LISTY LANŠKROUNSKA. 3: Obce rozšiřují nabídku, v Lanškrouně nastanou změny 12-13: PŘES ZIMU JSME V PRÁCI SKORO FURT

Transkript

1 LISTY LANŠKROUNSKA 3/XV ÚNOR 2015 CENA 12 Kč Hala Forea otevřela ve velkém stylu, str. 6 Foto: F. Teichmann 3: Obce rozšiřují nabídku, v Lanškrouně nastanou změny 12-13: PŘES ZIMU JSME V PRÁCI SKORO FURT Všední dny členů horské služby v Čenkovicích 18: Jsem Charlie? Co si myslí gymnazisté Aktuality na

2 Z REDAKCE O patriotismu Na starých obrazech se velmi často v rozích, poblíž hlavního motivu zobrazovali donátoři. Poznávacím znamením bývají sepjaté ruce, aby dostatečně a na věky připomínali svou víru a bohabojnost. Možná to nebyli vždy lidé jen ctnostní, ale každopádně bohatí a štědří. Dávali peníze na pořízení obrazů do kostelů, nezřídkakdy na kostely samotné i jejich další existenci podpořenou darem pozemků a nemovitostí. Donátoři jako historičtí patrioti ovlivňovali rozvoj jednotlivých měst i regionů a jejich mecenášské aktivity daly nejednou za vznik pilířům lidské kultury. Vzpomenout chci třeba Lorenza Medici, který podporoval nejen Michelangela Buonarottiho, ale třeba i univerzitu ve Florencii a Pise. Dnes stejně jako v historii mohou svět vylepšovat osvícení bohatí, když část svých příjmů investují do školství, kultury, sportu nebo jiných, veřejnosti prospěšných aktivit. Funkční společnost smysluplně propojuje iniciativy občanské s politickými i soukromými. S respektem hledím na ty, kdo dokáží vytvářet pracovní místa a držet zaměstnanost. Chvála patří všem odvážným majitelům firem, bez kterých by rozsáhlé oblasti skomíraly nezaměstnaností a celkovou lidskou bídou. Trochu paradoxně však ani chudým částem Čech nepomáhají jen peníze, které končí v žaludku. Stejnou měrou to platí i o investicích, co člověka kultivují, umožňují radovat se ze života a dávat mu smysl a náplň. To však platí také o bohatých regionech, kam patří i ten lanškrounský. Už za první republiky mělo každé úspěšné město svého Baťu, člověka, který viděl dál, dohlédl za horizont jedné generace a přemýšlel o smyslu svého života, na který se možná usmálo štěstí o něco víc než na jiné. Patriotismus může představovat dvacka v kasičce veřejně prospěšné sbírky. Může to být i náš čas, který věnujeme dětem na kroužku nebo čtením knížek v domově seniorů. Patriot nikdy neopomene ohnout záda pro kus igelitu, který hyzdí jeho město, ale nehrbí se před tím, kdo mu škodí. Patriot může účelně a přitom ve prospěch města investovat své peníze, a tím dát nový náboj místům, která ho ztrácela, umožnit setkávání lidí, rozšiřovat možnosti sportovního vyžití a naplňovat funkce města v tom, kde se jich nedostává. V Lanškrouně to umí Forea. Už jste sami potřebovali pomoc záchranářů horské služby? Mgr. František Teichmann učitel Během šestnácti let své pedagogické praxe jsem dvakrát využil služeb horské služby. Jednou šlo o vážnější zranění cyklistky na cyklistickém kurzu, což se navíc odehrálo v terénu, kam se mohl dostat jen dostatečně odolný vůz vybavený 4x4. Podruhé jsem volal HS ke zraněné lyžařce na třebovské sjezdovce. Vždy šlo o rychlý efektivní zákrok, takže vím, že na tyhle chlapy je spolehnutí a v případě nutnosti s voláním neváhám. Miriam Konečná administrativní pracovnice HS mi byla jednou přivolána, když jsem byla s kamarády v Jeseníkách na běžkách. Od dětství mě při určité námaze občas postihla tachykardie, která se bohužel projevila i ten den. Musím říct, že jsem byla překvapena, jak rychle a profesionálně HS funguje. Odvezli mě na skútru na stanici, kam během několika minut přijela i lékařská pomoc. Dnes už mám svůj problém se srdeční arytmií vyřešený. Pokud bych ještě někdy potřebovala pomoc HS, vím, že o mě bude dobře postaráno. Michal Netušil IT pracovník Horskou službu znám docela dobře, jelikož jsem na stanici v Čenkovicích trávil v dětství téměř celou zimu, navíc táta dodnes slouží u HS na Dolní Moravě. Sám jsem potom i dlouho zvažoval se k horské přidat. Pomoc jsem naštěstí nikdy nepotřeboval, ale vím, že členové HS, a to profesionálové i dobrovolníci, jsou opravdu dobře připraveni po všech stránkách - fyzicky, zdravotnicky i materiálně. A hlavně jsou to chlapi, kteří mají rádi hory a jsou ochotni vždy pomáhat těm, kdo se tam dostanou do problémů. Takže když to přijde, budu v klidu. Obce rozšiřují nabídku, v Lanškrouně nastanou změny: Jak to bude s odpady...s. 3 Třebovské stěny lákají na kamenné památky: Tipy na výlet...s. 4 Hala je úspěšná, o to více sportovcům scházejí šatny: Na ledě se slavilo...s. 5 Forea své hosty přivítala velkolepě: Tanečnice i badminton, oslava pohybu ve velkém...s. 6 Přes zimu jsme v práci skoro furt: Všední dny u horolezecké služby v Čenkovicích...s Causa Charlie: Jak se na terorismus dívají dospívající?...s. 18 Vážení čtenáři, v tomto čísle se sešly dva rozdílné příspěvky z generačního spektra. Na jedné straně poezie více než sedmdesátileté paní, na straně druhé příspěvky téměř dospělých gymnazistů. Reagují ve svých textech na lednový teroristický útok v Paříži. Listy chtějí sledovat nejen aktuální dění, ale i poskytovat prostor pro různorodé reakce. Svět je přeci pestřejší, pokud ho vidíme nejen svýma očima. Vaše redakce Předplatné 2015 Vážení čtenáři, stále ještě máte možnost zaplatit předplatné Listů Lanškrounska na rok Cena zůstává stejně jako v předchozích letech a činí od čísla 4/2015 do konce roku 264 Kč. Nejbližší roznáška na adresy předplatitelů proběhne ve čtvrtek 19. února, kdy vychází 4. letošní číslo. Další čísla budou vycházet v pravidelných čtrnáctidenních intervalech. Jako bonus je pro předplatitele zajištěna celoroční bezplatná roznáška domů. Předplatné můžete objednat buď zasláním u na adresu: redakce@tgtisk.cz (zájemcům bude zaslána elektronická faktura), nebo nejlépe osobní návštěvou v kanceláři firmy TG TISK, s.r.o. Vážení čtenáři, redakce LL a celá firma TG TISK s.r.o. Vám děkuje za přízeň v roce František Teichmann, šéfredaktor František Teichmann šéfredaktor Listy Lanškrounska vydává TG TISK, s.r.o. Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, tel.: , , fax: Archiv starších čísel: redakce@tgtisk.cz; Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Linda Netušilová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: , vychází v pátek Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E

3 AKTUÁLNĚ Obce rozšiřují nabídku, v Lanškrouně nastanou změny Technické služby Lanškroun, s. r. o., jsou samostatnou firmou, kterou spravuje město Lanškroun. Od něho také plyne nejvíce zakázek. Technické služby mají na starost odpadové hospodářství, sběr a svoz odpadů, provozují skládku odpadů a sběrný dvůr. Starají se o veřejné osvětlení, provozují Halu B. Modrého i atletický stadion. Ve městě pečují o veřejné pohřebiště, městskou zeleň, místní komunikace, které udržují i v zimním období. Objednat si u nich můžete přistavení kontejneru na odpad nebo stavební suť, zemní práce jako například přípravné práce pro stavby, úpravy terénu, hloubení základů, výkopy jam a bazénů nebo máte možnost pronajmout si reklamní plochy. Technické služby v současné době sídlí na ulici Nádražní 822. Tuto budovu v průběhu února však administrativa TS opustí a posune se o několik čísel popisných blíže středu města, do bývalého areálu manipulačního skladu lesní společnosti. Na ulici Nádražní č. 33. Tu najdete naproti vlakovému nádraží a navazuje na ni rozsáhlý areál, který bude využíván jako zázemí technických služeb. V původním areálu zatím zůstane sběrný dvůr, a to až do doby vybudování nového, který bude navazovat na nové sídlo společnosti TS. Podle smluv s dodavateli bychom měli sběrný dvůr předat do užívání na podzim letošního roku, doplnil Lukáš Pražan, vedoucí odboru investic a majetku. Spolu se stěhováním technických služeb si budou muset Lanškrounští zvyknout i na další změny. První změnou je již zmíněné přestěhování centrálního sběrného dvora do areálu u vlakového nádraží. Další změna spočívá v identifikaci původců odpadů pomocí elektronických čipů. Z tohoto důvodu bude občanům, v průběhu letošního roku, vydán nový elektronický čip v podobě klíčenky. Občané si mohou nový elektronický čip bezplatně vyzvednout na Městském úřadě Lanškroun, odboru finančním pokladna, a to po zaplacení poplatku za komunální odpad na rok 2015, vysvětluje jednatel společnosti Technických služeb Lanškroun, s. r. o., Vladimír Skalický. Identifikace občana pak bude vyžadována při předávání odpadu na centrálním sběrném dvoře i na sběrných místech. Skalický doplňuje: Smyslem nově zaváděného systému je možnost identifikovat občany Lanškrouna, kteří budou nový dvůr a sběrná místa využívat. V současné době, bohužel, čipy na své využití teprve čekají. Pavel Rittich z odboru životního prostředí městského úřadu odpovídá na otázku, kdy budou moci občané čipy prakticky využít: Předpokládali jsme, že začátkem ledna budou k dispozici jak čipy, tak čtečky. Těmi zatím vybaveni nejsme. Občané nyní dostávají čipy, ale nemají pro ně plné využití, posteskl si úředník. Zřízení nového systému ale Rittich jednoznačně vítá. Až bude systém funkční, dokáže odlišit množství odpadu občanů od ostatního, pocházejícího například z podnikání, což má vliv na výši odměny od společnosti EKO-KOM, a. s., za třídění odpadů. Bude také možné zjistit, zda někdo neodevzdává na sběrný dvůr neobvykle velké množství odpadu, tedy jestli například tímto způsobem zdarma nelikviduje odpad z podnikání, doplnil. Čtečkami budou vybavena sběrná místa, nový sběrný dvůr i příslušné pracoviště finančního odboru, přislíbil dokončení akce spojené se zaváděním elektronických čipů Skalický. A ani tady výčet novinek připravených Technickými službami nekončí. Město Lanškroun má ve svých ulicích nainstalováno přibližně 240 sběrných nádob na tříděný odpad. Byly mezi nimi i objemné duální kontejnery na sklo, se kterými se ale špatně manipulovalo. Proto se Technické služby rozhodly využít projektu systému EKO- -KOM a vyměnily staré za nové. Na sběrných místech se tak postupně objeví dalších dvacet mobilních zvonů na barevné i bílé sklo. Když mají lidé pohodlný přístup ke kontejnerům na tříděný odpad, více třídí. V Lanškrouně se to týká nejenom skla, ale i papíru, plastů a dalších komodit. Máme i několik kontejnerů na kov a velmi úspěšný je projekt nádob na bioodpad, říká Jaroslav Černek z Technických služeb. Na bioodpad získalo město eurodotaci. S projektem jsme začali na jaře loňského roku a z celkového počtu jednoho tisíce kompostérů si jich občané vyzvedli už na devět set. Ti je dostávají do bezplatného pronájmu, dodává Černek. Jen pro úplnost dodávám, že v našem městě je instalováno 45 sběrných hnízd s obvyklými komoditami, jako je plast a papír, kterého místní občané vyprodukují, stejně jako v jiných městech, nejvíce. Ještě vloni na jaře bylo takových míst jen dvacet tři. A rozšiřovat je lanškrounské Technické služby chtějí i v příštím roce. Ze systému EKO-KOM a jeho projektu sběrných nádob je v Lanškrouně rozmístěno zhruba 140 kontejnerů. Je to výsledek desetiletého projektu, kdy společně s Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou na základě požadavku obcí a měst zdarma zapůjčujeme barevné kontejnery. Konkrétně se jedná o nádoby pro sběr papíru, plastů a barevného i bílého skla, doplňuje Jiří Záliš z EKO-KOM, a.s. Lanškroun však není jediná obec, která se do projektu sběrných nádob zapojila. Na Lanškrounsku nově této spolupráce využily obce Luková, Horní Čermná, Horní Heřmanice a Výprachtice, které od listopadu své sběrné sítě rozšířily o celkem třináct nádob. Největší podíl na tomto počtu má Luková, která instalovala celkem šest barevných kontejnerů na papír, plast a čiré i barevné sklo. Nabídku nádob od EKO-KOMu jsme velmi rádi přivítali, přišla nám velmi vhod. Rozšiřujeme svou sběrnou síť, založili jsme dvě nová sběrná stanoviště. V obci třídíme už více než deset let a mezi lidmi je o to velký zájem, říká starostka Lukové Miroslava Fojtů. Přesto se ale obec ještě nezapojila do soutěže obcí v třídění odpadů O perníkovou popelnici. O soutěži víme a uvažujeme o ní. Chtěla bych najít v obci někoho, kdo si to vezme na starost a bude se soutěži naplno věnovat, dodává s úsměvem Miroslava Fojtů. Perníková popelnice je soutěží obcí v třídění odpadů, kdy se hodnotí množství vytříděného odpadu v přepočtu na jednoho obyvatele. Vítězné obce mohou získat zajímavou finanční odměnu. Finanční motivace se objevuje i v obci Horní Čermná. Tady totiž občanům, kteří třídí odpad, snižují poplatky za svoz odpadů. Domácnosti u nás třídí do pytlů, na které si lepí svůj čárový kód. My jim pak podle množství vytříděného odpadu určité částky odepisujeme, vysvětluje starostka obce Hana Motlová. Horní Čermná teď ale pytlový sběr rozšiřuje i o kontejnery na plast, konkrétně o čtyři nádoby. Rozhodli jsme se pro kontejnery nejen kvůli lidem, kterým pytlový sběr nevyhovuje, ale také třeba kvůli chalupářům nebo veřejným akcím, při kterých odpad určitě vzniká, dodává starostka. Kromě plastů ale v obci třídí i papír, čiré a barevné sklo, tetrapaky a další obvyklé komodity odpadů. O sběrné nádoby na plast rozšiřuje svou síť také obce Horní Heřmanice, kam míří dva kontejnery. Ve Výprachticích naopak posilují o modrý kontejner na papír. Martina Teichmannová (tiskové zprávy), foto: internet

4 REGION Třebovské stěny lákají na kamenné památky Turistické zajímavosti, kromě krásného výhledu na Orlické hory, Kralický Sněžník, popřípadě i Jeseníky mohou být cílem výletu v krajině mezi Českou Třebovou a Lanškrounem. Třebovské stěny, zalesněný hřbet u Skuhrova, je znám hlavně trempům, kteří zde v romantických skalách bývalých knížecích lomů vybudovali několik svých osad. Nejznámější, Na Myšině, v blízkosti nově obnovené stejnojmenné studánky pořádají svůj potlach už více než 80 let. Nachází se tady ale i několik ne příliš známých památek, které určitě stojí za navštívení. Krásná a v září 2013 obnovená, dokonce i vysvěcená studánka Panny Marie s její sochou v kamenném portálu z roku 1901 se nachází v těsné blízkosti Třebovských stěn, poblíž žlutě značené cesty do Horního Houžovce. V její blízkosti je možné posedět na lavičkách a občerstvit se chladnou, nikdy se neztrácející vodou. Ještě kousek dále od zmíněných stěn, v nejvyšším místě silnice nad Skuhrovem směrem na Ústí nad Orlicí, po levé straně, ne moc daleko od kraje lesa, můžeme narazit na jeden ze tří lichtenštejnských pamětních kamenů v této oblasti. Tento kámen, do loňského roku pouze torzo, byl obnoven do původního stavu. Dosazena byla pouze mramorová deska s nápisem, podle původního střípku, který se našel pod rozvaleným pomníkem. Zpracováním je podoba tohoto památníku jedinečná, bohužel leží mimo turistických tras a proto je velmi málo znám a tím i navštěvován. Další kamenný lichtenštejnský památník, který již leží přímo na Třebovských stěnách, je rovněž neobvyklého tvaru. Najdeme ho u lesní silnice poblíž Korábové chaty (místo které nyní stojí turistický altán) pod Palicí (nejvyšší bod Třebovských stěn 613 m.n.m.). Tento kámen trojúhelníkovitého tvaru byl zbudován jako všechny kameny tohoto typu v roce 1898 k 40. výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna, panovníka nejen zdejšího lanškrounského panství (na celém panství jich bylo zbudováno 7). Tento památník má oproti dalším dvěma doplňující nápis z roku 1908 k jeho 50. letům vlády. Dále po lesní silnici jižním směrem se dostaneme k rozcestí Nad Damníkovskou hájovnou. Zde i s pomocí informační tabule najdeme třetí z těchto památníků. Tento pamětní kámen má zase jednu zvláštnost. Původní nápis byl přetesán rovnou na 50. výročí knížete a rok Místo římské číslice L bylo doplněno jedno X na neobvyklých XXXXX. Na výše zmíněné informační tabuli najdeme podrobnější informace o lichtenštejnských pamětních kamenech, ale i o následujícím Císařském kameni. Tento památník vybudovaný v roce 1908 je jediný svého druhu v ČR, v těsné blízkosti studánky nad Damníkovskou hájovnou asi 200 m jihovýchodně od rozcestí s informační tabulí. Jako u každého, tj. i u výše zmiňovaných kamenů, jde o výročí doby panování panovníka, v tomto případě císaře Franze Josefa I. s dobou vlády 60 let. Okolo památníků byly vysazeny stromy v počtu let panování. U císařského to bylo 6 javorů, u lichtenštejnských 40, resp. 50 dubů, což je i na památnících německy napsáno (císařské javory, resp. knížecí duby). Císařský památník původně stával asi o 200 m dále na jihovýchod u Damníkovské hájovny. V roce 2013 byl znovu objeven a přemístěn ke zrenovované studánce s výbornou pitnou vodou. Poslední pomníček již nemá takovou historii. Je z roku 1966 a byl zde instalován na paměť leteckého neštěstí, při kterém zahynulo 5 lidí. Ještě v nedávné době bylo možno v jeho blízkosti nalézt drobné pozůstatky havarovaného letadla. Dá se najít poměrně špatně, ale orientační body jsou: asi 500 m od výše zmiňovaného rozcestí po silnici jižním směrem na Třebovické sedlo je po pravé straně v zatáčce studánka Pod pomníčkem (s pitnou vodou s parametry kojenecké vody). Po levé straně silnice je starý dřevěný ukazatel K pomníčku. Poblíž cesty asi po 200 m je ve vysokém lese tato poslední památka, kterou je možné na Třebovských stě- Studánka Panny Marie nách, někde též pojmenované Hříva, najít. Donedávna se poblíž těchto zmíněných památek i studánek v turistické sezoně jen hodně zřídka dalo narazit na turistu či cyklistu. Třeba i Na Myšině tento článek přispěje k objevení dosud málo známých památek v krásné přírodě našeho kraje. Petr Vomáčka ŠKEBLE V ČINOHERNÍM KLUBU Činoherní klub Praha, který v letošním roce slaví svou 50. divadelní sezónu, je nejen jednou z našich nejprestižnějších profesionálních scén, ale také divadlem se zvláštní slabostí pro amatérské soubory. Umožňuje totiž amatérům, aby zde čas od času sehráli svá úspěšná představení, a k tomu jim poskytuje veškeré své zázemí. Představení se obvykle konají jednou za měsíc v neděli večer a pro amatéry zde vystupující je to samozřejmě velká pocta, neboť je někdo z Činoherního klubu musel nejprve doporučit většinou na základě toho, že jejich výkon zhlédl už někde jinde. Tato představení jsou v programu Činoherního klubu uvedena slovy Činoherní klub uvádí a celý projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. A tak se nám se Škeblí také poštěstilo si v Činoheráku zahrát, i když paradoxně jsme si své pozvání zasloužili jiným představením, než které jsme nakonec předvedli. Každý podzim se účastníme soutěžní přehlídky O Václava z Václavova, která se koná ve Václavově u Zábřeha a v posledních letech si v divadelních kruzích získává čím dál větší popularitu. V roce 2013 jsme zde hráli Bramborový den, úžasnou hru, kterou kdysi napsal brněnský učitel František Brüstl, a tehdy poprvé zasedl v porotě soutěže dramaturg Činoherního klubu Radvan Pácl a hra se mu líbila. Tak se zrodilo pozvání do Činoherního klubu, i když my jsme už tehdy říkali, že přijedeme s něčím jiným. (Bramborový den se hraje v aréně - tedy uprostřed diváků, což by v Praze, kde jsou pevná sedadla, nešlo postavit). Další rok se pak hledal vhodný termín. Nakonec jsme si v Činoherním klubu zahráli své oblíbené představení Vo tom mi nemluv v neděli 25. ledna Bylo téměř vyprodáno a soudě podle potlesku to byl velký úspěch i když tohle by asi měli hodnotit jiní. Já ze svého režisérského pohledu musím ale říct, že poslední tři reprízy této hry (Sázava Václavov Praha) se vždycky vydařily a v každé z nich posunuli herci svou laťku o něco výš nejen skvělý představitel hlavní role Vojtěch Kráčmar, ale i všichni ostatní. Divadelní soubor Gymnázia Lanškroun funguje na principu štafetového běhu kolík se předává pořád dál a dál. Každý, kdo prošel Škeblí, zde něco zanechal, co potom využili jeho následovníci. V tomto smyslu je naše představení v Činoherním klubu úspěchem všech současných i bývalých členů souboru. A že už jich máme skoro sto osmdesát! Jan Střecha, vedoucí souboru

5 REPORTÁŽ Hala je úspěšná, o to více sportovcům scházejí šatny V Hale Bóži Modrého se slavilo první desetiletí provozu Hala Bóži Modrého slavila, sice bez diváků a ovací, ale paradoxně měla slavit co. Odpolední a večerní program využili jak dospělí, tak i děti. Program začal oficiálně za přítomnosti starosty Radima Vetchého, místostarosty Bohumila Bernáška a hostů, kteří především vzpomínali. Rodinné centrum uspořádalo karneval na ledu. Bohužel vzhledem k epidemii respiračních onemocnění s o něco menší účastí než bývá obvyklé. O.K. klub připravil diskotéku na ledě a od půl deváté mezi mantinely vtrhly lanškrounské hokejové legendy. Na herním projevu však fakt, že řadě hráčů je již přes padesát, moc znát není a vidět bylo i pár parádních akcí, či brankářských zákroků. Za deset let se hala B. Modrého stala součástí kulturního a především sportovního zázemí města a celoročně láká stovky místních i přespolních sportovců. Její využitelnost v zimní sezóně od září do konce března se blíží 100%, a i proto na regionální poměry zatěžuje rozpočet města jen relativně málo (cca 1 mil. Kč za rok). O postavení haly se přitom bojovalo dlouhá desetiletí, jak připomněl na setkání bývalý starosta a velký hokejový nadšenec Jan Špičák: To, že tu hala už dávno před padesáti lety nestála, bylo více neochotou se domluvit mezi oddíly hokeje, volejbalu a fotbalu. Svůj vliv na to měla i politika. A tak jsme roky a roky stříkali led na kluzišti, které stálo v prostoru současného parkoviště firmy Lidl! To byly skutečně nelidské podmínky. Smůlu se podařilo prolomit vedení města až na základě ankety z roku 2002, která definitivně rozhodla o tom, že v Lanškrouně bude stát ledová hala a ne bazén. Tím ale potíže neskončily. Provázely výběrové řízení, samotnou stavbu i následující roky, kdy se existence haly stala vděčným tématem části opozice. Ta vedení města kritizovala, protože se mu nepodařilo získat na tuto investici žádnou dotaci, stavbu považovala za předraženou a zpochybňovala její víceúčelovost. Město vynaložilo 11 mil. Kč do přípravy pozemku a inženýrských sítí a cca 97 milionů stála výstavba samotné haly včetně všech technologií. Převážnou část investice pokryl úvěr, něco úspory z předchozích let a pomohly také peníze z prodeje pozemků pro stavbu Lidlu (cca 13 milionů). Složitost projektu haly připomněl i bývalý vedoucí investic Ladislav Urban. Existovalo totiž několik verzí, jak ledovou plochu realizovat. Pan Urban upřímně přiznal, že naštěstí se žádná z nich nerealizovala a schválena byl až studie architekta Přemysla Kokeše, vypracovaná na základě jednání s hokejisty. Nakonec se však realizovala úspornější verze, včetně redukovaného zázemí. I samotné umístění haly nebylo jednoznačné a dlouho prosazovaný záměr postavit halu na místě stávajícího kluziště (dnes LIDL) ztroskotal dle vyjádření pana Urbana na neschválení záměru dopravním inspektorátem policie ČR. Pan Urban současně připomněl některé detaily samotné stavby: V srpnu 2004 se začalo se stavbou haly, které však předcházela příprava pozemku a vytvoření inženýrských sítí, které zajistila firma Strabag. Halu pak se skupinou subdodavatelů stavěl Metrostav. Ten narazil na problém místního podloží, které je tvořeno jíly, které neustále pracují. Stavba proto stojí na betonových pilotech, které jsou 6-8 metrů zapuštěné do terénu. Zpevňovat se dodatečně musel také celý povrch pod kluzištěm, tak aby nezačal později pracovat. Zde musím vyzdvihnout paní projektantku Holancovou, která prokázala veliký přehled a řadu zkušeností se stavbami obdobných hal a dokázala si poradit s každým problémem. Ono už jenom sem dopravit ty dlouhé vazníky, co vidíte nad námi, nebylo vůbec snadné! Přesto se už 17. ledna začala hala provozovat a slavnostně se otevřela o deset dnů později za přítomnosti dcer Bóži Modrého i jeho spoluhráčů Augustina Bubníka a Antonína Španingera. Problémy tím ale neskončily, v roce 2005 napadlo kvantum sněhu, a tak bylo i na střeše asi 50 cm. Já několik nocí nespal z obavy, aby nám to konstrukci střechy nezničilo. Sníh totiž střecha udrží, ale kdyby začalo pršet, tak už by problém nastat mohl, tak jako se tou dobou na několika halách stalo. Nakonec se s technickými službami zařídilo značně nesnadné preventivní odklizení sněhu. Na halu zavzpomínal i tehdejší ředitel technických služeb Josef Mareš. Ten si vybavil především problém s chybějící rolbou na úpravu sněhu, která z nepochopitelných důvodů nebyla součástí té celkové zakázky. Čas kvapil, led bylo potřeba upravovat a přitom víte, že bez veřejné soutěže takovou věc nelze pořídit. Snažili jsme se to tedy udělat tak, abychom z toho vyšli s co možná nejmenším průserem. Tak trošku lišácky jsme to vymysleli, rolbu koupili a od úřadu dostali jen zcela minimální pokutu! Za současnou úspěšnou aktivitou hokejové haly stojí především její správce Jiří Černý, kterému se podařilo s pracovníky z technických služeb a mnoha dalšími v hokeji aktivními lidmi nejen rozjet mládežnický a soutěžní hokej, ale i LHL (Lanškrounskou hokejovou ligu). Smysluplnou náplň dokázal zajistit také letní sezóně, která je vyplněná in-line bruslením a příležitostnými akcemi, jako jsou třeba vyhledávané výstavy psů, soutěže modelů aut, atd. Bohužel kulturní akce a koncerty si do haly přes opakované pokusy cestu nenašly. V letošní sezóně se tu věnujeme nejen mládeži a soutěžnímu hokeji. Třeba do amatérské soutěže LHL se přihlásilo 40 týmů a odehraje se zde na 400 zápasů. To myslím o vytíženosti haly mluví samo za sebe. Popsal Jiří Černý aktuální situaci haly a připomněl významné investice z posledního období. Změnilo se osvětlení, které je oproti předchozímu o polovinu úspornější a zároveň významně zlepšilo světelné podmínky kluziště. Černý si také pochvaloval nákup nové zcela elektrické rolby na led. Ta, oproti té předchozí dieselové, nevypouští žádné spaliny, které prakticky nešlo vyvětrat a hráči se dusili kouřem. V letošním roce čeká halu nátěr dřevěných částí konstrukce střechy. Jeho slova o vytíženosti potvrdil také starosta Radim Vetchý, který konstatoval, že najít v hale volnou chvíli, není vůbec snadné. Aktuální otázkou však stále zůstává projekt šaten, který by řešil nevyhovující zázemí sportovců na stadionu i v hale. A čím více je hala využívaná, tím víc komplikací absence šaten přináší. František Teichmann LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI VE STOMATOLOGII MUDr. Vítková Eva Letohr.-Žamb-Lanškroun Červená Voda 333 (MOVIOM) MUDr. Nováková Gabriela Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Dukelských hrdinů

6 Z MĚSTA Forea své hosty přivítala velkolepě Den otevřených dveří Sportcentra Forea, který proběhl v rámci 1. ročníku festivalu Faces of motion, začal již v 9 hodin a odstartoval ho tenisový turnaj ve čtyřhře a badmintonový turnaj dvojic. V tu samou hodinu také začaly workshopy a dílny pro dospělé i děti za symbolické ceny. Z kvalitní dopolední nabídky jste mohli ochutnat např. pilates, street dance, pole dance, K2 hiking a další. V sedmnáct hodin byly vyhlášeny výsledky turnajů a na pódiu začal odpolední program. Ten tvořila především místní dětská taneční studia a školy a sportovní kroužky. Představila se tak např. Základní umělecká škola J. Pravečka, I. Z. Dance studio Ivety Zahradníkové nebo taneční soubory Juicy. Pokud jste se přes den dobře bavili, galavečer vás musel nadchnout. Podmanivý program zahájil opět soubor nadané choreografky Ivety Zahradníkové. Poté se publiku představily latinsko-americké tance, se street dance přitančila skupina Juicy a s brazilským bojovým uměním i skupina Vem Camará Capoeira Hradubice. Módní přehlídka jen navnadila před vystoupením čtyř dam Decadance z Brna, které předvedly, jak může vypadat Pole dance neboli tanec u tyče. S návštěvností jsme velmi spokojeni, uvedla manažerka Forea Ing. Šárka Marková a vysvětlila cíl sobotní akce: Celé jsme to pojali jako festival pohybu, takže jsme pozvali i lektory z jiných studií, aby měli možnost se prezentovat. Některé kurzy byly ojedinělé a nebudou mít pokračování, některé zde už probíhají a např. kurz twerku nebo pole dance teprve rozjíždíme. A co ve sportovním centru Forea chystají do budoucna? Plánujeme pořád něco, teď chceme projednat s projektantem vhodnost prostor pro novou horolezeckou stěnu a možná se pustíme i do nějaké výstavby, ale to nechci ještě prozrazovat, uvedla sympatická manažerka. Martina Teichmannová foto: Martina a František Teichmannovi

7 REPORTÁŽ Do Lanškrouna dorazil svět barevných kostek Předběžně se hlásím na výstavu do Lanškrouna, pár bio potvor bych mohl na tu dobu omrzet. DarkDrago Špalek Mohl bych v případě zájmu zapůjčit kolekci setů Blacktronů II. Thrawn V Lanškrouně ještě parník neviděli... Pokud tedy bude zájem, jdu do toho. Vasyk Můžu nabídnout své dvě letní vignetty. HacislavRyxe Klidně poskytnu i do L svou část castle dioramatu, plus přemýšlím o možnosti postavit tamní radnici. Germik Takto nějak vypadala diskuze na téma Lanškroun 2015 na Československém LEGO fóru Kostky. org před výstavou s názvem Svět barevných kostek. Poslední sobotu v lednu pak přivítala ředitelka lanškrounského muzea Marie Borkovcová muže s přezdívkou Mirek, který se na přípravách výstavy podílel. Solidní prošedivělý pán v obleku a s motýlkem mi vysvětlil, jak se modely instalovaly: Jednotlivé modely přišly zabalené v krabicích, z větší části poskládané, dodělat se musí jen drobnosti, které by transport nepřežily a doinstalovat se také musí části, které modelu dodají reálný nádech např. voda, koleje, stromy. V tzv. stavěcím víkendu se tedy sešla parta fanoušků z LEGO fóra, aby se pustili do instalace nové výstavy, která je ojedinělá v každém městě. Mirek alias Ing. Miroslav Endrle mi také vysvětlil, že existuje několik druhů dospělých LEGO fanoušků: Například já jsem vláčkař, miluji mašinky, depa, koleje, nádraží. Ale jsou mezi námi i členové, kteří se soustředí pouze na hrady nebo na lodě, na vesmír či třeba na armádu. A právě průřez těmito objekty jsme měli možnost v muzeu zhlédnout. Interaktivně výstavu doplňují hrací stolky, na kterých si mohou děti z LEGA něco postavit. Jako bonus se také promítala dvacetiminutová animovaná pohádka z historie této stavebnice. A další přidanou hodnotou je soutěž, kterou muzeum v rámci LEGO výstavy vyhlásilo. Fanoušci ve věku od pěti let mají postavit jakoukoliv lanškrounskou budovu, ať historickou nebo fiktivní z blízké budoucnosti. Soutěž bude hodnocena ve třech kategoriích 5-10 let, let a 15-starší, zapojit se tak mohou i dospělí. Jména výherců se všichni zúčastnění dozví v kině na derniéře výstavy 17. května, kde se bude promítat Příběh LEGA. Možná si kladete otázku, jak to vlastně dopadlo se zmiňovanou lanškrounskou radnicí. Tu nakonec nesestavil Germik, protože si neporadil se sgrafitovou výzdobou. Úkolu se však nakonec ujala Matka, a tak Marie Borkovcová obdržela ojedinělý dárek, který, jak sama přiznala, byl velmi dobře načasovaný, neboť v den výstavy oslavila 25 let svého působení v lanškrounském muzeu. Text a foto: Martina Teichmannová Rozšíření kamerového systému Večerníčkový karneval uváděl Bob s Bobkem V sobotu místní skauti ze střediska Zubr a Dikobraz pořádali po roční odmlce tradiční maškarní karneval. V loňském roce procházel sál zámku rekonstrukcí, a proto nebylo možné karneval uspořádat. Tentokrát se na zámku sešlo několik desítek masek, ať už večerníčkových nebo jiných pohádkových postav. Děti se přestrojily např. za Kosí bratry, Manku s Cipískem, Červenou karkulku, Šípkovou Růženku, Včelku Máju, Šebestovou. Vidět bylo několik princezen a víl, kouzelníků, různých zvířátek a mnoho dalších. Na otázku, kdo dětem pomáhal s výběrem a výrobou masky většinou odpověděly, že si ji vymyslely sami, ale pomoc potřebovaly od maminky. Na programu byly různé soutěže, Do prosince minulého roku bylo naše město monitorováno šesti kamerami, které byly umístěny na náměstí J. M. Marků, nám. A. Jiráska, kruhovém objezdu, u Haly B. Modrého a dvě v budově radnice. Novinkou letošního roku je instalace čtyř nových pevných kamer na tyto místa: sídliště Dvorské Lány, kde je monitorováno mimo jiné dětské hřiště, kamera na křižovatce u Krčmy zachycuje přechody pro chodce, kamera instalována na ulici Nádražní monitoruje prostor autobusového nádraží a přilehlého okolí a poslední nová kamera je umístěna na kruhovém objezdu a schopná zachytit všechna projíždějící vozidla. Pořízena byla ještě jedna přenosná kamera, která umožní sledovat lokality, kde to bude vyžadovat aktuální situace. Obrazový výstup z kamer je sledován nepřetržitě 24 hodin denně na služebně městské policie a záznamy jsou samozřejmě nahrávány. Velitel městské policie Stanislav Popeláře doplňuje: Kamery pomáhají strážníkům při zjišťování a řešení různých přestupků v oblasti veřejného pořádku, dopravy a trestných činů. Kamerový systém využívá i Policie České republiky, která zpětně využívá záznamy z kamer. V minulosti bylo díky kamerám zjištěno a řešeno nespočet přestupků, ale i několik trestných činů. Akce se realizovala za celkové náklady 781 tis. Kč. LN (TZ) scénky Králíků z klobouku, malá a velká tombola a samozřejmě soutěž o nejhezčí masku v kategorii předškoláci, první a druhý stupeň společně s dospělými, takže bylo oceněno devět masek. Tancovat a zpívat mohly děti na známé české pohádkové melodie. Organizátor Tomáš Skalický byl spokojený s účastí. Na otázku, kdy započaly přípravy na karneval, říká: Na akci se chystáme od začátku roku, nejtěžší bývá sehnat sponzory na výhry do tomboly. Tímto bych rád poděkoval Městu Lanškroun a dalším sponzorům za finanční příspěvek a věnované ceny. Výtěžek z karnevalu věnujeme projektu Adopce na dálku. Text a foto: Linda Netušilová Víte, že......bude probíhat Amavet? Dne 13. února bude v Lanškrouně probíhat okresní kolo 8. ročníku soutěže Festival vědy a techniky Pardubického kraje (FVTP). Organizátorem je Základní škola Dobrovského ve spolupráci se Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Lanškroun. Do prvního lanškrounského jsou přihlášeni žáci ze škol okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy, do druhého pardubického žáci okresů Chrudim a Pardubice. Autoři nejlepších prací postupují do krajského kola, které se koná 19. a 20. března 2015 v Pardubicích. Organizátory celé soutěže jsou Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o. s., společně s Pardubickým krajem a Univerzitou Pardubice. Záštitu nad soutěží převzal hejtman Netolický.

8 RADNICE Rada města jednala dne 19. ledna Pronájem pozemků Rada města Lanškroun projednala žádost Společenství vlastníků domu čp. 153, Nádražní o pronájem pozemku u domu čp. 153 v ulici Nádražní a rozhodla pronajmout pozemek ppč. 4327/1 o výměře 229 m 2 Společenství vlastníků domu čp. 153, Nádražní za smluvní roční nájemné ve výši Kč na dobu neurčitou. Zrušení obecní cesty Rada města projednala žádost o zrušení obecní cesty na pozemku ppč a ppč obě v k. ú. Dolní Třešňovec a navrácení pozemků do původního stavu katastru nemovitostí a uložila místostarostovi města odpovědět žadateli ve smyslu jednání rady města. Pronájem prostor k umístění reklamy Rada města projednala žádost Miriam Svojanovské o umístění reklamy v nice u veřejných WC v ulici T. G. Masaryka, rozhodla pronajmout na dobu neurčitou 2 m2 reklamní plochy v nice objektu občanské vybavenosti, který je součástí pozemku stpč za smluvní nájemné 5 Kč/m2/ den s připočtením DPH v aktuální platné výši a schválila text dohody o umístění reklamy. Restaurace u Zlatky Rada města projednala žádost Vladislava Štěrby o vložení investic města do modernizace sálu v objektu čp. 35 v Dolním Třešňovci, rozhodla žádosti zatím nevyhovět a uložila jednateli společnosti Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o. informovat žadatele ve smyslu jednání rady města. Rozpočet na rok 2015 Rada města schválila rozpočtový kalendář na rok 2015 a uložila vedoucí finančního odboru připravit návrh rozpočtu města Lanškroun na rok 2015 tak, aby byl předložen zastupitelstvu města ke schválení dne 11. března Rozpočet roku 2014 Rada města schválila rozpočtové opatření k rozpočtu města na rok přijetí neinvestiční dotace v požární ochraně na výdaje jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí ve výši Kč Souhlas s umístěním sídla spolku Rada města projednala žádost nově vzniklého Spolku rodičů dětí a přátel Základní školy Lanškroun, Dobrovského 630 a souhlasila s umístěním sídla spolku v budově Základní školy Lanškroun, Dobrovského 630. Užívání hasičárny dobrovolnými hasiči Rada města schválila uzavření smlouvy o výpůjčce prostor v Požární stanici v Lanškrouně, Janáčkova 996, pro potřeby Jednotky sboru dobrovolných hasičů Lanškroun s Českou republikou Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje. Pojištění nových soch Rada města projednala podnět kanceláře starosty a tajemníka k pojištění soch vytvořených v rámci projektu Výtvarné sympozium a rozhodla o uzavření Dodatku č. 14 k Pojistné smlouvě uzavřené se společností Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group. Personální obsazení komisí Rada města Lanškroun jmenovala: Jiřího Dušánka, Martu Šilarovou, Milana Schemberu a Jiřího Nečka členy dopravní komise. Milana Lédla členem komise pro výchovu a vzdělávání. Miloslava Šípka členem dražební komise. Jindřicha Cinka členem sportovní komise. Martina Johanidese a Radka Lepku členy komise pro životní prostředí. Martinu Schenkovou, Lukáše Pražana, Milana Lédla a Oldřicha Strnada členy škodní komise. Radka Tejkla členem komise pro sociální, rodinnou a komunitní politiku. Komisi likvidační ve složení: předseda Jaroslav Karlík, tajemnice Radka Krejčová, členové Petra Brejšová, Petr Celý, Radka Dostálová, Jaroslav Lechnýř. Radima Vetchého členem kulturní komise. Pracovní skupinu pro regeneraci městské památkové zóny ve složení: předseda - Radim Vetchý, členové - Marie Borkovcová, Zbigniew J. Czendlik, Marie Heinrichová, Václav Paukrt, Lukáš Pražan a Tomáš Slonka. Rada města Lanškroun odvolala Pavla Skřečka z funkce člena komise pro výchovu a vzdělávání a do této funkce jmenovala Ladislava Maixnera. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Termín příštího jednání rady města je stanoven na 2. února, další pak na 16. února. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Služby Finančního úřadu Ústí nad Orlicí v prostorách Městského úřadu Lanškroun Finanční úřad Ústí nad Orlicí zrušil své služby ve služebně, která byla zřízena v přízemí radnice na Městském úřadě Lanškroun. Pro letošní rok požádal pouze o využití prostor Městského úřadu Lanškroun v souvislosti s přebíráním daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulé zdaňovací období ve dnech 23., 24., 30. a 31. března t. r. (vždy od 8 h do 16 h). Žádosti bylo po projednání v Radě města Lanškroun vyhověno, tedy podávat daňová přiznání k dani z příjmů budou občané moci ve stanovených termínech a době v malé zasedací místnosti Městského úřadu Lanškroun (přízemí radnice, nám. J. M. Marků 5). Vedení města se dále bude snažit vyvolat jednání o možnosti navrácení pravidelných služeb Finančního úřadu Ústí nad Orlicí do Lanškrouna. O průběhu celé situace Vás budeme informovat. Kontakt na Finanční úřad Ústí nad Orlicí: tel.: , ul. T. G. Masaryka 1393, Ústí nad Orlicí. Daňové tiskopisy si můžete také vytisknout z sekce Daňové tiskopisy. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Informace pro podnikatele - povinná elektronická komunikace s finanční správou se rozšiřuje o další subjekty S účinností od 1. ledna 2015 platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vybraná podání - přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování - učinit pouze elektronicky, datovou zprávou. Povinné elektronické podání nelze nahradit osobní návštěvou na příslušném pracovišti finančního úřadu. Uvedenou změnu vyvolal zákon č. 267/2014 Sb., kterým se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětným zákonem č. 267/2014 Sb. se mění i ustanovení 45a živnostenského zákona, které upravuje pravidla fungování obecních živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst (dále jen "CRM"), tj. míst, kde může fyzická i právnická osoba splnit povinnosti nejen podle živnostenského zákona, ale i podle dalších právních předpisů, tak, že od může fyzická i právnická osoba podat na živnostenském úřadu přihlášku k registraci nebo oznámení určené správci daně za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě. Uvedeným ustanovením dochází tedy k zúžení okruhu subjektů, které jsou nadále oprávněny využívat služeb CRM a plnit prostřednictvím živnostenského úřadu povinnosti vyplývající z právních předpisů upravujících správu daní. Bližší informace naleznete také na internetových stránkách www. financnisprava.cz. Libuše Rybková, odbor Obecní živnostenský úřad Městského úřadu Lanškroun

9 RADNICE Oddělení majetku odboru investic a majetku informuje Pronájem nebytového prostoru: Město Lanškroun zveřejňuje záměr pronajmout nově zřízenou prodejnu o podlahové ploše 77 m 2 v přízemí domu čp. 125, ul. B. Němcové na dobu neurčitou. Bližší informace podá Jiří Švarc, referent oddělení majetku odboru investic a majetku, tel.: Prodej stavebních parcel Za Střelnicí II I. etapa: Město Lanškroun nabízí k prodeji poslední dvě stavební parcely v lokalitě Za Střelnicí II I. etapa. Prodej stavebních parcel bude probíhat uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní s podmínkou výstavby rodinného domu do fáze I. nadzemního podlaží včetně stropu, v termínu do 36 měsíců. Kupní cena pozemku bude stanovena jako násobek výměry pozemku a částky Kč 800 za 1 m 2 pozemku. K této výsledné ceně je nutné připočítat cenu za přípojky inženýrských sítí ve výši Kč (+ DPH). Jedná se o stavební parcelu ppč. 3326/31 o výměře m 2 a o stavební parcelu ppč. 3326/30 o výměře 713 m 2, obě v k. ú. Dolní Třešňovec. Pokud máte o některou z volných parcel zájem, stačí vyplnit žádost o koupi stavební parcely a doručit ji na podatelnu městského úřadu. 812 m 2. Jedná se o řadový objekt členitého půdorysu, je z části dvoupodlažní, z části třípodlažní, zastřešen je sedlovou a pultovou střechou. Prodej bude uskutečněn smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy pod podmínkou rekonstrukce budovy dle podmínek městského architekta. Nejdůležitější je, aby se záchranka dostala k pacientovi včas Před rokem byla záchranka v Lanškrouně tématem číslo jedna. To, když bylo rozhodnuto, že dosavadní tříčlennou posádku řidič-záchranář-lékař nahradí posádka dvoučlenná složená z řidiče a záchranáře. Vedení města se nyní rozhodlo sejít s ředitelem Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje MUDr. Pavlem Svobodou, aby se informovalo, jak rok 2014 z pohledu poskytování zdravotní péče záchrannou službou probíhal. Přestože MUDr. Svobodovi právě skončila noční služba, nehleděl na hodinky a plně se starostovi Radimu Vetchému i místostarostovi Bohumilu Bernáškovi věnoval. Za klíčové považuje to, aby se záchranka dostala k pacientovi co nejdříve. Proto jde záchranná služba cestou navyšování počtu posádek a sanitek. Nejdůležitější je, že život ohrožující stavy se řeší jednotnými postupy, které mají v krvi a trénují je pravidelně na školeních jak lékaři, tak naši záchranáři, říká ředitel záchranky. Pánové Vetchý a Bernášek měli příležitost podrobně se seznámit také s fungováním dispečinku, kde prakticky nepřetržitě telefonuje pět operátorů. Ti denně přijímají desítky až stovky hovorů a každý den vysílají až 130 krát jednu z posádek k pacientům. Vézt pacienta vždy do nejbližší nemocnice je už pasé Dnešní záchranka sváží pacienty při klíčových diagnózách do specializovaných center, kde se jim dostává špičkové péče. Z pohledu laika tedy cestou sanita míjí několik nemocnic, ale tato strategie vede k tomu, že se pacienti bez zdržování dostanou na špičková pracoviště, která jsou na jejich stav přímo specializována. To snižuje jak úmrtnost kritických stavů, na které se před několika lety umíralo, tak riziko dlouhodobých následků a trvalého zhoršení zdraví. Cévní mozkové příhody z celého kraje, tedy i z Lanškrounska, se vozí do Litomyšle, ze západní části kraje pak do Pardubic. Život ohrožující úrazy jsou primárně směřovány na traumacentrum ve fakultní nemocnici v Hradci Králové, případně do Olomouce nebo Brna, z časových důvodů často za pomoci vrtulníků letecké záchranné služby. Těžké popáleniny se vozí do Brna a do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Infarkty a akutní srdeční příhody se z 95 procent přepravují na pardubickou koronární jednotku. V péči o kardiaky je Pardubický kraj vývěsním štítem České republiky. Od zavolání na linku 155, že pacient má možné příznaky infarktu, po zajištění finální intervenční léčby, vykazuje Pardubický kraj jedny z nejkratších časů v republice a jedny z nejlepších výsledků pro přežití pacientů. A to je rozhodující. Záchranku voláme na 155 nebo 112 Není chybou použít číslo tísňové linky 112, ovšem to je linka původně evropská, na kterou jsou cizinci zvyklí z domova. Vytočením čísla 155 se dovoláme přímo do centrály Zdravotnické záchranné služby v Pardubicích, proto 155 záchranáři při oznamování život ohrožujících zdravotních stavů preferují. Nicméně, již v celé Evropě je funkční linka 112, proto si toto číslo pamatujme při zahraničních cestách. Linka 155 funguje pouze v České republice a na Slovensku. Zachránit život dokázaly už i děti V pardubickém dispečinku mají zkušenost, že dvanácti, patnáctiletí kluci a holčičky dokáží resuscitovat po telefonu, i když to nikdy předtím nedělali. Třeba v létě, když je hlídají babičky, dědečkové, jich takhle už několik zachránilo vlastního prarodi- Prodej: Budova čp. 560 na Pivovarském náměstí, pozemku stpč. 178/6 a pozemku stpč. 178/6 o výměře Pozemek stpč. 445, jehož součástí je dům čp. 15, ulice T. G. Masaryka, Lanškroun o celkové výměře 430 m2 za cenu Kč Bližší informace naleznete na úřední desce, na oficiálních internetových stránkách města www. lanskroun.eu nebo přímo na odboru investic a majetku u paní Michaely Vídeňské, tel.: , dveře č. 13. Z podkladů odboru investic a majetku zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

10 RADNICE če. Díky tomu, že se nebáli, zůstali na telefonu a řídili se instrukcemi dispečinku. Ze zákona má záchranka dojezdový čas stanoven na 20 minut Při 45 tisících výjezdů byl v roce 2014 průměrný dojezdový čas kolem 9 minut pro všechny zásahy na celém území Pardubického kraje. V aglomeracích se záchranka k případům dostává do 3 až 5 minut. Odhaduje se, že minimálně 20 procent výjezdů by nebylo nutných, kdyby lidé vyhledali u chronických stavů včas lékařskou pomoc svého praktického lékaře či pohotovosti a nespoléhali jenom na záchrannou službu. Za posledních pět let byl navýšen počet posádek téměř o třetinu Nejdůležitější je, aby se záchranka k pacientovi dostávala včas. Trendem tedy je zaplnit všechna volná nebo poddimenzovaná místa dalšími sanitkami tak, aby každý další volající dostal špičkovou péči. Během posledních pěti let se podařilo navýšit počet posádek v Pardubickém kraji z 22 na 27, ovšem za cenu, že někde musely být redukovány lékařské posádky. Respektive lékař uvolnil místo záchranáři ve velké sanitě a zajišťuje spádovou oblast efektivněji z malého osobního auta. Je mobilnější, může být cíleně vysílán pouze k nejtěžším případům nebo po zajištění a předání pacienta záchranářům ve velké sanitě být okamžitě k dispozici dalšímu ohroženému na jiném místě regionu. Samotná racionální redukce lékařských posádek byla ale vyvolána hlavně dlouhodobým nedostatkem lékařů a nekompromisními normami redukujícími přesčasovou práci, která ve své podstatě přetěžovala a ohrožovala samotné lékaře a v konečném důsledku ohrožovala i pacienty. Práce záchranáře je extrémně zatěžující Ředitel upozorňuje, že záchranka tu není jen na volání z bytů a domů, ale že musí fungovat jako složka Integrovaného záchranného systému a být připravená i na hromadná neštěstí. Například na hromadná dopravní neštěstí na silnicích, letištích, na možná vykolejení vlaků, na zřícení budovy, vyloučit nelze ani teroristický čin... Takže děkuji všem těm téměř čtyřem stovkám našich zaměstnanců, kteří jsou se mnou schopni ještě tohle všechno vydržet. Ta práce je extrémně zatěžující a vyčerpávající. Každý záchranář, který vyjíždí, a každý vyjíždí asi pětkrát denně, ví, že se z výjezdu taky třeba nemusí vrátit. Nebo si může cokoliv přivézt, od úrazu až po nějakou chorobu. Já si neuvěřitelně vážím toho, co všichni mí kolegové, ať lékaři, záchranáři nebo řidiči, dělají, vyjadřuje uznání jejich šéf. Lanškrounskou posádku nyní tvoří řidič a záchranář Museli jsme přistoupit k účelné redukci počtu lékařských posádek v celém kraji. Mě to mrzí, ale byl to nezbytný krok s ohledem na úbytek lékařů, na financování záchranné služby, na zákoník práce, vysvětluje nutnost tohoto rozhodnutí MUDr. Svoboda. Zároveň zdůrazňuje, že život ohrožující stavy se řeší jednotnými postupy, které mají v krvi a trénují je pravidelně na školeních jak lékaři, tak záchranáři. Na poskytnuté péči nikdo nepozná, jestli ho zajišťoval lékař nebo záchranář. Pro každého je důležité, pro jeho přežití a následné vyléčení, abychom tam dojeli v dostatečném počtu, věděli co s ním, diagnostikovali, nasadili základní léčbu a rychle dovezli do cílového zařízení, kde mu pomohou, dodává. Podle Svobody si místní posádka vede dobře MUDr. Svoboda považuje posádku lanškrounské záchranné služby za špičkovou. Podle jeho slov nedošlo k žádnému pochybení, a pokud je potřeba lékař, dopraví se nejčastěji z Ústí nad Orlicí, z Červené Vody, Moravské Třebové či Žamberka. Z těchto lokalit na Lanškrounsko i v minulosti vyjížděli lékaři, pokud byla původní domácí posádka u dříve volajícího pacienta. Zásahy posádek mimo jejich území jsou tedy běžné a potřebné. Lanškrounská posádka zase naopak běžně zachraňuje např. i v Moravské Třebové, pokud jsou zase oni u jiného pacienta. Na tom, jak se zachraňují lidské životy a zdraví, se podle něj na Lanškrounsku nezměnilo vůbec nic. To potvrzuje i místostarosta Bohumil Bernášek, který záchrannou službu musel v minulých letech, včetně loňského, volat ke své těžce nemocné matce několikrát. Ve všech případech záchranka dorazila během několika minut a matčiny zdravotní problémy byly zdárně vyřešeny. Chtěl bych záchranářům alespoň touto cestou poděkovat, reaguje místostarosta. Navýšením o další sanitku by se mohla zrychlit obslužnost Čenkovic či Výprachtic Dlouhý dojezdový čas lékaře do hornaté části Lanškrounska byl nejčastěji vyslovovaným argumentem proti rušení lékaře v Lanškrouně. Teď by mohla být tato obava částečně rozptýlena. Na podzim se záchranka domluvila se samosprávou v Červené Vodě o vybudování garážového stání pro další vůz. Půjde-li vše ideálně, od dubna letošního roku by tedy byla dosavadní klasická tříčlenná posádka (lékař-záchranář-řidič) rozdělena na dvě. Přibude osobní auto s řidičem, respektive se záchranářem, který by dělal lékaři řidiče a zdravotníka. Protože právě v této oblasti je hodně sezónních úrazů a další volající pak musí být zajišťován vzdálenější posádkou z Lanškrouna nebo ze Žamberka. Jak říká ředitel Pavel Svoboda, pardubická záchranka chce jít cestou udržení nejmodernějších postupů, trendů, výcviku posádek, toho nejlepšího, co lze poskytnout. Ale hlavně zvyšovat počty sanitek. Podařilo se získat investice do IT technologií, které nejsou navenek tak vidět, ale významně pomáhají při komunikaci s volajícími a při navigaci záchranek za pacienty, a také finance na 15 nových sanitek v letošním roce. V ostrém provozu teď není žádná sanita starší čtyř let. Pod jeho vedením se do vybavení záchranky, do nových přístrojů a sanit, investovalo přes sto milionů korun, a to jak krajských, tak i státních nebo evropských. To region potřebuje, protože každoročně počet výjezdů narůstá. Musíme reagovat na to, že každý kdo si zavolá a je indikován k naší péči, sanitku a špičkovou péči dostane, podotýká MUDr. Pavel Svoboda. Marie Hrynečková Papírofil Šustící papír ve mně vyvolává tak slastné pocity, až se někdy podezírám z dosud nepojmenované úchylky. A proto vyměnit dotek knihy za studeně klouzavý pohyb na čtečce, mi přišlo jako svatokrádež. Kdyby na mě tenká elektronická placička nevypadla jedny Vánoce, asi bych s gustem odmítla. Možná bych přidala pár jízlivých poznámek o vynálezu, kvůli kterému (řečeno s babičkou z Pelíšků) nebudou mít tiskaři co žrát. Při dlouhých vlakových putováních mě odpor začal přecházet. Do placičky se mi vešlo nepočítaně knih i časopisů. Displej mi věrně svítil i pod peřinou. Poprvé jsem na krkonošské chalupě netrpěla zmrzlými pařáty. To, když bylo nutně potřeba dočíst novou eskapádu norského detektiva. A ruce jsem nemusela držet na pruhované duchně. Naopak. Dětské čtení pod peřinou jako by se vrátilo, jen zrezlou baterku nahradilo elektronické kouzlo. Ale protože úchylka je úchylka, tak jsem v londýnském metru sáhla po tištěných novinách. Jsem přece papírofil. Byť zdarma, bylo to číslo tlusté, koneckonců, tahle megapole má 8 milionů obyvatel. Jakmile jsem vstoupila do vagonu, zalil mě pocit domova. Z těch padesáti lidí tam čtyřicet minimálně drželo noviny nebo knihu. Čtečka jedna, generaci fanoušků moderních technologií zastupovala černoška spíše důchodového věku. Hrála usilovně jakousi hru na mobilu. Stejný pohled v ranním pražském metru je hutně v neprospěch papíru, čtečky, ipady, počítače, mobily válcují jednu knihu na celé nástupiště. Anglický konzervatismus znamená, že noviny stále ještě jde srolovat pod rameno, když venčím buldočka. Že knihy jdou založit prstem při přestupu a svítí jenom, když jsou nové. A že výtisk zdarma dostanete od promrzlého kolportéra, který nabídne hned dva tituly. A popřeje pěkný den. Jedouc do centra, spekuluju o tom, jak má pořád váhu úsloví, že co je psáno, to je dáno. V článku na hlavní straně se řeší počasí, Británii zasahují nebývalé mrazy. Součástí článku je i výzva všem, kdo mají staré sousedy. Aby na ně lidé dávali v těchhle časech pozor. Soused je tu tradičně tím, kdo zasluhuje pozornost v rámci pospolitosti. Být věrný tradici si člověk může užít v zemi plné tradic. Ať jde o papír nebo o sousedy. V té naší si občas přijdu, že mám úchylku. Kateřina Kokešová

11 Z MĚSTA Co nového na Zámečku? Kastelánka Nového zámku u Lanškrouna, tedy Zámečku, Krasava Šerkopová se již připravuje na novou turistickou sezonu. Letošní novinou bude otevření naučné výstavy s názvem Význam včel. Kastelánka začala spolupracovat s rudoltickým svazem včelařů na podobě výstavy a blíže informuje: Návštěvníci si budou moci prohlížet nejen různé včelařské pomůcky, ale na jaře bude vyhlášena fotografická soutěž o nejlepší fotografii včely na květu. V rámci toho proběhne soutěž pro školní děti o nejzajímavější obrázek včely. Včely se budou vyrábět i v trojrozměrném provedení. Obrázky a vyrobené dekorace budou pak součástí výstavy, která bude trvat pravděpodobně do konce září. Součástí programu při zahájení výstavy bude přednáška o včelách. Vystaveny budou také různé informační materiály o životě včel a práci včelařů. Tím však plány na letošní rok nekončí. Paní Šerkopová opět nezapomíná na charitu a připravuje již čtvrtý ročník Knoflíkiády. Sbírat knoflíky, a tím se přihlásit do jednotlivých kategorií soutěže, můžete již nyní. V letošním roce je hlavním cílem překonání českého rekordu v počtu knoflíků na jednom místě. Díky Knoflíkiádě bylo získáno 465 tis. Kč. Použity byly na ozdravné pobyty, nákup keramické pece do základní školy speciální v Ústí nad SOUTĚŽ Vážení čtenáři, správná odpověď na naši otázku zní: Nová výstava Městského muzea v Lanškrouně se jmenuje Svět barevných kostek. Výherci se stávají: Milena Tribulová, Lanškroun Simona Prokopová, Horní Třešňovec Michal Resler, Lanškroun Výhercům blahopřejeme. Drobný dárek od firmy Annabis je připraven ve firmě TG TISK, s.r.o., 5. května 1010 k osobnímu vyzvednutí. Orlicí nebo výrobu invalidního vozíku na míru pro celkově ochrnutého Tomáše Rybičku. Ten zřejmě jako jediný na světě maluje hlavou krásné obrázky, kopie některých jeho prací jsou na Zámečku trvale vystaveny. Nyní získané finanční prostředky využívá na ozdravné pobyty šestiletý Jakub Řehoř, který po narození prodělal masivní mozkové krvácení a částečně ochrnul na levou polovinu těla. Pravidla soutěže Nasbírejte knoflíky a vyrobte knoflíky z knoflíků: 1. Sbírejte jakékoli knoflíky, zabalené a označené jménem je odevzdejte přímo na Zámečku nebo v Infocentru Lanškroun. 2. Vyrobte nejzajímavější, nejkrásnější či nejneobvyklejší knoflík. Jeho velikost musí být 40 x 40 cm (+- 2cm). Knoflíky můžete nalepit nebo přidrátovat na jiný pevný předmět. Označte jej jménem, počtem použitých knoflíků, pokud vyrábíte knoflíkový předmět. Knoflík či předmět z knoflíků musí být možné zavěsit na zeď, takže pořiďte dírky nebo očka. 3. Soutěž o nejvíce knoflíků nalepených na dětských botičkách. Výherní knoflíky či předměty získají ceny za první tři místa ve třech kategoriích, a to za tvarově nejzvláštnější a nejkrásnější knoflík a dále za nejvíce nasbíraných knoflíků. Jakékoli dotazy zodpoví Krasava Šerkopová na tel.: nebo na u: kastelanka@seznam.cz. LN (TZ) Narození: Sofie Langrová, Štefánikova 738, Lanškroun 1.1. Miriam Chromcová, Žichlínek Viktorie Kristková, E.Krásnohorské 21, Lanškroun 5.1. Wiliem Ladislav Tůma, Třebovice Anna Musilová, Na Vrchách 182, Lanškroun Lukas Pazderka, Sázava Mikuláš Volos, Damníkov Erika Vokálová, Rudoltice Šarlota Ulrichová, Rudoltice Vzpomínáme: 5.1. Eliška Krédlová, Dvořákova 184, Lanškroun, 85 let 6.1. Ivan Šifra, Rudoltice 603, 60 let 8.1. Josef Šmika, Dolní Třešňovec 38, 60 let Marie Tichá, Žichlínek 123, 91 let Eva Králíčková, B. Martinů 957, Lanškroun, 74 let Stanislav Popelář, Luková 148, 75 let Josefa Kábelová, Janáčkova 1003, Lanškroun, 92 let Alžběta Muroňová, B. Martinů 980, Lanškroun, 75 let David Bosák, J.M.Marků 12, Lanškroun, 36 let Marta Volšanská, Na Náhonu 126, Lanškroun, 65 let Milan Merta, Škroupova 826, Lanškroun, 67 let Jiří Sršeň, Příčná 133, Srnojedy, 65 let Milan Chládek, Lidická 117, Lanškroun, 62 let Josef Hanuš, Orlické Záhoří 37, 58 let Jaroslav Dudycha, Lidická 883, Lanškroun, 74 let 11

12 VŠEDNÍ DNY Přes zimu jsme v práci skoro furt Všední dny členů horské služby v Čenkovicích Vloni si ve Špindlerově Mlýně lidé připomněli, že je tomu už osmdesát let, kdy se na přelomu zimy 1934 a 1935 spojili horští průvodci, nosiči, četníci, hasiči a členové lyžařských, turistických a sokolských spolků, aby společně pomáhali zachraňovat lidské životy v Krkonoších. Horská služba se od té doby v mnohém změnila. Technická výbava, systém fungování i řádově vyšší schopnost rychle a efektivně pomoci se nedají se začátky srovnat, ale smysl jejich práce v bezplatné pomoci těm, co to potřebují, zůstává stejný. Vývoj horské služby měl několik klíčových, chce se mi říci evolučních momentů, kdy se zásadně měnila jejich vybavenost ve prospěch efektivity i rychlosti zásahů. Dlouhá léta byly nejdůležitějším spojencem záchranářů běžky, fyzická zdatnost a precizní znalost terénu. To do jisté míry platí i dnes. V šedesátých letech 20. století ale běžky začaly nahrazovat moderní sněžné skútry a přibyly také vysílačky. S rozmachem alpského lyžování se častěji řešily úrazy na sjezdovkách a díky lepšímu značení se méně lidí ztrácelo v terénu. Rozrůstající se zimní střediska využívala služeb horské služby čím dál tím víc a do jisté míry je tomu tak dodnes. Další průlom čekal na záchranáře na přelomu milénia, kdy do jejich práce významně zasáhly dvě věci. Ve výbavě přibyly skialpinistické lyže s tuleními pásy, na kterých se lze vyškrábat takřka kamkoliv a revoluci samozřejmě přinesly i mobilní telefony. Odtud je pak už jen krůček k aplikacím do chytrých telefonů, které po zmáčknutí tlačítka automaticky vyšlou SOS zprávu i s udáním přesných souřadnic GPS. Trocha statistiky nikdy neuškodí, a tak můžu konstatovat, že ročně vykazuje horská služba více než 8000 zásahů. Jak přibývá adrenalinových nadšenců ve sportech, jako jsou paragliding, lezení, horská cyklistika, sjezdové koloběžky a kola, tak dramaticky narůstá také letních zásahů, ač ještě nedávno bylo tohle období vnímané jako poklidné. U horské služby je aktuálně zaměstnáno asi 70 profesionálů a dalších 380 záchranářů představují dobrovolníci. Horská služba v sedmi českých pohořích provozuje 79 stanic a služeben. Její členové obsluhují 44 vozidel, 86 sněžných skútrů, 42 terénních čtyřkolek a jednu rolbu. Se znakem horské služby na českých horách slouží i 12 lavinových a pátracích psů. Nejvyšší počet stanic horské služby mají samozřejmě Krkonoše, kde je jich momentálně 14. Ač to není na první pohled patrné a na veřejnosti vystupuje jednotně, ve skutečnosti formálně existují dvě horské služby. Občanské sdružení a obecně prospěšná společnost. Druhá jmenovaná, státem provozovaná organizace, zajišťuje pro HS peníze. Podle zpráv na ČT24 měl být rozpočet na rok mil. Kč, ale záchranáři dostali od ministerstva pro místní rozvoj pouze 107 mil. Nicméně HS nehází flintu do žita a doufá, že se podaří získat od státu tak jako v loňském roce i zbytek peněz. To je přáním i ministryně Šlechtové, pod jejíž rezort HS přináleží. V ČT ledna uvedla, že bude žádat, aby HS měla svou vlastní položku v rozpočtu a nemusela se o peníze každoročně handrkovat. Škrty ohrožují především investice. Jednou z těch větších za cca 5 milionů má být nové středisko v Čenkovicích, které by mělo do dvou až tří let nahradit již nevyhovující chatu. Dohromady je toho tedy celkem dost, proč se za záchranáři do nejbližšího lyžařského střediska vypravit. Čenkovičtí záchranáři se představují Podvědomě cítím, že dělat u horské má stále svou prestiž. Vyžaduje to nejen fyzickou zdatnost, ale i rozhodnost a psychickou odolnost, zkrátka jedno z posledních zaměstnání pro skutečné chlapy. V Čenkovicích jich je hned osm, z čehož dva jsou profíci a zbytek tvoří dobrovolníci, kteří slouží o víkendech. Luďka Abraháma přivedla do Čenkovic láska k lyžování. Díky zkušenostem instruktora se nejprve stal na několik let dobrovolným členem HS a později přestoupil k profesionálům. To představovalo absolvovat celou řadu kurzů a školení. Luděk Abrahám (39 let) pochází z Jablonného, ale nyní bydlí trvale v Čenkovicích. Jiří Špaček (51 let) se vyučil instalatérem a topenářem a i jeho na hory přitáhlo lyžování. Bydlí v Červené Vodě a v Čenkovicích je služebně benjamínkem, jak sám s úsměvem poznamenal. Z šestice dobrovolných členů už je z Lanškrouna jen Libor Baborák. Zájem o práci u horské služby trvá, ale jen málokdo projde tím naším sítem a také počet členů je omezen. Prakticky se dnes z čekatelů jen nahrazují ti, kdo odchází do důchodu. Mezi dobrovolníky čekatele se neberou starší 35 let, aby se investice do jejich výcviku vyplatila. Do záchranářského důchodu odchází dobrovolníci ve dvaašedesáti a profíci podle státem daných pravidel, tak jak je tomu i u ostatních zaměstnání. Teď naposledy z pěti čekatelů prošel pouze jeden. Problémy zájemci nemají jen s těmi základy, jako je zdravověda a fyzička, ale i se čtením v mapách, znalostmi meteorologie nebo prací s GPS navigací, popisuje pan Abrahám, jak je to dnes se zájmem o práci u horské služby. Mě samozřejmě napadá všetečná otázka na jazykovou vybavenost členů HS. Luděk Abrahám připouští, že povinnost to tak úplně není, ale že se obdobné znalosti určitě čas od času hodí. I proto se nedávno účastnil dobrovolných kurzů polštiny a angličtiny. Na kondici záchranáři pracují jak ve volném čase, tak i v rámci letní sezóny, kdy je zásahů nepoměrně méně a záchranáři se věnují kontrolám terénu svého okrsku, kde mají znát doslova každý kámen. Chodí běhat, jezdí na kole. Nikdo nehlídá, jak udržují výkonnost, každopádně jednou za rok musí u zkoušek bez pardonu uspět. Mimochodem zimní sezóna trvá od 1. prosince do konce dubna. Zbytek roku panuje u záchranářů letní sezóna. Horská služba má čím dál tím víc práce Horská služba není základní součástí Integrovaného záchranného systému, ale smluvně je s tímto systémem provázaná. Tato smlouva definuje HS jako složku na vyžádání. Protože složky záchranného systému jako jsou policie, hasiči nebo záchranka nemají většinou možnost dostat se do horských oblastí tak rychle jako my, jezdíme na jejich žádost k dopravním nehodám i zdravotním komplikacím. V případě horských samot jsme tam daleko dřív a třeba i skrz těžký terén dokážeme člověka transportovat k silnici, kde už čeká rychlá záchranná služba. Nestává se to běžně, ale ani to není výjimka, spíše této práce přibývá, popisuje provázanost HS s ostatními členy systému integrované pomoci pan Abrahám a vysvětluje, jak fungují jeho všední dny: Ono se to liší v zimní a letní sezóně. Teď přes zimu děláme v podstatě furt. Každé středisko si to trochu upravuje podle vlastních potřeb. Každopádně je třeba být v pohotovosti 24 hodin denně. Časově to vypadá tak, že ráno nastupuji v osm a končím v pět a každou druhou noc mám pohotovost. V ní se s Jirkou střídáme. S víkendy

13 VŠEDNÍ DNY nám pomáhají dobrovolní členové. Výhodou naší práce je, že tu můžeme mít rodinu, a to platí i o víkendech u dobrovolných členů. To je náš zaměstnanecký bonus. V létě držíme službu do šesté večer a pohotovost nemusíme trávit na stanici, pokud od ní bydlíme blízko. Myslím si, že je to důležitá podmínka, aby člen horské služby bydlel blízko a mohl operativně zasahovat. U dobrovolníků je vzdálenost působiště 25 km. Dovolené máme jako jiní zaměstnanci a dostáváme výstroj a výzbroj potřebnou pro zásahy v terénu. Hodně času věnujeme také kontrolám značení, stavu terénu, popadaným stromům a zabezpečení překážek. Naše připomínky jsou však jen upozorňující a nikomu nemůžeme nic přikázat. Většinou problémy řešíme s obsluhou vleků. Aktuálně si ale myslím, že problémy v našem rajónu nejsou a všechny překážky jsou velmi dobře označené a zabezpečené. Poděkovat musím také za postřehy lidí, kteří nás sami upozorňují na případné nedostatky nebo popadané stromy. Stromy pak buď odstraní lesáci, nebo to uděláme sami a jen jim oznámíme, že to nebyla žádná loupež. Čím méně sněhu, tím více úrazů Podle oficiálních informací horská služba zasahuje u cca osmi tisíc případů za rok, z toho cca 62% zásahů připadá na sjezdovky. Trendem poslední doby je enormní nárůst letních zásahů, což mi potvrdil i pan Abrahám, který odhaduje, že jen za poslední rok přibylo letních výjezdů o 200%. Hodně to ovlivňuje i zapojení HS do integrovaného záchranného systému, který ji čím dál tím častěji využívá i u vzdálenějších zásahů mimo středisko. Klasikou zůstávají úrazy na sjezdovkách, mnohem méně bývá úrazů běžkařů, ale oboje závisí především na charakteru sněhové pokrývky. Čím méně je přírodního sněhu a čím více převládá sníh umělý, tím víc máme práce. Technický sníh je zrádnější, rychlejší a tvrdší. Úrazovost se nám skokově, tedy asi o 70%, navýšila před třemi roky, kdy se rozrostl areál Bukové hory o středisko v Červené Vodě, které také spadá do našeho obvodu. Myslím si, že hodně velké plus je, že lidé používají přilby. Před deseti lety to byla spíš výjimka, ale dnes už jen málokoho potkáte na kopci bez ní. Přilba neznamená, že úrazů ubylo, ale mají mnohem menší následky, než dřív. Kolikrát se ráno sejdeme a řekneme si, dnes to vypadá dobře, bude klid. Třeba dnes je parádní počasí, ale jen za dopoledne jsem už měl dva zásahy. To je na naší práci zvláštní, nelze říci, co je to standard. Průměr asi bude okolo 2 3 úrazů na den. Někdy jsme ale úplně bez zásahu a jindy se nezastavíme. Minulou sobotu (24. ledna) jsme třeba vyjížděli osmkrát. Sjezdaři si lámou nohy, snowboarďáci ruce Můj předpoklad, že úrazů přibývá se vzrůstajícím počtem lyžařů, mi záchranáři až tolik nepotvrzují. Nejdůležitější faktor je sníh, jeho struktura a stav sjezdovky. Jako příklad problematické situace mi pan Abrahám uvádí odpoledne, kdy technický sníh začne měknout a na sjezdovkách se vytváří ledové plotny a obrovské boule. Sníh pak tahá za nohy a pravděpodobnost úrazů roste. Nepotvrzují mi ani to, že by přibývalo agresivních a neukázněných lyžařů, nebo že by se záchranáři děsili Silvestrů a novoročních oslav. Silvestry jsou různé, někdy se nezastavíme, jindy se parádně vyspíme. Myslím si, že lidé, kteří dnes jezdí na hory, jsou převážně pohodoví a bezkonfliktní. S nějakou agresí se setkáme jen zcela výjimečně a většinou to lze připsat na vrub šokovému stavu nebo celkově vypjaté situaci související se zraněním. Vždycky nepříjemné jsou úrazy dětí, které tu situaci i výrazně hůř nesou. Když dítko křičí a zároveň je u toho maminka, tak bývá i dost stresu, ale většinou jen na začátku, než se všechno stabilizuje, což je asi pochopitelné. Ne, že bych z toho měl vysloveně noční můry, ale není to nic příjemného. Sám děti mám, tak si umím dost jasně představit, co rodiče prožívají. Úrazy rozdělujeme podle sportovního odvětví. Sjezdaři si lámou nohy, snowboarďáci ruce a běžkaři obojí, i když ne moc často. Pokud se pak srazí dohromady, tak přichází úrazy hlavy a páteře. Zraněné nejčastěji převezeme na středisko, kde si následné vyšetření již zajištuje rodina. Ve vážnějších případech průběžně spolupracujeme se záchrankou, tak abychom pod kopcem pacienta hned mohli předat lékařům. V případě život ohrožující situace kontaktujeme vrtulník, jsou-li vhodné povětrnostní podmínky. Jak kontaktovat horskou službu Během své pedagogické praxe jsem dvakrát využil služeb horské služby. Pokaždé jsem volal obligátní 112. Poprvé kvůli zraněné cyklistce v nepřístupném terénu a podruhé jsem zajistil pomoc lyžařce na třebovské sjezdovce. Pan Abrahám mi ale vysvětluje, že pokud potřebujeme volat přímo horskou službu, je jednodušší zavolat na číslo 1210, které volajícího spojí s nejbližším dispečerem. V zimní sezóně doporučuje uložit si přímo mobilní telefony na členy horské služby ve středisku, protože odpadá přepojování. Hlásit potíže lze i vlekařům, kteří se s nimi Vizualizace podoby nové stanice HS v Cenkovicich spojí vysílačkou. Výborná je také aplikace, kterou si každý může zdarma stáhnout do chytrého telefonu z našich stránek horské služby. Ta umožňuje SOS volání nebo zaslání bleskové SOS SMS zprávy. Pokud si budete tuhle aplikaci stahovat, musíte zadat i konkrétní osobní údaje, což může odrazovat, ale minimalizuje se tím zneužívání systému. SOS volání vás spojí s nejbližším dispečerem, SOS zpráva přijde několika záchranářům jako včetně GPS souřadnic. Takže víme, kde ten člověk je, i vidíme, jak se k němu dostat. My samozřejmě voláme nejprve zpět, abychom posoudili situaci, ale pokud se nedovoláme, třeba z důvodu vážného stavu zraněného, vyrážíme neprodleně do terénu, popisuje novinku pan Abrahám a doporučuje ji každému, i třeba starším lidem se zdravotními problémy. HS Čenkovice působí nejen v areálu Bukové hory a Suchého vrchu, ale i ve Výprachticích, Jablonném nad Orlicí a Petrovičkách. Běžecké tratě zajišťují ty, které upravuje Sdružení Orlicko, což zahrnuje krom okolí Bukové hory stopy až po Štíty, Králíky, Jamné a Mladkov. V Čenkovicích má napřesrok vzniknout nová služebna Investice do horské služby přicházejí průběžně. Velkou výhodu aktuální výbavy HS v Čenkovicích představují univerzální čtyřkolky, které nahradily sněžné skútry. Ty už se tady nepoužívají. Čtyřkolky se v létě dostanou prakticky kamkoliv, v zimně na ně namontují sněžné pásy a skútry plně nahradí. S plány na letošní sezónu se Luděk Abrahám netají, protože de facto už je rozhodnuto. Těšíme se na pěknou sezónu s minimem úrazů a samozřejmě kompletní rekonstrukci stanice horské služby. Budeme asi provizorně fungovat jinde, ale to se dá jednu sezónu vydržet. Projekt je ve stádiu příprav na stavební povolení. Náš náčelník Josef Hepnar pro to dělá, co může. S přestavbou by se mohlo začít do dvou let. Konec konců, jsme poslední středisko z oblasti Orlických hor, které ještě není rekonstruované. A nepůjde o žádné kosmetické změny, rekonstrukce bude výrazná, vybuduje se téměř nová budova. František Teichmann Čenkovická stanice horské služby spadá spolu s Říčkami a Deštným v Orlických horách pod oblast Orlické hory. Ročně zaznamenají cca zákroků ( , ) a z dlouhodobého pohledu jich hlavně v létě přibývá. V letošní sezóně od 1. prosince do 29. ledna zasahovali členové horské služby v Orlických horách u 276 zásahů, jen zde v Čenkovicích u 113. Podrobnější informace, včetně kontaktů získáte na stránkách horské služby: www. horskasluzba.cz

14 POZVÁNKY Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Lanškroun Vás zve na 15. ročník mezinárodní soutěže žáků středních škol v kosmetické a kadeřnické tvorbě Kalibr Cup 2015 na téma Ve víru flamenca Záštitu nad soutěží převzala náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Ing. Jana Pernicová Soutěž se koná ve čtvrtek 12. února 2015 od 10 hodin ve sportovní hale SOŠ a SOU Lanškroun na Sokolské ulici Soutěží provádí Petra Holánková Lanškrounský Spolek Lukostřelnice Diana Lanškroun zahájil nábor školní mládeže ve věku 10 až 12 let. Nábor je načasovaný na začátek roku, aby si školáci mohli užít celé letošní sezóny střílení v krásném prostředí nové lukostřelnice u Dlouhého rybníka. Nábor probíhá na ZŠ Jiráskova, ZŠ Smetanova a ZŠ Dobrovského. Šanci dostanou i ti, kdo se přihlásí do 10. února. Přihlášku si můžete i vytisknout, vyplnit a odevzdat v prodejně Fontána - Dárky v ulici 28. října (nad náměstím J. M. Marků) V areálu budou školákům k zapůjčení luky a při výcviku lukostřelby budou dodržovaná stejná pravidla jako při lukostřelbě dospělých.

15 ZE ŠKOL Víčka pro Pavlíka Pavlík Kvapil je malý sympaťák, který navštěvuje třetí třídu na ZŠ Dobrovského. Od jeho spolužáků ho odlišuje jediná věc. Ve dvou letech mu byla potvrzena diagnóza svalové dystrofie Duchennova typu. Od začátku roku 2010 Pavlík nechodí, je odkázán na invalidní vozík. V současné době neexistuje žádná možnost účinné léčby tohoto onemocnění, a tak se rodiče alespoň snaží zpomalit jeho průběh. Pravidelně navštěvují lázně, využívají rehabilitace, bazén, kupují Pavlíkovi potravinářské doplňky, některé z nich jsou však dostupné pouze v USA. Když se Mgr. Petra Štěrbová dozvěděla o možnosti podpořit postižené děti sběrem víček od PET lahví, neváhala a zorganizovala ve své třídě sbírku. Víčka jsme původně sbírali pro malou Míšu, ale když jsme se dozvěděli, že sbírá i Pája, kluk přímo z Lanškrouna, tak jsme se rozhodli, že víčka dáme jemu a pro Míšu nasbíráme víčka nová, vysvětluje mladá učitelka. Víčka začala nejdříve sbírat jen její třída 2.C, nakonec se zapojil celý první stupeň ZŠ A. Jiráska a částečně i stupeň druhý. Svou trochou do mlýna přispěla i Mateřská škola Albrechtice. 15. ledna 2015 se druháci-sběratelé rozhodli sbírku ukončit a Pavlíkovi Kvapilovi předali 172 kg víček. Předávání mi přišlo hrozně hezké a dojemné. Děti se malinko styděly. Trošku jsme si s Pájou a jeho rodiči popovídali, a pak jsme se všichni vrátili zpátky do školy. Pájovi se moc nechtělo, protože tam na něj čekala písemka, vzpomíná Petra Štěrbová. A jak vlastně sběr víček může pomoci? Samozřejmě platí rovnost čím více víček, tím více peněz na pomoc. Cílová stanice nasbíraných uzávěrů jsou buď přímo závody na zpracování plastů, nebo rodiny s postiženými malými dětmi, které výměnou za víčka získávají potřebné peníze na léčbu dětských onemocnění. Za jeden kilogram víček od PET lahví lze v závodech na zpracování plastů v současnosti získat šest až devět korun. Martina Teichmannová Náš týden ve Francii Jsme moc vděčny, že jsme díky paní Janouškové mohly vycestovat na týden do adventně naladěné jihozápadní Francie. Zde jsme se v rámci programu Erasmus+ zúčastnily mezinárodního projektu Technologické listy regionálních potravin, který získal finanční prostředky z Evropské unie a do kterého je naše třída zapojena. Pro některé z nás už jenom let z Prahy do Bordeaux představoval velké dobrodružství, protože to byla naše premiéra. Po příletu do tohoto hlavního města regionu jsme byly překvapeny teplotou vzduchu, takže jsme začátek prosince přes den trávily v příjemných 20. Z Bordeaux jsme se přesunuly 60 km na východ do francouzské partnerské školy Lycee Agricole et Forestier ve městě Bazas, kde jsme společně s našimi dalšími partnerskými školami z Norska a Portugalska v rámci projektu získaly nejenom odborné znalosti ze zemědělství, ale poznaly jsme i kulturní zajímavosti Akvitánska.. Během našeho pobytu nás z odborných znalostí nejvíce fascinovalo plemeno místního masného dobytka Bazadaise, které pro jeho vynikající chuť masa chovají i na školní partnerské farmě. Dále jsme navštívily prohlídku výroby s degustací vína značky La Tour Blanche. Toto těžké sladké víno nám zachutnalo natolik, že jsme si ho i přes jeho vysokou cenu musely koupit. Všechny z nás pak uchvátilo město Bordeaux s adventními trhy a především jeho gigantická katedrála St-André. V neposlední řadě jsme naše odborné znalosti v anglickém jazyce shrnuly při práci v mezinárodních týmech na školní francouzské farmě. V těchto skupinkách jsme se účastnily i teoretické výuky ve škole, které jsme se trochu obávaly, ale nakonec vše dobře dopadlo a my jsme si odnesly spoustu zážitků z francouzské výuky angličtiny, matematiky, mechanizace i chemie. Díky týmové práci jsme si vytvořily spoustu přátel z evropských zemí, a proto nám bylo líto, že jsme se s nimi po týdnu musely rozloučit. Studentky 3. B SZeŠ Lanškroun Chodí k nám do ordinace paní Pavlína Rösslerová z Dolní Čermné, je jí 72 let a poslední rok mi dává číst básničky nebo je sama přečte. A protože se mi zdají povedené, čisté a každá z nich má pro mne srozumitelnou myšlenku, dovolila jsem se autorky, zda mohu zkusit tři z nich vybrat a nabídnout je redakci LL k uveřejnění. Paní Rösslerová chvíli váhala, ale pak nebyla proti. Tři asi z 50, které od paní R. k dnešnímu dni mám, pro čtenáře vybírám: MUDr. Jitka Homoláčová SEN 18 LET Chtěla bych život krásný jak duhu. Chtěla bych život, kde šťastná budu. Chtěla bych život z bělostných oblázků. Chtěla bych život bohatý na lásku. KŮŇ Kůň je tak nádherný, má čistou duši, dokáže vycítit, člověk jen tuší. Pyšně a zvysoka hlavu svou nosí, o trochu lásky člověka prosí. Když s větrem po louce zlehounka pádí, hříva mu vlaje, on nemá stání. Vyběhne na kopec, dolů se dívá, celý se chvěje, vlní se hříva. Nechce být ovládán, svobodu miluje, přesto svou sílu i něhu člověku daruje. NADĚJE: Noc končí, svíce už dohoří. Můj anděl strážný tu ke mně hovoří: Nesmíš být smutná, nesmíš se bát, slunce zas vyjde, zas bude hřát. Nový den zrodí se a bude líp, ty musíš vzchopit se, být jako dřív. Zahoď svůj smutek, zahoď své starosti, naplň si mysl jen samou radostí. Pavlína Rösslerová

16 INZERCE

17 PŘEDSTAVUJEME VÁM V LANŠKROUNĚ ROSTE ZÁJEM O NOVOSTAVBY Rozhovor s realitní makléřkou Danou Beranovou, majitelkou realitní a dražební společnosti Mozaika Jaké tendence lze v realitách vysledovat během posledních deseti let? Obecně lze říci, že v dřívějších letech byl velký zájem o nemovitosti před rekonstrukcí za nižší ceny. V posledních letech jsme zaznamenali opačný trend, tzn. zájem o novostavby či nemovitosti po rekonstrukci. Sledujeme také vyšší zájem o nemovitosti jako investiční příležitost, hlavně bytů, ale i bytových domů. Je něčím specifický přímo trh zde v Lanškrouně a nejbližším okolí? Já jsem si třeba všiml, že se v Lanškrouně prakticky neprodávají byty, přesněji řečeno, trh skoro žádné nenabízí. Ano, máte pravdu. Nabídka bytů v Lanškrouně je velmi omezená a většinou se do inzerce ani nedostanou a prodají se klientům, které evidujeme v naši databázi. Protože jsme místní realitní kancelář se sídlem v Lanškrouně, disponujeme širokou databází zájemců o koupi bytů či domů v naší lokalitě. Tyto klienty poptávající, kteří si u nás poptávku bezplatně zadají, informujeme přednostně o nových nabídkách. Pro prodávajícího je to výhodné, jelikož většina těchto poptávajících je již prověřena naší zkušenou finanční poradkyní a vědí, že jim banka poskytne hypoteční úvěr. Tím se velmi zkracuje rychlost celého procesu prodeje. Důvodem omezené nabídky je samozřejmě i fakt, že v Lanškrouně nebyla v posledních letech realizována žádná nová výstavba bytů a je tedy vyšší poptávka než nabídka. Většina lidí dnes na nákup nemovitosti využívá hypoteční úvěr, nebo úvěr ze stavebního spoření. Existuje ještě nějaká další méně známá alternativní, ale zajímavá forma půjčky nebo je hypotéka alfou i omegou trhu s realitami? Ano, většina lidí volí nějakou formu úvěru, a to i v případě, kdy by si nemovitost mohli pořídit z vlastních prostředků. Nejčastěji jde o hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření, nebo jejich kombinaci. V současné době jsou úroky hypotečních úvěrů opravdu velmi nízké (již od 1,69%) a jedná se tedy o nejvýhodnější způsob financování nákupu nemovitostí. V naší kanceláři máme zkušenou finanční poradkyni, která dokáže klientovi poradit s nejvýhodnějším způsobem financování a zároveň umí porovnat nabídku hypotečních bank, stavebních spořitelen a podobně. Také se mi zdá, že v posledních letech výrazněji rostly především ceny pozemků. Hlavně ve městech. Lze očekávat takový růst i do budoucna a je třeba počítat s tím, že ceny pozemků budou postupně dohánět ceny nemovitostí, tak jako tomu je v západní Evropě? Pozemky jsou jednou z komodit na realitním trhu, jejichž cena neklesala ani v době krize a lze předpokládat, že ceny pozemků stále porostou v závislosti na poklesu jejich nabídky, která samozřejmě postupně přijde pozemky prostě nevyrobíte. Lze dnes investice do bytu chápat jako ideální? Narážím na to, že ceny nemovitostí v posledních letech spíše klesaly, byť výrazněji se to projevilo ve větších městech, kde některé, často i nové, nemovitosti ztratily až 30% a jsou za původní ceny neprodejné. Byt je možné označit za konzervativní investici poskytující pravidelný příjem, ale není to investice pro každého. Je to investice jako každá jiná, dá se vydělat i prodělat a snadno se vše může proměnit na spekulaci v budoucí růst cen. Kdo se nechce spálit, musí mít při koupi investičního bytu nějaké znalosti o místním trhu a vývoji cen nájmů. Pokud je nemá, doporučuji určitě využít služeb zkušeného realitního makléře, který v dané lokalitě působí dostatečně dlouho a dokáže tak rizika velmi omezit. Chápu, že ceny nemovitostí se liší podle regionu, velikosti, stáří, atraktivity konkrétního místa, pozemku, atd. Přesto mě občas zaráží, jak jsou na první pohled některé nabídky cenově nevyvážené. Znamená to, že ne vždy klienti dají na rady realitních makléřů, ceny se snaží šroubovat nahoru a snižují, až když o nemovitost nikdo nejeví zájem? Tato situace může být způsobena jak vlastníky nemovitostí, kteří mají nereálné představy o ceně svých nemovitostí, ale také nezkušeností a neznalostí realitního makléře. Hlavně velké realitní sítě dnes chrlí množství makléřů, kteří projdou základním školením a v honbě za zakázkou náběrem nemovitosti do svého portfolia, jsou schopni naslibovat prodávajícímu i nereálnou prodejní cenu. Toto považuji za velmi neprofesionální, jelikož tím makléř poškozuje prodávajícího. Nadhodnocení počáteční nabídkové ceny vede bohužel k tomu, že realizovaná prodejní cena je nakonec nižší než skutečná tržní cena. Bohužel zatím nebyl schválen zákon o realitním podnikání, který navrhla Asociace realitních kanceláří ČR a který počítá se vznikem registru realitních zprostředkovatelů, kteří budou muset pro výkon profese doložit svou odbornou způsobilost. Naše realitní kancelář je členem Asociace a už nyní dodržuje pravidla tohoto připravovaného zákona, např. pojištěním profesní odpovědnosti za škodu, profesní certifikací makléřů apod. Jak moc cenu ovlivňuje energetická náročnost stavby? Mimochodem mě zajímá i to, proč některé stavby energetický štítek mají a jiné ne, domníval jsem se, že u rodinných domů je to závazné. Tento faktor ovlivňuje hlavně cenu u novostaveb. Starší domy jsou většinou ohodnoceny nejhorší známkou a kupující zde počítá s následnou rekonstrukcí a nutností investice do zateplení, výměny oken apod. Cenu tak ovlivňuje již stáří nemovitosti. Od má každý vlastník nemovitosti ze zákona (novela zákona č. 406/2000 Sb.) povinnost, při prodeji a pronájmu rodinných a bytových domů, včetně ostatních nemovitostí mít zpracovaný Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Jsou zde však určité výjimky. Povinnost opatřit si štítek, se netýká staveb s plochou menší než padesát metrů čtverečních, staveb určených pro rodinnou rekreaci, budov určených pro náboženské účely a v některých případech ani budov v památkových rezervacích, památkových zónách a jejich ochranných pásmech. Také při prodeji bytové jednotky nemusíme štítek předkládat, pokud doložíme za tři roky zpětně faktury za všechny energie. Dále u pronájmu jednotky bude tato povinnost platit až po Dá se dnes předvídat, jak se bude trh s nemovitosti v našem regionu vyvíjet v nejbližších letech? Bude lanškrounská situace kopírovat celorepublikové tendence nebo bude přece jen něčím jiná? Je jisté, že na tuto otázku není snadné odpovědět už jen z toho důvodu, že ceny nemovitostí ovlivňuje celá řada faktorů, jejichž vývoj není snadné předpovědět. Důležitou roli samozřejmě hraje ekonomika státu, vývoj hypoték a ochota bank půjčovat, nezaměstnanost, kupní síla, nálada obyvatel apod. Propad v řádech desítek procent u cen za nemovitosti se však snad bát nemusíme. Je také těžké vývoj cen nemovitostí zobecnit. Vždy totiž záleží na konkrétní lokalitě a typu nemovitosti. Například ceny bytů by dle mého názoru měly v následujících pěti letech mírně růst. Situaci v Lanškrouně vidím optimisticky. Velkou výhodou našeho města je nabídka práce. Průmyslové podniky zajišťují vysokou zaměstnanost obyvatel Lanškrouna i jeho okolí. Pokud se zaměstnanost ve městě zásadním způsobem nezhorší, budou mít lidé jistě i nadále zájem o koupi či výstavbu vlastního bydlení i komerčních objektů. Můžete nám na závěr představit, jaké služby nabízíte zájemcům o prodej, pronájem či koupi nemovitostí a proč vlastně využít služeb realitní kanceláře? Velmi ráda. V Lanškrouně působíme již od roku 2004, a proto našim klientům nabízíme hlavně zkušenosti, znalost regionu i prodejních cen. Garantujeme jistotu a kompletní profesionální servis. To, co jiní prezentují jako nadstandard, je u nás běžným standardem (tržní posudek ceny nemovitosti, kupní smlouvy vypracované advokátem, advokátní úschova kupní ceny, uhrazení daně z nabytí nemovitosti přímo z úschovy na účet finančního úřadu, převod nemovitosti na katastru, pomoc při vyplnění daňového přiznání, zajištění financování nákupu nemovitosti, prodej nemovitostí zatížených exekucí a jejich výkup, dražby nemovitostí, výstavba domů a mnoho dalšího). Nový občanský zákoník dnes obsahuje spoustu chytáků a nevyplatí se kupovat dům svépomocí. Například: Koupil byste si byt či dům na zkoušku? Tedy, že si ho koupíte a za nějakou dobu za Vámi prodávající přijde a bude ho chtít zpátky? Nebo si koupíte dům a prodávající Vám do roka oznámí, že má lepšího kupce a chce dům vrátit. Podle nového OZ se to stát může a nejen to. OZ dokonce umožňuje, že vedlejší ujednání lze domluvit ústně. Takže koupíte dům a prodávající pak dodatečně přijde s tím, že jste si ještě přece domluvili to a tamto. A protože žijeme v Česku, jistě k tomu bude mít celou řadu svědků. Protože dobrá realitní kancelář má také dobrý právní servis, může Vám ušetřit mnoho bezesných nocí. Ostatně já bych si také např. sama neopravovala auto, nebo neléčila zlomenou nohu. Zřejmě obojí by pak bylo na odpis. Jsem přesvědčena, že každý by měl dělat to, co dobře umí, a já a můj tým umíme dobře prodávat nemovitosti. František Teichmann Kontaktní údaje: Realitní a dražební společnost Mozaika Lorencova alej 1098 (vedle prodejny LIDL) Lanškroun Tel ,

18 CAUSA CHARLIE Bylo 7. ledna Paříží a posléze celým světem prolétla zpráva o teroristickém útoku. Terčem střílení se stal satirický časopis Charlie Hebdo a obětí na životech si vyžádal 12. Zraněno bylo dalších 10 lidí, stejně jako pomyslné vědomí bezpečnosti zbývajících obyvatel Evropy. Reakcí vyvolat útok nespočet. Od extrémních podle hesla Na hrubý pytel hrubá záplata až po ty přemýšlivé, kde končí humor a začíná útok na hodnoty některým lidem posvátné. Jestli něco opravdu změnilo povahu světa třetího tisíciletí (a je jedno, zda bydlíme zrovna v Lanškrouně nebo Paříži), pak je to vnímání válečné smrti. Počínaje zářím 2001 žijeme ve světě, kde se můžeme stát oběťmi války během snídaně u kávy, stejně jako ve své práci. Terorismus udělal z našeho domovského území nejistou plochu, kam kdykoliv přijde útočník a my budeme cílem jeho války. Neexistují hranice, vyhlášení útoku a mobilizace. Existuje jen vždypřítomné vědomí, že se to může stát právě nám nebo našim blízkým. Média tu sehrávají nepříliš kladnou roli. Nebýt jejich ustavičné přítomnosti a propojení, nebylo by tak lákavé zaútočit. Strach, který se šíří po síti zpráv, je totiž ještě účinnější než čin sám. Studenti lanškrounského gymnázia nejsou jediní, koho se pařížské vraždění dotklo. I následná kampaň solidarity. Jste nebo nejste Charlie? Kateřina Kokešová Je suis Charlie Je suis Charlie? Paříží otřásl teroristický útok na redakci Charlie Hebdo. Zemřelo dvanáct lidí. Útočníci vykřikovali Alláhu Akbar. Titulek mě zastihl nepřipravenou. Nejdříve přišla hrůza. Pak vztek. A pak strach. Co může vážit víc než tolik lidských životů? Charlie Hebdo je satirický magazín vycházející v Paříži v poměrně malém nákladu. V minulosti se jeho karikaturisté s vtipem strefovali do světových politiků, celebrit, ale také do náboženských ikon křesťanských, židovských i muslimských. Právě za poslední zmíněné již několikrát čelili vyhrůžkám a útokům. Ale minulý týden za ně zaplatili životem. Dalo se útoku nějak zabránit? Nebo spíš mělo se mu zabránit? Zděšení a hrůza. To byly moje první pocity, když se ke mně donesla ta zpráva. A nebyly jenom moje, ale i miliónů dalších lidí všude po celém světě. Po prvním částečném ochromení, mě zaplavil pocit smutku a úzkosti. Hlavou se mi prohnal příval otázek: Proč? Proboha, proč? Copak lidský život má pro někoho tak malou hodnotu? Když někdo bojuje za svobodu víry, svobodu slova, nebojuje tím tak i za svobodu mysli a duše? Jak pak tedy může přistoupit k něčemu tak strašnému, jako je násilné odebrání té svobody, života, někomu jinému? Jako by se v procesu lidského chápání někde něco vychýlilo z kolejí, jako by se ručičky hodinek otáčely pozpátku, jako by se člověk nakonec sám stal tím, proti čemu bojoval. Kde se stala chyba? Ukrývá se snad někde hluboko v lidské podstatě, nebo jsme prostě jen tak snadno ovlivnitelní? Podle mě by měl mít člověk občas možnost zpochybnit svou víru nebo i víru druhých. Zamyslet se, kam její cesta vede a jestli je ji opravdu schopen přijmout se všemi následky. Jedině tak pozná, zda je pro něj jeho víra ta pravá. Anna Tlustá oktáva Gymnázium Lanškroun Je suis Charlie (úvaha o příčinách a důsledcích tragédie) První pocity při zaregistrování teroristického útoku v Paříži na redakci karikaturistického časopisu Charlie Hebdo? Ach jo, další z útoků. Muslimové asi nemají moc smysl pro humor. Nebo si z nich Francouzi neměli dělat legraci? Kdo a kde asi bude další? Proč zrovna Francie musí trpět kolébka tolika významných myslitelů a umělců? Celosvětová integrace, kosmopolitismus, liberalismus. Říkám si, že tyto pojmy mají na svědomí Vždyť redaktoři Charlie Hebdo jen svou vlastní formou reagovali na aktuální problémy, mezi které radikální a příliž expanzivní islám rozhodně patří. Učinili tomu tak ve své zemi, která jim garantuje svobodu slova a názoru. Ovšem zde se svoboda slova střetává s něčím, čemu my, vysmátí zápaďané, můžeme jen stěží rozumět. Narazila na někoho, kdo se nesměje. A kdo se hněvá. Existují hranice, za kterou bychom se svým humorem nikdy neměli zajít? Nebo by naopak měli ti z druhé strany přijít blíž? Neměli bychom se na té hranici potkat? Možná byprávě to bylo dobré řešení. Nemůžu jednoduše říci, jestli jsem nebo nejsem Charlie. Dnes si na sebe tuto značku lepí každý druhý, bez přemýšlení. Rozhodně bychom měli soucítit s rodinami zavražděných novinářů. Zemřeli za svobodu projevu a humoru, tak typického pro evropskou kulturu. Místo provolávání hesel bychom se však mohli zamyslet na tím, jestli současná situace spíš nevolá po dialogu dvou rozdílnýcha navzájem se nechápajících kultur než po otevřené nenávisti mezi nimi. Kateřina Chládková oktáva Gymnázium Lanškroun mnoho dobrého. Svět jde rychle kupředu a ani starý kontinent se nemusí bát nudy ze sebe samého. Jenže za jakou cenu? Ztrácíme svoji vlastní tvář. Už neexistuje klasický Francouz, Němec ani Brit. Rasismus a nacionalismus jsou z genetického hlediska už zastaralé pojmy. Možná stejně tak i vlastenectví V jednotě je síla! Ve chvíli, kdy máme příliš dlouho otevřenou náruč, stáváme se snadným terčem. Ve chvíli, kdy každému nabízíme otevřené dlaně, může být naše dobrota snadno zneužita. Ve chvíli, kdy sami pořádně nevíme, kdo jsme, je snadné vymazat nás z mapy. Když nemáme jasno v tak základních hodnotách, jako je rodina, život a smrt, je snadné nadiktovat nám hodnoty jiné. Zvlášť pokud na nás v tu chvíli míří samopalem. Jestli se rozhodneme, že chceme něco proti terorismu dělat, musíme být hlavně jednotní. Nebojme se jich. Ukažme jim, že to s námi nebudou mít tak lehké. Tedy pokud opravdu chceme zachovat Evropu evropskou, a tedy křesťanskou. Marie Macháčková oktáva Gymnázium Lanškroun

19 KALEIDOSKOP/SPORT Nebojte se obrátit o pomoc Amalthea nabízí bezplatnou podporu při řešení rodinných neshod Přemýšlíte o rozchodu nebo se rozvádíte a obáváte se, jaký dopad to bude mít na Vaše děti? Potýkáte se s výchovnými problémy dětí, nemůžete se v rodině domluvit na pravidlech péče o ně nebo řešíte komunikační problémy s dalšími rodinnými příslušníky a obáváte se, že to ovlivňuje i Vaše děti? Pak jsou následující řádky určeny právě Vám. Konflikty jsou součástí našeho každodenního života. Mnohé z nich dokážeme zvládnout sami, některé se nám však nedaří dlouhodobě vyřešit a přinášejí nám trápení, napětí a obavy z budoucnosti. Nejvíce se nás konflikty dotýkají, pokud je zažíváme s nejbližšími lidmi. V případech sporů mezi rodiči trpí nejvíce děti. Velice účinným nástrojem při překonávání rodinných konfliktů, které mohou svou závažností ohrožovat zdravý vývoj dítěte, je mediace. Je to kultivovaný, úspěšný a rychlý způsob řešení sporu, který za pomoci třetí strany mediátora, vede ke smírnému řešení. Cílem mediace je dohoda, která je přijatelná pro obě strany konfliktu. V současnosti je u nás mediace nejvíce využívána k řešení sporů mezi rodiči v době před rozvodem, během něj a po něm. Rodiče potřebují vyřešit spoustu témat podle jakých pravidel budou děti vychovávány, jak budou naplňovány jejich potřeby, kde budou po rozchodu bydlet, jak budou probíhat kontakty s druhým rodičem, otázky výživného apod. Rodinná mediace může pomoci i s dalšími starostmi jako jsou: komunikační těžkosti, rozpory v názorech na výchovu, rozcházející se představy o tom, jak má rodina fungovat, kontakty s prarodiči či výchovné problémy dětí. Mediace může pomoci dospělým co nejvíce ochránit své děti před důsledky rozpadu rodiny. Pokud rodiče projdou rodinnou mediací, mohou důležité otázky týkající se rozchodu vyřešit rychle, dokážou spolu komunikovat i v budoucnu a mají šanci vyhnout se zdlouhavému a citově náročnému jednání u soudu. Mediace může pomoci s nastavením pravidel, která vyhovují oběma partnerům a tím situaci rodiny zklidnit. Dítě pak zůstane v kontaktu s oběma rodiči a navíc získá zkušenost, že je možné těžkosti v životě díky společnému úsilí vyřešit. Pokud jste z Pardubického kraje a řešíte rodinný konflikt, můžete být zapojeni do bezplatné služby, kterou v Chrudimi a České Třebové poskytuje Amalthea. Jak? Neváhejte a obraťte se na Gabrielu Pavlíkovou: , gabina@amalthea.cz. Služba je určená pro rodiny s nízkými příjmy a je plně hrazená z projektu Děti doma s rodiči nebo pěstouny, který je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Mgr. Gabriela Pavlíková, Amalthea Město Lanškroun, Městské muzeum Lanškroun ve spolupráci s Kulturním centrem Lanškroun Vás zve na tradiční patnáctý LANŠKROUNSKÝ MASOPUSTNÍ PRŮVOD A VESELICI Hlavní program na nádvoří zámku: Zabijačkový gulášek pana starosty a sladké mámení pana místosta rosty, středověká hudba WEYTORA Sraz účastníků masek v hale muzea Odchod masek masopustního průvodu ze zámeckého nádvoří a jízda Bacchusa s jeho milou kočárem taženým koňmi Průvod prochází ulicemi: Školní, Purkyňova, Nádražní, 5. května, Komen ského - zastávka hostinec Krčma, Dobrovského, 28. října, zámecké nádvoří Dechový soubor Lanškroun Předání klíče od města starostou Představení masopustních masek, soutěž o nejlepší masku a předání cen Bacchusem Lanškrounský smíšený sbor a Komo/K/rák ZUŠ J.Pravečka Lanškroun Folklorní soubor Cholinka z Choliny Divadélko na koleně Líná strašidla (Veselá pohádka o pokladu ve mlýně Skupina historického šermu Honorta Masopustní jarmark Občerstvení: v prodeji zabijačkové produkty (Řeznictví a uzenářství pana Františka Kocourka), masopustní koblihy, koláče a pečivo (Pekařství Sázava p. Matějík a p. Kollert), různé nápoje a další cukrovinky zajištěny. Přijďte se na nás podívat, poveselit se, zazpívat si, pobavit se! Pořadatel Kulturní centrum Dzierżoniów ve spolupráci s Městským muzeem Lanškroun mikroprojekt Euroregion Glacensis KS mužů, ZS Třebechovice, 23. ledna SK Třebechovice p. O. B - Orli Lanškroun 0:2 (0:0, 0:0, 0:2) Sestava Orlů: Šolc Boruch, Horníček, Kollert, Pachl Poles, Nastoupil, Řehák Kocián, Kilčický, Šrámek Brejša, Mík. Branky a nahrávky: 55. Poles (Horníček), 60. Poles (Šrámek) Vyloučení 9:5, přesilovky 0:1, oslabení 0:0, 20 diváků. Na první gól se čekalo až do 55. minuty, kdy využil naši přesilovku Poles. Stejný hráč pak 27 sekund před koncem potvrdil jak výhru Orlů, tak první vychytanou nulu pro brankáře Šolce. KS mužů, HBM Lanškroun, 25. ledna Orli Lanškroun HC Jaroměř B 12:3 (4:1, 3:2, 5:0) Sestava Orlů: Šauer Janisch, Pražák, Pachl, Boruch, Kollert Kačerovský, Kilčický, Šrámek - Pejcha, Řehák, Horníček Mík, Poles, Brejša. Branky a nahrávky: 3. Řehák (Pejcha), 4. Kačerovský (Šrámek, Janisch), 9. Kačerovský (Šrámek, Kilčický), 10. Kilčický (Šrámek), 28. Kilčický (Šrámek), 38. Řehák (Pejcha), 40. Pejcha (Kilčický), 50. Pejcha (Horníček), 52. Řehák (Horníček), 56. Kilčický (Šrámek), 58. Řehák (Pražák), 60. Pejcha (Řehák) Vyloučení 6:12, navíc hosté 10, přesilovky 1:0, oslabení 0:1, 165 diváků. Jaroměř přijela pouze s deseti hráči v poli a kromě druhé třetiny nebyla vážným soupeřem. Orli si s chutí zastříleli, zejména pětibodoví Řehák (4+1), Kilčický, Pejcha (oba 3+2) a Šrámek (0+5) a ještě přidali čtyři tyčky. Zajímavostí je, že o 12 vstřelených branek se podělili pouze čtyři hráči. Tři kola před koncem základní části vede Opočno o 5 bodů před Semechnicí a Hronovem a o 6 bodů před čtvrtýmy Orly. KL juniorů Orli Lanškroun HC Litomyšl 5:4pp, branky: Masopust 2, Pražák 2, Vlček, nahrávky: Sedláček, Masopust, Horníček, Janisch Orli sice díky gólu Pražáka v prodloužení zdolali Litomyšl, ale hned v úvodu přišli po faulu kolenem o klíčového útočníka Jana Nastoupila. Zatím druhé juniory čekají dvě důležité dohrávky se třetí Chotěboří. KL dorostu HC Hlinsko - Orli Lanškroun 1:10, branky: Doskočil 3, Kadavý 2, Řehák 2, Vogel, Andrle, Hrabal Orli Lanškroun HC Skuteč 4:0, branky: Doskočil 2, Hrabal, Masopust Lední medvědi Pelhřimov - Orli Lanškroun 3:2, branky: Masopust 2 Orli Lanškroun HC Světlá n. S. 5:1, branky: Masopust 3, Řehák, Štěpánek Dorost si vede v prolínací části velmi dobře. Jenže to vypadá, že skupina západ je přece jen slabší a dosáhnout na play-off znamená stáhnout čtyři body na Choceň. A to bude ve zbývajících pěti kolech velmi těžké. Liga žáků Orli Lanškroun Spartak Polička 6:8 starší (Šembera 2, Preisner 2, A. Moravec, Drlík), 3:7 mladší (Hrdina, Tomeš, Gildain) Dukla Jihlava Orli Lanškroun 7:9 starší (Vogel 5, Preisner 2, Mareš, Z, Moravec), 13:0 mladší Starší žáci jsou přes porážku na skvělém druhém místě finalové skupiny za Pardubicemi. Mladším patří sedmá příčka a stále čekají na první body. KL přípravek Orli Lanškroun Loko Čes. Třebová 7:3 Exhibice legend, oslavy 10. výročí otevření HBM Legendy Lanškroun Výběr okresu Ústí 5:4 sn Sestava Lanškrouna: Pávek, Šprync - V. Mík, P. Mík, Ešpandr, Knoflíček - Šembera, Fořt, Ruščák - Vacek, Fišer, Vičar - Janků, Sychra. Branky: Ruščák, Fořt, Šembera, Vičar, rozhodující nájezd Fořt. Oslavy 10. výročí otevření haly ozdobil exhibiční zápas bývalých hráčů Lanškrouna proti výběru okresu, složenému především z hráčů působících v LHL. Probíhala i řada dovednostních soutěží. Zápas i prodloužení skončilo remízou, jak to má u takových utkání být. Po nájezdech se pak díky Fořtovi radovali domácí. Program Orlů v HBM: Pátek KL dorostu Hlinsko Sobota KL juniorů Polička Neděle KL přípravek - turnaj Neděle Liga žáků Chotěboř Pátek KL dorostu Pelhřimov Jan Ruščák

20 SPORT Sobota liga žen v Lanškrouně, 21. a 22. kolo: VO TJ Lanškroun A TJ Červený Kostelec 1 : 3 (25:20, 19:25, 19:25, 24:26), 3 : 2 (25:23, 17:25, 16:25, 25:20, 15:13). Z důvodu nemocí hráček nastoupil domácí tým značně oslaben. Čtvrtý tým aktuální tabulky druhé ligy žen nabízel svoji kvalitu, což se během obou utkání potvrdilo. Ale domácí hráčky, byť v sestavě nastoupily čtyři děvčata juniorského věku, se soupeře nezalekly a po bojovném výkonu braly z druhého utkání dva důležité body. Sestava domácích: Míková Kristýna, Svatoňová Veronika, Roubalová Sabina, Drozdová Jana, Kulhánková Michaela, Fišerová Kristýna, Horáčková Adéla, Le Thu Huong. 1. liga kadetek v Lanškrouně, 1. a 2. kolo nástavby: VO TJ Lanškroun TJ Nový Jičín 3 : 0 (25:13, 25:13, 25:8), 3 : 0 (25:23, 25:20, 25:16) Liga kadetek zahájila svoji finální část nástavby 1. a 2. kolem. Naše volejbalistky pokračují v soutěži bez obav hrozby sestupu, ale i bez naděje účasti v kvalifikaci o extraligu kadetek. A tak trenér má možnost si v kvalitních utkáních s družstvy moravské skupiny vyzkoušet další varianty sestavy kadetek. K tomuto rozhodnutí dopomáhá i účast dvou hráček v týmu 2. ligy žen. Tým Nového Jičína měl být zárukou (jak tomu bývalo vždy) kvality. Jenže ouha!! Tým Nového Jičína, který přijel reprezentovat do Lanškrouna prvoligový tým Jičína, odpovídal svoji kvalitou průměrnému týmu KP žákyň. A tak ze záměru domácího trenéra nezbylo nic, kromě povinnosti utkání odehrát. Naštěstí domácí hráčky nic nepodcenily a za necelou hodinu bylo odehráno. Druhé utkání již bez Adély a Lindy bylo přeci jen vyrovnanější, ale i tak se soupeři nepodařilo uhrát ani set. Sestava domácích: Čírtková Šárka, Horáčková Adéla, Jelínková Eliška, Kořínková Natálie, Le Thu Huong, Nováková Anna, Prokopová Sabina, Totušková Pavla, Vanclová Daniela, Vičarová Luisa. KP žen I. třídy v Letohradě, 21. a 22. kolo: Orel Letohrad VO TJ Lanškroun B 1 : 3 (23:25, 25:10, 22:25, 20:25), 1 : 3 (25:22, 21:25, 14:25, 21:25) I druhý tým žen Lanškrouna zahájil druhou půlku soutěže, tentokrát nečekaným plným ziskem bodů z palubovky soupeře. Odveta za dvě porážky z úvodu soutěže se zdařila. Sestava hostů: Šebrlová Hana, Pluhařová Martina, Marková Petra, Jehličková Petra, Hájková Hana, Křivková Lucie, Píšová Martina. KP mladších žákyň v Poličce, skupina A, 7. kolo: VO TJ Lanškroun TJ Svitavy 2 : 0 (25:16, 25:14), - Sokol Česká Třebová 2 : 0 (25:22, 27:25), - Spartak Polička 2 : 0 (25:16, 25:14). Mladé volejbalistky Lanškrouna pokračují v soutěži suverénním způsobem a i nadále jsou bez porážky v čele soutěže. Sestava Lanškrouna: Chládková Aneta, Kulhánková Nikola, Janků Michaela, Drápalová Adriana, Vacková Alena, Kantorová Michaela, Žerníčková Monika, Vinterová Nela. Neděle KP juniorů v Lanškrouně, finále A, 1. kolo: VO TJ Lanškroun TJ Boskovice 0 : 2 (13:25, 16:25), - TJ Svitavy 2 : 0 (25:17, 25:20), - ŠSK Jihlava 2 : 0 (25:13, 25:6). Finálovou část KP tvoří týmy tří krajů Pardubického, Jihomoravského a Vysočiny. Úroveň těchto týmů je značně rozdílná, což lze jednoznačně vyčíst z jednotlivých výsledků. Lanškrounští volejbalisté nejprve hladce podlehli Boskovicím a poté naopak následovala dvě hladká vítězství. Sestava domácích: Jílek Martin, Johanides Jiří, Joza Dominik, Poláček Matěj, Polášek Ivo, Rössler Daniel, Stasiowski Dominik, Škop Martin, Tecl Vojtěch. KP starších žákyň ve Svitavách, skupina A, 5. kolo: VO TJ Lanškroun A TJ Svitavy 1 : 3 (16:25, 25:18, 20:25, 14:25), - Sokol Česká Třebová 1 : 3 (25:21, 19:25, 16:25, 19:25). Přestože lanškrounské volejbalistky sehrály s favority soutěže překvapivě vyrovnaná utkání, dvě prohry je opět odsoudily k sestupu do skupiny B. Sestava: Chrobáková Karolína, Šebrlová Nikola, Hašková Sabina, Vanclová Daniela, Jozová Tereza, Pavlasová Petra, Minaschková Natálie. KP starších žákyň v Litomyšli, skupina C, 5. kolo: VO TJ Lanškroun B VK Litomyšl 2 : 0 (25:13, 25:7), - Spartak Choceň 2 : 0 (25:20, 25:17), - Sokol Pardubice 0 : 2 (17:25, 20:25). Jediné Pardubice byly pro naše hráčky neřešitelný oříšek. Ve zbývajících utkáních byla trenérka s výkonem svých hráček spokojená. Sestava: Koubová Adéla, Dolečková Michaela, Poláčková Bára, Jánešová Michaela, Reslerová Kateřina, Jirásková Klára, Grossmannová Žaneta, Korcová Natálie. Oblastní přebor mladších žákyň v České Třebové, skupina A, 6. kolo: VO TJ Lanškroun Sokol Česká Třebová 2 : 0 (25:23, 25:22), - UP Olomouc 2 : 0 (25:9, 25:17), - VK Prostějov 2 : 0 (25:15, 25:8). Zápasy s Českou Třebovou (derby!) jsou vždy plné emocí a zvratů na obou stranách, i když vzájemné skóre zápasů je jednoznačně na straně lanškrounských hráček. V neděli se opět podařilo domácí tým porazit. Zbytek zápasů proběhl vcelku hladce. Sobota liga žen v Benátkách n/j, 23. a 24. kolo: VK Benátky n/j VO TJ Lanškroun A 3 : 0 (25:20, 25:23, 25:18), 3 : 1 (13:25, 25:15, 28:26, 25:16). Ve druhém utkání svitla naděje, že přeci jen nějaké body se povezou do Lanškrouna. Snadné vítězství v prvém setu hostující hráčky zřejmě ukolébalo a poté již na zvrat v dalším průběhu utkání nebylo. Sestava hostů: Roubalová Sabina, Kulhánková Michaela, Drozdová Jana, Horáčková Adéla, Fišerová Kristýna, Jelínková Markéta, Klimešová Michaela, Míková Kristýna. 1. liga kadetek v Brně, 3. a 4. kolo nástavby: Junior Brno VO TJ Lanškroun 3 : 1 (25:17, 23:25, 25:21, 25:20), 3 : 0 (25:21, 25:7, 25:23). Domácí volejbalistky byly ve všech směrech lepší a tak jeden uhraný set bylo v dané situaci asi maximum, co se dalo v Brně uhrát. Sestava hostů: Čírtková Šárka, Jelínková Eliška, Kořínková Natálie, Le Thu Huong, Nováková Anna, Prokopová Sabina, Totušková Pavla, Vičarová Luisa. Neděle KP žen I. třídy v Lanškrouně, 23. a 24. kolo: VO TJ Lanškroun B Spartak Choceň 0 : 3 (12:25, 23:25, 13:25), 0 : 3 (13:25, 22:25, 18:25). Tentokrát si domácí hráčky vybraly slabou chvilku a hráčky Chocně si zaslouženě odvezly šest bodů. Sestava domácích: Píšová Martina, Macháčková Zuzana, Křivková Lucie, Váně Hana, Marková Petra, Jehličková Petra, Hájková Hana, Pluhařová Martina, Šebrlová Hana. KP juniorů ve Velkém Meziříčí, finále A, 2. kolo: VO TJ Lanškroun ŠSK Jihlava 2 : 0 (25:19, 25:12), - TJ Velké Meziříčí 0 : 2 (18:25, 14:25), - TJ Svitavy 2 : 0 (25:12, 25:16). KP starších žákyň v Poličce, skupina B, 6. kolo: VO TJ Lanškroun A Spartak Polička 0 : 3 (16:25, 20:25, 21:25), - Sokol Pardubice 3 : 1 (25:22, 25:0, 22:25, 25:22). Lanškrounským volejbalistkám se nepodařilo zopakovat výkon z minulého víkendu a tak z postupu do skupiny A se radovaly domácí hráčky. KP mladších žákyň v Lanškrouně, skupina C, 6. kolo: VO TJ Lanškroun B Moravská Třebová 1 : 2 (23:25, 25:16, 9:15), - Spartak Choceň 2 : 0 (25:23, 25:21), - VK Litomyšl 2 : 0 (25:20, 25:11). Druhé družstvo lanškrounských žákyň, díky vybojovanému setu s Moravskou Třebovou, postupuje do skupiny B. Více z VO TJ Lanškroun najdete na Program - volejbal Volejbal - program doma: Sobota Český pohár juniorek, 2. osmička, 3. kolo, 9 hod. SH Střelnice Neděle Český pohár juniorek, 2. osmička, 3. kolo, 9 hod. SH Střelnice VO TJ Lanškroun B Tesla Pardubice, KP žen I. třídy, 9 a 12 hod. těl. SzeŠ Sobota VO TJ Lanškroun A TJ Braník, 2. liga žen, 27. a 28. kolo, 10 a 14 hod. SH Střelnice Volejbal - program venku: Sobota Sokol Česká Třebová VO TJ Lanškroun A, 2. liga žen, 25. a 26. kolo ČP starších žákyň v Bílovci, nástavba, 2. kolo Neděle ČP starších žákyň v Bílovci, nástavba, 2. kolo Sobota TJ Nový Jičín VO TJ Lanškroun, 1. liga kadetek, nástavba, 7. a 8. kolo