Směrnice vedoucího organizace č. 5/2011

Transkript

1 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí Směrnice vedoucího organizace č. 5/2011 K zajištění splnění povinností organizace na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) dle zákona č. 262/2006Sb., 102.Sb., Zákoníku práce. I. vydávám směrnici k vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění zdroje rizika, identifikace nebezpečí a bezpečnostní opatření k omezení rizika. II. ukládám všem vedoucím zaměstnancům 1. informovat vedení organizace a bezpečnostního technika organizace o všech změnách, které mohou mít vliv na posouzení pracovních rizik 2. informovat vedení organizace a bezpečnostního technika o zjištěném vzniku skoronehody, za kterou se považuje skutečná událost, která nastala a mohlo při ní dojít k ohrožení života a zdraví, životního prostředí, majetku, ale pouze shodou okolností k následku nedošlo 3. provádět soustavné denní kontroly při své přítomnosti na pracovišti (bez zápisu do knihy BOZP pokud nejsou zjištěny závady) a pravidelně (1 x měsíčně) kontroly BOZP. O provedených pravidelných kontrolách BOZP provádět prokazatelný písemný zápis do knihy BOZP (viz Směrnice vedoucího organizace Metodická pomůcka pro zavedení a používání Knihy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ) 4. informovat prokazatelně své podřízené zaměstnance o rizicích jejich práce dle této směrnice a z dalších pracovních rizik vyplývajících z technologických a pracovních postupů a z ostatních pracovních činností. Poskytnout jim informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. (Tyto informace se provádí při vstupním školení na pracovišti nových nebo přeřazených zaměstnanců na pracovišti a rovněž v rámci periodického školení BOZP) 5. spolupracovat s bezpečnostním technikem při jeho činnosti při prevenci rizik, poskytovat mu potřebné podklady, prostředky a informace a popř. další součinnost potřebnou k objektivnímu posouzení prevence rizik 6. návrhy zjištěných rizik písemně zapracovávat do pracovních a technologických postupů a informovat zaměstnance o opatřeních k omezení rizik vyplývajících z těchto postupů. Vedoucí zaměstnanci mají za povinnost průběžně hodnotit rizika a činit opatření k nápravě při své každodenní řídící a kontrolní činnosti ve smyslu zásad pro vnitřní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ve smyslu zákoníku práce. Největší pozornost je nutno samozřejmě věnovat těm zdrojům rizik a rizikům, která představují zvýšenou pravděpodobnost vzniku rizika a ohrožení zaměstnanců a dalších osob a těm rizikům, která mohou způsobit závažné následky. 1

2 Při vzniku tak závažného rizika, že by mohlo hrozit trvalé poškození zdraví, je nutno práci ihned ukončit. Pokud by na pracovišti vznikly atypické a nepředvídané situace nebo by došlo k závažnějším problémům s vyhodnocováním rizik, případně by šlo o obtížně zvládnutelná rizika a nebezpečné situace, musí odpovědní vedoucí zaměstnanci přijat okamžité opatření k ochraně života, zdraví a majetku. Následně je nutno tyto problémy řešit v součinnosti s vedením organizace. Směrnice nabývá účinnost Aktualizace : Ing Jan Šoral Ve Frýdlantě nad Ostravicí dne schválila:.. Ing. Anna Ležáková tajemnice Přílohy: č. 1: Úvod k vyhledávání rizik a vyhodnocení závažnosti rizika. č. 2: Podklady pro vyhledávání rizik č. 3: Vyhledaná rizika, vyhodnocení jejich závažnosti a přijatá opatření k jejich odstranění (viz tabulka). 2

3 Příloha č.1 Úvod k vyhledávání rizik a vyhodnocení závažnosti rizika. Hlavním cílem a úkolem zaměstnavatele při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je předcházet, nebo omezovat rizika, které ohrožují životy a zdraví zaměstnanců při práci. Rizika v největším počtu pramení : - z vadného uspořádání pracoviště - z působení rizikových faktorů - z pracovních postupů a režimu práce - z úrovně vzdělávání zaměstnanců a jejich poučení k práci - z nepříznivého zdravotního stavu. Hodnocení a eliminaci rizik upravuje rámcová Směrnice Rady EU č. 89/391/EEC, o provádění ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a všechny dílčí směrnice EEC z ní vycházející. Zákoník práce /dále jen zákon/ stanoví odpovědnost vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele, pro které je soustavná péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci trvalou součásti jejich pracovních povinností. Zpřesňuje se též úprava povinnosti zaměstnavatele v případech, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že v takových případech je výrazně vyšší riziko ohrožení života a zdraví zaměstnanců, je potřeba klást důraz na vzájemnou komunikaci příslušných zaměstnanců. Proto zákon ukládá těmto zaměstnavatelům povinnost vzájemně se informovat o rizicích prací konaných na společném pracovišti a spolupracovat. Pro informování o rizicích stanovuje zákon písemnou formu. Jednotliví zaměstnavatelé jsou pak povinni organizovat práci vlastních zaměstnanců i s ohledem na zaměstnance ostatních zaměstnavatelů. Aby mohli tuto povinnost plnit, je nezbytné, aby měli odpovídající informace, zejména o rizicích všech prací vykonávaných na společném pracovišti. Úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádí zaměstnavatel: - jednak vhodnou organizaci práce - jednak systémem opatření k prevenci rizik. Zákon upravuje prevenci rizik jako systematickou a soustavnou činnost zaměstnavatele s cílem: - rizikům předejít, pokud se rizika vyskytují - rizika odstranit, a tam, kde jsou rizika neodstranitelná je minimalizovat.. Pozornost zaměstnavatele má být při tom zaměřena na pravidelnou kontrolu celkové úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak z hlediska kontroly technické bezpečnosti /na základě všeobecných preventivních zásad/, tak z hlediska rizikových faktorů pracovních podmínek. Povinnost zaměstnavatele kontrolovat účinnost a dodržování opatření k prevenci rizik a k minimalizaci neodstranitelných rizik směřuje k následnému ověření efektivity přijatých opatření. 3

4 Vyhodnocení závažnosti rizika. a) Identifikace a vyhodnocování rizik (analýza rizik) K usnadnění identifikace rizik je zpracován tabulkový přehled rizik /viz příloha této směrnice/ - tabulka pro vyhodnocování rizik, který obsahuje: výběr a definování posuzovaného objektu; zdroj rizika-subsystém; identifikace nebezpečí; vyhodnocení závažnosti rizika: pravděpodobnost vzniku a existence rizika (P); pravděpodobnost následků závažnost (N); názor hodnotitelů (H) a míra hodnocení rizika (R); bezpečnostní opatření k omezení rizika; poznámka b) Praktický postup (s využitím tabulky - formuláře) Výběr posuzovaných objektů, strojů, zařízení a činností vychází z typického vybavení a používání technického a strojního zařízení v organizaci a také z pracovních činností souvisejících s provozem. Identifikace nebezpečí obsahuje významnější nebezpečí a možné závažnější ohrožení, vztahující se k pracovní činnosti (stroji, zařízení, objektu, prostoru, nebezpečné látce a situaci atd.) dle zdrojů rizik. Identifikaci nebezpečí umožňují tři otázky: existuje zdroj nebezpečí? kdo nebo co může být poškozeno? jak může k poškození dojít? c) Vyhodnocení závažnosti rizika. Podle jednoduché bodové metody je nalezené riziko vyhodnoceno s přihlédnutím k pravděpodobnosti vzniku-p a pravděpodobnosti následků ohrožení a stupni závažnosti-n, počtu ohrožených osob, času působení rizika případně i jiným vlivům stupňujícímu riziko. Rovněž se vyhodnotí názor hodnotitelů (H). Jde o jednodušší subjektivní metodu. A. Odhad pravděpodobnosti vzniku a existence rizika (P), se kterou může uvažované nebezpečí opravdu nastat, se stanoví dle stupnice odhadu pravděpodobnosti vzestupně číslem od 1 do 5, kde je zjednodušeně zahrnuta míra, úroveň a kriteria jednotlivých nebezpečí. Pro posouzení a vyhodnocení zdrojů rizik je použito následující specifikace, která se zaznamenává do sloupců VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA. Pravděpodobnost vzniku a existence rizika P. 1. nahodilá 2. nepravděpodobná 3. pravděpodobná 4. velmi pravděpodobná 5. trvalá 4

5 B. Pro stanovení pravděpodobnosti následků (N) tj. závažnosti nebezpečí je rovněž stanovena stupnice od l do 5. Pravděpodobnost následků-závažnost N. 1. poranění bez pracovní neschopnosti 2. absenční úraz (s pracovní neschopností) 3. vážnější úraz vyžadující hospitalizaci 4. těžký úraz a úraz s trvalými následky 5. smrtelný úraz C. Názor hodnotitelů H. Pro názor hodnotitelů je užito klasifikace stupněm od 1 do zanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 2 - malý vliv na míru nebezpečí a ohrožení 3 - větší, nezanedbatelný vliv na míru ohrožení a nebezpečí 4 velký a významný vliv na míru ohrožení a nebezpečí 5 - více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí. Zde se zohledňuje : - míza závažnosti ohrožení - počet ohrožených osob - čas působení ohrožení - pravděpodobnost odhaleni vzniklého nebezpečí - provozní praxe - poznatky získané pozorováním /i skrytým, utajeným/ pracovních aktivit, činností a procesů - stupeň pracovní kázně a návyků pracovníků. Odůvodněnost předpokládat: - chyby pracovníků - nezkušenost při vykonávání občasných pracovních činností - odloučenost pracoviště. Možnost výkonu řádného dozoru při vykonávané práci. Úroveň: - kvalifikace - zkušeností a individuálních schopností zaměstnanců - řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - úroveň údržby. Stav a stáří: - technologických zařízení - objektů a pod. Dále pak kumulace rizik, jejich dynamičnost a možnost zajištění první pomoci, vliv pracovního systému, pracovního prostředí a pracovních podmínek, psychosociální rizikové faktory, případně i další vlivy ovlivňující riziko. 5

6 D. Míra hodnocení rizika - mr. Pro posouzení a vyhodnocení nebezpečí (zdrojů rizik) se příslušné číselné vyjádření zaznamená do sloupců P, N, H do tabulky VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA. Celkové bodové hodnocení rizika se následně jednoduše vynásobí a výsledný součin je pak ukazatel míry rizika mr. mr = P x N x H Bodové rozpětí orientačně vyjadřujeme naléhavost úkolů a přijetí opatření ke snížení úrovně nebezpečnosti, jenž by měl být součástí vyhodnocení a dokumentace rizik. Při stanovení stupně závažnosti vyhodnocených rizik je možné rozdělení do pěti rizikových kategorií (I. až V.). I. kategorie R větší než 100 nepřijatelné riziko velmi vysoké riziko, zastavit činnost II. kategorie R nežádoucí riziko - vysoké riziko, přijmout ihned bezprostřední bezpečnostní opatření III. kategorie R mírné riziko - riziko, potřeba nápravné činnosti IV. kategorie R 3 10 přijatelné riziko - možné riziko, zvýšit pozornost V. kategorie R pod 3 zanedbatelné riziko - riziko možno přijmout Míra hodnocení rizika může být v kategoriích následující: kategorie I. nepřijatelné riziko je velmi vysoké riziko s permanentní možnosti vzniku úrazů a s nutnosti okamžitého zastavení činnosti, nebo odstavení z provozu do doby realizace nezbytných opatření a nového vyhodnocení rizik. Práce nesmí být zahájena, nebo v ní nesmí být pokračováno., pokud se riziko nesníží. kategorie II. nežádoucí riziko vyžadující urychlené provedení odpovídajících bezpečnostních opatření snižujících riziko na přijatelnější úroveň, kdy na snížení rizika se musí uvolnit potřebné zdroje. Je-li toto riziko spojeno se značnými nebezpečnými následky, musí se provést jeho další vyhodnocení, aby se přesněji stanovila pravděpodobnost vzniku úrazu, jako doklad pro stanovení potřeby k dosažení zlepšení a snížení rizika. kategorie III. mírné riziko, i když urgentnost opatření není tak závažná jako u rizik kategorie nežádoucí riziko je zpravidla nutno bezpečnostní opatření realizovat dle zpracovaného plánu podle rozhodnutí vedení organizace. Prostředky na snížení rizika musí být realizovány ve stanoveném časovém období, kategorie IV. přijatelné /akceptovatelné/ riziko je riziko přijaté se souhlasem vedení organizace. Je nutno zvážit náklady na případné řešení, nebo zlepšení, a to v případě, že se nepodaří provést technická bezpečnostní opatření ke snížení rizika. V tom případě je třeba zavést vhodná a přiměřená opatření organizační. Většinou postačuje školení obsluhy, běžný dozor apod. kategorie V. zanedbatelné riziko je takové riziko, kdy není vyžadováno žádné zvláštní opatření. Nejedná se však o 100 % bezpečnost. Proto je nutno na existující riziko upozornit a uvést např. jaká organizační a výchovná opatření je třeba realizovat. Vyhodnocení rizik se z praktických důvodů provádí až po stanovení opatření k odstranění resp. snížení rizik. 6

7 E. Bezpečnostní opatření ke snížení rizika V tabulkové příloze č. 3 jsou stanovena standardní bezpečnostní opatření ke snížení rizika. Většinou jde o organizační opatření. Nejsou zde většinou uváděna jako bezpečnostní opatření seznámení zaměstnanců či jejich školení, protože tato výchovná opatření jsou považována za samozřejmé. Povinností vedoucích zaměstnanců jsou tato opatření ke snížení rizika (většinou vyplývající z právních a ostatních předpisů a průvodní a provozní dokumentace ke strojům a zařízení), zajišťovat a kontrolovat jejich dodržování. Vedoucí organizace musí zajistit, aby vedoucí zaměstnanci na pracovištích kontrolovali (zápis o kontrole BOZP do knihy BOZP), zda stanovená a existující opatření jsou realizována. Toto je obzvlášť důležité při vyhodnocení pravděpodobnosti vzniku a existence rizika (P) resp. možných následků ohrožení (N) označených číslem 3 až 5. Při stanovení postupů a bezpečnostních opatření k omezení a snížení rizika a jejich priorit platí následující zásady: a) protiúrazových bezpečnostních opatření: odstranění zdroje rizika minimalizace zdroje rizika úrazu úplná separace zdroje rizika úrazu částečné krytí zdroje rizika úrazu oddálení člověka z pole zdroje rizika úrazu, nebezpečného prostoru snížení pravděpodobnosti působení zdroje rizika úrazu zvýraznění zdroje rizika (bezpečnostní sdělení apod.) ochrana zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky výběr, výchova a výcvik zaměstnance (zdravotní a odborná způsobilost - kvalifikace, školení., ověřování znalostí) legislativa (zákazy a příkazy) b) je-li to možné má se vyloučit nebezpečí úplně nebo potlačit zdroj rizika (např. použitím bezpečnějších látek a technologií) c) tam, kde je to možné, má se přizpůsobit práce zaměstnanci (např. nutno vzít v úvahu individuální mentální a fyzické schopnosti) d) pro snížení rizika nutno sledovat a využívat vývoj techniky a technický pokrok e) nutno dávat přednost tzv. kolektivním bezpečnostním opatřením, která chrání více pracovníků současně f) zpravidla je nutno vzájemně vhodně kombinovat technická, organizační, výchovná popř. i další opatření g) zavedení a uplatňování plánované preventivní údržby strojů a zařízení včetně bezpečnostních zařízení (např. ochranné kryty...) h) určit nouzová opatření v případě nepříznivých povětrnostních podmínek na nechráněných pracovištích i) zdokonalit a zkvalitnit systém péče o bezpečnost práce (pravidelné kontroly BOZP, novelizace směrnic apod.) j) zajistit realizaci preventivních opatření pro snížení rizik, včetně přezkoumávání vyhodnocení rizik jestliže dojde ke změně podmínek nebezpečí a rizika (o změnách podmínek informovat vedení organizace a bezpečnostního technika) k) v případech, kdy nelze rizika zcela eliminovat je třeba je alespoň snížit na nejmenší možnou míru a zbytkové riziko kontrolovat l) reagovat na současnou situaci na pracovišti. 7

8 F. Závěr. Tabulková příloha č.3 směrnice (tj. vyhledávána rizika, vyhodnocení jejich závažnosti a přijatá opatření k jejich odstranění) nemůže obsahovat všechna nebezpečí a zdroje rizik s ohledem na rozsáhlost a vznik různých podmínek (např. různé technologické a pracovní postupy) v organizaci a proto musí být průběžně doplňována formou příloh. Vždy je nutno vycházet z místních podmínek příslušných pracovišť. Rovněž tato směrnice nevyhodnocuje konkrétní stroje a zařízení. U starších strojů a zařízení, které často neodpovídají současným platným předpisům a chybí u nich dokumentace od výrobce, je povinností zaměstnavatele zajistit zpracování průvodní a provozní dokumentace nebo Místního provozního bezpečnostního předpisu. Tyto stroje doplnit o technická bezpečnostní opatření tak, aby riziko úrazu bylo sníženo na přijatelnou míru. Podklady pro zpracování této směrnice byly poskytnuty příslušnými vedoucími zaměstnanci ke dni zpracování směrnice, kterou vedoucí zaměstnanci převezmou, a při zjištění dalších konkrétních rizik a změnách na pracovištích budou písemně informovat vedení organizace a bezpečnostního technika o nutnosti doplnění a změn této směrnice. Uvedené změny ve směrnici budou vydávány formou příloh k této směrnici. 8