Vídeň: Mooslackengasse 17, A 1190 Wien Tel , Fax: info@tschopl.cz,

Transkript

1 ,,,,,,,,,, podzim 2014 Pár slov úvodem Vážení a milí klienti, opět se k Vám dostává nové číslo newslettru naší kanceláře. a jak jste asi čekali, pokračujeme v informování zejména o soukromoprávních otázkách spojených s novým občanským zákoníkem, o nichž víme, že se na ně klienti ptají a zajímají se o ně V aktualitách z legislativy tentokrát přinášíme novinky v zaměstnávání cizinců a v úpravě placení daně z nabytí nemovitých věcí. Hlavní články tohoto čísla jsou věnovány vypořádání spoluvlastnictví a rozvodu v novém občanském zákoníku, tedy vysoce praktickým tématům. Zajímavá témata naleznete i v rubrice Vy se ptáte, my odpovídáme. Víte například, jestli se jednatel musí účastnit valné hromady společnosti? Jako obvykle se dozvíte, jakých zajímavých akcí jsme se zúčastnili. Uplynulé léto jsme rovněž věnovali navazování kontaktů s kolegy v Anglii a Německu (a rozšiřování znalostí tamějšího práva), kde se naše dvě kolegyně účastnily stáží v advokátních kancelářích. V naší brněnské pobočce jsme pak sami přivítali anglického kolegu. Jak se kolegyně v zahraničí měly a co tam dělaly, se rovněž dočtete v tomto newslettru Zajímáte-li se o pojišťovnictví, věnujte pozornost závěrečné informaci o červnovém nálezu Ústavního soudu ČR. Vážíme si Vaší přízně, která je pro nás závazkem! Úspěšný podzim přeje Tým advokátní kanceláře Tschöpl & Partner PS: Stále nabízíme školení k nové právní úpravě šitá na míru dle požadavku klientů 1

2 Aktuality z legislativy Novinky v oblasti zaměstnávání cizinců Ke dni 24. června 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 101/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V důsledku této novelizace došlo k významným změnám v oblasti zaměstnávání cizinců. Doposud nejčastěji uplatňovanou formou povolení, na jehož základě mohli cizinci vykonávat práci na území České republiky, bylo povolení k zaměstnání, vydávané krajskou pobočkou Úřadu práce. Kromě tohoto povolení k zaměstnání mohli cizinci vykonávat práci i na základě zelené karty nebo modré karty. Poté, co vstoupil v účinnost výše uvedený zákon, představuje povolení k zaměstnání spíše jen doplňkovou formu povolení, která je cizincům vydávána pouze v zákonem vyjmenovaných případech. Patří mezi ně například krátkodobý výkon zaměstnání, jehož délka nepřesáhne 3 měsíce. Bylo-li cizinci krajskou pobočkou Úřadu práce vydáno povolení k zaměstnání, musí si ještě opatřit povolení k pobytu. Za tímto účelem slouží zaměstnanecká karta vydaná v tzv. neduálním režimu. Zaměstnanecká karta vydaná vedle povolení k zaměstnání představuje totiž pouze povolení k zaměstnání. Základní formou povolení vydávanou cizincům v souvislosti s dlouhodobým pobytem na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání se stala zaměstnanecká karta vydaná v tzv. duálním režimu. Zaměstnanecká karta může být cizinci vydána pouze v případě, že chce cizinec pracovat na některé z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Duální charakter zaměstnanecké karty spočívá v tom, že představuje současně povolení k zaměstnání i povolení k pobytu na území České republiky. O vydání zaměstnanecké karty rozhoduje ministerstvo vnitra. Bez významných změn zůstal i po provedených změnách zachován systém modrých karet. Modrá karta nadále zůstává duálním rozhodnutím, které je vydáváno cizincům s vysokou kvalifikací. Daň z nabytí nemovití nemovitých věcí víte, kdo ji má zaplatit a že se na tom můžete dohodnout? - js - Naše kancelář si své klienty dovoluje v krátkosti upozornit na dne zveřejněnou informaci Generálního finančního ředitelství týkající se změny osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, stanoví podmínky pro ujednání mezi převodcem a nabyvatelem, pokud se tito dohodli, že poplatníkem daně z nabytí nemovitosti bude nabyvatel. Takové ujednání musí být součástí konkrétní kupní nebo směnné smlouvy, na základě které dochází k nabytí nemovitých věcí, přičemž z této smlouvy musí být zřejmá shodná vůle účastníků na změně osoby poplatníka, nikoli pouze záměr přenést na nabyvatele část povinností v daňovém řízení. Nebývale často totiž smlouvy obsahují ustanovení s nejednoznačným textem při volbě změny poplatníka. Pokud by při takto zvolené formulaci ve smlouvě svým jménem nabyvatel podal daňové přiznání a uhradil daň, bude k těmto úkonům správcem daně poté vyzván i převodce. Tento postup má však pro převodce za následek sankce ve formě pokuty za opožděně podané daňové přiznání a úroku z prodlení za pozdě zaplacenou daň, neboť převodce je nadále pro daňové řízení poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí. -msl- 2

3 Vypořádání spoluvlastnictví od Víte, co je spoluvlastnictví a jak řešit spory mezi spoluvlastníky? Spoluvlastnictví je institutem, který znal jak občanský zákoník z roku 1964, tak i nový občanský zákoník, jenž nabyl účinnosti (NOZ). Pojetí spoluvlastnictví se v NOZ oproti staré úpravě nezměnilo: spoluvlastnictví je případ, kdy vlastnictví k jedné věci náleží společně více osobám, přičemž každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci, nikoliv pouze k určité vymezené části. Rovněž se nezměnily ani spory mezi spoluvlastníky, neboť každý spoluvlastník může mít zcela odlišný pohled na způsob nakládání se společnou věcí. Předně je však nutné uvést, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, z čehož plyne zákonné právo každého ze spoluvlastníků žádat o oddělení ze spoluvlastnictví či o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Toto právo je omezeno pouze zákazem žádat o oddělení či zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu (např. v době sklizně) či jen za účelem způsobení újmy ostatním spoluvlastníkům. Zrušení spoluvlastnictví přichází v úvahu buď dohodou všech spoluvlastníků (která musí obsahovat i způsob vypořádání), nebo rozhodnutím soudu v případě, kdy spoluvlastníci ohledně naložení se společnou věcí nemohou kromě ostrých slov najít společnou řeč. Jaké způsoby vypořádání spoluvlastnictví NOZ nabízí? Při vypořádání spoluvlastnictví dohodou všech spoluvlastníků dává zákon spoluvlastníkům na výběr ze čtyř variant: a) rozdělení společné věci, pokud to povaha věci umožňuje, b) převedení vlastnického práva spoluvlastníkům, kteří o to projeví zájem, s povinností vyplatit ostatní spoluvlastníky, c) vydražení věci ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, nebo d) prodej této věci s rozdělením výtěžku. Jakou z variant si spoluvlastníci vyberou je na jejich dohodě a uvážení. Nicméně volba vydražení věci ve veřejné dražbě by v zájmu všech spoluvlastníků měla být až krajní možností, a to z důvodu, že výtěžek, který je získán z veřejné dražby ne vždy odpovídá skutečné tržní ceně věci, které by mohlo být dosaženo prodejem věci. Pakliže se spoluvlastníci na vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou, mohou navrhnout příslušnému soudu, aby tak učinil za ně. Zákon dává soudu tři možnosti jak rozhodnout (viz písmena a), b) a c)), přičemž stanovuje pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví. V prvé řadě soud může rozhodnout o rozdělení společné věci. Pokud tento postup není možný (zejm. pokud by se tím podstatně snížila hodnota věci), pak jako druhou variantu zákon určuje přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu či více spoluvlastníkům. Jestliže však žádný ze spoluvlastníků o vlastnické právo k věci nestojí, nezbývá, než prodat společnou věc ve veřejné dražbě, čímž se však dostáváme k problému popsanému výše, a sice pravděpodobnému zklamání spoluvlastníků z výše výtěžku dražby. Vypořádání spoluvlastnictví a věcná břemena V případě nemovitých věcí v praxi často nastává situace, kdy je pozemek ve spoluvlastnictví zatížen věcným břemenem například právem průchodu přes pozemek (služebnost cesty). Co se stane s tímto právem třetí osoby po zrušení spoluvlastnictví? Vzhledem k vázanosti pozemkové služebnosti (věcného břemene) na konkrétní nemovitou věc, nemá na toto věcné právo změna vlastníka pozemku, který je služebností zatížen, vliv, proto bude muset právo plynoucí z věcného břemene strpět jakýkoliv další vlastník věci. V případě rozdělení pozemku dle zákona postihne věcné břemeno jen ten nově vzniklý pozemek, kterému prospívá t.j. na kterém existoval již dříve, popř. na kterém je to účelné, ve zbytku věcné břemeno zaniká. Závěrem Oproti úpravě vypořádání spoluvlastnictví v občanském zákoníku z roku 1964 je úprava této problematiky v NOZ podrobnější, kdy zákon přesněji stanovuje jednotlivé možnosti vypořádání. Konečný způsob vypořádání spoluvlastnictví je však stále v rukou spoluvlastníků, a nedohodnou-li se, pak soudu. -ls- 3

4 Nová právní úprava rozvodu manželství Kde úpravu naleznete Problematika rodinného práva byla až do upravena zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině. S účinností od se rodinné vztahy řídí novým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). NOZ navazuje na základní principy zákona o rodině, ačkoliv několik významnějších rozdílů lze zaznamenat, a to i v úpravě rozvodu manželství. Kdy je rozvod možný Ačkoliv je manželství charakterizováno jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon, je rozvod legitimním způsobem jeho ukončení. Nadále platí, že manželství může být rozvedeno jen tehdy, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, takže nelze očekávat jeho obnovení (tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství) a že před rozvodem musí být povinně upraveny v samostatném opatrovnickém řízení poměry k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu manželství. Dva způsoby rozvodu Zákon upravuje s účinnosti od (stejně jako starý občanský zákoník) dva způsoby rozvodu manželství: Rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství, kdy je soud povinen zkoumat, jaké jsou příčiny rozvratu manželství, a to zejména účastnickými výpověďmi. To může mít důsledky i v jiných řízeních (např. při vypořádání společného jmění manželů, při rozhodování o bydlení, výživném). Druhým způsobem je rozvod bez zjišťování příčin rozvratu, lidově nazývaný i rozvod dohodou či rozvod nesporný. Zatímco u sporného rozvodu dochází oproti předchozí úpravě spíše k formulačním změnám, u nesporného rozvodu lze zaznamenat výraznější odchylky. NOZ nově formuluje, co se rozumí pojmem manželé spolu nežijí, a to v 758 NOZ, dle kterého manželé spolu nežijí, netvoří- -li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. NOZ na rozdíl od dřívější úpravy v 24a zákona o rodině neobsahuje tzv. domněnku rozvratu manželství. Existenci rozvratu manželství bude nutné prokázat i v případě nesporného rozvodu, soud se však spokojí se shodným prohlášením manželů ohledně kvalifikovaného rozvratu manželství. Soud tedy manželství rozvede bez zjišťování příčin rozvratu, nikoliv však bez zjišťování rozvratu samotného. Zůstávají zachovány předpoklady rozvodu manželství, a to: manželství musí trvat alespoň jeden rok, manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí, musí se na rozvodu dohodnout (tzn. ten z manželů, který návrh nepodal, se k němu musí připojit), musí se shodnout na příčinách rozvratu manželství, opatrovnickým soudem musí být schválena dohoda o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a musí být uzavřeny a opatřeny úředně ověřeným podpisem dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení, případně výživného mezi manželi pro dobu po rozvodu. Tvrdostní klauzule NOZ zachovává i tzv. tvrdostní klauzuli ( 755 odst. 2). Po dobu 3 let soud manželství nerozvede, přestože je rozvráceno, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů (novinkou oproti dřívější úpravě je, že zájem nezletilého dítěte soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem - nejčastěji orgánu sociálně-právní ochrany dětí) nebo pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a současně jsou zde okolnosti pro zachování manželství (např. zdravotní stav manžela). Nová procesní úprava Řízení o rozvodu manželství je nově upraveno v rovině procesní. S účinností od je úprava obsažena v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ZŘS). Zákon zavádí v 384 ZŘS nový pojem společný návrh pro ty případy, kdy se manželé na rozvodu shodnou. Je-li společnému návrhu vyhověno a manželství je rozvedeno, není proti rozsudku výjimečně přípustné odvolání. Návrh je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 2.000,- Kč. Speciální je i úprava dokazování. V řízení totiž bude možné provést účastníky nenavržené důkazy jen tehdy, bude-li to třeba ke zjištění skutkového stavu věci nebo ke zjištění zájmu nezletilých dětí. Nově má soud dle 389 ZŘS povinnost nařídit jednání, u kterého soud vyslechne účastníky. Od výslechu lze upustit pouze tehdy, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Nová procesní úprava tak nedovoluje využít ust. 115 o. s. ř. umožňující rozhodnout bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů, ačkoliv dosud byla taková praxe u soudů poměrně běžná. Proti rozhodnutí o rozvodu manželství je možné podat v zákonné patnáctidenní lhůtě odvolání, která běží od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Vzhledem ke specifické povaze rozhodnutí o rozvodu zákon nepřipouští mimořádné opravné prostředky, jakou jsou dovolání, žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost. ZŘS zavádí nový sankční institut kontumačního charakteru. V případě, že se byť jen jeden z řádně předvolaných manželů k jednání nedostaví, může soud řízení zastavit, pokud s tím přítomný manžel souhlasí a netrvá na projednání věci. -er- 4

5 Vy se ptáte, my odpovídáme V této rubrice opět vybíráme dotazy k novému občanskému zákoníku (NOZ) MUSÍM SE JAKO JEDNATEL DLE NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY ÚČASTNIT VALNÉ HRO- MADY SPOLEČNOSTI? Zákon doposud výslovně neupravoval právo účasti jednatelů na valné hromadě, z povahy věci však bylo i za dřívější právní úpravy dovozováno na základě ustanovení 135 odst. 2 (již zrušeného) zák.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve spojení s ustanovením 194 odst. 4 obchodního zákoníku, že by se jednatelé valné hromady účastnit měli (k tomu odkazujeme na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 29 Cdo 3009/2007). Dnes platný a účinný zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, naopak výslovně ukládá jednatelům povinnost účastnit se valné hromady; jestliže se jednatel valné hromady neúčastní, aniž mu v tom brání vážné důvody, porušuje svoje povinnosti při výkonu funkce a bude odpovídat za škodu tím způsobenou (např. tím, že v důsledku jeho neúčasti nebudou zodpovězeny dotazy společníků). Z povinnosti jednatele účastnit se valné hromady ovšem plyne, nesvolává-li jednání valné hromady, i jeho právo být o termínu jednání valné hromady a jejím pořadu jednání vyrozuměn. Jestliže valnou hromadu svolává pouze jeden z více jednatelů společnosti, kteří netvoří kolektivní orgán, popřípadě některý ze společníků či dozorčí rada, měli by zajistit, aby o jednání valné hromady byli informováni i jednatelé. Nepřítomnost jednatele, popřípadě některého z nich, na jednání valné hromady může být dle judikatury i důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě, a to tehdy, pokud nebudou v důsledku této nepřítomnosti jednatelů společníkům poskytnuty informace o společnosti, jež jsou nezbytné pro posouzení záležitostí, o nichž má valná hromada rozhodovat. Z toho důvodu doporučujeme se zpravidla valné hromady účastnit, popř. svoji nepřítomnost konzultovat s právníkem. DOŠLO V NOZ KE ZMĚNÁM V OBLASTI ÚPRAVY PROMLČENÍ? 5 -sv- Přijetím NOZ se odstraňuje duální právní úprava v občanskoprávních a obchodněprávních závazcích. Právní úprava promlčení je tak jednotná. Dle NOZ činí subjektivní promlčecí lhůta 3 roky a objektivní 10 let. Dosavadní úprava vnímala ustanovení o promlčení jako kogentní. NOZ vychází po vzoru německé úpravy ze zásady autonomie vůle. Strany si nově mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání 15 let ( 630 NOZ). Je-li však kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany (např. nepodnikatel, osoby plně nesvéprávné), k ujednání se nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. JE MOŽNÉ DLE ÚPRAVY V NOZ DOSÁHNOUT SVÉ- PRÁVNOSTI PŘED DO- VRŠENÍM VĚKU 18. ROKU VĚKU JINAK NEŽ UZA- VŘENÍM MANŽELSTVÍ? Svéprávností se rozumí schopnost samostatně jednat, vlastním jednáním nabývat subjektivní práva a povinnosti. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením 18. roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti dle 37 NOZ nebo uzavřením manželství. NOZ tak nově obsahuje úpravu institutu tzv. emancipace v 37 NOZ. Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věků 16 let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. Příkladem mohou být - poměrně medializované případy mladých středoškoláků podnikatelů, kteří jsou často schopni vydělat více než jejich rodiče, a nezletilost je jim při jejich podnikatelských činnostech překážkou. -er-

6 Zúčastnili jsme se za Vás Karlovarské právnické dny Ve dnech června tohoto roku jsme se zúčastnili XXII. ročníku Karlovarských právnických dnů (Karlsbader Juristentage), které pořádá v Karlových Varech stejnojmenná společnost v rámci své činnosti pravidelně již od Jde o odbornou právnickou konferenci, která je fórem pro setkání a diskuzi s kolegy, nejen advokáty, ale i právníky různých profesí ze Slovenska, Rakouska, Německa a Čech. Referáty byly letos zaměřeny na témata z nového občanského zákoníku s případnou vazbou či přesahem na zákon o obchodních korporacích, osvětlení a zvládnutí přístupu k rekodifikaci (den první), a v další dny pak byl program zaměřen mezinárodně - na srovnávání jednotlivých národních úprav a otázky společného zájmu v rámci práva EU. K účastníkům promluvila i ministryně spravedlnosti ČR, paní JUDr. Helena Válková, která je mimo jiné i zakládající členkou Česko-německého spolku právníků, o jehož akci ještě bude v našem newslettru řeč. -rt- Advokátka na stáži ve Velké Británii Vážení klienti, tímto si Vás dovoluji krátkou cestou informovat o odborné stáži, kterou jsem v období od do absolvovala v anglicko-velšské advokátní a notářské kanceláři Bennetts Solicitors Attorneys & Notaries, se sídlem Barley Wood Stables, Long Lane, Wrington, Bristol, a s pobočkou v Cardiffu. Na stáži jsem se domluvila s britskými kolegy v návaznosti na loňské jednání v anglickém Wringtonu, které jsem absolvovala s jedním z našich klientů. Bennetts jsou menší až středně velká kancelář, která je všeobecného zaměření. Právníci, kteří pro kancelář pracují, jsou Akce Česko-německého spolku právníků Koncem července letošního roku jsme obnovili kontakty s kolegy z Německa na akci pořádané Česko-německým spolkem právníků v Ludwigsburgu (ač spolek samotný sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem). Zakládající člen naší kanceláře, Mgr. Robert Tschöpl, je místopředsedou tohoto spolku a akce se samozřejmě rovněž zúčastnil. Setkání v historickém Ludwigsburgu nedaleko Stuttgartu zorganizoval tým kolem Prof. Dr. Geralda G. Sandera z Vysoké školy pro veřejnou správu a finance (Hochschule für öffentliche Verwaltung und Finanzen) v Ludwigsburgu. Na úvod proběhla přednáška hlavního hostitele, Prof. Sandera, k aktuálnímu evropskému vývoji v právu veřejných zakázek, po které následovala diskuse. Odpoledne jsme absolvovali zajímavou prohlídku v barokní perle Ludwigsburgu zdejším rozlehlém rezidenčním zámku s několika stovkami místností (průvodkyně hovořila o čtyřech stovkách a nebyl důvod jí nevěřit). Den byl zakončen večeří v typicky německé restauraci Brauhaus Ludwigsburg. -mse- rozděleni podle specializace do třech oddělení, a to oddělení sporného práva, práva nemovitostí a dědického práva. Vzhledem k tomu, že ke mně byli hostující kolegové velmi vstřícní a snažili se mi zajistit po odborné i společenské stránce bohatý program, zpracovávala jsem samostatně úkoly, studovala si spisy, které mne zajímaly, a absolvovala různorodá jednání, a to včetně soudních. Navštívila jsem několik soudních jednání na soudu v Bristolu a Cardiffu, kdy jsem zároveň měla možnost se u jednání týkajícího se náhrady škody a spadajícího do problematiky, na niž se naše kancelář zaměřuje, setkat s advokátem, který se na stejnou problematiku specializuje, a prodiskutovat s ním záležitosti, které nás z pohledu anglického práva zajímají. Ačkoli jsem při stáži nejvíce spolupracovala s kolegy z oddělení sporného práva, oceňuji, že mi práci přidělovali rovněž kolegové z ostatních oddělení. Stáž hodnotím jako velmi přínosnou, a to rovněž v rovině navázání přátelských vazeb s britskými kolegy. Zároveň doufám, že naše spolupráce s kolegy bude pokračovat a že znalosti získané na této stáži budu moci zúročit při práci pro Vás. Eva Florianová, advokátka 6

7 Německá profesionalita je stále vzorem Díky německé nadaci Stiftung für internationale rechtliche Zusammenarbeit (IRZ) a České advokátní komoře jsem měla možnost šest jarních týdnů strávit v německém Bonnu a poté rýnské metropoli, Kolíně nad Rýnem, a nahlédnout trochu pod pokličku německým kolegům-advokátům. Ačkoli (nebo spíše právě proto, že) počasí připomínalo spíš zimu, než jaro, o to lépe se vstřebávaly informace a poznatky z velké německé kanceláře Heuking Kühn Lüer Wojtek, kde jsem měla možnost se na vlastní kůži přesvědčit o německé preciznosti a důslednosti i při poskytování právních služeb. Ale popořádku: IRZ pořádá pro zahraniční advokáty (tedy nejen z Česka, ale i Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Makedonie, Chorvatska, Srbska, pobaltských států, Ukrajiny, Ruska a mnoha dalších ) stáž, v rámci které mají účastníci možnost získat v prvních čtrnácti dnech intenzivních přednášek informace o německém právu, a poté se po dobu čtyř týdnů účastnit stáže ve vybrané německé advokátní kanceláři. První část s kolegy z různých států byla už sama o sobě velkým zážitkem kde jinde získáte tolik zajímavých informací nejen o německém právu, ale i o právních řádech řady evropských států a navážete tak cenné kontakty a přátelství. V rámci druhé části jsem měla možnost hospitace ve velké kolínské kanceláři Heuking, sídlící ve čtyřech patrech moderní budovy nedaleko známého kolínského dómu, kde pracuje téměř 40 advokátů zabývajících se především nejrůznějšími aspekty hospodářského práva právem obchodním, pracovním, M & A, kapitálovým právem, různými aspekty práv duševního vlastnictví, soutěžním právem atd. Já jsem po dobu své stáže spolupracovala zejména s kolegy z pracovněprávního týmu Prof. Dr. Martina Reufelse. Má očekávání se samozřejmě potvrdila pokud šlo o perfektní organizaci práce, sehranost týmu, na jehož špici stojí partner kanceláře a tvoří jej několik dalších advokátů, kteří jsou podporováni asistentkami s v Německu speciálním odborným vzděláním. Vše je podřízeno odvedení kvalitní práce a poskytnutí špičkové služby klientovi. Přesto kolegové nacházejí čas na publikaci odborných článků a přednáškovou činnost na místních vysokých školách. Potěšilo mne, že jsem sama kolegům mohla pomoci s vyhotovováním podání a smluv (mnohé z nich v angličtině, protože mezi jejich klienty je řada cizinců), mohla se účastnit soudních jednání a poznat úroveň zdejších právních služeb. Profesionální a kvalitní práce je opravdu nejlepší vizitkou každého advokáta. Těším se, až nově nabyté zkušenosti a znalosti budu moci předat i klientům naší kanceláře. Michaela Semelová, advokátka Řekli o nás Abychom mohli našim klientům poskytovat stále lepší služby, účastní se advokáti naší kanceláře pravidelně stáží v zahraniční, jak se dočtete i v tomto newslettru. Ale i my zveme zahraniční právníky na stáž k nám. Stážista Adam Thew, který byl na stáži v naší brněnské pobočce, o nás napsal I very much enjoyed the three weeks I spent working as a trainee at the Brno office of Tschöpl & Partner through the ELSA STEP Traineeship programme. From the outset I was made to feel extremely welcome and valued throughout my time there and was able to get directly involved in a wide variety of interesting legal work. This included: drafting and amending contractual agreements, researching relevant English, German and EU law, analysing and assisting with cases on which the other lawyers there were working (including attending court), and fulfilling a variety of other interesting legal-based tasks as required. Through this I was able to utilise and develop my existing legal casework skills and learn a great deal about the similarities and differences of the law of a foreign jurisdiction, especially from a procedural and codification standpoint. I found all of the lawyers and support staff at the firm to be, without exception, charming, friendly and helpful. I was encouraged to see myself as a part of the firm from the outset and always felt able to ask questions and approach others in order to get as most as possible out of my time there. I would recommend the office very highly for anyone looking to spend some time there as an ELSA Trainee or in a similar capacity. I also very much enjoyed the social scene in the office, particularly excursions into the Czech countryside and visits to the pub! Adam Thew - ELSA STEP Trainee 7

8 Z judikatury Dne došlo k vyhlášení mediálně hojně sledovaného nálezu Ústavního soudu ve věci sp.zn. I. ÚS 1902/13, u kterého jsme samozřejmě nemohli chybět. Ústavní soud se v něm vyjádřil k (ne) možnosti zohlednění amortizace při náhradě škody na havarovaném vozidle. O co (zjednodušeně řečeno) jde: je běžnou (zákonem samozřejmě upravenou) praxí, že v případě zavinění dopravní nehody přebírá pojistitel viníka dopravní nehody, který má řádně sjednáno tzv. povinné ručení, krytí škod vzniklých poškozenému při této dopravní nehodě. Na základě oznámení škodné události a doložení podkladů o vzniku škody přistoupí pojistitel k její likvidaci a následně vyplacení pojistného plnění (což je oznámeno tzv. krycím dopisem). V případě, kdy dojde k věcné škodě na vozidlu několik let starém, může pojistitel na základě odborného posouzení uplatněné škody a stavu vozidla před škodnou událostí přistoupit k tzv. korekci nákladů na materiál použitý při opravě vozidla, neboli zohlednění tzv. amortizace. Při tomto postupu se bere v úvahu skutečnost, že dochází k nahrazení starých dílů díly novými, čímž se de facto prodlužuje životnost opravených, zpravidla vyměněných, tedy nyní nových, dílů oproti stavu před nehodou. Cílem tohoto postupu je nahradit skutečnou škodu a tedy účelně vynaložené náklady, tak jak to ukládal na tuto věc použitelný starý občanský zákoník z roku V důsledku tohoto postupu je tak možné, že odpovědnostní pojistitel nekryje poškozenému celou částku vynaloženou na opravu poškozeného vozidla, ale jenom její část. Proti takovému postupu, tedy provedení korekce na materiál pojistitelem, brojil v projednávaném případě stěžovatel. Ústavní soud ČR pak ve svém nálezu k této věci uvedl, že i kdyby bylo předmětné vozi- dlo provedenou opravou skutečně zhodnoceno a nacházelo se v podstatně lepším stavu než před nehodou, stále jsou soudy povinny posoudit, zda je toto technické zhodnocení s to převážit snížení tržní hodnoty vozidla plynoucí z informace, že vozidlo bylo havarováno. K tomu dodal, že Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směrovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Závěrem Ústavní konstatoval, že uhrazení celé ceny účelně provedené opravy směřující jen k odstranění následků škodné události by mělo být pravidlem. Pro pojistitele, ale i pro obecné soudy, zabývající se následně případnou žalobou poškozeného, z toho vyplývá zejména povinnost opravdu pečlivě zkoumat okolnosti každé jednotlivé věci a oprávněnost provedení korekce nákladů na materiál. -sv- 8 Vydala advokátní kancelář Tschöpl & Partner v roce 2014, druhé číslo. Informace v našem občasníku obsažené nejsou právními radami v konkrétních případech. S případnými dotazy v konkrétních právních věcech se na nás, prosím, obraťte. Toto vydání newsletteru pro Vás připravili Mgr. Robert Tschöpl / JUDr. Jaroslav Stránský / Mgr. Eliška Rozehnalová/ Mgr. Markéta Slavičínská/ Mgr. Soňa Vojáčková / Mgr. et Mgr. Eva Florianová / Mgr. et Mgr. Michaela Semelová, LL.M. / Lucie Svačinová.