VYUŽITÍ METOD TERMICKÉ ANALÝZY PRO STUDIUM TEPLOT FÁZOVÝCH PŘEMĚN REÁLNÝCH JAKOSTÍ OCELÍ VE VYSOKOTEPLOTNÍ OBLASTI

Transkript

1 VYUŽITÍ METOD TERMICKÉ ANALÝZY PRO STUDIUM TEPLOT FÁZOVÝCH PŘEMĚN REÁLNÝCH JAKOSTÍ OCELÍ VE VYSOKOTEPLOTNÍ OBLASTI Karel GRYC a, Bedřich SMETANA b, Karel MICHALEK a, Monika ŽALUDOVÁ b, Simona ZLÁ a, Michaela STROUHALOVÁ b, Ladislav VÁLEK c, Markéta TKADLEČKOVÁ a, Jana DOBROVSKÁ b, Ladislav SOCHA a, Aleš KALUP b a VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Katedra metalurgie a slévárenství a Regionální materiálově technologické výzkumné centrum, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, karel.gryc@vsb.cz b VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Katedra fyzikální chemie a teorie technologických pochodů a Regionální materiálově technologické výzkumné centrum, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, bedrich.smetana@vsb.cz c ArcelorMittal Ostrava a.s., Vratimovská 689, Ostrava Kunčice, Česká Republika, ladislav.valek@arcelormittal.com Abstrakt V rámci probíhajících snah o optimalizaci procesu odlévání oceli se stále aktuálnější stává potřeba verifikovat termofyzikální vlastnosti vyráběných jakostí. Zřejmě nejkritičtějším parametrem je v této oblasti teplota likvidu, jejíž přesné určení umožňuje správně nastavit celý proces výroby směrem k odlévání oceli. Teplota likvidu však není jediným důležitým parametrem. Zpřesnění teploty solidu je rovněž důležité. Zejména v době, kdy se stále významnějším prostředkem optimalizace procesu odlévání stává jeho numerické modelování. A jsou to právě metody termické analýzy ve spojení s dalšími nástroji, které umožňují studium nejen těchto kritických výrobních parametrů. Na fakultě metalurgie a materiálového inženýrství existuje ojedinělé pracoviště, které disponuje třemi moderními profesionálními zařízeními pro termickou analýzu. Je na nich možné realizovat experimenty pomocí standardních metod DTA (diferenční termické analýzy), DSC (diferenční skenovací kalorimetrie), 3D DSC a PTA (přímá termická analýza). Kombinace různých metod v rámci jednoho vědecko-výzkumného týmu umožňuje kvalitnější a přesnější interpretaci výsledků, kdy pro jednu jakost oceli jsou simultánně získávány výsledky z různých zařízení pomocí různých metod. Příspěvek je věnován diskusi výsledků z těchto zařízení získaných v rámci počáteční fáze řešení projektu TAČR č. TA realizovaného ve spolupráci s ArcelorMittal Ostrava a.s. Jsou shrnuty výsledků jednotlivých metod a také nastíněny další směry vývoje metodiky komplexního posuzování vysokoteplotních termofyzikálních vlastností oceli, kdy nedílnou součástí procesu jejich studia bude využití vyspělých termodynamických programů podpořených znalostmi o čistotě, struktuře a fázovém složení diskutovaných jakostí oceli. Klíčová slova: ocel, teplota solidu, teplota likvidu, termická analýza 1. ÚVOD S procesem plynulého odlévání oceli je mj. spojena potřeba znalosti celé řady parametrů ovlivňujících ve finální fázi kvalitu plynule odlévaných předlitků. Ve spolupráci se společností ArcelorMittal Ostrava a.s. zahájilo pracoviště VŠB-Technické univerzity Ostrava, Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, Regionálního materiálově technologického výzkumného centra, a to Laboratoř modelování procesů v tekuté a tuhé fázi řešení projektu TAČR č. TA Projekt pod názvem Výzkum a vývoj v oblasti

2 numerických a materiálových analýz tuhnutí oceli s aplikačním výstupem pro optimalizaci technologie plynulého odlévání oceli v inovativních rozměrech sochorů, jehož řešení bylo zahájeno v roce 2013, je na straně pracoviště VŠB-TUO zaměřen na zjišťování materiálových vlastností ocelí a determinaci podmínek tuhnutí oceli s využitím laboratorních experimentů realizovaných na soustavě zařízení pro termickou analýzu. Termo-analyticky získaná data jsou konfrontována s dostupnými výpočty profesionálních softwarů CompuTherm a IDS. Zjištěné termodynamické vlastnosti konkrétních jakostí oceli, především teploty likvidu/solidu a tepelné kapacity, se spolu s ostatními provozně verifikovanými parametry významným způsobem podílí na nastavení okrajových podmínek numerických simulací vlastního procesu plynulého odlévání. Zjištěná teplota likvidu také poslouží jako vstupní informace pro inovaci řídicího systému plynulého odlévání studovaných jakostí oceli. 2. METODY TERMICKÉ ANALÝZY Obdobně jako v předcházející vědecko-výzkumné činnosti Laboratoře modelování procesů v tekuté a tuhé fázi [1, 2, 3, 4], i v případě úkolů souvisejících s řešením předmětného projektu těží pracoviště, kromě personálního potenciálu dvou kateder (Katedra metalurgie a slévárenství, Katedra fyzikální chemie a teorie technologických pochodů) z možného simultánního využití 3 zařízení pro vysokoteplotní termickou analýzu (obr. 1). a) b) c) Obr. 1 Zařízení pro vysokoteplotní termickou analýzu: a) Netzsch STA 449 F3 Jupiter, b) Setaram SETSYS 18TM, c) Setaram MHTC Aplikované metody termické analýzy Uvedená zařízení mají následující experimentální možnosti (tab. 1). Na zařízení NETZSCH STA 449 F3 JUPITER byla provedena měření s využitím metody PTA ( Přímá Termická Analýza ) - přímé měření teploty vzorku v závislosti na čase. Byly získány teploty solidu a likvidu při režimu ohřevu a ochlazování, a to také v režimu cyklických experimentů. Ohřev vzorku byl realizován vyšší rychlostí (15 C.min -1 ) z teploty C následně od C proveden při rychlosti 5 C.min -1. Pro teplotu 1580 C byla nastavena 5 min. izotermní výdrž. Vzorek byl poté ochlazován na teplotu 1200 C rychlostí 5 C.min -1, dále pak z této teploty ohříván rychlostí 3 C.min -1 opět až na teplotu 1580 C. Z této teploty byl vzorek ochlazován rychlostí 3 C.min -1 až na teplotu 1200 C, následně bylo ochlazování realizováno rychlostí 15 C.min -1 až na teplotu 20 C. Ze získaných závislostí teploty na čase křivek ohřevu a ochlazování byly vyhodnoceny teploty solidu a likvidu.

3 Tab. 1 Charakteristické parametry experimentálních systémů Netzsch a Setaram (Setsys 18TM a MHTC) Experimentální možnosti Experimentální metody Netzsch STA 449 F3 Jupiter c-dta vypočtená DTA křivka ; TG/DTA; TG/DSC; TG Setaram SETSYS 18 TM Setaram MHTC 96 TG/DTA; TG/DSC; TG; TMA HF DSC; DROP; DSC Teplotní rozsah + 20 C do C + 20 C do C + 20 C do C Rychlost ohřevu/ochlazování Teplotní programy 0.01 do 50 K/min 0.01 do 100 K/min do 99 K/min lineární ohřev/ochlazování; izotermní výdrž; cyklování lineární ohřev/ochlazování; izotermní výdrž; cyklování Hmotnost vzorku do 30 g (35 g) do 500 mg lineární ohřev/ochlazování; izotermní výdrž; cyklování HFDSC do 2.5 g DROP do 30 g Atmosféra vakuum; inertní; reakční vakuum; inertní; reakční vakuum; inertní; reakční Typ Cp sensoru DSC plochý sensor DSC plochý sensor 3D DSC sensor Zařízení SETARAM SETSYS 18TM bylo využito spolu s metodou DTA (Diferenční Termická Analýza měření teplotního rozdílu mezi vzorkem a referencí) také pro stanovení teplot solidu a likvidu. Ohřev vzorku byl realizován vyšší rychlostí (30 C.min -1 ) z teploty C následně od C proveden při rychlosti 10 C.min -1. Po kompletním natavení byl vzorek ochlazován na teplotu 1100 C rychlostí 10 C.min -1 a následně rychle schlazen (30 C.min -1 ) na teplotu 20 C. Zařízení Setaram MHTC 96 bylo také využito pro měření teploty solidu a likvidu u jednoho vzorku oceli a dále bylo také využito pro pilotní měření tepelné kapacity. Pro měření byla využita metoda DSC (Diferenční Skenovací Kalorimetrie) se senzorem typu 3D. Ohřev vzorku byl realizován vyšší rychlostí (30 C.min -1 ) z teploty C následovaný dalším ohřevem od C při rychlosti 5 C.min -1. Po kompletním natavení byl vzorek ochlazován na teplotu 1100 C rychlostí 5 C.min -1 a následně rychle schlazen (30 C.min -1 ) na teplotu 20 C. 2.2 Analyzované oceli Obr. 2 Příklad křivky ohřevu získaný metodou PTA V rámci prvního roku řešení projektu byly pro účely termické analýzy na jednotlivých uvedených zařízeních odebrány ze ZPO č. 3 ve společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. vzorky ze sochorů průměru 130 mm. Jednalo se o dvě nízkouhlíkové jakosti dle ČSN : 1983, jednu středněuhlíková jakost ČSN : 1994 a jednu středněuhlíková mikrolegovaná jakost X56 PSL 1 dle API Spec 5L 44. vydání: Vzorky byly vyrobeny s různých pozic odebíraných po průřezu plynule odlitého předlitku. Byly odebrány z levé a pravé strany, z oblasti malého i velkého rádiusu

4 a také z oblasti středu předlitku. Celkem bylo u uvedených čtyř jakostí provedeno přes 30 relevantních experimentů. Příklady křivky ochlazování pro metodu přímé termické analýzy je uveden na obr. 2. Příklady získaných DTA a DSC křivek jsou pak znázorněny na obr. 3 a 4. SETSYS Figure: Experiment: AMO C Cmin 1 Crucible: Al2O3 100 µl Atmosphere:Ar Procedure: (Zone 2) Mass (mg): 178,85 HeatFlow/µV 0 Exo C Peak :1444,3710 C Onset Point :1431,8970 C Enthalpy /µv.s/mg : 6,0316 (Endothermic effect) Peak :1538,7280 C Onset Point :1521,5450 C Enthalpy /µv.s/mg : 77,6914 (Endothermic effect) Sample temperature/ C Obr. 3 Příklad analyzované křivky získané pomocí metody DTA 50 Exo AMO C 1.2 5Cmin 1 t: (min) T: ( C) y: (µv) 0-50 t: (min) T: ( C) y: (µv) t: (min) T: ( C) y: (µv) HeatFlow (µv) Heat : (µv s/mg) T : 1, and 1, ( C) t : and (min) Peak Maximum : 1, ( C) / (min) Onset : 1, ( C) / (min) Offset : 1, ( C) / (min) Heat : (µv s/mg) T : 1, and 1, ( C) t : and (min) Peak Maximum : 1, ( C) / (min) Onset : 1, ( C) / (min) Offset : 1, ( C) / (min) t: (min) T: ( C) y: (µv) Sample Temperature ( C) Obr. 4 Příklad analyzované křivky získané pomocí metody DSC

5 3. DISKUSE ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ Vzhledem k velkému rozsahu získaných výsledků bude v rámci tohoto příspěvku pozornost zaměřena jen na diskusi vybraných výsledků jedné vybrané jakosti (tavby). Jedná se o středně uhlíkovou jakost dle ČSN :1994. U této jakosti byly realizovány na zařízení NETZSCH STA 449 F3 JUPITER celkem 4 experimenty přímé termické analýzy a 3 měření metodou DTA byly provedeny na zařízení SETARAM SETSYS 18TM. Výsledky porovnávající režimy ohřevů vzorků s teplotami solidu (TS) a likvidu (TL) vypočtenými pomocí specializovaných programů a také s údajem používaným jako teplota likvidu pro danou jakost ve společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. jsou shrnuty v tab. 2. Tab. 2 Porovnání teplot solidu (TS) a likvidu (TL) získaných pomocí různých metod METODA Vzorek Hmotnost; mg Rychlost ohřevu; C.min -1 T S ; C T L ; C Levá strana, č Levá strana, č PTA Střed předlitku, č Střed předlitku, č Průměrná hodnota Levá strana, č DTA Střed předlitku, č Střed předlitku, č Průměrná hodnota IDS výpočet pro rovnovážné podmínky CompuTherm výpočet pro rovnovážné podmínky AMO údaj převzatý od společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. X 1512 Z tab. 2 je patrné, že výsledky získané v rámci jednotlivých metod termické analýzy pro TS a TL se od sebe výrazně neliší ani v rámci vzorků odebraných z různých pozic v rámci průřezu předlitku průměru 130 mm. Co se týče TL, je možné konstatovat, že výsledky získané z obou metod termické analýzy (1516 a 1515 C) jsou si velmi blízké. Experimentálně získané TL jsou oproti hodnotám stanovených pomocí dvou specializovaných programů (shodné TL = 1518 C) o 2, resp. o 3 C nižší. K hodnotě TL využívané v současnosti ve společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. pro danou jakost (1512 C) se více přibližují hodnoty naměřené pomocí metod termické analýzy. Většího rozdílu je dosaženo porovnáním odlišnými metodami získaných TS. Zde je rozdíl mezi metodami PTA a DTA u TS již 8 C. Rozdíl mezi výpočty pomocí programů IDS a Computherm je pak 9 C. Jak již bylo ukázáno i v předchozích pracích [2], výsledky TS získávané pomocí různých metod se od sebe zpravidla liší výrazněji než TL. 4. ZÁVĚR V rámci předloženého příspěvku byly prezentovány první výsledky studia vysokoteplotních fázových přeměn u vybrané jakosti oceli odlévané na ZPO č. 3 ve společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. do kruhového formátu o průměru 130 mm. Řada realizovaných analýz bude v další fázi řešení projektu TAČR č. TA sloužit ke zpřesnění nastavení numerických simulací a také k nastavení systému řízení vlastního plynulého odlévání oceli.

6 Z primární analýzy výsledků vyplývá, že u konkrétní jakosti odlévané do předlitků průměru 130 mm jsou výsledky u obou zde použitých metod termické analýzy (PTA a DTA) v rámci jednotlivých metod srovnatelné pro vzorky odebrané z levé strany a středu průřezu předlitku. Také je možné konstatovat, že TL pro uvedené podmínky jsou u obou použitých metod srovnatelné liší se o 1 C. Výsledky získané pomocí výpočtů ve dvou specializovaných programech (Computherm a IDS) se v případě TL od sebe neliší, avšak jsou o 2, resp. 3 C vyšší, než teploty likvidu získané pomocí termické analýzy. Naměřené i vypočtené teploty likvidu jsou však odlišné od hodnoty TL v současnosti používané pro plynulé odlévání dané jakosti v reálných provozních podmínkách. Případnou změnu TL v systému řízení daného ZPO č. 3 je však ještě potřeba konzultovat. Výraznější rozdíly byly zjištěny u TS v rámci všech uvažovaných metod. Nejen tyto rozdíly, ale také snaha k jednoznačné identifikaci korektních a v praxi využitelných teplot solidu a likvidu vedou současný tým cestou zapojení dalšího profesionálního softwaru a k hlubšímu studiu struktury a čistoty sledovaných jakostí oceli. Zdánlivá nejednotnost výsledků, pokud je do určování těchto technologicky kritických teplot zapojeno více metod, naopak upozorňuje na složitou situaci v oblasti korektní identifikace nejen TL a TS a v konečném důsledku povede k získání přesnějších a v praxi využitelných hodnot. PODĚKOVÁNÍ Projekt ev. č. TA Výzkum a vývoj v oblasti numerických a materiálových analýz tuhnutí oceli s aplikačním výstupem pro optimalizaci technologie plynulého odlévání oceli v inovativních rozměrech sochorů je řešen s finanční podporou TA ČR. Tato práce vznikla při řešení projektu č. LO1203 "Regionální materiálově technologické výzkumné centrum - program udržitelnosti financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Tato práce vznikla při řešení projektů studentské grantové soutěže č. SP2014/61, SP2014/62. LITERATURA [1] GRYC, K., SMETANA, B., ŽALUDOVÁ, M. et al. Thermal analysis of High temperature phase transformations of steel. Metalurgija, 2013, vol. 52, issue 6, s ISSN [2] GRYC, K., SMETANA, B., ŽALUDOVÁ, M. et al. Determination of the solidus and liquidus temperatures of the real-steel grades with dynamic thermal-analysis methods. Materiali in tehnologije, 2013, vol. 47, issue 5, s ISSN [3] SMETANA, B., ŽALUDOVÁ, M., TKADLEČKOVÁ, M. et al. Experimental verifiacation of hematite ingot mould heat capacity and its direct utilization in simualtion of casting process. Journal of thermal analysis and calorimetry, vol. 112, issue 1, s , ISSN [4] GRYC, K., SMETANA, B., ŽALUDOVÁ, M. et al. High-temperature thermal analysis of specific steel grades. In Metal 2012: 21. mez. metal. konference: , Brno. Ostrava: TANGER: květen 2012., s