Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Sociální služby v Mělníku

Transkript

1 Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Sociální služby v Mělníku Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Drahomíra Pavlíková Vypracovala: Jindra Martincová Čelákovice 2012

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Mělníku, 7. května podpis 2

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Drahomíře Pavlíkové za odborné vedení mé absolventské práce, za vřelý přístup, odborné rady, připomínky a podporu, kterou mi poskytovala při psaní této práce. Ráda bych také poděkovala své rodině za podporu a trpělivost nejen po dobu psaní práce, ale i studia na Vyšší odborné škole MILLS. 3

4 Obsah ÚVOD CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE Hlavní cíl Dílčí cíle TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika sociálních služeb Základní činnosti spojené se sociální službou Formy sociálních služeb Druhy sociálních služeb Sociální poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Popis zařízení poskytující sociální služby Legislativa sociálních služeb Financování sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb Proces komunitního plánování PRAKTICKÁ ČÁST Charakteristika města Mělníka Zmapovaní poskytovatelů sociálních služeb v Mělníku a jejich charakteristika Komunitní plán sociálních služeb města Mělník cíle, výstupy Dotazníkové šetření Sběr dat Výstupy z dotazníkového šetření DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY BIBLIOGRAFIE SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

5 ÚVOD Tam kde nám chybí slova, pomohou skutky (Buonarroti Michelangelo) Sociální služby jsou a budou součástí našich životů a týkají se každého z nás. Nikdy nevíme, kdy a jakou službu budeme potřebovat. Postupem času a rozvojem naší společnosti se sociální služby natolik rozšířily, že jsou schopny pokrýt služby rodiny, přátel a těch nejbližších, pokud na to nestačí nebo jen nechtějí. Cílem sociálních služeb by mělo být zachování nebo znovu získání postavení, svého statutu jak ve svém prostředí, tak i v celé společnosti. Práce na téma Sociální služby v Mělníku jsem si vybrala z mnoha důvodů. Ten první a ten nejdůležitější je z toho profesního hlediska. Sociální služby, sociální práce mají jedno společné, a to pomoc lidem, kteří jí potřebují ať už je to pomoc hmotná či nehmotná. Právě pomoc lidem se stala součástí mého života, a proto jsem se zaměřila na to, co je mi nejbližší. Pracuji již 6 let na úřadu práce jako odborný referent a podle mého názoru by pracovník jakéhokoliv úřadu měl znát zastoupení sociálních služeb ve svém městě a umět pomoci třeba jen informací, kam se občané v případě potřeby mají obrátit. Rozhodla jsem se zmapovat poskytovatele sociálních služeb v Mělníku a proces komunitního plánování města, které je nedílnou součástí politiky obce pro zlepšení života spoluobčanů. Teoretická část bude zaměřena na charakteristiku sociálních služeb a proces komunitního plánování. Důležitou součástí jsou také zákony, takže nebude chybět popis legislativy nutný pro poskytovatele a jejich financování. Praktická část práce se zabývá Mělníkem jako městem, dále pak mapuje poskytovatele sociálních služeb. Přínosem mé práce by mělo být zjištění, zda jsou v našem městě dostatečně pokryty sociální služby pro cílové skupiny, které bude vycházet z dotazníkového šetření. Dále pak budu mapovat proces a aktualizaci komunitního plánování. 5

6 1 CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Popsat charakteristiku sociálních služeb a zmapovat poskytovatele sociálních služeb v Mělníku. 1.2 Dílčí cíle Zjistit, zda zastoupení služeb je pro občany města dostačující. Zmapovat proces a aktualizaci komunitního plánování města. 6

7 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika sociálních služeb Systém sociálních služeb v České republice upravuje zákon o Sociálních službách 108/2006 Sb., zákon 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách a vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Sociální službou dle zákona se rozumí činnosti nebo soubor činností zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. [ 2] Sociální služby jsou zaměřeny a poskytovány jedinci, rodině či komunitě, které jsou sociálně či jinak znevýhodnění anebo se vyskytli v nepříznivé životní situaci. Mezi nejvíce ohrožené skupiny osob jsou považování senioři, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, osoby s postižením a osoby sociálně vyloučeny nebo ohroženy vyloučením. Koncept sociálních služeb má jisté charakteristické rysy jako je poskytovaní adekvátních informací osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální události a tím jim umožnit řešit situaci samy nebo za pomoci rodiny, sociální služby jsou adresné a individualizované, cílem je motivovat k činnostem a podporovat je k soběstačnosti, dostatečná kvalita sociálních služeb a dodržování základních lidských práv. Sociální služby spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí můžeme zahrnovat do užšího vymezení sociálních služeb, ale jsou zde další služby, které spadají do mnoha resortů státní správy a jsou považována za to širší vymezení sociálních služeb. Tyto služby jsou považovány za službu veřejnou a jsou financovány z veřejného rozpočtu. [MATOUŠEK, 2007] Cílem sociálních služeb: zlepšit kvalitu života chránit společnost před riziky zachovat lidskou důstojnost působit aktivně a motivovat k činnostem 7

8 neprodlužovat, nezhoršovat nepříznivou životní situaci zabraňovat sociálnímu vyloučení začlenění do společnosti Vymezení důležitých pojmů: Sociální vyloučení Jedná se o vyloučení ze společnosti, osoby nemají kontakty mimo okruh sociálně vyloučených a opětovné zapojení se je nemožné z důsledku jejich nepříznivé situace. [ 2] Sociální začlenění Sociální začlenění by se mělo týkat osob, které jsou sociálně vyloučené nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením v důsledku svého životního stylu. Za začleňování můžeme považovat souhrn činností, které vedou k zapojení do běžného života (ekonomického, sociálního ale i kulturního). [ 2] Nepříznivá životní situace Jedná se o stav, kdy máme minimální schopnost řešit vzniklé situace a je zde nutná pomoc jiné osoby či instituce, jejichž cílem je zmírnit dopad nastalé situace, pomoc při začlenění a ochrana před sociálním vyloučením. [ 2] Nepříznivá životní situace může vzniknout vzhledem k: věku krizové sociální situaci sociálně znevýhodňujícímu prostředí ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby životním návykům a způsobu života vedoucím ke konfliktu se společností zdravotnímu stavu 8

9 2.1.1 Základní činnosti spojené se sociální službou Základní úlohou sociálních služeb je zajišťování pomoci při péči o vlastní osobu, zajišťování nebo poskytnutí stravy, ubytování, zvláštní pomoc při ošetřování, pomoc při chodu domácnosti, poskytnutí informací, pomoc při výchově, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při hledání kontaktů se společenským prostředím, sociální poradenství a pomoc při zlepšování základních právních návyků a dovedností. Dle zákona se u rozsahu jednotlivých služeb stanovuje prováděcí předpis, s jehož pomocí dochází ke konkretizaci služeb a fakultativně mohou být poskytovány i další činnosti při zajišťování základní služeb. [ 2] 2.2 Formy sociálních služeb Sociální služby jsou dle zákona rozděleny do forem, v kterých se služby poskytují, a to: pobytové, ambulantní a terénní. [ 2] Do pobytových služeb zahrnujeme ty služby, které jsou přímo spojené s pobytem v kterémkoli zařízení sociálních služeb dle zákona o sociálních službách. Můžeme sem zahrnout především domovy pro seniory, zařízení pro zdravotně postižené ale i domy pro případy přechodného bydlení jako jsou azylové domy. V některých zařízeních se může jednat i o celoroční pobyt.[ 2] Za ambulantní službu můžeme považovat takové zařízení, do kterého klient dochází nebo je doprovázen a pobyt zde není možný. Můžeme sem zahrnout různé poradny, zařízení pro osoby s postižením, ale i centra pro závislé (drogy, alkohol, hráčství). [ 2] Terénní služby jsou služby poskytované osobám, rodinám s dětmi v jejich přirozeném prostředí, tzn. v prostředí, kde tráví volnočasové aktivity, v místě bydliště, tam, kde pracují, apod. [ 2] 2.3 Druhy sociálních služeb Dle zákona o sociálních službách dělíme podle následujících kategorií. [ 2] 9

10 sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Sociální poradenství Sociální poradenství zákon dělí na [ 2]: - základní - odborné Základní, ale i odborné sociální poradenství by mělo předcházet, zmírňovat či odstraňovat dopady nepříznivých životních situací všech osob. Základní sociální poradenství zahrnuje poskytování informací osobám, které potřebují pomoc při řešení jejich nepříznivé situace. Toto poradenství je součástí všech sociálních služeb a poskytovatelé jsou povinni tuto službu zajistit, a to bezplatně. Odborné sociální poradenství je již specifické a poskytuje se dle potřeb klienta, rodiny, skupiny či komunity, tudíž záleží na individualitě každého problému. Speciální poradenství se pohybuje v rovině poraden, jako jsou rodinné, manželské, poradny zaměřené na osoby se zdravotním postižením, poradny specifikující se na trestnou činnost (domácí násilí, pro oběti trestných činů, ale i pro pachatele trestních činů). Služba dle zákona zahrnuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředí, sociálně terapeutické činnosti a důležitou a nezanedbatelnou součástí je pomoc při uplatňování práv a zájmů Služby sociální péče Služby sociální péče napomáhají osobám k zajištění základních fyzických i psychických potřeb vedoucí k soběstačnosti s cílem znovu zapojení do společnosti (integrace), běžného života nebo udržení si svého statutu. Poskytovatele těchto služeb zajišťují důstojné zacházení a takové prostředí, které nevedou k dalšímu prohlubování jejich fyzického i psychického stavu. [MATOUŠEK, 2007] 10

11 Mezi služby sociální peče, zahrnujeme: Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovská a předčitatelská služba Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem Chráněná bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Služby sociální prevence Služby sociální prevence mají preventivní charakter, a to nejen v ochraně společnosti před působením sociálně-patologických jevů jednotlivců či skupin, ale je zde podpora před sociálním vyloučením. Týká se to osob, které svým rizikovým způsobem života, životními návyky, způsob života směřující ke konfliktu se společností, jsou sociálním vyloučením ohroženy. [MATOUŠEK, 2007] Mezi služby sociální prevence zahrnujeme[matoušek, 2007]: Raná péče Azylové domovy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová centra Nízkoprahová denní centra 11

12 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociální aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické díly Terénní programy Sociální rehabilitace Terapeutické komunity Tlumočnické služby 2.4 Popis zařízení poskytující sociální služby Osobní asistence Osobní asistence poskytuje seniorům a osobám se zdravotním postižením pomoc při zvládání běžných úkonů. Výjimečností této služby je, že se poskytují v přirozeném prostředí těchto osob. Mezi služby osobní asistence zahrnujeme péči o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba je za úplatu.[ 1] Pečovatelská služba Pečovatelská služba je službou v zařízeních, která je určena osobám se zdravotním postižením, seniorům, ale i dětem, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Služba zahrnuje stejné služby jako u osobní asistence. Tato služba je též za úplatu, ale výjimku mají rodiny, kde se narodily současně tři děti nebo více, účastníkům odboje, jejich pozůstalé manželky, manželé a osoby starší 70 let. [ 1] Tísňová péče Jde o jeden ze způsobu práce s klienty, kteří se vyskytli v tíživé životní situaci, momentálně prožívají osobní, finanční nebo rodinou krizi. Tato péče je založena 12

13 na telefonickém kontaktu s pracovištěm telefonické krizové intervence. [ 1] Průvodcovská, tlumočnická a předčitatelská služba Tato služba je zaměřena na osoby se zdravotním postižením a seniory, jejichž schopnosti v oblasti komunikace, orientace jsou částečně snížené z důvodu jejich věku nebo postižení. Pracovníci v tomto odvětví služeb pomáhají při vyřizování jejich osobních záležitostí (kontakty s úřady), kontakt se společenským prostředím a v neposlední řadě pomoc při zajišťování a prosazování práv a zájmu klientů. [ 1] Odlehčovací služby Odlehčovací služba má dvě formy, a to ambulantní nebo pobytovou. Je zaměřena na seniory, osoby se zdravotním postižením, jejich život, vyžaduje pomoc druhé osoby, ale jinak o klienty pečuje osoba blízká v domácnosti, tedy v jejich přirozeném prostředí. Pomoc je určena především rodinám pro umožnění nutného odpočinku. Služba zahrnuje zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, pomoc při hygieně, zajištění stravy nebo pomoc při stravě, ubytování, kontakt se společenským prostředím, dále pak terapeutickou činnost. Služba je za úplatu. [ 1] Centra denních služeb Centra poskytují pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci, která by mohla vést k sociálnímu vyloučení. Tato služba je poskytována ambulantní formou s cílem pomoci při soběstačnosti a zachování si samostatnosti. Součástí služby je pomoc při hygieně, podmínky vedoucí k osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy nebo poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, terapeutická pomoc, pomoc při kontaktu se společenským prostředím. [ 1] Denní a týdenní stacionáře Stacionáře poskytují pomoc seniorům, osobám se zdravotním postižením, osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace potřebuje pomoc jiné 13

14 osoby. Rozdíl mezi službami je, že denní stacionáře poskytují službu ambulantní a týdenní stacionáře jsou pobytovou službou. Obě služby se provozují ve specializovaných zařízeních. Služby poskytují pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. [ 1] Domovy pro seniory Jak už z názvu vyplývá, služba je zaměřena na seniory, jejichž stávající situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Domovy pro seniory jsou dlouhodobou pobytovou službou poskytující pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. [ 1] Domovy pro osoby se zdravotním postižením Specifikem těchto domovů, je že jsou orientovány na osoby se zdravotním postižením a jejich stav, situace potřebuje pomoc jiné osoby. Opět se jedná o dlouhodobou pobytovou službu, která je za úhradu. Služba umožňuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. [ 1] Domovy se zvláštním režimem Tyto domovy jsou pro osoby s Alzheimerovou chorobou, stařeckou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost, dále pak pro osoby 14

15 užívající návykové látky, které potřebují pomoc jiné osoby. Služba je za úhradu. [ 1] Chráněná bydlení Jedná se o pobytovou službu dlouhodobého charakteru určena osobám se zdravotním postižením. Chráněná bydlení jsou dvojího typu a to individuálního nebo skupinového bydlení. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úhradu. [ 1] Raná péče Raná péče je terénní služba určená rodinám s dětmi a dětem, které jsou zdravotně postižené a jejichž vývoj by mohl být nebo i je ohrožen nepříznivou sociální situací. Jedná se tedy nejen o podporu dítěte ve vývoji ale i podporu rodin. Služba je za úhradu. [ 1] Azylové domovy Azylové neboli přechodné domy jsou určeny osobám, které se vyskytly v nepříznivé životní situaci, která je spjatá se ztrátou bydlení. Azylové domy poskytují ubytování, pomoc při zajištění ubytování, stravu, pomoc při zajištění stravy, hygienické potřeby, výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba je za úhradu. [ 1] Domy na půl cesty Domy na půl cesty jsou určeny osobám do 26 let věku, která po dovršení plnoletosti odcházejí ze školských zařízení ústavní nebo ochranné výchovy nebo i jiných zařízení pro děti a mládež. Jedná se o službu pobytového charakteru a poskytuje služby, jako ubytování, kontakt se společenským prostředím, terapeutickou činnost. Důležitá pomoc je při prosazování práv a zájmů. Služba je úhradu. [ 1] 15

16 Kontaktní centra Kontaktní centra jsou určena osobám se závislostmi nebo ohroženými na návykových látkách s cílem minimalizovat dopad užívaní jak v oblasti sociální, tak i ve zdravotní. Služba obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba je bezplatná. [ 1] Krizová centra Centra slouží osobám, které se vyskytly v závažné životní situaci ohrožující jejich zdraví a život. Služba se poskytuje ambulantně nebo pobytovou formou s cílem přechodného řešení situace. Služba umožňuje ubytování, terapeutickou činnosti, stravu, zajištění stravy. Služba je bezplatná. [ 1] Nízkoprahová denní centra Tato centra zajišťují pomoc osobám bez přístřeší. Jedná se o ambulantní službu zahrnující pomoc při hygieně, poskytnutí stravy. Služba je bezplatná. [ 1] Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová centra pro děti a mládež jsou postavena na ambulantní péči a poskytují volnočasové aktivity. Zařízení je určeno převážně dětem, které jsou ohroženy sociálním vyloučením a sociálně-patologickými jevy vlivem prostředí, ve kterém se nacházejí. Cílem je pak zamezit či minimalizovat rizika se způsobem jejich života, a umožnit jim tak lépe využívat svůj volný čas. Aktivity, které jsou výchovně vzdělávací a aktivizační, jim tak mohou pomoci při orientaci ve společnosti, sociálním prostředí a umožnit lepší způsob života. Služba je bezplatná. [ 1] Noclehárny Noclehárny jsou zaměřeny na osoby bez přístřeší. Tyto osoby zde mají možnost přenocovat a využít i hygienického zařízení. Další službou, která se zde dá využít, je poskytnutí stravy a zprostředkování informací. Tato služba je však pouze ambulantního charakteru a je za úhradu. [ 1] 16

17 Služby následné péče Služba je určena osobám s psychickou poruchou a osobám závislých na návykových látkách, které potřebují péči po předchozí léčbě, a to buď ambulantní, nebo ústavní. Služby následné péče mají i charakter doléčovací a jsou ambulantního charakteru. Tato péče tak poskytuje terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a kontakt se společenským prostředím. Služba je bezplatná. [ 1] Sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi Aktivizační služby jsou adresovány rodinám s dětmi, jejichž vývoj může nebo je ohrožen dlouhodobou sociální situací rodiny. Služba poskytuje dětem výchovné, vzdělávací činnosti, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv s cílem minimalizovat dopad sociálních jevů rodiny. Služba je bezplatná. [ 1] Sociální aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Tyto aktivizační služby, jak už z názvu vyplývá, jsou zaměřeny na seniory, osoby se zdravotním postižením, které jsou ohrožené sociálním vyloučením. Aktivizační služby umožňují kontakt se sociálním prostředím, výchovné, vzdělávací a terapeutické činnosti. Služby mohou být poskytovány ambulantní nebo terénní formou. Služba je bezplatná. [ 1] Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou určeny osobám se zdravotním postižením, jejichž soběstačnost je snížena a není zde možnost zařazení na pracovní trh. Cílem je sociální začleňování a dlouhodobá pomoc při zlepšování nejen pracovních návyků, ale i pomoc při osobní hygieně, zajišťování stravy a nácvik úkonů při péči o vlastní osobu. Služba je ambulantní a bezplatná. [ 1] Terénní programy Terénní programy jsou zaměřeny na osoby, jejichž způsob života je považován za rizikový. Služba se zaměřuje na mládež, děti, drogově závislé, osoby bez přístřeší bezdomovce, osoby sociálně vyloučené a na skupiny, které jsou ohrožené z důvodu 17

18 sociální situace. Hlavním cílem je zmapovat, vyhledat tyto osoby a minimalizovat tak dopad jejich způsobu života. Důležitý je kontakt se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv. Služba je bezplatná. [ 1] Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je zaměřena na osoby se zdravotním postižením s cílem dosažení jejich soběstačnosti a samostatnosti. Sociální rehabilitace je považována za souhrn činností směřující k integraci a k vhodnému pracovnímu uplatnění. [ 1] Terapeutické komunity Terapeutické komunity jsou určeny osobám s psychickou poruchou a osobám drogově závislým, kteří mají zájem o integraci do společnosti. Služba je pobytová a poskytuje klientům služby: poskytnutí stravy, ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a terapeutické činnosti. Služba je za úhradu. [ 1] 2.5 Legislativa sociálních služeb 90. léta znamenala pro Českou republika období velkých změn, a to nejen politických, ale i sociálních, ekonomických a společenských. Tato změna je považována za transformaci státu, díky jehož systému došlo k scénáři sociální reformy. Sociální služby právě díky transformaci zažily otřes v základech a to v podobě uplatnění restitučních nároku, což vedlo k tomu, že řada objektů, v nichž byly sociální služby poskytovány, musely být vráceny. Díky tomu byly zřízeny nové, modernější objekty a právě zde sociální služby udělaly krok vpřed. [KREBS, 2007] Pomocí scénáře sociální reformy byl vytvořen program tzv. záchranné sociální sítě. Tato síť měla především chránit občana před nepříznivými sociálními událostmi. Dalším hlavním bodem této sítě bylo zmírnění negativních sociálních důsledků, které vyvolala transformace. V roce 1991 byl naplněn pouze jeden z mnoha cílů sociální reformy a to schválení zákona o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti. Právě zde začala fungovat záchranná sociální sít, která měla zachytit osoby, které se právě 18

19 ocitly v nepříznivé sociální události. Dalším mezníkem pro sociální pomoc byl rok 1994, kdy byl schválen zákon o Státní sociální podpoře (zákon 117/1995 Sb.), který se zaměřoval především na rodiny s dětmi, avšak největší událostí se stalo přijetí zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, který přinesl očekávané změny v sociální péči. [MATOUŠEK, 2007] Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách přinesl mnoho změn. Změny se týkaly všech zúčastněných na poli sociálních služeb, a to občanů klientů, zřizovatelů, poskytovatelů, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Díky změně tak došlo k svobodné volbě způsobu zajištění služeb pro klienta a účast klienta na rozhodování při řešení jeho vlastní situace. Sociální službu od roku 2007 mohou poskytovat jen právnické nebo fyzické osoby, které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká na základě registrace, o které rozhodují krajské úřady. Všichni poskytovatelé jsou tak uvedení v registru, který spravuje krajský úřad podle příslušnosti. Vztah mezi poskytovatelem a občanem, klientem je upraven písemnou dohodou, smlouvou o poskytnutí sociální služby. Za poskytovatele sociálních služeb se nepovažují rodinný příslušníci nebo jiné osoby, které pečují o osoby v domácím prostředí. [MATOUŠEK, 2007] Další novelou zákona byla změna pro sociální pracovníky a pracovníky v oblasti sociálních služeb. Zákon stanovil předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách. Cílem těchto předpokladů by mělo být zachování kvality sociálních pracovníků a sociálních služeb. Mezi tyto předpoklady se zahrnuje způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní a odborná způsobilost. Odborná způsobilost se zaměřuje na vzdělání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Sociální pracovníci musejí mít vyšší odborné vzdělání v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku nebo vysokoškolské vzdělání zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, právo nebo absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v uvedených oblastech v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let. 19

20 Nedílnou a nezbytnou součástí sociálních služeb jsou pracovníci v sociálních službách. Zákon upravil, že osoby, které vykonávají přímou sociální službu, musí splňovat nejen zdravotní způsobilost, bezúhonnost, ale i odbornou způsobilost, a to ve formě rekvalifikačního kurzu akreditovaným ministerstvem zdravotnictví v rozsahu min. 155 hodin. [MATOUŠEK, 2007] Zřizovatelem a poskytovatelem sociálních služeb do roku 2002 byly okresní úřady jako organizační jednotky státu a nestátní neziskové organizace, které se v 90. letech poměrně rychle rozrostly. Tyto organizace vznikly ve formě občanských sdružení. Od 2. pol. 90. let až dodnes je možné založit poskytovatele sociálních služeb v právních formách tohoto typu: občanské sdružení, obecně prospěšná společnosti a církevní právnické osoby. Nadace, která je taktéž součástí sociálních služeb, je neziskový nestátní subjekt, který služby pouze financuje, ale nesmí je poskytovat. V souvislosti se zrušením okresních úřadů došlo v roce 2003 k změnám v podobě převedení zřizovatelů sociálních služeb na samosprávně územní celky, jako jsou obce, kraje a MPSV. Role státu se tak postavila jen do pozice kontrolora zákonnosti sociálních služeb. Za zřizovatele sociálních služeb se považuje subjekt, který je odpovědný za poskytovatele. Obce a kraje tak mohou zřizovat sociální službu jako vlastní organizační složku bez právní subjektivity nebo jako příspěvkovou organizaci s právní subjektivitou. Obce a kraje tak vytvářejí takové podmínky, aby rozvoj sociálních služeb zajišťoval potřeby, zdroje osob, skupin, rodin a komunit k jejich uspokojení. Cílem MPSV v oblasti sociální péče je plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích k zajištění jejich potřeb, zvyšování odbornosti, kvality poskytovaných služeb a podpora aktivit neziskového sektoru. [MATOUŠEK, 2007] Legislativa sociálních služeb schválením zákona 108/2006 Sb. přinesl pro všechny zúčastněné období velkých změn. Tyto změny, které byly podrobně popsané v této kapitole, považuje za jedno velké pozitivum, a to cestu správným směrem. Je však důležité, aby směr a cíl ke změně pokračoval a proces sociálních služeb nezůstal stát. Potřebnost sociálních služeb se bude neustále zvyšovat, a tudíž i bude nutná stálá legislativní změna, aby se přizpůsobila dané době a potřebám. 20

21 2.5.1 Financování sociálních služeb Financování sociálních služeb je zakotveno v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách a provádí se pomocí státního rozpočtu a úhrady za služby od klientů. Nejdůležitějším zdrojem financování je však státní rozpočet. Financování se provádí pomocí dotace, o kterou může zažádat kterýkoli poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (registrace bod 2.5). O finanční prostředky se žádá formou žádosti, kterou předkládá příslušný krajský úřad Ministerstvu práce a sociální věcí a dotace jsou pak přerozdělovány z rozpočtu kraje. Zákon nestanovuje výši příspěvku (dotace), o kterou může poskytovatel zažádat, ale stanovuje, že dotace je poskytována na zajištění sociálních služeb a financuje běžné výdaje s tím spojené. Tyto výdaje jsou zapracovány v střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb. Nejstěžejnějším obdobím pro poskytovatele sociálních služeb je období rozdělování výše dotací. Stát a ani kraj jim nikdy nezaručuje, zda a kolik organizacím poskytnou. Státní rozpočet umožňuje čerpat i účelové dotace, které mají celostátní i nadregionální charakter a mohou se čerpat na rozvoj nebo na mimořádné situace (např. živelné pohromy). [MATOUŠEK, 2007] Dalším nástrojem financování sociálních služeb je příspěvek na péči. Příspěvek na péči po roce 2006 s platností zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách nahradil dřívější dávky sociální ochrany jako je zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o osobu blízkou. Primárně měla tato dávka motivovat klienty k tomu, aby si sociální službu vybrali sami, a byly tak uspokojeny jejich vlastní potřeby, a tím tak vytvářet takové prostředí, kde poskytovatelé sociálních služeb produkují konkurenceschopnost. Výhodou je, že klienti (uživatelé) příspěvku na péči mohou služby využívat ve svém domácím prostředí a sociální zařízení využívat jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Příspěvek je poskytován osobám, které z důvodu nepříznivého dlouhodobého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a pomoci při zabezpečení soběstačnosti. Výše příspěvku v souvislosti se stupněm závislosti je zakotveno v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. [MATOUŠEK, 2007] Pro poskytovatele sociálních služeb, zákon taxativně stanovuje, jaké služby jsou za úhradu, a pomocí prováděcích předpisů se určuje maximální výši úhrady. Tento 21

22 systém je stanoven tak, aby se sociální služba stala nekomerční záležitostí a poskytovatelé by se neměli orientovat jen na zisk. Nemůžeme však tvrdit, že systém neumožňuje komerční využití. Jako ve všech oblastech existuje komerce, tak i sociální oblast umožňuje jistý nadstandard. Kdo chce, může si za nadstandardní péči připlatit. [MATOUŠEK, 2007] Služby poskytované bezplatně: sociální poradenství, telefonická krizová pomoc, sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi ale i pro seniory, následná péče, sociální rehabilitace, kontaktní centra, terénní programy, raná péče, tlumočnické služby, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně terapeutické dílny. Služby poskytované za úhradu se rozdělují na pobytové služby (řadím, jsem všechny pobytové zařízení, kde si klient hradí stravu, ubytování a péči). Asistenční služby, jsou též za úhradu, a spadají sem služby typu: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, centra denní služeb, denní stacionáře, odlehčovací služby, podpora samostatného bydlení, průvodcovská a předčitatelská služba. Poslední službou za úhradu je služba azylového typu, jako jsou: azylové domy, domy na půl cesty a terapeutické komunity. Tuto službu můžeme považovat o přechodné období pro klienty, než vyřeší svoje životní situace je to tzv. dočasná pomoc. [MATOUŠEK, 2007] Financování sociálních služeb je jednou z nejpodstatnějších systémů sociálních služeb. Jak už je zde zmíněno, způsoby financování máme jednak od státu ve formě dotací, a jednak od uživatelů sociálních služeb, kteří si hradí za poskytované služby z tzv. příspěvku na péči. Nemůžeme však opomenout nadace a různé charity, které přispívají do sociálních služeb, bohužel částka, kterou se podílejí, je však minimem toho, co skutečně potřebují. Bohužel kvůli krizi i stále se prohlubujícímu státnímu deficitu dochází každoročně ke snižování rozpočtů do oblasti sociálních služeb. Tyto škrty lze sice nahradit finančními prostředky z Evropské unie z projektů, ale i zde brzy dojde k ukončení těchto projektů a otázkou pak bude, kde budou poskytovatelé brát finanční prostředky na poskytování sociálních služeb. Největší zásah do života lidí však vidím ve snížení právě příspěvku na péči u nejvíce zastoupeného prvního stupně závislosti, a to z 2000,- Kč na 800,-Kč. Toto snížení považuji za nejen ekonomický zásah 22

23 do života uživatelů, ale i poskytovatelů sociálních služeb. Pozitiva v oblasti sociálních služeb vidím ve vypracování střednědobých plánů sociálních služeb města, právě díky těmto plánům kraje nejen rozdělují dotace, ale mohou tak pochopit či poznat problémy či potřeby v dané lokalitě a finanční prostředky jsou efektivně vynaloženy Standardy kvality sociálních služeb Součástí změn v sociálních službách bylo zavedení standardů kvality sociálních služeb (vyhláška 505/2006 Sb., příloha č. 1), které mají chránit nejen jednotlivé poskytovatele, ale i klienty sociálních služeb. Obsah standardů můžeme vyjádřit jako souhrn daných kritérií, které hodnotí poskytování sociálních služeb. Cílem je tak co v největší možné míře zajistit kvalitu a prostředí poskytovaných sociálních služeb. Hodnocení těchto standardů provádí inspekce poskytování sociálních služeb, která je zřízena krajem a u poskytovatelů jehož zřizovatelem je ministerstvo, provádí kontrolu inspekce z ministerstva. Komise hodnotí plnění kvality poskytování sociálních služeb, plnění povinností poskytovatelů a plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů. Výstupem je bodové ohodnocení splnění/nesplnění jednotlivých kritérií. Standardy kvality v hodnocení kritérií dělíme na zásadní a nezásadní. Výsledky hodnocení kvality se pohybují v úrovních výborně, dobře, dostatečně anebo nesplňuje. [ 3] Obsah standardů kvality sociálních služeb: 1. cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. ochrana práv osob 3. jednání se zájemcem o sociální službu 4. smlouva o poskytování sociální služby 5. individuální plánování průběhu sociální služby 6. dokumentace o poskytování sociální služby 7. stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje 9. personální a organizační zajištění sociální služby 10. profesní rozvoj zaměstnanců 23

24 11. místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. informovanost o poskytované sociální službě 13. prostředí a podmínky 14. nouzové a havarijní situace 15. zvyšování kvality sociální služby 2.6 Proces komunitního plánování Komunitní plánování se dle anglosaské literatury nazývá sociálním plánováním (social plannig). Tato metoda se u nás začala zavádět od druhé poloviny devadesátých let minulého století pod názvem komunitní plánování, ale dnes postupem času můžeme použít i termín plánování rozvoje sociálních služeb. Jde o metodu rozvoje, pomocí něhož plánujeme sociální služby pro určité skupiny osob, které jsou jistým způsobem znevýhodněné nebo se mohou vyskytnout v nepříznivé životní situaci. Cílem však není jen pomoci těm, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, ale i předcházet sociálnímu vyloučení nejen ze společnosti, ale i z trhu práce. Proces komunitního plánování se realizuje vždy na určitém území a pro určité období (proces komunitního plánování viz příloha č. 1) Zákon o sociálních službách učinil povinnost krajům zpracovávat a vyhodnocovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Obcím zákon tuto povinnost nezadal, ale umožnil jim samostatně zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb s možností financování ze státního rozpočtu a ze Strukturálních fondů Evropské unie. V případě zpracování plánů obcemi jsou tyto plány a jejich výsledky využity k objektivním podkladům pro jednotlivé kraje, které na základně těchto výstupů mohou plánovat rozvoj služeb a rozdělovat dotace dle reálných potřeb.[ 4] Dle Mgr. Ivana Úlehly je komunitní plánování postaveno na myšlence Než o lidech rozhodneš, poraď se s nimi. [SOCIÁLNÍ PRÁCE, 1/2009, str. 13] Proto účastníky procesu jsou všichni ti, kterých se to týká, tedy zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé. Jde o tzv. triádu subjektů. 24

25 Zadavatelé Poskytovatelé Uživatelé Inovativní přístup komunitního plánování je zapojení úřadů práce a zaměstnavatelů do tohoto procesu. Úřady práce mohou pomáhat nejen svými zkušenostmi a praxí s klienty, ale především svými produkty z aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměstnavatelé zastávají pomoc ve tvorbě nových pracovních míst pro znevýhodněné. [ 4] Zadavatelé jsou představitelé veřejné správy (obce, kraje), kteří se podílejí na politických rozhodnutích, ale především na financování sociálních služeb. Poskytovatelé tvoří skupinu lidí, kteří pracují ve státních i neziskových organizacích pomáhajících osobám znevýhodněným, sociálně vyloučeným, zdravotně postiženým atd. Důležitou skupinou této triády jsou právě ti, kterých se to nejvíce týká, a to jsou uživatelé neboli příjemci služeb. Jsou to lidé, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci a jsou znevýhodnění na trhu práce. Subjekty v triádě nejsou taxativně stanoveny. Komunitní plánování umožňuje zapojení více zainteresovaných subjektů a triáda je tak jen neutrální pole, kde dochází ke komunikaci různých skupin při hledání a dosahování těch nejlepších plánů, cílů. Mezi hlavní principy komunitního plánování bych považovala transparentnost, akceptaci propojení služeb (sociální, zdravotní, vzdělávací a trh práce), být realistický a přesto mít dlouhodobé plány (cíle), být flexibilní a nebát se nových inovací, kvalitu služeb, komunikace (půl úspěchu), mít možnost volby, zapojit všechny, kterých se to týká a podporovat spolupráci všech skupin. [MATOUŠEK, 2007] 25

26 Samozřejmě nemůžeme opomenout, co je podstatnou součástí této metody plánování sociální služeb. Jedná se o soubor metod a postupů mapování potřeb. Plán komunitního plánování měst by měl vždy vycházet např. ze sociodemografické analýzy, z dotazníkového šetření uživatelů a poskytovatelů a z důležité analýzy SWOT. Tuto metodu výzkumu lze charakterizovat jako identifikace silných a slabých stránek, ale také příležitostí a hrozeb spojené s určitým podnikatelským záměrem či projektem. Metoda je využívána především v marketingu. Úskalí a rizika komunitního plánování jsou především v: prosazování a formulování potřeb komunitou, zájmy zadavatelů se nemusejí ztotožňovat se zájmy poskytovatelů, rivalita mezi poskytovateli sociálních služeb a převaha zadavatelů a poskytovatelů nad uživateli. Komunitní plánování sociálních služeb považuji za metodu plánování sociální služby, tak aby reagovaly na potřeby města, kraje ale hlavně jednotlivých občanů, které vycházejí z různých analýz a průzkumů. Tyto plány tak mohou rozšiřovat nabídku služeb, a tím tak zvyšovat dostupnost, kvalitu sociálních služeb a podstatným faktorem se tak stává efektivní vynaložených finančních prostředků. Ideální stav komunitního plánování je, když plány rozvoje služeb adekvátně reagují na potřeby občanů v daném městě. Celý proces plánování je tedy postaven na politické vůli obce s cílem zajistit potřeby a zdroje pro občané dané lokality v oblastech sociálních služeb. Velký přínos a pozitiva na plánování sociálních služeb bych shledala v tom, že nejen poskytovatelé ale i samotní uživatelé či veřejnost mají možnost a příležitost zapojit se do procesu, prosazovat vlastní názory a potřeby a všichni zúčastnění jsou si rovnocenní. 26

27 3 PRAKTICKÁ ČÁST Téma mé absolventské práce je Sociální služby v Mělníku. V praktické části bych se ráda zaměřila na charakteristiku města Mělníka a na analýzu obyvatelstva, kde vycházím z údajů statistického úřadu. Stěžejním úkolem práce bude vyhodnocení, zda město Mělník disponuje s dostatečným zabezpečením občanů, kteří musejí anebo chtějí využívat sociální služby dle zákona 108/2006 Sb. Výstupem budou statistické grafy a tabulky, které budou vycházet z dotazníkového šetření. Neměli bychom tedy získat jen informace o tom, zda zastoupení je či není dostatečné, ale i s čím se potýkají občané města, zda jsou se službami spokojeni, zda někdy služby vůbec využili, nebude chybět ani věkový či vzdělanostní rozbor a v neposlední řadě zhodnotím, zda občané vůbec znají komunitní plánování. Výstupem by tedy mohly být i důležité informace, které mohou sloužit k zamyšlení nejen pro ty, kteří komunitní plánování tvoří, ale i pro samotné občany města Mělník. Jelikož budu mapovat sociální služby v Mělníku, bude zde uveden přehled sociálních služeb ve městě a jejich stručná charakteristika, což je i jeden z dalších dílčích cílů práce. 3.1 Charakteristika města Mělníka Správní obvod Mělník se nachází v severní části Středočeského kraje na hranicích s Ústeckým a Libereckým krajem. Sousedí s obvody Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Neratovice a Kralupy nad Vltavou. Obvod leží na hranici Středočeské a Severočeské tabule. Povrch je nížinatý, stékají se zde řeky Vltava a Labe, pouze v severní části se nacházejí výše položené lesní oblasti Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. 27

28 Správní obvod patří mezi průměrné obvody jak svou rozlohou ( ha), tak i počtem obyvatel (42 637). Člení se na 39 obcí, z nichž Mělník a Mšeno mají statut města a jsou sídlem pověřeného obecního úřadu. Dalším městem je Liběchov. [ 9] [ 7] Jak už bylo zmíněno, Mělník je členěn 39 obcí, a to jsou: Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Chorušice, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Lhotka, Liběchov, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tuhaň, Tupadly, Velký Borek, Vidim Vraňany, Vysoká, Želízy Analýza obyvatelstva Počet obyvatel se v 60. a 70. letech zvyšoval vlivem rozvíjejícího se průmyslu, během 80. let ale začíná pokles trvající i v 90. letech. I přes 3. nejvyšší průměrnou míru 28

29 porodnosti v kraji vykazuje přirozený přírůstek záporných hodnot a kladný přírůstek migrací jej nedokáže vyvážit. Toto tvrzení však platilo do roku 2006, kde se změnil přirozený přírůstek, a to do kladných čísel a počet obyvatel se začal zvyšovat. Obyvatelstvo tak v současnosti patří k mladšímu v kraji, což je způsobeno vyšším podílem osob ve věku a naopak nižším podílem nejstaršího obyvatelstva. Tabulka č. 1: Věkové složení obyvatelstva. Obyvatelstvo města Mělník podle pohlaví a věku k Název ZUJ Počet obyvatel Průměrný věk Obyvatelstvo ve věku (v %) celkem muži ženy celkem muži ženy Muži ve věku (v %) 65 + Ženy ve věku (v %) , 13, 12, 19, Mělník ,3 39,4 43,1 13,8 69,5 16,7 8 71, ,4 7 Tabulka č. 1 nám vykazuje rozčlenění obyvatelstva dle věku a pohlaví, kde můžeme zkonstatovat, že město má více žen než muž a průměrný věk je 41,3, tedy produktivní věk. [ 8] Tabulka č. 2: Pohyb obyvatelstva. Stav a pohyb obyvatel v Mělníku mezi roky 2001 a 2010 živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek počet obyvatel přirozený migrační celkový

30 Jak už z následujících tabulek vyplývá, město Mělník se s počtem obyvatel vrací zpět do roku 2001, kdy celkový počet obyvatel byl téměř totožný. V období 10 let Mělník prošel poměrně velkou fluktuací obyvatel. V roce 2006 byl počet obyvatel o celých 225 osob menší, než tomu bylo v roce Zvyšující se počet obyvatel od roku 2006 do roku 2010 způsobil přírůstek nejen přirozený, ale i migrační. Můžeme tedy zhodnotit, že město Mělník co do počtu obyvatel se prozatím rozrůstá. Aktuálnější informace budou známy po zveřejnění ze sčítání domů a bytů z roku [ 6] Mělníka a jeho zemědělství a průmysl Oblast Mělnicka je nejen zemědělsky ale i hospodářsky velmi významný. Spolu s klasickými zemědělskými produkty, jako je zelenina a ovoce, patří Mělník do oblasti s vinnou révou. Mezi nejznámější vinaře můžeme považovat vinařství Lobkowicz, Kraus či Školní statek Mělník a jako každoročně se zde pořádají oslavy vína, jako je Vinobraní, Vinná noc a Mělnický košt. Vedle zemědělství je Mělník považován za průmyslovou zónu, a to díky velkým organizacím, jako je VITANA a.s., Elektrárna Mělník, ČEZ a.s., Erwin Junker Grinding Technology a.s., DANZER BOHEMIA-DÝHÁRNA s.r.o. a Vibracoustic CZ, s.r.o., které se nejen podílejí na průmyslu, ale hlavně na zaměstnávání obyvatel z Mělníka a jeho blízkého okolí. Mělník a sociální oblast Město Mělník má statut obvodu s rozšířenou působností, a občané tak mají max. dostupnost, ve formě úřadů týkající se sociálních oblastí viz obrázek. [zdroj: vlastní] 30

31 3.2 Zmapovaní poskytovatelů sociálních služeb v Mělníku a jejich charakteristika Jedním z dílčích cílů práce je zmapování poskytovatelů sociálních služeb. V této části práce budu vycházet z katalogu sociálních služeb, který je součástí projektu komunitního plánu města Mělník. Občané města Mělník mají možnost přehledné publikace poskytovatelů sociálních služeb a pomáhajícím institucím. V katalogu jsou obsaženy nejen sociální služby v Mělníku, ale i služby sídlící mimo město a organizace či instituce pomáhající občanům v nepříznivých životních situací. V této práci se však zaměřím jen na služby dle zákona 108/2006 Sb. o Sociálních službách sídlících v Mělníku. Přehled poskytovatelů s charakteristikou jednotlivých sociálních služeb sídlících v Mělníku je součástí přílohy č. 2. Město Mělník disponuje velkým zastoupení služeb v celkovém počtu 21 poskytovatelů. Organizace poskytují služby poradenské, preventivní, asistentské, tykající se sociálně patologických jevů alkohol, drogy, gambling, dále pak služby v oblasti terapie, sociálně aktivizačních činností pro rodiny s dětmi, služeb pro postižené, znevýhodněné a pobytové pro seniory. Pro lepší přehled poskytovaných služeb se zaměřením na cílové skupiny bude sloužit následující tabulka č

32 Tabulka nám přehledně vykazuje, které oblasti služeb mohou obyvatelé města využívat a pro které cílové skupiny jsou určeny. Podle mého názoru a úsudku je zastoupení služeb je vyhovující, samozřejmě každý má svůj vlastní názor, který koresponduje s jeho potřebami, a proto jsem vybrala metodu výzkumu dotazníkovým šetřením, které je popsané v bodech 3.4, a Tato metoda nám poukáže právě na názory a potřeby respondentů. Tabulka č. 3: Typologie sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny. [zdroj: vlastní] Typ sociální služby Senioři Zdravotně postižení Děti do 18 Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením Osoby závislé - drogy, alkohol, gambling Terénní pečovatelská služba Domov pro seniory (celodenní péče) Domov pro seniory - samostatné bydlení Domov se zvláštním režimem - demence, Alzheimer Péče a rekonvalescence v domácím prostředí Sociální poradenství Sociální rehabilitace Chráněné bydlení Podpora samostatného bydlení Sociálně terapeutická dílna Sociálně aktivizační služby Výchovné programy Osobní asistence Průvodcovské, předčitatelské, tlumočnické služby Služby prevence - azylový dům, noclehárna, potravinová pomoc Sociálně právní poradna Terénní programy Rekondiční a ozdravné pobyty Sociální lůžka Nízkoprahové zařízení Denní stacionář- pro postižené Poradny zaměřené na závislosti Půjčovna zdravotnických pomůcek pro všechny skupiny obyvatel Raná péče- pro postižené Pedagogicko-psychologická poradna 32

33 3.3 Komunitní plán sociálních služeb města Mělník cíle, výstupy Komunitní plán sociálních služeb města Mělník je jednou z forem rozšiřováni sociálních služeb ve městě, ale hlavně forma pomoci občanům města a přiblížení se jejich problémům. Jedná se o metodu pomoci, podle nichž město plánuje sociální služby pro určité skupiny osob, které mohou nebo jsou ohroženy, znevýhodněny anebo se vyskytly v nepříznivé životní situaci. Obecným cílem komunitního plánu města je najít optimální směr pomoci, na kterém se podílejí subjekty z řad zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů ale i veřejnosti. Subjekty podílející se právě na plánování služeb, by měly dospět k efektivnosti, kvantitě, ale i především kvalitě dostupných služeb. Celý komunitní plán sociálních služeb je postaven na propracovaném projektu, který vychází z procesu komunitního plánování (viz příloha č. 1), který je postaven hlavně na strategie přípravy, organizaci, zpracování jednotlivých analýz (sloužící k určení cílových skupin), vytvoření plánu komunitních služeb a realizační fázi. Cíle a vize města by měla být jednou z důležitých součástí komunitního plánu. Vize města - V roce 2020 je Mělník v oblasti sociálních služeb městem: s nabídkou volnočasových aktivit dostupných pro všechny věkové i sociální skupiny, se všemi kategoriemi odpovídajícího bydlení pro všechny skupiny obyvatel, s dostatkem odpovídajících legálních pracovních příležitostí pro všechny zájemce a s dostatkem podpůrných služeb, s odpovídající sítí zdravotnických zařízení, poskytující kvalitní zdravotní služby, nabízí a podporuje příležitosti ke vzdělání všem zájemcům a podporuje všestrannou komunikaci. [ 5] Další významnou stránkou plánu je stanovení si priorit. Právě výběr těchto priorit či předností je rozhodující, a může tak ovlivnit mnoho občanů na určité období. Priority by měly jít ruku v ruce s cílem a vizí města. Město Mělník tak při tvorbě plánu sociálních služeb čerpalo ze tří odvětví analýz, a to ze sociodemografické analýzy, z analýzy příjemců sociálních služeb a z analýzy 33

34 poskytovatelů sociálních služeb. Dalším důležitým zdrojem byla analýza SWOT, která vyhodnocuje silná a slabé stránky KP. Na základě těchto výsledku město došlo ke specifikaci jednotlivých cílových skupin, na které se vztahují priority v rámci komunitního plánu sociálních služeb. Zaměření na cílové skupiny se tak týká seniorů, rodin s dětmi a osob ohrožených sociálním vyloučením. Stanovené priority se tak staly hlavním úkolem pracovních skupin, které jsou tvořeny nejen z řad zadavatelů a poskytovatelů, ale i z řad uživatelů a veřejnosti. Cílem těchto skupin bylo tak nalézt optimální návrh řešení, opatření a aktivit vedoucí k úspěšnému splnění stanovených priorit. Výstup celého plánu komunitních služeb je tedy realizační fáze, ve které dochází k uskutečnění stanovených plánu a opatření. Stanovené opatření pro cílové skupiny. [ 5] 3.4 Dotazníkové šetření V praktické části mé absolventské práce je jedním z dílčích cílů zjištění, zda zastoupení sociálních služeb, které město Mělník poskytuje a nabízí je dostatečné. Jako metodu výzkumu jsem si zvolila dotazníkové šetření, jehož vzor je přílohou práce. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval celkem 18 otázek, které byly jednoduchého 34

35 charakteru, a doba pro vyplnění nepřesáhla 5 minut. Otázky jsou převážně uzavřené, pouze jedna otázka je otevřená, a to Jaké sociální služby Vám ve městě Mělník chybí, popř. které byste ve městě uvítal/a. Cílem a podstatou dotazníku nebylo jen zjištění, zda zmíněné zastoupení vyhovuje, ale dozvíme se i také věkový a vzdělaností rozbor respondentů, znalost sociálních služeb a komunitního plánování, informovanost, využitelnost, spokojnost se sociálními službami, ale především to, s čím se respondenti potýkají a kde vidí nedostatek pozornosti v ohledu na vyspecifikované cílové skupiny Sběr dat Dotazníkové šetření bylo prováděno ve městě Mělník, a to v měsících leden a únor 2012 přímo v terénu. Celkem bylo osloveno 50 respondentů. V úvodu byli respondenti informováni o cíli dotazníku a o plné anonymitě vyplnění. Jelikož byl dotazník distribuován a vyplňována přímo na místě s respondentem, návratnost byla 100%. Nejobtížnější bylo vyhledat 50 ochotných respondentů, kteří Vám dotazník vyplní. Bohužel dnešní doba je taková, že lidé neradi něco vyplňují, natož aby se svěřili se svými osobními zkušenostmi a životními problémy, i když byl dotazník anonymní. Ale jelikož se pohybuji v profesi, kde o sociální práci není nouze, využila jsem organizace, které pomáhají občanům v nepříznivých životních situacích. Samozřejmě i příbuzní neušli mému dotazníku a zapojili se do výzkumu. Výsledky dotazníkového šetření poukázaly na některé důležité skutečnosti, se kterými Vás seznámím v následujícím bodě Výstupy z dotazníkového šetření Výsledky z dotazníkového šetření jsou znázorněny ve formě grafů s procentním vyhodnocením a u některých otázek je znázorněna tabulka, která obsahuje absolutní čísla pro lepší představu. Grafu vždy náleží příslušná otázka. Jak už bylo zmíněno, celkem bylo osloveno 50 respondentů a návratnost byla 100%. Jediný problém, se kterým jsem se potýkala, bylo vyhodnocování špatně zodpovězených otázek, kdy respondent buď nevěděl, co přesně otázka znamená, nebo si otázku vysvětlil po svém. 35

36 Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? [zdroj: vlastní] Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentů, z toho 33 žen a 17 mužů, jak vyplývá z uvedeného grafu. Kdybych měla hodnotit ochotu pro vyplnění, tak ženy mají převahu a jsou přeci jen vstřícnější. Otázka č. 2: Kolik je Vám let? [zdroj: vlastní] Graf nám poukazuje na věkovou strukturu respondentů. Mým cílem bylo pokrýt všechny věkové kategorie, což se i povedlo, ale převahu mají osoby mezi 26 a 35 lety. Tato skupina je zastoupena 32% a mezi rokem věku je skupina zastoupena 38%. U skupiny 51 a více let je zastoupení nižší, i když ne záměrně. 36

37 Otázka č. 3: Bydlíte na Mělníku? [zdroj: vlastní] Tento graf nám vyhodnocuje, kolik respondentů z dotazovaných bydlí ve městě Mělník. Zde se prokazuje záměr výběru respondentů tak, aby se ho zúčastnilo co nejvíce občanů města, a aby při otázkách typu, jaké město Mělník poskytuje služby či které by doplnili, bylo vyhodnotitelné. Otázka č. 4: Jaké máte nejvyšší dokončené vzdělání? [zdroj: vlastní] Vzdělanostní struktura, jak nám tento graf vykazuje je smíšená. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou občané s vyučením bez maturity, tj. 36%, pak následuje skupina se středním vzděláním (32%), osoby se základním vzděláním (26%) a nejméně respondentů je s vyšším a vysokoškolským vzděláním. 37

38 Otázka č. 5: Druh výdělečné činnosti. [zdroj: vlastní] Tento graf nám ukazuje strukturu výdělečných činností u oslovených občanů. A podle mého názoru se od této otázky odvíjí celkový náhled a potřebnost na sociální služby. Z oslovených 50 respondentů bylo 42%, tj. 21 občanů, v zaměstnaneckém poměru a oproti tomu 28% nezaměstnaných tj. 14 občanů. Méně jak 10 občanů jsou zastoupeni ve skupinách mateřská či rodičovská dovolená 14%, OSVČ 6%, důchodce 6%. Otázka č. 6: Domníváte se, že máte dostatek informací o sociálních službách a možnostech pomoci? [zdroj: vlastní] V této otázce a grafového znázornění se dostáváme k jedné z podstat dotazníkového šetření. Můžeme zde zhodnotit, jaký názor mají respondenti 38

39 na informovanost o sociálních službách. Nadpoloviční většina, tj. 64% dotázaných, se domnívá, že má dostatek informací o službách a možnostech pomoci, což je uspokojivé, i když v praxi to můžu být úplně jinak. 24% dotázaných je s informovaností nespokojena a 6% tj. 3 občané, nejeví o služby zájem. Otázka č. 7: Kdybyste Vy nebo někdo z Vaší rodiny potřebovali pomoc ve formě sociálních služeb, kde byste hledali informace? (zaškrtněte libovolné množství možností) [zdroj: vlastní] Toto grafické vyhodnocení nám znázorňuje místo, kam by respondenti zašli v případech pomoci. K mému velkému překvapení jsou právě úřady místa, kam by se občané obrátili v případech pomoci, ačkoli často slýcháme neobjektivní narážky na státní instituce. Celkem by této možnosti využilo 46% dotazovaných. Dnešní doba moderních technologií se projevuje i v této oblasti, a to v podobě internetu, kde by si tuto cestu hledání informací vybralo 27% občanů. Třetím největším zastoupení v grafu má rodina, a to 19%. 39

40 Otázka č. 8: Jaké znáte druhy sociální služby poskytované ve městě Mělník? (zaškrtněte libovolné množství možností) [zdroj: vlastní] Tyto grafy nám znázorňují znalost a vědomí občanů o sociálních službách poskytovaných na Mělníku. Jelikož druhů služeb je velké množství, rozdělila jsem je do 4 grafů vykazující vždy počet označení a tudíž i kolik respondentů zná danou službu. Grafy a služby jsou seřazeny dle povědomí od největšího počtu po nejmenší. Respondenti měli možnost označit více odpovědí, proto se hodnoty nedají posoudit k celkovému počtu dotazovaných. Mezi služby s největším povědomím u občanů patří azylový dům, domov pro seniory, pečovatelská služba, odborné sociální poradenství, terénní pečovatelská služba a noclehárny. 40

41 Otázka č. 9: Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb v Mělníku? [zdroj: vlastní] Tato otázka nám vykazuje jeden z dílčích cílů práce, a sice ten, zda si občané myslí, zda pokrytí služeb ve městě Mělník je dostatečné. 38% dotazujících odpovědělo určitě ano a 32% spíše ano, dalo by se tedy říci, že spokojenost je více jak uspokojivá, i když v předchozí otázce jsou uvedeny všechny možné služby ve městě, povědomí o nich už tak uspokojivá není. Otázka č. 10: Jaké sociální služby Vám ve městě Mělník chybí popř., které byste ve městě uvítal/a? Graf č. 10: Návrhy respondentů na chybějící sociální služby ve městě Mělník. [zdroj: vlastní] 41

42 Tato otázka a také jediná otevřená byla pro respondenty nejvíce náročná, myslím si, že i já sama, kdyby mě někdo oslovil, bych s ní měla problém. Nemusí to být jen proto, že nás zrovna v dané situaci nic netrápí, a tudíž nemáme potřebu pátrat po sociálních službách, ale vymyslet něco nebo si vzpomenout v danou chvíli je někdy obtížné. Celkem byla otázka zodpovězena 49 respondenty, u jednoho dotazníku tato odpověď chyběla. 22% z dotazovaných, tj. 11 občanů odpovědělo, že neví, deseti dotazovaným, tj. 20%, žádné služby nechybí a pro 3 osoby, tj. 6%, jsou služby dostatečné. Odpověď typu nic mě nenapadá, byla napsána dvěma respondenty. 23 osob, tj. 47 % z dotazovaných, mělo nějaký specifický názor, i když se zrovna nejednalo o sociální službu. Co mě osobně nejvíce potěšilo, i když tento obor nepřináší radost, bylo navrhnutí hospice v našem městě. Co mě přivedlo taký k zamyšlení, byla odpověď sociální bydlení a stále bydlení, to napsalo 10 z dotazovaných. Jeden respondent by přivítal více služeb pro drogově závislé a jejich rodiny, co s nimi žijí, zde bych možná rozšířila služby i pro závislé na automatech neboli gamblery, hráče. Odpovědím typu hospic či sociální bydlení se budu věnovat v diskuzi či závěru práce. Otázka č. 11: S jakými problémy se potýkáte? Vy sám/a nebo osoba o kterou pečujete? Graf č. 11: S jakými problémy se potýkáte? [zdroj: vlastní] 42

43 Tabulka č. 4: S jakými problémy se potýkáte? Vy sám/a nebo osoba o kterou pečujete? s žádnými 18 ztráta bydlení 15 ztráta zaměstnání 15 dluhy 8 nedostatečná kvalifikace 7 špatné vztahy v rodině 7 nedostatek financí na základní potřeby (jídlo, ošacení) 5 nedostatek zájmu o okolí 5 nejisté/ špatné bydlení 3 špatný zdravotní stav 3 péče o provoz v domácnosti 2 zdravotní postižení (zrak, sluch, mentální, tělesné) 1 závislost (alkohol, drogy, hráčství) 1 jiné 0 [zdroj: vlastní] Jak graf, tak i tabulka nám znázorňují životní situace, se kterými se respondenti nebo osoby, o které pečují, potýkají. Tabulka nám ukazuje počet odpovědí chronologicky uspořádané od nejvyšších hodnot k nejmenším. Jelikož dotazovaní měli možnost více odpovědí, nelze to srovnávat s počtem dotazovaných. Jediné, co lze vyhodnotit, je, že celkem 18 osob se nepotýká s žádnými z uvedených problémů, tzn., že zbývajících 32 dotazovaných se potýká s nepříznivými životními událostmi, jako je ztráta bydlení, ztráta zaměstnání anebo dluhy. 43

44 Otázka č. 12: Jste Vy sám v současné době uživatelem nějaké sociální služby nebo pečujete o osobu, která využívá sociální služby? [zdroj: vlastní] Tento graf nám vyhodnocuje, kolik občanů v současné době využívá nějakou sociální službu nebo zda pečují o osobu, která služby využívá. 58% z dotázaných žádnou službu nevyužívá a následující otázka se jich proto netýkala. Celkem 38 % respondentů odpovědělo, že jsou uživateli sociální služby a 4% pečují o osoby využívající sociální službu. Následující otázka, která se týkala spokojenosti se službami, byla pro zbývajících 21 občanů. Otázka č. 13: Pokud ano jste se službou spokojen/á? [zdroj: vlastní] Této otázky se zúčastnilo pouze 21 občanů na základě kladné odpovědi předcházející otázky. Dalo by se říci, že respondenti jsou s kvalitou poskytovaných 44

45 služeb více než spokojeni, celkem 57% odpovědělo, že jsou spokojeni, a 43% jsou spíše spokojeni, a tudíž 100% spokojenost. Při vyhodnocování bylo zjištěno, že někteří respondenti dopsali, i s čím jsou spokojeni, a to je čistota a doplňování potřeb. Otázka č. 14: Využil/a jste Vy nebo někdo z vašich známých někdy nějakou sociální službu? (pokud ano uveďte jakou) [zdroj: vlastní] Tento graf nám vyhodnocuje kolik z oslovených nebo jejich známých využili nějakou sociální službu. Jak je na grafu vidět hodnoty jsou rovnocenné a přesně půlka z dotazovaných tj. 25 osob nebo někdo z jejich okolí, mělo co dočinění s nějakou sociální službou. Zde byla v otázce uvedena i podotázka, a to v případu kladné odpovědi. Doplňující otázka byla pro uvedení konkrétní sociální služby a zde máme výsledek. [zdroj: vlastní] 45

46 Tento graf nám znázorňujíce jaký typ sociální služby respondenti nebo jejich blízcí využili. Jak graf vykazuje, nejvíce bylo využito azylového domu a domovu pro seniory. Otázka č. 15: Jakým skupinám, by se podle Vás mělo věnovat více pozornosti s návazností na sociální služby. (zaškrtněte libovolné množství možností) [zdroj: vlastní] Tato otázka se věnuje cílovým skupinám, kterým by mělo být věnováno více pozornosti, než je tomu doposud. Dotazující mohli zaškrtnout i více možností. Podle mého názoru respondenti vycházeli nejen ze svých zkušeností, ale i z celkového problému společnosti. Nejpočetnější skupinou, ke které by měla směřovat větší péče, byly respondenty označeny nezaměstnaní a rodiny s dětmi se shodným počtem, tj. 23%. Na třetím místě se umístili zdravotně postižení, ke kterým se přiklánělo 14% dotazovaných, dále pak to byli senioři 13%, riziková a problémová mládež (10%), osoby závislé (8%) a sociálně nepřizpůsobiví lidé (6% z dotazovaných). 4 občané odpověděli, že neví. 46

47 Otázka č. 16: Víte, čím se zabývá komunitní plánování města? [zdroj: vlastní] Tento graf a jasně definovaná otázka nám vykazuje, zda mají respondenti ponětí o tom, co je komunitní plánování. Celkem 66%, tj. 33 občanů, bohužel neví, co to komunitní plánování znamená a o co se jedná. Pouhých 34% ví o komunitním plánování, ale do jaké míry bohužel nevíme. Následná otázka nám poukáže, kolik občanů z 34% by se chtělo účastnit procesu komunitního plánování. Otázka č. 17: Chtěl/a byste se účastnit na tvorbě komunitního plánování? [zdroj: vlastní] Tento graf, nám vyhodnocuje, kolik občanu by se chtělo účastnit na tvorbě komunitního plánování. Z předchozí otázky nám vyšlo, že 17 občanů ví, čím se komunitní plánování zabývá, a 14 z nich, tj. 28% by se tohoto procesu chtělo účastnit a tento výsledek považuji pro mě za velmi pozitivní. Je to přeci jen názor občanů, 47

48 kterým není budoucnost nejen jejich, ale i ostatních lhostejná. Otázkou však je, kolik občanů by do toho opravdu šlo. Otázka č. 18: Cítíte se být dostatečně informován/a o sociálních službách poskytované v Mělníku? [zdroj: vlastní] Poslední otázka vyhodnocuje, zda se občanů skutečně cítí dostatečně informováni o službách. I zde můžeme tuto otázku zhodnotit za velmi příznivou, jelikož 64% tj. 32 občanu odpověděla ano, 28% odpovědělo ne a 8% že neví a není schopno to posoudit. 48