CHKO Slavkovský les. rok vyhlášení: rozloha: 610 km 2. sídlo správy: Mariánské Lázně. oficiální web:

Transkript

1 rok vyhlášení: 1974 rozloha: 610 km 2 sídlo správy: Mariánské Lázně oficiální web:

2 Geologie a geomorfologie 1 vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) žuly (granitová řada) 3 proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku 5 ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku 6 vulkanické horniny terciérní (čediče, fonolity, tufy) 7 paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) 8 kvartérní sedimenty

3 Geologie a geomorfologie Oblast leží na styku krušnohorské a středočeské oblasti krystalinika Českého masivu. Hranici danou linií litoměřického zlomu vyznačuje protažení tělesa amfibolitů a dalších metamorfovaných vulkanitů (mariánskolázeňský metabazitový komplex) a pásmo serpentinitů (Mnichovské hadce). Pro celou oblast je charakteristická zlomová tektonika a vulkanická činnost třetihorního stáří: Slavkovský les a Krušné hory tvoří vyvýšenou část hrástě, Chebská a Sokolovská pánev a Tachovská brázda sníženou, Doupovské hory jsou mohutným stratovulkánem.

4 Geologie a geomorfologie Lokální výskyt třetihorních vyvřelin přímo v CHKO (PR Podhorní vrch u Mariánských Lázní, PP Čedičová skalka u Hlinek, PP Olšová vrata u Šemnice). Pozůstatkem třetihorního vulkanismu jsou pro oblast charakteristické výrony plynů (PP Sirňák, PR Smraďoch, PP Milhostovické mofety), výskyt termálních vod (až 73 C karlovarské Vřídlo), minerálek a kyselek. V plochých kulminačních partiích (holorovina etchplain) s maximální nadmořskou výškou téměř 1000 m (Lesný 983 m a Lysina 982 m) jsou významná ložiska humolitů (teženo je Krásenské rašeliniště).

5 Vodstvo Hlavním tokem je řeka Teplá, pramenící severovýchodně od Mariánských Lázní (PR Prameniště Teplé). Nejprve teče k jihovýchodu, pod obcí Teplá se stáčí k severu a postupně vytváří hluboce zaříznuté údolí (PR Údolí Teplé). Ústí do Ohře v Karlových Varech, zde sbírá vody místních horkých pramenů odtud jméno. V místech vývěru se sráží aragonit (vřídlovec, hrachovec). Jedním z hlavních předmětů ochrany CHKO je sběrná oblast pramenů minerálních vod využívaných západočeskými lázeňskými centry (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart). Je zde vyhlášena CHOPAV Slavkovský les.

6 Vodstvo Do CHKO spadá i část hluboce zaříznutého údolí Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary (NPP Jan Svatoš skalní tvary v loketských žulách; PP Olšová vrata znělcový ostroh patřící již k JZ okraji Doupovských hor). Klima CHKO spadá z větší části do oblasti mírně teplé (průměrné roční teploty mezi 6,5 a 5 C), kulminační partie však patří do klimaticky chladné oblasti. Průměrné roční srážkové úhrny se pohybují mezi jsou na většině území CHKO Slavkovský les v rozmezí mm, Lysinská hornatina však zachycuje přes 900 mm srážek.

7 Vegetace a flóra Floristicky poměrně pestré území, z velké části spadající do oreofytika. Významný výskyt vrchovišť s blatkovými bory na náhorních rovinách, unikátní hadcová společenstva, skalní bory s Erica herbacea, fragmenty teplomilných skalních společenstev v zaříznutém údolí Ohře, aj. Výrazné zastoupení suboceanických prvků. Lesy Původně oblast podhorských kyselých bučin a bukojedlin (Luzulo-Fagetum, Calamagrostio villosae-fagetum), dnes většinou přeměněných na smrkové plantáže. Z horských prvků se v nich vyskytují např. černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), význačným prvkem je suboceanický horský zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis). Ajuga pyramidalis Melampyrum sylvaticum

8 Vegetace a flóra Lesy Blatkové bory s Pinus rotundata, P. pseudopumilio a Betula carpatica se vyskytují na lokalitách Tajga, Paterák, Lysina, Malé rašeliniště a Husí les (chráněno v jedné disjunktní NPR Kladské rašeliny). Výskyt klasických vrchovištních druhů: vlochyně (Vaccinium uliginosum), šicha černá (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Laggy s rašelinnými a podmáčenými smrčinami (Sphagno-Piceetum, Bazzanio- Piceetum). Andromeda polifolia Oxycoccus palustris Empetrum nigrum

9 Vegetace a flóra Rašelinné louky Na více lokalitách (NPP Upolínová louka pod Křížky, PR Prameniště Teplé, PR Smraďoch, PP Hořečková louka na Pile) se zachovaly oligotrofní až mezotrofní společenstva rašelinných a slatinných luk. Výskyt ostřice blešní (Carex pulicaris), o. odchylné (C. appropinquata), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), tolije bahenní (Parnassia palustris) aj. Největším špekem je boreální vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides) na Upolínové louce.

10 Salix myrtilloides vrba borůvkovitá botany.cz

11 Asplenium cuneifolium A. adulterinum Vegetace a flóra Vegetace hadců Výborně vyvinutý hadcový fenomén je chráněný v několika ZCHÚ v okolí Mnichova (NPR Křížky, NPR Pluhův bor, PR Vlček, PR Planý vrch, PP Dominova skalka). Perlami jsou endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) a reliktní svízel sudetský (Galium sudeticum; jinak jen kary v Krkonoších a Hrubém Jeseníku). Často sleziníky hadcový (Asplenium cuneifolium) a nepravý (A. adulterinum). Výborně vyvinutá vegetace hadcových borů se západními prvky vřesovcem pleťovým (Erica herbacea), hvozdíkem lesním (Dianthus sylvaticus), zimostrázkem alpským (Polygala chamaebuxus) nebo bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago).

12 Cerastium alsinifolium Galium sudeticum

13 Vegetace a flóra Louky a pastviny Cenné jsou krátkostébelné trávníky až vřesoviště, např. v PP Hořečková louka na Pile, PP Pístovská louka, PR Prameniště Teplé a porůznu na hadcích, s konkurenčně slabými druhy jako vratička měsíční (Botrychium lunaria), v. heřmánkolistá (B. matricariifolium), prha arnika (Arnica montana), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifola ssp. sturmiana), vemeníček zelenavý (Coeloglossum viride).

14 Fauna bezobratlí měkkýši: Nedostatečně prozkoumáno, zřejmě převažují chudé fauna na silikátech, na ostrůvcích bazických hornin významný výskyt západního prvku závornatky černavé (Clausilia bidentata).

15 Fauna bezobratlí denní motýli: Nejvýznamnějším druhem je západní prvek hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), potravně vázaný na čertkus; kromě Slavkovského lesa už jen v Doupovských horách a blízkém okolí. Dosud přežívají rašeliništní druhy modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), jehož živnou rostlinou je brusnice vlochyně, žluťásek borůvkový (Colias palaeno) na vlochyni a perleťovec severní (Boloria aquilonaris) na klikvě. Dalším významným druhem je hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), potravně vázaný na kozlík. Boloria aquilonaris Melitaea diamina

16 Fauna obratlovci obojživelníci: na rašeliništích skokan ostronosý (Rana arvalis), v teplejší karlovarské části skokan štíhlý (Rana dalmatina) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). plazi: běžné druhy. savci: Pravidelně se vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx), na golfovém hřišti u Karlových Varů známá populace sysla obecného (Spermophilus citellus).

17 Fauna obratlovci ptáci: klasická společenstva podhorských lesů, např. sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), čáp černý (Ciconia nigra), na skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo). Na rašeliništích hnízdí vodouš kropenatý (Tringa ochropus), pravidelně se vyskytuje bekasina otavní (Galinago gallinago). Vzhledem k malému podílu bučin vzácně holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva).