PŘÍRODNÍ PAMÁTKU S V A T Ý T O M Á Š

Transkript

1 PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU S V A T Ý T O M Á Š Ing. Jiří Wimmer České Budějovice, 2013

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1550, přírodní památka, Svatý Tomáš číslo a název kategorie IUCN: IV řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů). 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Okresní úřad v Českém Krumlově číslo: Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech v okrese Český Krumlov dne: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Jihočeský Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Český Krumlov Obec: Přední Výtoň Katastrální území: Pasečná, Přední Výtoň Národní park: - Chráněná krajinná oblast: Šumava Jiný typ chráněného území: ÚSES regionální biocentrum Vítkův Kámen RBC17/575 (ZÚR/PÚSES 1 ) Genová základna č. 52 Vítkův Kámen pro SM (S polovina území) Natura 2000 Ptačí oblast: 2298 Šumava Evropsky významná lokalita: 2688 Šumava Příloha I. Mapy ZCHÚ I.A Orientační mapa území I.B - Orientační mapa území ZM 1: I.C Ortofotomapa území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Tabulky parcelního vymezení území Katastrální území: Přední Výtoň Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1242/1 (část) lesní pozemek LV 5 ČR, Lesy české republiky, s.p., Přemyslova 19, č.p.1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, číslování podle ZÚR Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, PÚSES Plán ÚSES NP Šumava 1

3 Katastrální území: Pasečná Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2787/1 (část) lesní pozemek (část) lesní pozemek /1 (část) lesní pozemek /2 (část) ostatní plocha ostatní komunikace /2 (část) ostatní plocha ostatní komunikace LV 5 ČR, Lesy české republiky, s.p., Přemyslova 19, č.p.1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, Dílčí plochy parcel byly zjištěny digitální planimetráží nad rastrem KN. Příloha II. Mapa KN se zákresem ZCHÚ Parcelní vymezení ochranného pásma. Ochranné pásmo není vyhlášeno zvláštním předpisem a je jím podle 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. Pro takto vymezené ochranné pásmo nebyl zpracován parcelní přehled. 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha Způsob využití pozemku lesní pozemky 53,0411 pro OP nebyl zpracován vodní plochy - parcelní pře- hled. zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - trvalé travní porosty - orná půda - vodní tok - ostatní zemědělské - pozemky ostatní plochy 0,3412 neplodná půda - zastavěné - plochy a nádvoří plocha celkem 53,3823 ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 0, Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ve vyhlášce Okresního úřadu v Českém Krumlově ze dne je ve článku 1: Popis a vymezení CHPV charakterizována plocha současné přírodní památky Svatý Tomáš jako zbytky horského smíšeného a suťového lesa. 2

4 V předchozím Plánu péče je hlavní motiv ochrany charakterizován jako: Zbytky horského smíšeného a suťového lesa na hřebenu Vítokamenské hornatiny v nadmořské výšce metrů. Suťový les na kyselém substrátu (erodovaný žulový rozpad). Polopřirozené smíšené porosty (acidofilní bučiny) a horské smrčiny na půdách svěžích i suťových (pleistocénní rozpad), a na mrazových srubech ve vrcholové partii PP. Výskyt zvláště chráněných druhů rostli (Huperzia selago, Lycopodium annotinum, Arnica montana). V publikaci Chráněná území ČR (Albrecht a kol. 2003) je rezervace charakterizována jako: Zbytky přirozených porostů smíšeného lesa typu acidofilních horských bučin a suťových smrčin s mnohými chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů Hlavní předmět ochrany současný stav Kategorie vyhlášky MŽP a červeného seznamu je uvedena kódem u jednotlivých druhů. Kategorie podle červeného seznamu: C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené, C4b = vzácnější taxony vyžadující pozornost dosud nedostatečně prostudované. Kategorie podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: 1 = kriticky ohrožený, 2 = silně ohrožený, 3 = ohrožený. U rostlinných společenstev je použita stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 asociace bez ohrožení lidskou činností /a vzácná, /b dostatečně hojná A. společenstva štěrbinová vegetace kyselých skal sv. Asplenio septentrionalis/ druhově chudá společenstva skalních štěrbin silikátových substrátů sv. Androsacion vandellii vegetace nevápnitých lesních pramenišť sv. Caricion remotae/ sciofilní společenstva kyselých pramenišť sv. Cardaminion amarae acidofilní bučiny a jedliny sv. Luzulo-Fagion sylvaticae/ druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny submontánního a montánního stupně sv. Luzulo-Fagion (as. Calamagrostio villosae- Fagetum) název společenstva podíl plochy v ZCHÚ (%) stupeň ohrožení popis biotopu společenstva podle červeného seznamu 2 1 3/b maloplošně a fragmentárně na žulových rozpadech ve vrcholových částech PP 0,5 3/b menší prameniště v SZ části PP 15 2/b v severní polovině PP 2 Stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 asociace bez ohrožení lidskou činností /a vzácná, /b dostatečně hojná6/ 3

5 název společenstva podíl plochy stupeň ohro- popis biotopu společenstva v žení podle ZCHÚ (%) červeného seznamu 2 středoevropské acidofilní smrčiny 10 3/b balvanitá suť na strmém svahu v S části PP sv. Piceion abietis (as. Calamagrostio villosae- Piceetum abietis)/přirozené smrčiny sv. Piceion excelsae (as. Dryopterido dilatatae- Piceetum) středoevropské acidofilní smrčiny sv. Piceion abietis/ přirozené smrčiny sv. Piceion excelsae 5 2/b maloplošně na podmáčených stanovištích v SZ části PP (as. Mastigobryo- Piceetum) V současném pojetí je as. Dryopterido dilatatae-piceetum začleněna do široké as. Calamagrostio villosae-piceetum abietis, podmáčené smrčiny jsou řazeny do as. Equiseto sylvestris-piceetum abietis nebo as. Soldanello montanae-piceetum abietis. Procentické zastoupení společenstev je pouze odhadnuto, přesnější vyjádření bude možné až po provedené botanické inventarizaci. V mapování NATURA 2000 je většina území mapována v jednotce L5.4 acidofilních bučiny. Podle mého názoru je toto vymapování poněkud zkreslující, do acidofilních bučin jsou mapovány i stejnověké smrkové monokultury, pouze s ojediněle vtroušeným bukem, v popisech je zastoupení buku ve většině případů nadhodnoceno. B. druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jedle bělokorá Abies alba vranec jedlový Huperzia selago plavuň pučivá Lycopodium annotinum prha arnika Arnica montana dřípatka horská Soldanella montana žebrovice různolistá Blechnum spicant roztroušeně v příměsi ve starých kmenovinách, výsadby v mladých skupinách stupeň ohrožení podle vyhl. 395/ ČS 2012/ČK /C4a/C4 popis biotopu druhu (dílčí plocha) acidofilní bučina, suťový les roztroušeně 3/C3/C3 suťová smrčina, DP2 (DP4) roztroušeně až hojně 3/C3/- acidofilní bučina, smrčina na suti jednotlivě 3/-/C3 ojediněle až roztroušeně 3/C3/- suťové a podmáčené smrčiny ojediněle -/C4a/- acidofilní horské bučiny 1.7 Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem péče o PP Svatý Tomáš je zachování komplexu společenstev acidofilních bučin s fragmenty suťového smrkového lesa včetně přirozeného podrostu s řadou významných druhů. Předkládaný Plán péče navazuje na předchozí Plán péče s platností od do

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území je vymezeno v rozlehlém lesním komplexu mezi pravým břehem Lipna a státní hranicí s Rakouskem, zhruba 3,5 km ZSZ od centrální části obce Přední Výtoň. Nadmořská výška území se pohybuje mezi 908 až 1026 m n.m.. Reliéf tvoří plochý hřbet s kótami 1026,1 m n.m., 1010,4 m n.m. a 997,9 m n.m. V horních vrcholových částech je velké množství mrazových srubů s balvanitým suťovým polem pod nimi, pod vrcholem kóty 997,9 na prudkém svahu kamenné moře porostlé lesním porostem. Přístup pro vozidla je od místní komunikace Frýdava Pasečná a dále po komunikaci na Vítkův Kámen nebo lesními cestami, přístupnými pouze na povolení. Střed chráněného území je přibližně určen zeměpisnými souřadnicemi: N šířka 48 o E délka 14 o (WGS-84). Přirozenou hranici rezervace tvoří hranice prostorového rozdělení lesa cesty, lesní průseky, hranice porostních skupin. Z hlediska Regionálního členění reliéfu ČSSR (B.Balatka-J.Sládek, 1980) patří řešené území provincii Česká vysočina (I), podprovincii Šumavské (I 1 ), oblasti Šumavská hornatina (I 1 B), do celku Šumava (I 1 B-1), podcelku Trojmezenská hornatina (I 1 B-1C), okrsku Vítokamenská hornatina. Nejvyšší bod v území (1026 m n.m.) se nachází na bezejmenném vrcholu v J části památky, nejnižší pak v SZ cípu památky, u lesní cesty Zimní (908 m n.m.). Na geologické stavbě řešeného území se podílí jednotvárná série moldanubika paleozoického stáří, zastoupená středně zrnitým porfyrickým granitem weinsbergského typu s průniky středně zrnité porfyrického muskovit-biotitického granitu eisgarnského typu a ojedinělým výskytem metamorfované pararuly. V menším rozsahu v nivách drobných vodních toků v SZ a J části území jsou mapovány kvartérní (pleistocén-holocén) překryvy hlinito-balvanitých až blokových a smíšených nezpevněných sedimentů. Půdní pokryv tvoří převážně kambizemní podzol a typický kryptopodzol, místy kambizem dystrická, na extrémních skalnatých stanovištích ve vrcholových částech a nasuti kambizemní a typický ranker. Okolo potůčků jsou maloplošně vytvořeny hydromorfní půdy pseudogleje až gleje. Pro širší okolí chráněného území je charakteristický hornatinný reliéf, krajinný ráz je charakteristický vysokým zastoupením rozsáhlých lesních komplexů, na enklávách bezlesí převažují v současné době pastviny hovězího dobytka, na podmáčených plochách jsou mokřadní lada a rašeliniště. Vrcholovými částmi prochází hlavní evropské rozvodí Labe a Dunaje. Podle klimatické klasifikace E. Quitta z r náleží celé území k chladné klimatické oblasti a v rámci ní k jednotce CH 7. Severní část území (povodí Labe) je odvodňována Vítkovo (Zámeckým) potokem (č.p ), jižní část území (povodí Dunaje) pak na jihozápadě Horským potokem (č.p ), na jihovýchodě pak Bukovým potokem (č.p ). Z hlediska fytogeografického členění ČSR (Dostál 1957) lze řešené území zařadit do oblasti A - oblast středoevropské lesní květeny - Hercynicum, podoblasti A1 Eu-hercynicum. Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Květena ČR) patří území do fytogeografické oblasti oreofytikum, obvodu České oreofytikum, do okresu 88 Šumava, podokresu 88h Svatotomášská hornatina. Dle přírodních lesních oblastí (Plíva, Žlábek 1986, OPRL ÚHÚL 2002) území patří do PLO 13 Šumava. Území přírodní památky spadá do základní (Calamagrostio villosae- Fagetum, Dentario enneaphylli-fagetum, Aceri-Fagetum) varianty biochory 6ZR Hřbety na kyselých plutonitech 6. v.s. (většina území PP) a základní (Luzulo-Fagetum, Calamagrostio villosae-fagetum, Dentario enneaphylli-fagetum, Mercuriali-Farxinetum, Piceo-Alnetum, Alnetum incanae) varianty biochory 5SR Svahy na kyselých plutonitech 5. v.s. (nižší polohy v J a SV 5

7 části PP) v rámci bioregionu 1.62 Šumavském. Podle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) patří větší část území PP do jednotky potenciální vegetace 25 smrková bučina (Calamagrostio villosae-fagetum), menší okrajové části (J,SV) pak do jednotky 18 bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška 1968) v blízkém okolí převažuje jednotka F Květnaté bučiny, ve vrcholových částech Medvědího vrchu, Vítkova kamene a kóty 1026,1 je mapována jednotka Fm Acidofilní horské bučiny. Bližší popis vegetace je uveden v kapitole 2.5. Současný stav ZCHÚ. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu (český) název druhu (vědecký) Rostliny vranec jedlový Huperzia selago plavuň pučivá Lycopodium annotinum prha arnika Arnica montana dřípatka horská Soldanella montana Živočichové roháček Ceruchus chrysomelinus tesařík Tragosoma depsarium batolec Apaturus iris bělopásek Limenitis populi střevlík Carabus scheidleri střevlík Carabus irregularis svižník Cicindela campestris svižník Cicindela silvicola zdobenec Trichius fasciatus zmije obecná Vipera berus ještěrka živorodá Zootoca vivipara slepýš křehký Anguis fragilis holub doupňák Columba oenas krahujec obecný Accipiter nisus lejsek malý Ficedula parva sýc rousný Aegolius funereus los evropský Alces alces rys ostrovid Lynx lynx aktuální početnost populace v ZCHÚ stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu (dílčí plocha) roztroušeně 3 suťová smrčina, DP2 (DP4) roztroušeně až hojně 3 acidofilní bučina, smrčina na suti jednotlivě 3 - ojediněle až roztroušeně 3 suťové a podmáčené smrčiny

8 Na území ZCHÚ byl zaznamenán výskyt dalších regionálně významných druhů rostlin, uvedeny jsou v kap , stupeň jejich ohrožení je uveden dle Červené knihy květeny jižní části Čech (lepší a kol. in press). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Vyhláškou OÚ v Českém Krumlově ze dne byla lokalita vyhlášena chráněným krajinným výtvorem, vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne (k zákonu č.114/1992 Sb.) bylo území převedeno do kategorie přírodní památka. V roce 2003 byl pro rezervaci zpracován Plán péče na období (Kavka, Moravec). b) lesní hospodářství Celá plocha ZCHÚ je na pozemcích určených k plnění funkce lesa, jedná se o lesní porosty 318 C (část), D, F,G, 319 B, LHC Vyšší Brod, LS Vyšší Brod, revír Vítkův Kámen, platnost Porosty jsou umělého původu, od 19. století cíleně přeměňovány na stejnověké porosty s převahou smrku, s vtroušenou jedlí, bukem a klenem. V druhé polovině 20. století byly přeměňovány na smrkové monokultury, smíšené porosty se dochovaly pouze na exponovaných, obtížně přístupných stanovištích, kde lze předpokládat i geneticky původní buk, jedli, klen a smrk. V několika posledních deceniích je do porostů vpravována jedle, buk, klen. Stejnověké, staticky labilnější skupiny se starším smrkem jsou pravidelně postihovány větrnými kalamitami, prořeďovány a následně dotěžovány. Na pasekách s kulturními výsadbami převážně smrku a buku se spontánně zmlazuje jeřáb, méně buk, ve spodních částech svahů se pod mateřským porostem plošně zmlazuje jedle. e) myslivost Provoz myslivosti v minulosti byl zřejmě zanedbatelný a neměl na stav společenstev v rezervaci výrazně negativní vliv, kromě likvidace zmlazení jedle spárkatou zvěří (v případě jejího přemnožení). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP LHC Vyšší Brod, LS Vyšší Brod, platnost Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti V současné době nehrozí porostům žádné větší ohrožení, jsou v relativně dobrém zdravotním stavu, podíl souší v nejstarších partiích odpovídá věku porostů. Ve vrcholových částech a na přilehlých svazích dochází k prořeďování až plošné likvidaci porostů s převahou smrku vlivem kalamitních těžeb, při zalesnění je využíváno zmlazení smrku a buku. V minulosti byly lesní porosty poškozovány exhalacemi, v současnosti jsou na většině území v nižším pásmu ohrožení imisemi C (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během let), při J a SV okraji v nejnižším pásmu D (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během let nebo kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat). V místě pramenišť drobných vodních toků v SZ okraji a v menším rozsahu v J cípu lokality jsou evidovány podmáčené lokality ve smyslu stanovišť ohrožených větrnými kalamitami (na edafických kat. O,P,Q,T,G,R,V9). Na exponovaných stanovištích (SLT 7Y, 7N) jsou mapovány lesy na nepříznivých stanovištích, s výraznou protierozní funkcí (půdoochranným potenciálem), která jsou ohrožena destrukcí půdy 7

9 povrchovým ronem ve formě plošné, rýhové a introskeletové eroze, která je přímo úměrná sklonu a erodovatelnosti horniny. Lesní porosty na těchto stanovištích lze ve smyslu 7 odst. 1 písm. a) klasifikovat jako ochranné lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy). Všechny ostatní lesy lze zařadit do kategorie lesů zvláštního určení podle 8 odst. 2 písm.a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a v přírodních rezervacích a přírodních památkách, popř. písm. e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Přehled biotopů kód biotopu název biotopu Podíl (%) popis charakteru výskytu biotopu S1.2 štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 1 maloplošně a fragmentárně na vystupujících skalách na hřbetu kót 1026,1 m a 997,9 m R1.4 lesní prameniště bez tvorby 0,5 maloplošné fragmenty v SV části památky pěnovců L5.4 acidofilní bučiny 15 střední a spodní části svahů L9.1 horské třtinové smrčiny 10 balvanitá suť na strmém svahu pod kótou 997,9 m L9.2B podmáčené smrčiny 5 podvrcholová suť X10 paseky s podrostem původního lesa 15 plochy po kalamitních těžbách na S svahu pod kótou 997,9 m a J svahu kóty 1026,1 m X9A lesní kultury s nepůvodními dřevinami 53,5 různověké smrkové monokultury ve střední a J části PP Celkem ,0 % Současný vegetační kryt A. Lesní porosty A1. Acidofilní (horské) bučiny Tyto porosty jsou zachovány ve středních a spodních částech svahů, ve fragmentech na vrcholech kóty 997,9 m a méně ve formě starých výstavků buku, jedle a smrku, zarostlých do mladších porostů na J svahu pod kótou 1026,1. Ve stromovém patru má významné zastoupení buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies), místy jedle bělokorá (Abies alba), která se plošně zmlazuje a místy tvoří spodní etáž. Ojediněle je jednotlivě přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus). Většina původních porostů byla v minulosti přeměněna na různověké mladší porosty s naprostou převahou smrku, ojediněle vtroušena bříza, místy skupiny jeřábu ptačího. V podrostu jsou zastoupeny druhy acidofilních lesů, hojná je třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), k. osténkatá (D. carthusiana), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček vejčitý (Senecio ovatus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), ostružiník maliník (Rubus idaeus), místy kostřava nejvyšší (Festuca altissima), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a bika lesní (Luzula sylavtica), ojediněle podbělice alpská (Homogyne alpina) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant), v mechovém patru dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), 8

10 ploník ztenčený (Polytrichum formosum), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme) a travník Schreberův (Pleurozium schreberi). Porosty lze rámcově zařadit do sv. Luzulo-Fagion sylvaticae, as. Calamagrostio villosae- Fagetum sylvaticae, ojediněle s přechody k as. Festuco altissimae-fagetum sylvaticae. A2. Suťové lesy se smrkem Staré kmenoviny na suťovém poli se S expozicí pod vrcholem kóty 997,9 m. Zápoj je místy mezernatý, ve stromovém patru převažuje smrk, ve spodní části svahu buk lesní, v keřovém patru různověké husté nárosty smrku. V podrostu dominuje několik (sub)acidofytů jako metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), hojná je kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), místy vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), ojediněle podbělice alpská (Homogyne alpina), v mechovém patru dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme). Porosty lze rámcově zařadit do sv. Piceion abietis, as. Calamagrostio villosae-piceetum, v minulosti řazené k as. Dryopterido dilatatae-piceetum. A3. Podmáčené smrčiny Menší fragment smrkové kmenoviny na podmáčených stanovištích v pramenné oblasti Vítkova (Zámeckého) potoka, místy proředěné polomem. Ve stromovém patru převažuje smrk, v keřovém patru místy různověké nárosty smrku a jeřábu ptačího. V podrostu dominuje přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), v příměsi metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), hojná je kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bika lesní (Luzula sylvatica), papratka samičí (Athyrium filix-femina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), místy dřípatka horská (Soldanella montana), v mechovém patru rašeliník (Sphagnum sp.div.), ploník obecný (Polytrichum commune), p. ztenčený (P. formosum), rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Porosty lze rámcově zařadit do sv. Piceion abietis, nevyhraněný přechodný typ mezi as. Equiseto sylvatici-piceetum abietis a as. Soldanello montanae-piceetum abietis. A4. Kulturní smrčiny Různověké porosty porůznu ve střední a jižní části PP, převládají mladší porosty (tyčkoviny až slabé kmenoviny), místy silně proředěné kmenoviny (pokračující obnova). V podrostu běžné acidofilní druhy metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). Kulturní deriváty na stanovištích acidofilních bučin sv. Luzulo-Fagion sylvaticae (as. Calamagrostio villosae-fagetum sylvaticae). A5. Lesní prameniště Několik malých ploch v severozápadní části PP. Silně proředěné porosty smrku ztepilého. V porostu jsou zastoupeny přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), řeřišnice hořká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), devětsil bílý (Petasites albus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), psineček psí (Agrostis canina), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), sítina rozkladitá (Juncus effusus), v mechovém patru hojný rašeliník (Sphagnum sp.div.), ploník obecný (Polytrichum commune). Společenstva jsou nevyhraněná a lze je pouze rámcově přiřadit do sv. Cardaminion amarae s přechody k podmáčeným smrčinám sv. Piceion abietis. 9

11 A6. Pasečná stádia Poměrně velkou plochu PP zaujímají holiny a zalesněné paseky s různověkými výsadbami, nálety a nárosty smrku, buku, břízy a jeřábu. Většina jich pochází z kalamitních těžeb a postupně se zvětšují. Vegetační kryt je tvořen podrostem původního lesa, dominují třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), příměs tvoří ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), o. maliník (R. idaeus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), psineček obecný (Agrostis capillaris), kapraď rozložená (Dyropteris dilatata), starček lesní (Senecio sylvaticus). Společenstva lze rámcově zařadit do sv. Fragarion vescae, nejspíše k as. Junco effusi- Calamagrostietum villosae. B. Skalní výstupy Ve vrcholových částech PP, zejména na protáhlém hřebenu kóty 1010,4 m a 997,9 m jsou nápadné skalní výstupy granitového podloží, ve formě mrazových srubů, torů a hradeb nebo balvanitých rozpadů až kamenných moří. Částečně jsou porostlé smrkovým lesem, na části jsou po kalamitních těžbách obnažené na pasekách. Vegetace je velmi sporá, převažují mechorosty jako rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme) a ploník ztenčený (Polytrichum formosum), místy hojně kapraďorosty - kapraď rozložená (Dyropteris dilatata), k. samec (D. filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), méně šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Keřové patro tvoří sporadické nálety a nárosty smrku a jeřábu ptačího. Společenstva jsou druhově ochuzená a lze je zařadit do sv. Asplenion septentrionalis, k as. Asplenio trichomanis-polypodietum vulgaris var. Vaccinium myrtillus Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 13 Šumava Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC Vyšší Brod obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 53,38 (včetně lesních komunikací) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství LS Vyšší Brod Nižší organizační jednotka revír Vítkův Kámen Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 Šumava Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (ha) 6K kyselá smrková bučina bk 5, sm 3, jd 2, jř +, bř + 1,28 2,41 6V vlhká smrková bučina bk 4, sm 2, jd 4, kl +, jlm +, js + 7,12 13,42 7Y skeletová buková smrčina sm 8, bk 1, jd 1, kl +, jř +, bř + 4,30 8,11 7N kamenitá kyselá buková 20,78 39,18 sm 7, bk 2, jd 1, kl +, jř + smrčina 7K kyselá buková smrčina sm 7, bk 2, jd 1, kl +, jř + 19,09 35,99 7S svěží buková smrčina sm 7, bk 2, jd 1, kl +, jř + 0,47 0,89 Celkem 53,04 100,00 10

12 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM smrk ztepilý 40,34 76,06 32,66 61,58 JD jedle bělokorá 1,81 3,41 7,46 14,06 JDO jedle obrovská 0,42 0, BK buk lesní 7,16 13,50 11,75 22,15 KL javor klen 0,27 5, BR bříza 0, JR jeřáb ptačí 1,85 3, holina 1,17 2,21 1,17 2,21 Celkem 53, % 53, % Plochy SLT byly zjištěny digitální planimetráží z typologické lesnické mapy a vyrovnány na celkovou výměru porostní půdy. V tabulce Porovnání přirozené a současné skladby lesa bylo využito plošné zastoupení dřevin z taxačních údajů z LHP. Při stanovení přirozené dřevinné skladby byly použity modely přirozené druhové skladby uvedené v publikacích: Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (I.Míchal, V.Petříček a kol, AOPK ČR Praha1999), Pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NA- TURA 2000 (Planeta 9/2006) a Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR (Smejkal 2003). Rozpětí zastoupení u vůdčích dřevin bylo upraveno s ohledem na místní poměry. Příloha III. III.A tabulka Popis lesních porostů III.B mapa Stupně přirozenosti lesních porostů 1:5 000 III.C lesnická mapa typologická 1:5 000 III.D lesnická mapa porostní 1:5 000 III.E mapa dílčích ploch a objektů (lesnická mapa porostní 1:5000) Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na podkladě lesnického typologického průzkumu (ÚHÚL) a porovnání aktuální dřevinné skladby. Použita byla stupňovitost uvedená v příloze č. 2 k k vyhlášce č. 60/2008 Sb. Lesy původní a přírodní (stupeň A, B) se v rezervaci nedochovaly Les přírodě blízký (stupeň C) je zastoupen smíšenými porosty se zastoupením buku, jedle a klenu nebo porosty smrku na suťovém stanovišti (v S části památky) Les přírodě vzdálený (stupeň D) je zastoupen různověkými skupinami s naprostou převahou smrku Les nepůvodní (stupeň E) není v památce zastoupen. V lesních porostech nebyly v rámci jednotlivých porostních skupin (kromě případů nových holin) vylišovány dílčí plochy, porostní skupiny s obdobnými vlastnostmi byly sloučeny do jedné dílčí plochy, v ojedinělých případech byly do dílčí plochy arondovány malé plochy s odlišnými vlastnostmi. 11

13 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V minulosti bylo v lesních porostech hospodařeno běžným způsobem, v mladších porostech byly realizovány výchovné zásahy, zdravotní výběr a vyklizení polomové hmoty, část starých kmenovin byla v důsledku větrného polomu odtěžena, nové holiny jsou zčásti zarostlé přirozeným zmlazením smrku, zbytek bude dosázen. Na suťovém poli vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti nebyly v minulosti realizovány žádné zásahy, na zemi leží polomová hmota (vývraty, zlomy, souše). V terénně dostupných částech památky bylo v minulosti plošně hospodařeno, což dokládají relativně stejnověké porostní skupiny. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše přírodní památka se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody. Možné kolize mohou nastat v souvislosti s ekonomickou újmou na lesnickém hospodaření (omezení výnosu z úmyslných těžeb, vyšší náklady na zalesnění extrémních stanovišť). Prioritním zájmen v památce je obnova přirozené dynamiky vývoje horských acidofilních bučin a suťových smrčin včetně ochrany biotopů zvláště chráněných, ohrožených a regionálně významných druhů rostlin a živočichů. Pohyb veřejnosti je nutno udržet ve stávajícím rozsahu po lesních cestách a po naučné stezce, pohyb na suťovém svahu a v okolí skalních výchozů je nebezpečný pro děti a starší návštěvníky. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Všechny hospodářské zásahy a opatření směřují ke splnění krátkodobých i dlouhodobých cílů. Základní ochranné podmínky stanovuje 34 zákona č.114/1992 Sb, doplněné o zákazy vyplývající z 20 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Ochranné pásmo není vyhlášeno zvláštním předpisem a je jím podle 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Příloha IV. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů Základní zásady péče o lesní porosty jsou podrobně popsány ve směrnicích pro jednotlivé typy lesních porostů v závislosti na stanovišti (SLT). Je možné je shrnout do následujících bodů: na extrémních stanovištích (7Y, část 7N) ponechávat porosty přirozenému vývoji, případné kůrovcové stromy asanovat a hmotu ponechat na místě, v žádném případě dřevo nepřibližovat nebezpečí půdní eroze (dílčí plochy 2, 3, 8) výběrným způsobem obhospodařovat etážový smíšený porost v SZ části PP, uvolňování kvalitních nárostů jedle a buku dílčí plocha 1 cíleně ovlivňovat dřevinnou skladbu výchovou, výsadbami, podporou přirozené obnovy, výhledově zajistit podíl MZD minimálně 15-30% (podle stanoviště), ve spodních částech severního svahu využívat spontánního zmlazení jedle a buku v mladých porostech s převahou smrku výchovou zvyšovat jejich statickou stabilitu mírně rozvolněný zápoj, hluboko nasazené koruny 12

14 obmýtí zvýšit na 150-f, dobu obnovní na 40-, ve smrkových monokulturách na 130/40 při zalesňování a výsadbách odrostků používat pouze vhodný genetický materiál zabezpečení zmlazení a výsadeb buku a jedle proti okusu spárkatou zvěř plošná a individuální ochrana, nátěry veškeré zásahy v lesních porostech budou monitorovány pracovníky Správy CHKO Šumava v součinnosti s pracovníky LČR lesní cesty budou zachovány v současném rozsahu, nebudou rozšiřovány a doplňovány. Při případné údržbě tělesa a příkopů bude materiál deponován mimo PP případnou kůrovcovou kalamitu na území PP řešit ekologicky vhodnými prostředky a metodami, větrnou kalamitu zpracovat a dřevo šetrně vyklidit z porostů b) péče o rostliny Základní péče o nejvýznamnější druhy rostlin spočívá v kontinuální existenci lesních porostů, obnovovaných podrostním hospodařením a výběrným způsobem, na suťovém poli ponechaných samovolnému vývoji. d) péče o živočichy Celková péče o chráněné území, tak jak je uvedena v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich je v souladu s péčí o živočichy (především o zástupce avifauny a entomofauny), kteří žijí na území PP. Výkon mysliveckého práva není omezen, s výjimkou zákazu výstavby krmných zařízení a posedů Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha V. mapa navržených zásahů a opatření (výčet a popis plánovaných zásahů je uveden společně s popisem lesních porostů v příloze III.A). 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu 50 m od hranic PP jsou zastoupeny: - lesní porosty ( celý obvod rezervace): běžné hospodaření dle platného LHP. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod rezervace označen pruhovým značením dle 13, odst.4 vyhl. č.395/1992 Sb. na hraničních stromech a tabulemi s malým znakem České republiky dle 13, odst.1b. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Při zpracování nového LHP doporučuji použít úpravu prostorového rozdělení (viz příloha III.F), celou PP vymezit jako samostatné oddělení se čtyřmi dílci A-D. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti v rezervaci mimo cesty není žádoucí. V těsné blízkosti vede Naučná stezka Svatý Tomáš. 13

15 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Osvětové využití není navrhováno. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Celá rezervace je vhodným vědeckým objektem pro monitoring vývoje smíšeného horského lesa a suťového smrkového lesa. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy 1x za 5 roků obnova červeného pásového značení na x 5.850,- stromech v délce 3900 m (1,50,-Kč/1 m) 1x za 5 roků obnova tabulového značení (hraničníky) x ,- ks 3.000,-Kč, celkem 8 ks C e l k e m (Kč) ,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR- sv.viii. AOPK ČR, LČR, VLS ČR a kol. (2006): pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000, Planeta Praha BUČEK A., LACINA J. (2002): Geobiocenologie II, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně CULEK M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (nejnovější verze, stav v roce 2012 CHÁBERA a kol.(ed.) (1985): Jihočeská vlastivěda neživá příroda, Jihočeské nakladatelství CHÁN V. [ed.] (1999): Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, Praha, 16: CHYTRÝ M., KUČERA T.& KOČÍ M. (eds) 2010: Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha CHYTRÝ M., editor - Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, ACADEMIA Praha 2009 CHYTRÝ M., editor - Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, ACADEMIA Praha 2011 CHYTRÝ M., editor - Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace, ACADEMIA Praha in press JIRÁČEK J., 1998: Průvodce lesy jižních Čech, str KAVKA V., MORAVEC I. (2003): Plán péče pro přírodní památku Svatý Tomáš na období od do , České Budějovice KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha 14

16 LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. & HANS V. (eds) (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, in press. MÍCHAL I. a PETŘÍČEK V. (eds.) 1998: Péče o chráněná území II., AOPK Praha: str. MORAVEC J. a kolektiv (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení 2. vydání, Severočeskou přírodou, Litoměřice MORAVEC J. (red.) (2000): Přehled vegetace České republiky, sv. 2 Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy, Akademia Praha NEUHÄSLOVÁ Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (textová a mapová část), Academia Praha Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Praha, IX nově upraveno vyhláškou 60/2008 PRŮŠA E.(2001): Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická Práce SKALICKÝ V., 1988: Regionálně-fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. (eds), Květena České socialistické republiky. Vol. 1., Academia, Praha, p. SMEJKAL J. (2003): Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR, AOPK ČR VIEWEGH J., 1999: Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL), Praha Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny + Vyhl. č.395/1992 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích 60/2008, VYHLÁŠKA ze dne 11. února 2008, o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území), Strana 946 Sbírka zákonů č. 60 / 2008 Částka 18 Podklady uložené v archivu Jiří Wimmer Vlastní terénní průzkumy prováděné během r Podklady z CHKO Šumava 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:2880 číslo mapového listu: GUST2880,Z.S.I 37-4, 37-7, 37-8 b) Státní mapa 1:5000 odvozená číslo mapového listu: Horní Planá 4-9, Přední Výtoň 4-0 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: (Vyšší Brod) Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin (SM,BO,OL ) použité v textu a v tabulkách jsou uvedeny podle Přílohy č.4 k vyhlášce č.84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování AOPK ČR as. CHKO KN LHC LHO LHP LT LV lvs Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky asociace Chráněná krajinná oblast katastr nemovitostí lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní typ list vlastnictví lesní vegetační stupeň 15

17 OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr por.sk. porostní skupina PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa S, Z, J, V, SZ sever, západ, jih, východ, severozápad SLT soubor lesních typů SMO státní mapa odvozená sv. svaz ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ZCHÚ zvláště chráněné území ZM základní mapa 4.5 Plán péče zpracoval Ing. Jiří Wimmer, B. Smetany 3, České Budějovice, Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha I. Příloha II. Orientační mapa území I.A Turistická mapa I.B ZM I.C Ortofotomapa Zákres hranic PP v mapě KN Příloha III Popis lesních porostů III.A tabulka Popis lesních porostů (tabulka k bodu 2.5.1) III.B mapa Stupně přirozenosti lesních porostů III.C lesnická mapa typologická III.D lesnická mapa porostní III.E mapa dílčích ploch a objektů (lesnická mapa porostní ) III.F návrh nové vnější prostorové úpravy Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Příloha VII. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů Mapa navržených zásahů a opatření Fotografická dokumentace Výpisy z KN pro parcely v PP Příloha VIII. Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře. Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schva- Příloha IX. luje 16

18 Přílohy a tabulky

19 Příloha č. I.A Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ orientační mapa území Legenda: ZCHÚ hlavní přístupové komunikace

20 Příloha č. I.B Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ orientační mapa území ZM 1: Legenda: vymezení ZCHÚ

21 Příloha č. I.C Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ ortofotomapa území

22 Příloha č. II. Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ Zákres hranic PP v mapě KN

23 Příloha III.A Popis porostů podle LHP věk k označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) SLT 318 G10 7 0,74 7N 7K 318 D1a 2 1,20 7N 7Y 7S 318 D1b 3 1,75 7Y 7N 318 D12 2 7,60 (plocha změněna kalamitní holiny) 7Y 7N 7K 318 D15 2 1,36 7Y 7N 7K 318 D0 3-7Y 7N zastoupení SLT (%) ,3/4521 číslo rámcové směrnice/hs dřeviny zastoupení dřevin (%) SM 100 věk doporučený zásah naléhavost poznámka popis por. skup. z LHP/upřesnění 97 nahodilá těžba - kmenovina/do skupiny začleněna i skup. 1a 4 1/11 SM 80 9 bez zásahu - nárosty v S polovině skupiny/genová základna 4 BK 10 JD 5 JR 5 1/11 SM 70 9 bez zásahu - mezernaté nárosty na kalamitních plochách/genová 4 BK 15 základna JD 5 JR 10 1/11 SM bez zásahu (kalamitní těžba) rozvolněná kmenovina ve dvou skupinách 3 BK 18 s nízkým nárostem SM, BK, JD a JR/zbytky staré kmenoviny převážně na prudkých svazích, JD 7 v horní části smrk, v dolní části příměs buku, u cesty ponechané bukové výstavky, sloučeno do DP 2, genová základna 1/11 SM bez zásahu (kalamitní těžba) - přestárlá kmenovina s nárostem SM, BK a JD 3 BK 10 v S polovině skupiny/zbytky staré kmenoviny převážně na prudkých svazích, v horní části JD 5 smrk, v dolní části příměs buku, u cesty ponechané bukové výstavky, sloučeno do DP 2, genová základna 1/11 0 zalesnění bukem (20%) a smrkem (70%), v příměsi klen do 10%, na holině redukce jeřábu, vyžínání, plocení 1 stará holina a nové holiny po kalamitní těžbě ve sk. 318 D12 stupeň přirozenosti F1a 4, 2 0,49 7K 7N 318 F1b 3, 4 0,29 (0,45-0,16) 7Y 7N 7K ,2/4521 SM BK JD bez zásahu - nárosty SM, BK a JD v SV části skup. 14/ genová základna, plocha uvedená v LHP zmenšena o jednu skupinu za stezkou JR 5 4,3/4521 SM 55 5 bez zásahu, vylepšení 1 kultura a nárosty ve třech skupinách/vylepšení provést spolu se zalesněním holin, genová základna BK 20 JR 15 JD F2 5 0,51 7K 100 3/4521 SM prořezávka v hustších částech 1 mlazina ve dvou skupinách/ genová základna 4 KL 5 BR 3 JR F3 5, 4 1,66 (4,15-2,49) 7K 7N ,4/4521 SM probírka v hustých částech, šetřit buk a jedli, odstranit BK 5 jedli obrovskou, do ředinatých části výsadba od- 1 Tyčkovina až tyčovina v pěti skupinách/ genová základna, plocha uvedená v LHP zmenšena o 3 4 4

24 Příloha III.A označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) SLT zastoupení SLT (%) číslo rámcové směrnice/hs dřeviny zastoupení dřevin (%) věk doporučený zásah naléhavost poznámka popis por. skup. z LHP/upřesnění 318 F8 5 0,71 7K F10 5 0,61 (0,87-0,26) 7K 7N 318 F12 4 5,81 6V 7K 318 F14 4, 2 1,73 7K 7N 318 G0 3 0,45 7N 7K /4521 BK 2 JD 1 SM bez zásahu, v ředinách založit kotlíky s jedlí a bukem BK 5 - plotit 6V 5 JD 3 rostků jilmu jednu skupinu ve V části památky JDO F4 5 1,94 7K 100 SM probírka v hustých částech, uvolňovat buk a jedli, jeřáb 1 Tyčkovina až tyčovina/ genová základna 4 3/4521 BK 10 ponechat v příměsi JR 5 JD F5 5 2,13 7K 100 3/4521 SM mírná probírka pouze ve smrku, šetřit buk a jedli 0 Tyčovina až slabá kmenovina ve třech skupi- 4 nách/věkově diferencovaný porost, genová základna - Kmenovina ve dvou skupinách/ genová základna 3/4521 SM bez zásahu - Kmenovina/ genová základna, plocha v LHP BK 5 zmenšena o část za stezkou 4,3/4521 SM BK bez zásahu, v ředinách na podmáčených stanovištích výsadba jedle s bukem a klenem plotit 1,2/4521 SM bez zásahu, v Z skupině v ředinách podsadby buku JD 7 (plotit) - Stará kmenovina s nízkým nárostem SM, BK, a JD. Pomístně silně podmáčená/genová základna - stará kmenovina s nízkým nárostem SM, BK a JD v SV části/ genová základna BK 3 3,2/ zalesnit bukem - dvě holiny/ G1a 3 0,92 7N 70 2,3/4506 BK 70 3 bez zásahu, případné vylepšení. - nárosty na polomových plochách v osmi skupi- 4 7K 30 SM 12 nách/- JR 10 KL 5 JD G1b 3 0,80 7K 50 3,4/4521 SM prořezávka 0 kultura a nárosty u silnice/- 4 6V 30 BK 30 7N 20 JR G2 6 0,14 7K 100 3/4521 SM prořezávka, jeřáb zachovat v příměsi 1 mlazina 4 JR G3 6 3,92 7K 80 3/4521 SM prořezávka s hmotou, odstranění jedle obrovské, 1 mlazina až tyčkovina ve čtyřech skupinách/- 4 7N 20 JR 15 uvolnění buku, jeřáb ponechat v příměsi 6V + BK 10 JDO G4 8 2,03 7N 100 2/4501 SM mírná probírka v hustších částech, uvolnění buku, jeřáb 0 tyčovina/- 3 BK 25 ponechat v příměsi 318 G5 6 5,29 7N 7K JR 5 2,3/4501 SM probírka ve smrku, uvolnění buku, jeřáb ponechat BK 20 v příměsi 0 tyčovina až slabá kmenovina ve třech skupi- nách/- stupeň přirozenosti

25 Příloha III.A označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) SLT zastoupení SLT (%) číslo rámcové směrnice/hs dřeviny zastoupení dřevin (%) věk doporučený zásah naléhavost poznámka popis por. skup. z LHP/upřesnění JR G8 7 1,16 7N 90 3,2/4501 SM probírka v hustších smrkových částech, podpora případného 0 kmenovina/- 4 7K 10 BK 10 přirozeného zmlazení buku a klenu JR G10 7 2,58 7N 50 3,2/ nahodilá těžba - kmenovina/- 4 SM 100 7K G17 8 0,76 7N 100 2/4501 SM bez zásahu - zbytky staré kmenoviny/ B1 1 1,34 6K 7K 6V 7N 319 B13 1 4,67 6K 7K 6V 7N BK 40 JD 10 4/4521 SM v nejhustších částech mírná prořezávka 0 nárosty ve spodní etáži/- 3 BK 47 JD 3 4/4521 SM bez zásahu - rozvolněná až mezernatá stará kmenovina/genová BK 28 základna JD 5 KL 2 stupně naléhavosti jednotlivých zásahů: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný stupeň přirozenosti 3

26 Příloha č. III.B1 Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ mapa Stupně přirozenosti lesních porostů Legenda: 1. les původní 4. Les kulturní 2. les přírodní 5. Les nepůvodní 3. Les přírodě blízký 1 označení dílčí plochy

27 Příloha č. III.B2 Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů Název lokality (území): PP Svatý Tomáš Dílčí plocha: 1 Výměra dílčí plochy: 6,55 ha Kriteria hodnocení jednotlivé hodnocené způsoby ovlivnění vývoje porostů v minulosti a v současnosti HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy v minulosti a v současnosti A B C D E původní přírodní přírodě blízký kulturní nepůvodní A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1 Žádná těžba v minulosti i současnosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety A2 Pouze těžba toulavá v minulých 100 letech A3 Mýtní těžba před více než 100 lety s následnou sekundární neřízenou sukcesí A4 Záměrné obnovní zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti A5 Záměrné obnovní zásahy na více než ¼ plochy v minulosti A6 Mýtní těžba úmyslná a vkládání obnovních prvků v současnosti A7 Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti bez vzniku holiny A8 Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti se vznikem holiny A9 Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na méně než ¼ plochy v minulosti A10 Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření na více než ¼ plochy v minulosti A11 Výsadba sazenic nebo síje semen jako hosp. opatření v současnosti A12 Záměrné výchovné zásahy na méně než ¼ plochy v minulosti A13 Záměrné výchovné zásahy na více než ¼ plochy v minulosti

28 A14 A15 A16 Záměrné pěstební nebo výchovné zásahy v současnosti Rekonstrukční managementová opatření v minulosti Rekonstrukční managementová opatření v současnosti A17 Zásahy eliminující sekundární negativní antropické vlivy B - Odumřelé dřevo B1 Odumřelé dřevo se nikdy neodváželo nebo před více než 50 lety B2 Odvoz odumřelého dřeva v minulých 50 letech B3 částečné zpracování odumřelého dřeva v současnosti B4 Zpracování odumřelého dřeva v plném rozsahu v současnosti C - Nepřímé ovlivnění vývoje porostu působením člověka C1 Nejsou patrné známky negativního vlivu spárkaté zvěře na lesní ekosystém anebo pouze vliv historické pastvy dobytka na vývoj struktury a textury porostu, který je již nepatrný a lze dovodit pouze teoretické ovlivnění dřevinné skladby C2 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti probíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin (tj. dřevin, které mají v potenciální přirozené skladbě zastoupení vyšší než 20%) C3 Dlouhodobě vysoké stavy spárkaté zvěře v posledních 50 letech, mající vliv na vývoj struktury porostu (výrazně snížený počet stromů v několika po sobě jdoucích tloušťkových třídách), v lesních porostech v současnosti vlivem spárkaté zvěře neprobíhá přirozená obnova všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin Příloha č. III.B2 Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů

29 Příloha č. III.B2 Přírodní památka SVATÝ TOMÁŠ tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů D -Současná dřevinná skladba v porovnání s potenciální přirozenou dřevinnou skladbou D1 D2 D3 D4 přítomnost všech hlavních stanovištně původních druhů dřevin, se zastoupením reprodukce schopných jedinců přítomnost stanovištně nepůvodních dřevin vtroušeně do 10% v zastoupení stanovištně nepůvodních druhů dřevin od 10% do 50% v zastoupení stanovištně nepůvodních druhů dřevin nad 50% v zastoupení D5 D6 přechodná stanovištně nepůvodních druhů dřevin označovaných jako invazní neofyty, například akát, pajasan, vejmutovka, dub červený) do 5% v zastoupení porosty geneticky nepůvodní (nepůvodní populace dřevin atd.) Stupně přirozenosti Zařazení do stupně přirozenosti: Je (dílčí plocha) ponechána samovolnému vývoji? (/Ne) Pokud ano, od kdy (alespoň odhad)? Ne původní přírodní přírodě blízký Hodnocení provedl: Ing. Jiří Wimmer Datum X kulturní nepůvodní X.2003 zpracování: Poznámka: smíšená kmenovina smrku, buku, jedle a klenu, ve spodní etáži plošné zmlazení dřevin mateřského porostu, zejména jedle. Porostní skupiny: 319 B 13/1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ: Název lokality (území): PP Svatý Tomáš Dílčí plocha: 2 Výměra dílčí plochy: 9,00 ha Kriteria hodnocení jednotlivé Způsob ovlivnění vývoje dílčí plochy hodnocené způsoby ovlivnění vývoje v minulosti a v současnosti porostů v minulosti a v současnosti A B C D E původní přírodní přírodě blízký kulturní nepůvodní A - Přímé ovlivnění vývoje porostu formou lesnických opatření A1 Žádná těžba v minulosti i současnosti anebo pouze toulavá těžba před více než 100 lety A2 Pouze těžba toulavá v minulých