Přehled olympských a dalších bohů Řecké jméno Latinské jméno Oblast působnosti Symbol Manžel/ka: Zeus Často má různé epitety jako např.

Transkript

1 Přehled olympských a dalších bohů Řecké jméno Latinské jméno Oblast působnosti Symbol Manžel/ka: Zeus Často má různé epitety jako např. Jupiter Po svržení Krona se stal vládcem bohů, ačkoliv si rozdělil vládu nad světem se svými mladšími bratry (Hádes dostal podsvětí, Poseidon oblohu a Zeus oblohu, země patřila všem). Hádés Pluto Bůh podsvětí, země zemřelých. Zeus se při svých milostných dobrodružstvích proměňoval v různá zvířata (např. v býka při únosu Europy, v orla při únosu Ganiméda etc.) Právě orel je však hlavním posvátným zvířetem Dia. Říká se, že Omfalos (pupek světa) v Delfách byl nalezen tak, že Zeus vyslal dva orly proti sobě (jednoho ze západu a druhého z východu). Omfalos pak označuje místo, kde se setkali. Někdy může být zobrazen s trojhlavým psem Kerberem (strážcem podsvětí), jindy se svou přilbou neviditelnosti (kterou, stejně jako Diův blesk a Poseidónův trojzubec, vykovali kyklópové za to, že je propustil z Tartaru, kam je uvěznil Kronos). Poseidón Neptun Bůh moře a koní. Kůň (říká se, že když se Poseidón narodil, Kronos Héra (Junona) Ačkoliv Héra představuje protiklad sexuální bohyně Afrodíty, její manžel jí dává neustále důvod k žárlivosti. Persefóné: dcera bohyně úrody Deméter. Její druhé jméno, mimo podsvětí, je Koré. Původně se dvořil Néreovně Thetidě, ale protože ta měla porodit syna,

2 Afrodíté (V překladu z pěny zrozená, neboť se zrodila z mořské pěny a semene z Úranova údu, který hodil do moře Kronos, když otce vykastroval). jej nepozřel, neboť jej Rheia ukryla mezi koně). Lze jej také poznat podle jeho trojzubce. Někdy mívá na vyobrazeních rybí ocas. Venuše Láska Holubice a vrabci Arés Mars Válka Arés si libuje v násilí, aniž by se staral o to, na čí straně je právo. Jeho pravým opakem je Athéna, která je rovněž bohyní války, ale protože je současně i bohyní moudrosti, představuje spíše jenž měl předčít svého otce, Poseidón jí nechal, aby si vzala smrtelníka krále Pélea. Sám si vzal jinou z Néreoven, bohyni Amfitrité. Ta porodila Poseidónovi tři děti: Tritóna, Rhodu a Benthesikymu. Jelikož je bohyní sexuální touhy (někdy je jejím symbolem zlatý pás, kterým vyvolává vášeň u lidí i bohů), často střídá partnery. Její největší životní láskou byl Adónis, jehož však zabil na lovu divoký kanec. Afrodíté nemohla svého miláčka zachránit, ale alespoň způsobila, že z jeho krve vyrostl první květ Sasanky. Podle dalšího z mýtů je jejím manželem Héfaistos, jehož však kdysi podvedla s Áreem.

3 válečnou strategii a věci s ní spojené. Proto také při střetu s horkokrevným Areem zvítězila. Analogii mýtu můžeme vidět ve vztahu Atén k válce. Atéňané válku nemilovali a pouštěli se do ní jen tehdy, když to bylo opravdu nutné, jako např. při obraně vlasti. S postavou Area je spojen i Aeropag (Aeros pagos = pahorek Areův, podle R. Gravese pahorek smiřující bohyně, je-li tedy areia přídomek Athénin, jak tento badatel soudí), kde proběhl soud s Areem, kdy jej ostatní bohové soudili za vraždu Poseidónova syna Halirrhotiema. Artemis Diana Lov Posvátným zvířetem je laň. Asklépios Aeusculapius Lékařství Athéné Minerva Moudrost, vědění, válka (viz Arés) Sova Artemis je panenskou bohyní. Athéna je stejně jako Artemis panenskou bohyní, byť se o ni ucházela řada bohů. Atéňané však spojovali neporazitelnost svého města s panenstvím své bohyně a tudíž (podle Gravesa) odstranili z mýtů veškerou látku, která by jej popírala, byť se dochoval mýtus o tom, jak se

4 Déméter Ceres Bohyně úrody a zemědělství Héfaistos pokusil Athénu znásilnit (což se však nakonec nestalo). Dcera Kora Dionýsos Bacchus Víno a veselí Na jeho cestách jej doprovází bacchantky. Érós Cupido Bůh lásky Persefoné Proserpina Bohyně podsvětí R. Graves překládá jméno z řeckého fero afonos ta, jež přináší záhubu. Dle Gravese jméno znamená děsná. Hélios Sol Bůh slunce Zobrazován ve slunečním kočáru. Héfaistos Vulcanus Bůh kovář Poznáte jej podle toho, že je zobrazován jako ošklivý a chromý. Héra jej totiž po porodu schodila z Olympu, aby se jí nikdo nesmál, že porodila tak ošklivé dítě. Ale když později zjistila, jak zručný je Héfaistos kovář, pozvala jej zpět. Přesto se Héfaistos zdržuje raději ve své dílně pod Vesuv. Héra Juno Bohyně manželství Páv Zeus Hermés Mercurius Bůh cestujících, ale i zlodějů, neboť Caduceus (hůl obtočená hady), Afrodíté (Aby si získala zpět přízeň svého syna, zařídila Héra jeho sňatek s Afrodítou, ale nebylo to příliš šťastné manželství, neboť Afrodíta Héfaista podváděla s Areem.)

5 ukradl Appolónovi jeho skot. Dále je poslem bohů (jeho služeb využívá jak Zeus, tak i Hádes, který jej někdy posílá pro duše mrtvých). V dobé hellénismu byl stotožněn s bohem Thovtem (egyptským bohem vědění) a stal se z něj Hermes Trismegistos (mytologický zakladatel hermetických, tj. tajných, okultních věd, jako byla např. kabala, alchymie etc.). Hestia Vesta Bohyně domácího krbu. opánky s křídly. Hypnos Somnus Bůh spánku. Pasithea Kronos Saturnus Titán, otec olympských bohů. Nyx Nox Bohyně noci Rhea Cybela Titánka, matka olympských bohů. Použitá literatura: Zobrazován se srpem, kterým vykastroval svého otce Urana. Někdy je zaměňován za boha času Chrona (pak je zobrazen jako stařec s přesýpacími hodinami). Je jí zasvěcen dub. Rheia Manžel Kronos. GRAVES, Robert. Řecké mýty a legendy. 1. vydání. Z anglického originálu "The Greek Myths" vydaného nakladatelstvím Penguin Books přeložil HANUŠ Jiří. Obálku navrhl LUKŠAN Pavel. Odpovědná redaktorka MIROŠOVSKÁ Zuzana. Praha: Levné knihy, 2004, 738 s. ISBN Mytologie: mýty, pověsti a legendy (kapitola Řecká a římská mytologie, str , editor Alena Peisertová, první vydání, Praha 2006, ISBN: X