Půdoochranná technologie pěstování plodin EKOTECH

Transkript

1

2 Obsah Technologie... 1 Představení...1 Přínosy... 2 Ekonomické přínosy... 2 Agronomické přínosy... 3 Přínosy životnímu prostředí... 6 Rozdíly... 9 Zemědělské systémy Trvale udržitelný systém Systematický přístup Výnosnost plodin Základy půdy...14 Vlastnosti půdy Složení půdy Agregace půdních částic Objemová hmotnost Utužování půdy Půdní konzistence a zdraví půdy Hospodaření s půdou Uchovávání půdní vlhkosti Management půdoochranné technologie pěstování plodin EKOTECH Výběr odrůd Vliv půdoochranné technologie na plodiny Výběr odrůd Osevní postup Tržní plodiny Meziplodiny V systému EKOTECH lze počítat se dvěma hlavními cíli využití meziplodiny Management posklizňových zbytků Řešení alelopatického efektu v technologii EKOTECH Koloběh uhlíku v půdě Teplota půdy Půdní voda Management posklizňových zbytků Management během sklizně Management výživy půdy Systémy půdoochranné technologie Stratifikace živin Management dusíku Imobilizace dusíku Mineralizace dusíku Unikání dusíku do ovzduší Management dusíku v systému EKOTECH Půdní ph... 54

3 Vápnění: řízení ph půdy Likvidace plevelů Půdní zásoba semen Likvidace plevelů v systému EKOTECH ROUNDUP MANAGEMENT Likvidace vytrvalých plevelů Praktické řešení likvidace vytrvalých plevelů v systému EKOTECH ROUNDUP MANAGEMENT v praxi ROUNDUP MANAGEMENT před setím ozimých obilovin ROUNDUP MANAGEMENT před setím ozimé řepky ROUNDUP MANAGEMENT před setím hustě setých jařin ROUNDUP MANAGEMENT před setím kukuřice a slunečnice Ochrana proti škůdcům Podmínky šíření škůdců Slimáci a metody jejich regulace Boj s hmyzem Ochrana proti chorobám Okruhy chorob Boj proti chorobám v systému EKOTECH Systémy zpracování půdy Výběr nejlepšího systému zpracování půdy Osevní postup a pěstované plodiny Půdní charakteristika Hnojení Program aplikace herbicidů Secí zařízení, typ a věk Schopnost řídit a zvládat nový systém Začínáme s půdoochrannou technologií Proč si osvojit půdoochrannou technologii? Jak začít? Minimální zpracování půdy kultivace Záměr kultivace Typ nástrojů Radličkové a dlátové kypřiče Diskové podmítače Aktivně poháněný rotační kultivátor Válce Kombinace kultivačních nástrojů Požadavky na energii Zacházení se stroji Přímé setí řádkových kultur Secí zařízení pro půdoochrannou technologii Systémy půdoochranné technologie a secí stroje Secí stroj Diskové secí stroje Diskový secí stroj pro hustě seté plodiny Radličkové secí stroje

4 Úpravy secího stroje Ekonomika Příjmy Fixní náklady Variabilní náklady Rozpočet plodiny Analýza pomocí EKONOMICKÉHO MODELU Ekonomický model zahrnuje Dodatek Často kladené otázky Agronomické Kulturní změny Ekonomie Životní prostředí

5 Technologie Představení Mezi zemědělci rostou obavy z eroze, rostoucích cen pracovních sil a rostoucích nákladů během posledních let. Zemědělci již v minulosti zkoušeli omezit počet operací, které prováděli. To vedlo k problémům se špatným růstem rostlin, k nízkým výnosům a k zamoření pozemků pleveli, které nemohly být likvidovány existujícími herbicidy. Tím, že se zlepšily herbicidy, zemědělci našli způsoby, jak snížit a případně omezit kultivaci během pěstování plodin. Dnes se půdoochranná technologie stala kritickou pro udržení ziskovosti zemědělských farem na celém světě. Je zapotřebí rozumět všem aspektům půdoochranné technologie pěstování plodin, aby ji bylo možné úspěšně zavést a využít jejích přínosů. Cíle Cílem této publikace je: vysvětlit charakteristiku a přínosy půdoochranné technologie EKOTECH 1, popsat technologické základy, které vedou k dosažení těchto přínosů, poradit zemědělcům v jednotlivých krocích adopce této technologie, odpovědět na nejčastěji kladené otázky. Pro tyto účely publikace obsahuje následující témata: základy půdy a vliv půdoochranné technologie na půdu, principy kultivace, popis secích strojů pro přímé setí. Témata Půdoochranná technologie může být rozdělena do skupiny specifických témat, které definují tuto technologii. Tato témata zahrnují: hlavní charakteristiky a přínosy, systematický přístup, principy zacházení s půdou a kultivace, základy osevních postupů, hospodaření s posklizňovými zbytky, úrodnost a škodlivé činitele, minimální zpracování půdy, přímé setí, secí stroje, výčet často kladených otázek. 1 EKOTECH - registrovaná ochranná známka firmy Monsanto ČR s.r.o. 1

6 Přínosy Každá nová technologie musí mít rysy a přínosy, které vyhovují široké skupině zemědělců. Přínosy půdoochranné technologie mohou být soustředěny do 3 skupin: ekonomické přínosy zlepšující efektivnost výroby, agronomické přínosy upravujících úrodnost půdy, přínosy životnímu prostředí, které uchovávají půdu jako neobnovitelný zdroj a pomáhají vytvořit trvale udržitelné zemědělství. Ekonomické a agronomické přínosy pro zemědělce znamenají: menší potřebu pracovních sil, úsporu času a snížení pracovního zatížení, sníženou spotřebu PHM, úsporu půdní vláhy, snížení investičních požadavků na stroje a zařízení, přizpůsobitelnost většině plodinám, snadnější dodržování agrotechnických termínů. Tím zabezpečují vyšší výnosy, nižší náklady a vyšší zisk podniku. Pro životní prostředí představují: snížení půdní eroze a zlepšení kvality vody menší spotřebu tuhých paliv a tím snížení znečištění ovzduší zvýšenou biodiverzitu Ekonomické přínosy Půdoochranná technologie poskytuje zemědělcům mnoho ekonomických přínosů. Úspora času Jeden pojezd s kultivací, plus aplikace herbicidu Roundup 2 ve srovnání s orbou a několika pojezdy při přípravě půdy, znamená úsporu času na kultivaci, nižší opotřebení traktoru a snížení počtu oprav. Například na 1000 ha lze takto ročně uspořit až 500 pracovních hodin. Snížené náklady Osvojením půdoochranné technologie mohou zemědělci snížit své náklady, např 3 : 2 Roundup - registrovaná ochranná známka firmy Monsanto 3 Jestliže zemědělec zahrnuje v systému meziplodinu, výrobní náklady mohou být vyšší o náklady spojené se setím meziplodiny, ale tyto jsou bohatě převýšeny získanými agronomickými přínosy. 2

7 Uspoří v průměru 20 litrů PHM na ha/rok, což na 1000 ha představuje úsporu l nafty. Úspora PHM tak ve finančním vyjádření představuje Kč. Pro práci v podniku lze použít menších traktorů a méně strojů, čímž se dále sníží finanční výdaje v tomtéž podniku o dalších Kč ročně. Zvýšená efektivnost Osvojením půdoochranné technologie tedy zemědělci sníží své celkové náklady: fixní náklady (investice do strojů), provozní náklady (PHM, mazadla, náhradní díly, servis), pracovní náklady (vyžadováno méně času na jednotlivá pole). Efektivnost zároveň roste díky: stabilizaci a růstu výnosů, řízení podniku s menším počtem pracovníků. Agronomické přínosy osvojením půdoochranné technologie se upraví kvalita a úrodnost půdy, půdoochranná technologie usnadňuje dodržování agrotechnických termínů. Eroze Půdoochranná technologie ponechává posklizňové zbytky na povrchu půdy. Ty slouží jako mulč, který snižuje (obrázek 1): energii a následky dopadajících vodních kapek na povrch půdy, splavování, půdní erozi. Snižování splavování a ochrana půdy před erozí pomůže zvýšit úrodnost půdy. Posklizňové zbytky fungují jako série malých přehrádek, které zpomalují splavování a dávají vodě čas vsáknout se do půdy. Společně s otvory po chodbičkách od žížal a rozložených kořenech starých rostlin, pomáhají vodě vsáknout, a tím snižují splavování o 45 až 90 %. 3

8 Obrázek 1. Splavování a půdní eroze u různých kultivačních systémů zpracování půdy. 100,000 2,000 Povrchový odtok (L/ha) 80,000 60,000 40,000 20,000 Pudní eroze (kg/ha) 1,600 1, Tradicní orba Minimální zpracování Prímé setí 0 Tradicní orba Minimální zpracování Prímé setí Půdní konzistence Trvale prováděný systém půdoochranné technologie zvyšuje shlukování půdních částeček do půdních agregátů (malé hrudky), usnadňuje rostlinám růst kořenů, upravuje poréznost, vsakování vody a vododržnost. Takto upravená půdní konzistence také pomůže minimalizovat utužení půdy. Omezením pojezdů po poli se také snižuje utužení půdy. Snížení hmotnosti strojů potřebných pro půdoochrannou technologii, pomáhá minimalizovat utužení, zatímco provoz na poli v tradičním systému zpracování půdy narušuje půdní strukturu a podporuje utužení. Organický materiál Čím více půdy je kultivováno, tím více uhlíku je uvolňováno do ovzduší, a tím méně uhlíku je dostupného k budování organického materiálu v půdě. Organický materiál je důležitý pro tvorbu půdní konzistence a zvýšení vododržnosti a úrodnosti. Údaje na obrázku 2 ukazují, že v půdě roste obsah organického materiálu v ornici tam, kde jsou pole obhospodařována půdoochranným systémem oproti tradičnímu způsobu zpracování půdy. 4

9 Obrázek 2. Dopad různých systémů zpracování půdy na organický materiál v 52 cm vrstvě půdy po 2 letech. 100 Organický materiál (Mt/ha) EKOTECH Disk Orba Systém managementu půdy Půdní vlhkost Ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy zvyšuje obsah organického materiálu, který vylepšuje vsakování vody (obrázek 3): Posklizňové zbytky také zvyšují vsakování vylepšováním půdní struktury a podporou vzniku kanálků a makropórů žížalami a rozkládanými kořeny rostlin. Posklizňové zbytky stíní povrch půdy, udržují ji chladnou a snižují ztráty vody odpařováním. Posklizňové zbytky působí jako malé přehrádky, které zpomalují odtok vody, splavování a zvyšují možnost vodě vsáknout se do půdy. Posklizňové zbytky snižují odpařování vody z povrchu. Zadržená půdní vlhkost v horizontu 0-80 cm je zvýšená o 15 až 20 %. 5

10 Obrázek 3. Vliv různých kultivačních systémů na vsakování vody v 9-hodinové periodě. 100 Vsakování (mm/hod) Lesy Minimalizace Pastviny Tradiční zpracování půdy Zdroj: Gassen, D. N., and F. Gassen Plantio Director o caminho do futuro. p. 36. Aldeia Sul. Přínosy životnímu prostředí Půdoochranná technologie pomáhá uchovat půdu na poli, tím chrání životní prostředí a upravuje kvalitu vody a ovzduší. Snížená půdní eroze Ponecháním posklizňových zbytků na povrchu půdy se snižuje eroze deštěm. V závislosti na množství posklizňových zbytků může být půdní eroze snížena až o 90 % ve srovnání s nechráněnými, intenzivně kultivovanými pozemky. Vylepšená kvalita vody Posklizňové zbytky pomáhají udržet půdu i s živinami (částečně dusík a fosfor) a pesticidy na poli a brání jejímu splavování do povrchové vody. Kromě toho, mikrobi, kteří žijí v uhlíkem bohatých půdách, rychle rozkládají pesticidy a využívají živiny, a tak dále chrání kvalitu povrchové vody. Hospodaření s velkým množstvím posklizňových zbytků může omezit odtékání vody, živin a herbicidů o více než 70 %. 6

11 Upravená kvalita ovzduší Půdoochranná technologie významně upravuje kvalitu ovzduší. Posklizňové zbytky snižují erozi větrem a prašnost. Kromě toho, čím méně pojezdů a koňských sil potřebných ke kultivaci, tím méně je emisí ze spalovaných fosilních paliv. posklizňové zbytky, stojící strniště nebo drsný povrch pole, snižují rychlost větru při povrchu, a tím se snižuje množství půdních částeček v ovzduší, půdoochranná technologie také snižuje emise z paliv z traktorů tím, že vyžaduje méně pojezdů po poli, snížením nebo vypuštěním kultivace se snižuje uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry z rozkládajících se posklizňových zbytků a více je ho vázáno právě organickým materiálem (obrázek 4), vegetace může oddělit CO 2 z atmosféry a uložit ho do půdního organického materiálu. Obrázek 4. Vliv kultivačních metod na uvolňování CO 2 během 5hodinové periody, 16. června 1997 ve Středozápadní Minnesotě, USA g CO2/m Pluh Podmítač Radličky Přímé setí Zdroj: Reicosky, D.C. Agriculture and climate change: Environmental benefits of direct seeding Congreso Nacional de AAPRESID. p V systémech s tradiční intenzivní kultivací se uhlík v podobě CO 2 uvolňuje do atmosféry a může tak přispívat ke globálnímu oteplování. Půdoochranná technologie má potenciál oddělit z atmosféry 0,48 až 0,66 tun CO 2 /akr/rok. 7

12 Správcovství životního prostředí Správcovství životního prostředí je filozofie o porozumění problémům, které ohrožují životní prostředí a přijetí programu na ochranu životního prostředí, ve kterém žijeme. Půdoochranná technologie: povzbuzuje biodiverzitu, poskytuje útočiště a potravu živočichům, zachovává půdní zdroje pro dlouhodobě udržitelné hospodaření, chrání mokřiny a vodní toky před zanášením sedimenty a kontaminací živinami (obrázek 5), chrání kvalitu ovzduší a vody pro obyvatele Země. Vzhledem ke zvýšenému obsahu organického materiálu a sníženému narušování půdy, se tvoří lepší životní prostředí pro půdní organismy a zlepšují se podmínky pro různé druhy ptáků. počet druhů půdních organismů je zvýšen o 44 %, počet žížal zvýšen o 63 %. Obrázek 5. Půdoochranná technologie chrání povrchovou vodu. 8

13 Rozdíly Podmínky pro rostliny pěstované půdoochrannou technologií se liší od těch, které se pěstují tradičním systémem zpracování půdy: umožňuje řešit zelený most přenosu chorob, struktura seťového lůžka je hrubá, zapravování posklizňových zbytků je méně vyrovnané a mělké, více vlhkosti zůstává v půdě, možnost časnějšího setí díky pevnější půdě, může se vyskytnout nevyrovnané a opožděné vzcházení porostu kvůli chladu, reziduální herbicidy mohou přetrvávat déle, zvyšuje se výskyt slimáků, půdní mikroklima je chladnější, mineralizace dusíku je pomalejší. Z důvodů těchto rozdílů musí zemědělci přistoupit k novému systému pěstování odlišně od tradičního, změnit svá očekávání a naučit se některé nové dovednosti, aby byli úspěšní. Půdoochranná technologie není nutně komplexem problémů, je pouze jiná. Informace v tomto manuálu poskytují náhled do systému a znalosti pro rozvíjení vlastních dovedností k dosažení úspěchu. 9

14 Zemědělské systémy Rostlinná výroba je určena z části úrodností půdy a zčásti použitým systémem výroby. Produktivita bude kolísat, pokud nebudou řádně dodrženy správné agrotechnické postupy. Pro úspěch je důležité, dodržet komplexně všechny požadavky a postupy nutné pro provádění dané technologie v celém cyklu rostlinné výroby. Trvale udržitelný systém Půdoochranná technologie se týká snižování nákladů a zvyšování udržitelnosti zemědělského systému. Lesy jsou nejudržitelnějším ekosystémem. Půdoochranná technologie napodobuje lesní systém mnoha způsoby (tabulka 1), především tím, že hospodaří s posklizňovými zbytky na povrchu půdy, na rozdíl od systému standardní kultivace. Tabulka 1. Porovnání ekologických charakteristik mezi neporušenou půdou a dvěma kultivačními systémy. Lesy Přímé setí Standardní kultivace uzavřený systém polootevřený systém otevřený systém v ekologické rovnováze udržitelný nevyrovnaný, neudržitelný vysoká recyklace živin dobrá recyklace živin nízká recyklace živin udržovaný organický C a udržovaný organický C a ztráty organického C a N N N biomasa v rovnováze zvyšující se biomasa snižující se biomasa výborná vododržnost dobrá vododržnost nízká vododržnost minimální eroze slabá eroze silná eroze silná aktivita tvorby půdy silná aktivita tvorby půdy bez aktivity tvorby půdy Zdroj: Adapted from Crovetto, Carlos Stubble over the soil. Ministry of Agriculture, Republic of Chile. Výhody/nevýhody různých systémů zpracování půdy Zemědělci dlouhodobě využívali tradiční zpracování půdy, které zahrnovalo orbu a několikanásobné činnosti při předseťové přípravě a byli všeobecně vychováváni k tomu, že potřebují kultivaci pro vytvoření rovného, odpleveleného seťového lůžka. Proto musí porovnat výhody a nevýhody před tím, než se rozhodnou změnit své postupy při zpracování půdy (tabulka 2). 10

15 Tabulka 2. Výhody a nevýhody různých systémů zpracování půdy. Tradiční zpracování půdy Výhody (+) Nevýhody (-) už mají stoje a zařízení spotřebovává více PHM zapravuje hnojiva využívá více pracovních sil vyžaduje jednodušší řízení potřebuje více traktorů zvládá posklizňové zbytky způsobuje větší utužení odstraňujepovrchové způsobuje větší erozi utužení půdy Půdoochranná technologie zpracování půdy výhody (+) nevýhody (-) uchovává půdní vlhkost spotřebovává méně PHM vyžaduje méně času vyžaduje méně strojů a zařízení způsobuje menší utužení šetří peníze obtížné vysušit zamokřené jílovité půdy vyžaduje specializované secí stroje může zpomalit oteplování a vysoušení půdy na jaře mění populaci a výskyt škůdců je náročnější na řízení Systematický přístup Pro úspěšné zvládnutí půdoochranné technologie, musí zemědělci zvolit systematický přístup k celé technologii a ke změnám, které nová technologie přináší. Systém rostlinné výroby představuje mnoho komponentů, které vznikají nebo jsou zahrnuty během produkce plodin, např. postupy řízení, vstupy do výroby plodin a půdní podmínky. Představovaná změna v postupech bude ovlivňovat víc než na jeden komponent systému. Například v půdoochranné technologii je v systému mnoho komponentů (obrázek 6). Každý z těchto komponentů působí na systém a systém působí na každý komponent. 11

16 Obrázek 6. Systém výroby v půdoochranné technologii. V půdoochranné technologii není možné očekávat, že stačí jen přestat orat a vše se náhle zlepší. Jakmile už není orba součástí systému, zůstane více posklizňových zbytků na povrchu půdy, tím se změní podmínky pro setí osiva a změní se i půdní podmínky. Proto je zapotřebí pohlížet na přechod k poůdoochranné technologii jako na systémovou změnu a řešit dopad změny na všechny komponenty systému, a tím vyloučit rizika: výběrem vhodného secího stroje a podmítače, které zvládají posklizňové zbytky, výběrem hybridů nebo odrůd, kterým minimalizace vyhovuje, ošetřením osiv mořidly, změnou systému hnojení, zavedením Roundup managementu jako základní operace pro hubení plevelů a regulace vývoje škůdců a chorob, dodržováním střídání plodin. 12

17 Všichni zemědělci kteří si osvojili půdoochrannou technologii, si vyvinuli svou vlastní řadu nejlepších postupů na svém podniku, a mají svá pravidla pro správný výběr: osevního postupu, hybridu nebo odrůdy, programu hnojení půdy, způsobů setí, systému likvidace plevelů v meziporostním období, systému likvidace plevelů v plodinách, plánu pro předcházení vzniku chorob a rozvoje škůdců v pěstovaných plodinách. Hlavní tip 1: Porozumění systematickému přístupu je klíčem pro fungování půdoochranné technologie. Výnosnost plodin Výnosnost, je množství skliditelných a prodejných zemědělských produktů na jednotku oblasti a jednotku času. Farmáři měří své úspěchy v tunách na hektar z výnosu přijatelné kvality. Jejich úspěch začíná s osivem. Půda je medium, ve kterém je zaseto osivo, a kde rostou kořeny. Půda ukotvuje rostliny prostřednictvím kořenového systému, je rezervoárem a zdrojem vody a živin. Je mediem pro půdní mikrobiologický život, kde rostliny na sebe vzájemně působí, a kde se vyskytují chemické a fyzické úkazy, které pomáhají k posilování životaschopnosti a výnosnosti plodin. Dobře strukturovaná a zdravá půda je úrodná, plodiny vytváří více kořenů a mají vyšší výnosy. Co je pod povrchem, určuje co je nad povrchem. Když se seje osivo, potenciál výnosu plodin je nejvyšší. Od toho dne dál, stresy snižují potenciální výnos na množství aktuálně sklizené. Zemědělec se snaží zabránit ztrátám výnosu snižováním stresů a volí kroky, kterými by zlepšil zdraví a výnos rostlin. Nesprávně prováděná půdoochranná technologie má vliv na vývoj rostlin a finální výnosy prostřednictvím těchto faktorů: nerovnoměrná hloubka setí, zvláště u přímého setí v podmínkách způsobených silnou vrstvou slámy, nižší teplota půdy, která může zpozdit klíčení rostlin možné vlhké půdní podmínky při setí mohou zvýšit riziko utužení 13

18 Základy půdy Porozumění základům půdy a jejím vlastnostem, cílům a dopadům kultivace na půdu je důležité při diskusi o: vlivu kultivace na úrodnost půdy, přínosů půdoochranné technologie pro půdu. Je důležité porozumět některým základním vlastnostem půdy, protože půdoochranná technologie má vliv na prostředí půdy: vzhledem k nižší teplotě půdy, způsobené organickým materiálem (sláma) na povrchu a většímu obsahu vlhkosti, může být vzcházení a růst vzcházejících rostlin za podmínek půdoochranné technologie pomalejší. z důvodu výskytu posklizňových zbytků nemusí být osivo vždy dostatečně spojeno s půdou, vzhledem k posklizňovým zbytkům na povrchu půdy je významně sníženo, vypařování a obsah vody ve vrchních vrstvách půdního profilu je vyšší, povrchově aplikovaná hnojiva (P, K) jsou více koncentrovaná do vrchní vrstvy půdního profilu, kořenový systém plodin je v počátcích technologie více soustředěn při povrchu půdy, za podmínek půdoochranné technologie je biologická aktivita vyšší. Vlastnosti půdy Porozumění vlastnostem půdy a její reakce na kultivační zásahy, má vliv na agrotechnické rozhodování. Výnosnost půdy lze zajistit vyvážením následujících faktorů na optimální úrovni: vododržnost a obsah živin (definováno texturou a strukturou), objemová hmotnost ( definováno texturou a strukturou), poréznost (definuje zavzdušnění a odvodnění), pronikání kořenů (definováno strukturou), biologické zdraví (definováno půdními organismy). 14

19 Složení půdy Půda se skládá z (obrázek 7): 45 %půdních částeček (minerály), 5 % organického materiálu, 25 % vzdušného prostoru, 25 % objemu vody. Obrázek 7. Složení půdy. Půdní částečky Půda je utvářena třemi základními druhy částic, které dělíme dle velikosti: písek, největší a nejméně reagující částice v půdě, prach, střední velikost a středně reagující částice v půdě, jíl, nejjemnější a nejvíce reagující v půdě. Podíl druhů těchto částic určuje texturu půdy. Každá částečka se liší ve velikosti - písek je největší a kapacitou udržet živiny - jíl je nejlepší (obrázek 8). 15

20 Obrázek 8. Relativní velikost půdních částeček. Jednotlivé částice písku, prachu a jílu se hromadí nebo formují do různých tvarů. Výsledná strukturovaná jednotka se nazývá agregát. Částečky se pojí dohromady do agregátů primárně organickým materiálem. Tyto agregáty potom tvoří strukturu půdy. Obsah organického materiálu ovlivňuje schopnost půdy tuto strukturu udržet. Hlavní tip 2: Půdoochranná technologie EKOTECH neovlivňuje texturu, ale může ovlivnit, jak se půdní částečky kombinují a jak vznikne finální struktura. Půdoochranná technologie má vliv na strukturu půdy. Organický materiál Půdní organický materiál zahrnuje rozkládající se rostliny a živočichy. Rozkládaný organický materiál formuje humus, který pojí půdní částečky do agregátů a ty formují půdní strukturu (obrázek 9). Organický materiál je také zdroj živin pro rostliny. Obrázek 9. Dobře agregovaná půda bohatá na humus. 16

21 Humus hraje významnou roli ve struktuře půdy. Půda s vysokým obsahem prachu nebo jílu se stává bez humusu při kultivaci těžkou a hroudovitou. Humus je dodáván z rozkládané rostlinné biomasy (posklizňové zbytky). Humus, komplex organických složek, zbylých po rozložených posklizňových zbytcích obsahuje: kyselinu huminovou a huminy (nerozpustná směs), organické kyseliny (fulvokyseliny), aminy, nukleové kyseliny a fosfolipidy, polysacharidy. Polysacharidy působí jako pojivo, které pomáhá spojit půdní agregáty dohromady. Aminy, nukleové kyseliny a fosfolipidy jsou zdroje dusíku, fosforu a síry. Jaká je hladina organického materiálu v dnešních půdách? Hodnota se značně liší: rašelinné pastviny mohou mít 60 až 70 %, úrodné organické půdy (humusová půda) mohou mít 30 až 40 %, prérie (stepi) nebo dlouhodobé pastviny mohou mít 4 až 8 %, kultivovaná pole mohou mít 2 až 4 %, kultivovaná pole po dlouhodobě prováděné orbě mohou mít 0,5 až 1,5 %, Jaký je vliv půdoochranné technologie na obsah organického materiálu v půdě? Omezováním kultivace a ponecháváním posklizňových zbytků na povrchu půdy se zvyšuje obsah organického materiálu, především při povrchu do hloubky 10 až 13 cm (tabulka 3). Tabulka 3. Vliv kultivačních systému na organický materiál v půdě v prvním roce. Systém zpracování půdy 0-3 cm 3-13 cm cm cm přímé setí 1,97 1,56 1,39 1,28 minimální zpracování půdy 1,65 1,55 1,31 1,20 tradiční zpracování půdy 1,37 1,39 1,39 1,24 Zdroj: Agricultura de Conservación: Fundamentos agronómicos, medioambientales y económicos L. García Torres y P. González Fernández (eds.) p. 44. AELC /SV. Hlavní tip 3: Půdoochranná technologie EKOTECH zadržuje více posklizňových zbytků na povrchu půdy, zpomaluje jejich rozklad a pomalu zvyšuje obsah organického materiálu v půdě. 17

22 Agregace půdních částic Agregace půdních částic je takové uspořádání půdních částeček, při němž vzniká struktura půdy (obrázek 10). Dobře agregovaná půda umožňuje pohyb vzduchu a vody, dovoluje pronikat kořenům a odolává tvorbě škraloupu. Agregace také podporuje dobrý kontakt osiva s půdou, dovoluje osivu absorbovat vodu z půdy, umožňuje přístup vzduchu a díky tomu osivo rychle klíčí. Obrázek 10. Agregace půdních částeček. Hlavní tip 4: Půdoochranná technologie EKOTECH zvyšuje obsah organického materiálu v půdě a vytváří více organické hmoty - humusu, který vede k lepší agregaci půdních částic, tvorbě struktury půdy a v konečném důsledku zvyšuje úrodnost půdy. Objemová hmotnost Objemová hmotnost je váha objemu půdy. Objemová hmotnost je určena půdní texturou a strukturou. Čím lepší struktura, tím: nižší objemová hmotnost, lepší poréznost (má více makropórů), lepší vsakování vody, provzdušnění a růst kořenů. Půda pastvin, přirozené prérie nebo lesů, má nejnižší objemovou hmotnost a nejlepší strukturu (tabulka 4). Orba narušuje strukturu a: zvyšuje objemovou hmotnost, snižuje poréznost (ničí makropóry a ponechává jen mikropóry), snižuje vsakování vody, provzdušnění, a tím i růst kořenů. Tabulka 4. Dopad systému zpracování půdy na objemovou hmotnost půdy. Systém plodin, po dobu 3 let Objemová hmotnost (g/cm 3 ) pastviny 1,13 ječmen půdoochranná technologie 1,30 ječmen tradiční zpracování půdy 1,65 Zdroj: E.W. Russell. Soil Conditions and Plant Growth. Longmans, London p

23 Hlavní tip 5: Půdoochranná technologie snižuje kultivaci, zvyšuje obsah organického materiálu v půdě, buduje půdní strukturu a snižuje objemovou hmotnost půdy. Utužování půdy Utužování půdy se vyskytuje, když se půdní částečky natlačí dohromady, sníží se vsakování vody a propustnost vzduchu. To má negativní vliv na vývoj kořenů a pohyb vody v půdě (obrázek 11). Obrázek 11. Vliv utužení na pohyb vody, vzduchu a růst kořenů. Jsou dva typy utužení - podpovrchové utužení a povrchový škraloup. Utužení je způsobeno: nadměrnou kultivací, kultivováním půdy za vlhka, nadměrným provozem, vysokým zatížením nápravy u strojů a dopravních prostředků, přechodem dobytka. Povrchová krusta je problémem u jílovitých nebo prachových půd, které jsou nadměrně kultivovány a mají hodně jemných částeček na povrchu. Tyto problémy nevznikají u půdoochranné technologie, protože: snížená kultivace nerozbíjí strukturu na jemné půdní částečky, které by se ukládaly na povrch půdy a tvořily za vlhka škraloup, přítomnost posklizňových zbytků na povrchu půdy brání vzniku škraloupu. 19

24 Podpovrchové utužení může být problémem při přechodu na půdoochrannou technologii. Nejlepším nástrojem k odstranění utužení, které už existuje, jsou podrýváky nebo radličky, které nadzvednou a rozlámou utuženou vrstvu. Činnost podrýváků nebo hrotů radliček těsně pod utuženou vrstvou kypří tuto vrstvu. Pomalá pojezdová rychlost bude také snižovat zapravování posklizňových zbytků. Hlavní tip 6: Půdoochranná technologie EKOTECH omezuje kultivaci, vyžaduje menší traktory, snižuje se transport, a tím eliminuje riziko utužení půdy. Půdní konzistence a zdraví půdy Dobře agregovaná půda, která je kyprá a umožňuje pohyb vzduchu, vody, živin a pronikání kořenů, má dobrou půdní konzistenci. Rostliny pěstované v dobře zušlechtěné půdě potřebují méně energie k růstu svých kořenů. Zdravá půda je kyprá, porézní a obsahuje prospěšné organismy (obrázek 12). Dobře zadržuje vlhkost a dokáže optimálně rozkládat posklizňové zbytky. Zdravá půda má dobrou konzistenci! Obrázek 12. Příčný řez zdravou půdou. Žížaly jsou důležitou součástí půdního potravinového řetězce. Jsou hlavními rozkladateli organického materiálu a čerpají své živiny hodováním na bakteriích a houbách, které rostou na rozkládajícím se organickém materiálu. Žížaly promíchávají půdu, rozmělňují organický materiál a recyklují živiny, které obsahuje. 20

25 Půdoochranná technologie EKOTECH má pozitivní dopad na populaci žížal, zatímco kultivace vede ke snižování jejich populace: urychlováním vysušování půdy, narušováním jejich chodbiček, zapravováním posklizňových zbytků a tím ničením jejich potravy, ničením přirozené populace. Obrázek 13. Chodbičky žížal ve vrchních 20 až 30 cm půdy, živících se rozkládanými posklizňovými zbytky. Osvojením půdoochranné technologie se zvýší populace žížal (tabulka 5). Žížaly přispívají tím, že: mobilizují živiny, míchají a agregují půdu, pohřbívají a kouskují rostlinné zbytky, stimulují mikrobiální aktivitu, která usnadňuje recyklaci živin, tvoří chodbičky, které upravují: poréznost, vsakování vody a vododržnost (obrázek 13). Tabulka 5. Populace žížal (Allolobophora sp.) ve třech systémech kultivace půdy. Systém managementu 0 až 5 cm 5 až 10 cm 10 až 20 cm tradiční zpracování půdy - 5 let, pšenice pastviny - 5 let půdoochranná technologie -7 let, pšenice, kukuřice Zdroj: Crovetto, Carlos Stubble over the soil. Ministry of Agriculture, Republic of Chile. Hlavní tip 7: Půdoochranná technologie snižuje kultivaci a narušování struktury půdy; zvyšuje obsah organického materiálu a množství biologického života v půdě a dále upravuje půdní konzistenci. 21

26 Hospodaření s půdou Půda je základní výrobní prostředek. Zemědělci by měli mít stanoveny cíle zacházení s půdou cíle, které zlepšují jejich půdu, uchovávají ji a zajišťují její použití dlouhodobě udržitelné. Dlouhodobý cíl je uchovat půdní zdroje, aby byly dostupné pro budoucí použití. Cíle zacházení s půdou by měly zahrnovat: snižování ztráty půdy zlepšování půdní konzistence upravování úrodnosti půdy zvyšování zdraví půdy Jak může půdoochranná technologie pomoci zemědělcům dosáhnout těchto cílů? Udržováním posklizňových zbytků na povrchu půdy je půda chráněna a posklizňové zbytky, které dodávají organický materiál do půdy upravují její úrodnost, zdraví a konzistenci. Hlavní tip 8: Půdoochranná technologie uchovává půdu jako zdroj a zajišťuje její trvale udržitelné použití po následující generace. Uchovávání půdní vlhkosti Osivo potřebuje vodu ke klíčení a porost potřebuje vodu pro svůj růst. Půdy s dobrou vododržností, mohou zadržet vlhkost. Štěrkové půdy nebo půdy s malou porézností nebo nízkým obsahem organického materiálu, nezadržují vodu. To snižuje množství vody, dostupné pro využití rostlinami a pro transpiraci. V suchých oblastech, kde je nedostatek srážek omezující faktor, se půdní voda může stát velmi důležitá. Obrázek 14. Posklizňové zbytky omezují ztráty vody. Hlavní tip 9: Půdoochranná technologie EKOTECH ponechává posklizňové zbytky na povrchu půdy, ty upravují půdní vlhkost zlepšeným vsakováním vody do půdy, udržují poréznost, vododržnost a stíní povrch půdy, čímž se snižuje vypařování. 22

27 Management půdoochranné technologie pěstování plodin EKOTECH Porozumění půdoochranné technologii vyžaduje znát: jak řídit systém, jak vybrat odrůdy, důležitost osevního postupu, důležitost a hodnotu získávaných posklizňových zbytků, jak zvyšovat úrodnost půdy, jak zvládat škůdce, jak vybrat secí stroj. Každé z těchto témat nevyžaduje pouze základní znalosti, ale také schopnost učinit správná vlastní rozhodnutí pro systém půdoochranné technologie. Výběr odrůd Půdoochranná technologie EKOTECH nabízí bezpočet přínosů, jako je úspora času, pracovních sil a PHM, zároveň se zlepšenou půdní konzistencí a snižováním utužení půdy. Půdoochranná technologie také znamená snížení eroze, vyšší dostupnost půdní vlhkosti během kritických letních suchých období a zvýšenou úrodnost půdy. Půdoochranná technologie na druhé straně vyžaduje změny, a to je pro řídící pracovníky podstatná výzva. Zemědělci si musí uvědomit, že bez důsledných systémových opatření dojde ke změnám, jako je pomalé a nevyrovnané vzcházení, zvýšený vliv chorob, a také třeba snížený potenciál výnosu. Abychom předešli těmto jevům, je zapotřebí pohížet na půdoochrannou technologii jako na systém. Součástí tohoto pohledu je i výběr odrůd, které jsou vhodné pro prostředí v minimalizaci, a které pomůžou maximalizovat výnosy a ziskovost. Růst rostlin a výnos zrna všeobecně odpovídá různým způsobům přípravy seťového lůžka, které mají za následek takové jevy jako je: vysoká půdní vlhkost, nižší teplota půdy, choroboplodné organismy, zamoření škůdci. Pole, využívající půdoochrannou technologii, kde se půda na jaře méně prohřívá, má větší půdní vlhkost, a za určitých podmínek může lákat více škůdců a chorob, kteří přezimují na posklizňových zbytcích nebo blízko povrchu půdy. Kromě toho, posklizňové zbytky spolu s nekultivovaným seťovým lůžkem, mohou někdy způsobit alelopatický efekt na zasetých plodinách, což snižuje vzcházivost. 23

28 Výzkum ukázal u mnoha plodin, jako je pšenice, řepka, slunečnice a kukuřice, že technologie EKOTECH dokáže překonat tato nebezpečí a vyloučit jejich negativní vliv na výnosy, za předpokladu dodržení správných postupů a dlouhodobé aplikace systému. Vliv půdoochranné technologie na plodiny Je třeba si uvědomit, že půdoochranná technologie může mít vliv na vývoj porostu, především u kukuřice, obilovin, olejnin a luskovin, setých na jaře. Je třeba si ale uvědomit, o jakou technologii jde. Většina údajů výzkumu naznačuje, že vzcházení a rychlý vývoj porostu je často snižován nebo opožděn, především v prostředí přímého setí, ve srovnání s tradičním zpracováním půdy. Všechny studie, které dokazují významně nižší výnosy zároveň dokládají, že se jedná o přímé setí. Údaje v tabulce 6 ukazují, že půda v kořenové zóně může být v podmínkách přímého setí chladnější, a že počáteční stadia růstu kukuřice jsou delší. Například, přímé setí kukuřice může způsobit slabé vzcházení a pomalejší počáteční vývoj porostu. Tabulka 6. Délka stadií růstu mladých rostlin kukuřice pěstovaných v simulovaných podmínkách přímého setí a tradičního zpracování půdy (ve dnech). Perioda růstu Přímé setí kořenová zóna 12,5şC Tradiční zpracování půdy kořenová zóna 17,5şC od výsevu do vzcházení 16 9 vzcházení až 2. list až 4. list Zdroj: Phillips, S.H. and H.M. Young, No-tillage farming. Reiman Associates, Milwaukee, WI 224 pp. Systém EKOTECH řeší tato rizika mělkou podzimní kultivací půdy a využívá metodu přímého setí tam, kde tato rizika nehrozí. Dále výběrem rostlin odolných proti chladu a mořených proti chorobám, jako jsou choroby klíčních rostlin (Fusarium, Pythium, Rhizoctonia), zvýší sílu klíčících rostlin, které nakonec zabezpečí srovnatelný konečný porost 4. Pšenice je rovněž citlivá na fusariózy (hniloba klasu). Jak ale ukazuje graf 15, existují genetické rozdíly v odrůdách, a to způsobuje odlišnou reakci rostlin na různé druhy fusarióz, při pěstování v odlišných podmínkách systémů zpracování půdy. 4 Mock, J.J Breeding corn for no-till farming. p In 37 th Annual Corn and Sorghum Research Conference Proceedings. 24

29 Obrázek 15. Hladina infekce Fusariózami v pšenici v podmínkách různých systémů zpracování půdy Zollikofen Schafisheim 35 % zaplevelení pluh podmítac prímé setí pluh podmítac prímé setí pluh podmítac prímé setí F. nivale F. graminearum F. avenaceum To dokládá, že výběrem odrůd, odolných vůči fuzariózám, lze vyloučit riziko vzniku infekcí touto chorobou. Jedna z nejdůležitějších vlastností u hybridů kukuřice, adaptované do podmínek prostředí přímého setí, je odolnost vůči chladu. Takové hybridy mají schopnost klíčit, vzcházet a růst v chladných, vlhkých půdách. Tyto hybridy musí mít silný a rychlý vývoj, a tím založit dobrý porost pro optimální výnos. Tato vlastnost, nutná pro podmínky přímého výsevu, přestává být nezbytností v systému EKOTECH, kde je mělkou podmítkou na podzim zajištěna regulace nadměrného množství posklizňových zbytků. Další důležitou vlastností plodin je rozložení kořenů. V podmínkách přímého setí, se budou živiny, jako je fosfor a draslík, hromadit při povrchu v 5cm vrstvě půdy. Například, růst kořenů kukuřice v systému přímého setí se soustřeďuje v 5cm vrstvě půdy (tabulka 7). Rychlý růst a horizontální rozšiřování kořenového systému může být v prostředí přímého setí výhodnější. 25

30 Tabulka 7. Rozložení kořenů kukuřice v systémech přímého setí a tradičním zpracování půdy. Hloubka půdy cm Přímé setí (cm kořen/cm 3 půdy) Tradiční zpracování půdy (cm kořen/cm 3 půdy) 10. června 6. července 10. června 6. července ,2 21,0 1,6 1, ,2 5,3 6,9 5, ,0 2,6 2,6 8,5 Zdroj: Phillips, R.E. et al No-tillage agriculture. Science Výnosy kukuřice, pěstované v podmínkách půdoochranné technologie EKOTECH jsou minimálně stejné, nebo překračují výnosy v podmínkách tradičně zpracovávaných půd. Je to proto, že riziko snížení výnosů může být všeobecně minimalizováno střídáním plodin a použitím mělké podzimní kultivace, která usnadní oteplení a vysušení půdy. Dalším řešením je výsev odrůd nebo hybridů, které zvládnou chladnější půdy především na pozemcích s horším odvodněním. Měli bychom se ptát, zda-li existuje nějaká interakce mezi odrůdou (nebo hybridem) a systémem zpracování půdy. Šlechtitelé nazývají tento typu vyhodnocení, jako interakce genetiky a životního prostředí (G by E). Výzkum s hybridy kukuřice v roce 1980 ukázal, že neexistuje vliv kultivace na hybridy samotné. Proto efekt kultivace neovlivnil výkonnost hybridu, ale kultivace významně ovlivňovala jen vzcházení a jeho vliv na počet rostlin ve finálním porostu, a tudíž i na výnos kukuřice 5. Výběr odrůd Proč bychom měli vybírat odrůdy? Půdoochranná technologie může dost změnit polní podmínky, které mají vliv na porost. Například: seťové lůžko je při setí na jaře chladnější a vlhčí zpomaluje se vzcházení osiva a zakládání porostu, vyskytuje se příležitost pro choroby klíčních rostlin a infekce osiva nebo semenáčků, choroboplodné zárodky mohou přetrvat na posklizňových zbytcích, rozkládající se posklizňové zbytky konkurují v dostupnosti dusíku, kořeny se soustředí na povrchu v 5 cm půdy, změna v druzích plevelů vyžaduje jiné herbicidy. 5 Newhouse, K.E Selection and performance of corn hybrids under different tillage systems. p In 40 th Annual Corn and Sorghum Research Conference Proceedings. 26

31 Důležitá hodnotící kritéria pro plodiny pěstované v Evropě, jsou demonstrována v tabulce 8. Například u pšenice, zahrnují hodnotící kriteria mimo jiné: středně silné odnožování, silné a rychlé ranné zakládání porostu, dobrý příjem dusíkem, dobrou odolnost vůči chorobám (stéblolam, fuzarióza), kratší a silnější stéblo, ale snadno drtitelné. Tabulka 8. Hodnotící kriteria pro výběr odrůd vhodné do systému půdoochranné technologie v Evropě. Olejniny Slunečnice Kukuřice životaschopnost odolnost vůči chorobám chladový test klíčních rostlin krátký stonek silné zakořenění životaschopnost objem kořenů životaschopnost odolnost chorobám odolnost chorobám krátký stonek rychlý růst na jaře ranost Zdroj: Monsanto Europe odolnost suchu ranost dozrávání rychle schnutí Společnosti jako je Monsanto, kladou nyní více pozornosti na výběr odrůd, aby určily ty odrůdy nebo hybridy, které jsou nejvhodnější do prostředí půdoochranné technologie. Výběr musí být založen na řadě kritérií (tabulka 9). Proč vyvíjet osivo pro minimalizaci? většina dnešních odrůd byla primárně vyvinuta a ohodnocena v tradičních podmínkách zpracování půdy, v kontrastu je dnes více a více polí připravovaných technologiemi minimalizace a reakce genotypů, vybraných v prostředí tradičního zpracování půdy, nejsou známy, současné výsledky výzkumu osvětlují potřebu vyvinout certifikované osivo pro minimalizace, Monsanto chce zásobovat zemědělce výnosným osivem, které bude pozitivně reagovat na prostředí v půdoochranné technologii. 27

32 Tabulka 9. Kritéria pro výběr odrůd do půdoochranné technologie. Kriteria životaschopnost semenáčků Důvod pro výběr podmínky seťového lůžka jsou obvykle chladnější a vlhčí odrůdy musí mít silné vzcházení a rychlý vývoj, aby se udržela produktivita odolnost chladu seťové lůžko je chladnější na jaře seté odrůdy potřebují mít lepší vzcházení v chladných podmínkách odolnost nemocemi před podmínky chladného seťového lůžka prospívají chorobám klíčních rostlin, kterým se daří v chladnějších, vlhčích podmínkách a přenáší se posklizňovými zbytky odrůdy musí mít vysokou odolnost Osevní postup Pro úspěšné zvládání půdoochranné technologie je důležité dodržovat zásady střídání plodin. Tato strategie pomáhá přerušit cykly plevelů, chorob a škůdců, a také částečně řeší problematiku posklizňových zbytků: osevní postup může využít buď tradiční střídání plodin obilovina / přerušovač, nebo může využít i meziplodin, kdy je meziplodina pěstována v meziporostním období. Je střídání plodin bez ohledu na prováděný systém zpracování půdy vždy výhodné? V podmínkách omezené kultivace je nejdůležitější funkcí střídání plodin přerušit cykly škůdců a patogenů. Střídání také zvyšuje výnosy, zvyšuje hladinu organického materiálu v půdě a upravuje úrodnost půdy. Ideální osevní postup v systému půdoochranné technologie zahrnuje střídání obilovin s luskovinami nebo olejninami. Tento typ střídání: přerušuje cykly škůdců, produkuje různé množství a druhy posklizňových zbytků, křehké, odolné, usnadňuje zacházení s posklizňovými zbytky, upravuje koloběh živin, usnadňuje dodržení agrotechnických termínů. Osevní postup může zahrnovat tržní plodiny a meziplodiny. Tržní plodiny Plodiny se liší v množství produkce a typu posklizňových zbytků a jejich vlivu na hospodaření s půdou (tabulka 10). Například luskoviny a olejniny produkují méně posklizňových zbytků, rychleji schnou, mají lepší poměr uhlík/dusík, rychle se rozkládají a jsou snadněji zvladatelné i při přímém setí. 28

33 Tabulka 10. Vliv druhu posklizňových zbytků na hospodaření s půdou. Faktor Širokolisté posklizňové zbytky Posklizňové zbytky obilovin množství na hektar méně více usychání rychlejší pomalejší C:N 6 poměr je nižší vyšší Hlavní tip 16: Dobře naplánovaný osevní postup v půdoochranné technologii střídá obiloviny a luskoviny nebo olejniny; střídá plodiny s vysokým a nízkým množstvím posklizňových zbytků a využívá výnosné plodiny pěstované z kvalitních certifikovaných osiv. Meziplodiny Meziplodiny jsou ve specifických případech výborným doplněním osevního postupu v systému půdoochranné technologie. Zatímco tržní plodiny mají tržní hodnotu, meziplodiny jsou primárně pěstované pro příznivý vliv, který mají na úrodnost půdy, nebo jsou zkrmeny jako objemové krmivo pro dobytek. V prostředí s nízkým výskytem posklizňových zbytků jsou meziplodiny prospěšné, protože: chrání půdu v období mezi plodinami proti erozi, dodávají dodatkový organický materiál do půdy, mobilizují a recyklují živiny, upravují půdní strukturu, umožňují přerušit sled monokultur. Meziplodinu vnímáme jako součást 2letého osevního postupu. Meziplodiny jsou pěstovány po sklizni tržní plodiny. Meziplodinu likvidujeme: před setím další plodiny, po zasetí další plodiny, ale předtím než může konkurovat hlavní plodině. Kromě vylepšení přinášejí meziplodiny také některá omezení, která je zapotřebí mít na paměti v době, kdy se rozhodujeme pro jejich využití (tabulka 11). 6 Poměr uhlík dusík: Poměr hmotnosti organického uhlíku s hmotností celkového dusíku v půdě nebo v organickém materiálu. Je získáván dělením procent organického uhlíku (C) procentem celkového dusíku (N). Čím nižší poměr, tím vyšší obsah dusíku, a tím rychlejší rozklad posklizňových zbytků. 29

34 Tabulka 11. Přínosy a výzvy meziplodin. Přínosy Poskytují dodatečnou ochranu půdy proti erozi. Udržují dusík v organické formě (- NH 2 ), takže není vymýván. Potlačují růst plevelů. Recyklují živiny P, K z hlubších vrstev. Dodávají organický materiál a budují úrodnost půdy a konzistenci. Mohou pomoci řešit utužení. Mohou zvýšit poréznost a vnitřní odvodnění, takže se půda rychleji vysušuje. Luskoviny poskytují dodatkový dusík. Výzvy a omezení Jsou náročnější na management posklizňových zbytků. Mohou vázat dusík, což tvoří nedostatek dusíku 7. Mohou odstranit půdní vlhkost během suchého období, ponecháním mála pro příští plodinu. Uvolňování dusíku musí být vyrovnané s požadavky plodin. Jestliže zemědělec zvažuje použití meziplodiny, měl by si položit následující otázku: O který cíl a přínos se mu jedná? Která vhodná meziplodina je dostupná? Kdy bude meziplodinu sít a jak ji bude likvidovat? Bude meziplodina využívat hodně vody? Může likvidovat meziplodinu tak, že se nestane plevelem? V systému EKOTECH lze počítat se dvěma hlavními cíli využití meziplodiny Vysetím meziplodiny pro ochranu půdy proti erozi, na svazích před setím u erozí ohrožených plodin, jako je kukuřice, slunečnice nebo cukrovka. Využít lze vymrzající plodinu hořčici, svazenku, nebo přezimující plodinu pšenici, žito. Více se osvědčilo použití obiloviny, protože lépe a déle chrání půdu proti erozi, lépe brání rozvoji plevelů a její likvidaci lze přesně načasovat. Hořčice je jako plodina levnější, avšak její protierozní působení je slabší a pozemky se více zaplevelují. Likvidaci v obou případech zajistí Roundup management, tj. aplikace přípravku Roundup v dávkách 1,5 2 l/ha, nejlépe před setím plodiny. Systém meziplodiny, jako přerušovače sledu obilovin, zpravidla mezi ozimem a jařinou: 7 Každá plodina může být meziplodinou, avšak plodiny, které mají nízký poměr uhlíku k dusíku, jsou ideální. Posklizňové zbytky s poměrem uhlík dusík 50 nebo méně, jsou rozkládány půdními mikroorganismy bez imobilizace (znehybnění) dusíku z půdy. Luskoviny, jetele, vlčí bob, peluška a hrách, mají poměr uhlíku k dusíku méně než 50, a nebudou konkurovat v dusíku s plodinami během rozkládání. Některé brukvovité hořčice, mají také příznivý poměr C:N, avšak jsou přenašeči chorob a škůdců v osevním postupu se zastoupením ostatních brukvovitých. 30

35 v tomto případě jsou vhodné leguminózy, které kromě přerušení sledu obilovin mají lepší poměr C:N a samy půdu o dusík obohacují, hořčice je taktéž vhodná a levná meziplodina s příznivým poměrem C:N, avšak zbytečně zvyšuje podíl brukvovitých plodin v osevním postupu, tyto meziplodiny obecně vymrzají, a před setím je zapotřebí aplikovat nízkou dávku přípravku Roundup v rámci Roundup Managementu proti plevelům. Vysévání meziplodiny před setím ozimých plodin je z časového důvodu omezené a meziplodina ohrožuje vzejití následného ozimu odčerpáním velkého množství vláhy. Management posklizňových zbytků V systému půdoochranné technologie se každý rok opakuje perioda tvorby a distribuce posklizňových zbytků na pozemku. Pokud je zacházení s posklizňovými zbytky zvládnuto, pak: dodávají organický materiál (obrázek 16), který upravuje kvalitu seťového lůžka a zvyšuje vsakování vody do půdy i vododržnost, tlumí ph půdy a pomáhají udržet dostupnost živin, zvyšují půdní vlhkost zadržováním srážek, chrání půdu před erozí, snižují výpar a ztráty vody, se stávají místem ukládání uhlíku, odstraňují oxid uhličitý z ovzduší a zadržují jej v půdě. Obrázek 16. Posklizňové zbytky na povrchu půdy. Při špatném zacházení s posklizňovými zbytky dochází k několika problémům. Nadbytečné a špatně zvládnuté posklizňové zbytky: opožďují ohřívání seťového lůžka, způsobují nevyrovnané vysoušení půdy, znemožňují přesné umístění osiva, překáží při vzcházení klíčních rostlin. 31

36 Půdoochranná technologie zahrnuje minimální zpracování půdy nebo přímé setí. v minimálním zpracováním půdy je množství posklizňových zbytků určováno typem a počtem činností kultivace, které zemědělec užívá, v technologii přímého setí zůstávají posklizňové zbytky na povrchu půdy a zemědělci musí mít vhodné stroje a znát postupy pro zvládání těchto posklizňových zbytků. Zvláštní součástí problematiky posklizňových zbytků je řešení problému ALELOPATIE. Alelopatie je uvolňování chemických látek z rozkládajících se posklizňových zbytků, které překáží v růstu konkurenčních rostlin. Alelopatie je forma chemické války, která vznikla proto, aby zabránila růstu konkurenčních druhů. Alelopatie se obecně vyskytuje jen na začátku rozkladu posklizňových zbytků, když je správná teplota vzduchu a je dostatečné vlhko. Alelopatie: je prospěšná, protože může snížit klíčení semínek plevelů, může být škodlivá, protože omezuje následný porost. Alelopatie je nejsilnější při setí plodiny do strniště po obilovinách tam, kde je během deštivého období velké množství slámy a jsou nadměrné dešťové srážky. Když se strniště po obilovinách začíná rozkládat, uvolňují se chemické látky, které mohou zabránit klíčení další plodiny, pokud je setá během tohoto období. Toto období trvá zhruba 6 týdnů po sklizni. Strniště po kukuřici, slunečnici nebo olejninách, nemá alelopatický efekt. Obecné postupy při řešení alelopatického efektu zahrnují: ponechání pole ladem dokud není rozklad dokončen, odstranění části posklizňových zbytků, pokud jich je velké množství, rozdrcení a rozrušení posklizňových zbytků a ponechání odstupu 6ti týdnů do setí, odstraněním posklizňových zbytků z výsevního řádku před výsevem. V případě velkého množství slámy a příliš krátkého meziporostního období je vhodné slámu uklidit. U řádkových kultur stačí odstranit posklizňové zbytky z řádku do meziřádku. Řešení alelopatického efektu v technologii EKOTECH Technologie EKOTECH využívá faktu, že nejsilnější alelopatie vzniká na začátku rozkladu posklizňových zbytků. Urychlení rozkladu v rámci systému EKOTECH zkrátí dobu alelopatického efektu na kratší období než standardních 6 týdnů, a umožňuje setí ozimů po obilovinách bez tohoto nepříjemného vlivu. Postup je následující: kvalitní rozdrcení a rozmetání slámy a plev obilovin, aplikace N nebo N/P hnojiva pro úpravu poměru C:N a urychlení mikrobiálního rozkladu, mělká podmítka pro zapravení části posklizňových zbytků do půdy, která urychlí rozklad, eventuální přiválení podmítky v suchých podmínkách. 32