ƒeský sen a Tativille Jan Janský

Transkript

1 ƒeský sen a Tativille Jan Janský

2 ƒeský SEN ƒeský sen ƒeský sen je absolventským lmem dvojice za ínajících reºisér, student FAMU, Víta Klusáka a Filipa Remundy. Nato ili celove erní dokument o tom, jak fale²nou reklamou p inutili p ibliºn n co kolem tisícovky lidí nejr zn j²ího v ku k náv²t v neexistujícího hyperkarketu v den jeho údajného otev ení. Film vzbudil siln kontroverzní reakce na otázky týkající se etiky tvorby takovýchto d l. Na toto téma bylo napsáno jiº mnoho lánk a pojednání, proto se mu budu v novat pouze velice okrajov. Mnohem zajímav j²í neº samotný lm je jeho ú inek na diváky, následné reakce a jejich p vod. Pokusím se proto mimo jiné popsat, jaký záºitek divák v kin p i promítání ƒeského m ºe o ekávat. Obrázek 1: Náborová akce ƒt Na po átku lmu vidíme dvojici autor a zárove hlavních postav, jak na prázdné lou ce p ed kamerou vysv tlují sv j zám r, jehoº realizací se zabývá zbytek dokumentu. Vidíme jak se tvo í image obchodníka výb rem správného obleku a náv²t vou fotografa, jak se p esv d uje reklamní agentura k organizaci reklamní kampan na neexistující produkt, jak se vyrábí reklamní p edm ty, letáky, televizní spoty, rozhlasová reklama, vrcholem ehoº je kompletn autentický a originální sortiment zboºí bez jediného cizího dodavatele. Sou ástí dokumentu je i reálný konkurz, ve kterém se hledají eské rodiny s bohatými zku²enostmi ohledn nakupování v hypermarketech, který má být podkladem pro jiný, ve skute nosti neexistující dokument, Hypermarket s lidskou tvá í. S vybranou rodinou je pak uskute n n nákup v (praºském?) Tescu. B hem procesu výroby neexistujícího hypermarketu se objevují i problémy, nap íklad kdyº reklamní agentura se dále nechce podílet na propagaci n eho co neexistuje, coº vrhá i lehce jinak obarvené sv tlo na tento siln proti-reklamn zaloºený lm. Kaºdopádn kampa je nakonec úsp ²ná a p es v²echny problémy i dohady o tom, co to ten ƒeský sen vlastn je, nastává den otev ení. Na palou ku v praºských Let anech se na nové otev ení p ijde podívat p ibliºn 1000 aº 3000 lidí 1. Manaºe i je uvítají a za zvuk reklamní písn se nato lidé vydají otev enými kovovými závorami p es louku k maket hypermarketu. N kte í se rozb hnou, ale jinak se nejedná o nic neobvyklého. Prakticky kaºdé otev ení jakéhokoli nového, skute n existujícího hypermarketu by se odehrávalo za mnohem napjat j²ích okolností. Poté lidé zjistí, ºe v²e byl podvod a s r znými reakcemi se vracejí zp t. Obavy o moºné agresivní chování 2 davu se aº na drobné incidenty nenapl ují a tv rci dokonce nachází odvahu mezi podvedené lidi p ijít a pokusit se obhájit i alespo n jak vysv tlit sv j in. Upoutávka na lm, jejímº cílem m lo být dostat lidi do kin byla op t nato ena ve smyslu klamavé reklamy na první eskou reality show, kterou pro- 1P esný údaj se mi nepoda ilo zjistit, lmové záb ry nasv d ují p ibliºné té niº²í hranici. 2K analýze a bezpe nostnímu poradenství byli p izváni i armádní experti na psycholodii davu. 1

3 ƒeský SEN pagovala. Nabízí nám tém adrenalinovou podívanou na dva zoufale prchající manaºery ƒeského snu, které do krve rozsápe ²ílený dav napálených nenakupujících. Toliko ƒeský sen. Nuºe, a co z toho? Vnucuje se otázka, co vlastn bylo cílem, ú elem i smyslem tohoto lmu. Je s podivem, ºe moºná ani sami tv rci odpov neznají a prakticky na v²echny otázky na toto téma odpoví, ºe se jedná o lm o neexistujícím hypermarketu a vlivu reklamy na lidi, ímº se sice otázce politicky vyhnou, ºel bohu ji tím nezodpoví. Z internetových i p ímých diskusí s autory (Klusák, Remunda) a producentem (Filip ƒermák) má lov k tro²ku pocit, ºe výsledné dílo svým významem samo o sob p ekonalo p vodní p edstavy tv rc. Po áte ní motivací a impulsem k realizaci díla byla pravd podobn intelektuální vzpoura daná kaºdodenním p sobením nekone ných reklamních blok na ovlivn né masy lidí. Filip ƒermák nezastíral istou radost nad tím, jak se Coca- Cola doºadovala svého zastoupení v neexistujícím podniku. Obrovským úsp chem lmu prý bylo zdraºení reklamy, takºe by jí mohlo být i mén. Zda kv li zdraºení budou mít reklamní kancelá e více pen z za mén práce je ov²em v c druhá. ƒeho tedy ƒeský sen dosáhl? Vliv na oblast reklamy je a bude zanedbatelný. Nad je na to, ºe n kterým lidem otev e o i, jak se rádo íká, z stanou aº na výjimky nenapln né. Dne²ní alternativní a intelektuální mládeº se hlouposti ob tí ve lmu od srdce zasm je a vrátí se ke svému vlastnímu originálnímu, zásadn antihypermarketovému p esto v²ak také konzumnímu, ºivotnímu stylu. A samotné ob ti? P ed ktivním hypermarketem se jich se²lo n co málo p es tisíc, neporovnatelné to íslo s b ºnými nákupními st edisky p i srovnatelných událostech - otevírání nového super/hyper-marketu, kde po ty zv davých dá-lib h-nakupujících náv²t vník jdou do desítek tisíc. Celkem bídné p edpoklady pro tvrzení, ºe ƒeský sen ukázal n jaký výrazný vliv reklamy 3. ƒeskému snu jsou p isuzovány r zné smysly, významy a úsp chy, které v²ak neexistují stejn jako onen hypermarket. P esto je v²ak ƒeský sen n ím velice zajímavý a tém aº smutn ²okující. Je tím práv záºitek v plném promítacím sále kdy má lov k moºnost zaznamenat reakce divák. V tomto p ípad je efekt doveden prakticky do stavu dokonalosti, coº z ƒeského snu d lá velice pozoruhodný lm. Podle tvrzení tv rc byly reakce ve v²ech zemích, kde se lm promítal 4, zcela totoºné. Dalo by se tém íci, ºe reklamní zku²enost mají evropské národy pov²echn stejnou. Tou ne ekanou skute ností p i promítání ƒeského snu je smích. Lidé se zkrátka sm jí. Sm jí se scénkám, kdy se auto i a zárove manaºe i nechávají fotit a vybírají vhodné oble ení, sm jí se rodinám na pohovorech pro po ad Hypermarket s lidskou tvá í, sm jí se p i projevu editele Tesca, sm jí se b hem rodinného nákupu, b hem n hoº celá rodinna o 3Moºná by ohledn vlivu reklamy bylo záhodno zjistit, kolik procent reklamních investic rmy vy lení jen proto, ºe cht jí sníºit sv j da ový základ. T ºko uv it, ºe konkuren ní reklamy na zcela stejné typy odli²n pomalovaných jogurt, které v d sledku pat í jednomu et zci, mají by jen minimální vliv. V dob, kdy je reklama v²ude a na v²e je to otázka podlé mého skromného úsudku více neº adekvátní. Mám dojem, ºe se tomuto jevu dnes íká podpora ekonomiky. Peníze musí kolovat, aby se trh hýbal a byl vysoký hospodá ský produkt (resp. ºádné uspo ené peníze) a tudíº v t²í mnoºství nancí tekoucích do státní pokladny na daních z p íjmu subjekt podílejících se na realizaci dané reklamní zakázky, p ípadn subjekt dal²ích. V d sledku tedy na reklamn vyd lává p eváºn stát... jinak e eno, protireklamních zákon se z ejm nedo káme, zákonodárc m by pak nezbylo na jednohubky... ;-) 4Vesm s evropské západní zem, ºádné rozli né rozvojové kraje typu Indie, ƒína, Mexiko atd. 2

4 TATIVILLE nakupování mluví jako o relaxaci, sm jí se, kdyº kameraman pobídne maminku, aby s dcerou zazpívala písni ku, stejn jako se sm jí kdyº se dav rozbíhá k neexistujícímu hypermarketu, sm jí se p i roz ílených reakcích a také p i (n kdy) vtipných poznámkách napálených. Smích. Bohuºel ten smích není ironický, není vybuzen satirou, ani to není smích cynika. Je to b ºný klasický smích, který je sm ován v i hloupým lidem, lidem s vadou e i, v i chudým lidem. A to ne v i lidem vymy²leným, ale lidem z dokumentu... v i skute ným reálným lidem. Nemohou za n j tv rci, ale diváci. ƒlov k cítí nep íjemné nap tí, lehký ²ok z toho, emu se ti lidé okolo n j sm jí. Sm jí se cizí malosti, cizímu napálení, cizí vad e i, cizí újm, cizí blbosti. íká se, ºe smích lé í. Nevím, ale jsem si jist, ºe po shlédnutí humoristického ƒeského snu ve m je²t notnou dobu p ebýval pocit nap tí z reakcí jichº jsem byl sv dkem. Film je hodn naturalistický a p sobivý, ale není vtipný. Moºná je to dáno tím, ºe se nejedná o n jakou kci, ale o dokument. Nap íklad smrt na lmovém plátn m ºe být sm ²ná a vtipná, kdyº víme, ºe se jedná o smy²lené postavy a charaktery. V p ípad kdy jde o dokument je situace tro²ku jiná, protoºe daná událost postihla konkrétní lidi. Zobrazovaná skute nost reklamního sv ta, která z dav normálních lidí d lá konzumující stroje, není vtipná, stejn jako nebude vtipné smát se malomocným a trpícím. Smích lé í... Tativille Napadlo mne zajímavé spojení dvou naprosto odli²ných lm. Ne ºe by tato spole ná vlastnost nebyla vlastní i jiným díl m, av²ak pro my²lenku samotnou to není podstatné. Jde o jeden výrazný spole ný prvek lm ƒeský sen a Playtime (reºie Jacques Tati, 1967). Tativille je futuristická vize 5 betonového, sklen ného, moderního m sta, o jehoº n kolika málo z mnoha obyvatel Playtime vypráví. Lidé v n m ºijící jsou zvyklí na moderní vymoºenosti a ke spole enskému postavení a krédu v tomto prost edí pat í vlastnictví nejr zn j²ích moderních vynález a hit. V oknech nejsou záclony, aby bylo dob e vid t na ºivotní d ní spokojených (?) domácností, v²echny vybavené týmiº k ºivotu nepot ebnými nesmyslnými cetkami 6. Radost z nich v²ak nikdo nemá, lidé je pouze vlastní. St ºejním bodem Tatiho lmu je nov otev ená restaurace, která je²t není hotová, musí v²ak dostát svým spole enským závazk m a otev ít v as, z ehoº vyplyne následný et zec absurdních a komických situací, kdy b hem ve era v této p epln né restauraci kolabuje ve²kerá organiza ní struktura b hu podniku s vrcholem srovnatelným s demolicí a demontáºí celého interiéru. Ve lmu kladen je d raz na komplexnost, ne na detail, záb ry s probíhajícího ve írku jsou z odstupu, kamera není osobní. Divák vnímá ve²keré d ní v souvislostech, p ehledn, neosobn a z dáli. Co je tedy tím spole ným prvkem obou p edstavených d l? V p ípad snímku Playtime bylo lidem jedno, ºe se jim nedostává kvalitních sluºeb, byli kde byli, protoºe to byl jakýsi jejich spole enský závazek. Jedni tém bez známek p ítomného ºivota, druzí naopak p ekypující p inapilou bezºivotní aktivitou. V 5Zajímavá je skute nost, ºe ve v t²in futuristických vizích zcela chybí jakákoli reklama, i bývá velice omezená. Playtime je kupodivu lm o konzumní spole nosti s minimálním podílem reklamy. 6P ipome me v²udyp ítomné automaticky se tvarující, t lu se p izp sobující gumové ºidle. 3

5 TATIVILLE pr b hu ve era je zmín ná restaurace prakticky zkonzumována, doslova vyºita masou prázdných pasivních du²í. Tato pasivita, neaktivní p ijímání, a co je hor²í - akceptování, okolních tlak je spole né i ƒeskému snu. Není to ani tak patrné v záb rech zv davého 7 davu z let anského prostranství, jako spí²e v pasáºích kolem výb ru rodiny pro ktivní dokument o nakupování v hypermarketech a následné výmývání mozk z pozice editele Tesca a jeho asistentky. Podobn jako tomu bylo v Tativille, i zde lidé pasivn akceptují okolní sv t a nechají se za lenit do uzav eného systému um lého vyvolávání a uspokojování prázdných pot eb, který pro n p ipravili manaºe i velkých et zc. šivot je otázkou uspokojování pot eb, po ínaje pot ebou jíst, pít a dýchat. Kone ným stavem, po kterém touºí v²echny bytosti, který je ve²kerou motivací k jakékoli innosti je stav bez pot eb, stav spokojenosti, uspokojení, ²t stí. Ve spole nosti vznikají r zn vykonstruované a vymy²lené mety, po jejichº dosaºení bývá lov k na chvíli uspokojen, protoºe získal n co co mu podle spole enských m ítek dává právo na ²t stí. Je to do asné. Stav bez pot eb je jen stavem mysli a pouze nahlíºením a analýzou vlastní mysli m ºeme pot ebám skute n porozum t. Dokud nerozumíme, jsme neustále ob tí reklamy, okolních lákadel a svod, ktere v nás vyvolávají pot eby bez kterých by se v t²ina z nás ráda obe²la. Teprve kdyº porozumíme, reklama p estane ú inkovat a my m ºeme být svobodní. Poºehnaná jest odlou enost pokojného, jenº zná zákon a je vidoucí. Poºehnáno je vysvobození ze zlovolnosti na sv t. Poºehnán je stav bez vá²n na tomto sv t a p emoºení smyslnosti. Vít zství nad p edstavou jsem je opravdu nejvy²²í blaºenost. Buddha 7Zv davost má aktivní podstatu. 4