Obsah: COPA, COGECA. Copa-Cogeca worshop spolupráce s EFSA 6.6.

Transkript

1 Obsah: COPA, COGECA... 1 Copa-Cogeca worshop spolupráce s EFSA Pracovní skupina Potravinový řetězec (FC) Pracovní skupina Potraviny Pracovní skupina Zajištění kvality POCC/CCC Sucho Francie... 8 Faktura za sucho... 8 Obilí... 8 WTO... 8 G Klonování... 9 COPA, COGECA Copa-Cogeca worshop spolupráce s EFSA 6.6. V názvu pracovní skupiny byl rovněž Systém komunikace rizik. První část řídil president Boerenbond a člen výkonného výboru EFSA, Piet Vanthemsche. Jeho úvodní projev ukázal, jakým způsobem pracují farmáři s EFSA, jaké nástroje má EFSA k dispozici. EFSA, která má na rozdíl od americké FDA jen krátkou historii (založena v 2002, od 2005 je v italské Parmě), 450 pracovníků, přes 600 vědeckých posudků za 2010, rozpočet 77,31m pro Vznikla jako důsledek krize BSE a spor který tehdy byl mezi Británii a Francii o nezávadnosti britského masa. Úkoly: zlepšit bezpečnost potravy obnovit důvěru spotřebitele obnovit důvěru obchodu Risk management je v kompetenci Komise EFSA dělá jen posudky a radí. Hodnoty: vědecké výsledky nezávislost otevřenost Řídící výbor: 14 členů (dosazení podle rozhodnutí Rady na návrh EP). Členové nereprezentují členské země. Poradní fórum: členové národních bezpečnostních úřadů ČZ (1 za každou zemi). Vědecký výbor: složení předsedové všech vědeckých panelů odpovídá za vyhodnocení rizik (RA), rozhodnutí je na politicích. Původ expertů: 54% z národních agentur, 37% z výzkumu a universit, 9% ostatní. Povinnost zůstat nezávislý roční deklarace zájmů. Celkem 10 vědeckých panelů. Organizace trvale rozšiřuje svoji práci: řešení 360 případů v 2009, v 2010 již 900. Probléme zůstává důvěra veřejnosti. 63% uznává vědecké poznatky, ale jen 47% evropské populace si myslí, že vědecký názor je nezávislý na business zájmu. V další části byla činnost EFSA ještě podrobněji vyjádřena Annette TOFT a také německým zástupcem Nienhoff, který mluvil o novým rizicích (emerging risks). Frank Boelaert z Komise se kromě přehledu zabýval první analýzou epidemie E-coli v Německu (STEC 0104/H4) a jaký úkol zde má EFSA. 1

2 Úkol dostal panel Biologický hazard, který se zabývá monitorováním nemocí přenášené mezi zvířaty a lidmi, či rostlinami. Zoonose: BSE, TSE + testy Salmonella (drůbež) Hygiena, inspekce, dekontaminace Řízení odpadu (waste) Biomonitory: shromažďování dat (roční přehled). analýzy inspekce masa + data za populaci od ECDC. Luc Peeters v další části udělal přehled názorů operátorů na ochranné prostředky z dotazníku o PPP. Zde byly 4 pracovní skupiny: - panel zdraví rostlin - panel PPP - panel na kontaminaci v potravinovém řetězci (CONTAM) - a ještě ad hoc skupina, která připravila systém průvodce. V 2010 se panely zabývaly především analýzou MRL (zbytkové hodnoty). 96% vzorků bylo OK, u dovozů 7,6% přesahuje limity, domácí jen 2,4% překročení. Nulová hodnota je nemožná, ale musíme se ji snažit přiblížit. Problémy: zjistit skutečně co se stalo (příklad Německa ukazuje, že je to někdy velmi obtížné) dlouhá doba na rozhodnutí. Chybí průhlednost, RA nemají přednost, chybí data, celá řada nejistot, liší se metody hodnocení. Chybí hodnocení Rizika/zisk. Chybí hloubkové analýzy. Veškeré údaje a zprávy EFSA jsou na její website ale je to podle Luc dost komplikované tam něco vyhledat, vyžaduje to určitou orientaci a zkušenost. Týdenní aktuality, je to rovněž hlavní zdroj přehledu řízení krizí a denní aktuality falsh highlines. Komunikace a rizika. Zde se rozvinula také delší diskuse, protože pohled publika na EFSA není vždy jednoznačný. Zlepšit by se měla: - různé cílové skupiny populace očekávání, poznatky - krize x normální stav - stupeň nejistoty (neznámé) - kdo komunikuje rozdělení úloh - sociální důvěra a dialog. Také zde se na závěr ozvaly hlasy, že by se podobná konference, ve daleko větším rozsahu měla uskutečnit i pro veřejnost, či hlavní zájmové skupiny a předložit zde fakta o organizaci a její činnosti. Veřejnost funguje na základě různých koncepcí, z nichž většina bohužel není ani přesná a to vede k menší autoritě organizace třeba ve srovnání s americkou FDA. Ta má ale mnohem delší historii a její autorita je zásadní ve všech státech USA, kdežto v Evropě existují stále dohady, kdo má větší odpovědnost zda EFSA či národní bezpečnostní agentury. Pracovní skupina Potravinový řetězec (FC) 7.6. Program této schůze se z velké části koncentroval na zprávu norské vlády, nazvanou Power relations in the Food Supply Chin, v Norsku, kterou zde přednesl a komentoval vedoucí norské mise u EU, Bjorn Eidem. Před jeho vystoupením udělal Paolo Gouveia přehled o postupu jednání HLF (High level forum) potravinového řetězce od počátku března. Celá řada pracovních schůzek, kde se dohadovaly principy, připravily příklady o dobré (i méně dobré) obchodní praxi. Tato skupina má připravit pro Komisi konečnou zprávu do a která by měla být schválena v září. 2

3 Formální prezentace pak je připravena na listopad. Kendall, který skupinu vede si stěžoval na velmi pomalý průběh všech příprav a jednání. Vypadá to, jako když se Komise bojí do toho nějak výrazněji zasáhnout. Členské země, až na výjimky, se do diskuse také moc nepouštějí. Holandský zástupce k tomu řekl, že skupina nemá dostatečný profil, komunikace je ze strany skupiny i Komise velmi slabá. Dřívější problémová témata, jako Bluetongue - byla zahájena širokou veřejnou rozpravou a mezinárodní konferencí, to tu zatím u řetězce chybí, veřejnost o těchto akcích také není nijak informována. Belgický referát o stavu v sektoru vepřového byl také přijat s rozpaky, protože celá diskuse byla zablokována ze strany Komise (Hoelgaart), který se zde ohání tvrzením, že taková dohoda by brzdila konkurenci. Skupina připravuje legální rámec pro Komisi, součástí je také diskuse s úřady o konkurenci. Bohužel se zde rovněž konstatuje, že členské země nemají příliš velký zájem. Cenové výkyvy zatím bez řešení. Klasické nástroje a příklady moc nefungují (PO). Jediného pokroku bylo v zahájení dialogu se spotřebiteli a jejich organizacemi, ty se zatím soustředily jen na ceny. Kendall k tomu opět dodává, že farmáři všude slouží jako nárazník, je to vidět v otázce změn klimatu, nárůstu cen krmiv, nic se zatím nepodařilo promítnout do úpravy cen. Řada producentů vepřového nemá již úvěrovou možnost a celá řad jich bude končit s produkcí. Jak to bude dále vypadat se zásobování EU trhu? Norská zpráva: NOU 2011:4 je oficiální zprávou norské vlády, kde audit provedla nadnárodní konzultační firma KMPG. Pan Eidem začal přehledem změn od šedesátých let, kdy byl v obchodování prostor pro jednání a marže všech účastníků byly více méně vyrovnané. V sedmdesátých letech byla velká koncentrace zpracování a ta trvala přes 20 let. V posledních 20 letech je to obchod a distribuce, kdo diktuje všechny podmínky. Rozdělení síly v rámci řetězce, přehledy neférových praktik, to vše prověřeno nezávislými auditory. V Norsku byl rovněž jmenován ombudsman a vytvořen úřad pro řešení stížností. Rovněž se zabývá analýzou síly, jako základ raportu. V Norsku chtějí pomocí této zprávy vyvolat jednání o sociální odpovědnosti a změnit rozdělení síly, které vedlo 20 let k velké nerovnováze. Organizace (a to nejen norské, ale z celého EU) jsou žádány, aby dodaly své připomínky. Pro Norsko bude pak ještě zásadní otázka odpovědnosti v průběhu lokálních voleb (září), kde to bude předloženo jako jeden z bodů programu. Obchod nebyl pochopitelně moc spokojen (ve výboru má 2 zástupce), odvolává se na všechny zákony o konkurenci, odmítají odpovědnost. 4 řetězce kontrolují 100% obchodu v Norsku (jsou zde dohody?). Za posledního půl roku se významně sblížil názor farmářů a spotřebitelů. Centralizace legislativy, nákupu, ceny. Hodnota vyjednávání. Kontrola distribuce, velkoobchod.. Vertikální kontrola vlastní značky nákup zpracovatelů plná integrace vertikální, pod vlastnictvím distribuce strategické nákupy podniků (vliv místní vlády). Stále větší vynucování privátních značek. Tlak na uzavření až do bodu, kdy zpracovatel nemá rezervy a je celý odkoupen obchodem. Tvrdí se, že zpětné platby (vratky) představují mezi 20-25% ceny. Obchod tvrdí, že je používá na rabaty pro spotřebitele. Dále se snižuje ziskovost malých franšízovaných prodejen. V porovnání se zkoumalo 21 produktů (přestavují 50% celkového obratu potravin). Konstatováno: stále méně produkce lokálního původu, pokles trvá již 15 let. 6. Kód dobré praxe pokračování diskuse C/C. Poslední úpravy dokumentu dokončeny dnes ráno a další připomínky (celkem z 8 zemí) došly v průběhu posledních 2 týdnů, což ukazuje, že původní časový rozvrh bude muset být o pár týdnů prodloužen. 3

4 Claude Soudé v diskusi oznámil, že podle nového zákona, se dají vyjednat ceny na 1 rok, ale v případech velkého výkyvu cen se dá jednat o změně navýšení. Řešení je to zatím bez zkušeností, i když vše bude zveřejněno na veřejné web, kde budou jak ceny, tak i marže (to se zatím jeví jako problematické). Jak ukazuje situace v Německu či Dánsku, mají různé formy kontroly připraveny, nebo částečně zavedeny, ale jak říká Kendall, distribuce již dávno skončila národní koncentrace, nyní je již na úrovni EU a také v mnoha případech na globální úrovni. Farmáři musí co nejrychleji najít obranu a vrátit vše do určité rovnováhy. Na září se znovu připravuje pokračování Konference, podobné z počátku května, která se má zabývat ekonomickou udržitelností. Pracovní skupina Potraviny 8.6. Annette Toft hned při zahájení řekla, že se všude mluví o problému E-coli, takže se i zde začalo se zprávou ze zasedání včerejší Rady v Lucemburku, po projevech Komisaře Ciolos, belgických ministrů (vlámského a valonského), vše zablokovala především otázka kompenzace, či její výše. Většina zemí odmítla odškodnění jen do 30%. Další jednání bude na výboru Ovoce a zeleniny, speciálním POCC, takže se tomu nevyhneme nikde a to ani po pondělní konferenci s EFSA, kde se tím zabývalo také většina expertů. Labelling Christophe zde udělal přehled jak se vyvíjí příprava Regulace, zatím je plánováno hlasování na plenárním jednání EP počátkem července. Ten by měl schválit návrh Environmentálního výboru z 18.4., ale stále existují rozdíly v názorech o označení původu. Experti se sice snaží dojít k nějakému kompromisu, ale je docela možné, že se vše odloží až na podzimní zasedán EP. Problém také dělá rituální porážka (maso a jeho označení). Do všeho se ještě přidaly námitky výboru pro ochranu zvířat, který chce mít jasná pravidla, ale řada zemí má obavy z náboženských problémů,. Ecolabel Tania udělala přehled dosavadního vývoje, na návrhu se pracuje již přes 2 roky, problémy existují mezi spotřebiteli a producenty. Ale jak říká Tania, lidi to moc nezajímá a příliš se neangažují. Regulace Ecolabel existuje od 1992 a v 2009/10 přišel návrh na revizi, kde byly přidány zpracované produkty, což má za důsledek, že je nyní zahrnut celý řetězec. Komise má stále rozhodnout jaká jsou kriteria a pro jaké produkty (maso x zelenina) co sem bude zahrnuto. Oakdene Hollins UK ve spolupráci s universitou v Gottingenu a švýcarským institutem organického zemědělství (FiBL) dělají studii, která má být dokončena do konce roku. Ale paradoxně se má již rozhodnout o výsledcích. C/C si myslí, že je velký zmatek okolo organic label. Ale jak vidět producenty tento problém moc nezajímá, přišlo do sekretariátu jen 5 připomínek. SCP sustainable consumption and production panel. Od 6. května 2009 zahrnuje sektor potravin, je zde organizováno 23 organizací potravinového řetězce. Za Komisi jsou zde zastoupeny DG Envir., Sanco, JRC a Enterp. DG Agri je mimo. Cíl: vědecky ověřené hodnotící metody nástroje a průvodce pro komunikaci pro spotřebitele promoce trvalého zlepšení prostředí Pracovní skupina na hodnocení podmínek prostředí (Tania je místopředsedkyní), pravidelná informace pro skupinu o dalším vývoji. U dovozů se ukazuje, že největší hráči v produkci (Austrálie, USA, Kanada) si také dělají právo na Eco, jaký budou mít přístup ti menší? DG Agri je od začátku dost silně proti Ecolabel, většinou to vyhovuje jen obchodu, kriteria jsou zde příliš komplexní a některá také dost problematická (jako uhlíková stopa). Potraviny a hygiena. 4

5 Především probrán dotazník k revizi inspekcí masa. Problémy jsou zde především u kompozitních produktů (maso + zelenina = pizza), kde je téměř nemožné najít společnou definici hygieny pro živočišné a rostlinné produkty. Navíc maso je odděleno mechanicky a členské země nejsou zajedno, jak to řešit. 6 stránkový dotazník AWH(11)4736, je vypracován na základě pozičního dokumentu AHW 3329 a má 6 oddělení: Dotazník má klasický tvar, co je zajímavé jsou komentáře na závěr: 1. rizika a vědecky zdůvodněné inspekce masa 2. celkový přístup k inspekci po celou délku řetězce 3. inspekce jako zdroj informací 4. pružnost oficiálních kontrol založená na riziku a výsledcích auditu farem 5. C/C nepodporuje rozšíření ante-mortem inspekcí. Průvodce dobrou hygienickou praxí. Christophe informoval, že se ve vývoji této složky nic nepohnulo, i když se předpokládá, že vše bude dokončeno do konce roku. BSE/TSE. C/C pokračuje v požadavku na povolení mouček u vepřů a drůbeže (non-canibal). Francouzi, kvůli dohodám v Grenelle environmnet - mají debatu o zavedení v celém potravinovém řetězci a vedle EFSA zde musí dát také názor francouzská bezpečnostní agentura. Tlak přichází rovněž od farem ryb, protože chybí krmiva pro ryby a sektor by uvítal levnější řešení. AOB. Novel food. Také zde nebyl v posledních týdnech žádný pokrok. Dotaz byl rovněž jak pokračuje práce platformy Zdraví, pohyb strava kde nebylo již řadu měsíců slyšet o žádné další iniciativě (boj proti obezitě). EFSA má připravit také tabulky o jídelníčku (průměrné domácnosti EU). Nebude se týkat konkrétních produktů, ale celých kategorií, jako tuky, cukr, soli. Dánská zástupkyně úplně na závěr informovala o přípravě dalšího Triumvirátu předsednictví: Polsko, Dánsko, Kypr a jak by se to mělo promítnout do programu skupiny Potraviny. Informace o potravinách, režim zdravých plodin, vyživovací hodnoty jedná se spíš o pokračování celé řady rozdělaných otázek a složek. Pracovní skupina Zajištění kvality 9.6. Bohužel zde musím konstatovat, že celá řada bodů je zde stejná jako na skupině Potraviny, především co se týče informací pro spotřebitele, otázky ecolabel a s tím vždycky souvisí označení původu. Christophe udělal přehled u bodu informací pro spotřebitele, skutečně to nepřineslo nic nového, a je to doména především italských organizací, které se na toto téma přímo vyžívají. Původ se zde skloňuje ve všech pádech a barvách. Podobně tomu bylo u Ecolabel, kde udělala přehled Tania, jako u potravin. Naštěstí byla daleko stručnější, byl to zde bod jen pro informaci, nikoliv pro diskusi. Ale to stejně neodradilo italské kolegy aby neměli pár připomínek. Různé definice, vedoucí k problémům orientace zákazníků co se týče různých označení jdoucí od bio, přes eco až po různé privátní iniciativy. C/C se sice účastní kulatého stolu, ale celkovou koncepci odmítá, nijak to nepomáhá zlepšení orientace, je to další zátěž a u potravin je to koncepce nesprávná. Chápeme, že eco může být prášek na praní se šetrnějším ohledem na prostředí, ale jak do podobné kategorie zahrnovat potraviny, je nesmysl. C/C se musí účastnit zasedání, aby měla přehled co se připravuje a měla pro případ potřeby připravenou strategii vůči převážně iniciativám obchodu. Přidaná hodnota produktů prodaných lokálně - přímý prodej. 5

6 To byla jedna z otázek, které se v rámci kvality diskutovaly. Nedávný seminář ženského výboru o přehledu podobných forem prodeje a servisu v různých členských zemích, dal patrně impulz k větší pozornosti k této formě lepšího zisku, i když to vše je v omezeném (místním) měřítku. V rámci diskuse okolo kvality takového druhu prodeje byla snaha identifikovat hlavní problémy a výzvy, které musí řešit producenti: - zajištění trvalých dodávek stálým spotřebitelům, především sezónních produktů, vysoké kvality, ale malého množství - přístup na trh neodpovídá vždy nejlepším podmínkám (vzdálenost) - to vede dost často k vyšším dopravním nákladům - u prodeje v pohraničních oblastech jsou často problémy s malou harmonizací národních povolení - u lokálního zpracování a prodeje jsou častěji problémy dodržování hygieny (vysoké investice) - mladí farmáři mají menší přístup k půdě, je to překážka přímého prodeje v blízkosti farem - a národní daňové systémy jsou často též restriktivní k této formě činnosti. Na národní a regionální úrovni, jaké jsou pobídky či schémata na podporu přímého prodeje? Do jaké míry současné nástroje existující v EU pomáhají (nebo brání) rozvoji tohoto druhu činnosti? Celá řada otázek je řešena v rámci programů RV. Dále se připravuje další přizpůsobení a úpravy pravidel hygieny, s ohledem na lokální a přímý prodej. V diskusi se ukázalo, že je zde ještě celá řada sporných bodů a že ani dobrý úmysl nemusí vždy přinést očekávaný výsledek. Snaha vytvořit nový systém kvality a rozdělení může přinést ještě další zmatek u spotřebitele. A také potřeba odlišit prodej z farmy, lokální, či regionální. Další dva body zde byly rovněž probrány, jsou to rozsáhlé úpravy, které C/C navrhuje k legislativnímu návrhu u Schémat zemědělské kvality. První dokument má 23 stran, je celý k nahlédnutí na Agriinfo pod ref. AQA(11)4748 a druhý dokument pod ref V první jsou poznámky C/C k propojení Evropského systému kvality a CAP. Ve druhém pak k vytvoření obecných tržních standardů pro sektory. Závěrečným bodem byl pak C/C návrh k rozvoji RV v rámci CAP po Je to zásadně dokument pracovní skupiny RV, ale zde se diskutovala především role kvality v bodě o udržitelné produkci potravy, zajištění bezpečnosti a stability. POCC/CCC Před zahájením této schůze bylo jednání téměř kompletní skupiny Ovoce a zelenina a reakce na krizi, vyvolané nákazou v Německu. Byla to rovněž příprava na druhou část politického výboru, kde se k současné krizi vyjádřili zástupci Komise a to jak z DG Agri (rozpočet), tak DG Sanco (hodnocení rizik). Van Es, předseda skupiny udělal pro zástupce Komise přehled. Nejprve všechny přítomné země udělaly stav sektoru, odhady ztrát, nejen produkce, ale i obchodu, či zpracovatelských družstev a požadavky, jak by měla Komise zasáhnout a stabilizovat trh, který je v katastrofálním stavu především v zemích, které mají velký export. Dánsko: malé ztráty (do 1m týdně). Itálie: Německo udělalo chybu, opatření navrhovaná Komisí nestačí, zahrnutí do úhrad jen 5 produktů (původně 3) nestačí, nyní se přidá také ovoce. Podpora promoci, ale až bude znám zdroj nákazy přijde dostatečné vysvětlení. 6

7 Finsko: nic zvláštního, prodej se příliš nezměnil (podobná situace ve Švédsku). Německo: Willi hájil německé zájmy, federální vláda zpočátku nemohla ovlivnit rozhodnutí regionální vlády a v Hamburku udělali chybu, ale ani tak se Španělům neomluvil za obvinění. Španělé, kteří byli na řadě hned po Německu byli velmi rozzlobení jednáním Německa a také přístupem Komise. Ztráty dosáhly 200m týdně, ale dodatečné ztráty se vyšplhají na víc než 600m. A bylo propuštěno přes čtvrtinu pracovníků. V zemí, kde je nyní nezaměstnanost přes 20% je to katastrofa. Dalli sice nepřímo přiznal chyby, ale to nijak nenahradí obrovské ztráty a poslední návrh Ciolos s úhradou okolo 210m je pro celé EU velmi nízký. A k tomu se připojila ztráta exportu do Ruska, kde jsou důvody spíš politické, než sanitární. Zdroj je jen v Německu a tam by se mělo intenzivně hledat. Rozdělení by mělo být na jednotlivé země, které si určí výši pro sektory. Promoce je nedostatečná, na kuřata bylo dáno přes 60m, pro O+Z je potřeba daleko více a intenzivní informační kampaň. Asaja kritizovala pomalou reakci C/C, kde se také Španělsku neomluvili, jednalo se opožděně. Polsko: ztráty 15m týdně (Rusko). Rakousko: ztráty okolo 1m, kombinované. Holandsko: ztráty 32m týdně produkce, v druhém týdnu již 46m a další ztráty okolo 30m v obchodě a zpracování. Vláda zahájila intervenci minulý týden. Problém je na trhu Německa a Ruska. Na seznamu produktů jich chybí celá řada, které jsou ohroženy. Belgie: 3m první týden, po přidání Ruska 6m, nyní se prodá je 20% okurek a 50% rajčat za velmi nízké ceny (několik eurocentů). Francie: 5,5m rajčata, okurky v prvním týdnu, nyní daleko víc. Požadují kompenzace do výše tržních cen a promoci na obnovení důvěry. UK: minulý týden se ještě nic nedělo, nyní supermarkety začaly dělat velké slevy, zlepšuje se jen postavení britských produktů. Velmi přehnané kampaně v tisku. Další hodinu se jednalo o požadavcích na úhrady, kompenzace a o nedostatečné výši Komisí nabízeného rozpočtu. Také způsob dělení (zpočátku první přijde dostane) většina chce národní obálky. Problémem zůstává spolehlivost údajů o ztrátách, množství a průměrné ceně (návrh na průměr za stejné období v posledních 3 letech). Rozdělení přes PO, kde existují, jinak přes vládní úřady. Samotný POCC měl především udělat závěry přípravy pro presidia příští týden, jednak u zelenání CAP, úpravy finančních trhů (diskuse s Komisařem Barnier v úterý). Také bod sucho zde byl krátce komentován, postihlo především Francii, Benelux, Německo, část Polska. Dopad na budoucí úrodu obilí a krmiv. Oba zástupci Komise. DG Agri, Veresteijlen a DG Sanco Van Dyck udělali přehled opatření a očekávání okolo nákazy E-coli. Veresteijlen se zabýval především rozpočtem a možnými úhradami, Van Dyck zase celou historii nákazy a mírnou kritikou přístupu hamburské vlády a tisku k celému problému. Stále se ještě neví, původ nákazy a ani posílený tým EFSA, který německému krizovému štábu pomáhá, není blíž řešení. Nicméně opatření ukazují, že došlo k poklesu nových případů. Otázkou zůstává, jestli tato epidemie jako některé dřívější není také důsledkem menší odolnosti lidí, imunní systém je slabší než dříve, je daleko více alergií, menší účinnost antibiotik. Kompenzace se začnou propočítávat od Rozpočet, který byl tento týden připraven (210m po navýšení z původních 150m ) nemusí být ještě konečný. Pekka na závěr ještě řekl, že dlouho připravovaná pracovní skupina, která jednala počátkem týdne o EFSA přišla jako na zavolanou. Nicméně ji stále chybí autorita, jakou má v USA FDA. Tam se její závěry přijímají bez diskuse na rozdíl od Evropy. 7

8 Sucho Francie Ministr oznámil, že škody za sucho jdou již dnes na stamilióny euro. Alespoň tak se vyčíslují dosavadní ztráty producentů, které mají být uhrazeny z Fondu kalamit, který nemá ale dostatečné rezervy. Dokonce se uvažovalo o dani na sucho, ale zatím z tohoto řešení sešlo. Ministr v každém ze svých projevů mluví o solidaritě. 30. května dal Credit agricole k dispozici 700m s úrokem 1,5% pro mladé a s 2% pro ostatní. Faktura za sucho Jelikož je Fond kalamity nedostačující, oznámil ministr, že bude dřívější výplata 80% u krav, 50% u PP a 50% pro ovce a kozy. Ale podle Xavier Beulin, je první prémie u krav nedostatečná. V současné době se shromažďují údaje o výši škod (hodnotící výbor je na 15. června) a všechny požadavky mají být shromážděny do 12. července a první platby v polovině září. Beulin žádá také restituci vývozních podpor a skladování masa na určitou dobu. Situace je nyní podobná, jako v době záplav ve střední Evropě a podobný argument chce Le Maire použít i v Bruselu. Některé regionální úřady nečekají na rozhodnutí ministerstva a v departmentu Poitou-Charentes odhlasovali koncem května podporu 1000 pro chovatele dobytka. Celkem zde bude odblokováno přes 5m, v oblasti je sucho jedno z nejhorších v historii Francie. Obilí Sucho, které sužuje Francii ukazuje, jak obtížné je dělat odhady letošní úrody obilí. Francie je postižena od středu až po sever, podobně jako Belgie a část Německa. Trh obilí se tak dostává pod nový tlak a ani oznámení Ukrajiny a Ruska, že nebudou dále omezovat vývozy obilí, není si nikdo jistý, zda to bude stačit na kompenzaci ztrát produkce v EU. V USA se podobný problém týká obilí ve státech středu a jihu. Ještě v dubnu byly odhady obilí ve Francii s 72% jako výborné, toto číslo ale koncem května je jen 28% podle ODA (Offre et demande Agricole). A největší obavy jsou právě ze zhoršené kvality. WTO Členové WTO se nyní dohadují, jestli bude moci být do konce roku uzavřena částečná dohoda, především otázky pro rozvojové země i když se dohody o zemědělství posunou do příštích let. Podle Pascal Lamy to neznamená, že se nechají všechny otázky bez odpovědi, další jednání se uvažují. Nyní se nastiňuje možnost tří cest. Ministerská konference na konec roku týkající se otázek pro rozvojové země. To by měla být rychlá cesta. V druhé části pak otázky konkurence při zemědělských vývozech. Jako poslední a největší sousto, zůstane přístup na trhy pro průmyslové produkty, služba a zemědělství, pravidla u intelektuálního vlastnictví. To bude cesta nejpomalejší. Tento návrh nevyvolává žádné nadšení u USA, které se myslí, že výsledkem bude jen dohoda o bavlně v průběhu prosince. 8

9 G20 Po návštěvě Pekingu, v rámci přípravy na setkání G20 tento měsíc v Paříži, prohlásil ministr Le Maire, že také Čína má eminentní zájem na snížení velkých výkyvů cen. Ministři se mají sejít 22. a 23 června v Paříži. Nyní je ještě třeba přesvědčit UK a Austrálii o potřebě regularizace finančních trhů. Jak Francie tak Čína vidí hlavní příčinu v nadměrné spekulaci při operacích na trhu zemědělských surovin. USA rovněž chtějí určitou formu regulace zemědělských trhů a projekt G20 vychází z myšlenky amerického Dodd-Frank Act. Klonování Podle Centre d analyse stratégique, musí Francie co nejdříve otevřít veřejnou debatu o klonování zvířat. S globální výměnou prakticky všech živočišných produktů je otázka jen času, než se prakticky všude dostane materiál z klonovaných zvířat na všechny trhy. Otázka má být rovněž předložena WTO, aby země mohla alespoň dočasně zakázat dovozy z klonovaných zvířat na domácí trh. V celé řadě zemí, Japonsko a USA se již produkty z klonovaných zvířat dostaly do potravinového řetězce. A další prodlévání jen přidá k velké roztržce mezi vědeckou společností a veřejností, varuje Centre. Navrhuje zde 3 cesty. V první pro provizorní dobu 5 let, lepší sledovatelnost zvířat (klonovaných) a jejich potomků. Potom bude mít spotřebitel možnost se rozhodnout jestli chce mít produkty z klonovaných zvířat či ne. Druhou částí by měla být debata o riziku a zisku spojeném s klonováním zvířat. A i zde se uvažuje o zkušební době 5 let. Ale WTO není tomuto způsobu řešení příliš nakloněno. A ponechat provizorně klonování jen jako vědecký pokus, mimo veřejné služby. 9