/ 11 Kč měsíčník o životním prostředí 10 / 07 Motýli v ČR vymírají strana 9 11

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "www.ekolist.cz / 11 Kč měsíčník o životním prostředí 10 / 07 Motýli v ČR vymírají strana 9 11"

Transkript

1 / 11 Kč měsíčník o životním prostředí 10 / 07 Motýli v ČR vymírají strana 9 11

2 čtenářům zprávy Milí čtenáři, nenechte si ujít rozhovor, který přinášíme v tomhle čísle Ekolistu. Biolog Martin Konvička v něm zdůrazňuje, k jak obrovským ztrátám v české přírodě v současnosti dochází. Proti přírodě Jan Stejskal / Když se mluví o záchraně biodiverzity, veřejnost si nejspíš představí pandu a velryby, tedy sice hezká, ale poněkud vzdálená zvířata, kterým se relativně snadno pomáhá (nedat si v restauraci velrybí maso není v Česku věru nic těžkého). Jenomže ony se velké změny dějí i na trochu jiné úrovni. Motýli jsou taky krásní a vůbec se nedá říct, že by nebyli oblíbení. Přesto jich v ČR za dobu, co se jim různí nadšenci věnují, nemálo vymřelo. Nejpodivnější na tom je, že stát, který se několikrát zavázal zachovávat přírodní rozmanitost, sype peníze do dotačních programů, které k vymírání dalších druhů přispívají. Naposledy vláda přijala na konci srpna nařízení o poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy. Nejde o žádnou novinku, tyhle dotace můžou zájemci získat už nějaký ten rok. Zatímco vědci z Akademie věd doslova bubnují na poplach, že to vede k zániku posledních útočišť, kde přežívají například ohrožené druhy hmyzu, politici a úředníci na ministerstvech jsou v klidu. Do určité míry není divu. Ve vládním prohlášení nebyla o ochraně přírody ani zmínka a ODS o ní ve volebním programu mluvila převážně v negativním duchu hlavně by neměla překážet podnikatelům. U KDU-ČSL je to ale jiné. Ta ve svém programu tvrdila, že pro kvalitu našeho života je nezbytné zachování rozmanitosti druhů živočichů a rostlin, a proto hodlala podporovat farmáře a všechny další podnikatele, kteří napomáhají zachování druhového bohatství rostlin a živočichů. Podobně i zelení před volbami slibovali, že budou prosazovat zachování biologické rozmanitosti. K její ochraně měla přispět i opatření navrhovaná v oblasti lesů, vod a zemědělství. Koneckonců i ODS v programu slibovala odstraňování ekologicky škodlivých dotací. Nic takového se ale neděje. Je to trochu paradox dvě parlamentní strany, které měly k české přírodě nejvstřícnější program, sedí ve vládě a svými rozhodnutími přispívají k jejímu ničení. Kdo jiný už by se ale měl přírody zastávat, když ne zelení? î měsíčník o životním prostředí Ročník XII / Pecka ročník XVII / Číslo 10 Vydavatel a redakce / BEZK, Malířská 6, Praha 7 Telefon: , fax: Šéfredaktor / Jan Stejskal Zelená domácnost / Martin Mach Redakce / Hanka Hermová / Hugo Charvát / Martin Mach / Radek Svítil Grafická úprava/ Klára Kulhánková / Tomáš Procházka Ilustrace / Karel Stibral / Hugo Charvát / Miloš Kalista Obálka / Jacob Hübner Jazyková korektura / Michaela Holmerová Sazba / Czechdesigners.com Databáze odběratelů / Radek Svítil Inzerce / Hanka Hermová, Distribuce / Klára Pětická a Dupress Tisk / NVT Repro s. r. o., Praha 6 Ekolist po drátě / Radek Svítil / Jan Stejskal / Jan Šatoplet Toto číslo dáno do tisku / 27. září 2007 Ekolist byl podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního porostředí ČR na rok Materiál nevyjadřuje stanoviska MŽP. Registrační číslo MK ČR E ISSN Materiály vložené do Ekolistu jsou placenou inzercí. Není-li uvedeno jinak, jsou jakékoli názory v Ekolistu stanoviskem pouze jejich autora. EKOLIST Jak si ho předplatit / Předplatné Ekolistu na rok / 11 čísel / 121 Kč / (11 Kč za číslo), půlroční předplatné / 6 čísel / 66 Kč, jedenapůlroční předplatné / 17 čísel / 187 Kč. Ekolist na Slovensko i s poštovným přijde na 22,50 Kč / 1 číslo. Peníze pošlete poštovní poukázkou vzoru C na adresu: BEZK, Malířská 6, Praha 7. Do zprávy pro příjemce napište, o jaké předplatné máte zájem. Adresu pište co nejčitelněji. Předplatné můžete zaplatit i převodem na účet: Brontosauří ekocentrum Zelený klub, Česká spořitelna, Dukelských hrdinů 29, Praha 7, č. ú /0800, konstantní symbol Jako variabilní symbol vyplňte jakýkoli číselný kód o čtyřech až deseti číslicích. Po zaplacení nám musíte dát vědět: 1. vaše jméno a adresu, na kterou chcete Ekolist dostávat; 2. částku, kterou jste nám poslali; 3. datum zaplacení předplatného a variabilní symbol, který jste uvedli při platbě. Zprávu o zaplacení předplatného pošlete buď na výše uvedenou adresu, nebo em na adresu Ukázkové číslo Ekolistu je možné získat na požádání na adrese redakce zdarma. Na každém adresním štítku je za jménem předplatitele číslo. Pokud je před číslem znaménko +, pak číslo za ním znamená, kolik čísel máte ještě předplaceno. Pokud je na štítku 0, pak držíte svůj poslední předplacený výtisk. Záporné číslo značí, že máte nejvyšší čas si předplatit. Pokud je na štítku 2 a nepředplatíte si, držíte své úplně poslední číslo Ekolistu. Pokud máte na štítku Z, pak dostáváte Ekolist zdarma. Čekání na benzín ze slámy 8 Vědci se snaží zjistit, jak na palivo pro dopravu efektivně přetvářet celé rostliny, například dřevo nebo slámu. První zákon proti světelnému smogu čtk / Zákon nejen zakazuje svícení nad horizont, ale omezuje i svícení do obydlí. Vyžaduje rovněž celkové snížení spotřeby pro veřejné osvětlení, což znamená, že obce budou muset zracionalizovat své systémy. Osvětlení se má napříště používat jen tam, kde je to nutné, a jen tehdy, kdy je to třeba. Uprostřed noci, když doprava ustává, by se veřejné osvětlení ve Slovinsku mělo tlumit. Obce jsou podle zákona povinny přizpůsobit svá veřejná osvětlení všem požadavkům do deseti let. Od nového zákona se očekávají četné kladné dopady. Vítají jej rovněž astronomové, kteří už dlouho poukazují na to, že ani v bezmračné noci není prakticky vidět Mléčná dráha a většina hvězd; tento problém se přitom týká většiny průmyslově vyspělého světa včetně České republiky. Solotvino tak trochu jiné lázně 14 Do vody vypouštěné ze solných dolů mezi haldy hlušiny v ukrajinském Solotvinu se sjiždějí koupat lidé ze širokého okolí. Slovinská vláda schválila na konci srpna zákon proti světelnému znečišťování noční oblohy. Zákon zakazuje svícení nad horizont, čili požaduje plné clonění pro většinu svítidel, zejména veřejného osvětlení, a tlumí jeho intenzitu. Slovinsko je tak zřejmě první zemí na světě, která venkovní osvětlování účinně reguluje s cílem ušetřit elektřinu, obnovit přirozené prostředí a podpořit zdraví obyvatel. Informaci o tom zveřejnily slovinské internetové servery. Několik studií z různých oblastí světa navíc ukázalo spojitost mezi růstem výskytu nádorů a vystavením lidí či zvířat umělému osvětlení. Světlo v noci totiž potlačuje tvorbu hormonu melatoninu, jednoho z rozhodujících antioxidantů, které nás chrání před rakovinou. Konkrétní přínosy zákona v tomto směru se můžou projevit až za řadu let, ale v každém případě přinese okamžitou úlevu lidem menším obtěžováním venkovním světlem v ložnicích. Příliš světla v noci znevýhodňuje zejména starší obyvatele, kteří jeho snížení uvítají. Prosazení cloněných lamp bude mít podle ochránců přírody pozitivní vliv i na mnohé noční druhy živočichů, z nichž některé druhy hmyzu a netopýři patří k nejvíce ohroženým. Zákon tak prý přispívá i k zachování biodiverzity, jednoho z cílů EU. Certifikovaná přírodní kosmetika 18 Česká republika má novou ekoznačku tzv. Certifikovanou přírodní kosmetiku. Zatím ji mají výrobky tří českých firem. Odborníci očekávají, že po plném prosazení zákona ušetří dvoumilionové Slovinsko až deset milionů eur (asi 280 milionů Kč) ročně za elektřinu. Tomu úměrně se očekává snížení emisí skleníkových plynů. Omezení světelného znečištění noční oblohy požadují už dlouho i čeští astronomové a lékaři. V českém zákoně o ochraně ovzduší je sice světelné znečištění zmíněno, bohužel ale zůstalo jen u této zmínky, sdělil ČTK pracovník brněnské hvězdárny Jan Hollan. î 10 / 07 EKOLIST 3

3 zprávy zprávy ilustrační foto z pražského Krejcárku: Hanka Hermová / Ekolist Když stavební suť nebo zemina opustí stavbu, stává se odpadem a musí se s ní nakládat podle zákona o odpadech, a to i v případě, že nejde o závadný nebo jedovatý materiál. To znamená, že se musí odevzdat tzv. oprávněné osobě, která má od krajského úřadu souhlas k provozování skládky, k provozování mobilního sběru nebo k provozování jiného zařízení k nakládání s odpady, což je například recyklační linka. Mobilní sběr je v podstatě něco jako prostředník, který má nákladní auto a souhlas k tomu, aby dopravil odpad z místa vzniku na příslušnou skládku. Oprávněná osoba dostane zaplaceno za to, že Hliněné hory Hanka Hermová / Stavebnictví spotřebovává ohromné množství surovin a energie. Zároveň ale produkuje i odpad, a to nejen když stavba doslouží a bourá se nebo když se přestavuje. Odpad často vzniká, i když se něco teprve staví. Obrovské množství zeminy nebo hornin se přesouvá například při ražbě tunelů, zářezů pro komunikace, hloubení podzemních garáží nebo podzemních pater budov. Část se dá znovu využít hned v místě stavby na úpravy terénu, část ale musí pryč. Co se vlastně s přebytečnou zeminou a stavební sutí děje? odpad převzala a náležitě odstranila tedy uložila na skládku nebo připravila k dalšímu využití. Zavážecí byznys Odpadů ze stavby vzniká skutečně obrovské množství, a tak se firmy snaží ho aspoň částečně recyklovat a opět zužitkovat. Například beton se používá po nadrcení třeba při stavbách silnic stejným způsobem jako štěrk. Se zděnou sutí je to horší než s betonovou, protože cihly se časem rozpadají a v důsledku toho není možné zaručit požadované a hlavně trvalé vlastnosti materiálu, který je z nich vyroben. Zemina se používá na různé terénní úpravy. Obecně se ale dá říci, že množství materiálu momentálně využitelného ve stavebnictví je menší než množství, které vzniká, říká Eva Andertová z odboru odpadů na pražském magistrátu. František Polák, mluvčí firmy Metrostav, popisuje, co se děje s materiálem vykopaným při stavbě metra: Nejdřív je používán na zpětný zásyp a modelaci terénu. Například v Letňanech, kde bylo vytěženo na stejnojmennou stanici přibližně m 3, byla asi čtvrtina použita na zpětný zásyp (musela být před tím rozdrcena na menší frakci tak, aby byl zásyp kvalitní) a zbytek byl odvezen na skládky u Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi, kde se používá k zasypání starých pískoven a malých lomů. Výkopek z metra je žádán především proto, že jde o materiál zaručeně nezávadný a na zásypy velice vhodný ničím totiž nekontaminuje prostředí. Proč se ale staré pískovny a lomy vůbec zasypávají? V podstatě jen kvůli byznysu, myslí si Lukáš Matějka ze sdružení Arnika. Firmy dost často využívají staré legislativy. Některé pískovny a lomy byly před rokem 1989 vyňaty z půdního nebo lesního fondu jen na přechodnou dobu a na těchto pozemcích je stále nařízena rekultivace a návrat k původní funkci. Zavážení starých pískoven a lomů se navíc skrývá pod hlavičkou využívání odpadů a firma za uložení odpadu dostane zaplaceno. Za tunu odpadu se platí asi jenom 100 Kč, ovšem na jedno místo se navezou třeba statisíce tun, takže se to firmám skutečně vyplatí, vysvětluje Lukáš Matějka. Dnes je dokonce ještě větší kšeft vytěžené prostory zavézt než materiál těžit, a firmy proto staré těžební prostory rády skupují. Vytěžené lomy a pískovny přitom bývají pro krajinu obohacením a stávají se cennými přírodními územími s výskytem mnoha často velmi vzácných živočichů a rostlin. Mívají i významnou rekreační funkci, lidé se k nim jezdí rádi koupat. Takovým případem byla například pískovna ve středočeských Čečelicích, oblíbená koupací lokalita, v jejíž čisté vodě kromě ryb žily i vzácné sladkovodní medúzky. V jezeře však skončily stovky tun výkopového materiálu právě ze stavby pražského metra s příměsí stavebních sutí, ale i nebezpečných odpadů, které tam navezla firma H.Z.C.J. se souhlasem báňského úřadu. Báňský úřad tvrdí, že Čečelické jezero je ve skutečnosti (tedy v úředních papírech) jen důlní dílo určené k likvidaci. I demoliční materiál dnes většinou recyklujeme a znovu používáme, pokračuje František Polák z Metrostavu. Na stavbách máme k dispozici buď mobilní drtičky, nebo to vozíme ke stabilním drtičkám. Například nadrcené a vytříděné cihelné zdivo nebo betonové konstrukce používáme jako podsyp pro méně zatěžované komunikace nebo na zásypy, pokud chybí kvalitní zemina. Takto se postupuje na všech stavbách, např. na stavbě dálnice D8 byl materiál vytěžený v tunelech po vytřídění použit na násyp dálničního tělesa, popisuje mluvčí Polák. Výjimky jsou jen tehdy, když se zpracovává výkopek z míst zasažených dřívější činností. Například při stavbě metra v Karlíně jsme měli starosti s horninou vytěženou pod bývalou benzinovou stanicí. Ta šla celá na skládku toxických odpadů a její uložení bylo i finančně náročné. Obecně však František Polák tvrdí, že odpadový materiál je dnes většinou žádanou surovinou. Problémy meziskladu Žádaná je kromě výnosného zavážení starých důlních děl možná i proto, že zejména v Praze a okolí je v současné době velký byznys provozovat tzv. mezideponie inertních, tedy nezávadných a nejedovatých odpadů v podstatě jde o jakési mezisklady hlavně zeminy a stavební suti. V současné době jich je na území Prahy do desítky. Deponie vypadají asi jako hliněné hory. Velikost těchto ploch se pohybuje v řádu hektarů, největší z nich má šest hektarů, říká Eva Andertová z pražského magistrátu. Jak provoz na deponiích vypadá? Provozovatel přebere odpad a dostane zaplaceno za jeho umístění na deponii. Materiál posléze roztřídí a podle potřeby v drtičkách upravuje na požadovanou frakci. Uloží ho na haldy a pak se ho snaží prodat. Něco jde prodat líp, něco hůř. Provozovatel má v provozním řádu stanovenou a úředně schválenou kapacitu, kolik materiálu smí mezideponie obsahovat, a toto množství nesmí přesáhnout. Taky má určenou dobu, po kterou může odpad na mezideponii být. I když recyklace stavebního materiálu částečně šetří vstupní suroviny, přináší spoustu jiných problémů. Největším z nich je prašnost a hluk vznikající při dopravě, drcení a třídění materiálu. Proti prašnosti by měl provozovatel mezideponii skrápět v intervalech daných provozním řádem, ale v praxi se ukazuje, že to nepomáhá. Někdy není dodržován provozní řád, navíc ve větrných dnech zřejmě ani při vší snaze nejde prašnost uhlídat. To bylo ostatně vidět i v pořadu České televize Nedej se, který se věnoval problému mezideponie v pražských Strašnicích, provozovaných firmou Svoboda. Na záběrech je jasně vidět, jak se z hald do ovzduší zvedá jemný prach. Na záplavy prachu a bahna si pak stěžují obyvatelé a firmy v okolí. Jemné prachové částice přitom nezpůsobují jen nepořádek, ale jsou i zdraví škodlivé. Jak ve zmíněném pořadu ČT řekla Eva Tylová, náměstkyně ředitele České inspekce životního prostředí a zároveň pražská zastupitelka za zelené: Při vdechování tohoto prachu se vytvářejí zánětlivá místa v průduškách a plicích, ale situace je ještě horší. Na tomto prachu jsou nasorbovány nebezpečné látky, které jsou například karcinogenní. Do těla se dostávají i těžké kovy, polycyklické aromáty a další látky, které nám snižují imunitu, zvyšují riziko rakoviny a zhoršují celkové zdraví člověka. Jak takový boj proti jemnému prachu z mezideponie vypadá? Na problematické úložiště si lidé stěžují na místním úřadě (městské části), ale ten v tomto ohledu velké pravomoci nemá. Může provést kontrolu (zda jsou stížnosti občanů oprávněné) a za některé přestupky udělit pokutu do milionu korun. V další fázi může úřad povolat Českou inspekci životního prostředí, která může dát provozovateli větší pokutu. Pokud ani to nepomůže, záležitost musí na podnět místního úřadu řešit krajský úřad nebo magistrát, který při opakovaném porušení povinností stanovených zákonem o odpadech, mezi které patří i dodržování provozního řádu, může zrušit souhlas s provozováním zařízení, vysvětluje Eva Andertová z magistrátu. A jak by se postupovalo, kdyby taková firma provozující mezideponii inertních odpadů naplnila (nebo dokonce překročila) povolenou kapacitu a nastalou situaci by řešila vyhlášením úpadku? Hrozba možného vyhlášení úpadku je zcela reálná, odpovídá Jan Charvát, mluvčí Městského úřadu Prahy 10, na jejímž území se inkriminovaná deponie firmy Svoboda nachází. Pokud by k tomu skutečně došlo, měl by odpovědnost za odklizení deponovaného materiálu nést vlastník příslušné firmy. V tomto případě je vlastníkem inkriminované firmy fyzická osoba, která by měla ručit do výše svého majetku. Ale ani tak nemusí dojít k odklizení veškerého deponovaného materiálu. V takovémto případě by zřejmě odpovědnost přešla na vlastníka pozemku, což je v tomto konkrétním případě Správa dopravní a železniční cesty, tedy státní organizace, dodává mluvčí Charvát. V krajním případě by tedy likvidaci mezideponie mohli zaplatit daňoví poplatníci. î 4 EKOLIST 10 / 07 10/ 07 EKOLIST 5

4 zprávy zprávy Ptačí chřipka co ji šíří? Pavel Fojtík / Ptačí chřipce, která má v ČR na svědomí desítky tisíc mrtvých ptáků chovaných ve velkochovech, se Ekolist věnoval už v minulém čísle. Teď přinášíme volné pokračování jak se do uzavřeného velkochovu vir chřipky dostal? Podle Státní veterinární správy (SVS) jsou zřejmě na vině divoce žijící ptáci, podle ornitologů se naopak vir přenáší z chovů do volné přírody. Na internetových stránkách SVS se píše: Dosud nemáme definitivní znalosti o způsobu zavlečení nákazy z Asie do Evropy, ale za nejpravděpodobnější považujeme migraci volně žijících ptáků. Tuto informaci doplňuje mluvčí SVS Josef Duben: Myslíme si to na základě poznatků z ostatních zemí, kde se virus vyskytuje. Připomíná rovněž, že u nás jsou nacházeni uhynulí volně žijící ptáci, a to pozvolna ve směru od východu na západ. Je jasné, že někde v přírodě se virus vyskytuje a stále se nacházejí volně žijící ptáci, kteří na ptačí chřipku uhynuli. Nakažení ptáci buď zemřou, nebo se stanou bacilonosiči. Tak se asi dostal virus ptačí chřipky z jihovýchodní Asie do Evropy, říká Duben. Jak ale dodává, další pravděpodobnou teorií je, že se chřipka do Evropy dostala nelegálními dovozy ptáků. Zajímavé je, že v Německu byly zjištěny stovky nakažených divokých ptáků, ale do velkochovu se nákaza nedostala. Je vidět, že preventivní ochranná opatření v chovech můžou být účinná, myslí si Duben. V tom je i rozdíl oproti rozšíření kulhavky a slintavky. Ve Velké Británii v roce 2001 chvíli trvalo, než přijali razantní zákaz přesunu veškerých zvířat. Místní veterinární správa nedokázala zabránit pohybu lidí, a proto došlo k rozvlečení slintavky a kulhavky po celé Británii. Důležité je včas přijmout odpovídající veterinární opatření, tvrdí Duben. Josef Holešovský, vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech a subtropech na České zemědělské univerzitě a bývalý ředitel SVS, píše v odborné zprávě vypracované pro organizaci Nadace na ochranu zvířat, že právě přežívající migrující kachnovití ptáci, jejichž klinické příznaky onemocnění jsou téměř nerozeznatelné, můžou šířit virus na obrovské vzdálenosti. Předběžná biologická srovnání genových sekvencí virů ptačí chřipky izolovaných v nedávné době v Německu a u nás poukazují na jejich velmi blízkou příbuznost s viry ptačí chřipky izolovanými v Mongolsku, ruském Krasnodaru a na jižní Sibiři, uvádí. To podle něj dokazuje úlohu migrace ptáků v šíření chřipkové epidemie. Nelegální převozy drůbeže Ornitologové s těmito argumenty nesouhlasí, podle nich je víc možností, jak mohl vir putovat. Nepřímé důkazy podle nich ve většině případů ukazují, že vir byl přenesen z chovů na volně žijící ptactvo. Když se vir objevil v Rusku, bylo to poblíž hlavní transportní cesty, kde se převáží drůbež. V západní Africe se zase ukázalo, že se tam nelegálně pašovala drůbež z Číny, říká ornitolog Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Za většinou dosavadních výskytů viru H5N1 v chovech stál transport nakažené drůbeže a produktů z ní či nelegální obchod s volně žijícími ptáky, uvádí se v tiskové zprávě České společnosti ornitologické. Podle Josefa Dubna se zatím neprokázal žádný nelegální obchod či dovoz, jehož prostřednictvím by došlo k zavlečení ptačí chřipky. Možná že je to ale jen otázkou času, říká Duben. Petr Voříšek se taky zmiňuje o případu labutí, které chytly vir v oblasti Černého moře. Za normálních podmínek by s tím virem daleko nedoletěly, ale do oblasti přišla studená vlna, a tak se celá zimující populace labutí hnula na západ, a tím pádem se to dostalo dál, popisuje Voříšek. Jak se tedy dostal vir do českých chovů? Petr Voříšek zpochybňuje teorii, podle které byla zdrojem nákazy podestýlka znečištěná trusem od volně žijících ptáků. V červnu naši ptáci prakticky nemigrují, a pokud tam nákaza byla dřív, proč se to projevilo až teď? Ptáci, kteří se většinou vyskytují u stohu, jako strnad, zvonek, vrabec polní, jsou druhy, které jsou v našich podmínkách extrémně stálé, nikam nelétají, a navíc to jsou pěvci, kteří tu chřipku mají spíš méně než více. Chřipka u volně žijících ptáků je spíš problémem kachen nebo labutí a přijde mi nepravděpodobné, že by se kachny nebo labutě zdržovaly ve stohu uprostřed pole. Dalším nepřímým důkazem je podle něj to, že všude v okolních vesnicích bylo plno volné domácí drůbeže. Ta určitě přišla do kontaktu s ptáky, minimálně s vrabci, kteří se živí zrním. Jak to, že ani jeden z případů ptačí chřipky nebyl u malochovatelů? diví se Petr Voříšek. Jako možný zdroj nákazy uvádí Petr Voříšek trus z drůbežích velkochovů, který se jako hnojivo dává nejen na pole, ale i do rybníků. Tak se podle něj může virus dostat z velkochovů mezi volně žijící ptáky, na což poukazuje i mezinárodní organizace Birdlife International. Tomu ale oponuje Josef Duben. Kde jsou u nás chovy, z kterých by se trus nemocných ptáků dostal na pole? Jakmile se objeví podezření z nákazy, je chov okamžitě pod dohledem. Ze zasažených chovů je podestýlka a trus bezpečně odstraněn a prostředí vydezinfikováno. V evropských poměrech neexistuje, aby se z takového chovu něco vyváželo, tvrdí Josef Duben. Voříšek upozorňuje i na velkochovy kachen, které jsou na českých rybnících chovány pro myslivecké účely. Tyto kachny můžou snadno přijít do kontaktu s volně žijícími vodními ptáky, a je zde tedy riziko, že chované kachny nakazí volně žijící ptáky, a tím dojde k dalšímu šíření. Voříšek však podotýká, že v žádném takovém chovu kachen dosud ptačí chřipka zjištěna nebyla. Optimální podmínky Podle zprávy Role intenzivního drůbežářského průmyslu v šíření ptačí chřipky, kterou vypracovala mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming (CIWF), probíhá vývoj vysoce patogenního kmenu ptačí chřipky ve ilustrace: Miloš Kalista velkochovech. Velkochov podle CIWF poskytuje optimální podmínky pro mutaci a přenos viru tisíce ptáků uzavřených pohromadě v těsném, teplém a prašném prostředí, kteří jsou vysoce náchylní k přenosu nakažlivých chorob. Svou roli hraje i méně odolný imunitní systém a vysoký stupeň genetické uniformity v populaci. Podle této zprávy mají i divocí ptáci, domácí dvorky a farmy s výběhem svůj podíl na šíření současné epidemie, ale současná opatření prý ignorují vzrůstající důkazy o jiných a důležitějších cestách šíření viru. Směr šíření kmenu ptačí chřipky H5N1 z Číny do Evropy a Afriky spíš odpovídá hlavním obchodním trasám než migračním tahům ptáků. Řešení proto CIWF vidí v ukončení intenzivního chovu a nastolení humánních podmínek v chovech. Máme zdokumentováno několik případů, kdy se nízkopatogenní vir změnil ve vysocepatogenní poté, co se dostal do velkochovu Itálie 1999, Chile 2002, Nizozemí 2003 a Kanada v roce 2004, uvádí CIWF ve své zprávě. To si netroufám tvrdit, říká Josef Duben. Například v Itálii, provincii Veneto, se nízkopatogenní virus ptačí chřipky v určitých obdobích objevuje pravidelně, stále se tam s tím potýkají, ale nemám informace, že by za ta desetiletí nebo staletí zmutoval na vysocepatogenní, pochybuje Josef Duben. Pokud jsou dodržována všechna zoohygienická opatření, nejsou velkochovy rizikové. Státní veterinární dozor kontroluje, zda jsou dodržovány zákony a zda nedochází k týrání zvířat, říká dál Duben. Velkochov, nebo malochov? Duben vysvětluje, proč se nákaza vyhnula malochovům. Drůbež, která je chována ve výběhu, má dostatek čerstvého krmení, zejména pastvy, a je jistě ve velmi dobré kondici. Způsob jejího chovu není tak intenzivní jako ve velkochovech. Její odolnost bude přirozeně větší než u hybridů chovaných ve velkochovech. Ti jsou šlechtěni na co největší užitek a nejsou vystaveni vlivům vnějšího prostředí, kvůli čemuž jsou méně odolní než slepice z dvorku, říká Duben. Dita Michaličková ze Společnosti pro zvířata si myslí, že u každé vesnice a města by mohl být malochov, který by zásoboval okolí a nebyl by takovou hrozbou jako velkochov. Podle ní stačí tak sto jedinců v kurníku, který se dá přesunovat, aby se výběh mohl vyčistit. U některých velkochovů existuje podle ní i alternativní chov, kde má drůbež výběh buď přímo v hale, nebo je ve voliérách. V takovém alternativním chovu, který má řekněme několik tisíc jedinců, si ptáci neudělají svou hierarchii, slabší jedinci tam trpí a je to pro ně stresující, namítá Dita Mihaličková. Jinak to s malochovy vidí Richard Sovják, předseda Ústřední komise pro ochranu zvířat (UKOZ) a pedagog na České zemědělské univerzitě, který je považuje za neekonomické a neschopné vyprodukovat levná vejce. Rizikový je podle něj i venkovní výběh malochovů, kde může dojít k nákaze. Jako ochrana proti nemocím se mu jeví nejlepší chov v hale na podestýlce, který rovněž odstraňuje zásadní nedostatky životních podmínek nosnic v klecovém chovu. Část povrchu podestýlky je zde perforovaná kvůli sběru trusu a v hale jsou rozmístěny hnízda pro sběr vajec. Taky brojleři se chovají na podestýlce a jejich počet je omezen hmotnostně 33 kg na m 2. Ve velkochovech už podle Sovjáka zbývá jen devět farem s klasickými klecemi, ostatní už mají takzvané obohacené klece. Ty oproti současným klecím nabízejí slepicím o něco větší prostor, bidýlko a možnost broušení drápů. Obohacené klece budou povinné pro všechny chovatele od roku î Tento článek vznikl díky projektu Novináři a společnost, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Za obsah článku je výhradně odpovědné o.s. BEZK a nelze ho v žádném případě považovat za názor Evropské unie. 6 EKOLIST 10 / / 07 EKOLIST 7

5 zprávy rozhovor Čekání na benzín ze slámy Hugo Charvát / V posledních letech roste ve světě obliba pěstování energetických plodin na výrobu biopaliv pro dopravu. Zároveň se ale zvedá vlna obav z toho, že na polích budou místo potravin růst pohonné hmoty a ceny jídla budou prudce vzrůstat. Proto se vědci snaží přijít s novým postupem, který by nevyužíval jen zrna obilovin nebo samotné ovoce, ale byl by schopen na paliva pro dopravu přetvářet celé rostliny, dřevo nebo slámu. Když po konkrétnějších informacích ale člověk pátrá v ČR, zatím se moc nedozví. Martin Konvička se zabývá ekologií a etologií denních motýlů. Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, pokračoval na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity a dnes se motýlům věnuje v Entomologickém ústavu AV ČR. Patří k jejich nejaktivnějším zastáncům, podílel se například na vzniku atlasu rozšíření motýlů ČR a na vzniku příruček, jak je chránit. foto: Jan Stejskal / Ekolist V současnosti běžná biopaliva pro pohon automobilů využívají především etanol. Ten se dnes vyrábí stejně jako běžný alkohol kvašením z potravinářských plodin, jako jsou kukuřice, obilí, ovoce, brambory nebo řepka. Vedle poměrně malé výtěžnosti hmoty využitelné pro výrobu motorového paliva vyvolává obavy především rostoucí cena zemědělských plodin. Kvůli ní se zejména v jihoamerických a asijských zemích zase o něco víc vyplácí kácet lesy a na jejich místě vytvářet nová pole. Podle optimistů prý tzv. biopaliva druhé generace tento problém vyřeší. Zatím ticho po pěšině Biopaliva druhé generace jsou rostliny speciálně vyšlechtěné pro použití na paliva, jež mají podstatně vyšší energetický výnos. Zároveň se při jejich výrobě využívají nové technologie. Cílem je získat palivo s co nejvyšší účinností z materiálů, které jsou běžně dostupné. V oblasti výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů je už přesun k palivům druhé generace jasně patrný, říká Daniel Vondrouš, tajemník ministerstva životního prostředí (MŽP). Používá se například štěpka z rychle rostoucích dřevin, která se spaluje v moderních kotlích využívajících proces zplynování. Ten dokáže pomocí řízeného přístupu kyslíku maximálně využít palivo. Dřevo, štěpka nebo další materiály v důsledku nedostatku kyslíku jen zuhelnatí a pak probíhá proces zplynování materiálu. Spaluje se vlastně až horký plyn, který má velkou výhřevnost a minimum škodlivých emisí. Využívání obnovitelných zdrojů k výrobě biopaliv pro dopravu má ovšem za jejich využitím k výrobě tepla a elektřiny výrazné zpoždění. Navíc se zdá, že o biopalivech druhé generace v České republice nikdo ani mluvit nechce. Při přípravě tohoto článku se k tématu odmítli vyjádřit všichni oslovení odborníci z univerzit i vědeckých ústavů. Jedná se o záležitost zcela novou, potřebné údaje, bohužel ani z ciziny, zatím v solidní podobě nejsou k dispozici, říká Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. Jedno je však jisté: motorová paliva druhé generace budou nejméně dvojnásobně nákladnější než dnešní fosilní, dodává vzápětí. Biopaliva druhé generace nejsou v ČR zatím využívána především proto, že výrobní technologie jsou v různých fázích vývoje a zkušebního provozu, přidává se Tereza Dvořáčková z ministerstva zemědělství. Podle ní je v tuto chvíli technologie natolik drahá, že se žádné firmě v České republice komerční výroba nevyplatí. Lze očekávat, že při rozjezdu biopaliv v ČR se budou zpočátku převážně využívat stávající odrůdy řepky či obilí. Rozvoj ve šlechtění nových odrůd ale i v této oblasti probíhá velmi rychle, myslí si naopak Daniel Vondrouš z MŽP. Benzín ze slámy Hlavním cílem při výrobě nových biopaliv je získání kvalitní pohonné látky z rostlin, které nepotřebují téměř žádné zemědělské ošetřování, a zároveň se hledá taková technologie, která by ilustrační foto: Jakub Steiner dokázala zpracovávat celé rostliny, nikoli jen semena a plody. Nejvyšší metou je pak výroba z celulózy, která je hlavním stavebním prvkem rostlinných buněk. To by znamenalo, že účinnou pohonnou látku by bylo možné vyrábět ze dřeva, slámy, sena a řady rostlinných odpadů. Na výrobě paliva z celulózy pracuje řada firem na celém světě. Při výrobním procesu se využívají geneticky vytvořené enzymy, které dokážou přeměnit celulózu na glukózu. Ta se pak dál fermentuje pro výrobu etanolu. Základem paliva však nemusí být jen etanol, ale i jiné látky. Jednou z cest vývoje je dimetylfuran (DMF), který je o 40 % účinnější než etanol, což jej činí srovnatelným s běžným benzínem. Etanol navíc na rozdíl od dimetylfuranu absorbuje vlhkost z okolního vzduchu, což může v důsledku poškozovat kovové části motoru. Především se ale DMF dá vyrábět nejen z fruktózy, ale taky z glukózy, která se získává ze škrobu nebo z celulózy. Na Wisconsinské univerzitě v Madisonu zatím získávají dimetylfuran pouze z fruktózy, ale s výsledky jsou spokojeni. Etanol má řadu omezení, říká James Dumesic, vedoucí tamějšího týmu vědců. Má poměrně nízkou energetickou účinnost, rychle se vypařuje a téměř třetina energie při výrobě jde na destilaci čistého etanolu, říká v tiskové zprávě univerzity Dumesic. Na den, kdy nám v tiskové zprávě něco řeknou i čeští odborníci, si zřejmě budeme muset ještě chvíli počkat. î Motýli v ČR vymírají Jan Stejskal / Jak na tom jsou motýli v České republice? Velice špatně. Nejen u nás, ale ve většině střední Evropy. Podle mapování motýlů v ČR za poslední století vyhynulo 18 původních druhů (tedy 11 % ) denních motýlů, přičemž pouze dva druhy přibyly. Navíc zhruba polovina zbylých druhů je různě ohrožena. Ve srovnání s Evropou jsme na úrovni úplně nejhorších zemí tedy Belgie, Nizozemí, Lucemburska. Odborníci to vědí už dlouho, dejme tomu od 80. let minulého století, nebo jde o zjištění pocházející z přesných pozorování v poslední době? V 80. letech se to intenzivně tušilo, chyběla ale kvantitativní data, kterými by se to dalo doložit. Ta se v ČR podařilo poprvé získat pomocí síťového mapování, které v roce 2002 vyústilo ve vydání atlasu rozšíření motýlů. Od roku 2002 uplynulo dalších pět let. Zůstává situace stále tak špatná? Mapování samozřejmě dál pokračuje a troufám si tvrdit, že situace je pořád velmi špatná. Dobrou zprávou je, že se cílenější ochranou daří držet při životě některé druhy, které přežívají v úplně maličkých populacích. Špatná zpráva je, že od vydání atlasu, v němž jsme psali o 18 vyhynulých druzích, vyhynuly další dva, okáč písečný a žluťásek barvoměnný. Možná se nám ale jeden nebo dva druhy vrátily, respektive jeden z nich byl nalezen na hranicích v Bílých Karpatech, takže zůstáváme na 18 vyhynulých druzích, byť dnes jsou trochu jiné. Je tady ale ještě jedna věc. Když nějaký druh vymře, jde o velkou změnu v přírodě. Problém je, že my z atlasových dat vyčteme jen tyto významné změny, ale nevidíme stav populací a početnost motýlů v krajině, a to i hojných druhů. Přitom u nich je situace pravděpodobně ještě horší. Nejenomže vymírají vzácné druhy, ale úbývá jedinců i středně hojných druhů. Víte, na co byste se mohl zeptat? Jestli vadí, že motýli vymírají. Dobře. Vadí to? O motýlech víme, že jich vymřelo 11 %. Pokud by šlo jen o denní motýly, mohl by někdo mávnout rukou, že se nic moc neděje. V ČR je okolo 30 tisíc druhů hmyzu a denních motýlů je jenom asi 150. Potíž je v tom, že u ostatních skupin si nejsme jistí, jak na tom jsou. Nicméně v loňském roce vyšel Červený seznam bezobratlých, který vznikal jinak než síťovým mapováním ke každé skupině bylo osloveno několik specialistů, aby podle svého nejlepšího vědomí a svědomí svou skupinu rozdělili na druhy vyhynulé, kriticky ohrožené atd. A podle tohoto seznamu v ČR vyhynulo asi 10 % druhů nejen denních motýlů, ale ve spoustě skupin. Někde je to 5 %, někde 15 %, ale v podstatě ve všech skupinách, kterým se věnuje dost specialistů (např. včely, vosy, tesaříkovití brouci atd.), se pohybují počty vyhynulých druhů nad 5 %, někde je to až 15 nebo 20 % od dob, kdy se u nás začaly shromažďovat nějaké poznatky. A to je opravdu síla, protože to znamená, že jsme naším hospodařením v krajině dokázali vyhubit ne 18 druhů motýlů, ale pravděpodobně něco mezi 2 3 tisíci druhů hmyzu v ČR. A mnohé další jsou samozřejmě ohroženy, a to nejen v ČR, ale i v dalších středovropských oblastech srovnatelné rozlohy. Takže motýli jsou vlastně varovným světlem, které ukazuje, jak špatně na tom biodiverzita je. 8 EKOLIST 10 / 07 10/ 07 EKOLIST 9

6 rozhovor rozhovor Ubývání druhů v podmínkách střední Evropy se často shrnuje pod všeobecné důvody, jako jsou změny v krajině, chemizace prostředí apod. Dá se to podobně shrnout i u motýlů? Dá i nedá. Velké změny ve středoevropské přírodě a krajině se dají opravdu jednoduše pojmenovat a jakoby shrnout do závorky kolektivizace zemědělství, jeho intenzifikace, meliorace, chemizace prostředí, rozsáhlá výstavba atd. opravdu mají na ubývání druhů vliv. Jenomže když to takhle řekneme, chováme se poraženecky, protože když zkoumáme ekologii a potřeby konkrétních druhů, můžeme u každého z nich zjistit, v čem je problém a kde se stala chyba. To je důležité, protože když to víme, můžeme jim pomoct. Vrátím se ale ještě k velkým změnám v krajině. Málo si uvědomujeme, že tou nejzákladnější změnou, ke které došlo v celé Evropě a u nás ještě o trochu víc než jinde, je změna celkového zrna krajiny. Před padesáti lety byla tradičně obhospodařovaná krajina velmi jemnou a hustou mozaikou drobných biotopů políčka, mezi nimi meze, loučky, pastviny, úhory, polní cesty a jejich lemy atd. Podobné to bylo v lesích ty měly taky spoustu majitelů, takže se v nich praktikovaly různé způsoby hospodaření, což zase přinášelo rozdílnost. To se změnilo tím, jak jsme krajinu zkolektivizovali, zplanýrovali, sjednotili a zunifikovali. Podívejme se, co to znamená pro průměrné zvíře a nemusí to být žádná vzácnost, může to být okáč poháňkový, jeden z našich nejhojnějších motýlů. Prakticky žádný živočich nepotřebuje jenom jeden typ zdroje, třeba jen kvetoucí louku nebo jen jetelové pole, ale většina jich musí mít víc třeba živnou rostlinu housenek, úkryty, zimoviště, místa, kde žijí dospělci, atd. V jemnozrnné mozaikovité krajině vždy byly různé zdroje a různá stanoviště blízko sebe. Motýli toho za život moc nenalétají, takže když zvětšíme průměrný biotop, tedy když hektarová pole zvětšíme na dvacetihektarová, může se populace zhroutit, protože jedinci jednoduše nenajdou všechny zdroje v dosahu svého životního akčního radiu. V ČR je zavedený systém ochrany přírody. Daří se chránit motýly v rezervacích a dalších chráněných územích? Česká ochrana přírody v ochraně bezobratlých selhává. Byť se situace lepší každým okamžikem a snažíme se pro to dělat, co je v našich skromných silách. Potíž je v tom, že česká územní ochrana přírody rezervace, národní parky atd. je dosud orientována na pár vybraných tzv. biotopů, které jsou preferovány. Neřekl bych, že je v tom nějaký záměr, prostě to tak historicky vzniklo. Přitom bohužel existuje spousta druhů, které v žádném, českou ochranou přírody preferovaném biotopu nežijí. Buď žijí v jiných biotopech anebo v jiných stadiích vývoje biotopů, než se čeští ochranáři snaží chránit. Do značné míry je to dáno tím, že náš učebnicový pohled na přírodu pořád ještě byť ochranáři tvrdí, že už to tak dávno není vychází z představy jakýchsi stabilních společenstev, která mají podle našich představ nějak vypadat, a tak je chceme v rezervaci v neměnném stavu udržovat. Máme třeba přesnou představu, jak má vypadat kavylová step na Rané, a tak se snažíme tam takovouhle kavylovou step udržovat. Chyba je v tom, že normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Kdežto naše ochrana přírody je statická my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici. Když se v roce 2002 něco ví, proč se to v roce 2007 v terénu nedělá? V čem je problém? Ono se leccos dělá, ale trvá to strašně dlouho. Běžná ochrana přírody, byť je to velký obor a velký byznys, je asi tak daleko, 10 EKOLIST 10 / 07 jako bylo lékařství, když se pouštělo žilou a přikládaly se baňky. Praktická terénní ochrana přírody je totiž hodně odtržená od toho, co o přírodě víme na vědecké, biologické úrovni, protože existují jen velmi špatné mechanismy, jak přenést vědecké poznatky do ochranářské a úřední praxe. Podle některých odhadů ze zahraničí to trvá dvacet let, u nás to vypadá ale spíš na čtyřicet vždyť drtivá většina ochranářských úředníků byla vychovávána učebnicemi, jako je Odumova Základy ekologie, což je ale kniha z 50. let minulého století! Druhý, mnohem větší problém je v tom, že ochrana přírody je v ČR zablokována celou řadou legislativ, zejména lesnickou, zemědělskou a vodohospodářskou, které mají společné jedno vnímají krajinu staticky. Tady je pole, tady je les, tady je sídlo, tady je vodní tok. Takhle statická krajina ale v Evropě existuje maximálně 200 let. Někdy v roce 1830 byste nikde nenašel to, co dnes pokládáme za úplně normální tvrdou hranici mezi lesem a polem. I v lese se páslo, sbíralo klestí, travařilo a naopak na poli vždycky rostl nějaký strom, na mezích rostly keře, lesy měly široké pláště atd. Tohle všechno v Evropě zaniklo relativně nedávno, až tak kolem roku Podobné je to s břehy řek velké regulace se děly až na začátku 20. století. Pro populace rostlin a živočichů je přitom 200 let opravdu nedávno. Tenkrát jsme krajinu rozsekali, rozfragmentovali, rostliny s živočichy jsme zahnali do posledních útočišť a teď vlastně do značné míry sledujeme postupné vymírání malých, izolovaných populací. Jakoby splácíme dluh, na který jsme zadělali už přeměnami krajiny souvisejícími se zemědělskou a průmyslovou revolucí. Lesnická, zemědělská, stavební, vodohospodářská a já nevím jaká ještě legislativa ovšem předpokládá statický pohled na krajinu, a tím se ji snaží udržet ve stavu, který je pro biodiverzitu absolutně nepřátelský. Třeba lesní motýli potřebují otevřenější, světlejší lesy. Takových druhů je spousta a mnohé z nich jsou kriticky ohrožené, protože lesy nikdy nebyly tak husté, jako jsou dnes. Někdy v roce 1830 se řeklo, že potřebujeme lesy co nejhustší, a od té doby lesníci pracují k cíli, jehož ideálem je, aby na hektaru lesní půdy byl hektar dřeva. Takže my dnes sice přesně víme, co by potřeboval třeba hnědásek osikový, který v ČR přežívá v jedné jediné rezervaci potřeboval by radikálně prořezat dubovo-habrový les, ve kterém žije, jenomže to nejde kvůli lesnímu zákonu a spoustě dalších překážek, byť technicky by to nebyl problém a finančně asi taky ne mluvíme o 50 hektarech lesa. Problémy jsou ale i na straně ochranářů. Pro příklad zůstanu u lesních rezervací v nížinách a pahorkatinách do 400 metrů nad mořem. Ideálem většiny ochranářů je lesní rezervace, ve které se nic neděje, případně se zkvalitňuje skladba dřevin, každopádně se ale směřuje k jakési představě přirozeného lesa. Problém samozřejmě je, že ten vybásněný přirozený les v nížinách a pahorkatinách nikdy neexistoval v oblastech, kde lidé žili od neolitické revoluce, totiž hustý zapojený les nikdy nebyl. Stodvacetiletá doubrava, kterou dnes máme například v národní přírodní rezeravci Libický luh, je přirozená asi jako dálnice, kterou tam dnes už máme taky. Libický luh byl les střední, nebo dokonce i nízký, obhospodařovaný ve velmi krátkých intervalech s pastvou, s těžbou dřeva a s výstavky. Podobně fungovala většina nížinných lesů do plus minus začátku 20. století. V oblasti Libického luhu žili přibližně do války všichni naši ohrožení motýli nížinných lesů. Poslední z nich, jasoň dymnivkový, přežíval do raných 90. let, všichni ostatní vyhynuli dřív. A proč se to stalo? Protože Libický luh zarostl. Nížinné lesy přitom takhle fungovaly nejen díky lidskému hospodaření, ale ony tak pravděpodobně fungovaly i před příchodem člověka, protože na ně působily jiné vlivy, a to hlavně asi velká zvířata, která udržovala lesy světlejší a otevřenější, Jasoň červenooký na území ČR vyhynul ve 30. letech minulého století, dnes jeho jediná (repatriovaná) populace žije na severovýchodní Moravě. foto: RobertK / zveřejněno pod licencí Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 License než jsou lesy v našich dnešních rezervacích. To ale znamená, že celá ochrana přírody v nížinných a pahorkatinových lesích je špatně, protože my se tam snažíme vypěstovat něco, co tam od doby ledové nikdy nebylo. Motýly a vůbec přírodu ale asi nejde chránit jen v rezervacích Určitě, cílem samozřejmě je, aby druhy žily ve volné krajině, a ne abychom je měli na pár místech v rezervacích. Dokonce se na to vynakládají tři miliardy ročně na agroenvironmentální a lesoenvironmentální dotace ty totiž mají podporovat ekologičtější nebo biologičtější hospodaření, a tím vrátit biodiverzitu do krajiny. Jde vlastně o jednu z největších investic do ochrany přírody všech dob, bohužel jsou ale její pravidla brutálně kontraproduktivně nastavená a místo toho, aby dotace pomáhaly, tak škodí. Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Nejenom u nás, ale i na bruselské úrovni. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit! Například u nás se musejí agroenvi louky séci dvakrát do roka, a to víceméně v daných termínech. To vadí nejen motýlům, ale i ptákům, obojživelníkům, rostlinám, úplně všemu. Dnes už se skoro nevidí někde ponechané bodláky nebo nějaké dočasně nesečené kousky luk. V tradiční krajině ovšem každý hospodařil jinak, takže se lidské zásahy děly postupně a podobně postupně se přesouvala i fauna a flóra. Přísná dotační pravidla v kombinaci s dnešní technikou tak způsobují nikdy v minulosti nevídané zestejnění krajiny. Přitom by stačilo strašně málo například ponechávat přes zimu dočasně neposečené pásy, které by zabíraly dejme tomu 5 % každého hektaru. Podobný průšvih je zalesňování zemědělské půdy, což je placeno ze stejných třech miliard. My jsme zemí, v níž došlo k jednomu z největších útoků na volnou půdu. To vidí každý, kdo jde nebo jede krajinou květnatých luk, meziček, políček nebo extenzivních pastvinek je u nás velmi málo, mnohem míň než třeba v Polsku nebo Rakousku. Takže v ČR došlo k obrovské likvidaci nelesních stanovišť všeho druhu. A teď tady máme dotace na zalesňování zemědělských půd, jež ovšem nemíří na půdu ornou, ale všeobecně na zemědělskou půdu, tedy i na louky, loučky, mokřady u potoka atd. Je jasné, že nikdo nebude zalesňovat kukuřičná pole v Polabí. Ve skutečnosti dojde k útoku na úplně poslední zbytky nelesních stanovišť roztroušených v krajině, kterých tam je už teď minimum. Tři miliardy ročně jsou obrovské peníze. Za ně by se dalo pořídit spoustu věcí. Muselo by se to ale dělat úplně jinak, než se to děje teď. Můžou obyčejní lidé něco dělat pro motýly? Obyčejní lidé toho můžou udělat obrovsky hodně. Především se můžou zapojit do mapování motýlů, všechny informace se zájemci dozvědí na stránkách Lidé ovšem můžou udělat spoustu věcí i v praktické ochraně. Pokud mají rozhodovací pravomoc, tak je to jasné snažit se o biologicky citlivější lesní a zemědělské hospodaření, o rozumnější managment rezervací atd. Úplně obyčejní lidé zase můžou pro motýly například zahradničit. K čemu mít na zahradě anglický trávník s tůjkami, když tam můžu mít trávník kosený méně často a místo tůjí šípek nebo hloh? To je samozřejmě maličká pomoc, ale kdyby to tak dělali všichni, tak by naše zahradní čtvrti vypadaly spíš jako lesostepi. To jde rozšířit i na úroveň parků, obcí a měst. Významný finský ekolog Ilkka Hanski komentoval péči o parky tak, že by stačila drobná změna našich estetických priorit a z parků bychom mohli udělat přírodu. Stačilo by občas kousek neposéci, občas nechat hromadu klád, v níž by se schovali třeba žáby a střevlíci, apod. Stačilo by strašně málo, přitom jde o obrovské plochy nejenom o parky, ale i o okolí supermarketů, průmyslových objektů, okraje hřišť atd. My ekologové si totiž čím dál víc uvědomujeme, jak je představa, že někde budeme mít divočinu a někde naopak umělý svět, špatná. Zaprvé proto, že pro divočinu je holt málo místa a všechny druhy bychom v ní v životaschopných populacích neudrželi, zadruhé proto, že ve městech a obcích nic nebrání tomu, aby v nich ohrožené druhy žily s námi. Okolí měst, a dokonce i místa přímo v sídlech poskytují obrovské šance, které bychom měli využít. î Další informace: Mnohem delší verzi tohoto rozhovoru, v níž Martin Konvička o problémech české ochrany přírody mluví ještě konkrétněji, najdete během října na 10/ 07 EKOLIST 11

7 zprávy ve zkratce zprávy ve zkratce Počet ohrožených druhů roste... Češi propadli automobilismu Infekční choroby se objevují a následně šíří po celém světě mnohem rychleji než dřív a je stále obtížnější je léčit. S odvoláním na zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) o tom informovala agentura Reuters. WHO ve své každoroční zprávě varuje, že s vysokou pravděpodobností se v nadcházejících letech objeví další velká hrozba s potenciálem zabít miliony lidí, podobně jako AIDS, SARS nebo horečka Ebola Takmer rok po zrušení zákazu komerčného lovu veľrýb Island nebude vydávať nové kvóty na ich ďalší lov, kým sa nezvýši dopyt a krajina nedostane povolenie na export do Japonska. Islandský minister pre rybolov Einar K. Guofinnsson agentúre Reuters povedal, že veľrybársky priemysel, tak ako akýkoľvek iný priemysel, sa musí riadiť trhom. Ak neprináša zisk, nie je dôvod opäť začať so zabíjaním veľrýb, dodal Hasiči zlikvidovali požár nelegální skládky německého odpadu v Dolní Řasnici na Liberecku. Policisté i starosta Dolní Řasnice Robert Wildner mají podezření, že požár byl založen úmyslně. Škoda zatím není známa. Hasiči zasahovali v bývalém zemědělském podniku v Dolní Řasnici i letos v květnu, kdy s požárem bojovali čtyři dny. Za ten dostal v září majitel odpadů pokutu Kč od inspekce životního prostředí. Udržení emisí skleníkových plynů na součas- Premiér Kostas Karamanlis označil situaci za národ- Trasa rychlostní silnice R43 vedoucí přes hustě Institute, informovala MfDnes. Heartland Institue Srpen né úrovni by si vyžádalo investovat ve světě do roku 2030 nejméně 150 miliard eur (asi 4,15 bilionu Kč). Vyplývá to z expertní zprávy OSN, která byla zveřejněna ve Vídni na okraj konference ke klimatickým změnám (viz dále) Ministerstvo životního prostředí kvůli ochraně přírody zamítlo projekt výstavby lanovky pro lyžaře na vrch Hraničník na Šumavě. Uvedla to Česká televize. Lanovku společně připravovalo přeshraniční sdružení starostů z Česka, Rakouska a Německa Lesníci a ornitologové chtějí víc spolupracovat při ochraně ptáků a monitorování jejich výskytu v lesích. Státní podnik Lesy České republiky proto uzavřel s Českou společností ornitologickou deklaraci o spolupráci, informovala ČTK mluvčí podniku Šárka Kubelková Týdenní jednání tisícovky expertů z víc než stovky členských států OSN o globálních změnách klimatu skončilo ve Vídni sblížením pozic zástupců USA a EU. Účastníci se shodli, že průmyslové země by se měly snažit o snížení emisí oxidu uhličitého o % do roku 2020 oproti úrovni z roku Konkrétní čísla, která by potvrdila připravovaná prosincová konference na ostrově Bali, však dohodnuta nebyla. Během celého léta sužovaly Řecko rozsáhlé požáry, které vyvrcholily na konci srpna. Podle řeckých médií si vyžádaly přes 60 lidských životů a popelem lehla oblast skoro hektarů. ní tragédii a v celé zemi vyhlásil výjimečný stav. Září Španielsko chce kúpiť niektoré pobrežné oblasti na Mallorke ako aj na ostatných Baleárskych ostrovoch s cieľom zabrániť výstavbe budov. Skúsenosti ukazujú, že nestačí len to, aby pobrežné regióny boli chránenými územiami. Napríklad v oblasti Murcia na juhovýchode Španielska bola zrušená ochrana prírodnej krajiny a pozemky boli dané na výstavbu Žáci prvního stupně základních škol dostávají do rukou novou učebnici ekologie. Autoři Jiří Kulich a Kateřina Bittmanová ji nazvali S Martinem a Petem širým světem. Vydalo ji nakladatelství Arsci. Arktida letos v létě podle vědců ztratila rekordní množství ledu a za pouhý týden přišla o kru skoro dvakrát větší, než je území Británie. I když některé dřívější odhady hovořily o tom, že by mohla být zcela bez ledu na konci století, odborník amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu v Coloradu Mark Serreze řekl britskému deníku Guardian, že úplnou ztrátu ledu v Arktidě odhaduje někdy kolem roku Využívání primátů ve vědeckých experimentech není přijatelné. EU by se měla urychleně zasadit o jejich ukončení. Vyplývá to z deklarace schválené poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku, která však nemá platnost závazného dokumentu. obydlenou severní část města Brna není závazně schválená v územním plánu brněnské aglomerace. V dopise odpůrcům stavby to uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj, řekl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Posuzovat by se proto podle něj měla znovu i její alternativní trasa Boskovickou brázdou, která se Brnu vyhýbá a na jihu se napojuje na dálnici D1. Rodiče by měli sledovat, zda nápoje, sladkosti a koláče, které dávají dětem, neobsahují některá umělá aditiva. Byla zveřejněna první studie potvrzující, že některé přísady v jídle souvisejí s hyperaktivitou a dalšími problémy s chováním, napsal deník Guardian. Stovky lidí demonstrovali před pražským magistrátem proti záměru vykácet část Klánovického lesa. Na tom má zájem soukromá společnost, která by ráda v Klánovicích vybudovala golfové hřiště, které by mělo zabírat plochu 16 hektarů. Přibližně litrů nelegálně dovezeného odpadového oleje z ČR zajistili v Krupině na středním Slovensku pracovníci celní správy. Odpad, který údajně přivezl kamion s českou poznávací značkou, byl skladován v nádržích zemědělského družstva na okraji města Globální oteplování, voda, energie, nezaměstnanost a terorismus jsou stále tvrdou výzvou, ale budoucnost lidstva se projasňuje: ubývá válek, prodlužuje se věk a zlepšuje vzdělávání. Uvedla to ve své výroční zprávě Světová federace sdružení pro OSN (WFUNA) Český prezident Václav Klaus se stal součástí mediální kampaně zaměřené proti stoupencům boje s klimatickými změnami. Kampaň organizují američtí konzervativní aktivisté z Heartland je financován mimo jiné ropným průmyslem, například vloni mu společnost ExxonMobile, která dlouhodobě sponzoruje aktivity popírající klimatické změny, věnovala přes sto tisíc dolarů. Priatelia Zeme vyzvali Európsku úniu (EÚ) na prehodnotenie plánu, ktorý predpokladá využívanie biopalív v doprave. Dôvodom je správa Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD), ktorá varuje, že environmentálny dopad využívania biopalív bude ešte horší, ako je tomu pri benzíne. Lesy, močiare a pastviny totiž nahradia monokultúry zamerané iba na rastliny, ktoré je možné využiť na energetické účely Sdružení Arnika zveřejnilo, že na českém trhu jsou dětem určené výrobky, které obsahují toxické ftaláty. Sdružení to zjistilo testováním. Ftaláty byly přítomny nejen v botičkách, bryndáčku nebo pláštěnce, ale i v odsávačce hlenů. Ta ovšem jako tzv. zdravotnická pomůcka ftaláty obsahovat může. Podle nás je absurdní, aby nějaký předpis přikazoval používat nebezpečnou látku ve zdravotnických pomůckách, když pro obyčejné výrobky je předpis daleko přísnější, komentoval současný stav tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. Automobilky se zatím nemusejí bát, že by musely začít vyrábět vozy s maximální rychlostí do 162 kilometrů v hodině. S tím přišel před časem britský europoslanec Chris Davies v širším návrhu snižování emisí u automobilů. Danou pasáž se však z dokumentu rozhodl vypustit jeden z výborů Evropského parlamentu Ministři životního prostředí ČR, Švédska a Francie Martin Bursík, Andreas Carlgren a Jean-Louis Borloo se v Praze shodli, že ochrana klimatu bude patřit k zásadním prioritám předsednictví těchto tří zemí v EU. ČR nemá vytvořenou politiku územního rozvoje, kterou vyžaduje nový stavební zákon. Tvrdí to nevládní organizace Ateliér pro životní prostředí, Arnika, Ekologický právní servis a Zelený kruh. Kvůli vládě, která podle nich s vypracováním územního plánu zaspala, hrozí české krajině škody. Organizace proto vyzvaly premiéra Mirka Topolánka a ministra životního prostředí Martina Bursíka, aby vláda chybějící dokument zpracovala Britská vláda schválila projekt výroby elektřiny z mořských vln. Jde o první zařízení svého druhu, které bude vyrábět elektřinu ve velkém. Bude pracovat zhruba 16 kilometrů od pobřeží Cornwallu, vyrábět elektřinu pro domácností a první proud do sítě by měla dodat v roce Uvedla to BBC. Částice síry ve výfukových plynech zámořských nákladních lodí ovlivňují ochlazování klimatu země, tvrdí němečtí vědci. Tento efekt by se proto měl započítat do budoucích modelů změny klimatu. Další odborníci ale tvrdí, že působení je jenom krátkodobé, navíc podíl oxidu uhličitého prý zcela vymaže chladicí efekt síry, napsal server NewScientist.com Vláda schválila návrh zákona, podle kterého by měli původci znečištění platit za škody způsobené na životním prostředí. Kabinet tak se zpožděním reagoval na požadavky Evropské komise, která už na jaře uvažovala o tom, že ČR a další státy kvůli chybějící normě o ekologických újmách napomene. (čtk, her, hch, jst, mm, tasr) Světový svaz ochrany přírody (IUCN) 12. září zveřejnil letošní Červený seznam ohrožených druhů. Celkově je na seznamu uvedeno druhů, přičemž více než z nich hrozí vyhynutí to je o skoro 200 víc, než kolik jich bylo takto ohrožených na seznamu loňském. Z ohrožených mezi kriticky ohrožené druhy byla letos přesunuta například gorila nížinná. Rovněž kriticky ohrožený zůstává orangutan sumaterský (na snímku). Na seznamu se letos vůbec poprvé ocitly i korály a některé z nich byly hned zařazeny do nejohroženějších kategorií. Češi po roce 1989 propadli motorismu, napsala 20. září ČTK při příležitosti Dne bez aut. Zatímco před 18 lety se o jeden registrovaný osobní vůz dělili víc než čtyři lidé, v polovině letošního roku na jedno auto připadalo 2,5 obyvatele. V ČR je registrováno 4,2 milionu osobních vozů. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Podle údajů Rakouského dopravního klubu dnes jezdí na celém světě 900 milionů osobních automobilů, z toho však polovina připadá na USA a EU. ilustrační foto: Hugo Charvát / Ekolist foto orangutana: dave 59 / zveřejněno pod licencí GNU Free Documentation License 12 EKOLIST 10 / 07 10/ 07 EKOLIST 13

8 reportáž reportáž Solotvino tak trochu jiné lázně Václav Vašků / foto autor, / Ukrajina, 2006 V Solotvinu se těžila sůl už 3500 let před naším letopočtem. Avšak teprve v roce 1778 zde byl založen první klasický důl Kristina. Později byly založeny ještě doly Vojtěch, Kunhuta, Mikuláš, Josef, Ludvík a František. V roce 1908 však došlo k náhlému průvalu vody do podzemí a doly Kunhuta a Mikuláš se propadly. Dnes je v provozu poslední šachta založená ještě za éry Sovětského svazu tzv. Devítka. Vasilij Ivanovič Zmikalo (vlevo) a Igor Svirida spolu pracují na šachtě číslo 9 už od roku Výdělky prý v posledních letech klesají, přesto jsou na svou práci hrdí. Nyní oba horníci kutají v hloubce 436 metrů. V dole je po celý rok stálá teplota 22 C a příznivé klima. Proto je tu v hloubce 300 metrů uprostřed solných jeskyní umístěno i miniaturní sanatorium pro pacienty trpící respiračními potížemi. Solotvino je dnes jedním z posledních míst v Evropě, kde se těží sůl v hlubinném dole. Obec leží na zakarpatské Ukrajině v okrese Rachov kousíček od rumunských hranic. Za první republiky se obec jmenovala Slatinské Doly a až do roku 1939 patřila k Československu. V té době tam jezdil přímý vlak z Prahy, bylo zde letiště a solné lázně. V roce 1930 v Solotvinu žilo 2610 obyvatel, z nichž 479 bylo české nebo slovenské národnosti. Dnes zde žije asi 5000 lidí, stále je ale snazší se dorozumět rumunsky a maďarsky než ukrajinsky. Místní obyvatelé rádi vzpomínají na období Masarykovy první republiky, přestože obec patřila mezi nejchudší v celé Zakarpatské Rusi. Dnes je zde v provozu poslední šachta postavená za Sovětského svazu v roce Horníci jí říkají Devítka. Z dolu vede potrubí, kterým se nepravidelně vypouští roztok soli do okolní měsíční krajiny. Kousek pod šachtou tak vzniká malé solné jezírko solotvinské mrtvé moře. Lidé z celého okolí přicházejí, aby si koupelí ve slané vodě léčili své ekzémy a kožní vyrážky. Nevadí jim přitom ani hromady odpadků v okolí. î 14 EKOLIST 10 / / 07 EKOLIST 15

9 reportáž Ze solného dolu vede potrubí, kterým se nepravidelně vypouští roztok soli do okolní měsíční krajiny. Místní lidé si šikovně prorazili do potrubí díru a pomocí primitivního nástroje z prken si regulují proud v solné sprše. Jiní se po celém těle pomazávají černým bahnem, které kutají na zdejších výsypkách. Věří v jeho léčivou sílu. Koupel v solném potoce vypouštěném z dolu má tu výhodu, že je pro každého zdarma. Avšak voda teče jen dvakrát za den a v nepravidelných intervalech. Proto je třeba vyčíhat si správný okamžik. Když pak voda začne téct, rozlije se na tvářích žen blažený úsměv. Chlapci se bez ostychu koupají v nádrži umístěné přímo v areálu solného dolu. Ta je však kontaminována ropnými produkty a dalšími toxickými látkami. Když den končí, muži i ženy si vzájemně pomáhají, aby smyli nánosy bahna a soli v některém z potůčků přímo uprostřed hald (výsypek). Přestože je Solotvino asi hodně vzdáleno západním představám o skutečných lázních, lidem, kteří sem přijíždějí z celé Ukrajiny, je to srdečně jedno. Zažívají zde chvíle nefalšovaného štěstí a věří, že jim sůl, která zde vznikala před 20 miliony let, pomůže léčit jejich zdravotní problémy. 16 EKOLIST 10 / / 07 EKOLIST 17

10 zelená domácnost zelená domácnost Nejpřesnějším vodítkem pro spotřebitele je INCI Petr Svoboda / ilustrační foto: Martin Mach / Ekolist Přírodní certifikovaná kosmetika Nejpřesnější informaci o obsahu zakoupené kosmetiky můžou spotřebitelé získat z přehledu složení (tzv. INCI International Nomenclature of Cosmetic Ingredients). Jeho uvádění na obalu výrobku je povinné a řídí se několika pravidly. Všechny složky s obsahem nad 1 % z celkového obsahu výrobku se vždy řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v konečném výrobku. Na konci přehledu se uvádí ingredience s obsahem menším než 1 %, už v libovolném pořadí. Rostlinné komponenty jsou označovány latinským názvem. Pokud produkt obsahuje parfém s rizikovými, byť i v přírodě se vyskytujícími alergenními složkami, je povinností uvádět jejich výpis v koncentracích nejméně nad 0,01 %). Ačkoliv INCI názvosloví může působit hrozivě, spotřebiteli se základní orientace ve složení vyplatí. Informace o skutečném složení kosmetického prostředku, které touto cestou získá, jsou nezpochybnitelné. Na otázku, nakolik je výrobek skutečně přírodní, si pak mnohdy může odpovědět sám. Přítomnost syntetického konzervantu ve výrobku prozrazují názvy Imidazolydinyl Urea, 2-Bromo-2-Nitropropane-1,3-Diol, 5-Bromo- 5-Nitro-1,3-Dioxane, Diazolydinyl Urea, DMDM hydantoin, Chlormethylisothiazolinon, Methylisothiazolinon nebo -paraben. Silikonové deriváty poznáte podle zakončení icone (př. Dimethicone). Označení PEG, názvy končící na -eth, polyglycol, polysorbate či copolyol (např. PEG-100 Stearate, Steareth-21) se užívají pro polyethylenglycolové deriváty syntetické emulgátory způsobující zvláčnění pokožky a zvyšující její propustnost. Látky obsahující slovo chloro- a bromo- (př. Aluminium Chlorohydrate, Chloroacetamide, Bromochlorophene) představují syntetické konzervanty, barvy na vlasy a antiperspiranty. Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina jsou ropné deriváty hojně používané jako přitučňující a viskozitní složky kosmetiky. Carbomer a látky obsahující slovo acrylate jsou syntetická zahušťovadla, často obsažená v gelech i krémech. Mezi další syntetické látky v kosmetických prostředcích náleží náhrady přírodních olejů nebo parafínů například Isopropyl Myristate nebo Isopropyl Palmitate. Sodium Laureth Sulfate nebo Sodium Lauryl Sulfate jsou základními mycími a pěnícími složkami řady šamponů a jiných koupelových přípravků. Propylene Glycol je často používané zvlhčovadlo a rozpouštědlo. Syntetické UV filtry Ethylhexyl Methoxycinnamate, Butyl Methoxydibenzoylmethane jsou v přírodní kosmetice nahrazované tzv. minerálními filtry (oxidy zinku a titanu Zinc Dioxide, Titanium Dioxide). Parfum značí zpravidla syntetickou parfemaci (pokud není vysvětleno jako směs esenciálních olejů). Autor je kosmetolog. Martin Mach / Výrobci kosmetických výrobků používají spoustu krásných slovíček o tom, jak je jejich kosmetika přírodní. My se od nich chceme odlišit tím, že naše výrobky necháme certifikovat, aby měl spotřebitel jistotu, řekla na tiskové konferenci v druhé polovině září Adéla Zrubová z firmy Nobilis tilia, když představovala novou českou ekoznačku tzv. Certifikovanou přírodní kosmetiku (CPK). Kontejnery V červenci udělila inspekční a certifikační organizace Kontrola ekologického zemědělství (KEZ) první značku CPK. V současnosti už mají certifikát výrobky tří českých společností, a to Salus, Nobilis tilia a Botanicus. Firmy můžou získat certifikáty dva. Jeden pro čistě přírodní kosmetiku (značka Certifikovaná přírodní kosmetika) a jeden pro přírodní kosmetiku, která navíc obsahuje alespoň 10 % surovin z ekologického zemědělství. Taková kosmetika pak ponese značku CPK bio. Podle Petra Svobody, odborníka na kosmetologii, jsou podobné certifikační systémy v zahraničí běžné, například v Německu, Francii nebo USA. V bývalém východním bloku je však tento certifikát zřejmě první, říká Svoboda. Český systém certifikování kosmetiky ze zahraničních systémů vychází. V případě, že nějaký dovozce už má jiný zahraniční certifikát, je možné provést tzv. recertifikaci. Ověříme, za jakých podmínek byl certifikát udělen a zda výrobek splňuje i naše podmínky, a pak udělíme certifikát, popisuje další možnosti Milan Berka z KEZu. Certifikát platí pat- náct měsíců, KEZ každoročně provede povinnou kontrolu a výrobce může kontrolovat i namátkově. Podle Petra Svobody se při výrobě běžné kosmetiky používají látky, u kterých není přesně znám jejich vliv na lidské zdraví. Například některé parfémy jsou známé i jako alergeny. Jsou látky, které je lepší raději nepoužívat, protože zatím nevíme, co taková látka udělá, když ji budeme používat dlouhé roky, říká Svoboda a dodává, že certifikovaná přírodní kosmetika není účinnější než běžná produkce, ale neobsahuje žádné rizikové látky. V přírodní kosmetice se například nesmějí používat suroviny živočišného původu. Výjimkou je včelí vosk a deriváty lanolinu, který se získává z ovčí vlny. Výrobky dál nesmějí obsahovat ropné produkty (vazelínu, parafín a další) nebo látky na bázi silikonů. Nesmějí se používat žádné syntetické vonné, konzervační nebo barvicí látky, geneticky modifikované suroviny nebo chemické UV filtry. Certifikovaná přírodní kosmetika ani výchozí suroviny se netestují na zvířatech. Co se smí při výrobě přírodní kosmetiky použít, je uvedeno v tzv. pozitivním seznamu látek. Certifikát by měl zákazníkům přinést garanci, že se jedná o skutečně přírodní produkt, a ne jen marketingové označení, které slouží větší prodejnosti, říká Milan Berka z KEZu. Podle něj je u nás dost kvalitních českých kosmetických výrobků a není potřeba kosmetiku dovážet ze zahraničí. Certifikát má taky pomoci českým výrobcům se zviditelnit, říká Berka. S novým certifikátem tak spotřebitelům přibylo další vodítko pro orientaci na trhu. Přibyla ale i další značka, která se bude na obalech výrobků objevovat vedle značek, které si vytvořil výrobce, a vedle povinně uváděných údajů, jako je složení výrobků (viz box) apod. Bude se v tom spotřebitel orientovat? Jiří Haraška, výrobce kosmetiky Salus, z toho obavy nemá. Zákazníci, kteří upřednostňují přírodní kosmetiku, jsou poměrně dobře informovaní, zajímají se o složení výrobků a znají certifikáty, věří Haraška. î na starou módu Martin Mach / Asi každý čas od času provede probírku svého šatníku a rozhoduje se, čeho se zbavit a co si ještě nechat. Je to škoda vyhodit, říkáte si. Tak teď to můžete zabalit do igelitky a dát do našeho kontejneru, radí Petr Jachnin, soudní znalec v oblasti second handu, který se podílí na sběru použitého textilu, jež pod názvem Potex zajišťuje firma Texat. Zabalit věci je podle Jachnina důležité. Jednak se udrží pohromadě věci, které patří do páru, jednak se obsah kontejneru udrží ve větší čistotě a látky se nezatrhají během převozu. V současné době je v Praze a Středočeském kraji k dispozici přes 30 kontejnerů na oděvy a boty. Kromě nich je možné do kontejnerů dávat i kabelky a tašky, povlečení, ručníky, oděvní doplňky nebo hračky. S počtem kontejnerů není Petr Jachnin spokojený. Potřebovali bychom rozmístit tak 3600 kontejnerů, do konce roku bychom zvládli aspoň sto kusů po Praze. Veřejnost sice projekt přijala výborně, ale politická podpora je malá. Jsme národ tlachalů, kterým se nedaří proměňovat sliby v činy, říká Petr Jachnin. Prý je problém získat od úřadů svolení k umístění kontejnerů, povolení k záboru veřejného prostranství nebo příspěvek na výrobu kontejnerů. Projekt je prý poměrně nákladný, kromě výroby kontejnerů se musí zaplatit i jejich umístění a samozřejmě pravidelné vyprazdňování a následné vytřídění obsahu. Když se daří, svezeme i jednu tunu oblečení týdně. Jindy je to míň. Asi tak 3 % oblečení se po vytřídění dají nosit, zbytek se zpracovává jako druhotná surovina, popisuje Jachnin. Z nepoužitelného textilu vznikají různé materiály, například výplně do autosedaček nebo příměs do lepenky. Oblečení a věci, které jsou použitelné, se dál třídí podle typu a velikosti. Roztříděné věci pak jdou buď na charitu nebo se prodají na východ. Firma Texat v rámci projektu Potex podporuje Dům naděje Žižkov, pražskou konzervatoř pro nevidomé a slabozraké nebo husitskou diakonii Strom. î Další informace: Seznam kontejnerů najdete na 18 EKOLIST 10 / / 07 EKOLIST 19

11 vyšlo, vychází, vyjde vyšlo, vychází, vyjde Obyčejná strana dějin Jan Stejskal / Jihočeské nakladatelství PENI vydalo v minulém roce knihu novináře Antonína Pelíška a po nás planina. Její podtitul Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína celkem přesně vyjadřuje, co v ní čtenáři najdou. Přináší svět viděný očima obyčejných lidí, pro které i během velkých dějinných zvratů zůstávaly nejdůležitější půda a místo, kde žijí. Až do konce. Kniha vychází z kronik psaných Františkem Vrzákem, rodákem z Březí u Temelína, který většinu života prožil v nedalekém Podhájí. V textu se události jeho života proplétají s peripetiemi, kterými musely projít vesnice, jež nakonec ustoupily jaderné elektrárně. Společně s Františkem Vrzákem tak prožíváme cesty přes les do školy, všeobecnou nouzi ve 30. letech minulého století, kdy se s hladovějícími kamarády ve škole dělil o krajíc chleba, nebo práci v hitlerovském Německu. Vidíme, jak venkov ničily nucené vstupy do jednotných zemědělských družstev a jak dusivé prostředí se v zemi rozhostilo po okupaci sovětskými vojsky. Poslední kapitoly knihy jsou věnovány výstavbě jaderné elektrárny, která místním přinesla sérii úskoků, naschválů, lží, tajností, nesplněných slibů, lhostejnosti a nakonec marných nadějí. Všechny události jsou důsledně podávany z pohledu vesnických obyvatel, takže do děje občas vstupují krásné staré časy, třeba ve slovech Vrzákovy babičky o dvou vesnických žebrajících sirotcích: Nácek chodíval s kolotočáři a Franta Bednář ztratil mámu a tátu už jako desetiletý kluk. Umřeli na tuberu. Živil se po statcích jako nádeník. Sedláci si ho půjčovali za trochu jídla, spát mohl v maštali. Jak rostl, začal pít. Ale vesnice se o něho musí postarat. Proto mu dáváme jídlo a staré šaty. Jsou oba jako ochočení ptáci. Čím víc je přitahuješ k sobě, tím jsou na tobě závislejší. Ztratili samostatnost, nemůžeme je jen tak vyhnat, odmítnout. Jsou jako naším tělem. (str. 34) Jinde je ovšem vidět, jak jsou v myslích automaticky zahlazovány trpké vzpomínky, aby byly snesitelnější. Na straně 56 čteme, že v roce 1944 proběhla kontrola u předsedy správní komise Šimka. Za vším bylo udání, že ukrývá zásoby. Nikdo u něho však nic nenašel. Jinde zase stojí, jak až příliš aktivní byli na místním úřadě, když sepisovali seznamy lidí, kteří pak skončili v koncentračních táborech. Navzdory tomu o pár stránek dál čteme, že vesničané válku přežili se ctí. Nemohli ukázat na jediného udavače mezi sebou. Popis běžných dní a chování lidí za krizových situací je každopádně velmi zajímavý, a protože se kniha výstavbě jaderné elektrárny věnuje jen z menší části, může být přínosná i pro čtenáře, které Temelín vůbec nezajímá. Ochranné pásmo V průběhu nevybíravého 20. století se lidem v malých obcích kolem Temelína často nežilo lehce a nejednou docházelo k hlubokým osobním tragédiím. Obce je ale všechny dokázaly přežít. Stavbu elektrárny už ne. Od prvních psaných zmínek o zemanech z Březí uplynulo víc než 600 let. Velmi staré osídlení tak v 80. a 90. letech minulého století vzalo za své kvůli stavbě, jejíž životnost je celých třicet let. A aby nedošlo k mýlce zrovna Podhájí, v němž žil František Vrzák, neleželo někde v místech dnešní elektrárny, ale dost daleko, a zbouráno bylo kvůli tzv. ochrannému pásmu. Nejde přitom o zpupnost, kterou tamějším obyvatelům připravil komunismus. Gigantické projekty, při nichž lítají třísky v podobě zničených obcí a životů, jsou ve 20. století příznačné i pro demokratické země. Ostatně v ČR definitivní vystěhování a srovnání vesnic se zemí zajistily až vlády, které voličům svorně tvrdily, že hájí svobody a majetek občanů. František Vrzák psal naposledy žádost o zmenšení ochranného pásma, a tím i o zachování domů, v polovině 90. let. Odpovědi přišly: ředitel elektrárny oznámil, že místo vesnic bude krásný lesopark. Premiér Václav Klaus abstraktně tvrdí, že někde prostě hranice být musí. Krajský hygienik míní, že ke zmenšení pásma možná dojde, ale později. Úřad pro jadernou bezpečnost oznámil, že po vyhodnocení podkladů bude o pásmu obyvatele vesnic informovat. Marnost nad marnost. Poslední obyvatelé z Podhájí odešli na začátku dubna Byla mezi nimi i devadesátiletá paní Hošková, kterou syn měsíc předtím odvezl do přiděleného bytu v Českých Budějovicích, ale její stesk byl tak velký, že se vrátila a po týdnu odešla podruhé spolu s posledními. Všichni si naposledy podávají ruce. Staré paní tečou slzy. Utírá si je suchýma scvrklýma rukama, které pamatují zoufalé hnojení políček, okopávání brambor a sázení lesních stromků na pasekách v okolí. Po čtrnácti dnech ji doprovázejí na křtěnovský hřbitov. František Vrzák se přestěhoval na velké českobudějovické sídliště Máj, kde mu byl přidělen byt 1+1. Vesnice byla srovnána se zemí. Domy zmizely. Navzdory všem pochybnostem o bezpečnostním pásmu, navzdory tomu, že deset let po jejich popravě prohlásilo vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, že podruhé už by se tak nestalo. František Vrzák dostal byt s výhledem na chladicí věže temelínské elektrárny. Jako by zkázu svého domova, která ani z pohledu energetiků vůbec nebyla nutná, musel mít před očima až do konce života. Lidský rozměr skutečnosti Antonín Pelíšek v úvodu knihy píše, že mu vadí cynické počínání mamutích společností, které se snaží, aby veřejnost zapomněla na historii jejich přičiněním zaniklého místa. Máme sklon pamatovat si velké události a v myslích nám zůstávají velké stavby. Každodenní život jako by vedle nich vypadal šedý a nezajímavý. Když ale při pohledu na dějiny použijeme jinou, jakoby jemnější optiku, když přistoupíme nikoli na dějinný, ale lidský rozměr skutečnosti, máme najednou před očima svět daleko barvitější a taky svébytnější, než jaký zpravidla nacházíme v historických souhrnech. Šel jsem se do bývalého Křtěnova, Březí a nakonec i Podhájí podívat. Kaplička u silnice působí opuštěně, lípy na křižovatce cest dávají tušit místo, kde se dřív přirozeně setkávali lidé. O kus dál jsou hromady hnijící slámy a sena a ještě vedle trosky nezbourané budovy. Místo působí melancholicky, protože ovocné stromy, proluky mezi křovím a vlnící se cesty ukazují, že se tady nedávno bydlelo. Zároveň je tady ale cítit konejšivý nádech, protože zarůstající planinu si pomalu bere zpátky příroda, což je rozhodně šťastnější varianta, než kdyby ji stavaři přeorali do podoby nějakého vyprojektovaného parku. Drobné keře s poletujícími ptáky, zlátnoucí listy i staletí lidské činnosti nejsou o nic méně skutečné než obrovská elektrárna. Podobně nejsou pravidelná práce, život vesničanů a třeba i jejich petice o nic méně skutečné než tankové bitvy, soudní procesy a rozhodnutí ministerstev. Pelíškově knize se na to díky svědectví Františka Vrzáka daří upozornit. Jak v doslovu říká Václav Cílek: Je to kniha, která by se mohla stát doporučenou četbou, protože ukazuje obyčejnou, lidskou stranu velkých světových událostí. Nepojednává o válce, tragické smrti a heroickém osudu, ale právě jenom o smutku, trápení a vzájemné pomoci. î Pelíšek, Antonín: a po nás planina. PENI 2006, 128 stran. Knihu je možné objednat na adrese Jihočeské matky, Nová 12, České Budějovice nebo na u: pohled na elektrárnu z bývalého Březí foto: Jan Stejskal / Ekolist Nedávno vyšlo Křivohlávek, M.; Klinkerová, J.; Kolínská, P.: Car-sharing. Praha, Ústav pro ekopolitiku, 2007, 32 stran. V publikaci najdete koncepci sdílení vozidel, typy car-sharingových organizací, dějiny, příklady z praxe a odkazy na dostupné materiály a webové stránky. Miko, L.; Borovičková, a kol.: Zákon o ochraně přírody a krajiny. Praha, C. H. BECK 2007, 608 s. Publikace obsahuje text zákona o ochraně přírody a krajiny v úplném aktuálním znění a zasvěcený, v druhém vydání ještě zevrubnější, komentář k jeho jednotlivým ustanovením. Budil, Ivo; Chlupáč, Ivo: Tajemné hlubiny času. Praha, Academia 2006, 188 s.+ CD-ROM, 195 Kč. Ivo Chlupáč v rozhovorech poutavou a přístupnou formou představuje geologickou minulost České republiky. Svoboda, Jaroslav: Sázení pro budoucnost. Mladá Boleslav, Sdružení Země 2006, 30 s., 45 Kč. Účelem této publikace je krátce informovat o přednostech a výhodách našich původních dřevin. Na každé stránce je stručné představení keře a jeho malá karikatura. Kvítek, Libor: Nové metody propagace přírodních věd mezi mládeží. Olomouc, Univerzita Palackého 2006, 70 s. Sborník příspěvků z konference konané dne 14. prosince 2006 v Olomouci. Skořepa, Hynek: Lesy Drahanské vrchoviny. Boskovice, Albert 2006, 156 s., 175 Kč. Kniha obsahuje rozšířené a doplněné texty ke stejnojmenné výstavě, která proběhla ve výstavních prostorách Muzea Boskovicka na jaře roku Jablonský, Ivan; Bajer, Jiří: Rostliny pro posílení organismu a zdraví. Praha, Grada 2007, 112 s., 98 Kč. Jediná kniha svého druhu od českých autorů na českém trhu. Krejča, Jindřich: Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Ostrava, Príroda 2007, 387 s., 635 Kč. Bohatě ilustrované dílo, které v ucelené formě podává obraz o živé i neživé přírodě ve střední Evropě. Horníček, Jan: Jezdíme ekonomicky. Praha, Computer Press 2007, 148 s., 179 Kč. Dvojnásobný vítěz soutěže o nejnižší spotřebu prozradí své mnohaleté zkušenosti a cenné know-how, abyste i vy dokázali snížit spotřebu paliva. 20 EKOLIST 10 / / 07 EKOLIST 21

12 kalendář akcí Pokud chete, abychom v této rubrice zveřejnili zprávu o Vaší akci, zašlete o ní stručně a jasně formulované informace nejpozději do 15. dne předchozího měsíce na adresu: Ekolist kalendář akcí, Malířská 6, Praha 7, tel.: , fax: , Neručíme za správnost uvedených informací doporučujeme si je ověřit u organizátorů. Úplnější verzi tohoto kalendáře najdete na stránkách Ekolistu po drátě: Brigády a víkendovky 5. října 2007 (pátek) 7. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Návrat do bludiště pralesa. Místo konání: Osada Muchovice, Ostravice. Ada Kulštrunková, 5. října 2007 (pátek) 7. října 2007 (neděle) se koná dobrovolnická víkendovka sběr bukvic. Místo konání: Ekocentrum Oldřichov v Hájích. Informace: Suchopýr, tel.: října 2007 (pátek) 14. října 2007 (neděle) se koná dobrovolnická víkendovka v sobotu sběr bukvic, v neděli pro zájemce návštěva ekocentra Fischereihof. Místo konání: Ekocentrum Oldřichov v Hájích. Informace: Suchopýr, 12. října 2007 (pátek) 14. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Po stopách ptáka Dodo. Prožitkový víkend spojený s prací v ekocentru. Místo konání: Ekocentrum Sluňákov u Olomouce. Tomáš Sedláček, října 2007 (pátek) 14. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Kolik třešní, tolik višní. Místo konání: Bernartice u Javorníka ve Slezsku. Ondra Hanulík, října 2007 (pátek) 14. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Byl jednou jeden Beskydčan... na Muchovické farmě v osadě pod pralesními rezervacemi pod Lysou horou. Na lukách kolem žije stádo huculů a několik ovcí a koz. Místo konání: Muchovice, Ostravice. Honza Křivonožka, října 2007 (pátek) 21. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Krajiny vnitřní a vnější aneb ve stínu aleje setkání s lidmi, se stromy a skalními obry, s pamětí krajiny. Místo konání: CHKO Bromovsko, NPR Broumovské stěny. Karolína Kozlovská, října 2007 (pátek) 21. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Děti Ukliďme Zemi. Sbírání odpadků na Jesenicku. Místo konání: Chata Rusalka pod Červenohorským sedlem. Barča Odložilová, října 2007 (pátek) 21. října 2007 (neděle) se koná víkendovka Nestůj a pojď... v kraji orchidejových luk a dubových hájů. Místo konání: Bílé Karpaty. Hanka Syrová, 2. listopadu 2007 (pátek) 4. listopadu 2007 (neděle) se koná Ekovýchovná víkendovka práce pro CHKO Kokořínsko, promítání filmů, diskuze a přednáška o ochraně zvířat a přírody. Místo konání: CHKO Kokořínsko. Barbora Večlová, Tábory a výlety 4. října 2007 (čtvrtek) se koná terénní exkurze na Velkou Čantoryji (pralesovité porosty, fauna) v Těšínských Beskydech. Místo konání: Těšínské Beskydy. Informace: ČSOP Valašské Meziříčí, Miroslav Dvorský, tel.: , října 2007 (sobota) se koná terénní exkurze do přírodní rezervace Čerňavina v Moravskoslezských Beskydech. Místo konání: Moravskoslezské Beskydy. Informace: ČSOP Valašské Meziříčí, 6. října 2007 (sobota) 8.30 se koná podzimní vycházka do přírody spojená s pozorováním ptáků. Místo konání: Sraz okraj mostu na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem. Informace: ČSOP Ciconia Roudnice nad Labem, Stanislav Chvapil, tel.: , října 2007 (čtvrtek) se koná Den techniky a exkurze na kompostárnu CMC Náměšť. Místo konání: Vícenice u Náměště nad Oslavou, kompostárna CMC Náměšť. Informace: Zemědělská a ekologická regionální agentura, Lucie Valentová tel.: října 2007 (sobota) se koná přírodovědně vlastivědná vycházka Velká skála svědek geologické historie Prahy, kterou vede Jiří Kříž. Místo konání: Praha 8, sraz na zastávce tramvají 14 a 17 Nad Trojou. Informace: ČSOP Křivatec, Pavel Rosendorf, tel.: , října 2007 (čtvrtek) se koná terénní exkurze do Hostýnských vrchů po trase Tesák - Obřany - Hostýn. Místo konání: Hostýnské vrchy. Informace: ČSOP Valašské Meziříčí, 27. října 2007 (sobota) se koná Den živých vod dopolední exkurze po známých i neznámých lokalitách vývěrů minerálních vod a malý seminář na téma projekt Kraj živých vod. Místo konání: Tepelsko a CHKO Slavkovský les sraz náměstí Teplá. Informace: ČSOP Berkut, Jiří Šindelář, tel.: Přednášky a diskuse 4. října 2007 (čtvrtek) se koná přednáška Idioti na plavbě kolem světa. Místo konání: Domažlice, gymnázium J. Š. Baara. Informace: ČSOP Libosváry, 4. října 2007 (čtvrtek) se koná přednáška Sovy ČR. Místo konání: Sál Městské knihovny v Roudnici n. Labem. Informace: ČSOP Ciconia Roudnice nad Labem, 9. října 2007 (úterý) se koná on-line debata serveru České noviny s ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem na téma biopaliva. Místo konání: České noviny. Informace: České noviny, 18. října 2007 (čtvrtek) se koná beseda: Proč si nehrát s PVC? Místo konání: České Budějovice, galerie literární kavárny Měsíc ve dne (Nová ulice 3). Informace: Arnika České Budějovice, Jitka Straková, tel.: října 2007 (středa) se koná přednáška Pavla Rosendorfa Významné stepní lokality Prahy 8. Místo konání: Praha 8, Ekocentrum Křivatec, Luhovská Informace: ČSOP Křivatec, Pavel Rosendorf, tel.: , listopadu 2007 (čtvrtek) se koná přednáška Za vínem do Chile. Vstupné 45 Kč opravňuje ke vstupu na přednášku + k prohlídce venkovní expozice Botanické zahrady + k prohlídce tropického skleníku Fata Morgana. Místo konání: Praha 8-Bohnice, KD Krakov, Těšínská 600. Dopravní spojení: metro trasa C do stanice Kobylisy, pak autobusem č. 102, 177, 186 do stanice Krakov. Informace: Botanická zahrada Praha, tel.: Konference a semináře 4. října 2007 (čtvrtek) 5. října 2007 (pátek) se koná seminář Setkání přátel krajiny. Místo konání: Děčín. Informace: Ekologické centrum Meluzína RCAB, 9. října 2007 (úterý) se koná III. mezinárodní konference Biologicky rozložitelné odpady, jejich zpracování a využití v zemědělské a komunální praxi a den techniky pro zpracování bioodpadů. Součástí je exkurze do bioplynové stanice s následným kompostováním v Rakousku. Místo konání: Nástup na exkurzi je v Náměšť nad Oslavou a v Brně. Informace: Zemědělská a ekologická regionální agentura, Lucie Valentová, tel.: října 2007 (středa) se koná mezinárodní konference k projektu Quo vadis. Cílem je představit výsledky dvouletého operačního programu Rozvoje lidských zdrojů projektu JPD3 z Evropského sociálního fondu. Místo konání: Ekologické centrum Toulcův dvůr, Kubatova 1, Praha 10. Informace: tel.: října 2007 (pondělí) se koná konference CHISA 2007 zaměřená na chemické, biochemické, potravinářské a procesní inženýrství. Místo konání: Šumava, Srní. Informace: ČSCHI, tel.: října 2007 (pondělí) se koná Kurz systému sběru a zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Místo konání: Náměšť nad Oslavou, V. Nezvala 977 (areál firmy Habitat). Informace: Zemědělská a ekologická regionální organizace, 18. října 2007 (čtvrtek) se koná seminář Efektivní nakládání s odpady v obci jak na to? Místo konání: Tábor, OŽP MěÚ, Husovo nám. 2938, velká zasedací místnost ve 3. patře. Informace: Calla, Petr Drahoš, tel.: října 2007 (úterý) 24. října 2007 (středa) se koná konference Obnovitelné zdroje energie Místo konání: Praha, Hotel Diplomat. Informace: Institute for International Research, Marcela Faktorová, tel.: října 2007 (čtvrtek) 26. října 2007 (pátek) se koná konference Výstavba a provoz bioplynových stanic. Místo konání: Třeboň, lázně Aurora. Informace: ČOV Třeboň ve spoluprácí s Českou bioplynovou asociaci, Miroslav Kajan, tel.: října 2007 (pátek) se koná konference Komunitní a domácí kompostování. Místo konání: Náměšť nad Oslavou, zahradní centrum Habitat, V. Nezvala 977. Informace: Zemědělská a ekologická regionální agentura, 30. října 2007 (úterý) 8.45 se koná konference Bioodpady. Místo konání: Praha 1, Kongresové centrum, inzeko.indd :18:29 Družstevní asociace ČR, Těšnov 5. Informace: Wastech, Radek Tonner, tel.: , fax: výstavy a veletrhy Do 11. října 2007 (čtvrtek) se koná výstava Brána recyklace. Místo konání: Praha 9, Galerie 9, budova vysočanské radnice, Sokolovská 14/324. Informace: Monika Rychtaříková, Do 12. října 2007 (pátek) se koná výstava Nápojový karton třídění a recyklace. Místo konání: Praha 1, zákaznické centrum Pražských služeb v budově MHMP Škodově paláci, Jungmannova 29. Informace: Pražské služby, Monika Rychtaříková, tel.: Do 31. října 2007 (středa) se koná výstava Energie. Místo konání: Domažlice, Muzeum Jindřicha Jindřicha. Informace: ČSOP Libosváry, František Groessl, tel.: Do 31. října 2007 (středa) se koná putovní výstava Greenpeace věnovaná posledním sedmi největším pralesům světa. Místo konání: ZOO Plzeň. Informace: Jsme částí Země, Roman Strejček, Do 17. listopadu 2007 (sobota) se koná výstava Šumava tajemství, nostalgie, příběhy. Místo konání: Praha 7, Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, hlavní sál v přízemí. Informace: Národní zemědělské muzeum, Do 30. listopadu 2007 (pátek) se koná výstava Krajina Rudolfa Jandy věnovaná stoletému výročí jeho narození. Místo konání: Ostravské muzeum, Masarykovo náměstí 1, Ostrava. Informace: Ostravské muzeum, tel.: , Do 1. prosince 2007 (sobota) se konají výstavy o vodě na českobudějovických gymnáziích. Místo konání: České Budějovice, např. Gymnázium Jírovcovka, Jírovcova ul. Informace: Arnika České Budějovice, Jitka Straková, tel.: Festivaly a slavnosti 6. října 2007 (sobota) 8.30 se koná Ptačí festival na Pálavě. Místo konání: Sedlec, Hlohovec u Mikulova. Sraz na zastávce. Informace: CEV Pálava, Dagmar Chytilová, tel.: , října 2007 (úterý) se koná slavnostní otevření Domu Českého Švýcarska za účasti prezidenta České republiky Václava Klause. Organizátoři žádají o potvrzení účasti do Místo konání: Krásná Lípa, Dům Českého Švýcarska, Křinické nám. 10. Informace: České Švýcarsko, Jan Eichler, tel.: října 2007 (sobota) se koná Den stromů a výsadby Klubu přátel Jizerských hor pro všechny rodiče (i prarodiče) s dětmi všeho věku i dětské kolektivy. Místo konání: Oldřichov v Hájích. Informace: Suchopýr, tel.: listopadu 2007 (sobota) se koná Lampionová slavnost v obnovované Bečovské botanické zahradě. Setkání účastníků obnovy botanické zahrady s příznivci. Místo konání: Bečovská botanická zahrada, Bečov nad Teplou. Informace: ČSOP Berkut, Naděžda Sochorová, tel.: Ostatní 15. října 2007 (pondělí) je uzávěrka fotografické soutěže Pohledy do přírody. Spolu se snímky je nutné poslat i vstupní formulář, který je možné (spolu s propozicemi) buď stáhnout ze stránek pořadatele či si je od něj vyžádat. Místo konání: ČR. Informace: Sdružení MOP a Lesy ČR, Michal Kulík, října 2007 (čtvrtek) se koná Pravidelná pražská cyklojízda. Místo konání: Praha 3, sraz na náměstí Jiřího z Poděbrad před kostelem. Informace: Pražské cyklojízdy, 27. října 2007 (sobota) 9.00 se koná výsadba 60 stromů v obnovené aleji U váhy u Lipence. Místo konání: Louny Lipenec, sraz na začátku naučné stezky u info panelu č. 1. Informace: ČSOP Hasina Louny, tel.: Inzerát Na stránkách najdete ve Fóru Ekolistu článek Nákupem vajec za lepší život slepic aneb proč nekupovat vejce z klecí, s nímž souvisí pohlednice vložené do tohoto čísla Ekolistu. 22 EKOLIST 10 / 07

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v právních předpisech Evropské unie, VFU Brno 2001 http://www.mze.cz/

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Pokřivená ekologie biopaliva

Pokřivená ekologie biopaliva Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Pokřivená ekologie biopaliva Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.32 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST EKOLOGICKÁ KRIMINALITA Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.26 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

ZPRÁVA O TRHU VAJEC. Komoditní zpravodajství Česká republika

ZPRÁVA O TRHU VAJEC. Komoditní zpravodajství Česká republika 8 červenec 2013 Ročník XVI., měsíčník, 29. 8. 2013 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.vejce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU VAJEC Vývoj CZV: S... 1,09 Kč/ks M... 1,49

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 133. Žofínské fórum, 28. 5. 2012, Praha ILUSTRACE VÝVOJE A STAVU Po r. 1989 a posléze po r. 2004 prudké propady

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

Obchodní společnosti získávající veřejné prostředky na projekty ve výzkumu, vývoji a inovacích vybrané kvantitativní charakteristiky

Obchodní společnosti získávající veřejné prostředky na projekty ve výzkumu, vývoji a inovacích vybrané kvantitativní charakteristiky ÚVOD Cílem těchto přehledů je prezentovat vybrané kvantitativní charakteristiky, které se týkají zejména majetkových a ekonomických charakteristik obchodních společností, dále podnikajících fyzických osob,

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé Jaromír Maštera únor 2015 Ropucha krátkonohá = druh raných sukcesních stádií = potřebuje otevřená narušovaná stanoviště, vodní i suchozemská Biotopy pro

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Zákon č. 100/2004 Sb.

Zákon č. 100/2004 Sb. Zákon č. 100/2004 Sb. Úplné znění zákona o obchodování s ohroženými druhy k 1. 6. 2015 ("čistopis") Pracovní dokument České inspekce životního prostředí. Zpracováno na základě těchto dokumentů: 1 úplné

Více

první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou

první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou Chronologický přehled událostí souvisejících s ptačí chřipkou Datum Místo Událost 27. března 06 Česká republika první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika v České republice Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika 1 Hlavní důvody novelizace zákona: - směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov,

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o německém lihovém monopolu

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o německém lihovém monopolu CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.6.2010 KOM(2010)337 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o německém lihovém monopolu CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km)

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Tisková zpráva a pořádají druhý ročník charitativního běhu Prahou BĚH PRO GORILY NA KTERÉM STAČÍ I JÍT sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Výnos z akce půjde na

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Úřední věstník L 54. Evropské unie. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 54 26. února 2011. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ

Úřední věstník L 54. Evropské unie. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 54 26. února 2011. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ Úřední věstník Evropské unie ISSN 1725-5074 L 54 České vydání Právní předpisy Svazek 54 26. února 2011 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým

Více

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Spotřeba alkoholu v České republice

Spotřeba alkoholu v České republice Spotřeba alkoholu v České republice Podle nejaktuálnějších dat OECD (září 2012, poslední kompletní rok k dispozici 2009) je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací na osobu starší patnácti let.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

E - ZPRAVODAJ CECHU. EU: Sjednoťte značky kvality

E - ZPRAVODAJ CECHU. EU: Sjednoťte značky kvality E - ZPRAVODAJ CECHU ROK 2013 ÚNOR EU: Sjednoťte značky kvality Ministerstvo zemědělství České republiky vyvolalo jednání ke sjednocení národních značek kvality. Proces by měl být završen změnami vztahujícími

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

17/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

17/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 17/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. ledna 2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Vláda nařizuje podle 18 zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE Jméno:. Datum:. (6. 9. ročník) ekofarma, intenzivní velkochov Třída: Při dnešní hodině se podíváme na moderní trend v zemědělství, který se pokouší o návrat k tradicím

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Dne 3. 10. 2012 vyšla ve Sbírce zákonů tiskem změna pod číslem 318/2012 Sb. Platnost novely zákona je od 1. 1. 2013. Co je nového? Jen vybrané podstatné

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata Září Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, v místní krajině Zná základní údaje z historie a současnosti obce Zná některé lidové a místní zvyky a tradice Domov, orientace v krajině Škola,

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Snižte svůj účet za elektřinu, používejte Eco

Snižte svůj účet za elektřinu, používejte Eco Snižte svůj účet za elektřinu, používejte Eco Zářivky Philips Eco. Energeticky účinné osvětlení, které šetří peníze a mnohem více Osvětlení spotřebovává přibližně 20% světové spotřeby elektrické energie,

Více

"Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu, říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Nastal čas na změnu!? Energie 04.05.2011 98 přečteno "Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let narůstat rychleji než z plynu," říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku

Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku Základní hodnocení ekologických rizik v zem.podniku 2013 Legislativa Zákon č.167/2008 Sb. (Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů) NV č.295/2011 Sb. Metodický pokyn

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více