Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013"

Transkript

1 Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika CCI č CB 163 PO 002 Anglická verze schválena EK dne 20. prosince 2007 Pracovní překlad-anglická verze je závazná OBSAH

2 1 ÚVOD Územní spolupráce Programové území Příprava programu Získané zkušenosti Ex-ante hodnocení, Zpráva o životním prostředí Ex ante hodnocení Zpráva o životním prostředí (SEA) Souhrn postupu SEA Zpráva o životním prostředí - obsah a hlavní výsledky RAKOUSKO-ČESKÝ HRANIČNÍ REGION REGIONÁLNÍ ANALÝZA Obecná charakteristika Socio-ekonomický rozvoj - hospodářské výkony a lidské zdroje Úroveň ekonomického rozvoje Ekonomická struktura...15 Význam malých a středních podniků Trh práce...19 Spojitosti přeshraničního trhu práce...20 Kvalifikace pracovních sil...20 Úroveň mezd...21 Nezaměstnanost Regionální inovační systém vzdělání, výzkum a vývoj...21 Vzdělání...21 Jazyk a kulturní zkušenosti klíčový faktor pro přeshraniční spolupráci...22 Výzkum a vývoj...22 Infrastruktura spojená s podnikáním...23 Inovační potenciál a inovační politika...23 Institucionální systém Regionální dostupnost a udržitelný vývoj Systém mobility a dopravy Přírodní a sociální prostředí...28 Chráněná území...29 Městské prostředí...29 Znečištění...30 strana 1

3 Voda...30 Živelní nebezpečí rizika záplav...30 Kulturní dědictví...30 Sociální aspekty Struktury přeshraniční spolupráce regionální správa SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY (SWOT ANALÝZA) SOULAD S OSTATNÍMI TRENDY/TENDENCEMI, STRATEGIEMI A PROGRAMY EU, RAKOUSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Nový globální rámec, úkoly a možnosti rozvoje Koordinace s ostatními strategiemi a programy Evropské unie, Rakouska a České republiky Soulad se strategiemi Společenství Soulad s národními politikami STRATEGICKÁ ORIENTACE A ROZVOJOVÉ CÍLE Strategická orientace Obecné zásady Strategie programu pro rozvoj přeshraničního regionu Rozvojové cíle PRIORITNÍ OSY Prioritní osa 1: socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Infrastruktura a služby související s podnikáním a inovacemi Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času Rozvoj lidských zdrojů, trh práce, vzdělávání a kvalifikace Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace Prioritní osa 2: regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Doprava a regionální dostupnost Životní prostředí a prevence rizik Udržitelné sítě a struktury institucionální spolupráce Prioritní osa 3: Technická pomoc Možní žadatelé...59 strana 2

4 7 PUBLICITA SOUSTAVA INDIKÁTORŮ Indikátory na úrovni programu - kontextové indikátory Indikátory na úrovni prioritních os INDIKATIVNÍ FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNÉ STRUKTURY SPOLUPRÁCE A FINANČNÍHO ŘÍZENÍ PRO REALIZACI PROGRAMU PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE RAKOUSKO-ČESKÁ REPUBLIKA Organizační struktury pro implementaci programu (funkční organizace) Řídící struktury Orgány podporující implementaci a výběr projektů Procedurální pravidla upravující implementaci programu (procedurální organizace) Koordinace na úrovni programu Hlavní příjemce (zásada hlavního partnera) Administrativní zpracování programu na úrovni projektu...75 PŘÍLOHY...81 PŘÍLOHA 1- DODATEČNÉ INFORMACE K ANALÝZE REGIONU...82 PŘÍLOHA 2 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ SEA...91 PŘÍLOHA 3 ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ...93 strana 3

5 1 ÚVOD 1.1 Územní spolupráce Přeshraniční spolupráce je v Evropské Unii významným tématem s cílem omezit státní hranice, které jsou často překážkou vyváženého socioekonomického rozvoje daných regionů. Po přistoupení nových členských zemí, mezi něž patřila i Česká republika, se v současnosti na programech Cíle Evropské územní spolupráce pro období podílí 27 členských zemí. Jeden z těchto programů bude realizován na hranici mezi Rakouskem a Českou republikou, což by mělo po dvou již uskutečněných programovacích obdobích dodat přeshraniční spolupráci ve společném příhraničním regionu nové impulsy. Vzhledem k tomu, že uskutečněné rozšíření mělo významný dopad rovněž na tuto příhraniční oblast, měl by tento program přeshraniční spolupráce dále podpořit a prohloubit realizaci rozšiřování Evropské unie. Rakousko a Česká republika si již vytvořily dlouhou tradici přeshraniční spolupráce. Z předchozích programovacích období již existují pozitivní zkušenosti. Od vstupu České republiky do EU v roce 2004 nyní existuje pouze jeden nástroj, který řídí uskutečňování programů přeshraniční spolupráce, což umožňuje opravdu společnou realizaci budoucích strategií a aktivit. To rovněž přispívá k situaci, kdy dochází k rušení hranic a omezení, což by mělo dále motivovat a povzbuzovat instituce i partnery zapojené do oblastního programu, aby zintenzívnili přeshraniční aktivity a rovněž zajistili transparentní proces realizace. Současný společný program je výsledkem intenzivního a společného pracovního procesu, který vedl ke zvýšení kvality přeshraniční spolupráce, jednání a komunikace. Tento program dává základ pro intenzivní spolupráci v přeshraničním regionu. Realizace tohoto programu poskytne nové příležitosti pro těsnější spolupráci a budování reálných udržitelných přeshraničních struktur přinášejících užitek občanům, organizacím a regionům na obou stranách hranice. Specifickými směrnicemi pro vypracování tohoto programu jsou Nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a Nařízení (ES) č. 1080/2006 ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento program, Územní přeshraniční spolupráce Rakousko Česká republika obsahuje priority spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF). Program si klade za cíl aktivním a ofensivním způsobem pokračovat v podpoře přeshraniční spolupráce, která má nyní již více než desetiletou tradici, a v budoucnu ji dále rozvíjet. Regiony na obou stranách hranice tak mohou získat účinné impulsy pro dynamický a udržitelný přeshraniční rozvoj. To by mělo dát všem partnerům v příhraničním regionu možnost dosáhnout synergií a být považován za vzor s vysokými socioekonomickými, ekologickými a životními standardy v srdci Evropy. Tento program by měl napomoci k posílení příhraničních regionů, ke zlepšení jejich rozvoje a umožnit jim vyrovnat se s výzvami a úpravami způsobenými rozšířením Evropské unie. Rakousko-český příhraniční region by také měl být schopným partnerem pro sousedící regiony po obou stranách hranice. strana 4

6 Spolupráce bude založena a upravena v Memorandu o porozumění, které bude dále projednáno a vytvořeno Programovací skupinou. 1.2 Programové území V souladu s programovacím obdobím zahrnuje rakousko-český příhraniční region následující regiony NUTS III: na české straně Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, na rakouské straně k NUTS III regionům patří Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel, město Vídeň a vzhledem k článku. 21 (1) Nařízení o ERDF NUTS III regiony Mostviertel-Eisenwurzen a St. Pölten v Dolním Rakousku a NUTS III regiony Linz-Wels, Innvierte, a Steyr-Kirchdorf v Horním Rakousku. Způsobilé regiony zůstaly shodné s regiony zahrnutými v rámci INTERREG IIIA. V České republice, Dolním Rakousku a Vídni jsou regiony naprosto shodné s regiony v rámci INTERREG IIIA. Pouze region Steyr-Kirchdorf v Horním Rakousku byl připojen díky čl. 21 z důvodu umístění strategický partnerů, jako jsou vyšší odborné školy (Fachhochshule) a výzkumné středisko Profactor v Steyr, kteří by mohli být potencionálními partnery pro Univerzitu v Českých Budějovicích. Druhým důležitým prvkem je rozvoj klíčových projektů v oblasti turistického ruchu, např. spolupráce národních parků Šumava (Jihočeský kraj), Kalkapen (Horní Rakousko) a Thayatal (Dolní Rakousko). Toto rozšíření způsobilého území taktéž přispěje k narovnání současného rozdílu mezi českým a rakouským územím v programu v oblastech rozlohy a počtu obyvatel. Vymezení a rozšíření území usnadní zaměření Operačního programu na cíle Evropské kohezní politiky a na lisabonské a göteborgské strategie. Tím by dle našeho názoru, toto rozšíření přidalo výraznou hodnotu k zefektivnění Operačního programu a taktéž pro ekonomickou budoucnost území programu. strana 5

7 1.3 Příprava programu Rozhodnutím Společného monitorovacího výboru pro program INTERREG IIIA ze dne 16. června 2005 byla zřízena dvoustranná programovací skupina za účelem vypracování operačního programu Cíl Evropské územní spolupráce Územní přeshraniční spolupráce Rakousko Česká republika Členové této programovací skupiny se rekrutovali z příslušných orgánů na národní a regionální úrovni obou programových partnerů. Informace k relevantním tématům byly shromážděny od všech partnerů zapojených a začleněných do tohoto programu. Sociální partneři a organizace zodpovědné za životní prostředí a otázku rovných příležitostí byly taktéž zahrnuty do procesu přípravy programu. strana 6

8 Dne 17. října 2005 byl programovací proces zahájen na ustanovující schůzi pro přeshraniční programy (AT-CZ, AT-SK, AT-HU, AT-SI) ve Vídni; následně proběhlo jedenáct dvoustranných jednání na různých místech společného příhraničního regionu. Od března 2006 se na práci programovací skupiny podílejí tři externí týmy expertů a zabývají se: - Specifickými kapitolami operačního programu, - Ex-ante hodnocením a - Strategickým hodnocením vlivů na životní prostředí (SEA). S cílem zajistit všestranné přijetí jak na úrovni regionů tak sektorů a rovněž zajistit účast sociálních partnerů a nevládních organizací, byl dvoustranný programovací proces na obou stranách hranice doprovázen různými druhy interních zpětnovazebních smyček jak na regionální tak na národní úrovni. Kromě toho byly průběžně začleňovány do operačního programu výsledky Strategického hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a Ex-ante hodnocení. 1.4 Získané zkušenosti V provedené aktualizaci střednědobého hodnocení 1 byly zmíněny doporučení pro spolupráci a zlepšení implementace. Tato doporučení se zabývají myšlenkou přeshraniční spolupráce, řádným průběhem implementace, efektivností řízení programu a projektu. Cílem tohoto programu a všech zúčastněných partnerů je řídit se těmito doporučeními tak moc jak to bude možné v rámci tohoto přeshraničního programu. Podrobně jsou zde vypsány možnosti pro zlepšení např.: - Motivovat/aktivovat instituce v příhraničím regionu k zakládání a zkvalitňování přeshraničních aktivit - Snižovat bariéry a omezení - Zabezpečit transparentní proces implementace - Zlepšit včasný přeshraniční informační tok/výměnu - Podporovat žadatele při přípravě projektů - Snížit a omezit časový rámec k administrativní proceduře - Organizovat společné a účinné postupy předkládání žádostí - Udržet běžný styk s partnery - Organizovat společné semináře pro projektové žadatele - Připravit společné formáty pro zajištění administrace projektů (žádost, uzavírání smluv, monitoring, výkaznictví,..) - Představit přeshraniční Fond malých projektů (FMP) regionální úrovni: v průběhu minulých desetiletí došlo v myslích obyvatel příhraničních regionů ke vzniku určitých bariér v myslích z důvodu zpřetrhaných ekonomických, kulturních i společenských vazeb. Důležitým 1 Aktualizace hodnocení po uplynutí poloviny období pro Program iniciativy společenství INTERREG IIIA Rakousko-Česká republika, Vídeň/Praha, říjen 2005 strana 7

9 základem pro dosažení intenzivnější komunikace byly pravidelné kontakty formou malých - často regionálních a/nebo tematicky zaměřených projektů. Obecné zkušenosti z realizace CBC Fondu malých projektů/dispozičního fondu INTERREG IIIA ukázaly, že integrované (nezaměřené na zisk) malé projekty jsou pro různé cílové skupiny velmi užitečné. Fond malých projektů představuje flexibilní nástroj pro realizaci i těch nejnepatrnějších činností v programu - projektů lokálního charakteru s vlivem na přeshraniční oblast. Pokračování takovýchto aktivit s pomocí Fondu malých projektů (FMP), které umožní, aby i menší projekty získaly podporu, je všeobecně podporován ve všech přeshraničních oblastech a rovněž na základě hodnocení po uplynutí poloviny období Programu iniciativy společenství (CIP) Rakousko-Česká republika, se doporučuje pro budoucí program. 1.5 Ex-ante hodnocení, Zpráva o životním prostředí Ex ante hodnocení Proces ex-ante hodnocení probíhal souběžně a kontinuálně s tvorbou operačního programu (OP). Hodnotitelský tým byl průběžně seznamován s aktuálními výstupy jednotlivých částí OP. Komunikace probíhala jednak formou setkání, jednak elektronicky. Zadavatel poskytoval aktuální verze dokumentu k vyjádření ex-ante hodnotitelského týmu (HT) k posouzení. Při zpracování OP ex-ante hodnotitelé poskytovali průběžná pracovní stanoviska jak zpracovatelům OP, tak zadavatelům, a to v písemné i ústní formě. HT sledoval rovněž vazbu OP na dokumenty obou členských zemí, především Národní strategický referenční rámec (NSRR), neboť problematika územní spolupráce se stala organickou součástí těchto dokumentů. HT konstatuje, že proces tvorby dokumentu a zapracování stanovisek ex-ante hodnotitele byl realizován prostřednictvím instituce (mechanismu) Programovací skupiny, za účasti zástupců z českého území (krajů), rakouských zemí a euroregionů a domnívá se, že byl respektován princip rovného zastoupení žen a mužů. 1. Socio-ekonomická analýza a SWOT analýza Obě tyto kapitoly byly v průběhu zpracování OP upravovány, na těchto úpravách se HT výrazně podílel. HT zdůrazňoval: 1) potřebu přistupovat k území jako k 1 regionu, 2) soustředit se na věcné podporovatelné oblasti, 3) socioekonomickou charakteristiku zpracovat stručně a věcně. V souladu s doporučenou metodikou HT doporučoval zkrátit rozsah analytické části a SWOT analýzy na stran, k čemuž se finální verze přiblížila. HT doporučil dopracovat ve SWOT analýze příležitosti a ohrožení u všech dílčích témat z důvodu nastavení strategie, která se výrazným způsobem opírá o příležitosti. HT poukázal na nutnost prokázat návaznost jednotlivých výroků SWOT na analýzu a seřadit výroky dle jejich naléhavosti. Dále HT doporučil doplnit analýzu zkušeností získaných během současného, příp. předcházejícího (předvstupní pomoc), programovacího období a jejich reflexi pro nastavení strategie a implementace OP. strana 8

10 HT kladl následující otázky: Vystihuje analýza dostatečným způsobem základní charakteristiky území? Odpovídá analýza a SWOT potřebám OP přeshraniční spolupráce? Zohledňuje uspořádání výroků SWOT význam problému pro rozvoj území? Přistupuje se k území jako regionu čelícímu společným problémům, vyvolaným přetrvávající existencí bariér, a dále regionu, který může rozvinout doposud opomíjený potenciál a využít příležitostí vyplývajících z evropské integrace, rozvoje znalostní ekonomiky a informační společnosti? Na všechny tyto otázky bylo uspokojivě odpovězeno. 2. Strategická část K této kapitole se vázala nejvýznamnější doporučení. Od začátku panovala odlišná představa o počtu priorit a jejich věcném zaměření. HT doporučoval vytvořit tři věcné priority: jedna na rozvoj ekonomiky a inovačního potenciálu, druhá na kvalitu fyzického prostředí (dostupnost a životní prostředí) a na rozvoj lidského potenciálu a spolupráci komunit, a třetí pro technickou pomoc. V průběhu konzultačního procesu vznikl silný konsensus mezi partnery týkající se snížení počtu priorit na dvě věcné. HT tuto dohodu vzal na vědomí s tím, že bude dobře popsán vztah a vzájemné souvislosti (kauzální, časové) mezi jednotlivými podporovanými oblastmi zařazenými v rámci jedné priority i mezi prioritami navzájem. HT doporučil zvýraznit vazbu strategie OP na relevantní evropské, národní či regionální dokumenty, jedná se především o zdůraznění propojení na Strategické obecné zásady Společenství (CSG), dále NSRR obou zemí, jakož i vazeb mezi programem a politikou rozvoje venkova (EAFRD). Bylo třeba také posílit vazbu na intervence poskytovanou prostřednictvím ostatních operačních dokumentů (např. Regionální operační programy (ROPy) a ostatní programy přeshraniční spolupráce). HT kladl následující otázky: Existuje přímá vazba mezi výstupy analýzy, výroky SWOT a zkušenostmi ze stávajícího období na jedné straně a cíli a prioritami na straně druhé? Odpovídá návrh strategie novým východiskům a cílům politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro období , napomáhá integrovat území rozdělené národní hranicí, které čelí společným problémům vyžadující společná řešení? Je strategie zaměřena na posílení konkurenceschopnosti příhraničních oblastí? Všechny tyto otázky byly postupně zodpovězeny a strategie znovu zaostřena. 3. Implementace OP HT považuje za vhodné použít omezený počet indikátorů v rámci operačního programu, tak aby bylo možno vyjádřit dosáhnuté výsledky při implementaci operačního programu. Pro tento účel je možno použít Národní číselník indikátorů, který byl vytvořen ve spolupráci s českým Statistickým úřadem. Do té míry jak se procesem implementace operační program a procesem schvalování projektů operační program zabývá, je důležité popsat všechny procesy, které budou vykonávány a definovat role a kompetence subjektů hlavně Regionálních subjektů. HT položil následující otázky: Jak bude probíhat proces výběru a schvalování projektů? Jakým způsobem bude poskytována podpora z Dispozičního fondu? Jakým způsobem bude poskytována podpora při tvorbě projektů (posilování absorpční kapacity)? Jak bude strukturována žádost a v jakém jazyce? Hodnotitelský tým se domnívá, že prezentovaná konečná verze Programového dokumentu pro Cíl Evropská územní spolupráce Přeshraniční spolupráce Česká republika-rakousko představuje silnou strategii pro rozvoj přeshraničního regionu. strana 9

11 1.5.2 Zpráva o životním prostředí (SEA) Souhrn postupu SEA Hlavním cílem zprávy o životním prostředí prováděným pro program Cíl Evropská územní spolupráce operační program Rakousko-Česká republika bylo zakomponování úvah o životním prostředí do programu na co nejnižším stupni, tak aby byla zaručena vysoká míra ochrany životního prostředí a podpora udržitelného rozvoje. Dodatečně proces dává možnost zainteresovaným stranám vyjádřit svůj názor a být informován ohledně rozhodnutí, která mohou mít významný dopad na životní prostředí. Tato část poskytuje přehled nad hlavními etapami v procesu SEA, který korespondoval s celkovým procesem a s kroky přípravy programu Zpráva o životním prostředí - obsah a hlavní výsledky Hodnocení SEA stanovilo pravděpodobný pozitivní a/nebo negativní efekt předpokládaný při realizování oblastí podpory programu na jednotlivé složky životního prostředí 3 a na přeshraniční záměry v oblasti životního prostředí. Pro každou složku životního prostředí byl navržen indikátor, který dohlíží nad analýzou v rámci SEA procesu. Nejprve zpráva popisuje předpokládaný vývoj v těchto oblastech, pokud by program nebyl realizován. Tato nulová alternativa reprezentuje základní čáru pro celý proces hodnocení v rámci SEA. Následně byl hodnocen význam priorit programu a oblastí podpory na výše zmíněné složky životního prostředí. Kde nebyl předpokládán žádný dopad, hodnocení se neprovádělo. Nakonec, SEA představila předpokládaný pozitivní nebo negativní dopad na životní prostředí, pokud by byly realizovány specifické priority a oblasti podpory. Jako konečné stanovisko procesu SEA, může být označeno, že se nepředpokládají žádné výrazné negativní dopady z realizace programu. Možné negativní dopady jsou na jedné straně omezeny existujícím právním rámcem a politikou ochrany životního prostředí na národní a regionální úrovni a na druhé straně mohou být minimalizovány přijetím SEA návrhu a podmínek pro realizaci projektů v programu při implementaci programu. Ve většině případů, program má pozitivní nebo neutrální dopad na životní prostředí díky zavádění nových technologií, komunikačních sítí a propagaci ekonomiky orientované na služby. Mohlo by docházet k významným synergiím mezi transferem environmentálních technologií, rozvojem obchodu a vzrůstajícími aktivitami v oblasti cestovního ruchu. Sítě transferu technologií by mohly podporovat zahrnutí principů energetické účinnosti do většiny investičních rozhodování v podnikatelském či veřejném sektoru a mít tak pozitivní dopad na kvalitu ovzduší, klimatické změny a udržitelné nakládání se zdroji. Negativní dopady jsou většinou předpokládány že se objeví v těch oblastech, které mají prostorový rozměr a spotřebovávají nebo využívají prostor ( např. cestovní ruch, doprava, atp.) 2 Celá souhrnná zpráva, dle požadavků EK, je součástí příloh 3 Obyvatelstvo: Lidské zdraví a pohoda;fauna, flora včetně biodiverzity a přirozených stanovišť; Půda a podloží; Podzemní a povrchová voda; Ovzduší; Ochrana klimatu; Krajina a kulturní dědictví a archeologické a architektonické dědictví; Funkční využití ( rekreační využití, bydlení atp.); Ochrana před přírodními riziky; Doprava šetrná z hlediska životního prostředí/udržitelné systémy mobility; energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie; Efektivita využívání zdrojů a jejich ochrana/udržitelné hospodaření se zdroji strana 10

12 Jakkoliv většina předpokládaných negativních dopadů byla eliminována díky iterativnímu procesu mezi programovací skupinou a SEA týmem. Činnosti podporující přeshraniční rozvoj obchodu a cestovního ruchu budou zvyšovat požadavky na rozšiřování regionální silniční sítě, včetně hlavních dálnic a obchvatů a to může vést k možným negativním kumulativním efektům. Z dlouhodobého pohledu, individuální motorizovaná doprava bude vzrůstat, což bude mít negativní dopad na kvalitu ovzduší, hluk a změny klimatu. Programy přeshraniční spolupráce jsou uskutečňovány přes výběr jednotlivých projektů předložených vhodnými žadateli. Zvýhodnění životního prostředí je uskutečňováno díky výběrovým kritériím projektu, kde je zohledněna i otázka životního prostředí. SEA tým navrhl sadu kritérií pro každou oblast podpory. Indikativní výběrová kritéria se zaměřují na zavádění nových technologií a nejlepších možných technologií obzvláště na zmírnění negativních dopadů na životní prostředí, podpora povědomí o životním prostředí a decentralizované turistiky, přijímaní ISO /EMAS, zmírnění poptávky po dopravě a zavádění přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí, přispívání ke zkapacitnění environmentálního managementu a vychovávání k participaci a vytváření spolupráce při rozhodování. Zpráva o životním prostředí učinila závěr vztahující se k opatření, že bude monitorovat významné dopady na životní prostředí během procesu implementace programu. Hodnocení na úrovni oblastí podpory vyústilo k alternativním formulacím oblastí podpory, návrhem nových aktivit a kritérii všeobecného výběru projektů. Tato opatření předchází, zmírňují a vyvažují negativní dopady a návrhy na zlepšení jsou pokládány jako alternativní, smysluplný požadavek v souladu s SEA směrnicemi. Navrhované reformulace a přídavky byly představeny programovacímu týmu a diskutovány s nimi při iterativním procesu a byly již částečně vzaty a zapracovány do různých návrhů dokumentu. strana 11

13 2 RAKOUSKO-ČESKÝ HRANIČNÍ REGION REGIONÁLNÍ ANALÝZA Následující regionální analýza se zaměřuje na přeshraničního regionu, jak je definuje kapitola 1.2. Analýza slouží na jedné straně jako možnost získat společný obraz oblasti programu z hlediska struktury, vývojových procesů, úkolů k řešení a rizik a na druhé straně jako základ pro formulování strategie a vývojových cílů. Do té míry, v jaké to bylo možné, byla použita kompletní a harmonizovaná data EUROSTATu. V ostatních případech byla jako základ pro analýzu použita národní data. Vzhledem k různým metodám sběru nebylo u některých indikátorů v těchto případech možné vytvořit společný přehled za celý region. 2.1 Obecná charakteristika Krajina a struktura osídlení Rakousko-český příhraniční region pokrývá plochu km² a nabízí různorodé typy krajiny. Západní část příhraničního regionu (Jihočeský kraj, Mühlviertel, část Waldviertelu) je charakterizována nízkým pohořím jedné z nejstarších evropských geologických formací Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a Novohradských hor. Údolí řeky Dunaj tvoří jižní hranici tohoto území. Směrem k východní části (Waldviertel, Weinviertel, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) se krajina mění v kopce a žulové a rulové vrchoviny, údolí a nížiny. Na jihovýchodě tvoří hranici karpatská oblast. Zvláštními krajinnými formacemi jsou Moravský kras jako jedna z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě a Vídeňská pánev (která se skládá z přírodních oblastí Marchfeld a Weinviertel), sníženina mezi Alpami, což je specifický krajinný útvar. Pro příhraniční region jsou také důležitým prvkem z krajinotvorného pohledu řeky. Nejdůležitějšími říční systémy jsou Dunaj, Thaya/Dyje a March/Morava. V roce 2004/5 žilo v celém příhraničním regionu přibližně 6 milionu lidí. Venkovský charakter této příhraniční oblasti se projevuje ve struktuře osídlení a v důležitosti zemědělství pro regionální či místní ekonomiku. Pro příhraniční oblast jsou charakteristické vesnice a města malé a střední velikosti. Přes 60% osídlení tvoří vesnice s počtem obyvatelstva pod Tato četná středně velká a malá města v oblasti, fungují jako regionální centra a jsou hnací silou regionálního ekonomického vývoje vzhledem k jejich tradiční hospodářské struktuře a novým impulsům v sektoru služeb. Regionální struktura a vývoj se ve venkovských částech regionu liší. Regiony, které se nacházejí v blízkosti městských center, jsou z demografického či ekonomického hlediska považovány většinou za dynamické, zatímco z okrajových části regionů vzdálených od hospodářských center a s nízkou dopravní obslužností obyvatelstvo odchází a nabídka pracovních příležitostí se snižuje. Největšími městy jsou Vídeň (1,6 mil. obyvatel) Linec ( ), St. Pölten (50 000), Brno ( ), České Budějovice ( ) a Jihlava (50 000). Tato města jsou administrativními, ekonomickými a kulturními centry regionu. Z hlediska velikosti (demografické, ekonomické), institucionálního rozsahu strana 12

14 (hlavní město Rakouska, statut spolkové země ), problémů a výzev, které přináší život ve městě, zaujímá zvláštní postavení v regionu město Vídeň. 4 Stávající struktura osídlení a hospodářský rozvoj regionu má vliv na závislosti město venkov. Ve všech městských aglomeracích je zřetelným trendem proces suburbanizace, doprovázený zvýšeným dopravním zatížením, využitím půdy a nákladů na stavbu (přestavbu) či modernizaci technické a sociální infrastruktury. Na druhé straně (silně osídlená) města podléhají základním sociálně-ekonomickým změnám. V městských oblastech se otázky životního prostředí, ekonomiky a sociální otázky dostávají do nejvýraznějšího střetu a výzvy, kterým musí města čelit, mají významný dopad na strukturu populace (např. migrace, ), kvalitu života obyvatel měst (např. doprava, bydlení, sociální služby,...), lidské zdraví a na hospodářskou funkci měst. Tabulka 1: Rakousko-český příhraniční region Regionální jednotka Obyvatelé 2005 (AT)/2004 (CZ) Hustota Region NUTS III Rozloha v km² Celkem Ženy osídlení (obyv./km²) Příhraniční region - AT ,4 Příhraniční region - CZ ,2 Příhraniční region celkem ,9 Příhraniční region bez Vídně ,0 Rakousko (celkem) ,8 Česká republika (celkem) ,6 Zdroje: Statistika Rakousko, Český statistický úřad Demografie Stav populace byl s určitými výjimkami v české i rakouské pohraniční oblasti po desetiletí na jasném sestupu.tento pokles počtu obyvatel měl dopad především na venkovské části regionu v bezprostřední blízkosti hranic. Teprve od počátku 90. let byl v mnoha obcích a městech pozorován opačný trend. Nejdůležitějšími demografickými trendy příhraničního regionu jsou: - Stárnutí populace - Růst populace díky migraci - Klesající porodnost - Procesy suburbanizace Proces demografického vývoje v českém příhraničním regionu je určován rozličnými faktory a neliší se od celkového vývoje populace v České republice. Z dlouhodobého hlediska vykazují české příhraniční regiony přirozený negativní vývoj obyvatelstva. V posledních letech však v některých částech (např. v Jihočeském kraji) populace díky migraci narůstá. 4 S ohledem na tuto specifickou situaci je většina údajů uváděna pro celý příhraniční region a pro příhraniční region s vyloučením Vídně. Na základě indikátorů je zřejmé, že zařazením Vídně jako dominantní městské aglomerace dochází ke zkreslení skutečné situace v této příhraniční oblasti. strana 13

15 Demografický vývoj v Rakousku je také nehomogenní. Zatímco centrální regiony se rozvíjejí velmi dynamicky, nárůst v okrajových regionech je slabý nebo populace ubývá. V souladu s dlouhodobým trendem jsou nejdynamičtějšími ty regiony, které se nacházejí poblíž městských center, nebo ty se silně pozitivní migrační bilancí. Problematické trendy mohou být pozorovány ve venkovských částech regionu v bezprostřední blízkosti hranic. Následkem migrace vzrostl počet obyvatel ve Vídni. Suburbanizační tendence jsou na vzestupu kolem městských aglomerací jako jsou Vídeň, Brno a Linec. Na druhé straně se většina měst potýká s poklesem populace a méně dynamickým rozvojem, velmi vysoký růst se soustředí v přilehlých oblastech. Neobvyklý růst počtu obyvatel se projevil zvláště v oblastech, kde se zlepšilo napojení na systémy veřejné dopravy nebo v nichž existuje intenzivní funkční trh práce. Co do věkové struktury obyvatelstva se situace jeví o něco příznivější na české než na rakouské straně hranice. Podíl obyvatel pod 15 let dosahuje na rakouské straně 14,7% až 20,3%, v české příhraniční oblasti je to od 14,8% do 16,0%. Podíl obyvatel starších 65 let je nižší v české části příhraničního regionu. Nejvyšší podíly jsou v severních okrajových oblastech Dolního Rakouska a ve Vídni. 2.2 Socio-ekonomický rozvoj - hospodářské výkony a lidské zdroje Úroveň ekonomického rozvoje Ekonomická struktura a trendy v rakousko-českém příhraničním regionu jsou charakterizovány - Výraznými regionálními rozdíly v prosperitě a - Dynamickým hospodářským rozvojem. Rozdíly jsou patrné jednak jako zřetelné rozdíly mezi městy a venkovem a jednak jako rozdíly v blahobytu mezi českými a rakouskými příhraničními oblastmi. Dynamický hospodářský rozvoj je založen na: - Restrukturalizaci průmyslových podniků a zahraničních investicích obzvláště v českých příhraničních oblastech, - Rozvoji nového základu pro malé a střední podniky a - Rozvoji sektoru služeb s novými pracovními příležitostmi Regionální rozdíly Hrubý regionální produkt na hlavu v rakouských příhraničních oblastech dosahuje 132% průměru evropské pětadvacítky, zatímco v českých příhraničních oblastech je to okolo 62%. Zatímco české příhraniční regiony nedosahují národního průměru, situace v Rakousku se liší mezi městskými aglomeracemi a okrajovými venkovskými oblastmi. Nejsilnějším českým hraničním regionem je Jihomoravský kraj s centrem Brnem majícím HDP na hlavu na úrovni 94% národního průměru v roce Co do ekonomického potenciálu může být Jihomoravský kraj označen za jeden ze tří nejdynamičtějších regionů České republiky. Některé rakouské příhraniční regiony patří v národním srovnání mezi nejslabší; nepřesahují 70% rakouského průměru. Pouze Vídeň jeden z nejsilnějších ekonomických regionů v Evropě - a oblasti bezprostředně s ní sousedící a městský region Linz-Wels tuto úroveň jasně přesahují. strana 14

16 Pohled na vývoj HDP na hlavu ukazuje že nejdynamičtější hraniční regiony z celé příhraniční oblasti jsou ty české regiony, které začínaly na velmi nízkých úrovních. V období růst v české příhraniční oblasti dosahoval 10,9% v čele s krajem Jihomoravským, a 3,0% v rakouských oblastech, kde bylo možno vysledovat dynamičtější trend v centrálně položených a městských regionech než ve venkovských oblastech. HDP (PPS) na hlavu (změna v %) HDP (PPS) na hlavu 2003 (Index EU 25 = 100) Ekonomická struktura Ekonomická struktura rakousko-české příhraniční oblasti je charakterizována: - Větší orientací na zemědělství než jsou příslušné národní průměry (ve venkovských oblastech) - Vysokým podílem sekundárního sektoru: tradičních sektorů a v některých regionech dynamickým průmyslovým rozvojem v odvětvích zaměřených na technologie a inovace (zvláště v české části oblasti diky přímým zahraničním investicím) - Určitou měrou (sektorové) spolupráce podporující nové produkty a procesy a otevírající nové trhy (sektorové clustery, společné marketingové aktivity, ) - Terciární sektor se rozšiřuje, ale s výjimkou městských oblastí zůstává na obou stranách hranice nedostatečně vyvinutý strana 15

17 Tabulka 2: Ekonomická struktura Regionální jednotka Hrubá přidaná Podíl hrubé přidané hodnoty v % hodnota 2003 celkem Zemědělství Výroba/Produkce Služby materiálního zboží Region NUTS III Mil. EUR Celkem Stavebnictví Celkem Cestovní ruch Příhraniční region - AT ,7 26,4-71,9 - Příhraniční region - CZ ,2 39,9-55,0 - Příhraniční region celkem ,1 28,1-69,8 - Příhraniční region bez Vídně ,9 38,8-57,5 - Rakousko (celkem) ,9 30,1 7,7 68,0 4,5 Česká republika (celkem) ,0 37,3 7,0 59,6 2,0 Zdroj: EUROSTAT Primární sektor se na hrubé přidané hodnotě celého příhraničního regionu podílí ze 2%, s viditelným rozdílem mezi českou (5,2%) a rakouskou (1,4%) částí. Zemědělství přesto hraje na obou stranách hranice životně důležitou roli. Nejvyšší podíl na hrubé přidané hodnotě má tento sektor v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina a ve Weinviertelu, Waldviertelu a Mühlviertelu. Struktura regionální ekonomiky příhraniční oblasti je z hlediska podílu hrubé přidané hodnoty do značné míry charakterizována sekundárním sektorem. Pro příhraniční oblast jako celek činí podíl na hrubé přidané hodnotě kolem 28%, přičemž výrobní sektor má větší převahu v české části než v rakouské. Struktura výrobního sektoru vykazuje silné soustředění na tradiční lehký průmysl, jako potravinářský, textilní a oděvní, a rovněž na zpracování kůže, skla, kamene a dřeva, a to zvláště ve venkovských oblastech. Zde zůstává průmyslová výroba omezena jen na několik míst, která jsou často umístěna relativně daleko od odpovídajících hospodářských center země. Odvětví více zaměřená na technologie a inovace jako například strojní výroba, biotechnologie, automobilový průmysl, elektronika, ekotechnika, systémy řízení a automatizace, informační technologie nebo mikroelektronika v moderních výrobcích, technika a to obzvláště energetika, strojírenství a elektrotechnika jsou umístěny v městských oblastech anebo v některém z tradičních průmyslových center. Průmyslový sektor celého regionu prochází posledních několik let pozoruhodnými strukturálními změnami. V průběhu aktivní politiky umisťování a ucelené inovační a technologické kampaně byly nejen posíleny a modernizovány existující struktury, ale byly vytvořeny a financovány i oblasti pro novou činnost. Struktura podniků sekundárního sektoru v příhraničních regionech se velmi různí a obecně se odvíjí od průmyslové tradice regionu a/nebo od hlavního zaměření sektoru. V zásadě je velikost podniků v českých regionech vyšší než v rakouských. Podniky s více než 500 zaměstnanci převažují v odvětvích jako ocelářství, chemický, ropu a plyn zpracující průmysl, zčásti i v automobilovém sektoru a výrobě dopravních prostředků a textilním, kožedělném, potravinářském a nápojovém průmyslu. Převažují malé a střední podniky s podprůměrnou produktivitou (až na malé výjimky) a poměrně nízkou úrovní technologií. Odvětvím jako zpracování dřeva, obrábění kovů, či částečně elektronika strana 16

18 dominují většinou malé a střední podniky (MSP), což je i případ vysoce specializovaných podniků či podniků fungující jako subdodavatelé. V některých částech regionů hraje důležitou roli v regionální ekonomice energetika. Struktura výroby energie se ale na obou stranách hranice liší. Rakousko je bohaté na vodní zdroje, výroba elektřiny proto pochází ve vysoké míře z vodní energie. V České republice je důležitá jaderná energie. Na obou stranách se v posledních obdobích výrazně zvyšuje aktivita v oblasti obnovitelných (ekologických) zdrojů. Díky přírodním zdrojům (např. dřevo, palivové dříví a dřevní odpad, sláma z obilnin a olejnin, vítr ) je region předurčen pro výrobu obnovitelné energie. Existují i velice dobré podmínky pro využití solární energie. Obě strany usilují o rozšíření výzkumu a vývoje, aby se v budoucnu zvýšil podíl výkonu výrobců obnovitelných energií a dosáhl úrovně stanovené Evropskou unií. Ačkoli energie z biomasy má v regionu největší potenciál, v současné době se využívá méně. Rozsáhlejší využití biomasy při výrobě energie také nabízí důležité perspektivy pro zemědělství s ohledem na regionální rozvoj a vytváření pracovních míst; a pokud se výzkumu a vývoji dostane dostatečné podpory, může také poskytnout impuls pro vývoj nových a inovačních technologií. Sektor služeb je z pohledu hrubé přidané hodnoty v některých pohraničních regionech nejen velmi důležitý, ale také nejdynamičtější. Celkem připadá na vrub terciárního sektoru okolo 70% celkové hrubé přidané hodnoty, s význačnými rozdíly mezi českou (55%) a rakouskou (72%) částí, i když v posledních letech Česká republika tento rozdíl intenzivně dohání. Sektor služeb je silně soustředěn v městských oblastech a není příliš rozvinutý ve venkovské části regionu, zvláště v české části jsou stále podstatné nedostatky na úrovni malých měst a vesnic.v celém regionu byl v minulosti tento sektor tím nejdynamičtějším, počet pracovních míst v soukromém i veřejném sektoru vzrostl ve všech částech regionu. Na české straně vznikla pracovní místa a rozvoj byl stimulován umístěním obchodních podniků a na základě iniciativy soukromých investorů a zakladatelů (stravovací služby, kadeřnictví, obchodní firmy a podobné aktivity), v Rakousku je dynamický rozvoj patrný v sociálních službách, cestovním ruchu, maloobchodu a službách navazujícími na obchod. S výjimkou některých sociálních a veřejných služeb (např. zdravotní systém, státní správa, ) v terciárním sektoru převažují malé a střední podniky. Ve většině případů průměrná velikost podniku nepřesahuje 20 zaměstnanců. Zvláště pro tyto podniky není přístup k novým technologiím nebo výsledkům výzkumu a vývoje nijak snadný. Ale také kooperační aktivity i jejich intenzita jsou na velmi nízké úrovni. K zintenzivnění zmíněných činností může napomoci vytvoření odpovídajících podpůrných (přeshraničních) struktur. Cestovní ruch má pro rozvoj terciárního sektoru na obou stranách hranice obzvláště podstatný potenciál a v některých venkovských regionech se z něj stává nové ekonomické klíčové odvětví s nejvyšší úrovní růstu v oblasti regionálního cestovního ruchu. Turistická infrastruktura a nabízené služby jsou v různých částech regionu rozvinuté na velice rozdílných úrovních. V turistickém odvětví v hraniční oblasti lze rozeznat jasné strukturální rozdíly: - Vysoce regionální a/nebo regionální zaměření turizmu (města, lázeňská letoviska, letní sezona) strana 17

19 - Rozdíly v kvalitě a množství nabídky turistického vyžití (městské oblasti venkovské oblasti, regiony s čilým cestovním ruchem méně rozvinuté regiony) - Chybějící přeshraniční management a marketing turistických cílů V rozvoji cestovního ruchu v regionu se v průběhu let vytvořily dva výrazné trendy. Tím převládajícím je orientace na cestovní ruch v městských oblastech s podstatným podílem zahraničních turistů. Na druhé straně existují i turistické cíle se silným zaměřením na rekreaci, poznávání, zdravotní turistiku a kulturu; ty hrají významnou roli ve venkovských regionech a v domácím cestovním ruchu. V roce 2004/2005 bylo v celém regionu registrováno na 23 milionů noclehů, z čehož 70% připadá na rakouskou část s městem Vídeň v čele a 30% na českou hraniční oblast. Na rakouské straně počet noclehů odpovídá 15% podílu na celonárodním celku a na české straně okolo 17%. Hlavní sezonou je letní období, zatímco v některých (alpských) oblastech Rakouska je zimní sezona výrazně důležitější než v české části příhraničního regionu. Vysoká koncentrace noclehů je patrná ve městech zaměřených na kulturu a kongresovou turistiku s vysokým podílem cizinců. Venkovské oblasti se specializují na rekreaci, zdraví a wellness, jednodenní výlety, kulturu, přírodu a sport. Tyto oblasti závisí do velmi vysoké míry na sezoně. Kvalita ubytování, různorodost a nabídka v oblasti cestovního ruchu je mnohem širší ve městech. V mnoha případech kvalita a množství ubytovacích možností a služeb ve venkovských oblastech zaostává za mezinárodní úrovní. Tabulka 3: Noclehy (harmonizovaná data nejsou dostupná) Počet noclehů Region NUTS III Rok2004/2005 (AT) / 2004 (CZ) Příhraniční region - AT Příhraniční region - CZ Příhraniční region celkem Příhraniční region bez Vídně Rakousko (celkem) Česká republika (celkem) Zdroj: národní statistiky Po obou stranách hranice odpovídají za propagaci a marketing nabídky cestovního ruchu místní, regionální a státní instituce. Marketingová koncepce se zaměřují na dvě různé strategie. Jedna strategie spočívá ve specializované nabídce (např. kulturní dědictví, zdravý životní styl, kultura, konference, volný čas, příroda, ) a místních památkách a zvláštních pamětihodnostech (národní parky, UNESCO, kulturní a/nebo přírodní památky, ), druhá strategie se orientuje na nadregionální úroveň a vytváří nadregionální balíčky, aby se rozšířila nabídka trhu a oslovila více i nových (domácích i zahraničních) návštěvníků regionů. V hraničním regionu leží rozpoznaný potenciál ve sféře cestovního ruchu v oblastech: - Rozvoj inovativních oblastí cestovního ruchu a strategická spolupráce v cestovním ruchu - Udržení úspěšných aktivit - Optimalizace infrastruktury cestovního ruchu - Nabídka inovativních a konkurenceschopných produktů podle potřeb trhu strana 18

20 - Směrování produktů a programů k novým klientům Význam malých a středních podniků Ačkoli v některých částech regionu operuje velký počet velkých mezinárodních firem, (národní a regionální) malé a střední podniky (MSP) stále hrají ústřední roli ve všech sektorech, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i co se týče stability a dalšího rozvoje regionální ekonomiky. Strukturální změny byly také v posledních letech doprovázeny nárůstem počtu malých a středních podniků. V českém příhraničním regionu tyto podniky a rovněž podniky založené především zahraničními investory tvoří nejen základ ekonomického růstu mnoha regionů, ale také přispívají ke změnám v pracovních podmínkách a příjmech a tak i k trendu segmentace regionálních trhů práce. Na základě existence širokého odvětví služeb zaměřených na výrobu, orgány na obou stranách hranice podporují na řadě míst zakládání a rozšiřování komerčních a průmyslových center stejně jako inovačních a technologických center. Tyto iniciativy mají za cíl posilovat atraktivitu regionu jako místa pro obchod a průmysl. Dále podporovat rozšiřování existujících podniků stejně jako vznik nových v odpovídajících oblastech Trh práce Situace na trhu práce v příhraničním regionu je určována strukturálními změnami regionálních ekonomik a kvantitativní a kvalitativní nabídkou pracovních sil a příležitostí a může být charakterizována následujícími fakty: Vysoká koncentrace pracovních míst v městských oblastech a jejich nedostatek v oblastech venkovských Intenzivní vnitroregionální a rostoucí přeshraniční dojíždění Výrazné rozdíly v úrovních mezd Zvýšená nezaměstnanost, vysoký podíl nezaměstnaných s problematickým profilem (např. nízká kvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost, ) Stejně jako hospodářská struktura a rozvoj může být i trh práce charakterizován pokračujícími strukturálními změnami. Tyto změny vedly k poklesu zaměstnanosti v sekundárním sektoru a zemědělství, zatímco zaměstnanost v terciárním sektoru výrazně vrostla. Celý příhraniční region čítá asi 3 mil. zaměstnanců. V letech byl počet zaměstnaných osob (závislá činnost) stabilní, a to díky mírné pozitivní změně v Rakousku a mírné negativní změně v české části regionu. Tabulka 4: Zaměstnanost v hraničním regionu Regionáln jednotka Závislí zaměstnanci Počet Změna v % Region NUTS III Příhraniční region - AT ,6 Příhraniční region - CZ ,4 Příhraniční region celkem ,8 Příhraniční region bez Vídně ,9 Rakousko (celkem) ,5 Česká republika (celkem) ,1 Zdroj: Eurostat strana 19

21 Z hlediska zaměstnanosti je sektor služeb nejdynamičtějším sektorem a ve většině částí regionu nárůst počtu pracovních míst v terciárním sektoru ve velmi vysoké míře ovlivňuje hladinu (kvantita) i strukturu zaměstnanosti (kvalita). Mezi faktory, které je třeba zmínit, patří například narůstající počet zaměstnaných žen, rostoucí podíl pracujících na částečný úvazek, nárůst počtu nekvalifikovaných pracovních míst na straně jedné a nárůst počtu kvalifikovaných míst na straně druhé, problematický vývoj v sekundárním sektoru má negativní dopad na starší pracovníky, pracovníky s nízkým stupněm mobility nebo flexibility, popř. nedostatečnou kvalifikací atd. Centry pracovního trhu regionu jsou městské aglomerace, v Rakousku jsou to Vídeň a oblast Linz- Wels, v české příhraniční oblasti tuto funkci plní Brno a další středně velká města. Pro obyvatele žijící ve venkovských oblastech jsou tato centra výhodnými cíly pro dojíždění. Široká nabídka pracovních míst a dobře vybavená dopravní infrastruktura jsou základními faktory, které posilují dojíždění. Spojitosti přeshraničního trhu práce V posledních letech se posilovalo nejen vnitroregionální dojíždění za prací, ale i dojíždění přeshraniční. V příhraničních oblastech se rozvoj přeshraničního pracovního trhu řídí specifickými pravidly. Směr dojíždění a migrace za prací jsou určovány různými faktory, jako jsou - Regionální ekonomické struktury na obou stranách hranice - Kvalita a kvantita pracovních příležitostí a stav nezaměstnanosti - Úroveň mezd a cen - Dopravní vybavenost, infrastruktura a dostupnost - Jazykové schopnosti Za posledních 10 let nabyly vztahy na přeshraničním trhu práce zcela nové rysy. Od roku 1990 má česko-rakouský trh práce podobu buď přeshraniční migrace nebo přeshraniční dojížďky za prací, zvláště z českých regionů do Rakouska. Typickým znakem tohoto regionálního trhu práce je jednosměrná ekonomická migrace a dojíždění za prací. Pracovníci z České republiky využívají příležitosti najít zaměstnání v blízkých rakouských regionech v odvětvích jako stavebnictví, cestovní ruch, sociální a soukromé služby nebo zemědělství a lesnictví. I když přejití do EU v květnu 2004 umožnilo českým občanům vstup na pracovní trhy západní Evropy bez pracovního povolení, Rakousko jako většina zemí evropské patnáctky zavedla přechodná omezení volného pohybu pracovních sil na dobu až 7 let (2+3+2 roky), což má dopad na oboustranný trh pracovních sil. Kvalifikace pracovních sil Pracovní síly v pohraničním regionu mají dobrou kvalifikaci. Podíl zaměstnaných se středoškolským vzděláním dosahuje 80% v České republice a 64% v Rakousku. V podílu osob s vysokoškolským vzděláním dosahuje Rakousko 19% a Česká republika 14%. Podstatné rozdíly jsou rozeznatelné na jedné straně mezi různými věkovými skupinami a mezi muži a ženami, na straně druhé pak v regionálním kontextu. strana 20

22 - Obecně jsou mladší pracovníci lépe kvalifikovaní a vykazují vyšší mobilitu co se týče kvalifikace, jsou ochotní se stěhovat do jiných regionů; starší pracovníci se specifickými (např. technickými) schopnostmi často v tomto kontextu chybí. - Především v Rakousku je úroveň vzdělání značně nižší u žen než u mužů. - I když celková úroveň kvalifikace se zvyšuje, stále existují významné regionální rozdíly. Úroveň vzdělání (např. podle univerzitního vzdělání) je mnohem vyšší v městských oblastech než ve venkovských oblastech, podíl kvalifikovaných specialistů s (vyšším) středoškolským vzděláním přesahuje průměr ve více industrializovaných regionech. Nejnižší úroveň kvalifikace se vyskytuje v regionech s nejvyšším podílem zemědělské činnosti. Úroveň mezd V rakousko-českém příhraničním regionu se vyskytují zásadní rozdíly v úrovni mezd a produktivity v celonárodním i přeshraničním kontextu. Zatímco v Rakousku jsou regiony v bezprostřední blízkosti hranice regiony s nízkými mzdami, v České republice to platí jen v některých oblastech. Pracovní místa s vyššími mzdami ve srovnání s celonárodním průměrem se většinou vyskytují v českých městech. Přeshraniční srovnání mezi Rakouskem a Českou republikou ukazuje rozdíl ve mzdách v poměru 4:1. Nezaměstnanost V rámci příhraničního regionu se jak rozdíly v ekonomické struktuře a dynamice mezi regiony tak i demografické údaje promítají do úrovně nezaměstnanosti. Čím vyšší je podíl sektorů se strukturálními problémy a čím nižší je úroveň kvalifikace obyvatelstva, tím je vyšší nezaměstnanost. Situace na trhu práce je mnohem lepší v západní části příhraničního regionu než ve východní. V roce 2005 počet nezaměstnaných v česko-rakouském hraničním regionu dosahoval V období počet nezaměstnaných rostl z důvodu růstu počtu nezaměstnaných v rakouských regionech. Na české straně počet nezaměstnaných mírně poklesl. Struktura nezaměstnanosti je obecně nepříznivá; velká část nezaměstnaných je starších 50 let nebo se jedná o méně kvalifikované osoby a výrobní dělníky nebo dělníky z primárního sektoru. Jsou to dlouhodobě nezaměstnaní a mnoho z nich patří k problémovým skupinám pracovního trhu s omezeními sociální a geografické mobility Regionální inovační systém vzdělání, výzkum a vývoj Vzdělání Systémy školního vzdělání se od sebe téměř neliší. V zásadě mají obě země všeobecné střední školy, technické a ekonomické střední a vyšší odborné školy a specializované vysoké školy a univerzity. Nejproblematičtější úkoly v oblasti vzdělávání v programovém regionu jsou: - Přizpůsobit se požadavkům regionální/mezinárodní ekonomiky (větší zájem o technické vzdělání a studium zvláště pak u žen) - Demografické trendy pokles počtu žáků ve venkovských/okrajových regionech s dopadem na infrastrukturu a kvalitu vzdělání strana 21

Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013. CCI Nr. 2007CB163PO002

Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013. CCI Nr. 2007CB163PO002 Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 CCI Nr. 2007CB163PO002 Červenec 2007 OBSAH 1 ÚVOD...1 1.1 Územní spolupráce...1 1.2 Programové území...2 1.3 Příprava

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RECOM CZ-AT Brno, 11.3.2015 Obsah prezentace programové území tematické zaměření programu 2014-2020 alokace programu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů

Více

Brno,

Brno, 2014 2020 Brno, 7.10.2015 programové území tematické zaměření programu 2014-2020 alokace programu 2014-2020 základní parametry programu harmonogram přípravy a výzvy programu 2 PROGRAMOVÉ ÚZEMÍ AT - CZ

Více

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko - Česká republika

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko - Česká republika Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko - Česká republika 2014-2020 Operační program: Dotační území: Prioritní osy (LF MU): Důraz na oblasti: INTERREG V-A Rakousko Česká republika ČR: Jihočeský kraj,

Více

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko -Česká republika obecné informace

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko -Česká republika obecné informace Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko -Česká republika 2014-2020 obecné informace Dotační území ČR: Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj Rakousko: Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Vídeň (NUTS

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Operační program přeshraniční spolupráce

Operační program přeshraniční spolupráce Operační program přeshraniční spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 Návrh znění září 2006 O 3 T e r C o o p A T - C Z OBSAH 1 ÚVOD: PRÁVNÍ ZÁKLAD, ÚČEL, PARTNERSTVÍ... 1 1.1 Územní spolupráce...

Více

Řešení. Východiska řešení. Rizika

Řešení. Východiska řešení. Rizika Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno,

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem Brno, 10.10.2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci Od

Více

Výhled. Nové programovací období SF

Výhled. Nové programovací období SF Výhled Nové programovací období SF 2007 2013 Obsah prezentace Cíle podpory Pravidla podpory Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační programy Harmonogram příprav Cíle podpory

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS

INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS INTEGROVANÁ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS ROZKVĚT ZAHRADY JIŽNÍCH ČECH Zpracovatel : Kancelář ekonomického a finančního poradenství Zavadila 2584 370 05 České Budějovice tel./fax: +420 387 426 578 e-mail: kancelar@financecb.cz

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU Praha 10.května 2012 L 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT OBCE PRO PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014 20 2 CO NÁS TRÁPÍ? CO POTŘEBUJEME? Postrádáme

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Financování společenských funkcí lesů, možnosti podpory EVVO z národních a evropských zdrojů 24. 6. 2015, Mazurova chalupa, Hoděšovice

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální

Více

OP Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Seminář pro žadatele Jemnice

OP Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Seminář pro žadatele Jemnice OP Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 Seminář pro žadatele Jemnice 14. 1. 2010 Gabriela Grycová Regionální koordinátor OP AT-CZ Krajský úřad kraje Vysočina Zodpovědné orgány

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 (OP AT-CZ) Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice 21. 4. 2010 Mgr. Gabriela Grycová Odbor regionálního rozvoje Krajský úřad kraje Vysočina

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ondřej Pergl odbor regionální politiky 15. 5. 2015, RSK LBK Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské

Více

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference OPPI Praha, 5. prosince 2011 Stav realizace NSRR v programové

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í C V I Č E N Í 2 Hodnocení přírodních zdrojů v okolí bydliště za obec Téma jednotlivec zpracování ke zkoušce jak jsou využívány zdroje (vodní

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke

Více

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Evropská územní spolupráce v Centru pro regionální rozvoj České republiky

Evropská územní spolupráce v Centru pro regionální rozvoj České republiky Evropská územní spolupráce v Centru pro regionální rozvoj České republiky Interreg V-A Rakousko Česká republika Mgr. Radim Herčík vedoucí oddělení JS Rakousko ČR odbor Evropské územní spolupráce Obsah

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

Program rozvoje Libereckého kraje Základní informace pro projednání na obcích s rozšířenou působností únor - březen 2014.

Program rozvoje Libereckého kraje Základní informace pro projednání na obcích s rozšířenou působností únor - březen 2014. Program rozvoje Libereckého kraje 2014 2020. Základní informace pro projednání na obcích s rozšířenou působností únor - březen 2014. Význam PRLK 2014 2020? - důležitý strategický dokument kraje, pořizuje

Více

Nové programovací období co nás čeká

Nové programovací období co nás čeká Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi, Praha, 18. 11. 2014 Obsah prezentace 1. Základní informace o programech Evropské

Více

Finanční zdroje euroregionů v období

Finanční zdroje euroregionů v období Finanční zdroje euroregionů v období 2007-2013 Cíle regionální politiky 2007-2013 V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 10. 2013 Č.j.: 75857/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Evropská politika soudržnosti

Evropská politika soudržnosti Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Jakou roli může sehrát Moravskoslezský pakt zaměstnanosti? Prezentace vychází z pracovních návrhů nové evropské legislativy Politika soudržnosti Zůstávají rozdíly

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko Česká republika

Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko Česká republika Program spolupráce INTERREG V-A Rakousko Česká republika 2014-2020 OBECNÉ INFORMACE programové území AT Mostviertel-Eisenwurzen Sankt Pölten Waldviertel Weinviertel Wiener Umland-Nordteil Wien Innviertel

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 10. 12. 2013 Č. j.: 89485/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Závěrečná konference projektu Realizace Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje CZ.1.13/4.2.00/

Závěrečná konference projektu Realizace Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje CZ.1.13/4.2.00/ Závěrečná konference projektu Realizace Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje CZ.1.13/4.2.00/21.01121 KOMPLEXNÍ STUDIE PROGRESIVNÍCH ODVĚTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj

REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Rizika a budoucnost evropských fondů z pohledu koordinátora

Rizika a budoucnost evropských fondů z pohledu koordinátora Rizika a budoucnost evropských fondů z pohledu koordinátora Ing. Daniel Braun, M.A. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor řízení a koordinace NSRR 1 nok@mmr.cz Strategie pro období 2007 2013 (Evropský

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více