientations and abandoning/prolonging the course of studies. Higher Education, 2004, 48, s MANKIW, N. G. Principles of economics. Orlando: Harcourt College Publishers, MARCH, J. G.; OLSEN, J. P. Democratic governance. New York: Free Press, MATĚJŮ, P. et al. Studium na vysoké škole 2004: Zpráva z výzkumu studentů prvních ročníků vysokých škol v České republice [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004 [cit ]. Dostupné z: < cz/?operation=display&id=92>. MENCLOVÁ, L. et al. Neúspěšnost studia posluchačů 1. ročníků technických studijních programů veřejných vysokých škol v ČR a její příčiny. [online] [cit ], Dostupné z: < MORTENSON, T. G. Measurements of Persistence. In SEIDMAN, A. (ed.). College student retention: Formula for student success. Westport, CT: Praeger Publishers. 2005, s MOURALOVÁ, M.; TOMÁŠKOVÁ, A. Studijní neúspěšnost na českých vysokých školách (a důvody, které k ní vedou). Aula, 2007, 16, s MOXLEY, D.; NAJOR-DURACK, A.; DUMBRIGUE, C. Keeping Students in Higher Education. Norfolk: Biddles Ltd., OECD. Education at a Glance. [online] [cit ]. Dostupné z: < PASCARELLA E.T., TERENZINI, P.T. How college affects students. San Francisco: Jossey-Bass, PRICE, J. L.; MUELLER, C. W. A causal model of turnover for nurses. Academy of Management Journal, 1981, 24, s RANLHE. European Lifelong Learning Project Access and Retention: Experiences of Non-traditional Learners in HE. [online] [cit ]. 68 aula 2 / 2013 / XXI
14 ZPRÁVY Z VÝZKUMU Dostupné z: < stat.pdf>. ROOTMAN, I. Voluntary withdrawal from a total adult socializing organization: A model. Sociology of Education, 1972, 45, s SEIDMAN, A. J. Editor s Commentary: Defining Retention. College Student Retention , 6, 2, s ST. JOHN, E. P.; NOELL, J. The effects of student financial aid on access to higher education: An analysis of progress with special consideration of minority enrollment. Research in Higher Education, 1989, 30, s STINCHCOMBE, A. Information and organisations. Berkeley: University of California Press, ŠVEC, V.; TICHÁ, I. Retention issue of the Czech colleges students. Essentia,2007, 8, s TINTO, V. Dropout from higher education: A theoretical synthesis of recent research. Review of Educational Research, 1975, 45, s TINTO, V. Theories of student departure revisited. In SMART, J. (ed.) Higher education: A handbook of theory and research, New York: Agathon Press, 1986, s TINTO, V. Leaving college: Rethinking the causes and cures of student attrition. Chicago: University of Chicago Press, VOSSENSTEYN, J. J. Perceptions of student price-responsiveness. Neththerland: University of Twente, WOOD, P. K. Inquiring systems and problem structure: Implications of cognitive development. In Human Development, 1983, 26, s Ing. Václav Švec, Ph.D. VaclavSvec@o2active.cz Ing. Gabriela Koláčková kolackovag@pef.czu.cz Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra řízení Kamýcká Praha 6 Suchdol aula 2 / 2013 / XXI 69
MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.
Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
VíceSTUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VŠ University of New York in Prague
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VŠ University of New York in Prague Článek 1 Studium a jeho organizace 1. Studium na VŠ UNYP je organizováno v těchto studijních programech: Applied Social Sciences, Business Administration,
VíceProblematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu
Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)
VíceKulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích
Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR 1 Systémový přístup Kulturní a institucionální změna / Strukturální
VíceČeské školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková
České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující
VíceSTUDIJNÍ OBOR VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
STUDIJNÍ OBOR VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Studijní program HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA Studium: bakalářské studium (Bc., 3 roky) navazující magisterské studium (Ing., 2 roky) doktorské studium - lze pokračovat
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011
Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning
VícePRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A
PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017
VíceŽivot v zahraničí Studium
- Univerzita Rád/a bych se zapsal/a na vysoké škole. Uvést, že se chcete zapsat Rád/a bych se zapsal/a na. Uvést, že se chcete přihlásit na předmět bakalářské studium postgraduální studium doktorské studium
VícePRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů
Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov
Více6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM
6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech
VíceInformačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.
Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.
VíceVymezení podporovaných aktivit
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2
VíceAktuální stav OP VVV
OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceExpanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu
Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.
VíceImmigration Studying. Studying - University. Stating that you want to enroll. Stating that you want to apply for a course.
- University I would like to enroll at a university. Stating that you want to enroll I want to apply for course. Stating that you want to apply for a course an undergraduate a postgraduate a PhD a full-time
VíceImmigration Studying. Studying - University. Stating that you want to enroll. Stating that you want to apply for a course.
- University Rád/a bych se zapsal/a na vysoké škole. Stating that you want to enroll Rád/a bych se zapsal/a na. Stating that you want to apply for a course bakalářské studium postgraduální studium doktorské
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Vzdělávací programy V této
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VíceMezinárodní stipendijní programy (MSP) přehled a teoretické poznámky
Mezinárodní stipendijní programy (MSP) přehled a teoretické poznámky 8.11.2018 Josef Novotný Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK Členění mezinárodních stipendijních
VíceAktualizace pro rok 2014
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti Hornicko-geologické fakulty VŠB TUO na období 2011-2015 Aktualizace pro rok 2014 Ostrava, 2014 ÚVOD
VíceVýchodiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje
Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků
VíceMigrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1
Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců
VíceCesta za standardy. Helena Landová Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Cesta za standardy Helena Landová Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Proč? Vysoká škola je povinna pravidelně provádět vnitřní hodnocení ( 21 odst. 21 písm. g) zákona o vysokých
VíceMULTIKULTURNÍ KONZULTANT
Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za
VíceDlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,
VíceEva Jarošová , VŠE Praha
Eva Jarošová 21.9. 2012, VŠE Praha Dovednosti pro řízení kariéry a jejich členění Kariérové poradenství na VŠE Podpora rozvoje dovednosti pro řízení kariéry na VŠE Kariérové koučování na VŠE Rozvoj dovedností
VíceVysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU
Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,
VíceDlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období 2016-2020 LIBEREC, listopad 2015 Obsah Úvod...3 I. Prioritní
VíceMěření přidané hodnoty škol v Anglii
Přehled přístupů používaných v letech 2002 2016 Mgr. Eva Potužníková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK XXV. výroční konference ČAPV, Hradec Králové, 13. 14. 9. 2017 Měření přidané hodnoty škol
VíceVeřejná ekonomika a správa
Studijní obor Veřejná ekonomika a správa Studijní program Hospodářská politika a správa SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ Studijní obor Veřejná ekonomika a správa studijní obor je odborně garantován katedrou
VíceZáměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy
Více1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích
VíceSměrnice děkana č. 2/2010. Doktorský studijní program Kinantropologie na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity
Směrnice děkana č. 2/2010 Doktorský studijní program Kinantropologie na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity Podle 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
PERSONÁLNÍ PLÁN PRO PODNIKATELSKÝ PLÁN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceDLOUHODOBÝ ZÁMĚR EKONOMICKÉ FAKULTY
DLOUHODOBÝ ZÁMĚR EKONOMICKÉ FAKULTY 2011-2014 0 OBSAH 1 Poslání Ekonomické fakulty... 1 2 Priority Ekonomické fakulty... 2 2.1 Vzdělávání a pedagogická činnost... 2 2.2 Výzkum a aplikace vědeckovýzkumných
VíceSpolupráce vysokých škol s absolventy. Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava
Spolupráce vysokých škol s absolventy Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava SEGMENTY SPOLUPRÁCE studenti středních škol studenti vysoké školy absolventi vysoké školy zaměstnanci
VíceNorské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží
Norské fondy a fondy EHP Spolupráce škol a stipendia (CZ07) Možnosti projektové spolupráce a individuálních stáží NORSKÉ FONDY A FONDY EHP HISTORIE Květen 2004: tři nečlenské státy EU Island, Knížectví
VícePlán realizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro rok 2019
Plán realizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro rok 2019 Úvod Tento dokument nastiňuje plány UNYP na rok 2019 při realizaci
VíceHospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)
Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené
VíceVzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice
Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,
VíceVývoj studijní úspěšnosti na českých VVŠ mezi lety
Vývoj studijní úspěšnosti na českých VVŠ mezi lety 3-15 1) Metodika... 2 2) Studijní úspěšnost dle typu studijního programu... 4 3) Bakalářská studia podle skupin studijních programů... 8 4) Navazující
VíceDobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí
VíceAbstrakty. obsah a struktura
Abstrakty obsah a struktura doc. Ing. Karel Roubík, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno, 2011 e-mail: roubik@fbmi.cvut.cz Abstrakt Abstrakt je v podstatě velmi zhuštěná a zestručněná
VíceŠKODA AUTO Vysoká škola
ŠKODA AUTO Vysoká škola ŠKODA AUTO Vysoká škola Základní informace Podnikohospodářská škola nabízející unikátní studijní specializace kombinující ekonomické a technické vzdělání Jediná vysoká škola v České
VíceSamovysvětlující pozemní komunikace
Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem
VíceFINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VíceVyužití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání
Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Jaroslava Simonová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta UK Praha výzkumný projekt Přechod mezi preprimárním
VícePREZENTACE FAKULTY EKONOMICKÉ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
PREZENTACE FAKULTY EKONOMICKÉ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 10 2012 PRACOVIŠTĚ FAKULTY V CHEBU A PLZNI Budova fakulty v Plzni Univerzitní centrum v Plzni Budova fakulty v Chebu ROZVOJ FAKULTY A JEJÍ SOUČASNÝ
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VícePro rok 2017 byly vedením stanoveny následující cíle:
Pro rok 2017 byly vedením stanoveny následující cíle: Cíl 1: Aktualizace vnitřních předpisů dle novely vysokoškolského zákona Akce: revize vnitřních předpisů, zapracování požadavků dle novely vysokoškolského
VíceUKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ UKONČENÍ STUDIA NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ OHLÉDNUTÍ A PERSPEKTIVA 2004 Tisková zpráva JAROSLAV NEKUDA BRNO, 2004 V průběhu letošního dubna až července se uskutečnil již podeváté
VíceUNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD roční hodnocení plnění individuálního studijního plánu doktorského studijního programu za akademický rok ID plánu 9284 Student Fakulta Studijní program Studijní
VíceU N I V E R Z I T A O B R A N Y
U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov
Více19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,
VíceVámi vybranou odpověď vždy zakroužkujte. U otázek 4, 7 a 10 můžete zakroužkovat více odpovědí.
Příloha č. 1 Dotazník Vážení kolegové, Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, jehož vyhodnocení se stane podkladem pro zpracování praktické části mé bakalářské práce na téma Identifikace
VíceÚvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU
Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU Materiál pro úvodní kurz FBI 003 na Přírodovědecké fakultě JU
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY VOJENSKÉHO LEADERSHIPU PRO ROK 2015
FAKULTA VOJENSKÉHO LEADERSHIPU UNIVERZITA OBRANY AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY VOJENSKÉHO LEADERSHIPU PRO ROK 2015 Brno, 2014
VíceZařazení českých vzdělávacích programů do Klasifikace vzdělání (CZ ISCED 2011)
Zařazení českých vzdělávacích programů do Klasifikace vzdělání (CZ ISCED 2011) OBECNÁ PRAVIDLA Je nutné si uvědomit, že pomocí klasifikace ISCED 2011 se kóduje jak proces vzdělávání v současných vzdělávacích
VíceNavazování spolupráce s vysokou školou v USA. Jakub Tesař Studijní poradce
Navazování spolupráce s vysokou školou v USA Jakub Tesař Studijní poradce Rozhodující faktory Vzájemně odpovídající profily škol (fit) Osobní kontakty Dohoda o spolupráci Převoditelnost kreditů Propagace
VíceSTUDIJNÍ OBOR VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
STUDIJNÍ OBOR VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Studijní program HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA Proč studovat obor? Chcete si zajistit jistotu, stabilitu a postup po nástupu do zaměstnání? Chcete mít jistotu zaměstnání
VíceOrganizace studia. Studijní program Ekonomika a management. Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Provozně ekonomická fakulta Organizace studia Pro organizaci studia a usnadnění studentských mobilit je na fakultě používán kreditní systém. Dává studentům možnost si do jisté míry individuálně řídit časový
VícePedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006
Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006 Opava, leden 2007 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě, garantuje a zajišťuje
VíceVŠ UNYP. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období
Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2016 2020 říjen 2015 1 Obsah Úvod 2 Aktualizace dlouhodobého cíle pro rok 2015 2 Dlouhodobé
VíceStudium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA
Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického
VíceČlánek 4 Prospěchové stipendium
Vnitřní předpisy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
VíceStipendijní řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013
VíceVysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno
Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2010 Vysoká škola obchodní a hotelová (VŠOH) vypracovala
VíceTeorie lidského kapitálu význam vzdělání
Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důležitých faktorů
VícePsychologie výběru zaměstnanců Plánování lidských zdrojů. PhDr. Martin Seitl, Ph.D.
Psychologie výběru zaměstnanců Plánování lidských zdrojů PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0138 Název projektu: Modularizace manažerského a psychologického vzdělávání na Univerzitě
VícePlán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019
Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019 Úvod Předkládaný Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní
VíceBlanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice
Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice I Inspirace i z konference k f LILAC 2013 aneb Jak nás Alan Carbery namotivoval IVIG 2013: Retrospektivy a perspektivy 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice
VíceFakulta strojní Technické univerzity v Liberci
Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA OBDOBÍ
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceREALIZACE Strategického záměru
REALIZACE Strategického záměru Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na léta 2016-2020 2017 Realizaci Strategického záměru Fakulty sociálně ekonomické UJEP na
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Organizace předmětu. Mgr. Jan Zikuška
VIKBA32 Informační vzdělávání Organizace předmětu Mgr. Jan Zikuška 22.2.2013 1 A co teď? Tužka + papír (volné psaní) Individuální 3 minuty Očekávání --- Tužka + papír (volné psaní) Individuální 3 minuty
VíceEvaluační konference
Employability of Erasmus Mundus alumni Evaluační konference Zaměstnatelnost absolventů programu Erasmus Mundus Petra Chaloupková, Petra Brtníková, Zuzana Polívková, et al. 12.6.2018, Praha Obsah Projekt
VíceFaktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová
Faktory ovlivňující školní úspěšnost Zuzana Vařejková (varejkova@phil.muni.cz) Tereza Vychopňová (vychopnova@phil.muni.cz) Školní úspěšnost? Co je to? Školní úspěšnost 1. zvládnutí požadavků kladených
VíceProf. Ing. Ladislav Buřita, CSc., UTB/FaME Zlín Ing. Pavel Rosman, Ph.D., UTB/FaME Zlín Ass. prof. Zsolt Tóth, University of West Hungary, Sopron
Výuka informatiky v Bc. studijních programech fakult, zaměřených na ekonomiku, management a podnikání veřejných vysokých škol v Maďarsku Informatics at the Hungary Public Universities for Bachelor Students
VíceZpětné vazby na studentově cestě
Zpětné vazby na studentově cestě 1 Obsah prezentace Podstata a problémy zpětných vazeb Zpětné vazby na cestě: -Uchazeč -Student -Absolvent Závěr 2 Co je to zpětná vazba? Zpětná vazba je REAKCE způsobující
VícePedagogická příprava učitelů praktického vyučování
Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování Beroun, 30.11. 1.12. 2017 Mgr. Tereza Halouzková NÚV Základní východiska Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Studijní program Specializace
VíceObsah. ÚVOD 1 Poděkování 3
ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy
Vícejako jejím vnitřním předpisu: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Platnost: 12. 9. 2017 Účinnost: 12. 9. 2017 PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH
VíceStudijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548)
Studijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548) Doktorský studijní program politologie je nový studijní program UK, který slučuje dosavadní studijní doktorské programy akreditované na FSV UK
Více2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo
VíceMETROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA
METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL
VícePřerov. říjen 2013 schváleno ve správní radě obecně prospěšné společnosti VŠLG
Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na rok 2014. Přerov říjen 2013 schváleno ve správní radě obecně
VíceŘád celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 25. června 2010
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 25. června 2010
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VíceŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 18. září 2017
ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze ze dne 18. září 2017 ČÁST I Článek 1 Úvodní ustanovení Tento řád upravuje podmínky celoživotního vzdělávání na Vysoké škole chemickotechnologické
VíceMožnosti mobility v rámci programu Erasmus Mundus. 17.5.2012 Tereza Babková Dům zahraničních služeb
Možnosti mobility v rámci programu Erasmus Mundus 17.5.2012 Tereza Babková Dům zahraničních služeb Dům zahraničních služeb příspěvková organizace MŠMT, která zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti
VíceUNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr
UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:
VícePedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2004
Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2004 Opava, únor 2005 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě, garantuje a zajišťuje
VíceZMĚNY SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY V KONTEXTU REFOREM ČESKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
ZMĚNY SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY V KONTEXTU REFOREM ČESKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 1 REFORMY ČESKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Developing ideas, inspiring people 2 PROMĚNY ZÁKLADNÍHO LEGISLATIVNÍHO RÁMCE PRO VYSOKÉ
VíceRole sociálních vztahů studentů vysokých škol pro život vysokoškoláka
Role sociálních vztahů studentů vysokých škol pro život vysokoškoláka LENKA HLOUŠKOVÁ ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA Metodologie výzkumu Cíl výzkumu: potřeby VŠ studentů
VíceInterpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:
Více