Typy kompozičních programů

Transkript

1 Vzkumné centrum JAMU Typy kompozičních programů Mgr. Ing. MgA. Dan Dlouhý, Ph.D., Výzkumné centrum JAMU Používání tzv. kompozičních programů je jednou z mnoha možností využití počítače v hudební praxi; v tomto případě se nejedná jen o záznam nebo transformaci hudebních dat, ale především o generování dat nových, a to v různě vymezené míře. Nejmenší prostor pro vytvoření něčeho nového je v programech, které napodobují určité hudební styly čili vytvářejí aranžmá skladby, naopak nejvíce inovací mohou přinést buď programy obecnější, které umožňují zadávat parametry v širokém rozmezí, nebo sofware pro převod nejrůznějších nehudebních informací na hudební (grafky, pohybu, číselných nebo textových řetězců atd.). Ve všech případech je ale úloha hudebně vzdělaného uživatele i nadále nezastupitelná výsledek výpočtu je jen jednou z mnoha možností, z nichž je potřeba vybrat hudebně nejzajímavější výsledek. Tyto prostředky mohou tedy pouze kompoziční činnost urychlit, nebo ukázat skladateli možnosti, které by jej při tradičním způsobu práce (tvorba pomocí notového papíru a tužky eventuálně notačního programu, nebo improvizace na hudebním nástroji), pravděpodobně nenapadly. Zmíním stručně pouze programy, které pracují na platformě Windows (pro operační systém Mac OS X jich existuje také velké množství a zaslouží si další zmapování; na řadě z níže uvedených adres lze ale najít buď obě verze programů, nebo programy další, určené speciálně pro Mac OS X). Zjednodušeně lze kompoziční programy rozdělit do tří kategorií. Podrobně budou popsány v následujícím textu. Programy realizující přesně zadaná vstupní data Jejich výstupem je notografcká nebo slyšitelná hudební struktura (jako audio nebo MIDI data) i ty často obsahují nějakou jednoduchou možnost generování hudebních dat (např. program Cubase, který primárně slouží k záznamu a zpracování audio a MIDI dat, umožňuje například kreslit v piano-roll editoru jednoduché tvary hudebních struktur, využít principu náhody pro transformaci tónové výšky, intenzity a časového rozložení MIDI událostí atd.). Programy využívající generátor náhodných čísel Programy tohoto druhu vytvářejí skladbu nebo její určitý prvek (oddíl - např. předehru, nebo harmonii k dané melodii a naopak také melodii k zadaným akordům atd.) pomocí generátorů náhodných čísel, jejichž rozsah je zadáním do určité míry vymezen; funguje zde tedy algoritmus na bázi sady pravidel, aplikovaných s určitou pravděpodobností. Rovněž dochází k postupnému učení se programu z dodaných MIDI dat hotových kompozic.

2 Získat hotové kompozice je možné zejména stažením z internetu např. na stránkách [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7]. Druhou možností je získat je převodem audio podoby skladeb na MIDI data - viz např. [8]. Těchto programů existuje velké množství, ale buď vytvářejí úseky poměrně jednoduché hudby (např. řada nejrůznějších programů, uvedených na stránce [9], odtud např. [10], [11], [12], [13], [14] atd.), nebo jsou naopak zcela obecné a pro zadávání dat vyžadují určité znalosti kompozice (např. CComP, tzn. Computer COMposition Program for Composition of Instrumental, Vocal and Electroacoustic Music na stránce [15]. Computer COMposition Program Na obrázku vpravo je zobrazeno hlavní okno programu, vlevo je pak okno pro zadání vstupních dat, z nichž je vytvořen hudební úsek; jedná se o řadu nastavitelných položek (takt, počet rytmických délek, ozdobné tóny, intervaly tremola, rozsah melodie a její směr, melodické intervaly, počet hlasů atd.), u nichž je - zjednodušeně řečeno - uživatelem stanoven rozsah, v rámci něhož vytváří generátor náhodných čísel hudební data. Je také možné stanovit, aby byl rytmus (melodie vygenerován) zcela náhodně. Výsledkem jsou dále zpracovatelné MIDI události (samozřejmě i s využitím notografckého programu). Obr. 1: Okna aplikace Computer composition program Další zajímavou kategorií programů jsou ty, které poskytují větší hudební možnosti, přesto stále zůstávají relativně snadno použitelné i méně poučenými hudebníky. Mezi tyto programy patří například Phase [16], Symbolic Composer [17], Band-in-a-box [18], Musical MIDI Accompaniment [19], JAMMER Professional [20], The Great Kazoo [21] a jiné.

3 Programy transformující nehudební data na hudbu Programy transformující obrázky a fotografie Jako zástupce této kategorie uveďme program RGB MusicLab [22] nebo Coagula [23]. Program Coagula Obr. 2: Hlavní okno programu se zvoleným obrázkem pro převod na hudební parametry. Menší okna a panel nástrojů umožňují další rozsáhlé vizuální úpravy a různé způsoby převodu na hudební data (lze určit tónový a dynamický rozsah, délku vzniklého hudebního úseku atd.). Výsledkem je zvuková struktura (v délkovém rozsahu od jedné vteřiny po - v extrémním případě - několik desítek minut). Bohužel nelze nastavovat typy oscilátorů, program pracuje se sinusovým průběhem zvukové vlny; výsledný zvuk lze ale samozřejmě následně upravit efektovým procesorem.

4 Programy transformující fraktály Obsáhlý seznam těchto programů lze nalézt např. na stránce [24]. Fractal Music Generator Obr. 3: Program Fractal music generator. Kromě zvoleného výseku z Mandelbrotovy množiny (u níž lze pomocí posuvníků a libovolného zvětšení vytvářet nejrůznější grafické podoby) vidíme nastavitelné parametry pro převod na hudební strukturu kromě volby zvuku, tempa, rytmických hodnot atd. jsou to zejména možnosti tónového rozsahu, volba tónů, které budou využity, typ modu mj. diatonický durový, mollový, chromatický, atd. Program ukládá vytvořený MIDI soubor.

5 Quasi Fractal Composer Stejně jako v předchozím případě zadává uživatel číselnou řadu, výsledek v podobě MIDI dat je ale velmi odlišný, protože uživatel má možnost nastavovat jiné parametry, a vzniklá hudba je navíc tvořena na principu soběpodobnosti, čili vlastnosti fraktálů - odtud název programu). Nejedná se tedy jen o převod obrázku fraktálu na MIDI data, jako u programu Fractal Music Generator (u něhož je pak v piano-roll editoru původní obrázek fraktálu identifkovatelný). Je možné mj. určit vlastní modus (stupnici), nastavit v různé míře parametr Variace, nejrůznější způsoby zpracování hudebních úseků (inverze, rak) atd. Obr. 4: Quasi Fractal Composer

6 Programy transformující číselné řady a texty Program The Music in the Numbers [25] Po zadání číselné řady převádí program číselná data na MIDI noty. Je možné nastavovat řadu parametrů od volby modu stupnice, přes délku a strukturu rytmických úseků, frázování, barvu zvuku atd. Výsledek také samozřejmě velmi závisí na druhu vstupní číselné řady. Výsledkem je MIDI soubor, který je opět možné dále zpracovávat. Obr. 5: Program The Music in the Numbers Dalším zástupcem této skupiny je program Fibonacci's matrix, jehož autorem je skladatel Omar Rojas [26]. Ostatní druhy programů Mimo dosud zmíněné kategorie programů existují také aplikace pracující s již vytvořenou hudební (nebo obecněji zvukovou) nahrávkou. Příkladem je program Slicer [27], který vložená zvuková data nejrůznějším způsobem rytmizuje. Samostatnou kategorií jsou pak algoritmické programy, které lze použít mj. i při tvorbě interaktivní elektroniky. Patří do ní programovací prostřední Pure Data [28], Max [29], Algorithmic Composer [30] nebo program Open Sound World [31]. Velké množství programů existuje dokonce jako freeware. Jediným problémem zůstává verze operačního systému, na kterém programy pracují některé ve verzi Windows Vista nebo Windows 7 buď nepracují, nebo pracují chybně.

7 Seznam použitých odkazů [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31]